Tyrolske elegie a dopisy z brixenu karel havlicek borovsky audiokniha

Audiokniha:,Karel Havlíček Borovský (1821 - 1856) český básník, novinář a politik byl za svou novinářskou činnost v roce 1851 odvezen do vyhnanství do Brixenu tehdy v jižních Tyrolích, dnes Bressanone v severní Itálii. Ve vyhnanství byl až do roku 1855. O své cestě do Brixenu napsal satirickou básnickou skladbu Tyrolské elegie. Velmi zajímavé je srovnat satirickou výpověď s běžným životem, který popisuje v dopisech z Brixenu, které posílal nejenom manželce Julii a bratru Františkovi, ale také dalším předním osobnostem tehdejší české kultury a společnosti. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 - autor Karel Havlíček Borovský, čte Jaroslav Someš, Antonín Kaška a Josef Nechutný Tyrolské Elegie ()a Dopisy z BrixenuKarel Havlíček Borovský (1821 - 1856) český básník, novinář a politik byl za svou novinářskou činnost v roce 1851 odvezen do vyhnanství do Brixenu tehdy v jižních Tyrolích, dnes Bressanone v severní Itálii. Ve vyhnanství byl až do roku 1855. O své cestě do Brixenu napsal satirickou básnickou skladbu Tyrolské elegie. Velmi zajímavé je srovnat satirickou výpověď s běžným životem, který popisuje v dopisech z Brixenu, které posílal nejenom manželce Julii a bratru Františkovi, ale také dalším předním osobnostem tehdejší české kultury a společnosti. (alza.cz)

Audiokniha:,Komentář k původnímu LP XM 60025 z roku 1965: "Bože, dej mi, abych byl pilen, aby ze mne někdy měli Češi radost!" - takový zbožný povzdech si Karel Havlíček zaznamenal do zápisníku v noci 13. ledna roku 1842, když byl pro své kritické stanovisko k náboženským dogmatům a k církevní praxi vyloučen z pražského arcibiskupského semináře. A toto přání, první arcisvětské přikázání, jež si sám dal dvacetiletý student, samozřejmě jen s matnou představou o své budoucnosti, naštěstí Karel Havlíček splnil pro naše štěstí a pro naši radost v nejvyšší možné míře: jeho životní dílo publicistické i beletristické se stalo živným zdrojem radosti pro všechny rozumné a pokrokové Čechy za všech okolností našeho politického a kulturního vývoje, ať už za jeho života, ať po jeho smrti, za Rakouska i po něm, a až do naší živé přítomnosti. Karel Havlíček se narodil 31. října 1821 v Borové na Českomoravské vysočině v rodině zámožného kupce, nebylo by tedy bývalo nic zvláštního, kdyby jako dědic setrval v své společenské vrstvě, omezené, národně neuvědomělé a neživotné, politicky neúčinné. Ale bystrého hocha se ujal přítel rodiny, borovský kněz Jan Brůžek, a věnoval se mu jako zkušený a vzdělaný pedagog. Jeho výchovnou péčí byl Havlíček připraven pro studium na německobrodském gymnasiu, kdež se již s pomocí učitelů počal po svém vyvíjet v myšlenkové samostatnosti a k vlasteneckému cítění, a dokonce se už tehdy u něho projevují tvůrčí schopnosti literární. Jeho první pokusy básnické byly německé, jako tomu bylo i u jiných představitelských osobností našeho obrození, u Karla Hynka Máchy, u Boženy Němcové, ale skoro současně vznikaly i jeho prvotiny české. Pro příštího bojovníka je charakteristické, že si už tehdy přeložil píseň o hrdinech polského povstání z let 1830-31 z díla německého básníka Julia Mosena. Po příchodu na pražskou filosofii dospívá Havlíček v samém centru obrozenského ruchu k plnému národnímu uvědomění: "...němčiny jsem se zcela odřekl a svatou libozvučnou mateřskou řeč uchopiv, se vší chutí Čechem chci býti i řečí i skutky." Protože pak byl z borovského mládí prostoupen vděčnými vzpomínkami na vzdělaného a laskavého kněze a protože byl přesvědčen, že kněz má z inteligence nejblíže k prostým venkovským lidem a může své farníky nejsnáze a nejúčinněji vést ke vzdělání a k národnímu obrození, rozhodl se i on v dobrém úmyslu pro kněžské povolání. A pražský arcibiskupský seminář tak znova ohrozil jeho příští osvětové a tvůrčí poslání. Ale i tato překážka byla brzy překonána podle zákona trvalého, přísného, nezviklatelného vývojového procesu. Kněžští představení poznali Havlíčkovu myslitelskou samostatnost a vyloučili ho ze semináře. Ani tato oklika a zacházka nebyla však pro něho neužitečná: prohlédl aspoň důkladně do tajnosti církevní organizace a do kněžských praktik, což mu bylo navýsost užitečné, co živ byl, jak nám bohatě dosvědčuje především jeho odkaz satirický. Poměrné životní zajištění dovolovalo mu i potom, aby se samostatně vzdělával, aby byl stále pilný, jak si to uložil, aby si shromažďoval všecko možné, o čem usoudil, že se mu to jednou k něčemu hodí. Prošel pak v Rusku jako vychovatel nepředvídanou životní školou, přesvědčil se, že carské slavjanofilské samoděržaví není o nic lepší než rakušácké císařství a že pravoslaví je stejná vláda tmy jako jiná církevní dogmatika. Poznal důkladně slovanskou nesvornost, rozněcovanou feudály a statkáři, seznámil se s dílem N. V. Gogola a dospěl od naivního, idealistického všeslovanství k reálnému názoru na slovanskou vzájemnost. Ani tím však nezmalomyslněl. A stejně pronikl i v společenské rozpory: "Co je pán, šlechtic, ... voní pižmem, co je mužík, nevolní, ...zas juchtovinou...", a došel samostatně k závěru, smělému, ale jasnozřivnému: "...časem svým, jak se snadně předvídati může, juchta úplně zvítězí nad pižmem." Lid se mu stal zárukou národního vývoje. Obrazy z Rus, kniha jeho ruských zkušeností, vyrostly mu v letech 1842-46 v dílo souměřitelné s "obrazy ze života venkovského", k nimž poznenáhlu vyspívala Božena Němcová, v dílo, jež svým realismem, pronikavosti soudů a slovesnou svěžestí tvoří pevný předstupeň sociálního a cestopisného fejetonu Nerudova. Ještě jednou zkouškou a zároveň úskalím musel se však prodrat v letech své redaktorské a politické činnosti: stal se z něho mluvčí české buržoazie a hlasatel austroslavinismu, a tak roku 1848 nesouhlasil s revolučními akcemi a s radikálními demokraty. Ale přesto směle, radikálně a přímo bojovně hájil práva a demokratické svobody, jakoby rozpolcen svým měsťanským původem a zařazením a naproti tomu vírou v poslání lidových vrstev. Byl tím zaveden až na pozici ocejchovanou zpátečnictvím, ale perzekuci neunikl. A dobře se tak stalo, i za cenu jeho života. Konfiskacemi Národních novin a porotním soudem z 13. dubna 1849 se Havlíček vzpamatoval a proměnil se v důsledného a již nerozdvojeného bojovníka svého lidu. Jím zůstal pak až do konce svého života, nezadržel ho ani zákaz Národních novin z 19. ledna 1850, an (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Křest svatého Vladimíra, poslední ze tří satirických veršovaných skladeb napsaných v době Havlíčkova pobytu ve vyhnanství v Brixenu, patří mezi nesmrtelnou klasiku české literatury. Jeden z největších českých novinářů a Mistr satirických epigramů v ní v roce 1855 zveršoval vyprávění středověkých spisů o příchodu křesťanství na Rus. Vložil do ní svůj pohled na náboženství i na režim ruského samoděržaví, potažmo na absolutistickou moc vůbec. Křest svatého Vladimíra není mezi některými gymnazisty a studenty literatury tak známým dílem, jako Klár Lávra. Přitom je toto třetí satirické dílo Karla Havlíčka velmi nadčasové a obsahově stále aktuální: Jde o příběh boha Peruna (slovanský bůh hromu). Car chtěl, aby mu na jeho svátek Perun zahřměl na oslavu. Perun to odmítl splnit. Vymezil se vůči carově příkazu rezolutně a použil nevybíravý slovník. Car dal Peruna chytit, vláčet městem připoutaného na koňském ocase a poupně utopit. Rusku pak chyběl Bůh... a co se dělo dál? Dílo je psáno velmi čtivým, hovorovým, místy vulgárním jazykem. Havlíček zde ironizuje moc státního aparátu, který může poroučet i Bohu. Tuto audioknihu vydavatelé věnují vynikajícímu herci – Mistru slova a učiteli rétoriky, Janu Přeučilovi, k jeho významnému životnímu jubileu. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Audiokniha s titulem Epištoly kutnohorské a vybrané články politické vychází při příležitosti 190. výročí narození Karla Havlíčka Borovského (31. října 1821). Devítihodinová nahrávka obsahuje kompletní Epištoly, jak byly souborně vydány v roce 1851, a 21 novinových článků publikovaných v letech 1846 až 1851 v Pražských novinách, Národních novinách a ve Slovanu. Vybrané texty, jejichž načtení se ujal herec a dnes ředitel mladoboleslavského divadla František Skřípek, nám představují Karla Havlíčka Borovského jako skvělého novináře, který politicky vzdělává veřejnost, propaguje svobodu, národnostní a občanskou rovnoprávnost. Jde o pracovitého člověka s bystrým úsudkem, smyslem pro realitu, mimořádným přehledem o dění doma, Evropě i ve světě, o autora obeznámeného s řadou dnes již klasických spisů společenských věd. Vydavatelovou snahou bylo zařadit do audioknihy takové Havlíčkovy texty, které příliš nezestárly, které mohou svým obsahem oslovit a inspirovat čtenáře respektive posluchače i 160 letech po svém vzniku. (knihydobrovsky.cz)

Karel Havlíček Borovský (1821—1856) je zakladatelem české politické žurnalistiky, tvůrcem veršované satiry a nejvýznamnějším autorem časových epigramů devatenáctého století. Jako vyhraněná novinářská osobnost se stal symbolem národního hnutí roku 1848 a zejména odporu vůči nastupujícímu neoabsolutismu v následujících letech. Svazek obsahuje: Obrazy z Rus, Epigramy a aforismy, Brixenské skladby, Satiry a politické písně, Smíšené básně. Na tento svazek naváže druhý díl (Publicistika), plánovaný na rok 2021. Edici k vydání připravil a komentář napsal Václav Vaněk. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Klasická parafráze pohádky cizího původu o králi Midasovi s oslíma ušima, obsahující narážky na dobovou situaci, tupost, omezenost, zlobu panovníka. Báseň si nese formu parodie historií o hodných panovnících a jejich často nelítostných činech. Vystupují tu postavy: král, holič Kukulín a čeští muzikanti, představující pasivitu poddaných. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Z komentáře k LP 1018 4171 vydanému v Supraphonu v roce 1984 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: ....čím blíže docházíme ve svém putování k dnešnímu dni, tím více a naléhavěji se nabízejí nejen ve vyprávění, ale i v reálném pohledu obrazy jiné, dodnes patrné prostým okem na tváři města. Nejsou o nic méně patetické a monumentální - nikoli však už vždy vznosnými oblouky dějů a staveb, ale dramatičností i hrůzou, prudkostí i krásou historie nepříliš dávné. Její odlesk se ještě chvěje, ještě se zrcadlí a zaznívá ozvěnou tentokrát už ne na Vyšehradě, na Pražském hradě, v Karolinu či na mostě mezi Starým a Menším Městem pražským. Mám na mysli třetí a čtvrtý pořad v pořadí tohoto alba - reportáže Praha proletářská a Praha měšťácká. Tento čtvrtý soubor cyklu Prahou staletí nás přivádí k onomu rozhraní naší minulosti, kdy můžeme o starších dějích číst v podání dávných svědků a studiích současných historiků - ale o těch mladších dějích máme už řadu svědectví z úst i pera mužů a žen, které jsme ještě nedávno potkávali v ulicích Prahy, slyšeli jejich hlas v rozhlase a vídali jejich tváře v televizi a jejich statě, povídky či básně čítávali v tisku... (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Křest svatého Vladimíra je jednou ze tří delších satirických básnických skladeb Karla Havlíčka Borovského, které vznikly v době jeho pobytu v Brixenu. Havlíček využívá látku z dávné ruské historie: kníže Vladimír I. zavrhl pohanského boha Peruna a přijal křesťanství. Skladba zůstala nedokončena nebo se závěrečná část nedochovala. Námět je čerpán z Povesti vremennych let, ruského letopisu z počátku 12. století. Doporučená školní četba. (knihydobrovsky.cz)

Karel Havlíček Borovský (1821—1856) je zakladatelem české politické žurnalistiky, tvůrcem veršované satiry a nejvýznamnějším autorem časových epigramů devatenáctého století. Jako vyhraněná novinářská osobnost se stal symbolem národního hnutí roku 1848 a zejména odporu vůči nastupujícímu neoabsolutismu v následujících letech. Svazek obsahuje: Obrazy z Rus, Epigramy a aforismy, Brixenské skladby, Satiry a politické písně, Smíšené básně. Na tento svazek naváže druhý díl (Publicistika), plánovaný na rok 2021. Edici k vydání připravil a komentář napsal Václav Vaněk. (patro.cz)

Kniha - autor Michael Borovička, 192 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí. Toto období bylo však také spojeno se vznikem mučednické legendy – později se tvrdívalo, že Havlíček psychicky trpěl tím, že se mu přátelé ze strachu vyhýbali, ale autor podobná tvrzení vyvrací, stejně jako některé další mýty včetně toho, že Božena Němcová položila na „mučedníkovu“ rakev trnovou korunu. Součástí knihy je i stručné vylíčení Havlíčkovy žurnalistické dráhy, neboť ta byla příčinou jeho deportace do Brixenu. Autor se nevyhýbá ani spekulaci, jak by se Havlíčkův život mohl vyvíjet, kdyby se dožil vysokého věku jako jeho matka a sourozenci. Zabývá se též Havlíčkovým „druhým životem“, hodnocením jeho osudu a literárního i publicistického díla. Závěrem naznačuje, že deportace do Brixenu byla... (alza.cz)

Audiokniha:,Z komentáře k původnímu LP 1218 4033 Supraphonu z roku 1985: Divadlo má své legendy a svou přítomnost. Velký herec se stává legendou už v době, kdy ještě tvoří na jevišti a je přítomen i tehdy, kdy odešel": v divadle žije jeho duch a jeho legenda.... K jedné z těchto legend patří Vlasta Fabianová.... Modrá růže je kompozice ze vzpomínek Marie de Saint Exupéryové, matky spisovatelovy, z jeho dopisů a uměleckých i faktografických intermezz, prologu a epilogu. které frázují jak vzpomínání matky, tak synovy listy. Je to text, s nímž se Vlasta Fabianová se svými životními i uměleckými zkušenostmi a svým smyslem pro tradiční hodnoty mohla ztotožnit - s jeho radostmi, ozářenými dechem vzpomínky, i s jeho tragikou, která je neúprosně doslovná. Jakoby v něm bylo vše, čím prošlo její herectví: psychologie, expresivita, lyrismus, včetně jisté nostalgie, patos tvrdé skutečnosti, a taky ono téměř civilní, přesněji řečeno prosté, všední vědomí životní reality bez pláštíku klamné iluze. A stačí na tu radost i bolest jen hlas, hlas, který vždycky měl a stále má tu jedinečnou barvu, hlas, který nikdy nebyl všeobecný... Vladimír Justl Antoine de Saint-Exupéry † 31.07.1944 Lída Engelová a Vasta Fabianová (knihydobrovsky.cz)

Tři inspirované pohádkové bajky pro dospělé i děti, zahlédnuté a sepsané zatoulaným Oslíkem. "Pomůže-li kniha jedinému čtenári priblížit se o trochu více vlastní Cestě štěstí, nebyla psána nadarmo..." (knihydobrovsky.cz)

Hrdinou románu je osmatřicetiletý Martin Randl vzděláním pedagog s jistými sklony a zároveň skepsí k vědecké práci. Obklopen přáteli, kolegy ze studií a sousedy z domovské vsi poněkud bezcílně pendluje mezi ředitelským pachtěním na venkovské malotřídce a podivným pražským vědeckým ústavem. Sepíše obsáhlé odborné dílo, ale uvědomuje si, že vydat je znamenalo by riskovat podezření, že se snad snaží vyčnívat. Celkem podobně se mu vede ve vztahu k ženám. Řídí - neřídí, bádá - nebádá, žije - nežije, miluje - nemiluje. Tak lze charakterizovat okamžik, od kterého sledujeme Martinovy osudy na společenském přelomu od konce 80. let 20. století na práh třetího desetiletí nového milénia v "zemi nikoho" - mezi bodrým konzervativním venkovem a "ústavním" světem hříšné metropole. Karel Havlíček napsal svůj román ještě v dobách totalitních a nakladatelský redaktor mu nedovolil do něj zasáhnout s odstupem 40 let. Přesto nebo možná právě proto věříme, že se bude současnému čtenáři číst s jistou nostalgií k obsahu i formě. (knihydobrovsky.cz)

Dopisy Karla Havlíčka (1821–1856) odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. Druhý z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci z let 1843–1844, tedy z doby Havlíčkova vychovatelského působení v Rusku a poté z období národní agitace v Německém Brodě. Dopisy z Moskvy staví před čtenáře oblouk sklenutý od počátečního proruského nadšení až k pozdější hořké deziluzi; mimoto umožňují pozorovat zrod Havlíčka-publicisty – autora Obrazů z Rus – a satirického básníka. V korespondenci z druhé půle roku 1844 pak Karla Havlíčka sledujeme především jako organizátora českého ochotnického divadla. Z Havlíčkova okolí je v tomto svazku nejvýrazněji slyšet hlas Viléma Gablera, jehož listy jsou zde otištěny úplně poprvé, a to v překladu do češtiny a v poznámkovém aparátu i v německém a francouzském originále. Dobový kontext a historické souvislosti otištěných dopisů jsou představeny v úvodní studii, dopisy jsou doplněny věcnými vysvětlivkami, kalendáriem Havlíčkova života a obrazovou přílohou. (patro.cz)

Veselé i hořké, dramatické i sousedským klidem dýchající, se šťastným koncem i tragické, zaplněné životem i smrtí, příběhy spíše obyčejnými než bůhvíjak zvláštními, přesto - nebo právě proto - však živoucími, nikoliv uměle konstruovanými, tím vším se odnepaměti vyznačovaly české soudničky, s nimiž jsou spjata i vynikající jména naší literatury. První soubor nových příběhů, k nimž podklady či inspiraci poskytli současní čeští soudci, přesvědčuje, že poezie tohoto žánru nezmizela. Knížka obsahuje dvanáct příběhů z posledních let - najdete v ní "Případ krvavých kolen", "Případ plodného manžela", "Případ smutného šťastlivce" a další. Spojeny jsou vyprávěním skupiny soudců kolem stolu ve fiktivní hospodě U taláru. Také každý z těchto soudců má svůj skutečný předobraz ... (knihydobrovsky.cz)

Kniha je úvahou o osudech dvou mimořádných vynálezů lidstva: státu a jeho právu. Zahrnuje zejména úvahy o některých příčinách závažné krize, v níž se nejdokonalejší organizace lidské společnosti ocitla, a vizi dalšího vývoje. Kniha sestává ze tří částí: O státu a demokracii, kde se autor zamýšlí nad dělbou a destrukcí moci v euroatlantickém prostoru, O právu a rozumu, v níž předkládá svou představu o vzniku a vývoji práva jako nejdůležitější funkcionality státu, a O budoucnosti státu a práva, jež vychází z přehledného shrnutí a představ o stavu základních nosníků demokratického právního státu, jimiž jsou demokratická forma vlády, koncept základních práv a svobod, vláda práva a systém dělby moci. (knihydobrovsky.cz)

Publikace Dokazování (úvahy o teorii a praxi) je pokusem o nový úhel pohledů na "krásnou hru" s rozhodujícím významem pro jakýkoliv právní - v tomto případě ovšem především civilní soudní - proces. Jak říkají autoři - ústavní soudce a právní filozof - dokazování obsahuje drama konfliktu, jehož pravidla předepisují existenci kladných i záporných postav, kulisy různých prostředí a míst, v nichž se odehrávaly skutkové děje, dialogy formující se v tvrzeních a protitvrzeních, listiny i další rekvizity, jimiž se rozhodný demiurg dramatu - soudce musí prodírat až k závěrečnému okamžiku uvěřitelného, srozumitelného a přesvědčivého vyvrcholení, které objasní a rozhodne ústřední zápletku. Dokazování v právu však svou povahou není pouze "hrou", v níž skutkovost přebíjí skutečnost, není jen, ač to v některých ohledech může tak vypadat, jakousi hrou na pravdu, nýbrž - a v tom je skryt jeho nejvýznamnější poklad - je zároveň (a z hlediska smyslu věci především) nejvážnějším úsilím o opravdové hledání pravdy, o co největší přiblížení skutkovosti a skutečnosti, úsilím o zjištění (a zajištění) věcných podkladů pro spravedlnost, neboť bez ní by soudní verdikt mohl být stokrát srozumitelný a tisíckrát formálně bezvadný, sotva by však byl také uvěřitelný a přesvědčivý. Kniha o třech stech stran obsahuje pět základních věcných částí: Obecné základy dokazování, Praktický rámec dokazování v civilním řízení soudním, Důkazní odpovědnost, Důkazní prostředky, Důkazní řízení a hodnocení důkazů. Autoři neskrývají, že jejich záměrem nebylo sestavit úplnou monografii nebo učebnici důkazního práva. Soustřeďují se pouze na vybrané otázky a předkládají své názory. Hlavním smyslem tohoto postupu je pro ně spíše vyvolání další, hlubší diskuse nad problémy i jistá provokativnost nabízených námětů a východisek. V závěrečné části (O dokazování a poučení) shrnují autoři základní stavební kameny své práce, jimiž je pokus o spojení filozofujících úvah s konkrétními poznatky opřenými o soudcovskou práci, o formulaci dokazování jako "celoprávní" otázky, o zdůraznění významu dokazování při hledání rámců spravedlivého procesu, o vyjádření smyslu přehlednosti cesty od poznání k rozhodnutí, která zahrnuje komplexitu obecné kognice i zvláštnosti důkazního řízení. (knihydobrovsky.cz)

Další volné pokračování žádaných "Učitelských” a později "Seniorských elegií”. Výpověď autora, ani na tak poněkud tabuizované téma, neztrácí opět otevřenost a jedinečný smysl pro humor. Příběh několika měsíců "slunného podzimu života” je dokreslen vzpomínkami a zasazen do neúprosné reality života hlavního hrdiny. Útlá publikace formátu A5 se čte "jedním dechem” a ten "druhý”, ten je potřeba ušetřit k zamyšlení na závěr. Mladší generace mnohé pochopí, té starší se zcela jistě zdravě prokrví všechny údy... (knihydobrovsky.cz)

Dopisy Karla Havlíčka (1821-1856) odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. Druhý z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci z let 1843-1844, tedy z doby Havlíčkova vychovatelského působení v Rusku a poté z období národní agitace v Německém Brodě. Dopisy z Moskvy staví před čtenáře oblouk sklenutý od počátečního proruského nadšení až k pozdější hořké deziluzi; mimoto umožňují pozorovat zrod Havlíčka-publicisty - autora Obrazů z Rus - a satirického básníka. V korespondenci z druhé půle roku 1844 pak Karla Havlíčka sledujeme především jako organizátora českého ochotnického divadla. Z Havlíčkova okolí je v tomto svazku nejvýrazněji slyšet hlas Viléma Gablera, jehož listy jsou zde otištěny úplně poprvé, a to v překladu do češtiny a v poznámkovém aparátu i v německém a francouzském originále. Dobový kontext a historické souvislosti otištěných dopisů jsou představeny v úvodní studii, dopisy jsou doplněny věcnými vysvětlivkami, kalendáriem Havlíčkova života a obrazovou přílohou. (knihydobrovsky.cz)

Popularizační studie o Karlu Havlíčkovi od našeho předního politologa. Havlíček jako zdroj inspirace pro dnešní myšlení o politice a společnosti. (patro.cz)

Audiokniha MP3 Marie de Saint-Exupéry, čte Jiří Stivín Z komentáře k původnímu LP 1218 4033 Supraphonu z roku 1985: Divadlo má své legendy a svou přítomnost. Velký herec se stává legendou už v době, kdy ještě tvoří na jevišti a je přítomen i tehdy, kdy odešel": v divadle žije jeho duch a jeho legenda.... K jedné z těchto legend patří Vlasta Fabianová.... Modrá růže je kompozice ze vzpomínek Marie de Saint Exupéryové, matky spisovatelovy, z jeho dopisů a uměleckých i faktografických intermezz, prologu a epilogu. které frázují jak vzpomínání matky, tak synovy listy. Je to text, s nímž se Vlasta Fabianová se svými životními i uměleckými zkušenostmi a svým smyslem pro tradiční hodnoty mohla ztotožnit - s jeho radostmi, ozářenými dechem vzpomínky, i s jeho tragikou, která je neúprosně doslovná. Jakoby v něm bylo vše, čím prošlo její herectví: psychologie, expresivita, lyrismus, včetně jisté nostalgie, patos tvrdé skutečnosti, a taky ono téměř civilní,... (alza.cz)

Karel Havlíček (1821-1856), dodnes symbol českého novinářství, prožil stejně jako mnozí jeho vrstevníci zásadní životní zlom v době revoluce roku 1848, ač s jeho žurnalistickým dílem přichází do české společnosti "nový svět" již v polovině čtyřicátých let 19. století, kdy se ujal redakce Pražských novin. Publicistika získávala v té době ve veřejném prostoru zásadní význam. V rámci projektu zkoumajícího publicistiku a korespondenci Karla Havlíčka se tým řešitelů a přizvaných autorů věnuje v této kolektivní monografii Havlíčkově novinářské tvorbě, jejímu dobovému kontextu a jejímu ohlasu. První část publikace nejprve sleduje Havlíčkovu redakční praxi (úpravy čtenářských dopisů zaslaných k otištění, strategie získávání a udržování autorů), poté se zaměřuje na ztvárnění dobové církevní problematiky na stránkách Národních novin a nakonec představuje publicistickou tvorbu dvou Havlíčkových současníků, J. K. Tyla a I. L. Kobra, a vztah jimi redigovaných periodik k novinám Havlíčkovým. Druhá část se soustřeďuje na konkrétní polemiky s Havlíčkovou publicistikou vedené v dobovém krakovském deníku Jutrzenka. Poté podává komplexní zprávu o reflexi Havlíčkova díla a jeho osobnosti v prostředí tří menších národně se emancipujících společenství: u Slovinců, Lužických Srbů a Finů; ve všech případech přitom pokrývá období od poloviny 19. až po první dekády 20. století. Havlíčkova publicistika, vycházející z představy novin jako svědomí vlasti, představuje stále aktuální reflexi zjitřené doby i nadčasovou výzvu k demokratickým občanským postojům. (knihydobrovsky.cz)

Hrdinou románu je osmatřicetiletý Martin Randl vzděláním pedagog s jistými sklony a zároveň skepsí k vědecké práci. Obklopen přáteli, kolegy ze studií a sousedy z domovské vsi poněkud bezcílně pendluje mezi ředitelským pachtěním na venkovské malotřídce a podivným pražským vědeckým ústavem. Sepíše obsáhlé odborné dílo, ale uvědomuje si, že vydat je znamenalo by riskovat podezření, že se snad snaží vyčnívat. Celkem podobně se mu vede ve vztahu k ženám. Řídí - neřídí, bádá - nebádá, žije - nežije, miluje - nemiluje. Tak lze charakterizovat okamžik, od kterého sledujeme Martinovy osudy na společenském přelomu od konce 80. let 20. století na práh třetího desetiletí nového milénia v "zemi nikoho" - mezi bodrým konzervativním venkovem a "ústavním" světem hříšné metropole. Karel Havlíček napsal svůj román ještě v dobách totalitních a nakladatelský redaktor mu nedovolil do něj zasáhnout s odstupem 40 let. Přesto nebo možná právě proto věříme, že se bude současnému čtenáři číst s jistou nostalgií k obsahu i formě. (patro.cz)

Veselé i hořké, dramatické i sousedským klidem dýchající, se šťastným koncem i tragické, zaplněné životem i smrtí, příběhy spíše obyčejnými než bůhvíjak zvláštními, přesto — nebo právě proto — však živoucími, nikoliv uměle konstruovanými, tím vším se odnepaměti vyznačovaly české soudničky, s nimiž jsou spjata i vynikající jména naší literatury. První soubor nových příběhů, k nimž podklady či inspiraci poskytli současní čeští soudci, přesvědčuje, že poezie tohoto žánru nezmizela. (patro.cz)

Kniha je úvahou o osudech dvou mimořádných vynálezů lidstva: státu a jeho právu. Zahrnuje zejména úvahy o některých příčinách závažné krize, v níž se nejdokonalejší organizace lidské společnosti ocitla, a vizi dalšího vývoje. Kniha sestává ze tří částí: O státu a demokracii, kde se autor zamýšlí nad dělbou a destrukcí moci v euroatlantickém prostoru, O právu a rozumu, v níž předkládá svou představu o vzniku a vývoji práva jako nejdůležitější funkcionality státu, a O budoucnosti státu a práva, jež vychází z přehledného shrnutí a představ o stavu základních nosníků demokratického právního státu, jimiž jsou demokratická forma vlády, koncept základních práv a svobod, vláda práva a systém dělby moci. (patro.cz)

Kniha - autor Bohumil Doležal, 142 stran, česky, pevná bez přebalu matná Popularizační studie o Karlu Havlíčkovi od našeho předního politologa. Havlíček jako zdroj inspirace pro dnešní myšlení o politice a společnosti. (alza.cz)

Audiokniha:,Jen málo českých spisovatelů dokázalo dát svým příběhům tak hutnou a působivou atmosféru jako Jaroslav Havlíček, nejvýznamnější představitel tuzemského psychologického románu 20. století. Právě pro znepokojivý spodní proud, kterým autor podemílá životy postav, se dodnes od jejich osudů nedovedeme odtrhnout. Platí to bezezbytku i pro román Neviditelný, v němž Jaroslav Havlíček rozehrál velmi osobitou variaci příběhu vzestupu a pádu ctižádostivého selfmademana - inženýra Petra Švejcara. Jen málokdo by mohl říct, že vyústěním událostí v příběhu "Neviditelný" není přímo otřesen... Formát: 2 CD Mp3Délka: 2 hod. 47 min. 27 sek. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Jen málo českých spisovatelů dokázalo dát svým příběhům tak hutnou a působivou atmosféru jako Jaroslav Havlíček, nejvýznamnější představitel tuzemského psychologického románu 20. století. Právě pro znepokojivý spodní proud, kterým autor podemílá životy postav, se dodnes od jejich osudů nedovedeme odtrhnout. Platí to bezezbytku i pro román Neviditelný, v němž Jaroslav Havlíček rozehrál velmi osobitou variaci příběhu vzestupu a pádu ctižádostivého selfmademana - inženýra Petra Švejcara. Jen málokdo by mohl říct, že vyústěním událostí v příběhu "Neviditelný" není přímo otřesen... (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Osud románové hrdinky Štěpky Kiliánové a jejího muže Pavla Vejrycha je u nás znám především díky filmovému zpracování v režii Juraje Herze s mimořádnými hereckými výkony Ivy Janžurové a Petra Čepka. Román Petrolejové lampy je první díl zamýšlené tetralogie, kterou už autor bohužel nestihl dokončit. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Soubor povídek Jaroslava Havlíčka, které jsou protkány ponurostí, skepsí a životními prohrami. Detailně vykreslené hrdinky hrají o svůj život se špatnými kartami, které jim byly rozdány. Havlíček není ke svým postavám vůbec milosrdný. Příběhy tak nabízejí autentický pohled na dobu, která je dnes často idealizovaná. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Osud románové hrdinky Štěpky Kiliánové a jejího muže Pavla Vejrycha je u nás znám především díky filmovému zpracování v režii Juraje Herze s mimořádnými hereckými výkony Ivy Janžurové a Petra Čepka. Román Petrolejové lampy je první díl zamýšlené tetralogie, kterou už autor bohužel nestihl dokončit. Nahrávka z roku 2006 v režii Jakuba Doubravy (knihydobrovsky.cz)

Kniha - 492 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Dopisy Karla Havlíčka (1821–1856) odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. Druhý z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci z let 1843–1844, tedy z doby Havlíčkova vychovatelského působení v Rusku a poté z období národní agitace v Německém Brodě. Dopisy z Moskvy staví před čtenáře oblouk sklenutý od počátečního proruského nadšení až k pozdější hořké deziluzi; mimoto umožňují pozorovat zrod Havlíčka-publicisty – autora Obrazů z Rus – a satirického básníka. V korespondenci z druhé půle roku 1844 pak Karla Havlíčka sledujeme především jako organizátora českého ochotnického divadla. Z Havlíčkova okolí je v tomto svazku nejvýrazněji slyšet hlas Viléma Gablera, jehož listy jsou zde... (alza.cz)

Dopisy Karla Havlíčka odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. První z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci do konce roku 1842 (odjezd do Ruska). Jádro svazku tvoří Havlíčkovy listy rodičům ze studií a korespondence se spolužáky. Z větší části byly tyto dopisy psány německy: v edici jsou zařazeny v novém překladu do češtiny, originál je umístěn v poznámkovém aparátu. Svazek otevírají úvodní studie o historii vydávání Havlíčkovy korespondence, o způsobu překládání německy psaných dopisů a o Havlíčkově mládí. Dopisy jsou doplněny věcnými vysvětlivkami, kalendáriem Havlíčkova života a obrazovou přílohou. (knihydobrovsky.cz)

Krest svatého Vladimíra, poslední ze trí satirických veršovaných skladeb napsaných v dobe Havlíckova pobytu ve vyhnanství v Brixenu, patrí mezi nesmrtelnou klasiku ceské literatury. Mistr satirických epigramu v ní v roce 1855 zveršoval vyprávení stredovekých spisu o príchodu krestanství na Rus a vložil do ní svuj pohled na náboženství i na režim ruského samoderžaví, potažmo na absolutistickou moc vubec. (patro.cz)

Audioknihu Dopisy Mileně napsal autor: Franz Kafka, čte: Jaroslava Adamová, Radovan Lukavský, Martin Růžek. Citlivá interpretace slavné korespondence milujícího spisovatele! Tři základní pocity prolínají Kafkovým životem a dílem: pocit úzkosti, provázený vědomím neznámé viny, pocit únavy, stále se prohlubující s progresí plicní choroby, a fyziologická nezbytnost trvalé samoty. Milena Jesenská byla v mnohém Kafkovi antipodem. Absolventka dívčího gymnasia Minerva patřila k emancipovanému výkvětu pražské literární společnosti. Franzi Kafkovi byla představena náhodou, ve společnosti Franze Werfla a dalších pražských německo-židovských literátů v roce 1919. Franz Kafka měl za sebou v té době několik milostných vztahů a především bohaté literární dílo. Jesenská, ne dosti šťastně provdaná, si vydělávala žurnalistikou a překlady. Od dubna 1920 se Kafka léčil z akutní tuberkulózy v jihotyrolském Meranu. V té době již byli spjati oba přátelé živou korespondencí, inspirovanou nejprve blízkými literárními zájmy. Po osobním setkání ve Vídni se Franz Kafka do Mileny zamiloval. Milující spisovatel se tu setkal s ženou inteligentní a chápající. Tomu nasvědčují už samy Kafkovy dopisy; v nich vedle čistě osobní linie, podávající analýzu vzájemného citového a milostného vztahu obou partnerů a zejména Kafkova nitra, se setkáváme s řadou filosofických, literárních, ojediněle i politických narážek, které dokazují, že okruh jejich společných zájmů byl velmi obsáhlý. Postupně se Kafkova nemoc beznadějně zhoršovala. V té době začal Kafka psát Zámek. Pravděpodobně setkání s Milenou přispělo ke vzniku jeho nejhlubšího, nejotřesnějšího, a jak mnozí přiznávají, nejrevolučnějšího díla. Nahrávka výběru z Kafkovy milostné korespondence vznikla v roce 1968. Dopisy Mileny Jesenské, Franze Kafky a Maxe Broda čtou Jaroslava Adamová, Radovan Lukavský a Martin Růžek s udivujícím vcítěním se do dramatických pocitů této význačné milenecké dvojice. (dvd-premiery.cz)

Komentář reaguje na novelu provedenou zákonem č. 258/2017 Sb. Právní stav publikace je k 1. 9. 2017. Okomentovány jsou i změny zákona účinné od 1. 7. 2018. Komentář k zákonu o advokacii je sice určen primárně advokátům a advokátním koncipientům, své čtenáře, či spíše uživatele si zcela jistě najde ale také mezi soudci, notáři, státními zástupci, exekutory či jinými právními odborníky. Publikace je výsledkem desítek let zkušeností převážně praktikujících advokátů, kteří svůj komentář k zákonnému textu obohacují o odkazy na související právní předpisy a plné texty stavovských předpisů vydaných Českou advokátní komorou, bez nichž by komentář advokátní problematiky nebyl vyčerpávající. Text je také doplněn vzory, příklady, formuláři a individuálními právními akty, s nimiž se advokát a advokátní koncipient může nejčastěji setkat. Samozřejmostí je zařazení judikatury obecných soudů a v komentáři je možné také nalézt komentované citace rozhodnutí kárných senátů kárné komise ČAK. Pro lepší orientaci v advokátních předpisech přináší autoři také chronologický přehled stavovských i právních předpisů a doplňují komentář třemi desítkami tabulek, které přehledně srovnávají pojednanou materii, a jednapadesáti vzorovými dokumenty. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Franz Kafka Dopisy Mileně Čtou Radovan Lukavský, Jaroslava Adamová a Martin Růžek Překlad Dagmar Eisnerová Hudba Petr Eben Režie Petr Adler Tři základní pocity prolínají Kafkovým životem a dílem: pocit úzkosti, provázený vědomím neznámé viny, pocit únavy, stále se prohlubující s progresí plicní choroby, a fyziologická nezbytnost trvalé samoty. Milena Jesenská byla v mnohém Kafkovi antipodem. Absolventka dívčího gymnasia Minerva patřila k emancipovanému výkvětu pražské literární společnosti. Franzi Kafkovi byla představena náhodou, ve společnosti Franze Werfla a dalších pražských německo-židovských literátů v roce 1919. Franz Kafka měl za sebou v té době několik milostných vztahů a především bohaté literární dílo. Jesenská, ne dosti šťastně provdaná, si vydělávala žurnalistikou a překlady. Od dubna 1920 se Kafka léčil z akutní tuberkulózy v jihotyrolském Meranu. V té době již byli spjati oba přátelé živou korespondencí, inspirovanou nejprve blízkými literárními zájmy. Po osobním setkání ve Vídni se Franz Kafka do Mileny zamiloval. Milující spisovatel se tu setkal s ženou inteligentní a chápající. Tomu nasvědčují už samy Kafkovy dopisy; v nich vedle čistě osobní linie, podávající analýzu vzájemného citového a milostného vztahu obou partnerů a zejména Kafkova nitra, se setkáváme s řadou filosofických, literárních, ojediněle i politických narážek, které dokazují, že okruh jejich společných zájmů byl velmi obsáhlý. Postupně se Kafkova nemoc beznadějně zhoršovala. V té době začal Kafka psát Zámek. Pravděpodobně setkání s Milenou přispělo ke vzniku jeho nejhlubšího, nejotřesnějšího, a jak mnozí přiznávají, nejrevolučnějšího díla. Nahrávka výběru z Kafkovy milostné korespondence vznikla v roce 1968. Dopisy Mileny Jesenské, Franze Kafky a Maxe Broda čtou Jaroslava Adamová, Radovan Lukavský a Martin Růžek s udivujícím vcítěním se do dramatických pocitů této význačné milenecké dvojice. Citlivá interpretace slavné korespondence milujícího spisovatele! (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,I když nezbývá už skoro nic, je tu pořád ještě naděje. Dojemný příběh z druhé světové války, který s vámi zůstane dlouho po přečtení poslední stránky. Margot Baumannová vychází ze školy, aby nastoupila na místo po své sestře na poštovním oddělení velké věznice. Jenže tohle je Německo roku 1944 a věznice je koncentrační tábor Sachsenhausen poblíž Berlína. Před brutalitou v táboře je Margot chráněná, protože nemá žádný kontakt s vězni. Má však na starost jejich poštu, a když jednou dostane zapalovač s příkazem, ať dopisy spálí, je zděšená bezcitným činem, který musí vlastnoručně provést. Je to pro ni obzvlášť bolestné proto, že její bratr byl zajat u Stalingradu a rodině od něj nechodí žádné dopisy. Margot tedy několik psaníček ukradne se záměrem, že je tajně pošle, jen aby zjistila, že je neúprosně vtahována do těch srdceryvných slov plných naděje, zoufalství a lásky. Takhle Margot pozná Dietera Kleinschmidta – prostřednictvím krásných a vášnivých dopisů adresovaných jeho milé. A protože Dieterova přítelkyně se také jmenuje Margot, mladá dívka náhle cítí, jako by četla milostné dopisy napsané pro ni. Moloneyho napínavý a podmanivý příběh o lásce, ztrátě a nesmírné statečnosti, zasazený do doby druhé světové války, vás uchvátí především svou pravdivostí a budete nad ním hloubat ještě dlouho poté, co si jej poslechnete. Copyright: Nahrávka vznikla podle knihy Jamese Moloneyho Dopisy ze Sachsenhausenu ()vydané Nakladatelstvím JOTA v roce 2020. České vydání vychází ve spolupráci s HarperCollins Publishers Pty Limited. Copyright ©James Moloney, 2018. The Author has asserted his right to be identified as the Author of this Work. Z anglického originálu The Love That I Have poprvé vydaného nakladatelstvím HarperCollins Publishers Australia Pty Limited, Sydney, Austrálie, v roce 2018 přeložil Jan Kozák. Translation © Jan Kozák, 2019. Čte Michaela Rykrová. Hudba, režie, střih a mastering Michal Kurfürst. Design obálky © Jakub Loukota. Vydalo Nakladatelství JOTA, s. r. o., v roce 2021. JAMES MOLONEY James Moloney je jeden z nejuznávanějších australských romanopisců a autorů dětských knížek, jenž má na svém kontě přes padesát titulů. Během své třicetileté spisovatelské dráhy získal dvě ocenění udílené Children Book Council of Australia (CBCA): cenu za knihu roku a Victorian Premier’s Prize, přičemž některé jeho tituly byly vybrány k zařazení do Mezinárodní knihovny mládeže v Mnichově. V roce 2019 získal James Moloney od CBCA cenu Nan Chauncyové, která se každoročně uděluje jedinému autorovi za vynikající příspěvek australské literatuře pro děti. Bývalý učitel a knihovník James se narodil v Sydney. Nyní žije se svou ženou Kate a třemi dětmi v Brisbane, kde píše každý den ve speciálně postavené boudě na zahradě za domem. MICHAELA RYKROVÁ Michaela Rykrová pochází z Rokytnice v Orlických horách. Je absolventkou činoherního herectví na JAMU. Jeden studijní rok také strávila na herecké konzervatoři Royal Conservatoire of Scotland ve Skotsku. Hostuje v divadlech Národní divadlo moravskoslezské, Švandovo divadlo, Divadlo Feste, Národní divadlo Brno. Můžete ji také pravidelně slyšet na vlnách brněnského rádia Hitrádio City Brno. Svůj hlas propůjčila také audioknihám Radikální otevřenost, Zdravá střeva, Himálaj učitelka života nebo Velká kniha fuckupů. Miluje dobré filmy, seriály, četbu, hudbu a jakoukoliv tvorbu, ve které se člověk rád ztratí a znovu najde. (knihydobrovsky.cz)

Druhé, doplněné a aktualizované vydání úspěšné publikace přináší opět podrobný komentář jednoho z nejdůležitějších stavovských předpisů – vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podrobný výklad je ve druhém vydání doplněn o nové příklady, postupy, vzory a zejména aktuální rozhodnutí soudů i orgánů České advokátní komory. Vedle přehledně členěného komentáře jednotlivých ustanovení kniha obsahuje také zvláštní kapitoly věnované odměně advokáta v pozici rozhodce, mediátora, insolvenční správce, likvidátora a nově také kapitolu věnovanou výkonu pro bono služeb. (patro.cz)

Audiokniha:,Nejznámější pohadky od klasika žánru Karla Jaromíra Erbena. Nechybí Jezinky, Hrnečku vař a další známé příběhy.. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Záznam vzpomínek Karla Vacka vznikl v prostředí jeho domova s použitím neprofesionální techniky a autorka nepředpokládala jeho uplatnění na gramofonové desce. Teprve v roce autorova životního jubilea (80let) získala slovesná redakce Supraphonu celou nahrávku a prosí proto posluchače, aby omluvili technické nedostatky, které jsou - jak se domnívá - mnohokrát vyváženy unikátností snímku. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Výběr z povídek Karla Čapka - audiokniha obsahuje excelentní dramatizace sedmi povídek Karla Čapka s českými hereckými legendami! Autor Karel Čapek. Účinkují Rudolf Hrušínský, Jiří Sovák, Vlastimil Brodský, Josef Vinklář, Viktor Preiss a další. Rudolf Hrušínský, Jiří Sovák, Vlastimil Brodský, Josef Vinklář, Viktor Preiss a řada dalších ve zvukové adaptaci známých detektivních příběhů. Povídky z jedné a druhé kapsy patří k nejznámějším a nejoblíbenějším dílům české literatury a stále se k nim vrací filmoví, televizní i rozhlasoví tvůrci. Zpracování legendárního režiséra Jiřího Horčičky z roku 1980 přináší, kromě originálního autorského vkladu, především špičkové výkony celé plejády našich nejlepších herců. Čapkovy povídky se díky mistrovské práci s českým jazykem a poutavému stylu vyprávění nejen dobře čtou, ale i poslouchají. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Utopické RUR (Rossum's Universal Robots, Rossumovi univerzální Roboti) je v pořadí třetí drama Karla Čapka, časově mu předcházely komedie Lásky hra osudná a Loupežník. Souběžně s ním však s bratrem pracoval také na komedii Ze života hmyzu. Podle vlastních slov dostal Karel Čapek právě při psaní Mravenců nápad na utopické drama a koncipuje Roboty. RUR bylo dopsáno v roce 1920, kdy také vyšlo poprvé tiskem. Premiéru v Národním divadle mělo 25. ledna 1921. Ještě předtím (2. a 3. ledna 1921) jej sehráli ochotníci Jednoty divadelních ochotníků Klicpera v Hradci Králové. Úspěch této Čapkovy hry byl okamžitý a mimořádný, ve velmi krátké době bylo drama přeloženo a uváděno na zahraničních scénách (1921 - Cáchy, 1922 - Varšava, Bělehrad, New York, 1923 - Londýn, Vídeň, Curych, 1924 - Budapešť, Krakov, Paříž, Tokio a další). Třicetiletý autor se tak rázem stal celosvětově známým dramatikem. Varovná Čapkova výzva k lidstvu, pronesená krátce po skončení první světové války, našla silnou odezvu všude, kde bylo RUR uvedeno. Myšlenka výroby umělého člověka - pracovní síly se ve světové vědeckofantastické literatuře objevila již daleko dříve (v našem kulturním prostředí je známa pověst o pražském Golemovi). Karel Čapek však na radu svého bratra jako první užívá pro umělou bytost pojmenování "Robot", odvozené z výrazu slovanského původu "robota" - těžká, nedobrovolná práce. Tento termín se stal brzy součástí světových jazyků. Přestože tato Čapkova hra je v současnosti na divadelních prknech uváděna jen výjimečně, její poselství je v postmoderní době až mrazivě aktuální, a proto si zaslouží čtenářovu i posluchačovu pozornost. Hrají: Otakar Brousek, st., Jaroslava Adamová, Vladimír Brabec, Jaromír Spal, Josef Patočka, Vladimír Krška, Vladimír Hlavatý, Marie Vášová, Jaromír Hanzlík, Růžena Merunková, Bořivoj Navrátil, Marta Kučírková, Svatopluk Skládal, Karel Houska a další. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Málokdo tušil, jak dramaticky se Československo změní, když v roce 1927 v prezidentských volbách zvítězil Bohumil Němec, Rudolf Beran se stal ministerským předsedou a izolacionisté převzali v zemi vládu. Poznejte zevnitř to, co je dnes označováno za nejrozsáhlejší sociální experiment, a seznamte se s osudy lidí, kteří pocítili dopady Krumlovského programu na vlastní kůži. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Půvabný příběh z prvorepublikánského maloměsta nejen o licitovaném mariáši ocení především milovníci šťastných konců. Vyprávění o životě mladého Jindřicha Kobosila a o jeho hráčském talentu je plné veselých historek a poučných zamyšlení, protkané typickým autorovým humorem. Nesmrtelné hlášky z této knihy se dodnes mezi znalci mariáše často citují. Činili jsme tak i my, když jsme před lety tuto karetní hru hrávali, a proto jsem vydání věnoval světlé památce mému příteli a spoluhráči Borisi Rösnerovi. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Románu Krakatit Karla Čapka bude brzy 100 let, což je úctyhodný věk, přesto může mít i jeho dnešní čtenář pocit, že se jedná o knížku současnou. Ing. Prokop hledá odpověď na navýsost živou, aktuální otázku: jakou roli vlastně má hrát v moderním světě slušný a schopný člověk. Příběh je plný ryzího lidství se vším všudy, malosti i rozletu, pevnosti, odvahy i chorobných choutek po neomezené vládě, temné vášně i prosté dobroty srdce. Moudrosti a nadhledu, vedle ryzí, tragicky věčné nepoučitelnosti. Poslouchejte pozorně… (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Čapkovi se román psal velmi těžce. Není divu – zpracovává v něm totiž i své osobní dilema. V té době je totiž postaven před otázku, zda se oženit se svou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou. Lékaři ani rodina, vzhledem k jeho neutěšenému zdravotnímu stavu, nejsou této variantě nakloněni, domnívají se, že intimní život by mohl Čapkovi nenávratně uškodit. To však nestačí: spisovatel se totiž seznámí s mladičkou dívkou Věrou Hrůzovou a prožije s ní niterný vztah, který dokumentují jeho milostné dopisy, plné vášnivých slov. V roce 1923 se však Hrůzová provdá a Karlu Čapkovi tak zůstanou jen vzpomínky, několik dopisů a tajemné jméno – anagram - Zahur v románu Krakatit. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Kniha s vybranými novinovými sloupky z let 1920-24 Kalendář vyšla poprvé po smrti Karla Čapka v roce 1940. V těchto sloupcích se Karel Čapek představuje jako skvělý pozorovatel. Všímá si všeho - proměny krajiny během čtyř ročních dob, zvířat i hmyzu, vůně domu, železniční stanice, ale i věcí obecných i povah různých lidí. Některé sloupky jsou humorné, ale víc je těch přemýšlivých, pozorovatelských. Karel Čapek napsal za svůj život kolem 500 sloupků. A tak si poslechněte 60 sloupků Karla Čapka, které byly vybrány do knihy Kalendář. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Původní supraphonské 2LP album 11 0252-1 vydané v roce 1988, bylo vydáno poprvé na CD ve zkrácené formě (SU 5091-2) - nyní vychází digitálně 1:1 i s původním obalem. (knihydobrovsky.cz)