Jacques the fatalist - denis diderot

Riding through France with his master, the servant Jacques appears to act as though he is truly free in a world of dizzying variety and unpredictability. Characters emerge and disappear as the pair travel across the country. This work challenges the artificialities of conventional French fiction, and explores the Enlightment philosophy. (knihydobrovsky.cz)

En 1972, el joven director de teatro francés Georges Werler fue a ver a Milan Kundera a Praga y a su regreso consiguió, pese a los controles de la frontera, introducir en Francia el manuscrito de su obra de teatro Jacques y su amo. Kundera la había escrito después de la invasión soviética, cuando toda su obra, pasada y futura, había quedado borrada de las letras checoslovacas. Jacques y su amo relata tres historias de amor que se entrecruzan durante el viaje que emprenden Jacques y su amo: la del amo, la de Jacques y la de Madame de la Pommeraye; tres historias que se entremezclan polifónicamente, donde cada una es, a su vez, variación de la otra, y juntas conforman una comedia sobre los problemas existenciales de la pasión amorosa. (knihydobrovsky.cz)

Slavné románové dílo je sporem o tom, má-li člověk možnost svobodného rozhodování a zda může svůj život nějak ovlivnit. Jako hlavní postavy vystupují Jakub a jeho pán. Bez předchozího představení se, vysvětlení odkud přišli a kde se vzali, se pouštějí do dialogu o filozofických otázkách. Víme pouze, že Jakubův bývalý pán je kapitán. Současného pána se Jakub táže na spousty věcí. Pán hájí idealistický názor na lidskou svobodu. Často si však vzhledem k podmínkám musí oba uvědomit, že život je pouhým provazcem náhod měnících naše plány a rozhodnutí. Lidský osud představuje řada drobných dění a příhod, které jej činí skutečně rozmanitým a mnohotvárným. Dílo se dočkalo několika filmových a divadelních adaptací; za jednu z nejlepších dramatizací je pokládána hra Milana Kundery Jakub a jeho pán z roku 1981. (knihydobrovsky.cz)

Denis Diderot (1713 - 1784) - francúzsky osvietenský filozof, významný encyklopedista, moderný románopisec a teoretik umenia. Hlavného hlavného protagonistu Rameaua, synovca významného hudobného skladateľa, priemerne nadaného muzikanta, bezcharakterného a morálne spustnutého bohéma, ktorý si za spoločenskú a mravnú degradáciu vylieva žlč na celom okolí, vykresľuje Diderot ako "od prírody zasväteného všetkým vrtošivým Vertumnom... žijúceho zo dňa na deň, smutného alebo veselého, podľa okolností", čo si "buduje šťastie na nerestiach, ktoré dostal do vienka ako vrodené vlastnosti a teda bezpracne získal, ktoré si bez námahy uchováva, lebo sa zhodujú s morálkou národa", aby dosiahol výraznejší protipól svojho "ja" tlmočiaceho názory v zhode so zdravým rozumom a konvenčnou morálkou. V skutočnosti premietol do filozofického dialógu svetlú a temnú stránku seba samého, líce a rub rozdvojeného filozofa s markantnými sklonmi k paradoxom a extrémom; načrtol plastický obraz bonvivána hľadajúceho vznešenosť v zlobe, "ducha, ktorý sa odcudzil sám sebe", ako sa vyjadril nemecký filozof Hegel. Rozhovor popretkávaný satirickými šľahmi, ktorými si Diderot vyrovnáva účty s nepriateľmi jeho Encyklopédie, vyúsťuje do výstižného záverečného výroku "Kto sa smeje naposledy, smeje sa najlepšie", ktorý vnímavým percipientom akosi veľa napovie... (knihydobrovsky.cz)

Filozofická trilógia D`Alembertov sen je postavená na dialógoch. Ich prostredníctvom sa predkladajú témy, ktoré sa rozvíjajú a vysvetľujú. D’Alembertov rozhovor s Diderotom pojednáva o rozporuplnej bytosti, nezodpovedajúcej žiadnemu bodu v priestore, o rozdieloch medzi človekom a sochou, o pohybe v premiesťovanom i nehybnom telese, o vzniku zárodku, o preexistencii zárodkov súvisiacej s prvopočiatkom živočíchov, o tom, že vedy vyjadrujú vzťah medzi prírodnými javmi, ktoré vyvodzuje príroda. D’Alembertov sen je konštruovaný ako rozhovor D’Alemberta, Julie de L’Espinasse a lekára Bordeua. D’Alembert blúzni o človeku, vesmírnom poriadku v prírode, o reťazci bez prázdneho miesta, zrode, žití a pominutí sa, ktoré znamená meniť formy. Doktor počúva a usudzuje, že výstredné úvahy sa takmer stotožňujú s reálnymi dejinami dnešných i budúcich živočíšnych druhov. Lekár sa na základe tejto témy pustí do rozhovoru s Juliou. D’Alembert precitne a zamieša sa do rozhovoru. Snivosť je špecifický prvok predstierania filozofických ideí. (knihydobrovsky.cz)

Hudební CD - Jacques Loussier a jeho výběr. Jacques Loussier byl francouzský pianista a skladatel. Zařídil jazzové interpretace mnoha děl Johanna Sebastiana Bacha , jako jsou Goldbergovy variace . Seznam stop CD 1 / Prelude No. 1 (Play Bach No. 1) / Fugue No. 1 (Play Bach No. 1) / Prelude No. 2 (Play Bach No. 1) / Fugue No. 2 (Play Bach No. 1) / Toccata (Play Bach No. 1) / Prelude No. 8 (Play Bach No. 1) / Prelude No. 5 (Play Bach No. 1) / Fugue No. 5 (Play Bach No. 1) / Allemande (Play Bach No. 2) / Courente (Play Bach No. 2) / Sarabande (Play Bach No. 2) / Menuett I (Play Bach No. 2) / Menuett II (Play Bach No. 2) / Gigue (Play Bach No. 2) / Choral (Play Bach No. 2) / Prelude No. 6 (Play Bach No. 2) / Aria (Play Bach No. 2) / Prelude No. 16 (Play Bach No. 2) / Fugue No. 16 (Play Bach No. 2) / Prelude No. 21 (Play Bach No. 2) / CD 2 / Italian Concerto - Allegro / Italian Concerto - Andante / Italian Concerto - Finale / Two Parts Inventions - No. 1 / Two Parts... (alza.cz)

Hudební CD - Jacques Brel a jeho výběr na 2CD. Jacques Brel je jedním z nejdůležitějších představitelů francouzského šansonu. Témata jeho šansonů pokrývají široké spektrum od milostných písní až po ostrou sociální kritiku. Jeho expresivní, dinamický výkon zůstává nezapomenutelný. Seznam stop CD 1 / Le moribond / Ne me quitte pas / Quand on n'a que l'amour / Les flamandes / La valse ? mille temps / Bruxelles / Les Bourgeois / Marieke / Rosa / J'en appelle / La Mort / Le Plat Pays / On N'oublie Rien / Je t'aime / Pardons / La colombe / Le diable [ça va] / Je ne sais pas / Zangra / Madeleine / CD 2 / Clara / Isabelle / Chanson sans paroles / Les paumés du petit matin / Sur la place / Les singes / Au printemps / Les prénoms de Paris / C'est comme ça / Il peut pleuvoir / La Lumi?re Jaillira / Les pieds dans le ruisseau / Dors, ma mie, bonsoir / Dites Si C'était Vrai / Il nous faut regarder / Le prochain amour / Demain l'on se... (alza.cz)

With an Introduction by Derek Matravers.In The Social Contract Rousseau (1712-1778) argues for the preservation of individual freedom in political society. An individual can only be free under the law, he says, by voluntarily embracing that law as his own. Hence, being free in society requires each of us to subjugate our desires to the interests of all, the general will.Some have seen in this the promise of a free and equal relationship between society and the individual, while others have seen it as nothing less than a blueprint for totalitarianism. The Social Contract is not only one of the great defences of civil society, it is also unflinching in its study of the darker side of political systems. (knihydobrovsky.cz)

Jacques Rossi skončil jako mladý polsko-francouzský agent Kominterny za stalinských čistek v roce 1937 v Gulagu. SSSR se mu podařilo opustit teprve v r. 1961 a svůj další život zasvětil demaskování „největší lži 20. století“. Jako autor monumentálního a oceňovaného "The Gulag Handbook" demonstroval svoje mimořádné lingvistické nadání a skvělou paměť, v "Útržcích životů" čtenáře fascinuje přesným pozorováním každodenností gulagu, mrazivým podáním osudů lidí, které tam potkal, a především nezlomnou schopností vypointovaného humoru a vnitřní svobody. (knihydobrovsky.cz)

Denis Diderot (1713 - 1784) - francúzsky osvietenský filozof, významný encyklopedista, moderný románopisec a teoretik umenia. Hlavného hlavného protagonistu Rameaua, synovca významného hudobného skladateľa, priemerne nadaného muzikanta, bezcharakterného a morálne spustnutého bohéma, ktorý si za spoločenskú a mravnú degradáciu vylieva žlč na celom okolí, vykresľuje Diderot ako "od prírody zasväteného všetkým vrtošivým Vertumnom... žijúceho zo dňa na deň, smutného alebo veselého, podľa okolností", čo si "buduje šťastie na nerestiach, ktoré dostal do vienka ako vrodené vlastnosti a teda bezpracne získal, ktoré si bez námahy uchováva, lebo sa zhodujú s morálkou národa", aby dosiahol výraznejší protipól svojho "ja" tlmočiaceho názory v zhode so zdravým rozumom a konvenčnou morálkou. V skutočnosti premietol do filozofického dialógu svetlú a temnú stránku seba samého, líce a rub rozdvojeného filozofa s markantnými sklonmi k paradoxom a extrémom; načrtol plastický obraz bonvivána hľadajúceho vznešenosť v zlobe, "ducha, ktorý sa odcudzil sám sebe", ako sa vyjadril nemecký filozof Hegel. Rozhovor popretkávaný satirickými šľahmi, ktorými si Diderot vyrovnáva účty s nepriateľmi jeho Encyklopédie, vyúsťuje do výstižného záverečného výroku "Kto sa smeje naposledy, smeje sa najlepšie", ktorý vnímavým percipientom akosi veľa napovie... (patro.cz)

Filozofická trilógia D`Alembertov sen je postavená na dialógoch. Ich prostredníctvom sa predkladajú témy, ktoré sa rozvíjajú a vysvetľujú. D’Alembertov rozhovor s Diderotom pojednáva o rozporuplnej bytosti, nezodpovedajúcej žiadnemu bodu v priestore, o rozdieloch medzi človekom a sochou, o pohybe v premiesťovanom i nehybnom telese, o vzniku zárodku, o preexistencii zárodkov súvisiacej s prvopočiatkom živočíchov, o tom, že vedy vyjadrujú vzťah medzi prírodnými javmi, ktoré vyvodzuje príroda. D’Alembertov sen je konštruovaný ako rozhovor D’Alemberta, Julie de L’Espinasse a lekára Bordeua. D’Alembert blúzni o človeku, vesmírnom poriadku v prírode, o reťazci bez prázdneho miesta, zrode, žití a pominutí sa, ktoré znamená meniť formy. Doktor počúva a usudzuje, že výstredné úvahy sa takmer stotožňujú s reálnymi dejinami dnešných i budúcich živočíšnych druhov. Lekár sa na základe tejto témy pustí do rozhovoru s Juliou. D’Alembert precitne a zamieša sa do rozhovoru. Snivosť je špecifický prvok predstierania filozofických ideí. (patro.cz)

Je možné uniknout ze zamčené a ostře hlídané cely pouze pomocí logiky? Profesor Augustus Van Dusen je o síle lidského ducha nezvratně přesvědčen. Aby svá tvrzení dokázal, nechá se zavřít do chisholmského vězení a vsadí se svými přáteli, že se s nimi sejde za týden na večeři na svobodě. Uplyne týden, a ejhle! – profesor Van Dusen svou sázku opravdu vyhrává. Jacques Futrelle se narodil roku 1875, pracoval jako novinář a přivydělával si psaním detektivních povídek.Zahynul roku 1912 při ztroskotání Titaniku. Povídka „Problém cely č. 13“ patří mezi jeho nejznámější texty a dodnes je řazena mezi nejlepší detektivní povídky 20. století. (patro.cz)

Je možné uniknout ze zamčené a ostře hlídané cely pouze pomocí logiky? Profesor Augustus Van Dusen je o síle lidského ducha nezvratně přesvědčen. Aby svá tvrzení dokázal, nechá se zavřít do chisholmského vězení a vsadí se svými přáteli, že se s nimi sejde za týden na večeři na svobodě. Uplyne týden, a ejhle! - profesor Van Dusen svou sázku opravdu vyhrává. Jacques Futrelle se narodil roku 1875, pracoval jako novinář a přivydělával si psaním detektivních povídek.Zahynul roku 1912 při ztroskotání Titaniku. Povídka "Problém cely č. 13" patří mezi jeho nejznámější texty a dodnes je řazena mezi nejlepší detektivní povídky 20. století. (knihydobrovsky.cz)

Osudy saského romanopisce, českého orientalisty a britského hrdiny vzpoury v Arábii spojila Velká válka v letech 1914-1918. Vítejte u společné biografie tří zajímavých postav éry „belle époque“, Karla Maye, Aloise Musila a T.E. Lawrence. Hledejte spojitosti mezi událostmi starými více než sto let a stále výbušnou situací v onom nádherném i nešťastném kusu planety. Vraťte se touto četbou alespoň na chvíli do jen zdánlivě romantických dob odvážných mužů a jejich napínavých příhod. (knihydobrovsky.cz)

Skupina The Beatles, to nebyla a není jen hudba. Ti čtyři sympatičtí mládenci se stali celosvětově vzorem pro celou generaci a jejich vliv byl bez nadsázky obrovský. Důkazem toho je i tato knížka. Ukazuje, jak Beatles, kteří přesto, že u nás nikdy nevystupovali, tak silně ovlivnili naší kulturu, módu, myšlení, určitě i pocit jisté volnosti. A takto silně a krásně byli poznamenáni i autoři knížky, kterou držíte v ruce.Kniha je proložena velice bohatou obrazovou přílohou. (knihydobrovsky.cz)

Kniha renomovaného cambridgeského historika, předního představitele vlny "nové historie", se zabývá změnami statutu vědění a poznání v raně moderní době. Vychází nejen ze sociologických tendencí v americké historii vědy, ale především z přístupů ovlivněných podstatnými změnami v teorii a historii vědeckého poznání v průběhu 60. let 20. století (Claude Lévi-Strauss, Thomas Kuhn, Michel Foucault, Peter Berger a Thomas Luckmann) - objev "konkrétního myšlení", diskursivní a institucionální povaha vědění, struktura vědeckých "revolucí", realita jako "sociální konstrukt", dále ze sociální antropologie Émile Durkheima, ze sociologie Karla Mannheima. Navazuje též na novější teorie ("kulturní kapitál" aj. Pierra Bourdieua) nebo dějiny pravdy jako společenského konstruktu (Steven Shapin). Burke si všímá proměn tradičních kategorií vědění - "umění" (ars) a věda (scientia) - a ukazuje, že v moderní době nešlo jednoduše o kumulativní růst poznání a vědění, nýbrž o spojení pokroku a regresu v jednotlivých sférách vědění. Zabývá se vztahy alternativního a oficiálního vědění, zkoumá vztahy nového vědeckého poznání k démonologii, čarodějnictví a podobně. Všímá si také interakce mezi teoretickým poznáním učenců a praktickými znalostmi řemeslníků. Obraz "plurality vědění" v knize dotvářejí odkazy k ústně tradovaným vědomostem, teoreticky nezpracovaným oblastem vědění (vaření, lov atd.), muzejním sbírkám, encyklopedickým projektům atd. Jednotlivé kapitoly se soustřeďují na sociologii, geografii a antropologii vědění, dále na jeho politické a ekonomické aspekty, úlohu čtenáře a otázky důvěryhodnosti vědeckého poznání.. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Milan Kundera, 148 stran, česky, pevná s přebalem matná Hra Jakub a jeho pán, znamenitá a úspěšná variace na Diderotův román Jakub fatalista. JAKUB: Byla v tom? (Pán přikyvuje, Jakub ho objímá) Pane, můj maličký a drahý pane. Teď už vím, co je to nejhorší možný konec každého příběhu. Nejhorší možný konec každého lidského příběhu je spratek. Ta smutná tečka za dobrodružstvím. Ta kaňka na konci lásky. Kolik je mu dnes let? PÁN: Deset. Nechal jsem ho celou tu dobu na venkově. Chci se tam během naší cesty stavit, zaplatit naposledy tam těm lidem a klacka dát do učení. JAKUB: Vzpomínáte, jak se mě na začátku ptali (gesto do publika), kam jdeme, a já jim řekl: Copak člověk ví, kam jde? A vy jste zatím věděl úplně přesně, kam jdeme, můj maličký a smutný pane. PÁN: Nechám z něho udělat hodináře. Anebo stolaře. Stolaře. Udělá za život spoustu židlí a bude mít děti a ty budou vyrábět další židle a další děti, které zas budou plodit další... (alza.cz)

Osmnáct století nás dělí od gnostiků. Osmnáct století naplněných válkami, inkvizičními tribunály a hranicemi dostatečně ospravedlňuje hluboké podezření, které gnostici chovali ke světu a jeho obyvatelům. Máme-li co nejjednodušeji shrnout základní postoj gnostiků, řekněme, že zkaženost podle nich poskvrnila celé stvoření, odcizila člověku vlastní tělo, ducha i duši a zároveň ho zbavila vědomí nutného pro osobní spásu. Člověk, či spíše stín člověka, má jen stínové vědomí. Právě tomuto úkolu se gnostici prvních staletí naší éry plně zasvětili a objevovali způsoby - stejně neobvyklé jako pohoršující - jak v člověku odkrýt ryzí vědomí, jež by jeho myšlenkám a činům udělilo trvalost i strohost nutnou pro záchranu ze světských okovů. (knihydobrovsky.cz)

Poezie a umění tvořily důležitou součást života francouzského myslitele Jacquesa Maritaina. Jeho žena Raissa byla básnířka, měl mnoho přátel mezi umělci a básníky (mj. Ch. Péguy, G. Rouault, M. Chagall aj.). Rozsáhlou a originální část svého filosofického díla věnoval teoretickým otázkám umění. Odpovědnost umělce (1961) je poslední Maritainovou větší publikací z této oblasti; jejím základem byly přednášky na universitě v Princetonu. Po stránce obsahové se v knize stýkají dvě samostatné disciplíny, filosofická estetika a filosofická etika. Maritain ovšem neřeší obecné problémy estetiky nebo obecné problémy etiky. Vychází ze svébytných pojetí teorie umění a teorie mravnosti a na tomto základě pojmenovává vzájemný vztah obou oblastí. (patro.cz)

Poezie a umění tvořily důležitou součást života francouzského myslitele Jacquesa Maritaina (1882–1973). Jeho žena Raissa byla básnířka, měl mnoho přátel mezi umělci a básníky (mj. Ch. Péguy, G. Rouault, M. Chagall aj.). Rozsáhlou a originální část svého filosofického díla věnoval teoretickým otázkám umění. Odpovědnost umělce (1961) je poslední Maritainovou větší publikací z této oblasti; jejím základem byly přednášky na universitě v Princetonu. Po stránce obsahové se v knize Odpovědnost umělce stýkají dvě samostatné disciplíny, filosofická estetika a filosofická etika. Maritain ovšem neřeší obecné problémy estetiky nebo obecné problémy etiky. Vychází ze svébytných pojetí teorie umění a teorie mravnosti a na tomto základě pojmenovává vzájemný vztah obou oblastí. (knihydobrovsky.cz)

Kniha představuje osudy jednoho z nejzáhadnějších mužů 20. století – Stalina – který po svém nástupu k moci zasvětil život pronásledování a vraždění komunistů v Sovětském svazu i jinde ve světě.Stalinův životopis, který nám předkládá Jean-Jacques Marie, přináší četné informace získané ze zdrojů, které se otevřely historickému bádání teprve v posledních letech. Kniha čtenáře nepochybně zaujme svojí věrohodností a systematickým přístupem. (knihydobrovsky.cz)

„Přistupuji k dílu, jaké nikdy nemělo příkladu a vůbec nenajde napodobitele. Chci ukázat lidem mně podobným jednoho člověka v jeho pravé povaze; a tím člověkem budu já. Jen já.“ Těmito slovy uvozuje francouzský filozof a spisovatel Jean-Jacques Rousseau (1712 až 1778) svá slavná Vyznání, která představují mezník v dějinách literatury, a třebaže vznikla před více než dvěma sty padesáti lety, dodnes nepřestávají fascinovat čtenáře na celém světě. V této knize, považované za počátek autobiografického žánru ve vlastním slova smyslu, autor vypráví román svého života. Evokuje vzpomínky na dětství a mládí, líčí životní zápasy, polemiky, zpytuje svůj citový život, přičemž se nevyhýbá ani intimním, ba choulostivým tématům a nelichotivým okolnostem svého života. Jeho záměrem nebylo popisovat vnější události, nýbrž napsat „dějiny své duše“ – autor si předsevzal „seznámit přesně čtenáře s tím, jak ve všech situacích mého života vypadalo moje nitro“. Rousseau byl prvním moderním evropským autorem nové doby, jenž prolomil hranici mezi literaturou a osobním životem a sám se učinil předmětem knihy. Ve své autobiografii vyjadřuje přesvědčení o významu indivi¬duální existence, která je natolik cenná, že se může stát předmětem literatury. Název knihy viditelně odkazuje k Vyznání Augustinovu – zatímco však Augustinus svůj život popisuje jen jako exemplární cestu k Bohu, pro Rousseaua je hlavním tématem knihy otevřené líčení vlastního života a nelítostné zúčtování s ním: ve středu pozornosti je tedy subjekt autora, jenž si stále klade dvě základní otázky: Kdo jsem? Co znamená říkat pravdu? Rousseauova vzpomínková rekonstrukce (nikoli nepodobná tomu, co později rozvinul Marcel Proust ve svém Hledání ztraceného času), ačkoli je rozvíjena v převážně chronologickém sledu, je tak vybudována nikoli na logice vnějších dějů, ale na vnitřní logice citů. Vyznání nejsou paměťmi ve smyslu pouhého vyprávění o tom, co autor prožil, toto líčení nemá jen dokumentární funkci, nýbrž – řečeno slovy autora doslovu k českému vydání Josefa Fulky – se nese ve znamení snahy ani ne tak o znovunalezení, ale spíše o vynalezení vlastního já. Po dlouhé, téměř čtyřicetileté odmlce se českým čtenářům dostává do rukou jedno z nejdůležitějších a zároveň nejpozoruhodnějších děl světové literatury. Nové vydání je doplněno fundovaným doslovem Josef Fulky. (knihydobrovsky.cz)

Jacques Ranciere (1940) je francouzsky filosof, který se zabývá primárně otázkami politiky a estetiky. V 60. letech patřil k žákům a spolupracovníkům marxistického teoretika Louise Althussera, z jehož okruhu vzešel vlivný sborník Lire le Capital (Číst Kapitál), na němž se Ranciere autorsky podílel. Na přelomu 60. a 70. let nabývá Rancierovo myšlení svébytného charakteru. Do středu jeho zájmu si pozvolna razí cestu problematika rovnosti. Ta se stane trvalou součástí a klíčovým prvkem jeho myšlení. Monografie Jacques Ranciere se zaměřuje především na Rancierovu politickou a estetickou teorii, ale také na historický kontext jeho myšlení a jeho poměr k dílu některých jeho současníků, například k filosofii Jeana-Françoise Lyotarda či Alaina Badioua. (knihydobrovsky.cz)

Čtyři slunce jsou symbolem aztéckého kalendáře. Známý francouzský etnograf, jenž zasvětil svůj život především studiu mexických kultur, tak nazval knihu, která je jakýmsi souhrnem jeho dosavadních zkušeností. Práce zahrnuje mimo jiné oddíly věnované současným Lacandonským Mayům, mexickým etnikům sídlícím na sever od Yucatánu, i úvahy inspirované říší Aztéků. (knihydobrovsky.cz)

Tento výkladový slovník z pera předních světových medievistů je rozsahem i pojetím ojedinělým pokusem představit epochu středověku v celé její šíři a plasticitě. Každé z více než osmi desítek hesel je samostatným esejem. (knihydobrovsky.cz)

Churchill po sobě zanechal obraz nepřívětivého a nezkrotného vůdce, jenž na jaře 1940 v Admirality House oznámil, že nemá co nabídnout kromě krve, dřiny, slz a potu. Charismatický vůdce Anglie, který se sám postavil proti mocnostem Osy, vzbuzoval dojem, jako kdyby od samého počátku své politické kariéry vyčkával na chvíli nejvyšší výzvy. Bylo mu tehdy 65 let a více než deset let stál stranou, prost ministerských povinností. (patro.cz)

Jacques Le Goff patří k nejvýznamnějším současným historikům středověku. Jeho rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století, ale také jako člověk, jenž měl zásadní vliv na formování nové podoby středověké křesťanské zbožnosti. Le Goff mistrovským způsobem paralelně zkoumá Ludvíkův život a jeho vliv na proměny francouzské monarchie. Stejnou měrou si však všímá i obrazů svatého Ludvíka, jež v hagiografické literatuře črtali jeho středověcí životopisci, a na podkladě literárních textů pozdního středověku analyzuje i druhý život svatého Ludvíka ve francouzské historické paměti. (patro.cz)

Titul knihy „O filosofii dějin“ naznačuje, že Maritain nechtěl napsat ani soustavné pojednání o filosofii dějin, ani ve vlastním slova smyslu úvod do této disciplíny, který by mapoval veškerou její problematiku. Jeho cílem bylo ukázat možnost a platnost určitých filosofických zákonů, které osvětlují lidské dějiny a činí je pro nás srozumitelnějšími. Záměrně se omezil na určitý počet příkladů těchto zákonů a na některé základní problémy, které s nimi souvisí. Ve svých úvahách o filosofii dějin a ve volbě problémů měl do velké míry na zřeteli praktické postavení křesťanů v soudobé společnosti a snažil se vypracovat intelektuální vybavení, které by jim pomohlo řešit jejich „časné“ problémy a úkoly. (patro.cz)

Románový příběh o Bertoltu Brechtovi, který se v roce 1948 vrátil z exilu, a mladé krásné herečce Marii Eichové, agentce Stasi, začíná v roce 1948 v poválečném Východním Berlíně... Francouzský prozaik, dramatik a literární kritik Jacques-Pierre Amette (nar. 1943) byl za tuto knihu v roce 2003 vyznamenán prestižní cenou Prix Goncourt. Německý dramatik Bertolt Brecht (1898—1956) po letech v exilu přijel v roce 1948 do Východního Berlína. Rozhodl se rozbít svůj umělecký stan v Německé demokratické republice. Ostře protikapitalisticky angažované divadlo, jaké vyznával, mělo v tamním režimu naději stát se oficiální státní scénou štědře podporovanou i v poválečné bídě. Naděje se splnila. Brecht vytvořil z vlastních her inscenace, které mu založily věhlas trvající dodnes. Státní podpora umožňovala vést život loajálního prominenta, pěstovat mimomanželské vztahy, které jeho žena Helena Weigelová tolerovala, a budovat kolem sebe exteritoriální atmosféru. Narážel však na stále větší obtíže. Jeho předváleční druzi jej dali hlídat všudypřítomnou Stasi a s jeho poetikou se nesmířili. Byl nejen státně vydržován, ale zároveň trpěn jako nevypočitatelný cizorodý živel. Brecht cítil, že jeho srdce dosluhuje. Tak prožíval uměleckou sklizeň a zároveň obklíčení ideologickými dogmatiky a fízly. Román Brechtova milenka vychází ze znalosti reálií, postavu Brechtovy milenky a spolupracovnice Stasi Marie Eichové si však Amette dovedně vymyslil. Křehce ironické tóny tím zdařile kontrapunktoval smutkem nad posledními lety chytrého a úspěšného umělce. (patro.cz)

Fascinují svět masožravek. Co vlastně jsou masožravé rostliny? Jaké mají typy pastí a jak funguje trávení? Na tyto a další otázky má Jean-Jacques Labat správnou odpověď. Fascinující svět masožravek (karnivor) poznal jako zkušený sběratel a v této knížce vám poradí všechno o správném umístění, podmínkách pěstování i o správné péči. Láčkovky, láčkovice a darlingtonie - v příslušných popisech a portrétech najde začátečník, pokročilý i znalec nové vhodné rostliny pro svou sbírku v zahradě, v jezírku nebo v domě. Nejdůležitější informace o péči, umístění a chorobách. Druhy vhodné pro zahradu, jezírko nebo dům. Portréty rostlin pro začátečníky, pokročilé i znalce. (patro.cz)

Malý Marcelín Pivoňka mohl být šťastné dítě, tak jako mnoho jiných dětí. Bohužel, byl postižen podivnou nemocí: červenal se... Červenal se pro nic za nic. Naštěstí, mohli byste namítnout, v tom Marcelín nebyl sám, všechny děti se červenají. Zrudnou, když se stydí nebo když udělají nějakou hloupost. Ale Marcelínův případ byl proto tak znepokojující, že se červenal úplně bez příčiny... Po Raoulu Tabourinovi je Marcelín Pivoňka už druhá autorská knížka Jeana-Jacquesa Sempého přeložená do češtiny. Francouzský král něžného, hořkého i inteligentního kresleného humoru vypráví o dětství, o životních překážkách, které nejprve vedou k osamění a později utvářejí charakter, a především o jednom velkém přátelství. (patro.cz)

Kdo by neznal slavné ilustrace k Mikulášovým patáliím? Francouzský kreslíř Jean-Jacques Sempé není ale autorem pouze těchto ilustrací. Jeho dílo je mnohovrstevné a jeho nejrozsáhlejší část tvoří vtipy a karikatury. Kniha O dětech přináší ty, jejichž tématem jsou děti a jejich vztah ke škole, dospělým a světu. (patro.cz)

Po dětech si Sempé vzal na paškál venkovany a jejich styl života. Jean-Jacques Sempé (* 1932) je francouzský humoristický kreslíř. V Česku je slavný ilustracemi k sérii knih Reného Goscinnyho Mikulášovy patálie, je ale především autorem legendárních kreslených knih, příběhů a vtipů. První vtipy a karikatury nakreslil ve dvanácti letech, o dva roky později opustil školu a vystřídal několik dočasných zaměstnání: byl prodavačem kol, podomním obchodníkem se zubní pastou v prášku, praktikantem na dětských táborech a dodavatelem vína. Na začátku padesátých let se před ním otevřela kariéra humoristického kreslíře. První kresby otiskuje v novinách Sud Ouest. Belgický rozhlasový týdeník Le Moustique použil několik jeho kreseb na titulní stranu a Sempé byl záhy požádán, aby vytvořil vlastní postavičku. Nakreslil chlapečka na kole a dal mu jméno malý Mikuláš (podle reklamy na obchod s vínem Nicolas). Šéfredaktor ho propojil s Reném Goscinnym, aby společně udělali komiks. Vznikla série komiksových gagů, které byly v časopise uveřejňovány každý týden. O několik let později vyšla o Mikulášovi první kniha. Od roku 1953 Sempé pravidelně publikuje v několika zásadních francouzských novinách a časopisech, v roce 1978 se poprvé stane autorem obálky New Yorkeru. Od roku 1962 vydává téměř každoročně album kreslených humorných příběhů. (patro.cz)

Je cestování časem z vědeckého hlediska možné? Na základě výzkumů vynikajících vědců Johna Desmonda Bernala, Williama Bowena Bonnora a Kurta Gödela se zdá, že ano. Jacques Bergier v této knize dokazuje, že časovým paradoxům, jež by takové cesty mohly vyvolat, lze předcházet. K otázce cestování časem však nepřistupuje z filosofického hlediska. Připomíná příběhy několika mimořádných lidí, kteří možná přišli z budoucnosti, aby prožili život v naší době nebo v minulých stoletích. Jedni se stali legendárními, jako král Sálemu Melchisedech nebo čínský císař Fu-Si, jiní, z doby nedávnější – za všechny jmenujme Leonarda da Vinci – pořád zůstávají v živé paměti. Jacques Bergier se pokouší proniknout do jejich tajemství, nejtajemnějšího ze všech tajemství, a ukazuje nám, jak tito lidé znalí vědy budoucnosti naočkovali dobu, již se rozhodli navštívit, částí svých vyšších vědomostí. A právě na základě vědeckých drobtů, jež nápadně přesahují úroveň soudobých znalostí, autor dokazuje, že existují „utajení vládcové času“. (patro.cz)

Významné dílo světové politické filozofie Člověk a stát od francouzského filozofa Jacquesa Maritaina (1882-1973) vychází z jeho amerických přednášek, shrnutých nejprve do svazku Man and the State (1951) a později vydaných francouzsky pod názvem L'Homme et l'état (1953). Řada myšlenek tohoto klasického díla nabývá právě dnes nové aktuality v konfrontaci s problémy, jimiž se politická věda a politická filozofie zvláště intenzivně zabývá. Na prvním místě je to problém svrchovanosti neboli suverenity ve vztahu ke státu, pro běžného českého občana evokující zejména tzv. Brežněvovu doktrínu o omezené suverenitě, v jejímž jménu došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy, ale která je v kontextu globalizace v samém centru dnešního teoretického promýšlení mezinárodních vztahů, politické sociologie i politické filozofie. Maritainova kritická analýza pojmu svrchovanosti patří k nejpozoruhodnějším ve světové literatuře vůbec. Významné jsou rovněž Maritainovy úvahy o legitimním pluralismu ideových zdůvodnění demokracie, nad nimiž se nyní rovněž zamýšlíme například v reakci na Huntingtonovou koncepcí "střetu civilizací". Maritain zde měl nejen praktickou zkušenost z UNESCO, ale především dobře promyšlenou koncepci. Maritain jakožto "filozof demokracie" pozoruhodně rozebírá problém světové politické organizace, který nás zajímá kupříkladu v rámci diskusí o "evropské ústavě". Nemůžeme opomenout také vztah náboženství vůbec a katolicismu zvláště k demokracii, který francouzský filozof podnětně analyzuje. (knihydobrovsky.cz)

Titul knihy "O filosofii dějin" (anglicky On the Philosophy of History, francouzsky Pour une philosophie de l'histoire) naznačuje, že Maritain nechtěl napsat ani soustavné pojednání o filosofii dějin, ani ve vlastním slova smyslu úvod do této disciplíny, který by mapoval veškerou její problematiku. Jeho cílem bylo ukázat možnost a platnost určitých filosofických zákonů, které osvětlují lidské dějiny a činí je pro nás srozumitelnějšími. Záměrně se omezil na určitý počet příkladů těchto zákonů a na některé základní problémy, které s nimi souvisí. Ve svých úvahách o filosofii dějin a ve volbě problémů měl do velké míry na zřeteli praktické postavení křesťanů v soudobé společnosti a snažil se vypracovat intelektuální vybavení, které by jim pomohlo řešit jejich "časné" problémy a úkoly. (Z doslovu Karla Šprunka.) (knihydobrovsky.cz)

Malý Marcelín Pivoňka mohl být šťastné dítě, tak jako mnoho jiných dětí. Bohužel, byl postižen podivnou nemocí: červenal se... Červenal se pro nic za nic. Naštěstí, mohli byste namítnout, v tom Marcelín nebyl sám, všechny děti se červenají. Zrudnou, když se stydí nebo když udělají nějakou hloupost. Ale Marcelínův případ byl proto tak znepokojující, že se červenal úplně bez příčiny... Po Raoulu Tabourinovi je Marcelín Pivoňka už druhá autorská knížka Jeana-Jacquesa Sempého přeložená do češtiny. Francouzský král něžného, hořkého i inteligentního kresleného humoru vypráví o dětství, o životních překážkách, které nejprve vedou k osamění a později utvářejí charakter, a především o jednom velkém přátelství. (knihydobrovsky.cz)

Churchill po sobě zanechal obraz nepřívětivého a nezkrotného vůdce, jenž na jaře 1940 v Admirality House oznámil, že nemá co nabídnout kromě krve, dřiny, slz a potu. Charismatický vůdce Anglie, který se sám postavil proti mocnostem Osy, vzbuzoval dojem, jako kdyby od samého počátku své politické kariéry vyčkával na chvíli nejvyšší výzvy. Bylo mu tehdy 65 let a více než deset let stál stranou, prost ministerských povinností. (knihydobrovsky.cz)

V poválečném východním Berlíně se odehrává románový příběh Bertolta Brechta, který se vrátil z exilu, a mladé krásné herečky Marie Eichové, agentky Stasi. Za tuto knihu, fascinující obraz dvou osobností v atmosféře studené války, byl autor vyznamenán cenou Prix Goncourt (2003). (knihydobrovsky.cz)

Když listujeme stránkami této knihy, jsme jako vždy neuvěřitelně dojati Sempého jemností linky a melancholií ducha. Z kreseb vychází i jistá forma mravní, diskrétní a vždy pobavené elegance, Sempého pero překládá něžně ironickou vizi našich selhání a selhání světa. V této knize najdeme to nejlepší z jemného a náznakového humoru v kombinaci s impozantním smyslem pro posměch, který charakterizuje celou Sempého tvorbu. Sempé, nesrovnatelný pozorovatel našeho každodenního života, v této knize přináší své nejlepší dosud nepublikované kresby. (knihydobrovsky.cz)

Jacques Le Goff patří k nejvýznamnějším současným historikům středověku. Jeho rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století, ale také jako člověk, jenž měl zásadní vliv na formování nové podoby středověké křesťanské zbožnosti. Le Goff mistrovským způsobem paralelně zkoumá Ludvíkův život a jeho vliv na proměny francouzské monarchie. Stejnou měrou si však všímá i obrazů svatého Ludvíka, jež v hagiografické literatuře črtali jeho středověcí životopisci, a na podkladě literárních textů pozdního středověku analyzuje i druhý život svatého Ludvíka ve francouzské historické paměti.Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha. (knihydobrovsky.cz)

Kdo by neznal slavné ilustrace k Mikulášovým patáliím? Francouzský kreslíř Jean-Jacques Sempé není ale autorem pouze těchto ilustrací. Jeho dílo je mnohovrstevné a jeho nejrozsáhlejší část tvoří vtipy a karikatury. Kniha O dětech přináší ty, jejichž tématem jsou děti a jejich vztah ke škole, dospělým a světu. (knihydobrovsky.cz)

Je cestování časem z vědeckého hlediska možné? Na základě výzkumů vynikajících vědců Johna Desmonda Bernala, Williama Bowena Bonnora a Kurta Gödela se zdá, že ano.Jacques Bergier v této knize dokazuje, že časovým paradoxům, jež by takové cesty mohly vyvolat, lze předcházet. K otázce cestování časem však nepřistupuje z filosofickéhohlediska. Připomíná příběhy několika mimořádných lidí, kteří možná přišli z budoucnosti, aby prožili život v naší době nebo v minulých stoletích. Jedni se stali legendárními,jako král Sálemu Melchisedech nebo čínský císař Fu-Si, jiní, z doby nedávnější - za všechny jmenujme Leonarda da Vinci - pořád zůstávají v živé paměti. Jacques Bergierse pokouší proniknout do jejich tajemství, nejtajemnějšího ze všech tajemství, a ukazuje nám, jak tito lidé znalí vědy budoucnosti naočkovali dobu, již se rozhodli navštívit,částí svých vyšších vědomostí. A právě na základě vědeckých drobtů, jež nápadně přesahují úroveň soudobých znalostí, autor dokazuje, že existují "utajení vládcové času". (knihydobrovsky.cz)

Život, který byl obětován, darován za druhé, má v sobě určité tajemství. Takový byl i život Pierra Claverieho OP, dominikána a biskupa v alžírském Oranu, a tato kniha nám umožňuje do jeho tajemství nahlédnout. Pierre Claverie zasvětil svůj život Alžírsku a Alžířanům, uprostřed této země zkoušené nenávistí, násilím a utrpením se stal svědkem naděje, která nemá nic společného s naivním optimismem, ale opírá se o důvěru, že v Bohu můžeme dosáhnout usmíření a pokoje. Jádrem jeho mise bylo přátelství, které může vyrůst pouze z upřímné touhy poznat druhého, naslouchat mu, umožnit jeho existenci… být tu pro něj, dokonce za něj dát svůj život. A hlavním prostředkem jeho poslání se stal dialog, který se nebojí druhého, respektuje ho a který může být skutečný jedině tehdy, zůstává-li věrný pravdě. Dialog, který podle Claverieho tvoří podstatu Božího vztahu k lidem a vztahů mezi lidmi. (knihydobrovsky.cz)

Obsáhlá publikace představuje jakousi plastickou mapu či průvodce dějinami středověké Evropy. Udivuje svou šíří záběru, sahající od politických událostí přes vývoj hospodářství a obchodu k dějinám mentality, myšlení a kultury. Jak a kde středověký člověk žil, čeho se bál, proti komu a proti čemu bojoval, o čem snil a v co doufal, kterými směry upíral své touhy i svou intelektuální potenci – tyto a mnohé další otázky jsou ve středu Le Goffovy pozornosti. (knihydobrovsky.cz)

V obecném povědomí přetrvává dojem, že jediní skuteční korzáři pocházeli z Francie nebo Anglie. Čtvrtý díl série Tygři sedmi moří však dává nahlédnout do námořní historie v časech, kdy na mořích a oceánech vládly kastilské a portugalské vlajky a kdy námořníci a korzáři z Iberského poloostrova sváděli urputné boje se svými berberskými, francouzskými a anglickými protějšky v bitvách u Lepanta, v Lamanšském průlivu, u Azor a nebo v Karibiku. (patro.cz)

31. července 1944 vzlétl major Antoine de Saint-Expéry z vojenské letecké základny Borgo na Korsice a zamířil k jižní Francii. Z průzkumného letu se nikdy nevrátil. Veškeré snahy lokalizovat jeho letadlo se následujících téměř šedesát let setkávaly s neúspěchem. V roce 1998 uvízl v sítích marseilleského rybáře řetízkový náramek nezvěstného spisovatele. Krátce nato identifikoval hloubkový potápěč a archeolog Luc Vanrell v zóně skalnatých zátok nedaleko Marseille vrak jeho letadla. To byl začátek neuvěřitelné odysey vedené snahou pochopit, proč se stroj slavného spisovatele a letce našel tam, kde ho nikdy nikdo nehledal. Tento skutečný historický thriller líčí několikaleté pátrání skupinky nadšenců, plné nečekaných zvratů, jež probíhalo nejen ve Francii, ale i za jejími hranicemi. Jeho závěr s konečnou platností vyvrátil hypotézy, z nichž vyrostl mýtus o Saint-Exupéryho smrti. Francouzský spisovatel nespáchal sebevraždu ani se nedopustil chyby v řízení. Jeho stroj neměl technickou poruchu. Saint-Exupéry zemřel za Francii v boji. A kdo ho sestřelil? (patro.cz)

Obsáhlá publikace představuje jakousi plastickou mapu či průvodce dějinami středověké Evropy. Udivuje svou šíří záběru, sahající od politických událostí přes vývoj hospodářství a obchodu k dějinám mentality, myšlení a kultury. Jak a kde středověký člověk žil, čeho se bál, proti komu a proti čemu bojoval, o čem snil a v co doufal, kterými směry upíral své touhy i svou intelektuální potenci – tyto a mnohé další otázky jsou ve středu Le Goffovy pozornosti. (patro.cz)

Vzrušující historie korzárských válek a jejích ústředních postav z pera renomovaného francouzského autora Jacques Marseille . Druhý díl Tygři sedmi moří líčí nasazení korzárů na světových mořích a oceánech v průběhu 18. století během války a španělské dědictví a franko-indiánských válek v Severní Americe, dále válek o dědictví rakouské a sedmileté války. Sleduje přitom osudy více i méně známých korzárů, jako bylo Pierre d'Iberville, Claude Forbin, René Duguay-Trouin a nebo Jacques Cassard a přibližuje jejich slavné akce včetně nájezdu na Rio de Janeiro, bitvu v Hudsonově zálivu a nebo u sicilských Syrakus (patro.cz)

eBook:,Poezie a umění tvořily důležitou součást života francouzského myslitele Jacquesa Maritaina (1882–1973). Jeho žena Raïssa byla básnířka, měl mnoho přátel mezi umělci a básníky (mj. Ch. Péguy, G. Rouault, M. Chagall aj.). Rozsáhlou a originální část svého filosofického díla věnoval teoretickým otázkám umění. Odpovědnost umělce (1961) je poslední Maritainovou větší publikací z této oblasti; jejím základem byly přednášky na universitě v Princetonu. Po stránce obsahové se v knize Odpovědnost umělce stýkají dvě samostatné disciplíny, filosofická estetika a filosofická etika. Maritain ovšem neřeší obecné problémy estetiky nebo obecné problémy etiky. Vychází ze svébytných pojetí teorie umění a teorie mravnosti a na tomto základě pojmenovává vzájemný vztah obou oblastí. (knihydobrovsky.cz)