Karel janoušek. jediný československý maršál - jiří rajlich

Bohatě vypravená publikace Karel Janoušek. Jediný československý maršál z pera renomovaného vojenského a leteckého historika Jiřího Rajlicha pojednává o dramatických životních osudech armádního generála in memoriam RNDr. Karla Janouška (1893-1971), jenž byl za 2. světové války nejvyšším představitelem československého letectva ve Velké Británii. Svou oslnivou vojenskou dráhu jediného Čechoslováka, který kdy získal maršálskou hodnost (Air Marshal britského královského letectva), zahájil za 1. světové války jako neznámý pěšák rakousko-uherské armády a skončil ji o třiatřicet let později jako uvězněný a degradovaný divizní generál armády československé. Zákopy italské a ruské fronty, boje legionářů na sibiřské magistrále, budování prvorepublikové československé armády a letectva, hrdinná epopej československých letců ve Francii a Velké Británii, ale i mocenské boje v osvobozené vlasti a nakonec i žaláře poúnorového Československa, to vše a mnoho dalšího tvoří kulisy, v nichž se odehrál nevšední příběh československého generála a britského leteckého maršála (knihydobrovsky.cz)

Kniha popisuje budování dělostřelectva československé armády, které začalo koncem roku 1918, ihned po vzniku ČSR. Vzhledem k malému množství výzbroje a výstroje, která zůstala na území nově vzniklého státu, to bylo velice svízelné. V českých zemích totiž bylo převzato pouze 108 děl a minometů. Navíc prakticky ihned po jejich zformování bylo nutné nově vznikající jednotky nasazovat po četách a bateriích do bojů ve Slezsku a na Slovensku. Z hlediska vyzbrojování našeho dělostřelectva byla důležitá existence Škodových závodů v Plzni, jež byly schopny pokrýt potřebu dělostřelecké techniky naší armády v době míru i za války. V červnu 1919 měla naše armáda ve výzbroji 442 děl a 56 minometů. Návrat legií významnou měrou počet dělostřeleckých zbraní neovlivnil. Vyzbrojování dělostřeleckou technikou pokračovalo poměrně značným tempem. V roce 1920 armáda disponovala již 1526 kusy děl. Škodovy závody plnily objednávky ministerstva národní obrany a výzbroj se pomalu začínala unifikovat. Dělostřelectvu nejnáročnějšímu druhu zbraně byla věnována značná pozornost. V dvacátých letech se začaly objevovat nové typy zbraní. Další nové modely dělostřeleckých zbraní obdržela armáda v průběhu třicátých letech. Na jejich sklonku se byly vyvinuty další typy moderních dělostřeleckých zbraní. Mnohé z nich se však k našim jednotkám nedostaly. Všechny tyto moderní zbraně byly pečlivě vyzkoušeny a většinou zařazeny do výzbroje armády nacistického Německa. (knihydobrovsky.cz)

Na podzim roku 1938 bylo v tehdejším Německém Brodě dáno do provizorního provozu vojenské letiště. Po potupném mnichovském diktátu sem byla nakonec dislokována III/6 peruť Leteckého pluku 6 s 85. a 86. těžkou bombardovací letkou. Piloti a personál byli městem slavnostně přivítáni koncem října roku 1938. Bylo potřeba urychlené zapojení tohoto letiště do plné činnosti. Přípravy se však ukázaly jako zbytečné. Ráno 15. března 1939 obsadila letiště německá 4. tanková divize a do června téhož roku prostor opustily všechny zde umístěné čs. jednotky. Pro mnoho letců však boj nekončil. Mířili do Francie, později do Velké Britanie či Sovětského svazu, aby se postavili okupantům své vlasti. To byla cesta i pěti pilotů – rodáků z Německého (dnes Havlíčkova) Brodu, kterým je věnována tato kniha Jiřího Rajlicha a Karla Černého. Osudy bombardovacího a dopravního pilota F/O Jaroslava Doktora a čtyř stíhačů W/Cdr Jana Klána, S/Ldr Karla Kuttelwaschera, DFC & Bar, F/Lt Jana Lašky a F/Lt Stanislava Zimpricha v prvorepublikovém letectvu, britském Královském letectvu i na dalších bojištích druhé světové války doplňuje téměř 200 fotografií a dokumentů z archivních fondů i soukromých sbírek sběratelů a rodinných příslušníků našich letců. (knihydobrovsky.cz)

Neutrální Švýcarsko bylo jedinou zemí, která mezi dvěma světovými válkami dokázala pravidelně pořádat rozsáhlé a mezinárodně dobře obsazené letecké setkání. Curyšský mítink, konaný v pětiletých intervalech, tak byl pokládán za měřítko vyspělosti tehdejších evropských letectev. Do naší letecké historie se nejvýznamněji zapsal poslední, čtvrtý ročník, konaný od 23. července do 1. srpna 1937. Proběhl ve stínu zhoršující se mezinárodní situace, a proto měl i své politické konotace. Do Curychu se tehdy slétli „nejlepší letci a letadla z celé Evropy“. Ze čtrnácti zemí byla zdaleka nejpočetnější německá výprava. Demonstrovala zde technickou převahu své nedávno odtajněné Luftwaffe, jejíž příslušníci tehdy prodělávali křest ohněm v právě probíhající občanské válce ve Španělsku. Přesto českoslovenští letci v silné mezinárodní konkurenci dokázali vybojovat řadu významných úspěchů, které přesáhly rámec samotné curyšské soutěže. Tato publikace se vůbec poprvé snaží postihnout jejich účast komplexně – od horečných příprav až po slavné uvítání doma. Představuje jak soutěžní letouny, tak jejich piloty s jejich pohnutými a mnohdy paradoxními životními osudy. Prostřednictvím více než 700 dobových fotografií, vesměs dosud neznámých a nepublikovaných, pak dokumentuje legendární curyšské zápolení den po dni a prakticky hodinu po hodině! (patro.cz)

Osobnost tohoto vynikajícího stíhače, jenž se do průběhu The Battle of Britain zapsal krátkou, ale oslňující sérií sedmnácti potvrzených sestřelů, patří právem do pantheonu československého (ale i polského a britského) letectva. Originální postava našeho nejúspěšnějšího účastníka této bitvy v minulosti zlákala četné novináře, publicisty, historiky i pamětníky, aby vyprávěli o jeho pozoruhodné životní dráze, tragicky ukončené nepochopitelným a dodnes nevysvětleným pádem. Do pravdy, podložené věrohodnými podklady, zamíchali své i cizí dohady, domněnky a názory. Není tedy divu, že líčení Františkových životních osudů lemují četné mýty a legendy. Některé možná vznikly ještě za jeho života, a jestliže u jejich zrodu nestál on sám, zřejmě neměl potřebu je nějak uvádět na správnou míru. A tak se ještě čas od času můžeme dočíst, že s prvním nepřátelským letounem se utkal již za mobilizace v září 1938 přímo nad Prahou, nebo že po březnové okupaci uletěl do Polska se svým letounem. Že již v září 1939 měl nad Polskem sestřelit své první tři nepřátele a dalších jedenáct pak ve Francii v květnu či červnu 1940. S oněmi sedmnácti z následné bitvy o Británii by to tak dělalo dohromady 31 sestřelů v průběhu jednoho roku. To by z něj činilo s přehledem vůbec nejúspěšnějšího spojeneckého stíhače prvního roku války. Jistě mezi tuto elitu patřil i bez toho, ale ani zdaleka to nejsou mýty a legendy jediné. Autor se s nimi pokusil vypořádat jako odchovanec pozitivistické historiografie, a to především za pomoci veškeré dokumentace, mnohdy dosud ladem ležící v českých, polských, francouzských, britských i německých archivech. Především však vypráví úžasný příběh činorodého a nespoutaného mladého muže a vynikajícího letce. Stíhacího pilota, který sice občas své velitele dováděl k zoufalství, ale když zmáčkl spoušť, tak jen málokdy minul svůj cíl. Kniha vychází k 70. výročí bitvy o Británii, v níž se dosud vítězící německá Luftwaffe musela poprvé sklonit před spojeneckými letci z anglosaského světa i ze zemí okupované Evropy. (knihydobrovsky.cz)

Syrový, vášnivý, subjektivní, místy až příliš příkrý. Takový je osobní deník stíhacího pilota Otto Hanzlíčka (1911-1940). Dokument, zahrnující období od června 1939 do října 1940, představuje cenné svědectví o těch československých letcích, kteří to po nacistické okupaci nevzdali. Je to výpověď vojáka a letce, frustrovaného mnichovskou a březnovou katastrofou stejně jako nesčetnými obtížemi a nejistotou prvních měsíců zahraniční odbojové akce. Každopádně jde o svědectví svrchovaně autentické. Hanzlíčkovy občanské a vlastenecké postoje formovalo skautské a sokolské mládí prožité v severočeském pohraničí stejně jako vojenská služba u elitní zbraně čs. armády. Jako stovky dalších po okupaci uprchl nejprve do Polska. Odtud se ještě před vypuknutím války dostal do Francie, kde ovšem musel podepsat závazek do Cizinecké legie. Jakmile se ale válka stala realitou, mohl konečně opět zasednout do kabiny letounu. Na francouzské obloze pak statečně bojoval na Curtissech s indiánským emblémem – jako příslušník proslulé Escadrille Lafayette (3. letka GC II/5). Navzdory nepříznivé situaci v tehdejších zoufalých bojích dokázal získat několik vítězství. Nakonec byl sestřelen sám. Přestože Günther Rall, budoucí velké německé eso, si tehdy mohl připsat svůj první úspěch, Hanzlíček se dokázal spasit na padáku. Po chaotickém ústupu a francouzské kapitulaci následovala dramatická evakuace přes severní Afriku ke břehům Albionu. V průběhu Bitvy o Británii se zde stal příslušníkem 312. čs. stíhací peruti RAF. V jejích řadách však záhy přišel o život – jako vůbec první z jejích příslušníků. Po seskoku z hořícího Hurricanu, vůbec prvního sériového kusu tohoto legendárního typu, sice opět nad sebou uslyšel spásné plesknutí otevřeného vrchlíku, přesto ale nakonec musel být zapsán do stále delšího seznamu padlých... Zkušený stíhací pilot z předválečných dob a rovnostářsky založený poddůstojník z pohledu těch „dole“ vydává ve svém deníku svědectví nejen o sobě, ale i o tom, čím vším si čs. letci v prvním roce exilu museli projít. Papíru tedy svěřuje nejen bezprostřední dojmy z mnoha leteckých bojů, ale také o složitém a nelehkém formování zahraniční odbojové akce, o tíze bídné sociální situace, o prostém lidském stesku po domově, ale i o značně napjatých vztazích - jednak mezi důstojníky a poddůstojníky, jednak mezi vojáky na frontě a odbojovým vedením v zázemí. Často se velmi kriticky vrací i k období bezprostředně předcházejícímu březnové okupaci. A ani tady si servítky rozhodně nebere. Deník, jakých se mnoho nedochovalo, se tak stává cenným dokumentem i proto, že postoje a názory pisatele jsou svým způsobem reprezentativní pro nemalou část příslušníků tehdejšího československého letectva. Editorského úkolu se ujal známý vojenský a letecký historik Jiří Rajlich. V první řadě je autorem Hanzlíčkova podrobného občanského, vojenského a leteckého životopisu. Původní záznamy Hanzlíčkova exilového deníku, které zasluhují bližší vysvětlení, současně rozvíjí podrobnějším výkladem a uvádí je do širších souvislostí. Dalším nositelem doplňujících a rozvíjejících informací je i rozsáhlý a namnoze unikátní obrazový materiál. (knihydobrovsky.cz)

Neutrální Švýcarsko bylo jedinou zemí, která mezi dvěma světovými válkami dokázala pravidelně pořádat rozsáhlé a mezinárodně dobře obsazené letecké setkání. Curyšský mítink, konaný v pětiletých intervalech, tak byl pokládán za měřítko vyspělosti tehdejších evropských letectev. Do naší letecké historie se nejvýznamněji zapsal poslední, čtvrtý ročník, konaný od 23. července do 1. srpna 1937. Proběhl ve stínu zhoršující se mezinárodní situace, a proto měl i své politické konotace. Do Curychu se tehdy slétli „nejlepší letci a letadla z celé Evropy“. Ze čtrnácti zemí byla zdaleka nejpočetnější německá výprava. Demonstrovala zde technickou převahu své nedávno odtajněné Luftwaffe, jejíž příslušníci tehdy prodělávali křest ohněm v právě probíhající občanské válce ve Španělsku. Přesto českoslovenští letci v silné mezinárodní konkurenci dokázali vybojovat řadu významných úspěchů, které přesáhly rámec samotné curyšské soutěže. Tato publikace se vůbec poprvé snaží postihnout jejich účast komplexně – od horečných příprav až po slavné uvítání doma. Představuje jak soutěžní letouny, tak jejich piloty s jejich pohnutými a mnohdy paradoxními životními osudy. Prostřednictvím více než 700 dobových fotografií, vesměs dosud neznámých a nepublikovaných, pak dokumentuje legendární curyšské zápolení den po dni a prakticky hodinu po hodině! (knihydobrovsky.cz)

Komplexně pojatá publikace obsahuje všechny důležité poznatky – prevenci, screening, vyšetřovací metody a moderní metody sledování stavu ženy i plodu v těhotenství a za porodu. Rozebírá péči o těhotné, fyziologické a patologické těhotenství, léčbu přidružených chorob, péči o novorozence, zahrnuta je i operativa. Kniha neopomíjí ani problematiku legislativy a nevyhýbá se ani etickým otázkám. Dvojbarevná vynikající didaktická publikace je doplněna více než 500 obrázky a 100 tabulkami. Kniha tak reprezentuje to nejlepší z tradic české – pražské porodnické školy. Publikace je určena nejen medikům, ale i lékařům v postgraduální přípravě a porodním asistentkám. První dvě vydání získala četná odborná ocenění – například Cenu Grady a Pawlikovu cenu České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP. Lze očekávat, že i tato kniha se stane v odborném světě bestsellerem. (patro.cz)

Deníkové zápisky kovářského tovaryše Karla V. Rajlicha z jeho vandrovních cest, trvajících celé jedno desetiletí. (knihydobrovsky.cz)

V Mezinárodních brigádách ve Španělsku bojovalo více než 2200 československých občanů. Mezi zahraničními dobrovolníky tvořili osmý největší kontingent – po Francouzích, Italech, Polácích, Američanech, Němcích, Jugoslávcích a Belgičanech. Říkali jim prostě španěláci. Mohlo by to navozovat dojem, že i jejich osudy byly víceméně stejné, nebo alespoň podobné. Přestože většinu z nich sice na Pyrenejský poloostrov zavedly podobné motivy, realita, zvláště ta následná, byla v turbulentním 20. století ale podstatně barvitější. Naprostá většina z těch, kteří přežili Španělsko, boje na frontách 2. světové války i nacistické věznice a koncentrační tábory se v roce 1945 vrátila do vlasti, kde začal vznikat lidově-demokratický režim. Z velké části šlo o členy komunistické strany a není nijak překvapivé, že mnozí z nich již tehdy začali utvářet její pretoriánskou gardu. Ze všech „španěláckých“ osudů jsme vybrali čtyři – tři české a jeden slovenský, především však komunistické. Byly stejně neobyčejné, ale do značné míry víceméně docela charakteristické i pro osudy ostatních „španěláků“: docela určitě dramatické, ve všech případech plné vzestupů a pádů. Bohuslav Laštovička, Ladislav Holdoš, Josef Pavel a Osvald Závodský, čtyři známá jména. Ale známe je doopravdy? (knihydobrovsky.cz)

Monografie českého malíře a grafika, jednoho ze zakladatelů dnes již legendární skupiny Máj a dlouholetého člena Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Text: Ivo Janoušek. Česky (anglický text na přebalu a dvojjazyčné popisky k reprodukcím). (knihydobrovsky.cz)

Autor v této publikaci komentuje zásady a postupy při poskytování cestovních náhrad při pracovních cestách zaměstnanců v podnikatelské sféře i ve sféře veřejně prospěšných poplatníků.Řešená témataAutor uvádí řadu praktických příkladů týkajících se sjednání nebo zjištění pravidelného pracoviště, zjištění a prokazování výše jednotlivých druhů cestovních náhrad včetně vlivu bezplatně poskytnutého jídla na tuzemské a zahraniční stravné, použití kurzů k přepočtům cizích měn při zjištění výše nároku zaměstnance na cestovní náhrady, různých způsobů poskytování záloh na cestovní náhrady a postup při jejím neposkytnutí, vypořádání nároku zaměstnance a zaúčtování příslušných nákladů v účetnictví příslušné účetní jednotky. Podrobně také komentuje a představuje příklady poskytování cestovních náhrad při výkonu práce doma a z domova (home office), při přerušení pracovní cesty ze soukromých důvodů zaměstnance i v jiných složitějších případech, jako např. použití letadel v zahraničí. S touto knihou si poradíte i tam, kde zákon mlčíVěcně členěný komentář přináší nejen řešení vycházející z platných právních předpisů, ale i doporučený postup v případech, kdy právní předpisy řešení příslušného zvláštního nebo složitějšího případu neuvádějí, a dále i odkazy na příslušné judikáty a nejčastější chyby při poskytování cestovních náhrad. (knihydobrovsky.cz)

Na podzim roku 1938 bylo v tehdejším Německém Brodě dáno do provizorního provozu vojenské letiště. Po potupném mnichovském diktátu sem byla nakonec dislokována III/6 peruť Leteckého pluku 6 s 85. a 86. těžkou bombardovací letkou. Piloti a personál byli městem slavnostně přivítáni koncem října roku 1938. Bylo potřeba urychlené zapojení tohoto letiště do plné činnosti. Přípravy se však ukázaly jako zbytečné. Ráno 15. března 1939 obsadila letiště německá 4. tanková divize a do června téhož roku prostor opustily všechny zde umístěné čs. jednotky. Pro mnoho letců však boj nekončil. Mířili do Francie, později do Velké Britanie či Sovětského svazu, aby se postavili okupantům své vlasti. To byla cesta i pěti pilotů – rodáků z Německého (dnes Havlíčkova) Brodu, kterým je věnována tato kniha Jiřího Rajlicha a Karla Černého. Osudy bombardovacího a dopravního pilota F/O Jaroslava Doktora a čtyř stíhačů W/Cdr Jana Klána, S/Ldr Karla Kuttelwaschera, DFC & Bar, F/Lt Jana Lašky a F/Lt Stanislava Zimpricha v prvorepublikovém letectvu, britském Královském letectvu i na dalších bojištích druhé světové války doplňuje téměř 200 fotografií a dokumentů z archivních fondů i soukromých sbírek sběratelů a rodinných příslušníků našich letců. (patro.cz)

Význam starého, dnes již neexistujícího chebského letiště pro naši leteckou historii daleko přesahuje západočeský region. Vzniklo ještě za 1. světové války, jako vůbec první stálé vojenské letiště v Českých zemích. Aviatikům habsburské monarchie ale nesloužilo dlouho. A zpočátku se zdálo, že valné perspektivy jej nečekají ani v nové republice. Na vině byla jeho nevýhodná geografická poloha i s tím související fakt, že šlo o „krajinu plnou živlů republice nepřátelských“. Přesto však v meziválečném období nakonec sloužilo nejen jako základna bojových jednotek, ale především jako významné centrum leteckého výcviku československého letectva, svého času dokonce jediné. V té době na něm nacházíme téměř všechny typy letadel, které brázdily oblohu nad Československem – ty domácí i četné zahraniční. A také snad všechny významné i dnes již zapomenuté aviatiky, kteří pomáhali psát historii tehdejší „zlaté éry“ letectví. Převážně k výcvikovým a pomocným účelům pak letiště používala také německá Luftwaffe a nakonec se zde formovaly i letecké jednotky Ruské osvobozenecké armády. Přestože koncem 2. světové války bylo staré chebské letiště americkými leteckými útoky prakticky úplně zničeno, v naší letecké historii má své pevné a trvalé místo. O tom všem, a nejen o tom je tato bohatě obrazově vypravená kniha (programově se však nevěnuje historii nového chebského letiště, vybudovaného spolu s leteckou továrnou v dobách okupace, což je téma na speciální monografii). Přestože se po obsahové stránce zabývá všemi třemi dekády existence starého chebského letiště, akcentuje především první roky jeho budování a fungování, což dosud představovalo určitý dluh naší letecké historiografie. Totéž se do jisté míry týká i kapitol věnovaných jeho fungování v meziválečném období a v časech 2. světové války, jejíž dramatický závěr ve svých důsledcích učinil tečku za existencí nejstaršího stálého vojenského letiště na našem území. Ve srovnání s kapitolami o nejstarší chebské letecké historii jde totiž o problematiku již podstatně známější z řady jiných pojednání jak o meziválečném čs. letectvu, tak o historii letecké války nad českým územím. Jistou kompenzací za tuto určitou asymetrii budiž podstatně rozsáhlejší a informativnější obrazový doprovod, dokumentující aviatiky a letadla „zlaté éry“ československého letectví. Mezi více než 800 snímky byly zařazeny buď dosud nepublikované, nebo kdysi zveřejněné, ale nyní zpravidla v lepší kvalitě – většinou v charakteristických místních kulisách, jimiž dominuje nezaměnitelná řada osmi chebských hangárů. (patro.cz)

Kniha je věnovaná osobnostem, v jejichž žilách kolovala pomyslná modrá krev. Ačkoliv vztahy šlechty a prvorepublikového Československa byly v mnohém problematické, dala v těchto časech významná část představitelů urozených rodů najevo svoji sounáležitost se zemí a národem. I když mezi nimi převládal odtažitý či rezervovaný postoj k republikánskému uspořádání (jen několik z nich přijalo republiku opravdu za svou), zachovávali své zemi loajalitu. Spojovala je touha žít ve svobodě, odpor vůči politice hitlerovského Německa a silné pouto k českým zemím. Tito zástupci šlechtických rodů nezůstali lhostejní rozpínavosti německých nacistů a dokázali se jim postavit v rámci domácí rezistence (Zdenko Radslav Kinský, František Kinský, Karel VI. Schwarzenberg, František Schwarzenberg, Jindřich Kolowrat-Krakovský, Zdeněk Bořek-Dohalský) i na frontových liniích druhé světové války v řadách britské RAF i československých vojenských jednotek (Manfred Beckett Czernin, Bedřich Jeroným Colloredo-Mannsfeld, Franz Ferdinand Colloredo-Mannsfeld, Eduard Josef Lobkowicz, Marián Jiří Patzelt). (knihydobrovsky.cz)

Syrový, vášnivý, subjektivní, místy až příliš příkrý. Takový je osobní deník stíhacího pilota Otto Hanzlíčka (1911-1940). Dokument, zahrnující období od června 1939 do října 1940, představuje cenné svědectví o těch československých letcích, kteří to po nacistické okupaci nevzdali. Je to výpověď vojáka a letce, frustrovaného mnichovskou a březnovou katastrofou stejně jako nesčetnými obtížemi a nejistotou prvních měsíců zahraniční odbojové akce. Každopádně jde o svědectví svrchovaně autentické. Hanzlíčkovy občanské a vlastenecké postoje formovalo skautské a sokolské mládí prožité v severočeském pohraničí stejně jako vojenská služba u elitní zbraně čs. armády. Jako stovky dalších po okupaci uprchl nejprve do Polska. Odtud se ještě před vypuknutím války dostal do Francie, kde ovšem musel podepsat závazek do Cizinecké legie. Jakmile se ale válka stala realitou, mohl konečně opět zasednout do kabiny letounu. Na francouzské obloze pak statečně bojoval na Curtissech s indiánským emblémem – jako příslušník proslulé Escadrille Lafayette (3. letka GC II/5). Navzdory nepříznivé situaci v tehdejších zoufalých bojích dokázal získat několik vítězství. Nakonec byl sestřelen sám. Přestože Günther Rall, budoucí velké německé eso, si tehdy mohl připsat svůj první úspěch, Hanzlíček se dokázal spasit na padáku. Po chaotickém ústupu a francouzské kapitulaci následovala dramatická evakuace přes severní Afriku ke břehům Albionu. V průběhu Bitvy o Británii se zde stal příslušníkem 312. čs. stíhací peruti RAF. V jejích řadách však záhy přišel o život – jako vůbec první z jejích příslušníků. Po seskoku z hořícího Hurricanu, vůbec prvního sériového kusu tohoto legendárního typu, sice opět nad sebou uslyšel spásné plesknutí otevřeného vrchlíku, přesto ale nakonec musel být zapsán do stále delšího seznamu padlých... (patro.cz)

Severoitalské nebe 1917-1918. Rakousko-uherské stíhací Albatrosy, Bergy a Phönixy. Proti nim britské Camely a Brisfity s italskými Spady a Hanrioty. Rytířská utkání i nemilosrdné bitvy na život a na smrt. Ostřílení veteráni i nezkušení mladíčci. Ctižádost, odvaha, strach i zbabělost vysoko nad krví a blátem zákopů. Únik před plameny hořícího stroje má jediné řešení - skok do hloubky bez padáku. Kdo někdy viděl Aces High (u nás pod názvem Stíhači, na start!), bude vědět, o čem je řeč. O tom – také o tom - je knižní biografie věnovaná jednomu českému osudu v turbulentním 20. století. Kapitán Ludvík Purm pocházel z česko-německo-židovského prostředí. První roky války strávil jako důstojník Haškova pluku v marasmu srbského, černohorského a italského bojiště. V těch zbylých se na zákopy díval shora - nejprve jako letecký pozorovatel, pak jako stíhací pilot a velitel s čím dál menšími vyhlídkami na přežití. Zkáza c. a k. armády a rozpad habsburské monarchie jej zastihly na Piavě jako velitele stíhací eskadry, jedné z pouhých pěti, které rakousko-uherské letectvo vůbec mělo. (patro.cz)

Velká monografie díla Vladimíra Janouška, která vyšla jako doprovodná publikace k výstavě uspořádané Museem Kampa v roce 2021.brSochař Vladimír Janoušek (1922-1986) absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru Josefa Wagnera, stejně jako jeho budoucí žena Věra nebo Miloslav Chlupáč, Olbram Zoubek a Eva Kmentová. Spoluzakládal uměleckou skupinu UB 12, jejímiž teoretiky byli Jiří Šetlík a Jaromír Zemina. Autor monumentálních realizací i komorních soch reprezentoval Československo na světové výstavě Expo ´70 v japonské Ósace, již slavnostně otevíral společně s japonským umělcem Tarou Okomatem. Během normalizace byla Janouškova veřejná a výstavní činnost utlumena. Sochařská období krystalů a růstu, kyvadel a variabilů propojil motivem času Janouškova oblíbeného básníka Františka Halase kurátor Karel Srp. Vystavená díla zapůjčily státní a soukromé sbírky převážně z ČR, mnohá budou velkým překvapením, protože takto rozsáhlá prezentace Janouškova díla dosud nebyla možná ani za jeho života, ani po roce 1990. Do třech pater hlavní budovy musea umístil architekt výstavy Dominik Lang téměř dvě stovky uměleckých děl. Sochy, objekty a reliéfy doprovázejí kresby a fotografie doplněné autentickým nábytkem ze smíchovské vily Janouškových. (knihydobrovsky.cz)

Jak napovídá název knihy "Modrá krev v protinacistickém odboji - několik příběhů z okupované vlasti i frontových linií" trojice autorů Zdeňka Hazdry, Jiřího Plachého a Jiřího Rajlicha, je věnovaná osobnostem, v jejichž žilách kolovala pomyslná modrá krev. Ačkoliv vztahy šlechty a prvorepublikového Československa byly v mnohém problematické, dala v těchto časech významná část představitelů urozených rodů najevo svoji sounáležitost se zemí a národem. I když mezi nimi převládal odtažitý či rezervovaný postoj k republikánskému uspořádání (jen několik z nich přijalo republiku opravdu za svou), zachovávali své zemi loajalitu. Spojovala je touha žít ve svobodě, odpor vůči politice hitlerovského Německa a silné pouto k českým zemím. Tito zástupci šlechtických rodů nezůstali lhostejní rozpínavosti německých nacistů a dokázali se jim postavit v rámci domácí rezistence (Zdenko Radslav Kinský, František Kinský, Karel VI. Schwarzenberg, František Schwarzenberg, Jindřich Kolowrat-Krakovský, Zdeněk Bořek-Dohalský) i na frontových liniích druhé světové války v řadách britské RAF i československých vojenských jednotek (Manfred Beckett Czernin, Bedřich Jeroným Colloredo-Mannsfeld, Franz Ferdinand Colloredo-Mannsfeld, Eduard Josef Lobkowicz, Marián Jiří Patzelt). (patro.cz)

Reprezentativní a obrazovým materiálem štědře dotovaná biografie opravdové legendy československého letectva. Generálporučík ve výslužbě František Fajtl (2012-2006), od jehož narození letos uplyne rovných sto roků a s nímž jsme se naposledy rozloučili před šesti lety, je patrně našim nejznámějším válečným letcem. Nadto nejen na západní, ale také na východní frontě. Pokud si každý jen trochu zasvěcený nevzpomene na jméno žádného z nich, pak na to jeho patrně ano. Především proto, že měl dostatek talentu, aby své zážitky dokázal přetavit do literárních děl, díky nimž jeho jméno proniklo k širší veřejnosti. A dodejme, že díky tomu se všeobecné povědomí o čs. válečných letcích u širší veřejnosti nevytratilo ani v dobách normalizace. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Jan Werich za oponou přináší na tři stovky unikátních fotografií z rodinného archivu. Mapují jeho život od narození až do smrti a objevují Werichovy málo známé tváře – světáckého dandyho, geniálního komika, advokáta proletářů, kumpána známých umělců i neznámých rybářů, obskakovaného pacienta i osamělého Mistra. Mluví se v ní také o Werichových nectnostem. Že někdy býval nespravedlivý, panovačný a sebestředný. Přepadaly ho frustrace i zlost, když se z populární herecké hvězdy stal nepohodlnou osobností, kterou bývalý režim odsunul do ústraní. Sužovaly ho zdravotní potíže. Nejenže si je sám způsobil, ale prohluboval je zálibou v dobrém jídle, pití a kouření. Spojení jedinečných fotografií a dvanácti obsažných rozhovorů Jiřího Janouška, v nichž se Jan Werich nedlouho před smrtí ohlížel za svým životem, doplňují dobová svědectví a komentáře lidí, kteří mu byli nablízku, zejména Jiřího Voskovce, Miroslava Horníčka a Miloše Kopeckého, ale také lékařů, kteří ho ošetřovali nebo spoluhráčů mariáše. Kniha Jan Werich za oponou přináší plastický portrét Jana Wericha a jeho soukromí, které nebylo právě šťastné a zůstávalo skryté za legendou moudrého klauna. (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

(patro.cz)

Komplexně pojatá publikace obsahuje všechny důležité poznatky – prevenci, screening, vyšetřovací metody a moderní metody sledování stavu ženy i plodu v těhotenství a za porodu. Rozebírá péči o těhotné, fyziologické a patologické těhotenství, léčbu přidružených chorob, péči o novorozence, zahrnuta je i operativa. Kniha neopomíjí ani problematiku legislativy a nevyhýbá se ani etickým otázkám. Dvojbarevná vynikající didaktická publikace je doplněna více než 500 obrázky a 100 tabulkami. Kniha tak reprezentuje to nejlepší z tradic české – pražské porodnické školy.Publikace je určena nejen medikům, ale i lékařům v postgraduální přípravě a porodním asistentkám.První dvě vydání získala četná odborná ocenění – například Cenu Grady a Pawlikovu cenu České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP. Lze očekávat, že i tato kniha se stane v odborném světě bestsellerem. (knihydobrovsky.cz)

Skutečné příběhy tajných agentů bývají často napínavější než ty nejslavnější špionážní romány. Proslulý publicista Karel Pacner v obsáhlé publikaci mapuje zákulisí tajných služeb v Československu během let 1918–1989. Jak fungovala spletitá síť vyzvědačů a co se odehrálo jinak, než jsme si dosud mysleli? Příběhy československých agentů se fascinujícím způsobem prolínají s historií státu a jejich důsledky mnohdy sahají až do současnosti. (knihydobrovsky.cz)

Skutečné příběhy tajných agentů bývají často napínavější než ty nejslavnější špionážní romány. Proslulý publicista Karel Pacner v obsáhlé publikaci mapuje zákulisí tajných služeb v Československu během let 1918–1989. Jak fungovala spletitá síť vyzvědačů a co se odehrálo jinak, než jsme si dosud mysleli? Příběhy československých agentů se fascinujícím způsobem prolínají s historií státu a jejich důsledky mnohdy sahají až do současnosti. (patro.cz)

Knižní událost podzimu – Jiřina Bohdalová téměř v devadesáti letech vypráví o svém životě. Poprvé knižně. Fotografie z osobního archivu. Jak Jiřina Bohdalová bilancuje svůj život? Čeho si považuje ve své herecké dráze, kterou začala před 81 lety jako osmiletá? Co cítí, když se ohlédne za svým soukromým životem, který se snažila tak přísně střežit? Jak prožívala žalářování otce za vlastizradu a v jakých podmínkách vychovávala dceru Simonu? Proč nad ní držel ochrannou ruku Jan Werich? Kolikrát jí do života vstoupila StB – od zatčení přes návrhy na donášení až k soudnímu rozhodnuté provést výmaz jejího jména ze seznamů spolupracovníků? Proč jí prezident Novotný děkoval za to, že si ho nevzala, zatímco prezidentova manželka jí chtěla vystrojit svatbu s Radkem Brzobohatým? Jiří Janoušek ke spolupráci s Jiřinou Bohdalovou říká: „Pokusili jsme se spolu vylíčit tu klikatou životní pouť a přiblížit ji fotografiemi i dokumenty z rodinného archivu. Doufal jsem, že v jejím věku nechce nic předstírat a nepotřebuje si nic namlouvat. Že se nebojí přiznat, co jak bylo, a že se nebude ohlížet na to, co tomu kdo řekne. Nezklamal jsem se.“ (patro.cz)

Význam starého, dnes již neexistujícího chebského letiště pro naši leteckou historii daleko přesahuje západočeský region. Vzniklo ještě za 1. světové války, jako vůbec první stálé vojenské letiště v Českých zemích. Aviatikům habsburské monarchie ale nesloužilo dlouho. A zpočátku se zdálo, že valné perspektivy jej nečekají ani v nové republice. Na vině byla jeho nevýhodná geografická poloha i s tím související fakt, že šlo o „krajinu plnou živlů republice nepřátelských“. Přesto však v meziválečném období nakonec sloužilo nejen jako základna bojových jednotek, ale především jako významné centrum leteckého výcviku československého letectva, svého času dokonce jediné. V té době na něm nacházíme téměř všechny typy letadel, které brázdily oblohu nad Československem – ty domácí i četné zahraniční. A také snad všechny významné i dnes již zapomenuté aviatiky, kteří pomáhali psát historii tehdejší „zlaté éry“ letectví. Převážně k výcvikovým a pomocným účelům pak letiště používala také německá Luftwaffe a nakonec se zde formovaly i letecké jednotky Ruské osvobozenecké armády. Přestože koncem 2. světové války bylo staré chebské letiště americkými leteckými útoky prakticky úplně zničeno, v naší letecké historii má své pevné a trvalé místo. O tom všem, a nejen o tom je tato bohatě obrazově vypravená kniha (programově se však nevěnuje historii nového chebského letiště, vybudovaného spolu s leteckou továrnou v dobách okupace, což je téma na speciální monografii). Přestože se po obsahové stránce zabývá všemi třemi dekády existence starého chebského letiště, akcentuje především první roky jeho budování a fungování, což dosud představovalo určitý dluh naší letecké historiografie. Totéž se do jisté míry týká i kapitol věnovaných jeho fungování v meziválečném období a v časech 2. světové války, jejíž dramatický závěr ve svých důsledcích učinil tečku za existencí nejstaršího stálého vojenského letiště na našem území. Ve srovnání s kapitolami o nejstarší chebské letecké historii jde totiž o problematiku již podstatně známější z řady jiných pojednání jak o meziválečném čs. letectvu, tak o historii letecké války nad českým územím. Jistou kompenzací za tuto určitou asymetrii budiž podstatně rozsáhlejší a informativnější obrazový doprovod, dokumentující aviatiky a letadla „zlaté éry“ československého letectví. Mezi více než 800 snímky byly zařazeny buď dosud nepublikované, nebo kdysi zveřejněné, ale nyní zpravidla v lepší kvalitě – většinou v charakteristických místních kulisách, jimiž dominuje nezaměnitelná řada osmi chebských hangárů. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Komplexně pojatá publikace obsahuje všechny důležité poznatky – prevenci, screening, vyšetřovací metody a moderní metody sledování stavu ženy i plodu v těhotenství a za porodu. Rozebírá péči o těhotné, fyziologické a patologické těhotenství, léčbu přidružených chorob, péči o novorozence, zahrnuta je i operativa. Kniha neopomíjí ani problematiku legislativy a nevyhýbá se ani etickým otázkám. Dvojbarevná vynikající didaktická publikace je doplněna více než 500 obrázky a 100 tabulkami. Kniha tak reprezentuje to nejlepší z tradic české – pražské porodnické školy. Publikace je určena nejen medikům, ale i lékařům v postgraduální přípravě a porodním asistentkám. První dvě vydání získala četná odborná ocenění – například Cenu Grady a Pawlikovu cenu České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP. Lze očekávat, že i tato kniha se stane v odborném světě bestsellerem. (knihydobrovsky.cz)

Hudební CD - Čardáš, původně maďarský lidový tanec, se v průběhu svého vývoje začal těšit oblibě i na dalších územích. U nás tance čardášového typu můžeme považovat za jeden ze sjednocujících prvků lidové kultury moravsko-slezského pomezí. Čardáš, původně maďarský lidový tanec, se v průběhu svého vývoje začal těšit oblibě i na dalších územích. U nás tance čardášového typu můžeme považovat za jeden ze sjednocujících prvků lidové kultury moravsko-slezského pomezí. Právě proto jsou na tomto CD čardáše od regionů Uherskohradišťska, Kyjovska až po východní region Slovenska Zemplín. Čardáše zpívají svým nezaměnitelným projevem dva naši přední moravští zpěváci Luboš Holý a Martin Hrbáč, ze zemplínského regionu vynikající zpěvačka Mária Mačošková a další. Kromě zpívaných čardášů předvede Janouškova cimbálová muzika i několik koncertně zahraných čardášů instrumentálních. Zpívají: Zdeňka Halouzková, Mária Mačošková, Marie Janoušková, Luboš Holý, Alexandr Vrábel, Martin... (alza.cz)

Monografie se zabývá zhodnocením vědeckého odkazu Jiřího Levého, zakladatele československé translatologie. Kolektivní monografie je dílem jedenácti autorů z ČR a Slovenské republiky. Kniha sestavená z deseti kapitol objasňuje inovativní přínos J. Levého v oblasti teorie překladu a myšlenky jeho pokračovatelů, představuje inspirativnost J. Levého translatologických koncepcí pro překladovou kritiku a praxeologii, zhodnocuje literárně-teoretické myšlení Levého ve vztahu k teorii informace, k filozofii a k literární estetice a konečně ukazuje význam jeho novátorského myšlení pro didaktiku překladu. Teoretické koncepce J. Levého vykazují neobyčejnou anticipační potenci díky jeho interdisciplinárnímu uvažování o komunikaci, literatuře a kultuře z perspektivy lingvistiky, literární vědy a kybernetiky. Tímto myšlením Jiří Levý předběhl svou dobu. V kolektivní monografii se autoři pokoušejí nahlédnout vybrané aspekty badatelova díla a zhodnotit jejich význam pro práci dnešních teoretiků, pedagogů i praktiků překladu. (patro.cz)

V ediční řadě Klasických právnických děl poprvé dostal prostor obor správního práva, a to v reprintované učebnici profesora pražské právnické fakulty Jiřího Hoetzela Československé správní právo. Část všeobecná z roku 1934. Profesor Jiří Hoetzel patřil ve své době k nejvýznamnějším představitelům československého veřejného práva. Kromě výuky mnoha generací studentů na pražské právnické fakultě se mj. podílel na vzniku obou prvorepublikových ústav a byl jedním z hlavních redaktorů monumentálního Slovníku veřejného práva československého (1929–1948). Jak píše profesor Petr Průcha ve svém předmluvě k reprintovanému dílu, „lze konstatovat, že Jiří Hoetzel se rozhodující měrou zasloužil o vytvoření celkové koncepce československého správního práva. Jeho rozsáhlá literární produkce ostatně pokrývá prakticky všechny významné pojmy a instituty tohoto oboru práva. Zdůraznit je třeba i to, že v rámci správního práva také výrazněji zviditelnil právo procesní a v dané době tak rovněž položil základy moderní nauky správního řízení. (…) Toto významné dílo Jiřího Hoetzela (…) je plným právem dodnes v odborných právnických kruzích považováno za vědecký základ správního práva v domácí právní vědě.“ Díky tomu, že Hoetzelovo pojetí správního práva je v nejryzejší podobě koncentrováno v právě reprintované učebnici, stává se tato kniha zajímavou nejen pro milovníky právní historie, ale aktuální myšlenky v ní najdou všichni odborníci na správní právo, kteří hledají podstatu a souvislosti současných správněprávních institutů. (patro.cz)

V ediční řadě Klasických právnických děl poprvé dostal prostor obor správního práva, a to v reprintované učebnici profesora pražské právnické fakulty Jiřího Hoetzela Československé správní právo. Část všeobecná z roku 1934.Profesor Jiří Hoetzel patřil ve své době k nejvýznamnějším představitelům československého veřejného práva. Kromě výuky mnoha generací studentů na pražské právnické fakultě se mj. podílel na vzniku obou prvorepublikových ústav a byl jedním z hlavních redaktorů monumentálního Slovníku veřejného práva československého (1929–1948).Jak píše profesor Petr Průcha ve svém předmluvě k reprintovanému dílu, „lze konstatovat, že Jiří Hoetzel se rozhodující měrou zasloužil o vytvoření celkové koncepce československého správního práva. Jeho rozsáhlá literární produkce ostatně pokrývá prakticky všechny významné pojmy a instituty tohoto oboru práva. Zdůraznit je třeba i to, že v rámci správního práva také výrazněji zviditelnil právo procesní a v dané době tak rovněž položil základy moderní nauky správního řízení. (…) Toto významné dílo Jiřího Hoetzela (…) je plným právem dodnes v odborných právnických kruzích považováno za vědecký základ správního práva v domácí právní vědě.“Díky tomu, že Hoetzelovo pojetí správního práva je v nejryzejší podobě koncentrováno v právě reprintované učebnici, stává se tato kniha zajímavou nejen pro milovníky právní historie, ale aktuální myšlenky v ní najdou všichni odborníci na správní právo, kteří hledají podstatu a souvislosti současných správněprávních institutů. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,150. výročí úmrtí Karla Hynka Máchy (zemřel 6.11. 1836) stalo se pro Violu a Pražské kulturní středisko důvodem ke společnému pořadu, který se konal v neděli večer 9. listopadu 1986 v Divadle Jiřího Wolkra v Praze pod názvem Šírou tu zemi, zemi jedinou. Stejnojmenná gramofonová deska je živým záznamem představení: jde tedy o autentický snímek se všemi klady i zápory (rušivé zvuky z obecenstva, technická kvalita nahrávky...). Vzhledem k danému rozměru desky bylo třeba krátit.... Dramaturgie pořadu Šírou tu zemi, zemi jedinou vycházela ze skutečnosti, že Viola má na svém repertoáru Máj od r. 1966: nejprve v podání Jiřího Bednáře a Traxlerova Českého skifflu (nyní skupina Žáci), od května 1976 v pojetí Rudolfa Hrušínského. Tento "osudový" Máj, v němž básníkovo poselství zní v plnosti myšlenkového a citového sdělení i bohaté zvukové instrumentace.... vyšel na gramofonové desce právě k 150. výročí Máchovy smrti. Také proto jsem se při skladbě scénáře obrátil především k Máchově lyrice, která je ostatně stále méně známá, ačkoliv má sama o sobě vysokou uměleckou hodnotu a ačkoliv Máj je bez ní nemyslitelný: je jeho prologem. Lze tedy básně první strany této desky chápat také jako přípravu k lepšímu pochopení a prožití Máje i k hlubšímu porozumění Máchovy umělecké osobnosti. V Máchově lyrice najdeme názvuky obrazů, které jsou erbovními znaky Máje, je v ní napětí, chvění, atmosféra, kterou naplno dýcháme v básni, jež se stala pro českou poezii mírou hodnoty, krásy, umělecké pravdivosti. A najdeme tu i Máchu artistního, který zkouší nosnost jazyka, pokouší se o jeho novou instrumentaci a dává zaznít jeho utajené nádheře. Zároveň jsem však chtěl pořadem Šírou tu zemi, zemi jedinou připomenout impozantní mohutnost a vnitřní sílu, vědomí souvislosti a vůli po ztotožnění, jaké představovalo připomenutí stého výročí Máchova úmrtí roku 1936... Pořadem Šírou tu zemi, zemi jedinou se k Máchovi přihlásilo deset předních umělců slova. Už tato skutečnost stojí za to, aby se jeho záznam stal zveřejněným dokumentem. Tak jako se jím stal záznam ze slavnostního pořadu z české poezie 19. a 20. století, uskutečněný k 15. výročí založení Violy 22. října 1978 v Dvořákově síni pražského Domu umělců pod názvem Slovo a hlas: jako gramofonová deska (s komentářem namluveným Václavem Voskou) vyšel pod stejným názvem o rok později. Deska Slovo a hlas má tedy následovníka ... Vladimír Just (knihydobrovsky.cz)

Zpěvník písniček s notami a akordy ze dvou cédéček. Písničkář Slávek Janoušek se v nich potkal s básníky Danielou Fischerovou a Jiřím Žáčkem. Cédéčka se jmenují Dušičky a Koťata a zpěvníku dala název. Písničky si se Slávkem zpívaly děti ve školkách a školách, v odezvě dostával videa od učitelů a rodičů se zpívajícími dětmi. A tak vznikla tato knížka s notami a texty pro malé muzikanty i jejich rodiče. A taky pro paní učitelky a pány učitele hudební výchovy, jako byl kdysi i Slávek. Zpěvník 43 písní s ilustracemi Kristiny Fišerové. (knihydobrovsky.cz)

Knížka obrázkových seriálů z naší historie volně navazuje na velmi oblíbené Obrázky z českých dějin a pověstí. Hravou, ale výstižnou formou přibližuje čtenářům novější dějiny naší vlasti – od vzniku republiky v roce 1918 do konce druhé světové války. Autoři Jiří Černý a Jaroslav Veis vyprávějí o příznivých časech našeho státu i o těch nelehkých, protektorátních, válečných. Ale i o známých osobnostech politiky a kultury (Masaryk, Beneš, Štefánik, Baťa, Čapek, Voskovec a Werich aj.). Historii svého národa by měl znát každý člověk a tato publikace může znamenitě pomoct k jejímu poznání. Malý i větší čtenář se dozví mnohé, co ještě nevěděl, nebo si připomene, co už pozapomněl. A jak na to nejlíp? S obrázky Barbary Šalamounové. (patro.cz)

Tématem této publikace je životní příběh sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva a historie jeho propagandistického pomníku, který stál v letech 1980-2020 na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči. Jeho autory byli sochař Zdeněk Krybus a architekt Vratislav Růžička. V zemi, kde vládla od konce druhé světové války Komunistická strana Československa, byla po 21. srpnu 1968 umístěna početná okupační sovětská vojska. Je příznačné, že slavnostního odhalení Koněvovy sochy se zúčastnil i jejich nejvyšší představitel. Po roce 1989 se Koněvův pomník stal předmětem sporů, které odrážely různé pohledy na minulost. Doslov napsal historik architektury Zdeněk Lukeš. Kniha je vybavena řadou dobových fotografií a archivních dokumentů. (knihydobrovsky.cz)

Knižní událost podzimu – Jiřina Bohdalová téměř v devadesáti letech vypráví o svém životě. Poprvé knižně.Fotografie z osobního archivu.Jak Jiřina Bohdalová bilancuje svůj život? Čeho si považuje ve své herecké dráze, kterou začala před 81 lety jako osmiletá? Co cítí, když se ohlédne za svým soukromým životem, který se snažila tak přísně střežit? Jak prožívala žalářování otce za vlastizradu a v jakých podmínkách vychovávala dceru Simonu? Proč nad ní držel ochrannou ruku Jan Werich? Kolikrát jí do života vstoupila StB – od zatčení přes návrhy na donášení až k soudnímu rozhodnutí provést výmaz jejího jména ze seznamů spolupracovníků? Proč jí prezident Novotný děkoval za to, že si ho nevzala, zatímco prezidentova manželka jí chtěla vystrojit svatbu s Radkem Brzobohatým?Jiří Janoušek ke spolupráci s Jiřinou Bohdalovou říká: „Pokusili jsme se spolu vylíčit tu klikatou životní pouť a přiblížit ji fotografiemi i dokumenty z rodinného archivu. Doufal jsem, že v jejím věku nechce nic předstírat a nepotřebuje si nic namlouvat. Že se nebojí přiznat, co jak bylo, a že se nebude ohlížet na to, co tomu kdo řekne. Nezklamal jsem se.“ (knihydobrovsky.cz)

První ucelené dějiny českých legií, které doposud nebyly do takové míry zpracovány. Renomovaný historik Jiří Fidler díky svému archivnímu výzkumu získal zevrubný materiál, který je doprovázen více než třemi sty unikátními fotografiemi. Historie legií je rozdělena na tři období, 1914 až 1917, rok 1918, a pak roky 1919 až 1920. Základní texty doplňují citace z legionářské literatury, ukázky z dobových archivních dokumentů apod. (patro.cz)

Podrobněji k obsahu publikaceTato publikace představuje komplexní pojetí problematiky daňové evidence za účelem zjištění dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti. Pozornost je proto věnována nejen dani z příjmů, ale i dani z přidané hodnoty, silniční dani, dani z nemovitých věcí, problematice sociálního a zdravotního pojištění osob samostatně výdělečně činných, a to vše i ve vazbě na pravidla týkající se podnikatelské činnosti fyzických osob podle občanského zákoníku.Srovnání pravidelKniha obsahuje též srovnání pravidel platných pro daňovou evidenci a pro vedení jednoduchého účetnictví a dále také pravidla týkající se přechodu z daňové evidence na režim paušálních výdajů nebo na vedení podvojného účetnictví.Platnost publikacePlatí i pro rok 2024, případné legislativní změny budou řešeny formou vkládané aktualizace, která bude zdarma ke stažení zde na www.anag.cz v detailu produktu pod záložkou „Aktualizace“ (pod fotografií obálky knihy). (knihydobrovsky.cz)

Knížka obrázkových seriálů z naší historie volně navazuje na velmi oblíbené Obrázky z českých dějin a pověstí. Hravou, ale výstižnou formou přibližuje čtenářům novější dějiny naší vlasti – od vzniku republiky v roce 1918 do konce druhé světové války. Autoři vyprávějí nejen o příznivých časech našeho státu, ale i o těch nelehkých, protektorátních, válečných. Ale i o známých osobnostech politiky a kultury (Masaryk, Beneš, Štefánik, Baťa, Čapek, Voskovec a Werich aj.). (knihydobrovsky.cz)

Nové vydání oblíbené vysokoškolské učebnice přináší obraz vývoje českého státu a práva od nejstarších počátků do roku 1945. Učebnice přispívá k pochopení základů evropské právní kultury, k níž náš právní řád vždy náležel a jejíž tradice přetrvaly i období nesvobody a totalitních režimů. Uživatelský komfort při studiu zvyšují nejen marginální titulky, usnadňující orientaci v textu, ale i početné ukázky z pramenů, které se stávají součástí výkladu a umožňují tak studentům jeho lepší pochopení. Čtenáři ocení i bohatou obrazovou a grafickou přílohu. (patro.cz)

Nové vydání oblíbené vysokoškolské učebnice přináší obraz vývoje českého státu a práva od nejstarších počátků do roku 1945. Učebnice přispívá k pochopení základů evropské právní kultury, k níž náš právní řád vždy náležel a jejíž tradice přetrvaly i období nesvobody a totalitních režimů.Uživatelský komfort při studiu zvyšují nejen marginální titulky, usnadňující orientaci v textu, ale i početné ukázky z pramenů, které se stávají součástí výkladu a umožňují tak studentům jeho lepší pochopení. Čtenáři ocení i bohatou obrazovou a grafickou přílohu. (knihydobrovsky.cz)

Podrobné zmapování prvorepublikové armády od jednotlivých posádek, přes pevnosti, významné osobnosti, jednotlivé druhy zbraní, organizaci armády v historickém vývoji až po celkové zázemí včetně zbrojovek, administrativy a dalších náležitostí. Přehledně psaný a proodkazovaný text je doprovázen bohatým ilustračním doprovodem (fota, nákresy, plány, distinkce, prapory…). (patro.cz)

Vystoupení československých legií za první světové války patří k těm historickým událostem i tradicím, na které jsme právem hrdí. Bojovaly v Rusku, Itálii i Francii, na rozhodujících frontách války. Legionáři svým vlastenectvím, odhodláním, statečností a odvahou udivovali i zkušené generály a důstojníky dohodových armád. Knížka, kterou právě držíte v ruce, vás provede nejen po nejslavnějších místech bojů našich legií, ale i po těch méně známých. Přibližuje také průběh první světové války, situaci v českých zemích a úsilí našeho zahraničního odboje vedeného T. G. Masarykem nejen o vytvoření mohutného československého zahraničního vojska, ale také o uznání práva českého a slovenského národa na samostatný stát. Právě v tomto nesnadném politickém a diplomatickém zápase sehrály naše legie jednu z klíčových úloh. Výrazně napomohly také k rychlé kapitulaci Německa a Rakousko-Uherska, když ovládly sibiřskou magistrálu a znemožnily přesun statisíců německých a rakouskouherských zajatců z Ruska na západní frontu. Zaslouží si proto naši úctu a symbolické poděkování – a nejen v roce, kdy si připomínáme 100. výročí vzniku Československé republiky a konce první světové války. (patro.cz)

Monografie se zabývá zhodnocením vědeckého odkazu Jiřího Levého, zakladatele československé translatologie. Kolektivní monografie je dílem jedenácti autorů z ČR a Slovenské republiky. Kniha sestavená z deseti kapitol objasňuje inovativní přínos J. Levého v oblasti teorie překladu a myšlenky jeho pokračovatelů, představuje inspirativnost J. Levého translatologických koncepcí pro překladovou kritiku a praxeologii, zhodnocuje literárně-teoretické myšlení Levého ve vztahu k teorii informace, k filozofii a k literární estetice a konečně ukazuje význam jeho novátorského myšlení pro didaktiku překladu. Teoretické koncepce J. Levého vykazují neobyčejnou anticipační potenci díky jeho interdisciplinárnímu uvažování o komunikaci, literatuře a kultuře z perspektivy lingvistiky, literární vědy a kybernetiky. Tímto myšlením Jiří Levý předběhl svou dobu. V kolektivní monografii se autoři pokoušejí nahlédnout vybrané aspekty badatelova díla a zhodnotit jejich význam pro práci dnešních teoretiků, pedagogů i praktiků překladu. Editory svazku jsou Zbyněk Fišer a Ivana Kupková. (knihydobrovsky.cz)

Bolest je subjektivní nepříjemný fyzický pocity tíhy, tlaku, těžkosti, plnosti, pálení, řezání, kroucení, bodání, trhání, pulzací, křečí nebo až intenzivního utrpení, vyplývající ze stimulace nervových zakončení při nemoci nebo traumatu. Tato definice je základem pro knihu Bolest břicha. Bolest břicha může být projevem okolností jak zcela nezávažných, tak i stavů bezprostředně ohrožujících život. Kniha je strukturována do několika částí, v obecném úseku je zařazena anatomie, patofyziologie a propedeutické vyšetření. Ve speciální části se k diferenciální diagnostice bolesti břicha vyjadřují internistégastroenterologové, pediatr, infektolog, gynekolog, urolog, kardiolog, angiolog, neurolog, gerontolog, onkolog, intenzivista a kniha graduje kapitolou chirurgickou, na které se podílí i dětský chirurg. (knihydobrovsky.cz)

Důsledná konceptuální čistota je jedním z klíčových idiomů díla česko-holandského umělce Tomase Rajlicha, jedné z podstatných osobností evropské avantgardy konce šedesátých a sedmdesátých let, kdy se jeho tvorba rozvinula v kontextu minimalistických, geometrických či hraničně abstraktních tendencí. Vychází u příležitosti výstavy v Museu Kampa. (knihydobrovsky.cz)

Obrazová monografie Karla Pokorného.Narodil se v Říčanech u Prahy 23. června 1944. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kterou absolvoval roku 1970 v ateliéru pro figurální malbu a grafiku u profesora Vojtěcha Tittelbacha. Od té doby se věnuje plně malířství a grafice. Doma a v zahraničí uskutečnil více než sedmdesát samostatných výstav, na téměř stovce dalších se účastnil. Mimo České republiky vystavoval na mnoha místech v Evropě, jako například v Paříži (Československé malířství a sochařství, 1988), v německém Osnabrücku (grafika, samostatná výstava již v roce 1969, tudíž ještě za jeho studia na AVU), Soestu (1988 a 1989), Bonnu (1989), Bad Sassendorf (1992), švýcarském Fribourgu (Současné české umění, 1973) nebo Montreux (1994), také ale třeba v Bulharsku (Smoljan 1984, Sofie 1986, Balčik 1988), Moskvě (1985), Berlíně, Postupimi, Československém velvyslanectví v Londýně (1992), vestfálském Arnsbergu (1996), japonském městě Kobe (1994), nebo Chorvatsku (Daruvar, Bjelovar, Zagreb 2000). Doma v Čechách se účastnil prakticky všech důležitých výstav, jako přehlídek československého výtvarného umění a organizoval několik malířských plenérů v Srbsku na Berounce a také jeden na Sázavě, přímo v Ladově kraji. Jeho dílo se nachází v mnoha různých sbírkách v Čechách a také hlavně v Německu, Švýcarsku, Kanadě, Francii, Bulharsku (například stálá expozice českého umění v Balčiku, a v Galerii Smoljan), Anglii, Itálii, Holandsku, Rakousku, Slovensku, Dánsku, USA a od roku 2000 také v Chorvatsku. Jeho archiv doposud čítá přes dva tisíce dvě stě vytvořených děl, z nichž necelých šest set je děl figurálních, přes dvě stě zátiší a kolem tisíce čtyři sta padesáti krajin, což představuje téměř dvě stě grafických listů, kolem pěti set definitivních kreseb, přes sedm set akvarelů a osm set olejů převážně s krajinnou tematikou. (knihydobrovsky.cz)

Karel Jíše se narodil v roce 1891, v období první republiky byl parlamentním a politickým zpravodajem Českého Slova a později také šéfredaktorem. V prosinci 1939 odešel do exilu. Působil na Středním východě a v Londýně. V Londýně se názorově rozešel s představiteli národních socialistů a demokratů a se. Benešem. Po návratu do vlasti se dostal do hledáčku komunistů se záměrem využít Jíšeho proti národním socialistům a dr. Benešovi. Návrh na jeho využití schválil generální tajemník ÚV KSČ Slánský. Po únoru 1948 začal pracovat ve vedení Československé strany socialistické a v Melantrichu. Byl sledován StB. Při přípravě procesu se Slánským byl v roce 1952 zatčen se záměrem, že Slánský podporoval Jíšeho jako anglického špióna. Špionáž se nepodařilo prokázat, proto se hledal jiný důvod k odsouzení. Po 22 měsících vazby byl odsouzen v tajném procesu na 6 let vězení za články z roku 1939 údajně propagující fašismus. Na základě amnestie prezidenta Zápotockého byl v roce 1956 propuštěn, s podlomeným zdravím, s tuberkulózou. Zemřel v roce 1959 v 68 letech. Kniha byla zpracována na základě jeho osobního archivu a dokumentů StB. Ukazuje bezpráví padesátých let, dokumentuje práci a metody StB, situaci v emigraci, vývoj jeho vztahu k dr. Benešovi, k národním socialistům, několik jeho článků porovnávajících fašismus a komunismus, články za které byl odsouzen. Pro doplnění jeho charakteristiky a doby jsou citovány zajímavé dopisy od žen. Třetinu knihy tvoří dokumenty StB, další třetinou je korespondence a články Karla Jíšeho. (knihydobrovsky.cz)