Hospoda u taláru - havlíček karel

Veselé i hořké, dramatické i sousedským klidem dýchající, se šťastným koncem i tragické, zaplněné životem i smrtí, příběhy spíše obyčejnými než bůhvíjak zvláštními, přesto — nebo právě proto — však živoucími, nikoliv uměle konstruovanými, tím vším se odnepaměti vyznačovaly české soudničky, s nimiž jsou spjata i vynikající jména naší literatury. První soubor nových příběhů, k nimž podklady či inspiraci poskytli současní čeští soudci, přesvědčuje, že poezie tohoto žánru nezmizela. (patro.cz)

Veselé i hořké, dramatické i sousedským klidem dýchající, se šťastným koncem i tragické, zaplněné životem i smrtí, příběhy spíše obyčejnými než bůhvíjak zvláštními, přesto - nebo právě proto - však živoucími, nikoliv uměle konstruovanými, tím vším se odnepaměti vyznačovaly české soudničky, s nimiž jsou spjata i vynikající jména naší literatury. První soubor nových příběhů, k nimž podklady či inspiraci poskytli současní čeští soudci, přesvědčuje, že poezie tohoto žánru nezmizela. Knížka obsahuje dvanáct příběhů z posledních let - najdete v ní "Případ krvavých kolen", "Případ plodného manžela", "Případ smutného šťastlivce" a další. Spojeny jsou vyprávěním skupiny soudců kolem stolu ve fiktivní hospodě U taláru. Také každý z těchto soudců má svůj skutečný předobraz ... (knihydobrovsky.cz)

Kniha - Veselé i hořké, dramatické i sousedským klidem dýchající, se šťastným koncem i tragické, zaplněné životem i smrtí, příběhy spíše obyčejnými než bůhvíjak zvláštními, přesto — nebo právě proto — však živoucími, nikoliv uměle konstruovanými, tím vším se odnepaměti vyznačovaly české soudničky, s nimiž jsou spjata i vynikající jména naší literatury. První soubor nových příběhů, k nimž podklady či inspiraci poskytli současní čeští soudci, přesvědčuje, že poezie tohoto žánru nezmizela. (alza.cz)

Hrdinou románu je osmatřicetiletý Martin Randl vzděláním pedagog s jistými sklony a zároveň skepsí k vědecké práci. Obklopen přáteli, kolegy ze studií a sousedy z domovské vsi poněkud bezcílně pendluje mezi ředitelským pachtěním na venkovské malotřídce a podivným pražským vědeckým ústavem. Sepíše obsáhlé odborné dílo, ale uvědomuje si, že vydat je znamenalo by riskovat podezření, že se snad snaží vyčnívat. Celkem podobně se mu vede ve vztahu k ženám. Řídí - neřídí, bádá - nebádá, žije - nežije, miluje - nemiluje. Tak lze charakterizovat okamžik, od kterého sledujeme Martinovy osudy na společenském přelomu od konce 80. let 20. století na práh třetího desetiletí nového milénia v "zemi nikoho" - mezi bodrým konzervativním venkovem a "ústavním" světem hříšné metropole. Karel Havlíček napsal svůj román ještě v dobách totalitních a nakladatelský redaktor mu nedovolil do něj zasáhnout s odstupem 40 let. Přesto nebo možná právě proto věříme, že se bude současnému čtenáři číst s jistou nostalgií k obsahu i formě. (patro.cz)

Kniha je úvahou o osudech dvou mimořádných vynálezů lidstva: státu a jeho právu. Zahrnuje zejména úvahy o některých příčinách závažné krize, v níž se nejdokonalejší organizace lidské společnosti ocitla, a vizi dalšího vývoje. Kniha sestává ze tří částí: O státu a demokracii, kde se autor zamýšlí nad dělbou a destrukcí moci v euroatlantickém prostoru, O právu a rozumu, v níž předkládá svou představu o vzniku a vývoji práva jako nejdůležitější funkcionality státu, a O budoucnosti státu a práva, jež vychází z přehledného shrnutí a představ o stavu základních nosníků demokratického právního státu, jimiž jsou demokratická forma vlády, koncept základních práv a svobod, vláda práva a systém dělby moci. (patro.cz)

Tři inspirované pohádkové bajky pro dospělé i děti, zahlédnuté a sepsané zatoulaným Oslíkem. "Pomůže-li kniha jedinému čtenári priblížit se o trochu více vlastní Cestě štěstí, nebyla psána nadarmo..." (knihydobrovsky.cz)

Hrdinou románu je osmatřicetiletý Martin Randl vzděláním pedagog s jistými sklony a zároveň skepsí k vědecké práci. Obklopen přáteli, kolegy ze studií a sousedy z domovské vsi poněkud bezcílně pendluje mezi ředitelským pachtěním na venkovské malotřídce a podivným pražským vědeckým ústavem. Sepíše obsáhlé odborné dílo, ale uvědomuje si, že vydat je znamenalo by riskovat podezření, že se snad snaží vyčnívat. Celkem podobně se mu vede ve vztahu k ženám. Řídí - neřídí, bádá - nebádá, žije - nežije, miluje - nemiluje. Tak lze charakterizovat okamžik, od kterého sledujeme Martinovy osudy na společenském přelomu od konce 80. let 20. století na práh třetího desetiletí nového milénia v "zemi nikoho" - mezi bodrým konzervativním venkovem a "ústavním" světem hříšné metropole. Karel Havlíček napsal svůj román ještě v dobách totalitních a nakladatelský redaktor mu nedovolil do něj zasáhnout s odstupem 40 let. Přesto nebo možná právě proto věříme, že se bude současnému čtenáři číst s jistou nostalgií k obsahu i formě. (knihydobrovsky.cz)

Dopisy Karla Havlíčka (1821–1856) odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. Druhý z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci z let 1843–1844, tedy z doby Havlíčkova vychovatelského působení v Rusku a poté z období národní agitace v Německém Brodě. Dopisy z Moskvy staví před čtenáře oblouk sklenutý od počátečního proruského nadšení až k pozdější hořké deziluzi; mimoto umožňují pozorovat zrod Havlíčka-publicisty – autora Obrazů z Rus – a satirického básníka. V korespondenci z druhé půle roku 1844 pak Karla Havlíčka sledujeme především jako organizátora českého ochotnického divadla. Z Havlíčkova okolí je v tomto svazku nejvýrazněji slyšet hlas Viléma Gablera, jehož listy jsou zde otištěny úplně poprvé, a to v překladu do češtiny a v poznámkovém aparátu i v německém a francouzském originále. Dobový kontext a historické souvislosti otištěných dopisů jsou představeny v úvodní studii, dopisy jsou doplněny věcnými vysvětlivkami, kalendáriem Havlíčkova života a obrazovou přílohou. (patro.cz)

Kniha je úvahou o osudech dvou mimořádných vynálezů lidstva: státu a jeho právu. Zahrnuje zejména úvahy o některých příčinách závažné krize, v níž se nejdokonalejší organizace lidské společnosti ocitla, a vizi dalšího vývoje. Kniha sestává ze tří částí: O státu a demokracii, kde se autor zamýšlí nad dělbou a destrukcí moci v euroatlantickém prostoru, O právu a rozumu, v níž předkládá svou představu o vzniku a vývoji práva jako nejdůležitější funkcionality státu, a O budoucnosti státu a práva, jež vychází z přehledného shrnutí a představ o stavu základních nosníků demokratického právního státu, jimiž jsou demokratická forma vlády, koncept základních práv a svobod, vláda práva a systém dělby moci. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Komentář k původnímu LP XM 60025 z roku 1965: "Bože, dej mi, abych byl pilen, aby ze mne někdy měli Češi radost!" - takový zbožný povzdech si Karel Havlíček zaznamenal do zápisníku v noci 13. ledna roku 1842, když byl pro své kritické stanovisko k náboženským dogmatům a k církevní praxi vyloučen z pražského arcibiskupského semináře. A toto přání, první arcisvětské přikázání, jež si sám dal dvacetiletý student, samozřejmě jen s matnou představou o své budoucnosti, naštěstí Karel Havlíček splnil pro naše štěstí a pro naši radost v nejvyšší možné míře: jeho životní dílo publicistické i beletristické se stalo živným zdrojem radosti pro všechny rozumné a pokrokové Čechy za všech okolností našeho politického a kulturního vývoje, ať už za jeho života, ať po jeho smrti, za Rakouska i po něm, a až do naší živé přítomnosti. Karel Havlíček se narodil 31. října 1821 v Borové na Českomoravské vysočině v rodině zámožného kupce, nebylo by tedy bývalo nic zvláštního, kdyby jako dědic setrval v své společenské vrstvě, omezené, národně neuvědomělé a neživotné, politicky neúčinné. Ale bystrého hocha se ujal přítel rodiny, borovský kněz Jan Brůžek, a věnoval se mu jako zkušený a vzdělaný pedagog. Jeho výchovnou péčí byl Havlíček připraven pro studium na německobrodském gymnasiu, kdež se již s pomocí učitelů počal po svém vyvíjet v myšlenkové samostatnosti a k vlasteneckému cítění, a dokonce se už tehdy u něho projevují tvůrčí schopnosti literární. Jeho první pokusy básnické byly německé, jako tomu bylo i u jiných představitelských osobností našeho obrození, u Karla Hynka Máchy, u Boženy Němcové, ale skoro současně vznikaly i jeho prvotiny české. Pro příštího bojovníka je charakteristické, že si už tehdy přeložil píseň o hrdinech polského povstání z let 1830-31 z díla německého básníka Julia Mosena. Po příchodu na pražskou filosofii dospívá Havlíček v samém centru obrozenského ruchu k plnému národnímu uvědomění: "...němčiny jsem se zcela odřekl a svatou libozvučnou mateřskou řeč uchopiv, se vší chutí Čechem chci býti i řečí i skutky." Protože pak byl z borovského mládí prostoupen vděčnými vzpomínkami na vzdělaného a laskavého kněze a protože byl přesvědčen, že kněz má z inteligence nejblíže k prostým venkovským lidem a může své farníky nejsnáze a nejúčinněji vést ke vzdělání a k národnímu obrození, rozhodl se i on v dobrém úmyslu pro kněžské povolání. A pražský arcibiskupský seminář tak znova ohrozil jeho příští osvětové a tvůrčí poslání. Ale i tato překážka byla brzy překonána podle zákona trvalého, přísného, nezviklatelného vývojového procesu. Kněžští představení poznali Havlíčkovu myslitelskou samostatnost a vyloučili ho ze semináře. Ani tato oklika a zacházka nebyla však pro něho neužitečná: prohlédl aspoň důkladně do tajnosti církevní organizace a do kněžských praktik, což mu bylo navýsost užitečné, co živ byl, jak nám bohatě dosvědčuje především jeho odkaz satirický. Poměrné životní zajištění dovolovalo mu i potom, aby se samostatně vzdělával, aby byl stále pilný, jak si to uložil, aby si shromažďoval všecko možné, o čem usoudil, že se mu to jednou k něčemu hodí. Prošel pak v Rusku jako vychovatel nepředvídanou životní školou, přesvědčil se, že carské slavjanofilské samoděržaví není o nic lepší než rakušácké císařství a že pravoslaví je stejná vláda tmy jako jiná církevní dogmatika. Poznal důkladně slovanskou nesvornost, rozněcovanou feudály a statkáři, seznámil se s dílem N. V. Gogola a dospěl od naivního, idealistického všeslovanství k reálnému názoru na slovanskou vzájemnost. Ani tím však nezmalomyslněl. A stejně pronikl i v společenské rozpory: "Co je pán, šlechtic, ... voní pižmem, co je mužík, nevolní, ...zas juchtovinou...", a došel samostatně k závěru, smělému, ale jasnozřivnému: "...časem svým, jak se snadně předvídati může, juchta úplně zvítězí nad pižmem." Lid se mu stal zárukou národního vývoje. Obrazy z Rus, kniha jeho ruských zkušeností, vyrostly mu v letech 1842-46 v dílo souměřitelné s "obrazy ze života venkovského", k nimž poznenáhlu vyspívala Božena Němcová, v dílo, jež svým realismem, pronikavosti soudů a slovesnou svěžestí tvoří pevný předstupeň sociálního a cestopisného fejetonu Nerudova. Ještě jednou zkouškou a zároveň úskalím musel se však prodrat v letech své redaktorské a politické činnosti: stal se z něho mluvčí české buržoazie a hlasatel austroslavinismu, a tak roku 1848 nesouhlasil s revolučními akcemi a s radikálními demokraty. Ale přesto směle, radikálně a přímo bojovně hájil práva a demokratické svobody, jakoby rozpolcen svým měsťanským původem a zařazením a naproti tomu vírou v poslání lidových vrstev. Byl tím zaveden až na pozici ocejchovanou zpátečnictvím, ale perzekuci neunikl. A dobře se tak stalo, i za cenu jeho života. Konfiskacemi Národních novin a porotním soudem z 13. dubna 1849 se Havlíček vzpamatoval a proměnil se v důsledného a již nerozdvojeného bojovníka svého lidu. Jím zůstal pak až do konce svého života, nezadržel ho ani zákaz Národních novin z 19. ledna 1850, an (knihydobrovsky.cz)

Publikace Dokazování (úvahy o teorii a praxi) je pokusem o nový úhel pohledů na "krásnou hru" s rozhodujícím významem pro jakýkoliv právní - v tomto případě ovšem především civilní soudní - proces. Jak říkají autoři - ústavní soudce a právní filozof - dokazování obsahuje drama konfliktu, jehož pravidla předepisují existenci kladných i záporných postav, kulisy různých prostředí a míst, v nichž se odehrávaly skutkové děje, dialogy formující se v tvrzeních a protitvrzeních, listiny i další rekvizity, jimiž se rozhodný demiurg dramatu - soudce musí prodírat až k závěrečnému okamžiku uvěřitelného, srozumitelného a přesvědčivého vyvrcholení, které objasní a rozhodne ústřední zápletku. Dokazování v právu však svou povahou není pouze "hrou", v níž skutkovost přebíjí skutečnost, není jen, ač to v některých ohledech může tak vypadat, jakousi hrou na pravdu, nýbrž - a v tom je skryt jeho nejvýznamnější poklad - je zároveň (a z hlediska smyslu věci především) nejvážnějším úsilím o opravdové hledání pravdy, o co největší přiblížení skutkovosti a skutečnosti, úsilím o zjištění (a zajištění) věcných podkladů pro spravedlnost, neboť bez ní by soudní verdikt mohl být stokrát srozumitelný a tisíckrát formálně bezvadný, sotva by však byl také uvěřitelný a přesvědčivý. Kniha o třech stech stran obsahuje pět základních věcných částí: Obecné základy dokazování, Praktický rámec dokazování v civilním řízení soudním, Důkazní odpovědnost, Důkazní prostředky, Důkazní řízení a hodnocení důkazů. Autoři neskrývají, že jejich záměrem nebylo sestavit úplnou monografii nebo učebnici důkazního práva. Soustřeďují se pouze na vybrané otázky a předkládají své názory. Hlavním smyslem tohoto postupu je pro ně spíše vyvolání další, hlubší diskuse nad problémy i jistá provokativnost nabízených námětů a východisek. V závěrečné části (O dokazování a poučení) shrnují autoři základní stavební kameny své práce, jimiž je pokus o spojení filozofujících úvah s konkrétními poznatky opřenými o soudcovskou práci, o formulaci dokazování jako "celoprávní" otázky, o zdůraznění významu dokazování při hledání rámců spravedlivého procesu, o vyjádření smyslu přehlednosti cesty od poznání k rozhodnutí, která zahrnuje komplexitu obecné kognice i zvláštnosti důkazního řízení. (knihydobrovsky.cz)

Karel Havlíček Borovský (1821—1856) je zakladatelem české politické žurnalistiky, tvůrcem veršované satiry a nejvýznamnějším autorem časových epigramů devatenáctého století. Jako vyhraněná novinářská osobnost se stal symbolem národního hnutí roku 1848 a zejména odporu vůči nastupujícímu neoabsolutismu v následujících letech. Svazek obsahuje: Obrazy z Rus, Epigramy a aforismy, Brixenské skladby, Satiry a politické písně, Smíšené básně. Na tento svazek naváže druhý díl (Publicistika), plánovaný na rok 2021. Edici k vydání připravil a komentář napsal Václav Vaněk. (knihydobrovsky.cz)

Dopisy Karla Havlíčka (1821-1856) odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. Druhý z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci z let 1843-1844, tedy z doby Havlíčkova vychovatelského působení v Rusku a poté z období národní agitace v Německém Brodě. Dopisy z Moskvy staví před čtenáře oblouk sklenutý od počátečního proruského nadšení až k pozdější hořké deziluzi; mimoto umožňují pozorovat zrod Havlíčka-publicisty - autora Obrazů z Rus - a satirického básníka. V korespondenci z druhé půle roku 1844 pak Karla Havlíčka sledujeme především jako organizátora českého ochotnického divadla. Z Havlíčkova okolí je v tomto svazku nejvýrazněji slyšet hlas Viléma Gablera, jehož listy jsou zde otištěny úplně poprvé, a to v překladu do češtiny a v poznámkovém aparátu i v německém a francouzském originále. Dobový kontext a historické souvislosti otištěných dopisů jsou představeny v úvodní studii, dopisy jsou doplněny věcnými vysvětlivkami, kalendáriem Havlíčkova života a obrazovou přílohou. (knihydobrovsky.cz)

Karel Havlíček Borovský (1821—1856) je zakladatelem české politické žurnalistiky, tvůrcem veršované satiry a nejvýznamnějším autorem časových epigramů devatenáctého století. Jako vyhraněná novinářská osobnost se stal symbolem národního hnutí roku 1848 a zejména odporu vůči nastupujícímu neoabsolutismu v následujících letech. Svazek obsahuje: Obrazy z Rus, Epigramy a aforismy, Brixenské skladby, Satiry a politické písně, Smíšené básně. Na tento svazek naváže druhý díl (Publicistika), plánovaný na rok 2021. Edici k vydání připravil a komentář napsal Václav Vaněk. (patro.cz)

Popularizační studie o Karlu Havlíčkovi od našeho předního politologa. Havlíček jako zdroj inspirace pro dnešní myšlení o politice a společnosti. (patro.cz)

Karel Havlíček (1821-1856), dodnes symbol českého novinářství, prožil stejně jako mnozí jeho vrstevníci zásadní životní zlom v době revoluce roku 1848, ač s jeho žurnalistickým dílem přichází do české společnosti "nový svět" již v polovině čtyřicátých let 19. století, kdy se ujal redakce Pražských novin. Publicistika získávala v té době ve veřejném prostoru zásadní význam. V rámci projektu zkoumajícího publicistiku a korespondenci Karla Havlíčka se tým řešitelů a přizvaných autorů věnuje v této kolektivní monografii Havlíčkově novinářské tvorbě, jejímu dobovému kontextu a jejímu ohlasu. První část publikace nejprve sleduje Havlíčkovu redakční praxi (úpravy čtenářských dopisů zaslaných k otištění, strategie získávání a udržování autorů), poté se zaměřuje na ztvárnění dobové církevní problematiky na stránkách Národních novin a nakonec představuje publicistickou tvorbu dvou Havlíčkových současníků, J. K. Tyla a I. L. Kobra, a vztah jimi redigovaných periodik k novinám Havlíčkovým. Druhá část se soustřeďuje na konkrétní polemiky s Havlíčkovou publicistikou vedené v dobovém krakovském deníku Jutrzenka. Poté podává komplexní zprávu o reflexi Havlíčkova díla a jeho osobnosti v prostředí tří menších národně se emancipujících společenství: u Slovinců, Lužických Srbů a Finů; ve všech případech přitom pokrývá období od poloviny 19. až po první dekády 20. století. Havlíčkova publicistika, vycházející z představy novin jako svědomí vlasti, představuje stále aktuální reflexi zjitřené doby i nadčasovou výzvu k demokratickým občanským postojům. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Klasická parafráze pohádky cizího původu o králi Midasovi s oslíma ušima, obsahující narážky na dobovou situaci, tupost, omezenost, zlobu panovníka. Báseň si nese formu parodie historií o hodných panovnících a jejich často nelítostných činech. Vystupují tu postavy: král, holič Kukulín a čeští muzikanti, představující pasivitu poddaných. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Křest svatého Vladimíra, poslední ze tří satirických veršovaných skladeb napsaných v době Havlíčkova pobytu ve vyhnanství v Brixenu, patří mezi nesmrtelnou klasiku české literatury. Jeden z největších českých novinářů a Mistr satirických epigramů v ní v roce 1855 zveršoval vyprávění středověkých spisů o příchodu křesťanství na Rus. Vložil do ní svůj pohled na náboženství i na režim ruského samoděržaví, potažmo na absolutistickou moc vůbec. Křest svatého Vladimíra není mezi některými gymnazisty a studenty literatury tak známým dílem, jako Klár Lávra. Přitom je toto třetí satirické dílo Karla Havlíčka velmi nadčasové a obsahově stále aktuální: Jde o příběh boha Peruna (slovanský bůh hromu). Car chtěl, aby mu na jeho svátek Perun zahřměl na oslavu. Perun to odmítl splnit. Vymezil se vůči carově příkazu rezolutně a použil nevybíravý slovník. Car dal Peruna chytit, vláčet městem připoutaného na koňském ocase a poupně utopit. Rusku pak chyběl Bůh... a co se dělo dál? Dílo je psáno velmi čtivým, hovorovým, místy vulgárním jazykem. Havlíček zde ironizuje moc státního aparátu, který může poroučet i Bohu. Tuto audioknihu vydavatelé věnují vynikajícímu herci – Mistru slova a učiteli rétoriky, Janu Přeučilovi, k jeho významnému životnímu jubileu. (knihydobrovsky.cz)

Druhé, doplněné a aktualizované vydání úspěšné publikace přináší opět podrobný komentář jednoho z nejdůležitějších stavovských předpisů – vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podrobný výklad je ve druhém vydání doplněn o nové příklady, postupy, vzory a zejména aktuální rozhodnutí soudů i orgánů České advokátní komory. Vedle přehledně členěného komentáře jednotlivých ustanovení kniha obsahuje také zvláštní kapitoly věnované odměně advokáta v pozici rozhodce, mediátora, insolvenční správce, likvidátora a nově také kapitolu věnovanou výkonu pro bono služeb. (patro.cz)

eBook:,Křest svatého Vladimíra je jednou ze tří delších satirických básnických skladeb Karla Havlíčka Borovského, které vznikly v době jeho pobytu v Brixenu. Havlíček využívá látku z dávné ruské historie: kníže Vladimír I. zavrhl pohanského boha Peruna a přijal křesťanství. Skladba zůstala nedokončena nebo se závěrečná část nedochovala. Námět je čerpán z Povesti vremennych let, ruského letopisu z počátku 12. století. Doporučená školní četba. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Stává se vám, že slyšíte skvělý vtip, říkáte si: „Ten si musím zapamatovat,“ a neuplyne ani pět minut a nevíte z něj ani slovo? Nevadí! Karel Kýr je pro vás zaznamenal. Připravte si bránici, čeká vás více než 500 lidových vtipů z hospody, manželské ložnice, policejní stanice, z nemocnice i márnice. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Bohumil Doležal, 142 stran, česky, pevná bez přebalu matná Popularizační studie o Karlu Havlíčkovi od našeho předního politologa. Havlíček jako zdroj inspirace pro dnešní myšlení o politice a společnosti. (alza.cz)

Audiokniha:,Karel Havlíček Borovský (1821 - 1856) český básník, novinář a politik byl za svou novinářskou činnost v roce 1851 odvezen do vyhnanství do Brixenu tehdy v jižních Tyrolích, dnes Bressanone v severní Itálii. Ve vyhnanství byl až do roku 1855. O své cestě do Brixenu napsal satirickou básnickou skladbu Tyrolské elegie. Velmi zajímavé je srovnat satirickou výpověď s běžným životem, který popisuje v dopisech z Brixenu, které posílal nejenom manželce Julii a bratru Františkovi, ale také dalším předním osobnostem tehdejší české kultury a společnosti. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Audiokniha s titulem Epištoly kutnohorské a vybrané články politické vychází při příležitosti 190. výročí narození Karla Havlíčka Borovského (31. října 1821). Devítihodinová nahrávka obsahuje kompletní Epištoly, jak byly souborně vydány v roce 1851, a 21 novinových článků publikovaných v letech 1846 až 1851 v Pražských novinách, Národních novinách a ve Slovanu. Vybrané texty, jejichž načtení se ujal herec a dnes ředitel mladoboleslavského divadla František Skřípek, nám představují Karla Havlíčka Borovského jako skvělého novináře, který politicky vzdělává veřejnost, propaguje svobodu, národnostní a občanskou rovnoprávnost. Jde o pracovitého člověka s bystrým úsudkem, smyslem pro realitu, mimořádným přehledem o dění doma, Evropě i ve světě, o autora obeznámeného s řadou dnes již klasických spisů společenských věd. Vydavatelovou snahou bylo zařadit do audioknihy takové Havlíčkovy texty, které příliš nezestárly, které mohou svým obsahem oslovit a inspirovat čtenáře respektive posluchače i 160 letech po svém vzniku. (knihydobrovsky.cz)

Komentář k zákonu o advokacii je sice určen primárně advokátům a advokátním koncipientům, své čtenáře, či spíše uživatele si zcela jistě najde ale také mezi soudci, notáři, státními zástupci, exekutory či jinými právními odborníky. Publikace je výsledkem desítek let zkušeností převážně praktikujících advokátů, kteří svůj komentář k zákonnému textu obohacují o odkazy na související právní předpisy a plné texty stavovských předpisů vydaných Českou advokátní komorou, bez nichž by komentář advokátní problematiky nebyl vyčerpávající. Text je také doplněn vzory, příklady, formuláři a individuálními právními akty, s nimiž se advokát a advokátní koncipient může nejčastěji setkat. Samozřejmostí je zařazení judikatury obecných soudů a v komentáři je možné také nalézt komentované citace rozhodnutí kárných senátů kárné komise ČAK. Pro lepší orientaci v advokátních předpisech přináší autoři také chronologický přehled stavovských i právních předpisů a doplňují komentář třemi desítkami tabulek, které přehledně srovnávají pojednanou materii, a jednapadesáti vzorovými dokumenty. (patro.cz)

Kniha - 492 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Dopisy Karla Havlíčka (1821–1856) odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. Druhý z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci z let 1843–1844, tedy z doby Havlíčkova vychovatelského působení v Rusku a poté z období národní agitace v Německém Brodě. Dopisy z Moskvy staví před čtenáře oblouk sklenutý od počátečního proruského nadšení až k pozdější hořké deziluzi; mimoto umožňují pozorovat zrod Havlíčka-publicisty – autora Obrazů z Rus – a satirického básníka. V korespondenci z druhé půle roku 1844 pak Karla Havlíčka sledujeme především jako organizátora českého ochotnického divadla. Z Havlíčkova okolí je v tomto svazku nejvýrazněji slyšet hlas Viléma Gablera, jehož listy jsou zde... (alza.cz)

Dopisy Karla Havlíčka odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. První z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci do konce roku 1842 (odjezd do Ruska). Jádro svazku tvoří Havlíčkovy listy rodičům ze studií a korespondence se spolužáky. Z větší části byly tyto dopisy psány německy: v edici jsou zařazeny v novém překladu do češtiny, originál je umístěn v poznámkovém aparátu. Svazek otevírají úvodní studie o historii vydávání Havlíčkovy korespondence, o způsobu překládání německy psaných dopisů a o Havlíčkově mládí. Dopisy jsou doplněny věcnými vysvětlivkami, kalendáriem Havlíčkova života a obrazovou přílohou. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Z komentáře k LP 1018 4171 vydanému v Supraphonu v roce 1984 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: ....čím blíže docházíme ve svém putování k dnešnímu dni, tím více a naléhavěji se nabízejí nejen ve vyprávění, ale i v reálném pohledu obrazy jiné, dodnes patrné prostým okem na tváři města. Nejsou o nic méně patetické a monumentální - nikoli však už vždy vznosnými oblouky dějů a staveb, ale dramatičností i hrůzou, prudkostí i krásou historie nepříliš dávné. Její odlesk se ještě chvěje, ještě se zrcadlí a zaznívá ozvěnou tentokrát už ne na Vyšehradě, na Pražském hradě, v Karolinu či na mostě mezi Starým a Menším Městem pražským. Mám na mysli třetí a čtvrtý pořad v pořadí tohoto alba - reportáže Praha proletářská a Praha měšťácká. Tento čtvrtý soubor cyklu Prahou staletí nás přivádí k onomu rozhraní naší minulosti, kdy můžeme o starších dějích číst v podání dávných svědků a studiích současných historiků - ale o těch mladších dějích máme už řadu svědectví z úst i pera mužů a žen, které jsme ještě nedávno potkávali v ulicích Prahy, slyšeli jejich hlas v rozhlase a vídali jejich tváře v televizi a jejich statě, povídky či básně čítávali v tisku... (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Michael Borovička, 192 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí. Toto období bylo však také spojeno se vznikem mučednické legendy – později se tvrdívalo, že Havlíček psychicky trpěl tím, že se mu přátelé ze strachu vyhýbali, ale autor podobná tvrzení vyvrací, stejně jako některé další mýty včetně toho, že Božena Němcová položila na „mučedníkovu“ rakev trnovou korunu. Součástí knihy je i stručné vylíčení Havlíčkovy žurnalistické dráhy, neboť ta byla příčinou jeho deportace do Brixenu. Autor se nevyhýbá ani spekulaci, jak by se Havlíčkův život mohl vyvíjet, kdyby se dožil vysokého věku jako jeho matka a sourozenci. Zabývá se též Havlíčkovým „druhým životem“, hodnocením jeho osudu a literárního i publicistického díla. Závěrem naznačuje, že deportace do Brixenu byla... (alza.cz)

Komentář reaguje na novelu provedenou zákonem č. 258/2017 Sb. Právní stav publikace je k 1. 9. 2017. Okomentovány jsou i změny zákona účinné od 1. 7. 2018. Komentář k zákonu o advokacii je sice určen primárně advokátům a advokátním koncipientům, své čtenáře, či spíše uživatele si zcela jistě najde ale také mezi soudci, notáři, státními zástupci, exekutory či jinými právními odborníky. Publikace je výsledkem desítek let zkušeností převážně praktikujících advokátů, kteří svůj komentář k zákonnému textu obohacují o odkazy na související právní předpisy a plné texty stavovských předpisů vydaných Českou advokátní komorou, bez nichž by komentář advokátní problematiky nebyl vyčerpávající. Text je také doplněn vzory, příklady, formuláři a individuálními právními akty, s nimiž se advokát a advokátní koncipient může nejčastěji setkat. Samozřejmostí je zařazení judikatury obecných soudů a v komentáři je možné také nalézt komentované citace rozhodnutí kárných senátů kárné komise ČAK. Pro lepší orientaci v advokátních předpisech přináší autoři také chronologický přehled stavovských i právních předpisů a doplňují komentář třemi desítkami tabulek, které přehledně srovnávají pojednanou materii, a jednapadesáti vzorovými dokumenty. (knihydobrovsky.cz)

Autorka bestselleru Postel hospoda kostel, knihy, jež v Magnesii Liteře získala Kosmas cenu čtenářů, tentokrát zpovídá oblíbeného českého kuchaře. Jaroslav Sapík žil vždycky naplno a mockrát riskoval. Po dědovi je rebel, po mamince ranař a po babičce lidumil. Přiznává, že je pod pantoflem, ale nic by na tom neměnil. Podle čeho si vybíral ženu a jaký má recept na šťastné manželství? Co dělá dobrou hospodu a který host je mu nejmilejší? Koho nejvíc nesnáší a kde je nejšťastnější? Proč mu kolegové z branže nadávají a komu nejvíc závidí? Kniha Od hospody k hospodě vám poodkryje soukromí muže, jenž nikdy neztrácí humor a pro peprné slovo nejde daleko. Zjistíte, jak zpětně vnímá dobu za socialismu i po něm, co je pro něj v mezilidských vztazích i v byznyse nejdůležitější nebo třeba jak zní hostinské desatero. Na konci knihy najdete samozřejmě i recepty a fotografie, Jarda je uvařil speciálně pro tuto příležitost. Vybíral dlouho a pečlivě, nakonec zůstaly jen jeho nejmilejší. (patro.cz)

Elektronická kniha - autor Markéta Zahradníková, 286 stran, česky Autorka bestselleru Postel hospoda kostel, knihy, jež v Magnesii Liteře získala Kosmas cenu čtenářů, tentokrát zpovídá oblíbeného českého kuchaře. Jaroslav Sapík žil vždycky naplno a mockrát riskoval. Po dědovi je rebel, po mamince ranař a po babičce lidumil. Přiznává, že je pod pantoflem, ale nic by na tom neměnil. Podle čeho si vybíral ženu a jaký má recept na šťastné manželství? Co dělá dobrou hospodu a který host je mu nejmilejší? Koho nejvíc nesnáší a kde je nejšťastnější? Proč mu kolegové z branže nadávají a komu nejvíc závidí? Kniha Od hospody k hospodě vám poodkryje soukromí muže, jenž nikdy neztrácí humor a pro peprné slovo nejde daleko. Zjistíte, jak zpětně vnímá dobu za socialismu i po něm, co je pro něj v mezilidských vztazích i v byznyse nejdůležitější nebo třeba jak zní hostinské desatero. Na konci knihy najdete samozřejmě i recepty a fotografie jídel, která Jarda uvařil... (alza.cz)

Kniha - autor Markéta Zahradníková, česky, pevná s přebalem matná Autorka bestselleru Postel hospoda kostel, knihy, jež v Magnesii Liteře získala Kosmas cenu čtenářů, tentokrát zpovídá oblíbeného českého kuchaře. Jaroslav Sapík žil vždycky naplno a mockrát riskoval. Po dědovi je rebel, po mamince ranař a po babičce lidumil. Přiznává, že je pod pantoflem, ale nic by na tom neměnil. Podle čeho si vybíral ženu a jaký má recept na šťastné manželství? Co dělá dobrou hospodu a který host je mu nejmilejší? Koho nejvíc nesnáší a kde je nejšťastnější? Proč mu kolegové z branže nadávají a komu nejvíc závidí? Kniha Od hospody k hospodě vám poodkryje soukromí muže, jenž nikdy neztrácí humor a pro peprné slovo nejde daleko. Zjistíte, jak zpětně vnímá dobu za socialismu i po něm, co je pro něj v mezilidských vztazích i v byznyse nejdůležitější nebo třeba jak zní hostinské desatero. Na konci knihy najdete samozřejmě i recepty a fotografie, Jarda je uvařil speciálně pro... (alza.cz)

eBook:,Autorka bestselleru Postel hospoda kostel, knihy, jež v Magnesii Liteře získala Kosmas cenu čtenářů, tentokrát zpovídá oblíbeného českého kuchaře. Jaroslav Sapík žil vždycky naplno a mockrát riskoval. Po dědovi je rebel, po mamince ranař a po babičce lidumil. Přiznává, že je pod pantoflem, ale nic by na tom neměnil. Podle čeho si vybíral ženu a jaký má recept na šťastné manželství? Co dělá dobrou hospodu a který host je mu nejmilejší? Koho nejvíc nesnáší a kde je nejšťastnější? Proč mu kolegové z branže nadávají a komu nejvíc závidí? Kniha Od hospody k hospodě vám poodkryje soukromí muže, jenž nikdy neztrácí humor a pro peprné slovo nejde daleko. Zjistíte, jak zpětně vnímá dobu za socialismu i po něm, co je pro něj v mezilidských vztazích i v byznyse nejdůležitější nebo třeba jak zní hostinské desatero. Na konci knihy najdete samozřejmě i recepty a fotografie jídel, která Jarda uvařil speciálně pro tuto příležitost. Vybíral dlouho a pečlivě, nakonec zůstala jen jeho nejmilejší. (knihydobrovsky.cz)

Štve vás, že máte pár kilogramů navíc a nemůžete se jich zbavit? Odborník na výživu Petr Havlíček vám poradí, že to jde dělat nejen obvyklými a dávno vyzkoušenými metodami, jako je hladovění a podobně – ale hlavně chytrou úpravou životosprávy a odbouráním zlozvyků, aniž byste přitom svůj život převrátili naruby. Až vyzkoušíte pár fíglů z tohoto dvd, zhubnete bez zbytečného potu a slz. Svou metodu Petr Havlíček předvádí na typických příkladech. Pomocí přehledného menu si můžete vybrat, co se na vás hodí. Dvd kromě toho obsahuje exkluzivní lekce vaření speciálních nízkokalorických – a přitom chutných pokrmů pro každou část dne.Délka: 104 minut Režie: Jan Reinisch, David Sís Dabing: CZ (knihydobrovsky.cz)

Walachia Hospoda Hospoda je připravené ke slepení ze 298 dílků. Hranolky o průřezu 9 x 9 mm se slepují klasickým lepidlem, které není součástí balení. K nim potom také štíty, okna, dveře, střechy i stříšky z kartonu, okna z folie. Brusný papír není téměř potřeba, dílky jsou opracovány dobře. Přednosti: rozvíjí zručnost a logickou úvahu práce s příjemným dřevěným materiálem Obsah balení: dřevěné a papírové dílky schématický montážní plán malé kapitoly z oboru stavebního popis z historie lidové architektury Kupte dětem stavebnici značky Walachia! Vhodné pro děti od 8 let Materiál: dřevo Počet dílů: 192 Rozměry: 34 x 15 x 23 cm Země původů: ČR (hracky-4kids.cz)

Kniha povídek. (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

Audiokniha MP3 Zdeněk Svěrák,Ladislav Smoljak,Jára Cimrman, čte Zdeněk Svěrák,Miloň Čepelka,Petr Brukner,Jaroslav Vozáb Divadelní hra z repertoáru Divadla Járy Cimermana od Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Představení je rozděleno do dvou částí. První z nich je seminář, který pojednává o Cimmermanově účasti v soutěži o nejlepší operetu a také o jeho díle Proso. V druhé části se v hospodě postavené na odlehlém místě v lesích do sebe pouští pašerák Miklos Göcs a uprchlý vězeň Kulhánek, který za něj odseděl 20 let ve vězení. (alza.cz)

Audiokniha MP3 - Není kněz jako kněz a Zbygniew Czendlik je toho skvělým důkazem. Studium Bible je podle něj nuda, nerad zpovídá své farníky, a chce-li někdo pokřtít, dlouho ho odrazuje. Není kněz jako kněz a Zbygniew Czendlik je toho skvělým důkazemStudium Bible je podle něj nuda, nerad zpovídá své farníky, a chce-li někdo pokřtít, dlouho ho odrazuje. Miluje ženy, rád si pochutná na dobré whisky, v hospodě je jako doma. Není vyloučeno, že vás tato kniha zbaví některých předsudků a zkreslených představ, proto ji čtěte pouze na vlastní nebezpečí.Zbigniew Czendlik je římskokatolický kněz polské národnosti působící v České republice. Narodil se 6. září 1964. Dětství prožil v obci Debowiec na polské straně těšínského Slezska. Je známý svým osobitým přístupem k víře, náboženství i křesťanským hodnotám. Dlouho a zřejmě bezúspěšně bychom v české katolické církvi hledali známější a oblíbenější tvář. Lze jej tedy bez nadsázky nazvat celebritou.V médiích se vyjadřuje... (alza.cz)

(patro.cz)

Elektronická kniha - Není kněz jako kněz a Zbygniew Czendlik je toho skvělým důkazem - autor Zbigniew Czendlik, Markéta Zahradníková, 262 stran Není kněz jako kněz a Zbygniew Czendlik je toho skvělým důkazem. Studium Bible je podle něj nuda, nerad zpovídá své farníky, a chce-li někdo pokřtít, dlouho ho odrazuje. Miluje ženy, rád si pochutná na dobré whisky, v hospodě je jako doma. Není vyloučeno, že vás tato kniha zbaví některých předsudků a zkreslených představ, proto ji čtěte pouze na vlastní nebezpečí. Není kněz jako kněz a Zbygniew Czendlik je toho skvělým důkazem Studium Bible je podle něj nuda, nerad zpovídá své farníky, a chce-li někdo pokřtít, dlouho ho odrazuje. Miluje ženy, rád si pochutná na dobré whisky, v hospodě je jako doma. Není vyloučeno, že vás tato kniha zbaví některých předsudků a zkreslených představ, proto ji čtěte pouze na vlastní nebezpečí. Zbigniew Czendlik je římskokatolický kněz polské národnosti působící v České... (alza.cz)

Audiokniha:,Jen málo českých spisovatelů dokázalo dát svým příběhům tak hutnou a působivou atmosféru jako Jaroslav Havlíček, nejvýznamnější představitel tuzemského psychologického románu 20. století. Právě pro znepokojivý spodní proud, kterým autor podemílá životy postav, se dodnes od jejich osudů nedovedeme odtrhnout. Platí to bezezbytku i pro román Neviditelný, v němž Jaroslav Havlíček rozehrál velmi osobitou variaci příběhu vzestupu a pádu ctižádostivého selfmademana - inženýra Petra Švejcara. Jen málokdo by mohl říct, že vyústěním událostí v příběhu "Neviditelný" není přímo otřesen... Formát: 2 CD Mp3Délka: 2 hod. 47 min. 27 sek. (knihydobrovsky.cz)

„Ne, vůbec to není akční ani adrenalinové. Nezachraňuji cizí životy přímou masáží srdce,“ říká lékárník Stanislav Havlíček o svém působení v nemocnici v Agoku. I když se misi snaží zlehčovat, bez Standova bystrého úsudku a pečlivé práce by Lékaři bez hranic tolik lidských životů nezachránili. Rozvrhl zásobování agocké lékárny na devět měsíců dopředu, připravil správný protijed na hadí uštknutí nebo namíchal tišící lék pro ošklivě popálenou holčičku. Nic ale nebylo tak těžké, jako když Tomáše Šebka učil pěstovat rajčata. V jeho zápiscích se čtenář podívá i na Komorské ostrovy, po nichž Havlíček putoval během své povinné dovolené. To vše doprovází svérázný humor a kouzlo osobnosti, díky kterému si Havlíček vyzkoušel i roli kazatele v africkém kostele. Co bylo to nejhorší, s čím se během půlroku v Agoku musel vyrovnat, a proč ho v Jižním Súdánu přejmenovali na Syna buvola? „Standa má pozorovací talent a znalosti místní fauny a flóry hodné Emila Holuba. Nezapře vynalézavého, praktického a ironií prosáklého Čecha.“ -- Jan Trachta „Stanislava Havlíčka jsem poprvé potkal v Agoku, kde jsme spolu strávili řadu měsíců v rámci mise Lékařů bez hranic. Když se už po pár dnech v jednom místním kostele obklopený výhradně místními lidmi účastnil společné mše, bylo mi jasné, že jen málokdo, koho jsem dosud poznal, je přátelštější. Nyní přinesl nejhlubší svědectví o tom, jak se v Agoku žije. A je o to výjimečnější, že ho nenapsal lékař, ale lékárník.“ – Tomáš Šebek (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Jen málo českých spisovatelů dokázalo dát svým příběhům tak hutnou a působivou atmosféru jako Jaroslav Havlíček, nejvýznamnější představitel tuzemského psychologického románu 20. století. Právě pro znepokojivý spodní proud, kterým autor podemílá životy postav, se dodnes od jejich osudů nedovedeme odtrhnout. Platí to bezezbytku i pro román Neviditelný, v němž Jaroslav Havlíček rozehrál velmi osobitou variaci příběhu vzestupu a pádu ctižádostivého selfmademana - inženýra Petra Švejcara. Jen málokdo by mohl říct, že vyústěním událostí v příběhu "Neviditelný" není přímo otřesen... (knihydobrovsky.cz)

Lékárník a účastník humanitárních misí Lékařů bez hranic Stanislav Havlíček na své druhé misi vedl v Bangladéši lékárnu pro uprchlický tábor, ve kterém našla útočiště před násilím nejpronásledovanější menšina na světě, Rohingové. Kniha Hlas větru, je právě odtamtud. Humanitární pomoc v krizové situaci vás může připravit na epidemii, válečný konflikt, zemětřesení nebo na stoletou vodu. Jak se žije a pomáhá bez elektřiny, bez vody i kanalizace v největším uprchlickém táboře na světě? Jak se pracuje v prostředí, kde je kromě všudypřítomných lidí nedostatek úplně všeho? Kniha o průběhu mise, ve které by měl lékárník znát snad i způsob ošetření hromadného hrobu. „Málokdo vykročí z komfortní zóny běžných starostí a zálib, aby prožil něco, co jím otřese a co ho promění. Standa takovou možnost čtenáři nabízí, protože svou vlastní proměnou prochází s každou další misí Lékařů bez hranic. Několik měsíců v ponižujících podmínkách uprchlických táborů v Bangladéši, kde se ztráta lidské důstojnosti mísí se strádáním desítek tisíc dospělých i dětí, Vás donutí uvažovat nově a jinak. Můžete propadnout frustraci ze ztráty smyslu a víry v lidskou pospolitost nebo se proměnit v pevnějšího a humánnějšího člověka, který je navzdory všemu schopen vidět a napříč kontinenty nabízet soucit, laskavost a nezištnou pomoc tam, kde je to opravdu třeba. Podobně jako to bylo a je potřeba i v naší zemi v době pandemie.“ Jan Trachta (knihydobrovsky.cz)

Petrolejové lampy jsou psychologickým dramatem nepoddajné ženy zasazeným do kroniky lidských osudů v přelomové době, jejíž události daleko přesahují rozměry maloměsta, v němž se román odehrává. Příběhu vévodí mistrně vystižené, nejednoznačné, vnitřně rozporné, a proto opravdově živé postavy, jejichž charakter se vyhraňuje v krajních situacích, před nimiž není úniku. Hlavní hrdinka Štěpka, robustní amazonka obdařená dravou energií, si od dětství navykla na nepochopení, ale i obdiv. Bouří se proti nesmyslnosti osudu a její život trvale pohání napětí mezi vytouženým ideálem a reálnými okolnostmi. Běh událostí dokáže silnýma rukama ovládat, jenže ve věcech lásky to neplatí, a tak získává i ztrácí v podivném manželství, jež neodvratně míří k bizarnímu konci. Je Štěpčiným východiskem pouze ironie jako jediný čestný kompromis mezi hluboce raněnou duší a světem, s nímž se nelze smířit (Stendhal), anebo se naplní její vytrvalé přesvědčení, že "co není, může být"? Romantický realista Jaroslav Havlíček, vynikající pozorovatel a autor s mimořádně osobitým, neopakovatelným viděním světa, stvořil v tomto románu fascinující obraz všeobecné proměny z přelomu století, jež pokračuje až do našich dní. Podle románu Petrolejové lampy natočil režisér Juraj Herz stejnojmenný film s Ivou Janžurovou a Petrem Čepkem v hlavních rolích. (knihydobrovsky.cz)

Petrolejové lampy jsou psychologickým dramatem nepoddajné ženy zasazeným do kroniky lidských osudů v přelomové době, jejíž události daleko přesahují rozměry maloměsta, v němž se román odehrává. Příběhu vévodí mistrně vystižené, nejednoznačné, vnitřně rozporné, a proto opravdově živé postavy, jejichž charakter se vyhraňuje v krajních situacích, před nimiž není úniku. Hlavní hrdinka Štěpka, robustní amazonka obdařená dravou energií, si od dětství navykla na nepochopení, ale i obdiv. Bouří se proti nesmyslnosti osudu a její život trvale pohání napětí mezi vytouženým ideálem a reálnými okolnostmi. Běh událostí dokáže silnýma rukama ovládat, jenže ve věcech lásky to neplatí, a tak získává i ztrácí v podivném manželství, jež neodvratně míří k bizarnímu konci. Je Štěpčiným východiskem pouze ironie jako jediný čestný kompromis mezi hluboce raněnou duší a světem, s nímž se nelze smířit (Stendhal), anebo se naplní její vytrvalé přesvědčení, že "co není, může být"? Romantický realista Jaroslav Havlíček, vynikající pozorovatel a autor s mimořádně osobitým, neopakovatelným viděním světa, stvořil v tomto románu fascinující obraz všeobecné proměny z přelomu století, jež pokračuje až do našich dní. Podle románu Petrolejové lampy natočil režisér Juraj Herz stejnojmenný film s Ivou Janžurovou a Petrem Čepkem v hlavních rolích. (patro.cz)

Dobrodružství party kluků v malém městě na konci 2.světové války. (patro.cz)

Lékárník a účastník humanitárních misí Lékařů bez hranic Stanislav Havlíček na své druhé misi vedl v Bangladéši lékárnu pro uprchlický tábor, ve kterém našla útočiště před násilím nejpronásledovanější menšina na světě, Rohingové. Kniha Hlas větru, je právě odtamtud. Humanitární pomoc v krizové situaci vás může připravit na epidemii, válečný konflikt, zemětřesení nebo na stoletou vodu. Jak se žije a pomáhá bez elektřiny, bez vody i kanalizace v největším uprchlickém táboře na světě? Jak se pracuje v prostředí, kde je kromě všudypřítomných lidí nedostatek úplně všeho? Kniha o průběhu mise, ve které by měl lékárník znát snad i způsob ošetření hromadného hrobu. „Málokdo vykročí z komfortní zóny běžných starostí a zálib, aby prožil něco, co jím otřese a co ho promění. Standa takovou možnost čtenáři nabízí, protože svou vlastní proměnou prochází s každou další misí Lékařů bez hranic. Několik měsíců v ponižujících podmínkách uprchlických táborů v Bangladéši, kde se ztráta lidské důstojnosti mísí se strádáním desítek tisíc dospělých i dětí, Vás donutí uvažovat nově a jinak. Můžete propadnout frustraci ze ztráty smyslu a víry v lidskou pospolitost nebo se proměnit v pevnějšího a humánnějšího člověka, který je navzdory všemu schopen vidět a napříč kontinenty nabízet soucit, laskavost a nezištnou pomoc tam, kde je to opravdu třeba. Podobně jako to bylo a je potřeba i v naší zemi v době pandemie.“ Jan Trachta (patro.cz)