Heinkel he 111 - ivo pejčoch

Německé tažení prvních let druhé světové války symbolizovaly drtivé údery bombardovacích svazů. Ty ničily nejen vojenské cíle, ale měnily celé čtvrti velkoměst západní i východní Evropy v bezútěšné rozvaliny. Základním strojem bombardovacích eskader Luftwaffe se pro první polovinu války stal dvoumotorový Heinkel He 111, jenž ve službě vydržel až do konečné kapitulace. Elegantně řešený letoun vytvořil nedílnou kulisu letecké války prakticky na všech frontách, a to již ve Španělsku během občanského konfliktu v druhé polovině třicátých let. Přestože v průběhu doby byl u mnoha jednotek nahrazován moderními stroji konkurence, zejména Junkersy Ju 88 a Ju 188 nebo Dorniery Do 217, nikdy se jej ve výzbroji zcela vyměnit nepodařilo. Naopak, pro zájemce o historii druhé světové války zůstává symbolem nacistické bombardovací ofenzivy právě Heinkel He 111, spojený s pádem Francie, Bitvou o Británii i vpádem do Sovětského svazu.. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Masarykovy vražedkyně se pokouší přinést pohled na dosud historicky nezpracované téma, nejzávažnější kriminalitu žen v meziválečném období. Odtud pochází i název publikace poukazující na vlastní obsah. Námětem jsou totiž osudy všech žen, které byly v období existence první republiky odsouzeny k trestu smrti a před jeho vykonáním zachráněny milostí prezidenta republiky. Jím byla takřka ve všech případech první hlava československého státu, Tomáš Garrique Masaryk. Mezi omilostněnými najdeme příslušnice různých sociálních vrstev a vzdělání i diametrálně odlišných motivací. Naprostá většina z nich však byla odsouzena za vraždy, leckdy několikanásobné, zcela ojedinělou se stala k smrti odsouzená špiónka. Text přináší nový pohled na otázku ženské kriminality i postoje prvního prezidenta T. G. Masaryka k oblasti udělování milosti v hrdelních případech. Text nepopisuje jen vlastní soudní případy, ale snaží se zobrazit i další životní osudy odsouzených žen. U značné části temných antihrdinek, tvořících námět jednotlivých kapitol, se podařilo dohledat i jejich fotografie a kniha tak není pouhým popisem zločinů anonymních pachatelek, ale dává jim i reálnou tvář. Lze říci, že do laskavého pohledu na kriminalitu první republiky, jíž nabízel legendární seriál Hříšní lidé města pražského, má drsná skutečnost značně daleko. (knihydobrovsky.cz)

Během čtvrtstoletí od zhroucení komunistického režimu v Československu vyšla řada studií i knih na téma poprav obětí politických procesů padesátých let, a jak ukazují diskuze mezi historiky i veřejností, tato problematika je stále aktuální. Přetrvávají diskuze, zda mezi oběti zařadit i funkcionáře komunistické strany, smetené v důsledku vnitrostranického boje. Podobně je tomu s otázkou, koho mezi oběti politických procesů vůbec zahrnout, mezi vyloženě politické procesy se dostaly také případy s částečně kriminálním pozadím a je na dalším bádání, jak se tyto kauzy zhodnotí. Dosud se však neřešila otázka, která s nejkrvavějšími perzekucemi spadajícími do období prezidentské funkce Klementa Gottwalda úzce souvisí. Je známo, kolik občanů bylo za jeho éry popraveno, žádná studie se však nevěnovala milostem, které první dělnický prezident podepsal. Pokud pohlédneme na nepříliš dlouhé prezidentské období Klementa Gottwalda z úhlu hrdelních trestů, zjistíme, že na popravištích zemřelo celkem 228 lidí. Z nich bylo 7 kolaborantů či válečných zločinů a 25 vrahů nebo pachatelů hospodářské kriminality. Děsivé však je, že z politických důvodů bylo oběšeno 196 občanů včetně jedné ženy. Roku 1950 se jednalo o 53 popravených, stejně jako roku 1951, v roce 1952 počet stoupl dokonce na 56. V těchto letech tedy v statistickém průměru režim oběsil jednoho svého odpůrce týdně. Za stejné období podepsal Klement Gottwald 56 milostí, na jejichž základě byl občanům změněn trest smrti na odnětí svobody. Dobu ilustruje fakt, že nejvíce jich bylo uděleno pachatelům válečných zločinů a kolaborantům, celkem 23. V politických kauzách podepsal Gottwald 21milostí a v případě kriminálních deliktů 12. Z nich šlo u 3 osob o trestný čin narušování zásobování, spočívající v padělání potravinových lístků a černý obchod s nimi, u ostatních o vraždy, případně jejich organizování. Kniha Gottwaldovy milosti se pokusí nastolenou otázku zodpovědět a přinést na první léta komunistické diktatury pohled z nového úhlu. (knihydobrovsky.cz)

V letech první světové války se objevila myšlenka, která oprášila starou technologii zápalných či výbušných lodí a člunů, jež byly v minulých století vypouštěny proti kotvištím nepřítele, přehradám blokujícím přístup k přístavům nebo říčním cestám. Konstruktéři v několika zemích si uvědomili, že spalovací motor jim dává možnosti, o jakých si mohli nechat jejich předci jenom zdát. Malý rychlý člun vybavený silnou výbušnou hlavicí dokázal poškodit či dokonce potopit i velkou válečnou loď. Jeho výroba přitom nepotřebovala větší množství stavebních normohodin a nespolykala nijak značné finanční prostředky. Relativně levná a snadno vyrobitelná zbraň však měla jiná úskalí. Vzhledem k nevelkým rozměrům ji bylo nutné skrytě dopravit co nejblíže místa útoku, protože na dlouhé plavby po rozbouřeném moři nebyla konstruována. Zvláště riskantní byla sama akce, k navedení na cíl se používalo několik systémů, většinou však alespoň v první fázi bylo třeba manuální navedení. Pilot musel ve vysoké rychlosti zaměřit cíl a potom své plavidlo opustit, což bylo samo o sobě velice nebezpečné. K tomu se přičítala hrozba střelby z napadené lodi nebo obrany přístavu, rovněž silná exploze mohla pilota ve vodě smrtelně zranit. Přesto se explozivní čluny začaly vyrábět a především v letech druhé světové války získaly proslulost a vzbuzovaly obavy mezi námořníky bránícími válečné základny. To byl ostatně významný sekundární efekt nasazení jak výbušných člunů, tak miniponorek. Protivník totiž musel k obraně před těmito levnými prostředky nasadit zpravidla mnohem větší a nesrovnatelně nákladnější síly. Jen sama existence miniaturních námořních zbraní a možnost jejich náhlého úderu tedy pomáhala odčerpávat lidské i ekonomické zdroje nepřítele, který by jinak mohl strážní lodě, mužstvo i patrolující letouny nasadit jinde… Doprodej starších titulů vydaných před rokem 2015. (knihydobrovsky.cz)

Velká ilustrovaná encyklopedie nabízí přehled 154 nejvýznamnějších tanků a samohybných děl od roku 1915 až po současnost. Je rozdělena na čtyři hlavní části – tanky vyráběné do roku 1939, druhoválečné stroje, tanky ze studené války a současné, z arzenálu armád hlavních mocností i menších států. Obsahuje úvodní texty k vývoji obrněnců v jednotlivých armádách a řadu atraktivních odboček, například k taktice, munici nebo vybavení osádek. U každého obrněnce najdete základní technicko-taktická data verze, jejíž fotografii či vyobrazení najdete u tabulky, i přehled nejvýznamnějších kladů a záporů. Bohatý vizuální materiál zahrnuje přehledné grafiky a unikátní kolorované fotografie. Pokud se zajímáte o obrněnou techniku, pak by vám tato největší česká encyklopedie neměla v knihovně chybět! Definitivní třetí rozšířené vydání obsahuje navíc 29 tanků a samohybných děl z výzbroje různých armád a ze všech historických epoch, oproti vydání prvnímu. Kompletuje technické srovnání hlavních modelů druhé světové války německé, sovětské, americké a britské provenience, a také podrobný pohled na prvorepublikové československé tančíky a tanky vz. 33 a LT vz. 34, 35 a 38. Již od druhého vydání byla také vyčleněna a rozšířena závěrečná kapitola o nejmodernější technice. (knihydobrovsky.cz)

Od počátku dvacátého století se intenzivně vyvíjely dvě zbraně, které měly navždy změnit charakter moderních válek. Jednou bylo letectvo a druhou tanky a ostatní druhy pozemní obrněné techniky. Bylo jen logické, že se musely oba druhy zbraní ve válkách střetnout. Zatímco letouny byly stále dokonaleji vyzbrojovány k útokům na pozemní cíle a posléze vznikly specializované bitevní letouny, musely armády řešit otázku obrany vojsk před vzdušným napadením. Vzhledem k mobilnímu charakteru válek bylo třeba umístit protiletadlovou zbraň na odolný podvozek, aby dokázala doprovázet postupující obrněné nebo automobilní kolony. Již před první světovou válkou se objevily první pokusy o vytvoření samohybného kanónu k ničení nepřátelských balónů, později přicházely stále dokonalejší komplety, mnohdy postavené na tankových podvozcích. V prostředí druhé světové války byla vojsková protiletadlová obrana nutností a svůj význam si zachovala přes období studené války až podnes. Zásadní zlom přišel v období po druhé světové válce, kdy se začaly v armádách rozšiřovat řízené protiletadlové rakety. I tato nová kategorie vojenské techniky se záhy stala součástí mobilních jednotek a protiletadlové střely začaly využívat jako nosičů obrněných vozidel. Kniha Protiletadlová obrněná vozidla je věnována vývoji pancéřovaných strojů, určených k boji s nepřátelskými letadly i vrtulníky a zachycuje vývojové trendy od počátku dvacátého století až po současnost. (knihydobrovsky.cz)

Krátce po okupaci zbytku českých zemí 15. března 1939 začaly v právě ustanoveném protektorátu vznikat nové extrémistické strany a hnutí, jejichž ideovým pilířem se stala co nejužší spolupráce okupanty a vzývání Adolfa Hitlera. Většina z nich měla doslova jepičí život a minimum členů, často zanikaly po několika schůzích nebo dostaly charakter stolních společností v oblíbené pivnici. Několik stran a hnutí však představovalo výrazně početnější formace. Nejznámější a vlasteneckým obyvatelstvem nejvíce nenáviděná byla kolaborantská Vlajka pod vedením Jana Ryse-Rozsévače. Vedle ní však vzniklo i několik dalších stran s pevnou organizační strukturou, které alespoň na čas dokázaly získat stovky nebo dokonce tisíce členů a vybudovat sekretariáty v řadě měst a obcí. Do této kategorie patřila i Národně socialistická česká dělnická a rolnická strana, která představovala pokus o vybudování české obdoby Hitlerovy NSDAP. Vedena Františkem Mikulášem Mlčochem, jednou z nejbizarnějších postav našich politických dějin, existovala v podstatě po celou válku a stala se velmi obávanou kolaborantskou organizací. Její vedení i část prostého členstva aktivně spolupracovali s gestapem a Zelené hákové kříže, jak se straně přezdívalo, se zařadily k nejtemnějším organizacím z období okupace. (knihydobrovsky.cz)

Období první československé republiky (1918-1938) z pohledu kriminální činnosti a práce vyšetřovatelů nebylo jen érou ze slavného televizního seriálu známého rady Vacátka a jeho "hříšných lidí" ani aférou týkající se nikdy nevyřešeného případu vraždy Otýlie Vranské. V této době bylo vyneseno více než čtyři sta nejvyšších trestů za kriminální trestné činy, které pravidelně plnily první stránky bulvárních novin, ale i seriózních deníků. Ani fungující parlamentní demokracie, zaštítěná morální autoritou T. G. Masaryka, nebyla překážkou pro různé aféry s konotacemi na nejvyšší politická místa. Nezůstalo však jen u nich - v ČSR řádil i mezinárodní organizovaný zločin, od padělání bankovek až po vraždy a atentáty. Tíživá mezinárodní situace, kdy republika byla obklopena téměř samými nepřáteli, také přála v nebývalé míře špionáži. Autoři, historici Jiří Plachý a Ivo Pejčoch, zmapovali toto období českých, respektive československých dějin a pro každý rok této éry vybrali do své nové knihy kriminální případ, který se v té době těšil největší pozornosti celé společnosti. Čtenář se tak může seznámit nejen s kauzou Otýlie Vranská, ale například i s případy psychicky narušeného otcovraha Zdeňka Hlasivce, Hildy Hanikové, která zorganizovala vraždu svého manžela, Oldřicha Filipína, několikanásobného loupežného vraha, Marie Volfové, jedné z nejznámějších vražedkyň československé historie, či sexuálního devianta Svatopluka Štěpánka, známého jako "roudnický netvor". Stranou zájmu autorů ale nezůstaly ani případy s politickým podtextem, charakteristické především pro třicátá léta, takže se čtenář může podrobněji seznámit například s procesem s Volkssportem, tedy soudním líčením se sudetoněmeckými nacisty, pokusem o ozbrojený politický převrat v roce 1933, známým jako "židenický puč", nebo s fémovou vraždou inženýra Formise. Aby ilustrovali postoj společnosti v období první republiky k homosexuálním vztahům, vybrali autoři pro rok 1927 případ soudního procesu s ženami obviněnými z lesbického vztahu. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Masarykovy vražedkyně se pokouší přinést pohled na dosud historicky nezpracované téma, nejzávažnější kriminalitu žen v meziválečném období. Odtud pochází i název publikace poukazující na vlastní obsah. Námětem jsou totiž osudy všech žen, které byly v období existence první republiky odsouzeny k trestu smrti a před jeho vykonáním zachráněny milostí prezidenta republiky. Jím byla takřka ve všech případech první hlava československého státu, Tomáš Garrique Masaryk. Mezi omilostněnými najdeme příslušnice různých sociálních vrstev a vzdělání i diametrálně odlišných motivací. Naprostá většina z nich však byla odsouzena za vraždy, leckdy několikanásobné, zcela ojedinělou se stala k smrti odsouzená špiónka. Text přináší nový pohled na otázku ženské kriminality i postoje prvního prezidenta T. G. Masaryka k oblasti udělování milosti v hrdelních případech. Text nepopisuje jen vlastní soudní případy, ale snaží se zobrazit i další životní osudy odsouzených žen. U značné části temných antihrdinek, tvořících námět jednotlivých kapitol, se podařilo dohledat i jejich fotografie a kniha tak není pouhým popisem zločinů anonymních pachatelek, ale dává jim i reálnou tvář. Lze říci, že do laskavého pohledu na kriminalitu první republiky, jíž nabízel legendární seriál Hříšní lidé města pražského, má drsná skutečnost značně daleko. (patro.cz)

Přestože japonská obrněná technika nepatřila k těm nejvýraznějším v této oblasti, je historie japonských tanků, samohybných děl a obrněných automobilů velmi zajímavá. Vojenský průmysl orientovaný na expanzi, začal nejdříve kopírovat západní technologie a na základě zkušeností budovat systém své vlastní obrněné techniky určené k vedení agresivní války. Jak vše dopadlo, známe z historie. Kniha podává zejména základní informace o vývoji a výrobě, technických a bojových parametrech a nasazení bojových vozidel. 20 barevných kreseb kamufláží, 81 černobílých fotografií, 52 výkresů (knihydobrovsky.cz)

Od počátku dvacátého století se intenzivně vyvíjely dvě zbraně, které měly navždy změnit charakter moderních válek. Jednou bylo letectvo a druhou tanky a ostatní druhy pozemní obrněné techniky. Bylo jen logické, že se musely oba druhy zbraní ve válkách střetnout. Zatímco letouny byly stále dokonaleji vyzbrojovány k útokům na pozemní cíle a posléze vznikly specializované bitevní letouny, musely armády řešit otázku obrany vojsk před vzdušným napadením. Vzhledem k mobilnímu charakteru válek bylo třeba umístit protiletadlovou zbraň na odolný podvozek, aby dokázala doprovázet postupující obrněné nebo automobilní kolony. Již před první světovou válkou se objevily první pokusy o vytvoření samohybného kanónu k ničení nepřátelských balónů, později přicházely stále dokonalejší komplety, mnohdy postavené na tankových podvozcích. V prostředí druhé světové války byla vojsková protiletadlová obrana nutností a svůj význam si zachovala přes období studené války až podnes. Zásadní zlom přišel v období po druhé světové válce, kdy se začaly v armádách rozšiřovat řízené protiletadlové rakety. I tato nová kategorie vojenské techniky se záhy stala součástí mobilních jednotek a protiletadlové střely začaly využívat jako nosičů obrněných vozidel. Kniha Protiletadlová obrněná vozidla je věnována vývoji pancéřovaných strojů, určených k boji s nepřátelskými letadly i vrtulníky a zachycuje vývojové trendy od počátku dvacátého století až po současnost. (patro.cz)

Čtenář v knize najde informace o vývoji tanků od jejich prvopočátků v zákopech první světové války až do začátku 90. let, nově navíc kapitola o současných tancích. Autorem většiny textů je pracovník VHÚ a odborník na dějiny obrněné techniky Ivo Pejčoch. Svět tanků je pro přehlednost rozdělen do tří sekcí, které zahrnují Velkou, druhou světovou a studenou válku. (patro.cz)

(patro.cz)

V letech 1945 – 1947 a pak znovu od března do prosince 1948 probíhala v Československu tzv. první a druhá retribuce. Jednalo se o proces potrestání válečných zločinců a kolaborantů, kteří se provinili podle tzv. velkého retribučního dekretu (č. 16/1945 Sb.). Na principu potrestání těchto zločinců se shodly exilové reprezentace okupovaných evropských států již počátkem roku 1942. O rok později přijaly za své tuto myšlenku i spojenecké velmoci. Ještě během války byla čs. exilovými institucemi vypracována norma, tvořící právní rámec pozdější retribuce. Od léta 1945 tak v českých zemích působilo 27 mimořádných lidových soudů (na Slovensku byla situace poněkud odlišná), jimiž bylo v průběhu výše uvedené doby odsouzeno více než 30 tisíc válečných zločinců a kolaborantů. Z nich nad 738 vyslovily soudy trest smrti, který byl vzápětí vykonán. Mezi nimi se nacházelo také 67 žen. Bylo to vůbec poprvé v dějinách novodobého českého trestního práva, co byl nejvyšší trest na ženách nejen vynesen, ale i vykonán. V knize jsou vůbec poprvé všechny tyto případy na základě primárních historických pramenů zrekonstruovány a popsány. Je to také vůbec poprvé, co je pozornost věnována tomuto aspektu poválečného vyrovnání se s okupační minulostí. (patro.cz)

Italská konstrukční škola dala základ vzniku mnoha novodobým španělským konstrukcím obrněných vozidel. Kniha podrobně popisuje jednotlivé kategorie i jejich vliv na další vývoj těchto zbraní. 79 černobílých fotografií, 122 výkresů, 21 reprodukcí (knihydobrovsky.cz)

Černá kniha sovětské okupace přináší informace o nejzávažnějších důsledcích vojenské intervence armád Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a následné sovětské vojenské okupace 1968–1991. Těmito důsledky jsou občané zemřelí v důsledku působení intervenčních nebo okupačních vojsk. Kniha rovněž zaplňuje dosavadní mezeru v historickém bádání tzv. normalizace jako nástin vývoje a základních problémů sovětské okupace. Od prvního vydání v roce 2015 autoři objevili údaje o dosud neznámých obětech let 1969-1991. Znovu podrobili zkoumání i počáteční měsíce okupace v roce 1968. Výsledkem se stala kniha Okupace 1968 a její oběti, kterou roku 2017 vydal jako neprodejnou publikaci Vojenský historický ústav v Praze. Během studia nových archivních materiálů se podařilo objevit nebo upřesnit řadu informací, vztahujících se k prožívání a následkům invaze roku 1968 především z perspektivy občanů Československa. Rovněž se podařilo zpřesnit seznam obětí intervenčních a okupačních jednotek od srpna do prosince 1968. Ještě před deseti lety se mělo všeobecně za to, že zemřelých československých občanů bylo 108. Zkoumáním dosud historicky nezpracovaných archiválií se nám podařilo objevit další informace a stav obětí z roku 1968 je 137. I u těch, jejichž jména byla již známá, se v mnoha případech povedlo nově objasnit podrobnosti průběhu tragických událostí i životopisů obětí. Díky ochotě archivních institucí i příbuzných zemřelých jsme dokázali u většiny z nich text doplnit jejich fotografiemi a jednotliví zemřelí tak pro čtenáře přestávají být statistickým údajem a pomyslně dostávají skutečnou tvář. Z dalšího období let sovětské okupace 1969–1991 byly upřesněny nepotvrzené nebo objeveny poznatky o dosud neznámých případech. Počet potvrzených obětí na životech za toto dlouhé období se zvýšil z 267 na 288, tedy o 21. Autoři se rozhodli také pro jednotné chronologické zpracování tragických událostí za celé období od 21. srpna 1968 do 25. června 1991. Dosavadní rozdělení na oběti několika měsíců roku 1968 a potom na další období let 1969-1991 není metodologicky nejvhodnější, protože 31. prosinec 1968 není v této problematice žádným historickým mezníkem. Celkový počet obětí na životech ze strany obyvatel Československa vzniklých v souvislosti s pobytem sovětských vojsk tedy je 425. Do kapitol přibližujících celkový rámec sovětské vojenské přítomnosti byly doplněny některé nové poznatky a opraveny zjištěné nepřesnosti. Doplněné vydání knihy věnované především nejzávažnějším dopadům vojenské intervence armád pěti zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968 i následného působení Střední skupiny sovětských vojsk v Československu vychází v roce padesátého výročí srpna 1968. (patro.cz)

V druhé polovině devatenáctého století se jako jeden z produktů technické revoluce objevilo jízdní kolo a rychle zdokonalovalo. V posledních dekádách jej začaly používat některé armády a v průběhu první světové války již cyklistické jednotky tvořily nedílnou součást řady armád. Objevil se levný a efektivní prostředek pro průzkum, speciální operace nebo rychlé průniky do hloubky nepřátelského území, který měl své využití i v meziválečném období. Již československé legie v Itálii vybudovaly první cyklistické útvary a v této tradici se pokračovalo i v meziválečné republice. V průběhu dvacátých let disponovala československá armáda cyklistickými jednotkami u jezdectva a hraničářských útvarů, před polovinou třicátých let pak došlo k jejich rozsáhlé reorganizaci. Armáda pak disponovala pěticí cyklistických praporů, které existovaly až do nacistické okupace. V letech druhé světové války postavilo cyklistické jednotky protektorátní vládní vojsko i armáda Slovenské republiky, zcela poslední útvar tohoto druhu se ale objevil v rámci exilové československé armády. S koncem druhé světové války se uzavřela čtvrt století dlouhá a pozoruhodná historie tohoto druhu zbraně v československých ozbrojených silách. (patro.cz)

Přesto, že obrněná technika malých států nebyla svým množstvím ani konstrukcí ve světě určující, lze konstatovat, že se podstatnou měrou podílela na různých konfliktech nebo misijních akcích. Z těchto deseti zemí jsou nejzajímavější zbraně z Finska, Švédska a Jugoslávie. 10 barevných a 76 černobílých fotografií, 55 výkresů (knihydobrovsky.cz)

Kniha Němečtí orli nad Španělskem 2 se věnuje jednotlivým typům německých letadel, které za občanské války ve Španělsku v rámci Legionu Condor prošly bojovým křtem. Čtenáře seznamuje s podmínkami jejich vzniku, vývojem, variantami, podrobnostmi z bojové činnosti a také jejich zbarvením. Druhý díl představuje typy Heinkel He 112 až Messerschmitt Bf 109 a navazuje tak na první díl, ve kterém jsou zařazeny Arado Ar 68 až Heinkel He 111. To vše při užití nově dostupných dokumentů, reflexí a článků z dobových tiskovin a zejména nejnovějších publikací zahraniční provenience, které umožňují korigovat mnohé nepřesnosti či omyly, týkající se nejen nasazení daných letadel ve Španělsku, ale také okolností jejich vzniku. Text je doplněn více než čtyřmi sty obrazovými přílohami, včetně 48 barevnými kresbami. (knihydobrovsky.cz)

Krátce po okupaci zbytku českých zemí 15. března 1939 začaly v právě ustanoveném protektorátu vznikat nové extrémistické strany a hnutí, jejichž ideovým pilířem se stala co nejužší spolupráce okupanty a vzývání Adolfa Hitlera. Většina z nich měla doslova jepičí život a minimum členů, často zanikaly po několika schůzích nebo dostaly charakter stolních společností v oblíbené pivnici. Několik stran a hnutí však představovalo výrazně početnější formace. Nejznámější a vlasteneckým obyvatelstvem nejvíce nenáviděná byla kolaborantská Vlajka pod vedením Jana Ryse-Rozsévače. Vedle ní však vzniklo i několik dalších stran s pevnou organizační strukturou, které alespoň na čas dokázaly získat stovky nebo dokonce tisíce členů a vybudovat sekretariáty v řadě měst a obcí. Do této kategorie patřila i Národně socialistická česká dělnická a rolnická strana, která představovala pokus o vybudování české obdoby Hitlerovy NSDAP. Vedena Františkem Mikulášem Mlčochem, jednou z nejbizarnějších postav našich politických dějin, existovala v podstatě po celou válku a stala se velmi obávanou kolaborantskou organizací. Její vedení i část prostého členstva aktivně spolupracovali s gestapem a Zelené hákové kříže, jak se straně přezdívalo, se zařadily k nejtemnějším organizacím z období okupace. (patro.cz)

Černá kniha sovětské okupace přináší informace o nejzávažnějších důsledcích vojenské intervence armád Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a následné sovětské vojenské okupace 1968–1991. Těmito důsledky jsou občané zemřelí v důsledku působení intervenčních nebo okupačních vojsk. Kniha rovněž zaplňuje dosavadní mezeru v historickém bádání tzv. normalizace jako nástin vývoje a základních problémů sovětské okupace. Od prvního vydání v roce 2015 autoři objevili údaje o dosud neznámých obětech let 1969-1991. Znovu podrobili zkoumání i počáteční měsíce okupace v roce 1968. Výsledkem se stala kniha Okupace 1968 a její oběti, kterou roku 2017 vydal jako neprodejnou publikaci Vojenský historický ústav v Praze. Během studia nových archivních materiálů se podařilo objevit nebo upřesnit řadu informací, vztahujících se k prožívání a následkům invaze roku 1968 především z perspektivy občanů Československa. Rovněž se podařilo zpřesnit seznam obětí intervenčních a okupačních jednotek od srpna do prosince 1968. Ještě před deseti lety se mělo všeobecně za to, že zemřelých československých občanů bylo 108. Zkoumáním dosud historicky nezpracovaných archiválií se nám podařilo objevit další informace a stav obětí z roku 1968 je 137. I u těch, jejichž jména byla již známá, se v mnoha případech povedlo nově objasnit podrobnosti průběhu tragických událostí i životopisů obětí. Díky ochotě archivních institucí i příbuzných zemřelých jsme dokázali u většiny z nich text doplnit jejich fotografiemi a jednotliví zemřelí tak pro čtenáře přestávají být statistickým údajem a pomyslně dostávají skutečnou tvář. Z dalšího období let sovětské okupace 1969–1991 byly upřesněny nepotvrzené nebo objeveny poznatky o dosud neznámých případech. Počet potvrzených obětí na životech za toto dlouhé období se zvýšil z 267 na 288, tedy o 21. Autoři se rozhodli také pro jednotné chronologické zpracování tragických událostí za celé období od 21. srpna 1968 do 25. června 1991. Dosavadní rozdělení na oběti několika měsíců roku 1968 a potom na další období let 1969-1991 není metodologicky nejvhodnější, protože 31. prosinec 1968 není v této problematice žádným historickým mezníkem. Celkový počet obětí na životech ze strany obyvatel Československa vzniklých v souvislosti s pobytem sovětských vojsk tedy je 425. Do kapitol přibližujících celkový rámec sovětské vojenské přítomnosti byly doplněny některé nové poznatky a opraveny zjištěné nepřesnosti. Doplněné vydání knihy věnované především nejzávažnějším dopadům vojenské intervence armád pěti zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968 i následného působení Střední skupiny sovětských vojsk v Československu vychází v roce padesátého výročí srpna 1968. (knihydobrovsky.cz)

Mnoho nastávajících matek se těší na děťátko, ale zároveň mají obavy z porodu, bojí se bolesti a nepříjemností s ním spojených. Zkušenosti jiných ale ukazují, že s patřičnou přípravou je takový strach zbytečný. Hypnoporod patří k metodám, které těhotné ženy připraví na klidný a přirozený porod bez potřeby lékařské intervence. Srozumitelně popisuje a učí, jak správně dýchat a používat při porodu metodu autosugesce, jak se uklidnit a uvolnit, mít při porodu naprostou kontrolu nad svým tělem. Cílem je hluboká relaxace během této náročné doby a odstranění strachu. Metodu hypnoporodu často využívají i známé osobnosti, například Jessica Alba, ale především se o ní mluví jako o metodě, která pomohla k hladkým a snadným porodům vévodkyni Kate, manželce britského prince Williama. (patro.cz)

Autor knihy PhDr. Slavomír Pejčoch-Ravik, narozený roku 1932, strávil těžší část života v podniku invalidů META (jako cenový znalec). V příznivých politických obdobích se však angažoval i jako poradce Úřadu vlády a politický a ekonomický analytik premiéra. Studoval historii na UK, z píle se věnoval i archeologii a filozofii a v obtížných časech vydával literaturu o Bibli, světcích a o Bohu a přírodních vědách (zprvu ji zveřejňoval na vývěskách v chrámu sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze, později knižně). V souboru zhruba stovky titulů se též věnoval starožitnostem a užitému umění. Kromě zmíněných oborů se angažoval v postgraduálním studiu na VŠE (obor financování a ceny), pracoval jako odborník pro sdělovací prostředky („research fellow“) v NATO a na College of Arts si své rozsáhlé jazykové znalosti obohatil postgraduálně v Bagdádu o arabštinu. (patro.cz)

Model letadla - plastový, měřítko 1 : 72, vojenské letadlo, realistické provedení, z období 2. světové války, vhodné na vystavení a sběratelství, délka 22,7 cm, vhodný od 14 let Chtěli byste s dětmi trávit čas a složit si nějaký zajímavý kousek? V tom případě vás jistě nadchne realistické provedení modelu letadla Italeri v měřítku 1:72. Modelování je totiž krásným retro koníčkem, který se opět vrací do módy a našel si celou řadu příznivců. Vojenský model letadla má kvalitně zpracované díly, které do sebe přesně zapadají. K jeho výrobě posloužil kvalitní materiál, jakým je plast. Výrobek je ideální pro děti od 14 let. Historický model letadla Italeri z období 2. světové války obsahuje rovněž podrobný montážní plán, a tak modelování půjde hezky od ruky. Jeho zemí původu je Německo. Jeho délka po kompletním sestavení činí 22,7 cm. Zásadní vlastnosti modelu letadla Model Kit letadlo 1436 - HEINKEL HE111H Vojenský model letadla Italeri v měřítku 1:72 zaměstná... (alza.cz)

Čs. letectvo po válce evidovalo tři produkty firmy Heinkel – He 72, He 111 a He 219, v případě He 111 a He 219 v počtu pouze několika kusů, počet He 72 přesáhl desítku. Všechny naše He 72 byly v majetku čs. vojenské správy, avšak byly zapůjčeny aeroklubům. Aerokluby je používaly především ke vlekání větroňů a v této roli si vysloužily uznání i značnou popularitu. O letouny He 111 neměla čs. vojenská správa v prvních poválečných letech zájem. Iniciativa k jejich využití však vzešla od VLÚ Letňany. Tato instituce se po válce zabývala řešením desítek výzkumných, zkušebních a výrobních úkolů, mezi nimiž byly zkoušky „raketového dálkově řízeného leteckého torpéda“, tedy řízené letounové střely Henschel Hs 293A, zkouškami trofejních proudových motorů BMW 003 a Jumo 004, zkouškami bombardovací výstroje a zkušebním bombardováním, mj. též zkouškami řízené pumy PC 1400Fx Fritz X. K tomu bylo nutno mít vhodný letoun. Dva stroje byly získány z Bulharska, třetí stroj pocházející z válečné kořisti byl až ve dnech 26.-28.4.1950 převzat vojenskou správou po revizi v závodě Rudý Letov. Dva letouny byly v LVÚ využívány v letech 1948-49 k různým zkouškám, jeden byl upraven pro letové zkoušky proudových motorů Jumo 004 a BMW 003. V r. 1950 byl jeden (možná dva?) He 111 upraven pro letecké snímkování a předán Fotoletecké skupině, kde dolétal v r. 1957. Prokazatelně dva stroje byly v letech 1952 – 1953 používány k vlekání vlečných terčů pro střelby stíhacích S-102. Oba byly zrušeny během let 1953-1954. Zájem o He 219 projevilo MNO až v r. 1948, kdy oznámilo továrně Rudý Letov zámysl objednat opravu dvou kusů z materiálu nacházejícího se v Chebu. Rudý Letov zahájil kompletaci dvou letounů, první byl byl zalétnut 25.2.1950, na druhém letounu, který měl být přizpůsoben pro montáž proudového motoru, se v té době stále pracovalo. Snahy o jejich využití byly vcelku bezvýsledné, oba byly zrušeny asi někdy na počátku roku 1953. (knihydobrovsky.cz)

Německý letecký konstruktér Ernst Heinkel (24. ledna 1888 – 30. ledna 1958) se stal jedním ze symbolů německé Luftwaffe. Autor, německý historik Dr.Volker Koos se věnuje sbírání fotografií, studiu historických dokumentů a zachycování vzpomínek Heinkelových spolupracovníků desítky let. Jeho práce dokumentuje konstrukční činnost Ernsta Heinkela od 1. světové války až do roku 1958. 1. díl zachycuje prvních 10 let činnosti jeho firmy a chronologicky ve fotografiích dokumentuje všechny typy, které firma vyprodukovala pro švédské letectvo, do USA, Japonska a SSSR a samozřejmě pro tajně budovanou budoucí Luftwaffe. (knihydobrovsky.cz)

Německý letecký konstruktér Ernst Heinkel (24. ledna 1888 – 30. ledna 1958) se stal jedním ze symbolů německé Luftwaffe. Autor, německý historik Dr.Volker Koos, se věnuje sbírání fotografií, studiu historických dokumentů a zachycování vzpomínek Heinkelových spolupracovníků desítky let. Jeho práce dokumentuje konstrukční činnost Ernsta Heinkela od 1. světové války až do roku 1958. 2. díl zachycuje činnost jeho firmy chronologicky ve fotografiích od třicátých let, přes 2. světovou válku až do poválečné Německé spolkové republiky a dokumentuje všechny typy, které firma v tomto období vyprodukovala.- obsahuje cca 130 čb. fotografií (knihydobrovsky.cz)

Po úspěšných titulech Chodit po provaze je snadné (2011, Nejkrásnější kniha ČR 2012) a Plop! (2015), které vyšly s ilustracemi Jiřího Stacha, vydáváme tento rok Wernischovu sbírku básní s názvem He, he! Ivan Wernisch ji sestavil ze starých i nových textů a krásnými ilustracemi ji doprovodil tentokrát slavný malíř Viktor Pivovarov. Ivan Wernisch píše dětem, potažmo mládeži? A o čempak? Kudy vede cesta do Ašchabadu? Kudy plují kominické lodě? Co povídá hlava na stole? Anebo o něčem úplně jiném. Anebo o něčem úplně stejném. Básník Wernischova formátu zvládne psát svá poselství o čemkoli komukoli. Kdykoli a kdekoli. O všednodenních tragédiích a nadoblačné grotesce. O hrůze i radosti života, o minulém, které živí přítomné i budoucí, o sobě (v množném čísle), o začátku a konci. O neposedném pramínku slasti, který proskakuje trhlinami v mohutném masivu reality. To vše tentokrát v přátelském svazku s kresbami Viktora Pivovarova. Sluší jim to. He, he! Radim Kopáč (patro.cz)

Po úspěšných titulech Chodit po provaze je snadné (2011, Nejkrásnější kniha ČR 2012) a Plop! (2015), které vyšly s ilustracemi Jiřího Stacha, vydáváme tento rok Wernischovu sbírku básní s názvem He, he! Ivan Wernisch ji sestavil ze starých i nových textů a krásnými ilustracemi ji doprovodil tentokrát slavný malíř Viktor Pivovarov. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Jeníček, Mařenka a jejich svérázný kamarád Blboun nejapný jsou zpět a s nimi i známé postavy ze světa pohádek. Tentokrát se dozvíme pravdu o tom, jak to bylo se Šípkovou Růženkou, Otesánkem nebo Čertem a Káčou. To pravé velké dobrodružství ale začne v okamžiku, kdy se Jeníček s Mařenkou vydají hledat zázračné bylinky na Blbounův rodný ostrov Mauricius. Chcete vědět, k čemu je budou potřebovat? Tak se pusťte do poslouchání. Čeká vás totiž odhalení jednoho z největších tajemství o Blbounech! (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Ivan Wernisch, 64 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Po úspěšných titulech Chodit po provaze je snadné (2011, Nejkrásnější kniha ČR 2012) a Plop! (2015), které vyšly s ilustracemi Jiřího Stacha, vydáváme tento rok Wernischovu sbírku básní s názvem He, he! Ivan Wernisch ji sestavil ze starých i nových textů a krásnými ilustracemi ji doprovodil tentokrát slavný malíř Viktor Pivovarov. Ivan Wernisch píše dětem, potažmo mládeži? A o čempak? Kudy vede cesta do Ašchabadu? Kudy plují kominické lodě? Co povídá hlava na stole? Anebo o něčem úplně jiném. Anebo o něčem úplně stejném. Básník Wernischova formátu zvládne psát svá poselství o čemkoli komukoli. Kdykoli a kdekoli. O všednodenních tragédiích a nadoblačné grotesce. O hrůze i radosti života, o minulém, které živí přítomné i budoucí, o sobě (v množném čísle), o začátku a konci. O neposedném pramínku slasti, který proskakuje trhlinami v mohutném masivu reality. To vše tentokrát v přátelském svazku... (alza.cz)

Akustická kytara - 6 strun, tělo Dreadnought, 20 pražců, menzura 650 mm, šířka nultého pražce 43 mm, matná povrchová úprava, přední deska smrk, zadní deska sapele, luby sapele, krk mahagon, hmatník palisandr (alza.cz)

Televize přenosná, LCD, 26cm, 1024x600, DVB-T2, H.265 HEVC, USB, HDMI, 3.5mm jack, repro 2x 1.5W, 12V, dálkové ovládání, lithium-polymerová baterie Každý z nás ocení televizní přijímač s uživatelským standardem. Prostorově ekonomická velikost úhlopříčky 10" Trevi LTV 2010 HE dohromady s rozlišením 1024 × 600 px se hodí pro každého, kdo hledá televizi dostačující do velikostně omezených prostorů a menších místností. Užitá technologie LCD CCFL díky světelným trubicím pod displejem slibuje ničím nerušený jas a kontrast po celé ploše obrazovky. (alza.cz)

Jádrem všech tří pluginů je výrazný EQ, schopný plynule přecházet mezi 8 různými „snímky“. Frekvence a amplituda každého pásma EQ mohou být dynamicky modulovány, dokonce i z různých zdrojů pro každý snímek! S elegantním a do budoucna odolným novým designem se Filterscape stal vizuálně přitažlivějším a pohodlnějším pro používání. Nový vícepásmový ekvalizér je založen na analogovém modelu, který byl optimalizován pro rychlou modulaci, což má za následek výrazně lepší kvalitu zvuku, když se dostane na hranu. Sekce filtrů byla rozšířena a představuje tři nové modely analogových filtrů, které nabízejí krásné plynulé drive a rezonanční charakteristiky. Podporované formáty pluginů: VST2;VST3;AAX Systémové požadavky: Win 7 <;Mac OSX 10.10 < Typ: Ekvalizér Licence: Plná verze Hardwarové požadavky: 200 MB HD;1 GB RAM Kompatibilní s: Všechny hlavní DAW (muziker.cz)

Olejový filtr - pro čtyřkolky a motocykly výrobce ATV HONDA a HONDA Technické parametry:Průměr v mm: 69Typ filtru: Vlozka filtruDélka (v mm): 45Sirka v mm: 69 (alza.cz)

Stahovací pásky na kabely s RFID identifikátorem nabízejí inovativní řešení pro jednoznačnou identifikaci a rychlé označení výrobků. Pásky z plastu jsou vybaveny transpondérem. Dochází tak ke spojení četných výhod běžných kabelových pásek s technologií RFID. Jde o ideální řešení především pro zabezpečení, serializaci, sledování a identifikaci výrobků v oblasti správy provozních zařízení, elektronické kontroly, inventarizace, zápůjček a pronájmu i údržby a servisu. Flexibilní a bezkontaktní datová komunikace·Jasná identifikace objektů pomocí jednoznačného číslování·Rychlejší správa dat ve srovnání s papírovými řešeními·Přesnější proces dokumentace - brání lidským chybám·Pevná a odolná i vůči nepříznivému prostředí a proti čištění·Vysokofrekvenční (VF - 13,56 MHz)·S možností přepisování (conrad.cz)

Stahovací pásky na kabely s RFID identifikátorem nabízejí inovativní řešení pro jednoznačnou identifikaci a rychlé označení výrobků. Pásky z plastu jsou vybaveny transpondérem. Dochází tak ke spojení četných výhod běžných kabelových pásek s technologií RFID. Jde o ideální řešení především pro zabezpečení, serializaci, sledování a identifikaci výrobků v oblasti správy provozních zařízení, elektronické kontroly, inventarizace, zápůjček a pronájmu i údržby a servisu. Flexibilní a bezkontaktní datová komunikace·Jasná identifikace objektů pomocí jednoznačného číslování·Rychlejší správa dat ve srovnání s papírovými řešeními·Přesnější proces dokumentace - brání lidským chybám·Pevná a odolná i vůči nepříznivému prostředí a proti čištění·Vysokofrekvenční (VF - 13,56 MHz)·S možností přepisování (conrad.cz)

Stahovací pásky na kabely s RFID identifikátorem nabízejí inovativní řešení pro jednoznačnou identifikaci a rychlé označení výrobků. Pásky z plastu jsou vybaveny transpondérem. Dochází tak ke spojení četných výhod běžných kabelových pásek s technologií RFID. Jde o ideální řešení především pro zabezpečení, serializaci, sledování a identifikaci výrobků v oblasti správy provozních zařízení, elektronické kontroly, inventarizace, zápůjček a pronájmu i údržby a servisu. Flexibilní a bezkontaktní datová komunikace·Jasná identifikace objektů pomocí jednoznačného číslování·Rychlejší správa dat ve srovnání s papírovými řešeními·Přesnější proces dokumentace - brání lidským chybám·Pevná a odolná i vůči nepříznivému prostředí a proti čištění (conrad.cz)

Stahovací pásky na kabely s RFID identifikátorem nabízejí inovativní řešení pro jednoznačnou identifikaci a rychlé označení výrobků. Pásky z plastu jsou vybaveny transpondérem. Dochází tak ke spojení četných výhod běžných kabelových pásek s technologií RFID. Jde o ideální řešení především pro zabezpečení, serializaci, sledování a identifikaci výrobků v oblasti správy provozních zařízení, elektronické kontroly, inventarizace, zápůjček a pronájmu i údržby a servisu. Flexibilní a bezkontaktní datová komunikace·Jasná identifikace objektů pomocí jednoznačného číslování·Rychlejší správa dat ve srovnání s papírovými řešeními·Přesnější proces dokumentace - brání lidským chybám·Pevná a odolná i vůči nepříznivému prostředí a proti čištění·Nízkofrekvenční (NF - 125 KHz)·Ochrana proti přepsání (conrad.cz)

Napájecí zdroj (5 V, 4A)·Kabel USB 3.0 se šrouby. (conrad.cz)

19" průmyslová skříň Ultron 64126, velikost racku (HE) 4 HE, 19 palec od výrobce Ultron v kategorii Příslušenství pro 19" rackovou skříň za skvělou cenu u Conrada. (conrad.cz)

V každém pekle je samozřejmě plno čertů, ale musí tu být i někdo, kdo se postará o pořádek, legraci a dobré jídlo. Ten někdo je babička! Čerti vědí, jak by to bez ní s peklem dopadlo. Čertí babička se o svoje nezbedné pekelníky trpělivě stará, léčí jejich bolístky a učí je v pekelné škole. A když začne vyprávět, to je něco… Na tomhle pekle bude něco moudrého. (patro.cz)

Kniha Němečtí orli nad Španělskem se věnuje jednotlivým typům německých letadel, které za občanské války ve Španělsku v rámci Legionu Condor prošly bojovým křtem. Čtenáře seznamuje s podmínkami jejich vzniku, vývojem, variantami, podrobnostmi z bojové činnosti a také jejich zbarvením. Do prvního dílu jsou zařazeny konstrukce počínaje Aradem Ar 68 a konče Heinkelem He 111, druhý díl představí typy Heinkel He 112 až Messerschmitt Bf 109. To vše při užití nově dostupných dokumentů, reflexí a článků z dobových tiskovin a zejména nejnovějších publikací zahraniční provenience, které umožňují korigovat mnohé nepřesnosti či omyly, týkající se nejen nasazení daných letadel ve Španělsku, ale také okolností jejich vzniku. (patro.cz)

Kniha se zabývá vybranými epizodami leteckých bojů občanské války ve Španělsku, zejména těmi, které se odehrávaly roku 1936 nad Madridem a v roce 1938 během bitvy na Ebru. Přibližuje reálie krutého občanského konfliktu i angažmá zahraničních interventů a představuje letouny nejrůznějších typů, od strojů zcela zastaralých či raritních, přítomných na Iberském poloostrově pouze v několika exemplářích, až po tehdy nejmodernější typy, které zde prošly bojovým křtem a staly se skutečnými legendami (Messerschmitt Bf 109, Heinkel He 111, Dornier Do 17, Polikarpov I-16, Tupolev SB). Pozornost věnuje také pestré směsici mužů usedajících za jejich řízení: Španělům z obou stran barikády, Sovětům, Němcům, Italům, Francouzům, Britům, Američanům, Čechoslovákům i pilotům jiných národností. Publikace obsahuje fotopřílohu, mapy, mnoho tabulek věnovaných jednotlivým leteckým typům i bohatý poznámkový aparát. (patro.cz)

Kniha se zabývá vybranými epizodami leteckých bojů občanské války ve Španělsku, zejména těmi, které se odehrávaly roku 1936 nad Madridem a v roce 1938 během bitvy na Ebru. Přibližuje reálie krutého občanského konfliktu i angažmá zahraničních interventů a představuje letouny nejrůznějších typů, od strojů zcela zastaralých či raritních, přítomných na Iberském poloostrově pouze v několika exemplářích, až po tehdy nejmodernější typy, které zde prošly bojovým křtem a staly se skutečnými legendami (Messerschmitt Bf 109, Heinkel He 111, Dornier Do 17, Polikarpov I-16, Tupolev SB). Pozornost věnuje také pestré směsici mužů usedajících za jejich řízení: Španělům z obou stran barikády, Sovětům, Němcům, Italům, Francouzům, Britům, Američanům, Čechoslovákům i pilotům jiných národností. Publikace obsahuje fotopřílohu, mapy, mnoho tabulek věnovaných jednotlivým leteckým typům i bohatý poznámkový aparát. (knihydobrovsky.cz)

Záslepka pro datové skříně LogiLink PN101G, velikost racku (HE) 1 HE, 19 palec od výrobce LogiLink v kategorii Příslušenství pro 19" rackovou skříň za skvělou cenu u Conrada. (conrad.cz)

Záslepka pro datové skříně LogiLink PN101B, velikost racku (HE) 1 HE, 19 palec od výrobce LogiLink v kategorii Příslušenství pro 19" rackovou skříň za skvělou cenu u Conrada. (conrad.cz)

Rychlé polohování a montážní místo jednotlivých klecová matice·Žádné speciální nářadí Všechny pouzdro uvnitř Rittal Lieferprogramms byly již během vaší tolerancí pro použití 19" Fastener. Pro použití v krytů jiných výrobců lze bez záruky postupy. 24x 19" Fastener (conrad.cz)

Navržen pro organizaci více kabelových cest na racku nebo ve skříních·Propůjčuje vašemu systému řádný a organizovaný vzhled·S 12 sloty a plastovým krytem·Kryt lze otevřít o 90 ° nahoru i dolů·Lehký a s dlouhou životností 19" rackový server 1U serverový rack kabelový management (conrad.cz)

Ivo Vodseďálek (1931–2017) patřil k významným autorům neoficiální literární scény po roce 1948. Během komunistického režimu existovalo jeho dílo výhradně v samizdatu; vycházet tiskem začalo teprve po roce 1989; v té době se Ivo Vodseďálek rovněž stal známým jako výtvarník a v roce 2000 svou knihou Felixír života získal uznání též jako pozoruhodný esejista. Svazek Díla nyní přináší Vodseďálkovu básnickou tvorbu z let 1949–1998 poprvé v úplnosti. Dílo Ivo Vodseďálka lze bez nadsázky označit za jeden z neobjevených pokladů moderní české literatury, tedy v tom smyslu, že širším čtenářským vrstvám je autor téměř neznámý – v literární obci se ovšem Vodseďálkovo dílo těšilo a těší až kultovnímu postavení. Mezi jeho přátele a obdivovatele patřili takoví velikáni české kultury jako Bohumil Hrabal, Vladimír Boudník nebo Egon Bondy, jeho odkazem se dlouhodobě zabývá literární časopis Revolver Revue i řada literárních historiků a kritiků. Souborné vydání Vodseďálkova básnického díla, jehož editorem je přední znalec a kronikář českého undergroundu Martin Machovec, je tak jakousi pomyslnou splátkou dlouholetého a citelného literárního dluhu.„ Jak konstatuje kritik Marek Vajchr, „Ivo Vodseďálek dokázal (…) rafinovaně ,naivistickou‘ stylizací evokovat nejeden unikavě znepokojivý stav duše, pro který nejenom čeština, ale možná žádný z jazyků na světě nemá ve slovnících dostatečně přiléhavé jméno.“ (patro.cz)