Utajení vládcové času - bergier jacques

Je cestování časem z vědeckého hlediska možné? Na základě výzkumů vynikajících vědců Johna Desmonda Bernala, Williama Bowena Bonnora a Kurta Gödela se zdá, že ano. Jacques Bergier v této knize dokazuje, že časovým paradoxům, jež by takové cesty mohly vyvolat, lze předcházet. K otázce cestování časem však nepřistupuje z filosofického hlediska. Připomíná příběhy několika mimořádných lidí, kteří možná přišli z budoucnosti, aby prožili život v naší době nebo v minulých stoletích. Jedni se stali legendárními, jako král Sálemu Melchisedech nebo čínský císař Fu-Si, jiní, z doby nedávnější – za všechny jmenujme Leonarda da Vinci – pořád zůstávají v živé paměti. Jacques Bergier se pokouší proniknout do jejich tajemství, nejtajemnějšího ze všech tajemství, a ukazuje nám, jak tito lidé znalí vědy budoucnosti naočkovali dobu, již se rozhodli navštívit, částí svých vyšších vědomostí. A právě na základě vědeckých drobtů, jež nápadně přesahují úroveň soudobých znalostí, autor dokazuje, že existují „utajení vládcové času“. (patro.cz)

Je cestování časem z vědeckého hlediska možné? Na základě výzkumů vynikajících vědců Johna Desmonda Bernala, Williama Bowena Bonnora a Kurta Gödela se zdá, že ano.Jacques Bergier v této knize dokazuje, že časovým paradoxům, jež by takové cesty mohly vyvolat, lze předcházet. K otázce cestování časem však nepřistupuje z filosofickéhohlediska. Připomíná příběhy několika mimořádných lidí, kteří možná přišli z budoucnosti, aby prožili život v naší době nebo v minulých stoletích. Jedni se stali legendárními,jako král Sálemu Melchisedech nebo čínský císař Fu-Si, jiní, z doby nedávnější - za všechny jmenujme Leonarda da Vinci - pořád zůstávají v živé paměti. Jacques Bergierse pokouší proniknout do jejich tajemství, nejtajemnějšího ze všech tajemství, a ukazuje nám, jak tito lidé znalí vědy budoucnosti naočkovali dobu, již se rozhodli navštívit,částí svých vyšších vědomostí. A právě na základě vědeckých drobtů, jež nápadně přesahují úroveň soudobých znalostí, autor dokazuje, že existují "utajení vládcové času". (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Jacques Bergier, 128 stran, česky, pevná s přebalem matná Je cestování časem z vědeckého hlediska možné? Na základě výzkumů vynikajících vědců Johna Desmonda Bernala, Williama Bowena Bonnora a Kurta Gödela se zdá, že ano. Jacques Bergier v této knize dokazuje, že časovým paradoxům, jež by takové cesty mohly vyvolat, lze předcházet. K otázce cestování časem však nepřistupuje z filosofického hlediska. Připomíná příběhy několika mimořádných lidí, kteří možná přišli z budoucnosti, aby prožili život v naší době nebo v minulých stoletích. Jedni se stali legendárními, jako král Sálemu Melchisedech nebo čínský císař Fu-Si, jiní, z doby nedávnější – za všechny jmenujme Leonarda da Vinci – pořád zůstávají v živé paměti. Jacques Bergier se pokouší proniknout do jejich tajemství, nejtajemnějšího ze všech tajemství, a ukazuje nám, jak tito lidé znalí vědy budoucnosti naočkovali dobu, již se rozhodli navštívit, částí svých vyšších vědomostí. A právě na základě... (alza.cz)

V epoše válek a šílenství žije Ash, dívka zrozená v blátě a hnoji, která poprvé zabíjela když jí bylo osm. Ve dvaceti, zjizvená a zohavená stojí v čele obrovské armády... svět paralelní historie, kde zuří osudový konflikt mezi Burgundskem a Vizigoty, ktří ovládají mocnou magii... (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Evženie Zavilá, Nešplech René, 128 stran Nikdy neříkejte nikdy. Stát se to může komukoliv z nás. Prostě přeskočí jiskra a neuděláte s ním vůbec nic! Tohoto praktického pomocníka a rádce je dobré mít pro každý případ ve své knihovně. Co kdyby. (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Evženie Zavilá, Nešplech René, 128 stran Nikdy neříkejte nikdy. Stát se to může komukoliv z nás. Prostě přeskočí jiskra a neuděláte s tím vůbec nic! Tohoto praktického pomocníka a rádce je dobré mít pro každý případ po ruce. Co kdyby... (alza.cz)

eBook:,Nikdy neříkejte nikdy. Stát se to může komukoliv z nás. Prostě přeskočí jiskra a neuděláte s ním vůbec nic! Tohoto praktického pomocníka a rádce je dobré mít pro každý případ ve své knihovně. Co kdyby. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - česky Když jsou nalezeny mrtvé televizní hvězdy Chloe a Joe, jsou vyšetřováním jejich vraždy pověřeni detektiv inspektor Murphy a detektiv seržant Rossiová. Brzy jsou jasné čtyři věci. Nejedná se o první vraždu se stejným rukopisem; tlak médií je čím dál tím horší; vyšetřování vede nebezpečně blízko k samotnému policejnímu sboru a motiv je nejasný. Brzy se ukáže, že odpověď na všechny otázky je prostá. Všichni lžou a je potřeba s tím něco udělat. (alza.cz)

Osmnáct století nás dělí od gnostiků. Osmnáct století naplněných válkami, inkvizičními tribunály a hranicemi dostatečně ospravedlňuje hluboké podezření, které gnostici chovali ke světu a jeho obyvatelům. Máme-li co nejjednodušeji shrnout základní postoj gnostiků, řekněme, že zkaženost podle nich poskvrnila celé stvoření, odcizila člověku vlastní tělo, ducha i duši a zároveň ho zbavila vědomí nutného pro osobní spásu. Člověk, či spíše stín člověka, má jen stínové vědomí. Právě tomuto úkolu se gnostici prvních staletí naší éry plně zasvětili a objevovali způsoby - stejně neobvyklé jako pohoršující - jak v člověku odkrýt ryzí vědomí, jež by jeho myšlenkám a činům udělilo trvalost i strohost nutnou pro záchranu ze světských okovů. (knihydobrovsky.cz)

Poezie a umění tvořily důležitou součást života francouzského myslitele Jacquesa Maritaina. Jeho žena Raissa byla básnířka, měl mnoho přátel mezi umělci a básníky (mj. Ch. Péguy, G. Rouault, M. Chagall aj.). Rozsáhlou a originální část svého filosofického díla věnoval teoretickým otázkám umění. Odpovědnost umělce (1961) je poslední Maritainovou větší publikací z této oblasti; jejím základem byly přednášky na universitě v Princetonu. Po stránce obsahové se v knize stýkají dvě samostatné disciplíny, filosofická estetika a filosofická etika. Maritain ovšem neřeší obecné problémy estetiky nebo obecné problémy etiky. Vychází ze svébytných pojetí teorie umění a teorie mravnosti a na tomto základě pojmenovává vzájemný vztah obou oblastí. (patro.cz)

Poezie a umění tvořily důležitou součást života francouzského myslitele Jacquesa Maritaina (1882–1973). Jeho žena Raissa byla básnířka, měl mnoho přátel mezi umělci a básníky (mj. Ch. Péguy, G. Rouault, M. Chagall aj.). Rozsáhlou a originální část svého filosofického díla věnoval teoretickým otázkám umění. Odpovědnost umělce (1961) je poslední Maritainovou větší publikací z této oblasti; jejím základem byly přednášky na universitě v Princetonu. Po stránce obsahové se v knize Odpovědnost umělce stýkají dvě samostatné disciplíny, filosofická estetika a filosofická etika. Maritain ovšem neřeší obecné problémy estetiky nebo obecné problémy etiky. Vychází ze svébytných pojetí teorie umění a teorie mravnosti a na tomto základě pojmenovává vzájemný vztah obou oblastí. (knihydobrovsky.cz)

Kniha představuje osudy jednoho z nejzáhadnějších mužů 20. století – Stalina – který po svém nástupu k moci zasvětil život pronásledování a vraždění komunistů v Sovětském svazu i jinde ve světě.Stalinův životopis, který nám předkládá Jean-Jacques Marie, přináší četné informace získané ze zdrojů, které se otevřely historickému bádání teprve v posledních letech. Kniha čtenáře nepochybně zaujme svojí věrohodností a systematickým přístupem. (knihydobrovsky.cz)

„Přistupuji k dílu, jaké nikdy nemělo příkladu a vůbec nenajde napodobitele. Chci ukázat lidem mně podobným jednoho člověka v jeho pravé povaze; a tím člověkem budu já. Jen já.“ Těmito slovy uvozuje francouzský filozof a spisovatel Jean-Jacques Rousseau (1712 až 1778) svá slavná Vyznání, která představují mezník v dějinách literatury, a třebaže vznikla před více než dvěma sty padesáti lety, dodnes nepřestávají fascinovat čtenáře na celém světě. V této knize, považované za počátek autobiografického žánru ve vlastním slova smyslu, autor vypráví román svého života. Evokuje vzpomínky na dětství a mládí, líčí životní zápasy, polemiky, zpytuje svůj citový život, přičemž se nevyhýbá ani intimním, ba choulostivým tématům a nelichotivým okolnostem svého života. Jeho záměrem nebylo popisovat vnější události, nýbrž napsat „dějiny své duše“ – autor si předsevzal „seznámit přesně čtenáře s tím, jak ve všech situacích mého života vypadalo moje nitro“. Rousseau byl prvním moderním evropským autorem nové doby, jenž prolomil hranici mezi literaturou a osobním životem a sám se učinil předmětem knihy. Ve své autobiografii vyjadřuje přesvědčení o významu indivi¬duální existence, která je natolik cenná, že se může stát předmětem literatury. Název knihy viditelně odkazuje k Vyznání Augustinovu – zatímco však Augustinus svůj život popisuje jen jako exemplární cestu k Bohu, pro Rousseaua je hlavním tématem knihy otevřené líčení vlastního života a nelítostné zúčtování s ním: ve středu pozornosti je tedy subjekt autora, jenž si stále klade dvě základní otázky: Kdo jsem? Co znamená říkat pravdu? Rousseauova vzpomínková rekonstrukce (nikoli nepodobná tomu, co později rozvinul Marcel Proust ve svém Hledání ztraceného času), ačkoli je rozvíjena v převážně chronologickém sledu, je tak vybudována nikoli na logice vnějších dějů, ale na vnitřní logice citů. Vyznání nejsou paměťmi ve smyslu pouhého vyprávění o tom, co autor prožil, toto líčení nemá jen dokumentární funkci, nýbrž – řečeno slovy autora doslovu k českému vydání Josefa Fulky – se nese ve znamení snahy ani ne tak o znovunalezení, ale spíše o vynalezení vlastního já. Po dlouhé, téměř čtyřicetileté odmlce se českým čtenářům dostává do rukou jedno z nejdůležitějších a zároveň nejpozoruhodnějších děl světové literatury. Nové vydání je doplněno fundovaným doslovem Josef Fulky. (knihydobrovsky.cz)

Jacques Ranciere (1940) je francouzsky filosof, který se zabývá primárně otázkami politiky a estetiky. V 60. letech patřil k žákům a spolupracovníkům marxistického teoretika Louise Althussera, z jehož okruhu vzešel vlivný sborník Lire le Capital (Číst Kapitál), na němž se Ranciere autorsky podílel. Na přelomu 60. a 70. let nabývá Rancierovo myšlení svébytného charakteru. Do středu jeho zájmu si pozvolna razí cestu problematika rovnosti. Ta se stane trvalou součástí a klíčovým prvkem jeho myšlení. Monografie Jacques Ranciere se zaměřuje především na Rancierovu politickou a estetickou teorii, ale také na historický kontext jeho myšlení a jeho poměr k dílu některých jeho současníků, například k filosofii Jeana-Françoise Lyotarda či Alaina Badioua. (knihydobrovsky.cz)

Čtyři slunce jsou symbolem aztéckého kalendáře. Známý francouzský etnograf, jenž zasvětil svůj život především studiu mexických kultur, tak nazval knihu, která je jakýmsi souhrnem jeho dosavadních zkušeností. Práce zahrnuje mimo jiné oddíly věnované současným Lacandonským Mayům, mexickým etnikům sídlícím na sever od Yucatánu, i úvahy inspirované říší Aztéků. (knihydobrovsky.cz)

Tento výkladový slovník z pera předních světových medievistů je rozsahem i pojetím ojedinělým pokusem představit epochu středověku v celé její šíři a plasticitě. Každé z více než osmi desítek hesel je samostatným esejem. (knihydobrovsky.cz)

Churchill po sobě zanechal obraz nepřívětivého a nezkrotného vůdce, jenž na jaře 1940 v Admirality House oznámil, že nemá co nabídnout kromě krve, dřiny, slz a potu. Charismatický vůdce Anglie, který se sám postavil proti mocnostem Osy, vzbuzoval dojem, jako kdyby od samého počátku své politické kariéry vyčkával na chvíli nejvyšší výzvy. Bylo mu tehdy 65 let a více než deset let stál stranou, prost ministerských povinností. (patro.cz)

Jacques Le Goff patří k nejvýznamnějším současným historikům středověku. Jeho rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století, ale také jako člověk, jenž měl zásadní vliv na formování nové podoby středověké křesťanské zbožnosti. Le Goff mistrovským způsobem paralelně zkoumá Ludvíkův život a jeho vliv na proměny francouzské monarchie. Stejnou měrou si však všímá i obrazů svatého Ludvíka, jež v hagiografické literatuře črtali jeho středověcí životopisci, a na podkladě literárních textů pozdního středověku analyzuje i druhý život svatého Ludvíka ve francouzské historické paměti. (patro.cz)

Titul knihy „O filosofii dějin“ naznačuje, že Maritain nechtěl napsat ani soustavné pojednání o filosofii dějin, ani ve vlastním slova smyslu úvod do této disciplíny, který by mapoval veškerou její problematiku. Jeho cílem bylo ukázat možnost a platnost určitých filosofických zákonů, které osvětlují lidské dějiny a činí je pro nás srozumitelnějšími. Záměrně se omezil na určitý počet příkladů těchto zákonů a na některé základní problémy, které s nimi souvisí. Ve svých úvahách o filosofii dějin a ve volbě problémů měl do velké míry na zřeteli praktické postavení křesťanů v soudobé společnosti a snažil se vypracovat intelektuální vybavení, které by jim pomohlo řešit jejich „časné“ problémy a úkoly. (patro.cz)

Románový příběh o Bertoltu Brechtovi, který se v roce 1948 vrátil z exilu, a mladé krásné herečce Marii Eichové, agentce Stasi, začíná v roce 1948 v poválečném Východním Berlíně... Francouzský prozaik, dramatik a literární kritik Jacques-Pierre Amette (nar. 1943) byl za tuto knihu v roce 2003 vyznamenán prestižní cenou Prix Goncourt. Německý dramatik Bertolt Brecht (1898—1956) po letech v exilu přijel v roce 1948 do Východního Berlína. Rozhodl se rozbít svůj umělecký stan v Německé demokratické republice. Ostře protikapitalisticky angažované divadlo, jaké vyznával, mělo v tamním režimu naději stát se oficiální státní scénou štědře podporovanou i v poválečné bídě. Naděje se splnila. Brecht vytvořil z vlastních her inscenace, které mu založily věhlas trvající dodnes. Státní podpora umožňovala vést život loajálního prominenta, pěstovat mimomanželské vztahy, které jeho žena Helena Weigelová tolerovala, a budovat kolem sebe exteritoriální atmosféru. Narážel však na stále větší obtíže. Jeho předváleční druzi jej dali hlídat všudypřítomnou Stasi a s jeho poetikou se nesmířili. Byl nejen státně vydržován, ale zároveň trpěn jako nevypočitatelný cizorodý živel. Brecht cítil, že jeho srdce dosluhuje. Tak prožíval uměleckou sklizeň a zároveň obklíčení ideologickými dogmatiky a fízly. Román Brechtova milenka vychází ze znalosti reálií, postavu Brechtovy milenky a spolupracovnice Stasi Marie Eichové si však Amette dovedně vymyslil. Křehce ironické tóny tím zdařile kontrapunktoval smutkem nad posledními lety chytrého a úspěšného umělce. (patro.cz)

Fascinují svět masožravek. Co vlastně jsou masožravé rostliny? Jaké mají typy pastí a jak funguje trávení? Na tyto a další otázky má Jean-Jacques Labat správnou odpověď. Fascinující svět masožravek (karnivor) poznal jako zkušený sběratel a v této knížce vám poradí všechno o správném umístění, podmínkách pěstování i o správné péči. Láčkovky, láčkovice a darlingtonie - v příslušných popisech a portrétech najde začátečník, pokročilý i znalec nové vhodné rostliny pro svou sbírku v zahradě, v jezírku nebo v domě. Nejdůležitější informace o péči, umístění a chorobách. Druhy vhodné pro zahradu, jezírko nebo dům. Portréty rostlin pro začátečníky, pokročilé i znalce. (patro.cz)

Malý Marcelín Pivoňka mohl být šťastné dítě, tak jako mnoho jiných dětí. Bohužel, byl postižen podivnou nemocí: červenal se... Červenal se pro nic za nic. Naštěstí, mohli byste namítnout, v tom Marcelín nebyl sám, všechny děti se červenají. Zrudnou, když se stydí nebo když udělají nějakou hloupost. Ale Marcelínův případ byl proto tak znepokojující, že se červenal úplně bez příčiny... Po Raoulu Tabourinovi je Marcelín Pivoňka už druhá autorská knížka Jeana-Jacquesa Sempého přeložená do češtiny. Francouzský král něžného, hořkého i inteligentního kresleného humoru vypráví o dětství, o životních překážkách, které nejprve vedou k osamění a později utvářejí charakter, a především o jednom velkém přátelství. (patro.cz)

Kdo by neznal slavné ilustrace k Mikulášovým patáliím? Francouzský kreslíř Jean-Jacques Sempé není ale autorem pouze těchto ilustrací. Jeho dílo je mnohovrstevné a jeho nejrozsáhlejší část tvoří vtipy a karikatury. Kniha O dětech přináší ty, jejichž tématem jsou děti a jejich vztah ke škole, dospělým a světu. (patro.cz)

Po dětech si Sempé vzal na paškál venkovany a jejich styl života. Jean-Jacques Sempé (* 1932) je francouzský humoristický kreslíř. V Česku je slavný ilustracemi k sérii knih Reného Goscinnyho Mikulášovy patálie, je ale především autorem legendárních kreslených knih, příběhů a vtipů. První vtipy a karikatury nakreslil ve dvanácti letech, o dva roky později opustil školu a vystřídal několik dočasných zaměstnání: byl prodavačem kol, podomním obchodníkem se zubní pastou v prášku, praktikantem na dětských táborech a dodavatelem vína. Na začátku padesátých let se před ním otevřela kariéra humoristického kreslíře. První kresby otiskuje v novinách Sud Ouest. Belgický rozhlasový týdeník Le Moustique použil několik jeho kreseb na titulní stranu a Sempé byl záhy požádán, aby vytvořil vlastní postavičku. Nakreslil chlapečka na kole a dal mu jméno malý Mikuláš (podle reklamy na obchod s vínem Nicolas). Šéfredaktor ho propojil s Reném Goscinnym, aby společně udělali komiks. Vznikla série komiksových gagů, které byly v časopise uveřejňovány každý týden. O několik let později vyšla o Mikulášovi první kniha. Od roku 1953 Sempé pravidelně publikuje v několika zásadních francouzských novinách a časopisech, v roce 1978 se poprvé stane autorem obálky New Yorkeru. Od roku 1962 vydává téměř každoročně album kreslených humorných příběhů. (patro.cz)

Významné dílo světové politické filozofie Člověk a stát od francouzského filozofa Jacquesa Maritaina (1882-1973) vychází z jeho amerických přednášek, shrnutých nejprve do svazku Man and the State (1951) a později vydaných francouzsky pod názvem L'Homme et l'état (1953). Řada myšlenek tohoto klasického díla nabývá právě dnes nové aktuality v konfrontaci s problémy, jimiž se politická věda a politická filozofie zvláště intenzivně zabývá. Na prvním místě je to problém svrchovanosti neboli suverenity ve vztahu ke státu, pro běžného českého občana evokující zejména tzv. Brežněvovu doktrínu o omezené suverenitě, v jejímž jménu došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy, ale která je v kontextu globalizace v samém centru dnešního teoretického promýšlení mezinárodních vztahů, politické sociologie i politické filozofie. Maritainova kritická analýza pojmu svrchovanosti patří k nejpozoruhodnějším ve světové literatuře vůbec. Významné jsou rovněž Maritainovy úvahy o legitimním pluralismu ideových zdůvodnění demokracie, nad nimiž se nyní rovněž zamýšlíme například v reakci na Huntingtonovou koncepcí "střetu civilizací". Maritain zde měl nejen praktickou zkušenost z UNESCO, ale především dobře promyšlenou koncepci. Maritain jakožto "filozof demokracie" pozoruhodně rozebírá problém světové politické organizace, který nás zajímá kupříkladu v rámci diskusí o "evropské ústavě". Nemůžeme opomenout také vztah náboženství vůbec a katolicismu zvláště k demokracii, který francouzský filozof podnětně analyzuje. (knihydobrovsky.cz)

Titul knihy "O filosofii dějin" (anglicky On the Philosophy of History, francouzsky Pour une philosophie de l'histoire) naznačuje, že Maritain nechtěl napsat ani soustavné pojednání o filosofii dějin, ani ve vlastním slova smyslu úvod do této disciplíny, který by mapoval veškerou její problematiku. Jeho cílem bylo ukázat možnost a platnost určitých filosofických zákonů, které osvětlují lidské dějiny a činí je pro nás srozumitelnějšími. Záměrně se omezil na určitý počet příkladů těchto zákonů a na některé základní problémy, které s nimi souvisí. Ve svých úvahách o filosofii dějin a ve volbě problémů měl do velké míry na zřeteli praktické postavení křesťanů v soudobé společnosti a snažil se vypracovat intelektuální vybavení, které by jim pomohlo řešit jejich "časné" problémy a úkoly. (Z doslovu Karla Šprunka.) (knihydobrovsky.cz)

Malý Marcelín Pivoňka mohl být šťastné dítě, tak jako mnoho jiných dětí. Bohužel, byl postižen podivnou nemocí: červenal se... Červenal se pro nic za nic. Naštěstí, mohli byste namítnout, v tom Marcelín nebyl sám, všechny děti se červenají. Zrudnou, když se stydí nebo když udělají nějakou hloupost. Ale Marcelínův případ byl proto tak znepokojující, že se červenal úplně bez příčiny... Po Raoulu Tabourinovi je Marcelín Pivoňka už druhá autorská knížka Jeana-Jacquesa Sempého přeložená do češtiny. Francouzský král něžného, hořkého i inteligentního kresleného humoru vypráví o dětství, o životních překážkách, které nejprve vedou k osamění a později utvářejí charakter, a především o jednom velkém přátelství. (knihydobrovsky.cz)

Churchill po sobě zanechal obraz nepřívětivého a nezkrotného vůdce, jenž na jaře 1940 v Admirality House oznámil, že nemá co nabídnout kromě krve, dřiny, slz a potu. Charismatický vůdce Anglie, který se sám postavil proti mocnostem Osy, vzbuzoval dojem, jako kdyby od samého počátku své politické kariéry vyčkával na chvíli nejvyšší výzvy. Bylo mu tehdy 65 let a více než deset let stál stranou, prost ministerských povinností. (knihydobrovsky.cz)

V poválečném východním Berlíně se odehrává románový příběh Bertolta Brechta, který se vrátil z exilu, a mladé krásné herečky Marie Eichové, agentky Stasi. Za tuto knihu, fascinující obraz dvou osobností v atmosféře studené války, byl autor vyznamenán cenou Prix Goncourt (2003). (knihydobrovsky.cz)

Riding through France with his master, the servant Jacques appears to act as though he is truly free in a world of dizzying variety and unpredictability. Characters emerge and disappear as the pair travel across the country. This work challenges the artificialities of conventional French fiction, and explores the Enlightment philosophy. (knihydobrovsky.cz)

Když listujeme stránkami této knihy, jsme jako vždy neuvěřitelně dojati Sempého jemností linky a melancholií ducha. Z kreseb vychází i jistá forma mravní, diskrétní a vždy pobavené elegance, Sempého pero překládá něžně ironickou vizi našich selhání a selhání světa. V této knize najdeme to nejlepší z jemného a náznakového humoru v kombinaci s impozantním smyslem pro posměch, který charakterizuje celou Sempého tvorbu. Sempé, nesrovnatelný pozorovatel našeho každodenního života, v této knize přináší své nejlepší dosud nepublikované kresby. (knihydobrovsky.cz)

Jacques Le Goff patří k nejvýznamnějším současným historikům středověku. Jeho rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století, ale také jako člověk, jenž měl zásadní vliv na formování nové podoby středověké křesťanské zbožnosti. Le Goff mistrovským způsobem paralelně zkoumá Ludvíkův život a jeho vliv na proměny francouzské monarchie. Stejnou měrou si však všímá i obrazů svatého Ludvíka, jež v hagiografické literatuře črtali jeho středověcí životopisci, a na podkladě literárních textů pozdního středověku analyzuje i druhý život svatého Ludvíka ve francouzské historické paměti.Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha. (knihydobrovsky.cz)

Kdo by neznal slavné ilustrace k Mikulášovým patáliím? Francouzský kreslíř Jean-Jacques Sempé není ale autorem pouze těchto ilustrací. Jeho dílo je mnohovrstevné a jeho nejrozsáhlejší část tvoří vtipy a karikatury. Kniha O dětech přináší ty, jejichž tématem jsou děti a jejich vztah ke škole, dospělým a světu. (knihydobrovsky.cz)

Život, který byl obětován, darován za druhé, má v sobě určité tajemství. Takový byl i život Pierra Claverieho OP, dominikána a biskupa v alžírském Oranu, a tato kniha nám umožňuje do jeho tajemství nahlédnout. Pierre Claverie zasvětil svůj život Alžírsku a Alžířanům, uprostřed této země zkoušené nenávistí, násilím a utrpením se stal svědkem naděje, která nemá nic společného s naivním optimismem, ale opírá se o důvěru, že v Bohu můžeme dosáhnout usmíření a pokoje. Jádrem jeho mise bylo přátelství, které může vyrůst pouze z upřímné touhy poznat druhého, naslouchat mu, umožnit jeho existenci… být tu pro něj, dokonce za něj dát svůj život. A hlavním prostředkem jeho poslání se stal dialog, který se nebojí druhého, respektuje ho a který může být skutečný jedině tehdy, zůstává-li věrný pravdě. Dialog, který podle Claverieho tvoří podstatu Božího vztahu k lidem a vztahů mezi lidmi. (knihydobrovsky.cz)

Obsáhlá publikace představuje jakousi plastickou mapu či průvodce dějinami středověké Evropy. Udivuje svou šíří záběru, sahající od politických událostí přes vývoj hospodářství a obchodu k dějinám mentality, myšlení a kultury. Jak a kde středověký člověk žil, čeho se bál, proti komu a proti čemu bojoval, o čem snil a v co doufal, kterými směry upíral své touhy i svou intelektuální potenci – tyto a mnohé další otázky jsou ve středu Le Goffovy pozornosti. (knihydobrovsky.cz)

V obecném povědomí přetrvává dojem, že jediní skuteční korzáři pocházeli z Francie nebo Anglie. Čtvrtý díl série Tygři sedmi moří však dává nahlédnout do námořní historie v časech, kdy na mořích a oceánech vládly kastilské a portugalské vlajky a kdy námořníci a korzáři z Iberského poloostrova sváděli urputné boje se svými berberskými, francouzskými a anglickými protějšky v bitvách u Lepanta, v Lamanšském průlivu, u Azor a nebo v Karibiku. (patro.cz)

31. července 1944 vzlétl major Antoine de Saint-Expéry z vojenské letecké základny Borgo na Korsice a zamířil k jižní Francii. Z průzkumného letu se nikdy nevrátil. Veškeré snahy lokalizovat jeho letadlo se následujících téměř šedesát let setkávaly s neúspěchem. V roce 1998 uvízl v sítích marseilleského rybáře řetízkový náramek nezvěstného spisovatele. Krátce nato identifikoval hloubkový potápěč a archeolog Luc Vanrell v zóně skalnatých zátok nedaleko Marseille vrak jeho letadla. To byl začátek neuvěřitelné odysey vedené snahou pochopit, proč se stroj slavného spisovatele a letce našel tam, kde ho nikdy nikdo nehledal. Tento skutečný historický thriller líčí několikaleté pátrání skupinky nadšenců, plné nečekaných zvratů, jež probíhalo nejen ve Francii, ale i za jejími hranicemi. Jeho závěr s konečnou platností vyvrátil hypotézy, z nichž vyrostl mýtus o Saint-Exupéryho smrti. Francouzský spisovatel nespáchal sebevraždu ani se nedopustil chyby v řízení. Jeho stroj neměl technickou poruchu. Saint-Exupéry zemřel za Francii v boji. A kdo ho sestřelil? (patro.cz)

Obsáhlá publikace představuje jakousi plastickou mapu či průvodce dějinami středověké Evropy. Udivuje svou šíří záběru, sahající od politických událostí přes vývoj hospodářství a obchodu k dějinám mentality, myšlení a kultury. Jak a kde středověký člověk žil, čeho se bál, proti komu a proti čemu bojoval, o čem snil a v co doufal, kterými směry upíral své touhy i svou intelektuální potenci – tyto a mnohé další otázky jsou ve středu Le Goffovy pozornosti. (patro.cz)

Vzrušující historie korzárských válek a jejích ústředních postav z pera renomovaného francouzského autora Jacques Marseille . Druhý díl Tygři sedmi moří líčí nasazení korzárů na světových mořích a oceánech v průběhu 18. století během války a španělské dědictví a franko-indiánských válek v Severní Americe, dále válek o dědictví rakouské a sedmileté války. Sleduje přitom osudy více i méně známých korzárů, jako bylo Pierre d'Iberville, Claude Forbin, René Duguay-Trouin a nebo Jacques Cassard a přibližuje jejich slavné akce včetně nájezdu na Rio de Janeiro, bitvu v Hudsonově zálivu a nebo u sicilských Syrakus (patro.cz)

eBook:,Poezie a umění tvořily důležitou součást života francouzského myslitele Jacquesa Maritaina (1882–1973). Jeho žena Raïssa byla básnířka, měl mnoho přátel mezi umělci a básníky (mj. Ch. Péguy, G. Rouault, M. Chagall aj.). Rozsáhlou a originální část svého filosofického díla věnoval teoretickým otázkám umění. Odpovědnost umělce (1961) je poslední Maritainovou větší publikací z této oblasti; jejím základem byly přednášky na universitě v Princetonu. Po stránce obsahové se v knize Odpovědnost umělce stýkají dvě samostatné disciplíny, filosofická estetika a filosofická etika. Maritain ovšem neřeší obecné problémy estetiky nebo obecné problémy etiky. Vychází ze svébytných pojetí teorie umění a teorie mravnosti a na tomto základě pojmenovává vzájemný vztah obou oblastí. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Poezie je řeč, která zpívá (Jacques Prévert) (knihydobrovsky.cz)

Třetí díl Tygrů sedmi moří přibližuje vrcholné období korzárských válek, spjaté s americkými válkami za nezávislost a napoleonskými válkami. Tehdy se na scéně objevila poslední generace korzárů z éry plachetnic, reprezentovaná jmény jako Jean Lafitte, Robert Surcouf a nebo Hyppolite Bouchard. Jejich dramatické životní osudy plné zuřivých soubojů na vlnách moří a oceánů a ukrytých pokladů jsou dodnes inspirací velkolepým filmovým projektům. (knihydobrovsky.cz)

Druhý díl líčí nasazení korzárů na světoznámých mořích a oceánech v průběhu 18. století za války o španělské dědictví a franko-indiánských válek v Severní Americe a dále během válek o rakouské dědictví a sedmileté války. Sleduje přitom napínavé osudy více i méně známých korzárů, jako byli Pierre d´Iberville, Claude Forbin, René Duguay-Trouin a nebo Jacques Cassard a přibližuje jejich slavné akce včetně nájezdu na Rio de Janeiro, bitvy v Hudsonově zálivu nebo u sicilského přístavu Syrakusy. (knihydobrovsky.cz)

Francouzská básnířka a spisovatelka Raissa Maritainová (1883-1960) se zabývala otázkami poezie a umění i jednotlivými tvůrčími výkony v důležité části svého esejistického díla. Její manžel filosof Jacques Maritain (1882-1973) sám nebyl básník, ale poezie a umění tvořily důležitou součást jeho života a jeho teorie umění patří k nejoriginálnějším částem jeho filosofického díla. Maritainovi se také přátelili s řadou vynikajících básníků, spisovatelů, malířů či hudebních skladatelů, o čemž podává svědectví Raissa Maritainová v knize Velká přátelství (česky Praha, Triáda 2012). Kniha Situace poezie obsahuje dvě eseje od Raissy Maritainové: v eseji Smysl a jeho absence v poezii se věnuje otázce, co je básnický smysl a jakým způsobem je do něj integrován logický smysl (J. Maritain se o tento esej bude opírat v pasážích věnovaných básnickému a logickému smyslu v knize Tvůrčí intuice v umění a poezii, 1953), esej Magie, poezie a mystika se, jak sám název napovídá, věnuje vztahu poezie a magie, ale je také příspěvkem do dobové diskuse o vztahu poezie a mystiky. Dvě eseje od Jacquesa Maritaina - Poetické poznání a Zkušenost básníka - načrtávají definici krásných umění jako vztahu umění a poezie, přičemž umění je chápáno jako jakési "tělo" uměleckého díla a poezie jako jeho "duše". Zásadním pro utváření této teorie byl přínos Jeana Cocteaua, který mezi lety 1923-1928 s Maritainem úzce spolupracoval (plodem spolupráce je Cocteauův Dopis Jacquesovi Maritainovi a Maritainova Odpověď Jeanu Cocteauovi). Poetická zkušenost či poetický smysl je základem umělecké tvorby, podle Maritaina jde o zvláštní druh poznání, jehož cílem není poznat, ale tvořit. Toto poznání není vyjádřitelné v idejích a soudech, je to spíš zkušenost než poznání - zkušenost věcí v nás a nás v nich, a to zkušenost tvůrčí, protože se chce vyjádřit a je vyjádřitelná jen v díle. Toto poznání nepředchází tvůrčí činnost ani není jejím předpokladem, ale je hluboce v ní, soupodstatné s pohybem k dílu. Maritainova definice díla na základě básnického smyslu, intuice či inspirace, která se probouzí v kontaktu subjektivity umělce s věcmi, je dostatečně volná, pružná, aby se dala aplikovat na všechny oblasti umění, jak dokládá pozdější rozpracování této teorie v Tvůrčí intuici v umění a poezii. Klára Jirsová (knihydobrovsky.cz)

Pozice, kterou Henry More (1614-1687) v dějinách filosofie zaujímá, je dosti specifická a rozhodně si zaslouží pozornost - a to navzdory tomu, že jej standardní výklady většinou spíše opomíjejí. Jako by totiž stál jednou nohou v tradici renesančního platonismu a druhou v novověké přírodní filosofii, jak ji formovali Descartes, Hobbes a později Newton. Tato prostřední pozice mezi dvěma obrazy světa je pro Mora zdrojem jistého napětí, zároveň mu však poskytuje prostředky, jak toto napětí zajímavým způsobem řešit. Právě z tohoto důvodu může mít zkoumání Morovy filosofie obecnější a nikoli pouze historický význam: potýká se totiž s otázkami, které byly formativní pro zrod moderní vědy, jak ji známe dnes. Prostřednictvím analýzy několika vybraných tematických okruhů (světová duše, imaginace, magie, entuziasmus) se tato studie pokouší nabídnout komplexní vhled do Morova filosofického systému. Svět je v něm uchopován jako systém mechanicky se srážejících částic spravovaných matematicky vyjádřitelnými přírodními zákony, ale zároveň jako cosi živoucího a disponujícího duší, jež prostřednictvím sympatetických vztahů propojuje veškerenstvo do jednoho harmonického a organického celku: Svět jako živoucí stroj. (knihydobrovsky.cz)

Milý čtenáři, četbou následujících stránek se zúčastníš jedinečného a mimořádného dobrodružství: já, Jean-Jacques Rousseau, nepochopený hudebník, cestovatel filozof, pronásledovaný spisovatel, se ti odhalím. Úplně do naha! V této knize se čtenáři dozví, jak Rousseau přemýšlel o světě a lidské povaze a jak jeho myšlenky ovlivnily svět. Dotknout se tak otázek okolo důležitosti přírody, svobody a vzdělání. Srozumitelný jazyk a krásné ilustrace vytvářejí knihu, která zaujme a podnítí zvědavost na svět filozofie a historie. Autor Edwige Chirouter vyučuje filozofii na Univerzitě v Nantes. Podobně jako Jean-Jacques dává přednost putování a často filozofuje s dětmi, kdekoliv jsou ochotni ji přijmout: ve školách, nemocnicích, divadlech a dokonce i v rezervacích indiánů v Kanadě... Ilustrátorka je absolventkou ilustrace na Vysoké škole umění v Štrasburku. Mayumi Otero kreslí každý měsíc pro časopis Le Tigre. Vydala Promenádu do muzea ve sbírce Ramino RMN a mnoho velmi barevných a směšných uměleckých knih ve svém experimentálním nakladatelství Icinori. (knihydobrovsky.cz)

Vítejte v lesích kvetoucího mechu, kde si obyvatelé kláštera Rudoval právě užívají nádherného Léta pozdní růže. Všude vládne klid a mír… Ne však na dlouho. Krysí vojevůdce Bičák Klany se blíží v čele své divoké hordy! Jedinou nadějí na záchranu starobylého kláštera se stává ztracený meč legendárního Martina Válečníka. Tak začíná velké dobrodružství mladého statečného myšáka, který se sám stane legendou. (knihydobrovsky.cz)

Autobiografie, která zachycuje poslední období života francouzského politického myslitele a filozofa. (knihydobrovsky.cz)

Návrh korsické ústavy (1764-1765) je fragmentárním spisem, který za Rousseauova života nikdy nevyšel. Pro Rousseaua přesto šlo ve věci korsické nezávislosti o záležitost, která mu ležela na srdci, jak je zřejmé z péče, s níž rukopis uchovával, i z naděje, kterou po jistou dobu vkládal do možnosti se k tématu vrátit. První český překlad Rousseauova Návrhu korsické ústavy doprovází rozsáhlá úvodní studie, která spis zasazuje do kontextu autorova života a díla i do historického a politického vývoje Evropy a tehdejšího boje Korsičanů o nezávislost. Ukazuje, že textu patří významné místo v rámci Rousseauových politických děl, neboť zajímavým způsobem rozvíjí teze dalších jeho politických spisů, nejen Společenské smlouvy. Tím potvrzuje jednotnost Rousseauova pohledu na politické záležitosti a zároveň poukazuje na důležitost, kterou přisuzoval praktické politice. (knihydobrovsky.cz)

Soubor esejů světově uznávaného francouzského medievalisty, jenž navazuje na velice úspěšnou a obdobně koncipovanou knihu, vydanou nakladatelstvím Argo v roce 1998 - Středověká imaginace. V programové práci, která dnes patří ke klasice medievalistiky podmíněné přístupy školy Annales, autor soustředil své eseje z období 60. a 70. let. Jejich vzájemný svorník představují dějiny mentalit a témata inspirativně ohledávající problémy středověkého vnímání času, prostoru, zbožnosti, pověrečna a zázračna. Le Goff se v nich projevuje jako mistr intelektuální reflexe a hledač základních kategorií středověkého světa. (knihydobrovsky.cz)