Básně - karel havlíček borovský - audiokniha

Audiokniha:,Komentář k původnímu LP XM 60025 z roku 1965: "Bože, dej mi, abych byl pilen, aby ze mne někdy měli Češi radost!" - takový zbožný povzdech si Karel Havlíček zaznamenal do zápisníku v noci 13. ledna roku 1842, když byl pro své kritické stanovisko k náboženským dogmatům a k církevní praxi vyloučen z pražského arcibiskupského semináře. A toto přání, první arcisvětské přikázání, jež si sám dal dvacetiletý student, samozřejmě jen s matnou představou o své budoucnosti, naštěstí Karel Havlíček splnil pro naše štěstí a pro naši radost v nejvyšší možné míře: jeho životní dílo publicistické i beletristické se stalo živným zdrojem radosti pro všechny rozumné a pokrokové Čechy za všech okolností našeho politického a kulturního vývoje, ať už za jeho života, ať po jeho smrti, za Rakouska i po něm, a až do naší živé přítomnosti. Karel Havlíček se narodil 31. října 1821 v Borové na Českomoravské vysočině v rodině zámožného kupce, nebylo by tedy bývalo nic zvláštního, kdyby jako dědic setrval v své společenské vrstvě, omezené, národně neuvědomělé a neživotné, politicky neúčinné. Ale bystrého hocha se ujal přítel rodiny, borovský kněz Jan Brůžek, a věnoval se mu jako zkušený a vzdělaný pedagog. Jeho výchovnou péčí byl Havlíček připraven pro studium na německobrodském gymnasiu, kdež se již s pomocí učitelů počal po svém vyvíjet v myšlenkové samostatnosti a k vlasteneckému cítění, a dokonce se už tehdy u něho projevují tvůrčí schopnosti literární. Jeho první pokusy básnické byly německé, jako tomu bylo i u jiných představitelských osobností našeho obrození, u Karla Hynka Máchy, u Boženy Němcové, ale skoro současně vznikaly i jeho prvotiny české. Pro příštího bojovníka je charakteristické, že si už tehdy přeložil píseň o hrdinech polského povstání z let 1830-31 z díla německého básníka Julia Mosena. Po příchodu na pražskou filosofii dospívá Havlíček v samém centru obrozenského ruchu k plnému národnímu uvědomění: "...němčiny jsem se zcela odřekl a svatou libozvučnou mateřskou řeč uchopiv, se vší chutí Čechem chci býti i řečí i skutky." Protože pak byl z borovského mládí prostoupen vděčnými vzpomínkami na vzdělaného a laskavého kněze a protože byl přesvědčen, že kněz má z inteligence nejblíže k prostým venkovským lidem a může své farníky nejsnáze a nejúčinněji vést ke vzdělání a k národnímu obrození, rozhodl se i on v dobrém úmyslu pro kněžské povolání. A pražský arcibiskupský seminář tak znova ohrozil jeho příští osvětové a tvůrčí poslání. Ale i tato překážka byla brzy překonána podle zákona trvalého, přísného, nezviklatelného vývojového procesu. Kněžští představení poznali Havlíčkovu myslitelskou samostatnost a vyloučili ho ze semináře. Ani tato oklika a zacházka nebyla však pro něho neužitečná: prohlédl aspoň důkladně do tajnosti církevní organizace a do kněžských praktik, což mu bylo navýsost užitečné, co živ byl, jak nám bohatě dosvědčuje především jeho odkaz satirický. Poměrné životní zajištění dovolovalo mu i potom, aby se samostatně vzdělával, aby byl stále pilný, jak si to uložil, aby si shromažďoval všecko možné, o čem usoudil, že se mu to jednou k něčemu hodí. Prošel pak v Rusku jako vychovatel nepředvídanou životní školou, přesvědčil se, že carské slavjanofilské samoděržaví není o nic lepší než rakušácké císařství a že pravoslaví je stejná vláda tmy jako jiná církevní dogmatika. Poznal důkladně slovanskou nesvornost, rozněcovanou feudály a statkáři, seznámil se s dílem N. V. Gogola a dospěl od naivního, idealistického všeslovanství k reálnému názoru na slovanskou vzájemnost. Ani tím však nezmalomyslněl. A stejně pronikl i v společenské rozpory: "Co je pán, šlechtic, ... voní pižmem, co je mužík, nevolní, ...zas juchtovinou...", a došel samostatně k závěru, smělému, ale jasnozřivnému: "...časem svým, jak se snadně předvídati může, juchta úplně zvítězí nad pižmem." Lid se mu stal zárukou národního vývoje. Obrazy z Rus, kniha jeho ruských zkušeností, vyrostly mu v letech 1842-46 v dílo souměřitelné s "obrazy ze života venkovského", k nimž poznenáhlu vyspívala Božena Němcová, v dílo, jež svým realismem, pronikavosti soudů a slovesnou svěžestí tvoří pevný předstupeň sociálního a cestopisného fejetonu Nerudova. Ještě jednou zkouškou a zároveň úskalím musel se však prodrat v letech své redaktorské a politické činnosti: stal se z něho mluvčí české buržoazie a hlasatel austroslavinismu, a tak roku 1848 nesouhlasil s revolučními akcemi a s radikálními demokraty. Ale přesto směle, radikálně a přímo bojovně hájil práva a demokratické svobody, jakoby rozpolcen svým měsťanským původem a zařazením a naproti tomu vírou v poslání lidových vrstev. Byl tím zaveden až na pozici ocejchovanou zpátečnictvím, ale perzekuci neunikl. A dobře se tak stalo, i za cenu jeho života. Konfiskacemi Národních novin a porotním soudem z 13. dubna 1849 se Havlíček vzpamatoval a proměnil se v důsledného a již nerozdvojeného bojovníka svého lidu. Jím zůstal pak až do konce svého života, nezadržel ho ani zákaz Národních novin z 19. ledna 1850, an (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Křest svatého Vladimíra, poslední ze tří satirických veršovaných skladeb napsaných v době Havlíčkova pobytu ve vyhnanství v Brixenu, patří mezi nesmrtelnou klasiku české literatury. Jeden z největších českých novinářů a Mistr satirických epigramů v ní v roce 1855 zveršoval vyprávění středověkých spisů o příchodu křesťanství na Rus. Vložil do ní svůj pohled na náboženství i na režim ruského samoděržaví, potažmo na absolutistickou moc vůbec. Křest svatého Vladimíra není mezi některými gymnazisty a studenty literatury tak známým dílem, jako Klár Lávra. Přitom je toto třetí satirické dílo Karla Havlíčka velmi nadčasové a obsahově stále aktuální: Jde o příběh boha Peruna (slovanský bůh hromu). Car chtěl, aby mu na jeho svátek Perun zahřměl na oslavu. Perun to odmítl splnit. Vymezil se vůči carově příkazu rezolutně a použil nevybíravý slovník. Car dal Peruna chytit, vláčet městem připoutaného na koňském ocase a poupně utopit. Rusku pak chyběl Bůh... a co se dělo dál? Dílo je psáno velmi čtivým, hovorovým, místy vulgárním jazykem. Havlíček zde ironizuje moc státního aparátu, který může poroučet i Bohu. Tuto audioknihu vydavatelé věnují vynikajícímu herci – Mistru slova a učiteli rétoriky, Janu Přeučilovi, k jeho významnému životnímu jubileu. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Karel Havlíček Borovský (1821 - 1856) český básník, novinář a politik byl za svou novinářskou činnost v roce 1851 odvezen do vyhnanství do Brixenu tehdy v jižních Tyrolích, dnes Bressanone v severní Itálii. Ve vyhnanství byl až do roku 1855. O své cestě do Brixenu napsal satirickou básnickou skladbu Tyrolské elegie. Velmi zajímavé je srovnat satirickou výpověď s běžným životem, který popisuje v dopisech z Brixenu, které posílal nejenom manželce Julii a bratru Františkovi, ale také dalším předním osobnostem tehdejší české kultury a společnosti. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Audiokniha s titulem Epištoly kutnohorské a vybrané články politické vychází při příležitosti 190. výročí narození Karla Havlíčka Borovského (31. října 1821). Devítihodinová nahrávka obsahuje kompletní Epištoly, jak byly souborně vydány v roce 1851, a 21 novinových článků publikovaných v letech 1846 až 1851 v Pražských novinách, Národních novinách a ve Slovanu. Vybrané texty, jejichž načtení se ujal herec a dnes ředitel mladoboleslavského divadla František Skřípek, nám představují Karla Havlíčka Borovského jako skvělého novináře, který politicky vzdělává veřejnost, propaguje svobodu, národnostní a občanskou rovnoprávnost. Jde o pracovitého člověka s bystrým úsudkem, smyslem pro realitu, mimořádným přehledem o dění doma, Evropě i ve světě, o autora obeznámeného s řadou dnes již klasických spisů společenských věd. Vydavatelovou snahou bylo zařadit do audioknihy takové Havlíčkovy texty, které příliš nezestárly, které mohou svým obsahem oslovit a inspirovat čtenáře respektive posluchače i 160 letech po svém vzniku. (knihydobrovsky.cz)

Karel Havlíček Borovský (1821—1856) je zakladatelem české politické žurnalistiky, tvůrcem veršované satiry a nejvýznamnějším autorem časových epigramů devatenáctého století. Jako vyhraněná novinářská osobnost se stal symbolem národního hnutí roku 1848 a zejména odporu vůči nastupujícímu neoabsolutismu v následujících letech. Svazek obsahuje: Obrazy z Rus, Epigramy a aforismy, Brixenské skladby, Satiry a politické písně, Smíšené Básně. Na tento svazek naváže druhý díl (Publicistika), plánovaný na rok 2021. Edici k vydání připravil a komentář napsal Václav Vaněk. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Klasická parafráze pohádky cizího původu o králi Midasovi s oslíma ušima, obsahující narážky na dobovou situaci, tupost, omezenost, zlobu panovníka. Báseň si nese formu parodie historií o hodných panovnících a jejich často nelítostných činech. Vystupují tu postavy: král, holič Kukulín a čeští muzikanti, představující pasivitu poddaných. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Z komentáře k LP 1018 4171 vydanému v Supraphonu v roce 1984 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: ....čím blíže docházíme ve svém putování k dnešnímu dni, tím více a naléhavěji se nabízejí nejen ve vyprávění, ale i v reálném pohledu obrazy jiné, dodnes patrné prostým okem na tváři města. Nejsou o nic méně patetické a monumentální - nikoli však už vždy vznosnými oblouky dějů a staveb, ale dramatičností i hrůzou, prudkostí i krásou historie nepříliš dávné. Její odlesk se ještě chvěje, ještě se zrcadlí a zaznívá ozvěnou tentokrát už ne na Vyšehradě, na Pražském hradě, v Karolinu či na mostě mezi Starým a Menším Městem pražským. Mám na mysli třetí a čtvrtý pořad v pořadí tohoto alba - reportáže Praha proletářská a Praha měšťácká. Tento čtvrtý soubor cyklu Prahou staletí nás přivádí k onomu rozhraní naší minulosti, kdy můžeme o starších dějích číst v podání dávných svědků a studiích současných historiků - ale o těch mladších dějích máme už řadu svědectví z úst i pera mužů a žen, které jsme ještě nedávno potkávali v ulicích Prahy, slyšeli jejich hlas v rozhlase a vídali jejich tváře v televizi a jejich statě, povídky či Básně čítávali v tisku... (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Křest svatého Vladimíra je jednou ze tří delších satirických básnických skladeb Karla Havlíčka Borovského, které vznikly v době jeho pobytu v Brixenu. Havlíček využívá látku z dávné ruské historie: kníže Vladimír I. zavrhl pohanského boha Peruna a přijal křesťanství. Skladba zůstala nedokončena nebo se závěrečná část nedochovala. Námět je čerpán z Povesti vremennych let, ruského letopisu z počátku 12. století. Doporučená školní četba. (knihydobrovsky.cz)

Karel Havlíček Borovský (1821—1856) je zakladatelem české politické žurnalistiky, tvůrcem veršované satiry a nejvýznamnějším autorem časových epigramů devatenáctého století. Jako vyhraněná novinářská osobnost se stal symbolem národního hnutí roku 1848 a zejména odporu vůči nastupujícímu neoabsolutismu v následujících letech. Svazek obsahuje: Obrazy z Rus, Epigramy a aforismy, Brixenské skladby, Satiry a politické písně, Smíšené Básně. Na tento svazek naváže druhý díl (Publicistika), plánovaný na rok 2021. Edici k vydání připravil a komentář napsal Václav Vaněk. (patro.cz)

Kniha - autor Michael Borovička, 192 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí. Toto období bylo však také spojeno se vznikem mučednické legendy – později se tvrdívalo, že Havlíček psychicky trpěl tím, že se mu přátelé ze strachu vyhýbali, ale autor podobná tvrzení vyvrací, stejně jako některé další mýty včetně toho, že Božena Němcová položila na „mučedníkovu“ rakev trnovou korunu. Součástí knihy je i stručné vylíčení Havlíčkovy žurnalistické dráhy, neboť ta byla příčinou jeho deportace do Brixenu. Autor se nevyhýbá ani spekulaci, jak by se Havlíčkův život mohl vyvíjet, kdyby se dožil vysokého věku jako jeho matka a sourozenci. Zabývá se též Havlíčkovým „druhým životem“, hodnocením jeho osudu a literárního i publicistického díla. Závěrem naznačuje, že deportace do Brixenu byla... (alza.cz)

Tři inspirované pohádkové bajky pro dospělé i děti, zahlédnuté a sepsané zatoulaným Oslíkem. "Pomůže-li kniha jedinému čtenári priblížit se o trochu více vlastní Cestě štěstí, nebyla psána nadarmo..." (knihydobrovsky.cz)

Hrdinou románu je osmatřicetiletý Martin Randl vzděláním pedagog s jistými sklony a zároveň skepsí k vědecké práci. Obklopen přáteli, kolegy ze studií a sousedy z domovské vsi poněkud bezcílně pendluje mezi ředitelským pachtěním na venkovské malotřídce a podivným pražským vědeckým ústavem. Sepíše obsáhlé odborné dílo, ale uvědomuje si, že vydat je znamenalo by riskovat podezření, že se snad snaží vyčnívat. Celkem podobně se mu vede ve vztahu k ženám. Řídí - neřídí, bádá - nebádá, žije - nežije, miluje - nemiluje. Tak lze charakterizovat okamžik, od kterého sledujeme Martinovy osudy na společenském přelomu od konce 80. let 20. století na práh třetího desetiletí nového milénia v "zemi nikoho" - mezi bodrým konzervativním venkovem a "ústavním" světem hříšné metropole. Karel Havlíček napsal svůj román ještě v dobách totalitních a nakladatelský redaktor mu nedovolil do něj zasáhnout s odstupem 40 let. Přesto nebo možná právě proto věříme, že se bude současnému čtenáři číst s jistou nostalgií k obsahu i formě. (knihydobrovsky.cz)

Dopisy Karla Havlíčka (1821–1856) odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. Druhý z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci z let 1843–1844, tedy z doby Havlíčkova vychovatelského působení v Rusku a poté z období národní agitace v Německém Brodě. Dopisy z Moskvy staví před čtenáře oblouk sklenutý od počátečního proruského nadšení až k pozdější hořké deziluzi; mimoto umožňují pozorovat zrod Havlíčka-publicisty – autora Obrazů z Rus – a satirického básníka. V korespondenci z druhé půle roku 1844 pak Karla Havlíčka sledujeme především jako organizátora českého ochotnického divadla. Z Havlíčkova okolí je v tomto svazku nejvýrazněji slyšet hlas Viléma Gablera, jehož listy jsou zde otištěny úplně poprvé, a to v překladu do češtiny a v poznámkovém aparátu i v německém a francouzském originále. Dobový kontext a historické souvislosti otištěných dopisů jsou představeny v úvodní studii, dopisy jsou doplněny věcnými vysvětlivkami, kalendáriem Havlíčkova života a obrazovou přílohou. (patro.cz)

Veselé i hořké, dramatické i sousedským klidem dýchající, se šťastným koncem i tragické, zaplněné životem i smrtí, příběhy spíše obyčejnými než bůhvíjak zvláštními, přesto - nebo právě proto - však živoucími, nikoliv uměle konstruovanými, tím vším se odnepaměti vyznačovaly české soudničky, s nimiž jsou spjata i vynikající jména naší literatury. První soubor nových příběhů, k nimž podklady či inspiraci poskytli současní čeští soudci, přesvědčuje, že poezie tohoto žánru nezmizela. Knížka obsahuje dvanáct příběhů z posledních let - najdete v ní "Případ krvavých kolen", "Případ plodného manžela", "Případ smutného šťastlivce" a další. Spojeny jsou vyprávěním skupiny soudců kolem stolu ve fiktivní hospodě U taláru. Také každý z těchto soudců má svůj skutečný předobraz ... (knihydobrovsky.cz)

Kniha je úvahou o osudech dvou mimořádných vynálezů lidstva: státu a jeho právu. Zahrnuje zejména úvahy o některých příčinách závažné krize, v níž se nejdokonalejší organizace lidské společnosti ocitla, a vizi dalšího vývoje. Kniha sestává ze tří částí: O státu a demokracii, kde se autor zamýšlí nad dělbou a destrukcí moci v euroatlantickém prostoru, O právu a rozumu, v níž předkládá svou představu o vzniku a vývoji práva jako nejdůležitější funkcionality státu, a O budoucnosti státu a práva, jež vychází z přehledného shrnutí a představ o stavu základních nosníků demokratického právního státu, jimiž jsou demokratická forma vlády, koncept základních práv a svobod, vláda práva a systém dělby moci. (knihydobrovsky.cz)

Publikace Dokazování (úvahy o teorii a praxi) je pokusem o nový úhel pohledů na "krásnou hru" s rozhodujícím významem pro jakýkoliv právní - v tomto případě ovšem především civilní soudní - proces. Jak říkají autoři - ústavní soudce a právní filozof - dokazování obsahuje drama konfliktu, jehož pravidla předepisují existenci kladných i záporných postav, kulisy různých prostředí a míst, v nichž se odehrávaly skutkové děje, dialogy formující se v tvrzeních a protitvrzeních, listiny i další rekvizity, jimiž se rozhodný demiurg dramatu - soudce musí prodírat až k závěrečnému okamžiku uvěřitelného, srozumitelného a přesvědčivého vyvrcholení, které objasní a rozhodne ústřední zápletku. Dokazování v právu však svou povahou není pouze "hrou", v níž skutkovost přebíjí skutečnost, není jen, ač to v některých ohledech může tak vypadat, jakousi hrou na pravdu, nýbrž - a v tom je skryt jeho nejvýznamnější poklad - je zároveň (a z hlediska smyslu věci především) nejvážnějším úsilím o opravdové hledání pravdy, o co největší přiblížení skutkovosti a skutečnosti, úsilím o zjištění (a zajištění) věcných podkladů pro spravedlnost, neboť bez ní by soudní verdikt mohl být stokrát srozumitelný a tisíckrát formálně bezvadný, sotva by však byl také uvěřitelný a přesvědčivý. Kniha o třech stech stran obsahuje pět základních věcných částí: Obecné základy dokazování, Praktický rámec dokazování v civilním řízení soudním, Důkazní odpovědnost, Důkazní prostředky, Důkazní řízení a hodnocení důkazů. Autoři neskrývají, že jejich záměrem nebylo sestavit úplnou monografii nebo učebnici důkazního práva. Soustřeďují se pouze na vybrané otázky a předkládají své názory. Hlavním smyslem tohoto postupu je pro ně spíše vyvolání další, hlubší diskuse nad problémy i jistá provokativnost nabízených námětů a východisek. V závěrečné části (O dokazování a poučení) shrnují autoři základní stavební kameny své práce, jimiž je pokus o spojení filozofujících úvah s konkrétními poznatky opřenými o soudcovskou práci, o formulaci dokazování jako "celoprávní" otázky, o zdůraznění významu dokazování při hledání rámců spravedlivého procesu, o vyjádření smyslu přehlednosti cesty od poznání k rozhodnutí, která zahrnuje komplexitu obecné kognice i zvláštnosti důkazního řízení. (knihydobrovsky.cz)

Dopisy Karla Havlíčka (1821-1856) odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. Druhý z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci z let 1843-1844, tedy z doby Havlíčkova vychovatelského působení v Rusku a poté z období národní agitace v Německém Brodě. Dopisy z Moskvy staví před čtenáře oblouk sklenutý od počátečního proruského nadšení až k pozdější hořké deziluzi; mimoto umožňují pozorovat zrod Havlíčka-publicisty - autora Obrazů z Rus - a satirického básníka. V korespondenci z druhé půle roku 1844 pak Karla Havlíčka sledujeme především jako organizátora českého ochotnického divadla. Z Havlíčkova okolí je v tomto svazku nejvýrazněji slyšet hlas Viléma Gablera, jehož listy jsou zde otištěny úplně poprvé, a to v překladu do češtiny a v poznámkovém aparátu i v německém a francouzském originále. Dobový kontext a historické souvislosti otištěných dopisů jsou představeny v úvodní studii, dopisy jsou doplněny věcnými vysvětlivkami, kalendáriem Havlíčkova života a obrazovou přílohou. (knihydobrovsky.cz)

Popularizační studie o Karlu Havlíčkovi od našeho předního politologa. Havlíček jako zdroj inspirace pro dnešní myšlení o politice a společnosti. (patro.cz)

Svazek básní klasika české poezie vychází v České knižnici již potřetí. Jde o upravenou reedici předchozích vydání (?1997, 2002????), obsahující vedle Máje a dalších proslulých textů také autorovy prvotiny, německy psané Básně a verše z jeho próz. Svazek uspořádal a komentoval Miroslav Červenka, edične připravila Marta Soukupová, současné vydání aktualizovala Markéta Selucká. (knihydobrovsky.cz)

Karel Havlíček (1821-1856), dodnes symbol českého novinářství, prožil stejně jako mnozí jeho vrstevníci zásadní životní zlom v době revoluce roku 1848, ač s jeho žurnalistickým dílem přichází do české společnosti "nový svět" již v polovině čtyřicátých let 19. století, kdy se ujal redakce Pražských novin. Publicistika získávala v té době ve veřejném prostoru zásadní význam. V rámci projektu zkoumajícího publicistiku a korespondenci Karla Havlíčka se tým řešitelů a přizvaných autorů věnuje v této kolektivní monografii Havlíčkově novinářské tvorbě, jejímu dobovému kontextu a jejímu ohlasu. První část publikace nejprve sleduje Havlíčkovu redakční praxi (úpravy čtenářských dopisů zaslaných k otištění, strategie získávání a udržování autorů), poté se zaměřuje na ztvárnění dobové církevní problematiky na stránkách Národních novin a nakonec představuje publicistickou tvorbu dvou Havlíčkových současníků, J. K. Tyla a I. L. Kobra, a vztah jimi redigovaných periodik k novinám Havlíčkovým. Druhá část se soustřeďuje na konkrétní polemiky s Havlíčkovou publicistikou vedené v dobovém krakovském deníku Jutrzenka. Poté podává komplexní zprávu o reflexi Havlíčkova díla a jeho osobnosti v prostředí tří menších národně se emancipujících společenství: u Slovinců, Lužických Srbů a Finů; ve všech případech přitom pokrývá období od poloviny 19. až po první dekády 20. století. Havlíčkova publicistika, vycházející z představy novin jako svědomí vlasti, představuje stále aktuální reflexi zjitřené doby i nadčasovou výzvu k demokratickým občanským postojům. (knihydobrovsky.cz)

Hrdinou románu je osmatřicetiletý Martin Randl vzděláním pedagog s jistými sklony a zároveň skepsí k vědecké práci. Obklopen přáteli, kolegy ze studií a sousedy z domovské vsi poněkud bezcílně pendluje mezi ředitelským pachtěním na venkovské malotřídce a podivným pražským vědeckým ústavem. Sepíše obsáhlé odborné dílo, ale uvědomuje si, že vydat je znamenalo by riskovat podezření, že se snad snaží vyčnívat. Celkem podobně se mu vede ve vztahu k ženám. Řídí - neřídí, bádá - nebádá, žije - nežije, miluje - nemiluje. Tak lze charakterizovat okamžik, od kterého sledujeme Martinovy osudy na společenském přelomu od konce 80. let 20. století na práh třetího desetiletí nového milénia v "zemi nikoho" - mezi bodrým konzervativním venkovem a "ústavním" světem hříšné metropole. Karel Havlíček napsal svůj román ještě v dobách totalitních a nakladatelský redaktor mu nedovolil do něj zasáhnout s odstupem 40 let. Přesto nebo možná právě proto věříme, že se bude současnému čtenáři číst s jistou nostalgií k obsahu i formě. (patro.cz)

Veselé i hořké, dramatické i sousedským klidem dýchající, se šťastným koncem i tragické, zaplněné životem i smrtí, příběhy spíše obyčejnými než bůhvíjak zvláštními, přesto — nebo právě proto — však živoucími, nikoliv uměle konstruovanými, tím vším se odnepaměti vyznačovaly české soudničky, s nimiž jsou spjata i vynikající jména naší literatury. První soubor nových příběhů, k nimž podklady či inspiraci poskytli současní čeští soudci, přesvědčuje, že poezie tohoto žánru nezmizela. (patro.cz)

Kniha je úvahou o osudech dvou mimořádných vynálezů lidstva: státu a jeho právu. Zahrnuje zejména úvahy o některých příčinách závažné krize, v níž se nejdokonalejší organizace lidské společnosti ocitla, a vizi dalšího vývoje. Kniha sestává ze tří částí: O státu a demokracii, kde se autor zamýšlí nad dělbou a destrukcí moci v euroatlantickém prostoru, O právu a rozumu, v níž předkládá svou představu o vzniku a vývoji práva jako nejdůležitější funkcionality státu, a O budoucnosti státu a práva, jež vychází z přehledného shrnutí a představ o stavu základních nosníků demokratického právního státu, jimiž jsou demokratická forma vlády, koncept základních práv a svobod, vláda práva a systém dělby moci. (patro.cz)

Kniha - autor Bohumil Doležal, 142 stran, česky, pevná bez přebalu matná Popularizační studie o Karlu Havlíčkovi od našeho předního politologa. Havlíček jako zdroj inspirace pro dnešní myšlení o politice a společnosti. (alza.cz)

Audiokniha:,Jen málo českých spisovatelů dokázalo dát svým příběhům tak hutnou a působivou atmosféru jako Jaroslav Havlíček, nejvýznamnější představitel tuzemského psychologického románu 20. století. Právě pro znepokojivý spodní proud, kterým autor podemílá životy postav, se dodnes od jejich osudů nedovedeme odtrhnout. Platí to bezezbytku i pro román Neviditelný, v němž Jaroslav Havlíček rozehrál velmi osobitou variaci příběhu vzestupu a pádu ctižádostivého selfmademana - inženýra Petra Švejcara. Jen málokdo by mohl říct, že vyústěním událostí v příběhu "Neviditelný" není přímo otřesen... Formát: 2 CD Mp3Délka: 2 hod. 47 min. 27 sek. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Jen málo českých spisovatelů dokázalo dát svým příběhům tak hutnou a působivou atmosféru jako Jaroslav Havlíček, nejvýznamnější představitel tuzemského psychologického románu 20. století. Právě pro znepokojivý spodní proud, kterým autor podemílá životy postav, se dodnes od jejich osudů nedovedeme odtrhnout. Platí to bezezbytku i pro román Neviditelný, v němž Jaroslav Havlíček rozehrál velmi osobitou variaci příběhu vzestupu a pádu ctižádostivého selfmademana - inženýra Petra Švejcara. Jen málokdo by mohl říct, že vyústěním událostí v příběhu "Neviditelný" není přímo otřesen... (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Další básnická sbírka Karla Janotky, autora knihy básní Krajina z žebra Adamova, kterou vydalo v roce 2003 nakladatelství Votobia. Janotkova poesie nezapře jistou příbuznost se zemitými verši Oldřicha Mikuláška či Jana Skácela, ale to je jen první dojem vyvolaný společnou láskou k přírodě a rustikálním sceneriím - jako zdroji oné zmíněné jistoty v ukvapeném světě. Autor sbírky Ing. Karel Janotka , Csc. narozen l9.ll.l933prošel složitým bolestným profesním životem a v jeho rámci i kolísavými básnickými cykly. Po absolvování ekonomické fakulty VŠZ v Praze působil od roku l958 v různých pozicích řízení podniků služeb pro zemědělství. Po absolvování základní praxe v podnicích začal působit jako středoškolský pedagog na zemědělské škole bv Chrudimi pro obory ekonomických disciplin. Po okupaci české republikyod roku l97O byl persekuován v rámci zaměstnání z poliotických důvodů a po více než 2O let měl zákaz výkonu pedagogického působení i zákaz zastávat přiměřenou vysokoškolskou pozici v jakémkoli poniku nebo instituci.Pracoval více než l5 let jako člen a pracovník zemědělského družstva na pardubicku Přes zákaz jakékoli publikační činnosti jako odborník uveřejnil v odborném zemědělském tisku více jak l5O statí týkajících se organizace řízení zem.podniků. Musel samozřejně psát inkognito pod zkratkou . Po listopadu l989 byl rehabilitován a od ledna l99O byl jmenován ředitelem okresní zemědělské zprávy a územního odboru ministerstva zemědělství pro okres Pardubice.V této pozici působil až do svého odchodu do důchodu.Od roku l994 se vrátil k původní dříve pro něj zakázané pedagogické činnosti středoškolského a vysokoškolského pro obory ekonomiky , managementu a agroturistiky a antropologie .Přes svůj věk ovšem v omezenější míře pedagogicky působí do dnes. V literární činnosti přes zákaz publikování uvěřejňoval své Básně v literárních časopisech a v pražském rozhlase . U příležitosti jeho 8Otých narozenin vydalo nakladatelství Votobia V roce 2oo3 sbírku sebraných básní Krajina ze žebra Adamova a v roce 2O16 vydal Klub pražských spisovatelů autorovu sbírku básní Časobití.V současné době jsou přiopraveny k publikaci další dvě autorovy sbírky básní.Autor svérázným osobitým způsobem ve svých básních se klaní kráse české krajiny a vyjadřuje se k eoučasnému společenskému dění v naší zemi. Janotkova poesie nezapře jistou příbuznost se zemitými verši Oldřicha Mikuláška či Jana Skácela, ale to je jen první dojem vyvolaný společnou láskou k přírodě a rustikálním sceneriím - jako zdroji oné zmíněné jistoty v ukvapeném světě. Janotka je svébytný osobitý autor, který ve svém pozdním debutu přichází k dnešnímu čtenáři jakoby z časů už poněkud zaprášených, ale dosud velmi povědomých. Protože žádné rekvizity, ani moderní, ani archaické, nic zásadního nezmění na podstatě poesie, která je i hlavním důvodem její existence: A to je autentická emotivní otevřenost, s níž autor nabízí svůj pohled na svět a zve do něj čtenáře jako do otevřených dveří k tajemství. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Osud románové hrdinky Štěpky Kiliánové a jejího muže Pavla Vejrycha je u nás znám především díky filmovému zpracování v režii Juraje Herze s mimořádnými hereckými výkony Ivy Janžurové a Petra Čepka. Román Petrolejové lampy je první díl zamýšlené tetralogie, kterou už autor bohužel nestihl dokončit. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Soubor povídek Jaroslava Havlíčka, které jsou protkány ponurostí, skepsí a životními prohrami. Detailně vykreslené hrdinky hrají o svůj život se špatnými kartami, které jim byly rozdány. Havlíček není ke svým postavám vůbec milosrdný. Příběhy tak nabízejí autentický pohled na dobu, která je dnes často idealizovaná. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Osud románové hrdinky Štěpky Kiliánové a jejího muže Pavla Vejrycha je u nás znám především díky filmovému zpracování v režii Juraje Herze s mimořádnými hereckými výkony Ivy Janžurové a Petra Čepka. Román Petrolejové lampy je první díl zamýšlené tetralogie, kterou už autor bohužel nestihl dokončit. Nahrávka z roku 2006 v režii Jakuba Doubravy (knihydobrovsky.cz)

Kniha - 492 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Dopisy Karla Havlíčka (1821–1856) odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. Druhý z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci z let 1843–1844, tedy z doby Havlíčkova vychovatelského působení v Rusku a poté z období národní agitace v Německém Brodě. Dopisy z Moskvy staví před čtenáře oblouk sklenutý od počátečního proruského nadšení až k pozdější hořké deziluzi; mimoto umožňují pozorovat zrod Havlíčka-publicisty – autora Obrazů z Rus – a satirického básníka. V korespondenci z druhé půle roku 1844 pak Karla Havlíčka sledujeme především jako organizátora českého ochotnického divadla. Z Havlíčkova okolí je v tomto svazku nejvýrazněji slyšet hlas Viléma Gablera, jehož listy jsou zde... (alza.cz)

Dopisy Karla Havlíčka odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. První z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci do konce roku 1842 (odjezd do Ruska). Jádro svazku tvoří Havlíčkovy listy rodičům ze studií a korespondence se spolužáky. Z větší části byly tyto dopisy psány německy: v edici jsou zařazeny v novém překladu do češtiny, originál je umístěn v poznámkovém aparátu. Svazek otevírají úvodní studie o historii vydávání Havlíčkovy korespondence, o způsobu překládání německy psaných dopisů a o Havlíčkově mládí. Dopisy jsou doplněny věcnými vysvětlivkami, kalendáriem Havlíčkova života a obrazovou přílohou. (knihydobrovsky.cz)

Krest svatého Vladimíra, poslední ze trí satirických veršovaných skladeb napsaných v dobe Havlíckova pobytu ve vyhnanství v Brixenu, patrí mezi nesmrtelnou klasiku ceské literatury. Mistr satirických epigramu v ní v roce 1855 zveršoval vyprávení stredovekých spisu o príchodu krestanství na Rus a vložil do ní svuj pohled na náboženství i na režim ruského samoderžaví, potažmo na absolutistickou moc vubec. (patro.cz)

Komentář reaguje na novelu provedenou zákonem č. 258/2017 Sb. Právní stav publikace je k 1. 9. 2017. Okomentovány jsou i změny zákona účinné od 1. 7. 2018. Komentář k zákonu o advokacii je sice určen primárně advokátům a advokátním koncipientům, své čtenáře, či spíše uživatele si zcela jistě najde ale také mezi soudci, notáři, státními zástupci, exekutory či jinými právními odborníky. Publikace je výsledkem desítek let zkušeností převážně praktikujících advokátů, kteří svůj komentář k zákonnému textu obohacují o odkazy na související právní předpisy a plné texty stavovských předpisů vydaných Českou advokátní komorou, bez nichž by komentář advokátní problematiky nebyl vyčerpávající. Text je také doplněn vzory, příklady, formuláři a individuálními právními akty, s nimiž se advokát a advokátní koncipient může nejčastěji setkat. Samozřejmostí je zařazení judikatury obecných soudů a v komentáři je možné také nalézt komentované citace rozhodnutí kárných senátů kárné komise ČAK. Pro lepší orientaci v advokátních předpisech přináší autoři také chronologický přehled stavovských i právních předpisů a doplňují komentář třemi desítkami tabulek, které přehledně srovnávají pojednanou materii, a jednapadesáti vzorovými dokumenty. (knihydobrovsky.cz)

Druhé, doplněné a aktualizované vydání úspěšné publikace přináší opět podrobný komentář jednoho z nejdůležitějších stavovských předpisů – vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podrobný výklad je ve druhém vydání doplněn o nové příklady, postupy, vzory a zejména aktuální rozhodnutí soudů i orgánů České advokátní komory. Vedle přehledně členěného komentáře jednotlivých ustanovení kniha obsahuje také zvláštní kapitoly věnované odměně advokáta v pozici rozhodce, mediátora, insolvenční správce, likvidátora a nově také kapitolu věnovanou výkonu pro bono služeb. (patro.cz)

Audiokniha:,Nejznámější pohadky od klasika žánru Karla Jaromíra Erbena. Nechybí Jezinky, Hrnečku vař a další známé příběhy.. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Záznam vzpomínek Karla Vacka vznikl v prostředí jeho domova s použitím neprofesionální techniky a autorka nepředpokládala jeho uplatnění na gramofonové desce. Teprve v roce autorova životního jubilea (80let) získala slovesná redakce Supraphonu celou nahrávku a prosí proto posluchače, aby omluvili technické nedostatky, které jsou - jak se domnívá - mnohokrát vyváženy unikátností snímku. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Výběr z povídek Karla Čapka - audiokniha obsahuje excelentní dramatizace sedmi povídek Karla Čapka s českými hereckými legendami! Autor Karel Čapek. Účinkují Rudolf Hrušínský, Jiří Sovák, Vlastimil Brodský, Josef Vinklář, Viktor Preiss a další. Rudolf Hrušínský, Jiří Sovák, Vlastimil Brodský, Josef Vinklář, Viktor Preiss a řada dalších ve zvukové adaptaci známých detektivních příběhů. Povídky z jedné a druhé kapsy patří k nejznámějším a nejoblíbenějším dílům české literatury a stále se k nim vrací filmoví, televizní i rozhlasoví tvůrci. Zpracování legendárního režiséra Jiřího Horčičky z roku 1980 přináší, kromě originálního autorského vkladu, především špičkové výkony celé plejády našich nejlepších herců. Čapkovy povídky se díky mistrovské práci s českým jazykem a poutavému stylu vyprávění nejen dobře čtou, ale i poslouchají. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Karel Havlíček Borovský, 288 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Karel Havlíček Borovský (1821—1856) je zakladatelem české politické žurnalistiky, tvůrcem veršované satiry a nejvýznamnějším autorem časových epigramů devatenáctého století. Jako vyhraněná novinářská osobnost se stal symbolem národního hnutí roku 1848 a zejména odporu vůči nastupujícímu neoabsolutismu v následujících letech. Svazek obsahuje: Obrazy z Rus, Epigramy a aforismy, Brixenské skladby, Satiry a politické písně, Smíšené Básně. Na tento svazek naváže druhý díl (Publicistika), plánovaný na rok 2021. Edici k vydání připravil a komentář napsal Václav Vaněk. (alza.cz)

Audiokniha:,Utopické RUR (Rossum's Universal Robots, Rossumovi univerzální Roboti) je v pořadí třetí drama Karla Čapka, časově mu předcházely komedie Lásky hra osudná a Loupežník. Souběžně s ním však s bratrem pracoval také na komedii Ze života hmyzu. Podle vlastních slov dostal Karel Čapek právě při psaní Mravenců nápad na utopické drama a koncipuje Roboty. RUR bylo dopsáno v roce 1920, kdy také vyšlo poprvé tiskem. Premiéru v Národním divadle mělo 25. ledna 1921. Ještě předtím (2. a 3. ledna 1921) jej sehráli ochotníci Jednoty divadelních ochotníků Klicpera v Hradci Králové. Úspěch této Čapkovy hry byl okamžitý a mimořádný, ve velmi krátké době bylo drama přeloženo a uváděno na zahraničních scénách (1921 - Cáchy, 1922 - Varšava, Bělehrad, New York, 1923 - Londýn, Vídeň, Curych, 1924 - Budapešť, Krakov, Paříž, Tokio a další). Třicetiletý autor se tak rázem stal celosvětově známým dramatikem. Varovná Čapkova výzva k lidstvu, pronesená krátce po skončení první světové války, našla silnou odezvu všude, kde bylo RUR uvedeno. Myšlenka výroby umělého člověka - pracovní síly se ve světové vědeckofantastické literatuře objevila již daleko dříve (v našem kulturním prostředí je známa pověst o pražském Golemovi). Karel Čapek však na radu svého bratra jako první užívá pro umělou bytost pojmenování "Robot", odvozené z výrazu slovanského původu "robota" - těžká, nedobrovolná práce. Tento termín se stal brzy součástí světových jazyků. Přestože tato Čapkova hra je v současnosti na divadelních prknech uváděna jen výjimečně, její poselství je v postmoderní době až mrazivě aktuální, a proto si zaslouží čtenářovu i posluchačovu pozornost. Hrají: Otakar Brousek, st., Jaroslava Adamová, Vladimír Brabec, Jaromír Spal, Josef Patočka, Vladimír Krška, Vladimír Hlavatý, Marie Vášová, Jaromír Hanzlík, Růžena Merunková, Bořivoj Navrátil, Marta Kučírková, Svatopluk Skládal, Karel Houska a další. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Málokdo tušil, jak dramaticky se Československo změní, když v roce 1927 v prezidentských volbách zvítězil Bohumil Němec, Rudolf Beran se stal ministerským předsedou a izolacionisté převzali v zemi vládu. Poznejte zevnitř to, co je dnes označováno za nejrozsáhlejší sociální experiment, a seznamte se s osudy lidí, kteří pocítili dopady Krumlovského programu na vlastní kůži. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Půvabný příběh z prvorepublikánského maloměsta nejen o licitovaném mariáši ocení především milovníci šťastných konců. Vyprávění o životě mladého Jindřicha Kobosila a o jeho hráčském talentu je plné veselých historek a poučných zamyšlení, protkané typickým autorovým humorem. Nesmrtelné hlášky z této knihy se dodnes mezi znalci mariáše často citují. Činili jsme tak i my, když jsme před lety tuto karetní hru hrávali, a proto jsem vydání věnoval světlé památce mému příteli a spoluhráči Borisi Rösnerovi. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Románu Krakatit Karla Čapka bude brzy 100 let, což je úctyhodný věk, přesto může mít i jeho dnešní čtenář pocit, že se jedná o knížku současnou. Ing. Prokop hledá odpověď na navýsost živou, aktuální otázku: jakou roli vlastně má hrát v moderním světě slušný a schopný člověk. Příběh je plný ryzího lidství se vším všudy, malosti i rozletu, pevnosti, odvahy i chorobných choutek po neomezené vládě, temné vášně i prosté dobroty srdce. Moudrosti a nadhledu, vedle ryzí, tragicky věčné nepoučitelnosti. Poslouchejte pozorně… (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Čapkovi se román psal velmi těžce. Není divu – zpracovává v něm totiž i své osobní dilema. V té době je totiž postaven před otázku, zda se oženit se svou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou. Lékaři ani rodina, vzhledem k jeho neutěšenému zdravotnímu stavu, nejsou této variantě nakloněni, domnívají se, že intimní život by mohl Čapkovi nenávratně uškodit. To však nestačí: spisovatel se totiž seznámí s mladičkou dívkou Věrou Hrůzovou a prožije s ní niterný vztah, který dokumentují jeho milostné dopisy, plné vášnivých slov. V roce 1923 se však Hrůzová provdá a Karlu Čapkovi tak zůstanou jen vzpomínky, několik dopisů a tajemné jméno – anagram - Zahur v románu Krakatit. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Kniha s vybranými novinovými sloupky z let 1920-24 Kalendář vyšla poprvé po smrti Karla Čapka v roce 1940. V těchto sloupcích se Karel Čapek představuje jako skvělý pozorovatel. Všímá si všeho - proměny krajiny během čtyř ročních dob, zvířat i hmyzu, vůně domu, železniční stanice, ale i věcí obecných i povah různých lidí. Některé sloupky jsou humorné, ale víc je těch přemýšlivých, pozorovatelských. Karel Čapek napsal za svůj život kolem 500 sloupků. A tak si poslechněte 60 sloupků Karla Čapka, které byly vybrány do knihy Kalendář. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Původní supraphonské 2LP album 11 0252-1 vydané v roce 1988, bylo vydáno poprvé na CD ve zkrácené formě (SU 5091-2) - nyní vychází digitálně 1:1 i s původním obalem. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Slavná kniha Karla Čapka Dášeňka patří do zlatého fondu české literatury. Spisovatel popsal první dny, týdny a měsíce života štěňátka, foxteriéra Dášeńky, s tak neopakovatelným humorem, zaujetím, do té míry vřele a s láskou, že se jeho vyprávění stalo jakousi biblí chovatelů psů. Přesné postřehy, porozumění, se kterým Čapek sleduje svého milovaného pejska, chytré a vtipné pohádky, které mu vypráví, aby už konečně usnul a přestal se svou neposedností, jsou nejen literárním skvostem, ale i láskyplným vyjádřením onoho podivuhodného vztahu mezi člověkem a jeho psem. Karel Höger, který knihu vypráví na zvukovém záznamu, dokonale navázal na Čapkův styl laskavé moudrosti, se kterou tlumočí humorné příběhy ze života štěněte. Určeno všem milovníkům psů, zvláště pak štěňátek (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Utopické RUR (Rossum’s Universal Robots, Rossumovi univerzální Roboti) je v pořadí třetí drama Karla Čapka, časově mu předcházely komedie Lásky hra osudná a Loupežník. Souběžně s ním však s bratrem pracoval také na komedii Ze života hmyzu. Podle vlastních slov dostal Karel Čapek právě při psaní Mravenců nápad na utopické drama a koncipuje Roboty. RUR bylo dopsáno v roce 1920, kdy také vyšlo poprvé tiskem. Premiéru v Národním divadle mělo 25. ledna 1921. Ještě předtím (2. a 3. ledna 1921) jej sehráli ochotníci Jednoty divadelních ochotníků Klicpera v Hradci Králové. Úspěch této Čapkovy hry byl okamžitý a mimořádný, ve velmi krátké době bylo drama přeloženo a uváděno na zahraničních scénách (1921 – Cáchy, 1922 – Varšava, Bělehrad, New York, 1923 – Londýn, Vídeň, Curych, 1924 – Budapešť, Krakov, Paříž, Tokio a další). Třicetiletý autor se tak rázem stal celosvětově známým dramatikem. Varovná Čapkova výzva k lidstvu, pronesená krátce po skončení první světové války, našla silnou odezvu všude, kde bylo RUR uvedeno. Myšlenka výroby umělého člověka – pracovní síly se ve světové vědeckofantastické literatuře objevila již daleko dříve (v našem kulturním prostředí je známa pověst o pražském Golemovi). Karel Čapek však na radu svého bratra jako první užívá pro umělou bytost pojmenování „Robot“, odvozené z výrazu slovanského původu „robota“ – těžká, nedobrovolná práce. Tento termín se stal brzy součástí světových jazyků. Přestože tato Čapkova hra je v současnosti na divadelních prknech uváděna jen výjimečně, její poselství je v postmoderní době až mrazivě aktuální, a proto si zaslouží čtenářovu i posluchačovu pozornost. Kristina Váňová, ředitelka Památníku Karla Čapka ve Strži (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Jsme schopni poznat pravdu? „…tak právě jsem načal stránku 129 a mám toho pro dnešek dost; zítra chudáka Hardubeje zabijí, a začne se nový díl (…), ale musím to nechat odležet a pak znovu číst. Druhý díl bude docela jiný v tónu, ještě nevím, jak do toho…“ Těmito slovy začíná dopis, který Karel Čapek poslal Olze Scheinpflugové v srpnu 1932. Koncem listopadu si již čtenáři Lidových novin mohli přečíst první stránky románu Hordubal, který v deníku začal vycházet na pokračování a zakrátko (1933) dostal knižní podobu. Píše-li Čapek, že začne „nový díl“, nemá tím na mysli následující prózy Povětroň a Obyčejný život, neboť v té době zřejmě ani sám netušil, že se Hordubal stane součástí trilogie, o níž budou jednou literární vědci hovořit jako o jednom z nejsmělejších výbojů nejen české, ale i světové prózy. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Síla Čapkových apokryfů – proti všem podobným uměleckým útvarům jiných autorů – tkví mimo jiné v tom, že autor jen nepřevrací vtipně známý motiv naruby. Čapek i na té nepatrné plošce novinové povídky dokáže jít do hloubky, neschematizovat, vidět v postavách jejich přednosti i chyby, vcítit se do jejich vnitřního světa. Neboť středem jeho zájmu je člověk. Autor svými apokryfy reflektuje aktuální dobovou situaci, čehož se neodvážil nikdo před ním. Knižní vydání Apokryfů chystal Čapek v posledním roce svého života. (knihydobrovsky.cz)