Karel havlíček. portrét novináře - bohumil doležal

Havlíčkovská studie Bohumila Doležala, předního politologa a komentátora veřejného života, není monografií, nýbrž sevřenou, aktualizující a čtivou esejí; Doležal se nesnaží přiblížit Havlíčkovo dílo jako celek, ale zaměřuje se na pět tematických okruhů: 1) Havlíčkova kritika kýčovitého vlastenectví; Havlíčkovo pojetí obce; Havlíček a Rusko; Havlíček a český politický radikalismus; Havlíčkův Slovan. Jako charakteristické rysy Havlíčkova díla přitom Bohumil Doležal chápe demokratismus, politický realismus a kriticismus. Ani v knize věnované zdánlivě nesporné osobnosti českých dějin přitom Bohumil Doležal nezapře svou bytostnou kritičnost: Karla Havlíčka sice vidí jako zakladatele moderního českého politického myšlení a příklad novinářské poctivosti a občanské statečnosti, zároveň jej však nijak neglorifikuje a zaobírá se i (ostatně nečetnými) stinnými stránkami jeho díla. Přesto Doležal Havlíčkův odkaz hodnotí veskrze pozitivně a ukazuje, jak aktuální je Havlíčkovo myšlení i dnes, či spíše právě dnes. V tom ostatně spočívá další přínos Doležalovy knihy: autor se v ní - jakkoli spíše implicitně, skrze srovnání s érou Havlíčkovou - rovněž výmluvně vyjadřuje k současné české společnosti a její politické reprezentaci. (knihydobrovsky.cz)

Popularizační studie o Karlu Havlíčkovi od našeho předního politologa. Havlíček jako zdroj inspirace pro dnešní myšlení o politice a společnosti. (patro.cz)

Úspěšný „soudcovský komentář“ občanského soudního řízení vychází již ve 4., aktualizovaném a doplněném vydání. V novém vydání jsme snížili počet svazků. Kniha I obsahuje výklad § 1 až 250l o. s. ř., tedy celého o. s. ř. s výjimkou výkonu rozhodnutí. Komentář je zpracován širokým autorským kolektivem pod vedením soudce Ústavního soudu JUDr. Jaromíra Jirsy. Autorský kolektiv tvoří především soudci všech stupňů soudní soustavy, jejichž pohled je obohacen pohledem advokátů. Komentář si získal oblibu především díky praktickému výkladu, který se opírá o dlouholetou každodenní aplikaci o. s. ř. a o výběr více než 2000 judikátů. Přehlednosti výkladu napomáhá řada grafů, tabulek, příkladů a vzorových dokumentů. (knihydobrovsky.cz)

Velký knižní výbor z každodenních glos a komentářů kritika, publicisty a politologa Bohumila Doležala. Kritik Doležalova formátu se v českém veřejném životě objeví jen jednou za čas a v českém prostředí po roce 1989 představuje obzvlášť výjimečný a těžko souměřitelný úkaz. Jeho Události přinášejí jedinečnou komentovanou kroniku naší doby, v níž autor mimo jiné zaznamenává a analyzuje - s mimořádnou jasnozřivostí, inteligencí, erudicí, vtipem a také vytrvalostí - podstatné příčiny postupného propadu místní politiky a veřejného dění, a to v kontextu vybraných událostí historických i světových. Doležalovy Události tak přinášejí i případné a inspirativní odpovědi na otázku, proč se česká demokracie neustále vyvíjí k horšímu, resp. proč se nevyvíjí k lepšímu. Jejich velký knižní výbor z let 2000-2014, který připravil Adam Drda ve spolupráci s Terezií Pokornou, vydává Revolver Revue k dvacátému pátému výročí pádu komunistického režimu v roce 1989. (knihydobrovsky.cz)

Kniha představuje v úplnosti literárně-kritické dílo významného autora časopisu Tvář, dnes známého politologa Bohumila Doležala. (www.bohumildolezal.cz) z let 1964-1970. Doležalovy kritické články, zejména o české poezii, vzbudily již ve své době mimořádně prudké odmítavé reakce a tato dráždivost Doležalova kritického psaní trvá dodnes. Doležal podrobil zdrcující kritice nejen naprostou většinu soudobé mladé české poezie, ale i některé aspekty díla dnes obecně přijímaných klasiků (F. Halas, J. Zahradníček, V. Závada, V. Holan, F. Hrubín, J. Kolář, J. Kainar, J. Skácel ad.). Výrazné literární hodnoty nalézal mj. v dílech R. Weinera, J. Haška, L. Klímy, J. Demla, J. Hanče, H. Bonna, J. Ortena a J. Hiršala. Editor knihy Petr Šrámek zařadil do svazku i stati dosud nepublikované, soudobé kritické ohlasy na Doležalovo dílo a knihu doplnil rozsáhlými komentáři, bibliografií, jmenným rejstříkem a doslovem, v němž poukázal na ukotvení Doležalova kritického myšlení v české literárně-kritické tradici (F. X. Šalda, V. Jirát, J. Grossman). (knihydobrovsky.cz)

Kniha Češi, Evropa, smíření vychází z esejí a univerzitních přednášek, které Bohumil Doležal publikoval a přednesl v letech 1995-2005, a nabízí vše, nač jsou u něj čtenáři zvyklí: pevný myšlenkový a mravní základ, neuhýbavost, nekompromisní kritické vidění a živý styl, prosycený osvěžující ironií. První část knihy pojednává o osobnostech, jež podle autora hrají zásadní roli ve vývoji českého politického myšlení: o Palackém, Havlíčkovi, Masarykovi, Rádlovi; druhá část je věnována období tzv. "demokratického socialismu" a jeho úskalím, přičemž zvláštní pozornost je tu věnována postavě Ferdinanda Peroutky; ve třetí části pak autor píše o nelehké koexistenci jednotlivých národů v prostoru střední Evropy a možných výhledech do budoucna. "Mé texty jsou z hlediska dnešní historické vědy (tedy aspoň té české) zcela nevědecké. Jsem totiž přesvědčeným vyznavačem tzv. prézentismu. Prézentismus podle tvůrců toho termínu (aspoň u nás) nebere v úvahu, že určité ohavné zločiny (například masové vyhánění, vraždění, nelidské týrání a zejména hromadné okrádání lidí) se nám dnes jeví tak, že se nám z nich chce zvracet, jen proto, že se na ně díváme našima dnešníma očima. Kdybychom se na ně podívali v historickém kontextu, který bere se vší vážností v úvahu i pohled těch, kteří je páchali, dopracovali bychom se k historicky vyváženějšímu a vědečtějšímu pohledu a svět by byl rázem veselejší. (…) Toto pojetí vědeckosti mne poněkud zneklidňuje." - Bohumil Doležal Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky (knihydobrovsky.cz)

Česká republika i celý svět prošly v předchozích letech mnoha turbulentními změnami. Jen pár měsíců po vzniku vlády Petra Fialy zaútočil Vladimir Putin na Ukrajinu. Právě ruská válka od té chvíle naprosto proměnila veřejnou debatu. Na začátku roku 2023 skončil prezident Miloš Zeman a nahradil jej generál Petr Pavel, který ve volbách porazil Andreje Babiše. Stále tu probíhá "studená občanská válka" a Nové pořádky se hlásí o slovo. Toto všechno popisuje Bohumil Doležal v článcích, které vycházely buď v deníku FORUM 24 nebo v Bubínku Revolveru. V knize Jak ubránit normální svět ale najdete i texty psané přímo pro tuto publikaci. (knihydobrovsky.cz)

Kniha V zemi babišismu a buranokracie publicisty a předsedy Klubu na obranu demokracie Bohumila Doležala prostřednictvím jeho článků mapuje sedmileté období od nástupu „Nových pořádků“ v roce 2013, tedy zejména důsledky prezidentství Miloše Zemana a mocenského vzestupu Andreje Babiše. Texty jsou rozděleny do devíti oddílů a Doležal se v nich věnuje jak změnám, které nastaly po pádu vlády Petra Nečase, tak také silám, které se na instalaci těchto „Nových pořádků“ podílely, a lidem, kteří celkovou destrukci demokratických poměrů umožnili svým lavírováním a mlčením. Autor v několika textech také rozvíjí problém odkazu Václava Havla a jeho „nepolitické politiky“. Dalšími tématy jsou prezidentské volby v roce 2018, politika opozičních stran, demonstrace proti vládě Andreje Babiše a působení spolku Milion chvilek pro demokracii. Nakonec také vládní politika a společenská atmosféra během koronavirové epidemie a jejich dopady na úroveň svobody v České republice. V poslední části (Nekrology) Bohumil Doležal vzpomíná na někdejšího šéfredaktora časopisu Tvář Jana Nedvěda a na spisovatele Ladislav Hejdánka. A nakonec „nekrolog za město“ věnovaný výročí náletu na Drážďany v únoru 1945. (knihydobrovsky.cz)

Kniha V zemi babišismu a buranokracie publicisty a předsedy Klubu na obranu demokracie Bohumila Doležala prostřednictvím jeho článků mapuje sedmileté období od nástupu "Nových pořádků" v roce 2013, tedy zejména důsledky prezidentství Miloše Zemana a mocenského vzestupu Andreje Babiše. Texty jsou rozděleny do devíti oddílů a Doležal se v nich věnuje jak změnám, které nastaly po pádu vlády Petra Nečase, tak také silám, které se na instalaci těchto "Nových pořádků" podílely, a lidem, kteří celkovou destrukci demokratických poměrů umožnili svým lavírováním a mlčením. Autor v několika textech také rozvíjí problém odkazu Václava Havla a jeho "nepolitické politiky". Dalšími tématy jsou prezidentské volby v roce 2018, politika opozičních stran, demonstrace proti vládě Andreje Babiše a působení spolku Milion chvilek pro demokracii. Nakonec také vládní politika a společenská atmosféra během koronavirové epidemie a jejich dopady na úroveň svobody v České republice. V poslední části (Nekrology) Bohumil Doležal vzpomíná na někdejšího šéfredaktora časopisu Tvář Jana Nedvěda a na spisovatele Ladislav Hejdánka. A nakonec "nekrolog za město" věnovaný výročí náletu na Drážďany v únoru 1945. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Česká republika i celý svět prošly v předchozích letech mnoha turbulentními změnami. Jen pár měsíců po vzniku vlády Petra Fialy zaútočil Vladimir Putin na Ukrajinu. Právě ruská válka od té chvíle naprosto proměnila veřejnou debatu. Na začátku roku 2023 skončil prezident Miloš Zeman a nahradil jej generál Petr Pavel, který ve volbách porazil Andreje Babiše. Stále tu probíhá „studená občanská válka“ a Nové pořádky se hlásí o slovo. Toto všechno popisuje Bohumil Doležal v článcích, které vycházely buď v deníku FORUM 24 nebo v Bubínku Revolveru. V knize Jak ubránit normální svět ale najdete i texty psané přímo pro tuto publikaci. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Kniha V zemi babišismu a buranokracie publicisty a předsedy Klubu na obranu demokracie Bohumila Doležala prostřednictvím jeho článků mapuje sedmileté období od nástupu „Nových pořádků“ v roce 2013, tedy zejména důsledky prezidentství Miloše Zemana a mocenského vzestupu Andreje Babiše. Texty jsou rozděleny do devíti oddílů a Doležal se v nich věnuje jak změnám, které nastaly po pádu vlády Petra Nečase, tak také silám, které se na instalaci těchto „Nových pořádků“ podílely, a lidem, kteří celkovou destrukci demokratických poměrů umožnili svým lavírováním a mlčením. Autor v několika textech také rozvíjí problém odkazu Václava Havla a jeho „nepolitické politiky“. Dalšími tématy jsou prezidentské volby v roce 2018, politika opozičních stran, demonstrace proti vládě Andreje Babiše a působení spolku Milion chvilek pro demokracii. Nakonec také vládní politika a společenská atmosféra během koronavirové epidemie a jejich dopady na úroveň svobody v České republice. V poslední části (Nekrology) Bohumil Doležal vzpomíná na někdejšího šéfredaktora časopisu Tvář Jana Nedvěda a na spisovatele Ladislav Hejdánka. A nakonec „nekrolog za město“ věnovaný výročí náletu na Drážďany v únoru 1945. DoporučeníJe to už sedm let, co si Češi v kolektivním „protikorupčním“ hysterickém záchvatu zbourali polistopadovou demokracii. Šlo to snadno, jen málokdo ji hájil. Žijeme tedy dnes ve státě, který slouží jako základna a současně servisní organizace premiérovy obří firmy Agrofert, ve státě, v němž se svobodná kritická žurnalistika stala okrajovou záležitostí, v němž už nelze mluvit o rovné soutěži politických stran, v němž mají hlavní slovo oligarcha, populisté, extremisté – a především burani, jak by řekl autor této knihy. Definice burana, kterou Bohumil Doležal podává, zní takto: nikoli prostý nebo dokonce jen venkovský člověk, ale „hulvátský chrapoun, který nebere ohled na Boha ani na bližní, který vždy u sebe začíná, u sebe končí a jen sebe na zřeteli má“. To mi připadá přesné. Doležal jako jeden z mála komentátorů před současnou situací neúnavně a systematicky varoval. Jako jeden z mála poukazoval na to, že její příčiny jsou i tam, kde je nechceme hledat, například v politickém dědictví Václava Havla. Troufám si tvrdit, že tu dnes není nikdo, kdo by mohl sebrat své články a předložit je jako sevřenou a svobodnou odpověď na otázku, co je babišismus a buranokracie a jak jsme do toho proboha dostali.- Adam Drda (knihydobrovsky.cz)

Dopisy Karla Havlíčka (1821–1856) odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. Druhý z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci z let 1843–1844, tedy z doby Havlíčkova vychovatelského působení v Rusku a poté z období národní agitace v Německém Brodě. Dopisy z Moskvy staví před čtenáře oblouk sklenutý od počátečního proruského nadšení až k pozdější hořké deziluzi; mimoto umožňují pozorovat zrod Havlíčka-publicisty – autora Obrazů z Rus – a satirického básníka. V korespondenci z druhé půle roku 1844 pak Karla Havlíčka sledujeme především jako organizátora českého ochotnického divadla. Z Havlíčkova okolí je v tomto svazku nejvýrazněji slyšet hlas Viléma Gablera, jehož listy jsou zde otištěny úplně poprvé, a to v překladu do češtiny a v poznámkovém aparátu i v německém a francouzském originále. Dobový kontext a historické souvislosti otištěných dopisů jsou představeny v úvodní studii, dopisy jsou doplněny věcnými vysvětlivkami, kalendáriem Havlíčkova života a obrazovou přílohou. (patro.cz)

Tři inspirované pohádkové bajky pro dospělé i děti, zahlédnuté a sepsané zatoulaným Oslíkem. "Pomůže-li kniha jedinému čtenári priblížit se o trochu více vlastní Cestě štěstí, nebyla psána nadarmo..." (knihydobrovsky.cz)

Hrdinou románu je osmatřicetiletý Martin Randl vzděláním pedagog s jistými sklony a zároveň skepsí k vědecké práci. Obklopen přáteli, kolegy ze studií a sousedy z domovské vsi poněkud bezcílně pendluje mezi ředitelským pachtěním na venkovské malotřídce a podivným pražským vědeckým ústavem. Sepíše obsáhlé odborné dílo, ale uvědomuje si, že vydat je znamenalo by riskovat podezření, že se snad snaží vyčnívat. Celkem podobně se mu vede ve vztahu k ženám. Řídí - neřídí, bádá - nebádá, žije - nežije, miluje - nemiluje. Tak lze charakterizovat okamžik, od kterého sledujeme Martinovy osudy na společenském přelomu od konce 80. let 20. století na práh třetího desetiletí nového milénia v "zemi nikoho" - mezi bodrým konzervativním venkovem a "ústavním" světem hříšné metropole. Karel Havlíček napsal svůj román ještě v dobách totalitních a nakladatelský redaktor mu nedovolil do něj zasáhnout s odstupem 40 let. Přesto nebo možná právě proto věříme, že se bude současnému čtenáři číst s jistou nostalgií k obsahu i formě. (knihydobrovsky.cz)

Kniha je úvahou o osudech dvou mimořádných vynálezů lidstva: státu a jeho právu. Zahrnuje zejména úvahy o některých příčinách závažné krize, v níž se nejdokonalejší organizace lidské společnosti ocitla, a vizi dalšího vývoje. Kniha sestává ze tří částí: O státu a demokracii, kde se autor zamýšlí nad dělbou a destrukcí moci v euroatlantickém prostoru, O právu a rozumu, v níž předkládá svou představu o vzniku a vývoji práva jako nejdůležitější funkcionality státu, a O budoucnosti státu a práva, jež vychází z přehledného shrnutí a představ o stavu základních nosníků demokratického právního státu, jimiž jsou demokratická forma vlády, koncept základních práv a svobod, vláda práva a systém dělby moci. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Komentář k původnímu LP XM 60025 z roku 1965: "Bože, dej mi, abych byl pilen, aby ze mne někdy měli Češi radost!" - takový zbožný povzdech si Karel Havlíček zaznamenal do zápisníku v noci 13. ledna roku 1842, když byl pro své kritické stanovisko k náboženským dogmatům a k církevní praxi vyloučen z pražského arcibiskupského semináře. A toto přání, první arcisvětské přikázání, jež si sám dal dvacetiletý student, samozřejmě jen s matnou představou o své budoucnosti, naštěstí Karel Havlíček splnil pro naše štěstí a pro naši radost v nejvyšší možné míře: jeho životní dílo publicistické i beletristické se stalo živným zdrojem radosti pro všechny rozumné a pokrokové Čechy za všech okolností našeho politického a kulturního vývoje, ať už za jeho života, ať po jeho smrti, za Rakouska i po něm, a až do naší živé přítomnosti. Karel Havlíček se narodil 31. října 1821 v Borové na Českomoravské vysočině v rodině zámožného kupce, nebylo by tedy bývalo nic zvláštního, kdyby jako dědic setrval v své společenské vrstvě, omezené, národně neuvědomělé a neživotné, politicky neúčinné. Ale bystrého hocha se ujal přítel rodiny, borovský kněz Jan Brůžek, a věnoval se mu jako zkušený a vzdělaný pedagog. Jeho výchovnou péčí byl Havlíček připraven pro studium na německobrodském gymnasiu, kdež se již s pomocí učitelů počal po svém vyvíjet v myšlenkové samostatnosti a k vlasteneckému cítění, a dokonce se už tehdy u něho projevují tvůrčí schopnosti literární. Jeho první pokusy básnické byly německé, jako tomu bylo i u jiných představitelských osobností našeho obrození, u Karla Hynka Máchy, u Boženy Němcové, ale skoro současně vznikaly i jeho prvotiny české. Pro příštího bojovníka je charakteristické, že si už tehdy přeložil píseň o hrdinech polského povstání z let 1830-31 z díla německého básníka Julia Mosena. Po příchodu na pražskou filosofii dospívá Havlíček v samém centru obrozenského ruchu k plnému národnímu uvědomění: "...němčiny jsem se zcela odřekl a svatou libozvučnou mateřskou řeč uchopiv, se vší chutí Čechem chci býti i řečí i skutky." Protože pak byl z borovského mládí prostoupen vděčnými vzpomínkami na vzdělaného a laskavého kněze a protože byl přesvědčen, že kněz má z inteligence nejblíže k prostým venkovským lidem a může své farníky nejsnáze a nejúčinněji vést ke vzdělání a k národnímu obrození, rozhodl se i on v dobrém úmyslu pro kněžské povolání. A pražský arcibiskupský seminář tak znova ohrozil jeho příští osvětové a tvůrčí poslání. Ale i tato překážka byla brzy překonána podle zákona trvalého, přísného, nezviklatelného vývojového procesu. Kněžští představení poznali Havlíčkovu myslitelskou samostatnost a vyloučili ho ze semináře. Ani tato oklika a zacházka nebyla však pro něho neužitečná: prohlédl aspoň důkladně do tajnosti církevní organizace a do kněžských praktik, což mu bylo navýsost užitečné, co živ byl, jak nám bohatě dosvědčuje především jeho odkaz satirický. Poměrné životní zajištění dovolovalo mu i potom, aby se samostatně vzdělával, aby byl stále pilný, jak si to uložil, aby si shromažďoval všecko možné, o čem usoudil, že se mu to jednou k něčemu hodí. Prošel pak v Rusku jako vychovatel nepředvídanou životní školou, přesvědčil se, že carské slavjanofilské samoděržaví není o nic lepší než rakušácké císařství a že pravoslaví je stejná vláda tmy jako jiná církevní dogmatika. Poznal důkladně slovanskou nesvornost, rozněcovanou feudály a statkáři, seznámil se s dílem N. V. Gogola a dospěl od naivního, idealistického všeslovanství k reálnému názoru na slovanskou vzájemnost. Ani tím však nezmalomyslněl. A stejně pronikl i v společenské rozpory: "Co je pán, šlechtic, ... voní pižmem, co je mužík, nevolní, ...zas juchtovinou...", a došel samostatně k závěru, smělému, ale jasnozřivnému: "...časem svým, jak se snadně předvídati může, juchta úplně zvítězí nad pižmem." Lid se mu stal zárukou národního vývoje. Obrazy z Rus, kniha jeho ruských zkušeností, vyrostly mu v letech 1842-46 v dílo souměřitelné s "obrazy ze života venkovského", k nimž poznenáhlu vyspívala Božena Němcová, v dílo, jež svým realismem, pronikavosti soudů a slovesnou svěžestí tvoří pevný předstupeň sociálního a cestopisného fejetonu Nerudova. Ještě jednou zkouškou a zároveň úskalím musel se však prodrat v letech své redaktorské a politické činnosti: stal se z něho mluvčí české buržoazie a hlasatel austroslavinismu, a tak roku 1848 nesouhlasil s revolučními akcemi a s radikálními demokraty. Ale přesto směle, radikálně a přímo bojovně hájil práva a demokratické svobody, jakoby rozpolcen svým měsťanským původem a zařazením a naproti tomu vírou v poslání lidových vrstev. Byl tím zaveden až na pozici ocejchovanou zpátečnictvím, ale perzekuci neunikl. A dobře se tak stalo, i za cenu jeho života. Konfiskacemi Národních novin a porotním soudem z 13. dubna 1849 se Havlíček vzpamatoval a proměnil se v důsledného a již nerozdvojeného bojovníka svého lidu. Jím zůstal pak až do konce svého života, nezadržel ho ani zákaz Národních novin z 19. ledna 1850, an (knihydobrovsky.cz)

Publikace Dokazování (úvahy o teorii a praxi) je pokusem o nový úhel pohledů na "krásnou hru" s rozhodujícím významem pro jakýkoliv právní - v tomto případě ovšem především civilní soudní - proces. Jak říkají autoři - ústavní soudce a právní filozof - dokazování obsahuje drama konfliktu, jehož pravidla předepisují existenci kladných i záporných postav, kulisy různých prostředí a míst, v nichž se odehrávaly skutkové děje, dialogy formující se v tvrzeních a protitvrzeních, listiny i další rekvizity, jimiž se rozhodný demiurg dramatu - soudce musí prodírat až k závěrečnému okamžiku uvěřitelného, srozumitelného a přesvědčivého vyvrcholení, které objasní a rozhodne ústřední zápletku. Dokazování v právu však svou povahou není pouze "hrou", v níž skutkovost přebíjí skutečnost, není jen, ač to v některých ohledech může tak vypadat, jakousi hrou na pravdu, nýbrž - a v tom je skryt jeho nejvýznamnější poklad - je zároveň (a z hlediska smyslu věci především) nejvážnějším úsilím o opravdové hledání pravdy, o co největší přiblížení skutkovosti a skutečnosti, úsilím o zjištění (a zajištění) věcných podkladů pro spravedlnost, neboť bez ní by soudní verdikt mohl být stokrát srozumitelný a tisíckrát formálně bezvadný, sotva by však byl také uvěřitelný a přesvědčivý. Kniha o třech stech stran obsahuje pět základních věcných částí: Obecné základy dokazování, Praktický rámec dokazování v civilním řízení soudním, Důkazní odpovědnost, Důkazní prostředky, Důkazní řízení a hodnocení důkazů. Autoři neskrývají, že jejich záměrem nebylo sestavit úplnou monografii nebo učebnici důkazního práva. Soustřeďují se pouze na vybrané otázky a předkládají své názory. Hlavním smyslem tohoto postupu je pro ně spíše vyvolání další, hlubší diskuse nad problémy i jistá provokativnost nabízených námětů a východisek. V závěrečné části (O dokazování a poučení) shrnují autoři základní stavební kameny své práce, jimiž je pokus o spojení filozofujících úvah s konkrétními poznatky opřenými o soudcovskou práci, o formulaci dokazování jako "celoprávní" otázky, o zdůraznění významu dokazování při hledání rámců spravedlivého procesu, o vyjádření smyslu přehlednosti cesty od poznání k rozhodnutí, která zahrnuje komplexitu obecné kognice i zvláštnosti důkazního řízení. (knihydobrovsky.cz)

Veselé i hořké, dramatické i sousedským klidem dýchající, se šťastným koncem i tragické, zaplněné životem i smrtí, příběhy spíše obyčejnými než bůhvíjak zvláštními, přesto - nebo právě proto - však živoucími, nikoliv uměle konstruovanými, tím vším se odnepaměti vyznačovaly české soudničky, s nimiž jsou spjata i vynikající jména naší literatury. První soubor nových příběhů, k nimž podklady či inspiraci poskytli současní čeští soudci, přesvědčuje, že poezie tohoto žánru nezmizela. Knížka obsahuje dvanáct příběhů z posledních let - najdete v ní "Případ krvavých kolen", "Případ plodného manžela", "Případ smutného šťastlivce" a další. Spojeny jsou vyprávěním skupiny soudců kolem stolu ve fiktivní hospodě U taláru. Také každý z těchto soudců má svůj skutečný předobraz ... (knihydobrovsky.cz)

Kniha V zemi babišismu a buranokracie publicisty a předsedy Klubu na obranu demokracie Bohumila Doležala prostřednictvím jeho článků mapuje období od nástupu "Nových pořádků" v roce 2013, tedy zejména důsledky prezidentství Miloše Zemana a mocenského vzestupu Andreje Babiše. Texty jsou rozděleny do tematických oddílů a Doležal se v nich věnuje jak změnám, které nastaly po pádu vlády Petra Nečase, tak také silám, jež se na instalaci těchto "Nových pořádků" podílely, a lidem, kteří celkovou destrukci demokratických poměrů umožnili svým lavírováním a mlčením. Autor v několika textech také rozvíjí problém odkazu Václava Havla a jeho "nepolitické politiky". Dalšími tématy jsou prezidentské volby v roce 2018, politika opozičních stran, demonstrace proti vládě Andreje Babiše a působení spolku Milion chvilek pro demokracii. Nakonec také vládní politika a společenská atmosféra během koronavirové epidemie a jejich dopady na úroveň svobody v České republice. V poslední části Bohumil Doležal vzpomíná na někdejšího šéfredaktora časopisu Tvář Jana Nedvěda, na filosofa Ladislava Hejdánka a na písničkáře Svatopluka Karáska. Výbor uzavírá "nekrolog za město" psaný u příležitosti výročí náletu na Drážďany v únoru 1945. Po velkém úspěchu knihy přicházíme s druhým vydáním, které je doplněno texty týkajícími se zejména situace v České republice během pandemie nemoci covid-19. (patro.cz)

Karel Havlíček Borovský (1821—1856) je zakladatelem české politické žurnalistiky, tvůrcem veršované satiry a nejvýznamnějším autorem časových epigramů devatenáctého století. Jako vyhraněná novinářská osobnost se stal symbolem národního hnutí roku 1848 a zejména odporu vůči nastupujícímu neoabsolutismu v následujících letech. Svazek obsahuje: Obrazy z Rus, Epigramy a aforismy, Brixenské skladby, Satiry a politické písně, Smíšené básně. Na tento svazek naváže druhý díl (Publicistika), plánovaný na rok 2021. Edici k vydání připravil a komentář napsal Václav Vaněk. (patro.cz)

Dopisy Karla Havlíčka (1821-1856) odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. Druhý z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci z let 1843-1844, tedy z doby Havlíčkova vychovatelského působení v Rusku a poté z období národní agitace v Německém Brodě. Dopisy z Moskvy staví před čtenáře oblouk sklenutý od počátečního proruského nadšení až k pozdější hořké deziluzi; mimoto umožňují pozorovat zrod Havlíčka-publicisty - autora Obrazů z Rus - a satirického básníka. V korespondenci z druhé půle roku 1844 pak Karla Havlíčka sledujeme především jako organizátora českého ochotnického divadla. Z Havlíčkova okolí je v tomto svazku nejvýrazněji slyšet hlas Viléma Gablera, jehož listy jsou zde otištěny úplně poprvé, a to v překladu do češtiny a v poznámkovém aparátu i v německém a francouzském originále. Dobový kontext a historické souvislosti otištěných dopisů jsou představeny v úvodní studii, dopisy jsou doplněny věcnými vysvětlivkami, kalendáriem Havlíčkova života a obrazovou přílohou. (knihydobrovsky.cz)

Karel Havlíček Borovský (1821—1856) je zakladatelem české politické žurnalistiky, tvůrcem veršované satiry a nejvýznamnějším autorem časových epigramů devatenáctého století. Jako vyhraněná novinářská osobnost se stal symbolem národního hnutí roku 1848 a zejména odporu vůči nastupujícímu neoabsolutismu v následujících letech. Svazek obsahuje: Obrazy z Rus, Epigramy a aforismy, Brixenské skladby, Satiry a politické písně, Smíšené básně. Na tento svazek naváže druhý díl (Publicistika), plánovaný na rok 2021. Edici k vydání připravil a komentář napsal Václav Vaněk. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Klasická parafráze pohádky cizího původu o králi Midasovi s oslíma ušima, obsahující narážky na dobovou situaci, tupost, omezenost, zlobu panovníka. Báseň si nese formu parodie historií o hodných panovnících a jejich často nelítostných činech. Vystupují tu postavy: král, holič Kukulín a čeští muzikanti, představující pasivitu poddaných. (knihydobrovsky.cz)

Karel Havlíček (1821-1856), dodnes symbol českého novinářství, prožil stejně jako mnozí jeho vrstevníci zásadní životní zlom v době revoluce roku 1848, ač s jeho žurnalistickým dílem přichází do české společnosti "nový svět" již v polovině čtyřicátých let 19. století, kdy se ujal redakce Pražských novin. Publicistika získávala v té době ve veřejném prostoru zásadní význam. V rámci projektu zkoumajícího publicistiku a korespondenci Karla Havlíčka se tým řešitelů a přizvaných autorů věnuje v této kolektivní monografii Havlíčkově novinářské tvorbě, jejímu dobovému kontextu a jejímu ohlasu. První část publikace nejprve sleduje Havlíčkovu redakční praxi (úpravy čtenářských dopisů zaslaných k otištění, strategie získávání a udržování autorů), poté se zaměřuje na ztvárnění dobové církevní problematiky na stránkách Národních novin a nakonec představuje publicistickou tvorbu dvou Havlíčkových současníků, J. K. Tyla a I. L. Kobra, a vztah jimi redigovaných periodik k novinám Havlíčkovým. Druhá část se soustřeďuje na konkrétní polemiky s Havlíčkovou publicistikou vedené v dobovém krakovském deníku Jutrzenka. Poté podává komplexní zprávu o reflexi Havlíčkova díla a jeho osobnosti v prostředí tří menších národně se emancipujících společenství: u Slovinců, Lužických Srbů a Finů; ve všech případech přitom pokrývá období od poloviny 19. až po první dekády 20. století. Havlíčkova publicistika, vycházející z představy novin jako svědomí vlasti, představuje stále aktuální reflexi zjitřené doby i nadčasovou výzvu k demokratickým občanským postojům. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Křest svatého Vladimíra, poslední ze tří satirických veršovaných skladeb napsaných v době Havlíčkova pobytu ve vyhnanství v Brixenu, patří mezi nesmrtelnou klasiku české literatury. Jeden z největších českých novinářů a Mistr satirických epigramů v ní v roce 1855 zveršoval vyprávění středověkých spisů o příchodu křesťanství na Rus. Vložil do ní svůj pohled na náboženství i na režim ruského samoděržaví, potažmo na absolutistickou moc vůbec. Křest svatého Vladimíra není mezi některými gymnazisty a studenty literatury tak známým dílem, jako Klár Lávra. Přitom je toto třetí satirické dílo Karla Havlíčka velmi nadčasové a obsahově stále aktuální: Jde o příběh boha Peruna (slovanský bůh hromu). Car chtěl, aby mu na jeho svátek Perun zahřměl na oslavu. Perun to odmítl splnit. Vymezil se vůči carově příkazu rezolutně a použil nevybíravý slovník. Car dal Peruna chytit, vláčet městem připoutaného na koňském ocase a poupně utopit. Rusku pak chyběl Bůh... a co se dělo dál? Dílo je psáno velmi čtivým, hovorovým, místy vulgárním jazykem. Havlíček zde ironizuje moc státního aparátu, který může poroučet i Bohu. Tuto audioknihu vydavatelé věnují vynikajícímu herci – Mistru slova a učiteli rétoriky, Janu Přeučilovi, k jeho významnému životnímu jubileu. (knihydobrovsky.cz)

Knižní vydání souboru zásadních aktuálních rozhodnutí českých soudů zaměřených na právo rodiny, jak konstatuje iniciátorka projektu a prezidentka Unie rodinných advokátů Daniela Kovářová, v našich krajích prakticky neexistuje – jediná dosažitelná publikace je desetiletí stará a dotýká se jen vztahů rodičů a dětí. Publikace „Judikatura práva rodiny“ zahrnuje části nazvané Otcovství a mateřství, Participační práva dětí, Péče jednoho rodiče, společná a střídavá péče, Procesní otázky, Společné jmění manželů, Trestné činy, Únosy dětí, Úprava styku, Výkon rodinných rozhodnutí a Výživné. Přesahuje tedy hranice samotného oboru rodinného práva a přináší široké spektrum odpovědí. (knihydobrovsky.cz)

Hrdinou románu je osmatřicetiletý Martin Randl vzděláním pedagog s jistými sklony a zároveň skepsí k vědecké práci. Obklopen přáteli, kolegy ze studií a sousedy z domovské vsi poněkud bezcílně pendluje mezi ředitelským pachtěním na venkovské malotřídce a podivným pražským vědeckým ústavem. Sepíše obsáhlé odborné dílo, ale uvědomuje si, že vydat je znamenalo by riskovat podezření, že se snad snaží vyčnívat. Celkem podobně se mu vede ve vztahu k ženám. Řídí - neřídí, bádá - nebádá, žije - nežije, miluje - nemiluje. Tak lze charakterizovat okamžik, od kterého sledujeme Martinovy osudy na společenském přelomu od konce 80. let 20. století na práh třetího desetiletí nového milénia v "zemi nikoho" - mezi bodrým konzervativním venkovem a "ústavním" světem hříšné metropole. Karel Havlíček napsal svůj román ještě v dobách totalitních a nakladatelský redaktor mu nedovolil do něj zasáhnout s odstupem 40 let. Přesto nebo možná právě proto věříme, že se bude současnému čtenáři číst s jistou nostalgií k obsahu i formě. (patro.cz)

Nové vydání po mnoho let již zcela rozebrané knihy předního českého romanisty - esejisty a překladatele, jež patří k tomu nejlepšímu, co u nás bylo napsáno o díle Bohumila Hrabala. Pelánova přesná, hutná a přitom přehledná a čtivá syntetická studie zachycuje celé Hrabalovo literární dílo, jak postupně vznikalo v průběhu šedesáti let. Autor k Hrabalovu dílu přistupuje jako komparatista a zařazuje jej tak organicky do kontextu literatury evropské a světové. Jde o neocenitelnou práci pro každého, kdo se zajímá o dílo jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století. Kniha je doplněna fotografickou přílohou, zachycujících Bohumila Hrabala v průběhu jeho života. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Křest svatého Vladimíra je jednou ze tří delších satirických básnických skladeb Karla Havlíčka Borovského, které vznikly v době jeho pobytu v Brixenu. Havlíček využívá látku z dávné ruské historie: kníže Vladimír I. zavrhl pohanského boha Peruna a přijal křesťanství. Skladba zůstala nedokončena nebo se závěrečná část nedochovala. Námět je čerpán z Povesti vremennych let, ruského letopisu z počátku 12. století. Doporučená školní četba. (knihydobrovsky.cz)

Veselé i hořké, dramatické i sousedským klidem dýchající, se šťastným koncem i tragické, zaplněné životem i smrtí, příběhy spíše obyčejnými než bůhvíjak zvláštními, přesto — nebo právě proto — však živoucími, nikoliv uměle konstruovanými, tím vším se odnepaměti vyznačovaly české soudničky, s nimiž jsou spjata i vynikající jména naší literatury. První soubor nových příběhů, k nimž podklady či inspiraci poskytli současní čeští soudci, přesvědčuje, že poezie tohoto žánru nezmizela. (patro.cz)

Kniha je úvahou o osudech dvou mimořádných vynálezů lidstva: státu a jeho právu. Zahrnuje zejména úvahy o některých příčinách závažné krize, v níž se nejdokonalejší organizace lidské společnosti ocitla, a vizi dalšího vývoje. Kniha sestává ze tří částí: O státu a demokracii, kde se autor zamýšlí nad dělbou a destrukcí moci v euroatlantickém prostoru, O právu a rozumu, v níž předkládá svou představu o vzniku a vývoji práva jako nejdůležitější funkcionality státu, a O budoucnosti státu a práva, jež vychází z přehledného shrnutí a představ o stavu základních nosníků demokratického právního státu, jimiž jsou demokratická forma vlády, koncept základních práv a svobod, vláda práva a systém dělby moci. (patro.cz)

Knižní vydání souboru zásadních aktuálních rozhodnutí českých soudů zaměřených na právo rodiny, jak konstatuje iniciátorka projektu a prezidentka Unie rodinných advokátů Daniela Kovářová, v našich krajích prakticky neexistuje - jediná dosažitelná publikace je desetiletí stará a dotýká se jen vztahů rodičů a dětí. Publikace "Judikatura práva rodiny - druhý doplněk" navazuje na první a druhou publikaci ediční řady a zahrnuje části nazvané Rodičovství, otcovství a mateřství, Participační práva dětí, Výživné, Procesní otázky, Společné jmění manželů, Úprava styku, Majetkové otázky práva rodiny a Domácí násilí. Přesahuje tedy hranice samotného oboru rodinného práva a přináší široké spektrum odpovědí. (knihydobrovsky.cz)

Knižní vydání souboru zásadních aktuálních rozhodnutí českých soudů zaměřených na právo rodiny, jak konstatuje iniciátorka projektu a prezidentka Unie rodinných advokátů Daniela Kovářová, v našich krajích prakticky neexistuje - jediná dosažitelná publikace je desetiletí stará a dotýká se jen vztahů rodičů a dětí. Publikace "Judikatura práva rodiny - první doplněk" navazuje na první publikaci ediční řady a zahrnuje části nazvané Rodičovství, otcovství a mateřství, Participační práva dětí, Výživné, Procesní otázky, Společné jmění manželů, Úprava styku, Osvojení a pěstounství, Majetkové otázky práva rodiny a Domácí násilí. Přesahuje tedy hranice samotného oboru rodinného práva a přináší široké spektrum odpovědí. Každé zařazené rozhodnutí z produkce Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu je označeno registračním číslem a populárním názvem, obsahuje přesnou informaci o zdroji s datem vydání i spisovou značkou. Kniha obsahuje na sedm desítek rozhodnutí, jež jsou vybavena soubory právních vět a zásadních argumentů a stručnými popisy případů. Navazuje na první soubor judikátů publikovaných v roce 2022 v knize Judikatura práva rodiny. Kniha je doplněna seznamem veškerých judikátů komplexního edičního souboru Judikatura práva rodiny. Zájemcům je určena i zevrubná informace o organizaci, cílech a možnostech Unie rodinných advokátů. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Bohumil Doležal, 142 stran, česky, pevná bez přebalu matná Popularizační studie o Karlu Havlíčkovi od našeho předního politologa. Havlíček jako zdroj inspirace pro dnešní myšlení o politice a společnosti. (alza.cz)

Nové vydání po mnoho let již zcela rozebrané knihy předního českého romanisty – esejisty a překladatele, jež patří k tomu nejlepšímu, co u nás bylo napsáno o díle Bohumila Hrabala. Pelánova přesná, hutná a přitom přehledná a čtivá syntetická studie zachycuje celé Hrabalovo literární dílo, jak postupně vznikalo v průběhu šedesáti let. Autor k Hrabalovu dílu přistupuje jako komparatista a zařazuje jej tak organicky do kontextu literatury evropské a světové. Jde o neocenitelnou práci pro každého, kdo se zajímá o dílo jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století. Kniha je doplněna fotografickou přílohou, zachycujících Bohumila Hrabala v průběhu jeho života. (patro.cz)

Audiokniha:,Audiokniha s titulem Epištoly kutnohorské a vybrané články politické vychází při příležitosti 190. výročí narození Karla Havlíčka Borovského (31. října 1821). Devítihodinová nahrávka obsahuje kompletní Epištoly, jak byly souborně vydány v roce 1851, a 21 novinových článků publikovaných v letech 1846 až 1851 v Pražských novinách, Národních novinách a ve Slovanu. Vybrané texty, jejichž načtení se ujal herec a dnes ředitel mladoboleslavského divadla František Skřípek, nám představují Karla Havlíčka Borovského jako skvělého novináře, který politicky vzdělává veřejnost, propaguje svobodu, národnostní a občanskou rovnoprávnost. Jde o pracovitého člověka s bystrým úsudkem, smyslem pro realitu, mimořádným přehledem o dění doma, Evropě i ve světě, o autora obeznámeného s řadou dnes již klasických spisů společenských věd. Vydavatelovou snahou bylo zařadit do audioknihy takové Havlíčkovy texty, které příliš nezestárly, které mohou svým obsahem oslovit a inspirovat čtenáře respektive posluchače i 160 letech po svém vzniku. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Karel Havlíček Borovský (1821 - 1856) český básník, novinář a politik byl za svou novinářskou činnost v roce 1851 odvezen do vyhnanství do Brixenu tehdy v jižních Tyrolích, dnes Bressanone v severní Itálii. Ve vyhnanství byl až do roku 1855. O své cestě do Brixenu napsal satirickou básnickou skladbu Tyrolské elegie. Velmi zajímavé je srovnat satirickou výpověď s běžným životem, který popisuje v dopisech z Brixenu, které posílal nejenom manželce Julii a bratru Františkovi, ale také dalším předním osobnostem tehdejší české kultury a společnosti. (knihydobrovsky.cz)

Jak jsme uváděli před časem, kdy vzniklo druhé vydání publikace Klíč k soudní síni, už při své premiéře v roce 2006 se tato kniha stala specifickým bestsellerem v oblasti právnické literatury a dočkala se několika – dnes už dávno rozebraných – dotisků. Důvod byl celkem jednoduchý: kniha je originální, čtivou, vskutku praktickou příručkou, zamýšlenou původně pro začínající soudce a advokáty a adepty těchto profesí, ale ukázala se jako velmi přínosný průvodce, jakýsi denní manuál a cenná příležitost pro „zopakování látky", se kterou rádi pracují i zkušení právníci v justici i advokacii (navíc v ní řadu poučení najdou např. i notáři, soudní exekutoři, státní zástupci či insolvenční správci), ale shánějí se po ní i studenti právnických fakult, kteří se rozhodují o své budoucnosti. Třetí, znovu aktualizované a výrazně doplněné vydání Klíče k soudní síni si opět, jako v předchozích letech, vyžádala sama praxe. Autorský tým se nezměnil. Vede jej soudce Ústavního soudu JUDr. Jaromír Jirsa, editorem zůstává zkušený nakladatel JUDr. Karel Havlíček a v týmu mají trvale své nezastupitelné místo přední český trestní soudce, prezident Soudcovské unie JUDr. Libor Vávra a advokáti Mgr. Kryštof Janek a JUDr. Petr Meduna. Publikace, kterou držíte v rukou, vychází strukturálně zásadně z původního rukopisu, ale je bohatě doplněna o partie navazující na novou legislativu a přináší též další praktické a zčásti i teoretické poznatky. Zásadní části publikace zahrnují výklady o cestě a předpokladech pro výkon soudcovského a advokátského povolání, podrobné a zasvěcené pohledy na vnitřní organizaci soudu, vztahy mezi soudcem a jeho kolegy, funkcionáři i zaměstnanci soudu, pracovní režim soudce, jeho činnost v řízení civilním i trestním na všech stupních (se stručnými připomínkami specifik soudního řízení správního a řízení před Ústavním soudem) – přípravu řízení, dokazování, rozhodování atd., stejně jako praktické informace o přípravě na výkon funkce advokáta, jeho úkolech a možnostech při poskytování právních služeb, taktice zastupování a obhajoby, odpovědnosti advokáta i jeho specifických rolích (např. jako mediátora či insolvenčního správce). Cíl publikace výstižně vyjadřuje myšlenka, kterou J. Jirsa uvádí ve svém závěrečném slovu: „Soudci, advokáti, justiční čekatelé, koncipientu i další členové rozvětvené justiční rodiny jsou především služebníky práva a spravedlnosti. To je obrovský smysl, poslání a závazek zároveň." (knihydobrovsky.cz)

Pekelnej rachot nad Prahou! Möbiova kočka je kočka mající jednu stranu a hranu. Naštěstí je to jen název kapely. Möbius Cat chybí jedno - textař. Bude těžké najít ho ve světě plném senilních nemrtvých, měňavců, přes noc vyrůstajících řvoucích věží a tvorů s hrozným hudebním vkusem? Zesilovače na plný pecky a hrábněte do strun! A možná přijde i nejšpinavější bůh planety…. (patro.cz)

Pekelnej rachot nad Prahou!Möbiova kočka je kočka mající jednu stranu a hranu. Naštěstí je to jen název kapely. Möbius Cat chybí jedno - textař. Bude těžké najít ho ve světě plném senilních nemrtvých, měňavců, přes noc vyrůstajících řvoucích věží a tvorů s hrozným hudebním vkusem?Zesilovače na plný pecky a hrábněte do strun!A možná přijde i nejšpinavější bůh planety… (knihydobrovsky.cz)

Rock'n'rollem k záchraně planety Země! Prastaří bohové znali velké tajemství. Nacisti se ho skoro domákli. Dnešní tvorové z něj však znají jen střípky. Mají zlatá gramofonová deska, prvohorní zkameněliny a ztracený cestovatel z jiného světa něco společného? A co jsou zač tajemné bytosti cestující pražským metrem? Honem! Vesmírní slizáci se blíží! Vše to začalo jednou pekelně dobrou melodií... (knihydobrovsky.cz)

Monografie Bohumila Jirouška se věnuje významnému českému historikovi z první poloviny 20. století - Karlu Stloukalovi (1887-1957). Dnes se většinou jeho jméno vybaví především historikům, kteří se zabývají česko-vatikánskými vztahy v minulosti, papežskou politikou 16. a 17. století, případně pomocnými vědami historickými. Asi je to méně, než by si přál sám Karel Stloukal, na druhou stranu je dodnes připomínán a citován v zahraničních textech k papežským nunciaturám, ve výkladech papežské politiky přelomu 16. a 17. století - tedy mnohem více, než po téměř šedesáti letech od smrti a po zhruba osmdesáti letech od vzniku jeho základních textů lze reálně očekávat. Jeho plány a realita se potkávaly jen někdy, leccos zhatily proměny velké politiky, s níž se střetával mnohem více než jiní. Jen málo historiků prožilo celou první světovou válku v armádě, jeho pozdější politické angažmá, jeho oddanost první Československé republice, to vše bralo čas a sílu. Karel Stloukal sledoval tep doby, někdy ho ovlivňoval, usiloval o jeho změny, jindy měl tendenci změnám spíše bránit - také proto se často angažoval jako novinář, proto měl blízko ke svobodným zednářům. Jeho edice k česko-vatikánským vztahům či k riegrovské problematice prověřil čas a patří k základnímu fondu české historiografie. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - 492 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Dopisy Karla Havlíčka (1821–1856) odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. Druhý z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci z let 1843–1844, tedy z doby Havlíčkova vychovatelského působení v Rusku a poté z období národní agitace v Německém Brodě. Dopisy z Moskvy staví před čtenáře oblouk sklenutý od počátečního proruského nadšení až k pozdější hořké deziluzi; mimoto umožňují pozorovat zrod Havlíčka-publicisty – autora Obrazů z Rus – a satirického básníka. V korespondenci z druhé půle roku 1844 pak Karla Havlíčka sledujeme především jako organizátora českého ochotnického divadla. Z Havlíčkova okolí je v tomto svazku nejvýrazněji slyšet hlas Viléma Gablera, jehož listy jsou zde... (alza.cz)

Audiokniha MP3 Jerome Kilty, čte Karel Höger,Zdeňka Procházková Karel Höger (17. 6. 1909 – 4. 5. 1977) . Z velmi obsažného komentáře Vladimíra Gabriela k původnímu supraphonskému albu DV 15197 z roku 1963 jsme vybrali: Je-li v základech hereckého umění onen známý paradox mezi tvůrcem a vytvářenou postavou, k vrcholům patří něco na první pohled ještě paradoxnějšího: odvaha propůjčit vlastní, dokonale ovládaný herecký nástroj postavě tak, aby se zdálo, že na něj hraje falešně a špatně. Jenom představitel plaše senzitivních hrdinů a zjihlých milenců mohl zahrát i citové slabošství, faleš milostného gesta, narcisní sebevzhlížení, hypochondrii. Jenom suverén ovládající bez námahy obroušené, až hladké vystupování mohl zahrát jednání neobratné, nezvládnuté a trapné, mohl zdůraznit špatně zakrývané hroty a nezamaskované deformace na povrchu postavy. Jenom virtuos konverzačního umění mohl zahrát prázdno pod slovy prázdných lidí, neschopných vůbec se dohovořit s... (alza.cz)

eBook: Křest svatého Vladimíra – příběh boha Peruna (slovanský bůh hromu). Car chtěl, aby mu na jeho svátek Perun zahřměl na oslavu, Perun to odmítl splnit. Havlíček zde ironizuje moc státního aparátu, který může poroučet i bohu. Car dal Peruna chytit a utopit... a svět se nezměnil...Tyrolské elegie – název „elegie“ (tj. nářek, žalozpěv) je ironickou nadsázkou; dílo je humorným a satirickým popisem Havlíčkova zatčení a internace v Brixenu v Tyrolsku. Kritizuje policii a společenský systém. Král Lávra – alegorická satirická skladba, jejímž námětem je stará irská pohádka o králi s oslíma ušima, přizpůsobená českému prostředí. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Z rozsáhlého komentáře Vladimíra Justla k původnímu LP albu 1 18 2158 "Národní umělec Karel Toman - Portrét básníka" vydanému v Supraphonu v roce 1978 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: "Domove, nikdy nemluvíš / tak jako ve dnech, kdy jsme sami./.../ Mám tebe z celé duše rád/ a bez tebe bych nemoh žíti. / Však tulák je můj kamarád / a chudým patří moje žití." To jsou verše KARLA TOMANA (*25.2.1877- †12.6.1946) napsané na Štědrý den 1924 v Provence. Není to literární autostylizace, pravdivost tohoto vyznání potvrzuje básníkův životopis... Celkem ani ne sto dvacet básní - a přitom jaké dílo! Už tento malý počet ukazuje, že Karel Toman byl cudný autor, který neplýtval slovy, jeho básnická sdělení jsou přesná, zvolená slova jsou ta jediná, která musela být řečena. Přiznal kdysi, že než báseň napíše, umí ji obvykle zpaměti: nosil ji v sobě tak dlouho, až dostala konečnou podobu. Nosil ji v sobě na svých toulkách a zaznamenal ji ve chvíli, kdy jako ražba vzácné mince básnictví vydala svědectví krásy a pravdy. Tato ukázněnost a přísnost na vlastní tvorbu přinesla své ovoce. Dospěl k oné metě velkého umění, kterou je prostota. Jeho básně jsou jako průzračná studánka: vidíš do nich, byť jejich dno je sebehlubší. Jsou psány krystalicky čistým jazykem, navazujícím na nejlepší lidové a národní tradice...Necelých sto dvacet básní - a přitom jeden z vrcholů, kterých dosáhla naše poezie na své cestě za svébytně českým hlasem, za jednotou obsahu a formy, vnitřním patosem myšlenky vyjádřené se samozřejmostí prosté pravdy. Je to dílo, které v sobě spojuje všechno to podstatné, čeho české básnictví do té doby dosáhlo, a které tiše a neokázale připravovalo cestu novým generacím. Proto byl a je Toman milován svými básnickými druhy stejně jako autory nových generací, i proto je stále živý - a není to floskule vhodná jen k příležitosti životního jubilea, je to radostná skutečnost. Je čten a chápán těmi, kdo touží po občerstvení pramenitou vodou na své pouti životem. Těmto čtenářům je určena i naše gramofonová deska... Recitují Radovan Lukavský, Petr Haničinec, Hana Kofránková a Pavel Soukup (knihydobrovsky.cz)

Kniha - Nové vydání po mnoho let již zcela rozebrané knihy předního českého romanisty – esejisty a překladatele, jež patří k tomu nejlepšímu, co u nás bylo napsáno o díle Bohumila Hrabala. Pelánova přesná, hutná a přitom přehledná a čtivá syntetická studie zachycuje celé Hrabalovo literární dílo, jak postupně vznikalo v průběhu šedesáti let. Autor k Hrabalovu dílu přistupuje jako komparatista a zařazuje jej tak organicky do kontextu literatury evropské a světové. Jde o neocenitelnou práci pro každého, kdo se zajímá o dílo jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století. Kniha je doplněna fotografickou přílohou, zachycujících Bohumila Hrabala v průběhu jeho života. (alza.cz)

Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí. Toto období bylo však také spojeno se vznikem mučednické legendy - později se tvrdívalo, že Havlíček psychicky trpěl tím, že se mu přátelé ze strachu vyhýbali, ale autor podobná tvrzení vyvrací, stejně jako některé další mýty včetně toho, že Božena Němcová položila na "mučedníkovu" rakev trnovou korunu. Součástí knihy je i stručné vylíčení Havlíčkovy žurnalistické dráhy, neboť ta byla příčinou jeho deportace do Brixenu. Autor se nevyhýbá ani spekulaci, jak by se Havlíčkův život mohl vyvíjet, kdyby se dožil vysokého věku jako jeho matka a sourozenci. Zabývá se též Havlíčkovým "druhým životem", hodnocením jeho osudu a literárního i publicistického díla. Závěrem naznačuje, že deportace do Brixenu byla neuváženým krokem, kdy vláda i císař ve své bohorovnosti ignorovali známý fakt, že nezákonná perzekuce jakékoli známé osobnosti jen zvyšuje její popularitu. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 - autor Karel Toman, čte Hana Kofránková, Pavel Soukup, Petr Haničinec a Radovan Lukavský Audiokniha básní Karla TomanaZ rozsáhlého komentáře Vladimíra Justla k původnímu LP albu 1 18 2158 "Národní umělec Karel Toman - Portrét básníka" vydanému v Supraphonu v roce 1978 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:"Domove, nikdy nemluvíš / tak jako ve dnech, kdy jsme sami./.../ Mám tebe z celé duše rád/ a bez tebe bych nemoh žíti. / Však tulák je můj kamarád / a chudým patří moje žití." To jsou verše KARLA TOMANA (*25.2.1877- †12.6.1946) napsané na Štědrý den 1924 v Provence. Není to literární autostylizace, pravdivost tohoto vyznání potvrzuje básníkův životopis...Celkem ani ne sto dvacet básní - a přitom jaké dílo! Už tento malý počet ukazuje, že Karel Toman byl cudný autor, který neplýtval slovy, jeho básnická sdělení jsou přesná, zvolená slova jsou ta jediná, která musela být řečena. Přiznal kdysi, že než báseň napíše, umí ji obvykle zpaměti: nosil ji... (alza.cz)

Úspěšný „soudcovský komentář“ občanského soudního řízení vychází již ve 4., aktualizovaném a doplněném vydání. V novém vydání jsme snížili počet svazků. Kniha III obsahuje výklad § 251 až 376 o. s. ř., tedy výklad části šesté – výkon rozhodnutí, části sedmé – jiná činnost soudu a části osmé – závěrečná ustanovení. Komentář je zpracován širokým autorským kolektivem pod vedením soudce Ústavního soudu JUDr. Jaromíra Jirsy. Autorský kolektiv tvoří především soudci všech stupňů soudní soustavy, jejichž pohled je obohacen pohledem advokátů. Komentář si získal oblibu především díky praktickému výkladu, který se opírá o dlouholetou každodenní aplikaci o. s. ř. a o výběr více než 2000 judikátů. Přehlednosti výkladu napomáhá řada grafů, tabulek, příkladů a vzorových dokumentů. (knihydobrovsky.cz)