Žízeň v srdci spící - bohumil ždichynec

Životem jít a v duši cítit magické chvění, čistou, absolutní krásu. Moderní poezie, která přichází v neotřelé, svěží a čtenáři srozumitelné formě k současnému člověku, jemuž doba v informačně roztříštěném, nebezpečně chaotickém a stresujícím světě vyprazdňuje duši a podprahově nutí žít uspěchaný, prázdný, reklamou manipulovaný život. Žít s láskou, která musí existovat, být konkrétní, aby držela lidskou evoluci pohromadě, dotknout se podstaty poezie, zatímco ona uniká, vychutnat ji, proniknout až za ní. Změnit úhel pohledu, přestat ukrajovat to elementární ze své bytosti, poznat sama sebe. To je naléhavé, důvěrné poselství od renomovaného autora; spisovatele, esejisty, básníka, v civilní profesi lékaře a vědce. Napsal na 30 knih. Jeho poezie byla opakovaně představena i v mluvené formě ve známé pražské poetické vinárně Viola (v podání R. Lukavského aj.). Analyzovat svůj vnitřní svět a žít pravdivě autentický život- o tom je především zajímavá kniha poezie Bohumila Ždichynce. (knihydobrovsky.cz)

Není život pouhou hrou pokusu a omylu? Přetrvá v nás - a v srdcích těch, co přijdou po nás - obraz původní krajiny? V beletristicky psané, čtivé faktografické knize provází autor čtenáře historií krásného koutu jižních Čech. Itinerář cesty přizpůsobil poznávání osudů z dochovaných útržkovitých záznamů pamětníků, nesoustavných deníkových poznámek a ze studia kronik kraje jižních Čech, kde žili jeho předci po několik staletí. Autorovým průvodcem dějinami této magické krajiny ve střídání generací předků je symbolicky anděl. "Až si tudíž čtenáři budou moci s chutí přibližovat tolikeré stopy v srdci, zasuté i oživlé minulosti vyprávění, nechť ocení též autorův cit a smysl pro namnoze sedmibolestnou rozmanitost krajiny. Nic z toho neskončilo, nic nepropadlo v paměti, to vše naopak zanechalo i prostřednictvím autorových vstupů do života předků i do životů našich nevysychající a nesmazatelné stopy v srdci. Čtěme tedy o nich, čtěme i v nich," píše v úvodu ke knize doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. Je to víra v lepší svět, která provází autora na poutní cestě ke kořenům života. "K lidské zralosti patří znát své hranice a orientovat se dostatečným způsobem v současnosti. Autor se dokáže na podstatu věcí podívat novým a nečekaným pohledem, což je přínosem publikace. K tomu patří i hodnotící pohled na české dějiny," uvádí v doslovu PhDr. Olga Nytrová. Kniha je ilustrována zajímavými fotografiemi z archivů. (knihydobrovsky.cz)

Není život pouhou hrou pokusu a omylu? Přetrvá v nás – a v srdcích těch, co přijdou po nás – obraz původní krajiny? V beletristicky psané, čtivé faktografické knize provází autor čtenáře historií krásného koutu jižních Čech. Itinerář cesty přizpůsobil poznávání osudů z dochovaných útržkovitých záznamů pamětníků, nesoustavných deníkových poznámek a ze studia kronik kraje jižních Čech, kde žili jeho předci po několik staletí. Autorovým průvodcem dějinami této magické krajiny ve střídání generací předků je symbolicky anděl. „Až si tudíž čtenáři budou moci s chutí přibližovat tolikeré stopy v srdci, zasuté i oživlé minulosti vyprávění, nechť ocení též autorův cit a smysl pro namnoze sedmibolestnou rozmanitost krajiny. Nic z toho neskončilo, nic nepropadlo v paměti, to vše naopak zanechalo i prostřednictvím autorových vstupů do života předků i do životů našich nevysychající a nesmazatelné stopy v srdci. Čtěme tedy o nich, čtěme i v nich,“ píše v úvodu ke knize doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. Je to víra v lepší svět, která provází autora na poutní cestě ke kořenům života. „K lidské zralosti patří znát své hranice a orientovat se dostatečným způsobem v současnosti. Autor se dokáže na podstatu věcí podívat novým a nečekaným pohledem, což je přínosem publikace. K tomu patří i hodnotící pohled na české dějiny,“ uvádí v doslovu PhDr. Olga Nytrová. Kniha je ilustrována zajímavými fotografiemi z archivů. (patro.cz)

"Jak se svět proměňuje? Má anděl duši, může ji vůbec mít? Je pro nás ráj již uzavřený, či nikoli? Co ale bylo dřív? Je už za dveřmi budoucnost? Komu zvoní hrana? Jak to všechno bylo doopravdy? Znáš sám sebe? A znáš-li, přežiješ sám sebe? Kam se ukryla pravda? Je poznání poznatelné? Budou z nás všehovšudy ztracenci přimhouřených očí? Co lidstvu přináší postcivilizace? Nevyznáváme prostřednictvím médií jakýsi rituální kanibalismus? Kam dojdeme, jdeme-li stále víc odnikud nikam? V čem spočívá umění žít?... To všechno jsou otázky určené ponejvíce nám ještě přeživším nebo pořád přežívajícím, z nichž nejzávažnější je zejména a především ono tázání, s jehož přičiněním se tváří v tvář tekuté době a hranatému světu neústupně ptáme nejenom: Co dělat?, ale především: Jak žít? Po rozsáhlé kulturněhistorické publikaci Stopy v srdci, pojednávající o proměně člověka a krajiny ve světle genealogie jihočeského rodu, se básník a lékař Bohumil Ždichynec ve své nové knize opět obrátil k "srdci"; tentokrát ovšem nejen jako k symbolu současného života a soudobé civilizace, ale i jako k pozitivnímu symbolu naší kéž by rovněž pozitivní budoucnosti," píše o této knize literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. (knihydobrovsky.cz)

Bilanční sbírka moderní narativní poezie, přicházející v originálně nové, svěží a čtenářsky srozumitelné formě. V našich životech jsou obsaženy city i myšlenky, otiskující se jako memy, kulturní vjemy, do plynoucí vody na jezu nekonečného snu evoluce. Žijeme své životy tady a teď, jsme spolutvůrci dějin nelehké, globální, převratné technoinformační doby. I Evropa a místo, kde žijeme, se rychle mění. Má- li naše civilizace přežít, nebuďme lhostejní k ohrožení svých generačních kořenů, konejme v pravdě a se ctí dokud ještě zbývá trocha času. Záleží na každém jednotlivci, kam bude se doba, v níž žijeme, ubírat. Chceme- li změnit negativa stávající společnosti v pozitiva, potřebujeme více mezilidské lásky, nový styl života. Je to inspirativní kniha na hranici mezi poezií a prózou, s naléhavým apelem k čtenáři v prožívané době. - V doslovu knihy píše recenzent knihy PhDr. Miroslav Kovářík : " I tento Ždichyncův literární počin je mnohostranně definovanou diagnózou času, jenž patrně čemusi závažnému předchází. Je dobré si to připomínat a mít ´své básníky´ nablízku. Lékař a básník, v knize diagnostikuje stav doby a nabízí prostředníky k její obrodě - díky za tuto medicínu hudby slov pro srdce, do níž můžeme jako spoluhráči kdykoli přistoupit". (knihydobrovsky.cz)

„Jak se svět proměňuje? Má anděl duši, může ji vůbec mít? Je pro nás ráj již uzavřený, či nikoli? Co ale bylo dřív? Je už za dveřmi budoucnost? Komu zvoní hrana? Jak to všechno bylo doopravdy? Znáš sám sebe? A znáš-li, přežiješ sám sebe? Kam se ukryla pravda? Je poznání poznatelné? Budou z nás všehovšudy ztracenci přimhouřených očí? Co lidstvu přináší postcivilizace? Nevyznáváme prostřednictvím médií jakýsi rituální kanibalismus? Kam dojdeme, jdeme-li stále víc odnikud nikam? V čem spočívá umění žít?... To všechno jsou otázky určené ponejvíce nám ještě přeživším nebo pořád přežívajícím, z nichž nejzávažnější je zejména a především ono tázání, s jehož přičiněním se tváří v tvář tekuté době a hranatému světu neústupně ptáme nejenom: Co dělat?, ale především: Jak žít? Po rozsáhlé kulturněhistorické publikaci Stopy v srdci, pojednávající o proměně člověka a krajiny ve světle genealogie jihočeského rodu, se básník a lékař Bohumil Ždichynec ve své nové knize opět obrátil k „srdci“; tentokrát ovšem nejen jako k symbolu současného života a soudobé civilizace, ale i jako k pozitivnímu symbolu naší kéž by rovněž pozitivní budoucnosti,“ píše o této knize literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. (patro.cz)

Čas mezi narozením a smrtí je součástí bytostné eupnoe, zdravého okysličení těla. Naplňuje živáčky lidičky magickou realitou prožívaného snu. Inspiruje k tvořivému životu "tady a teď". Neurčitost budoucnosti umožňuje stávat se jejím počátkem. Rodíme se s žízní po životě. "K základním motivům a určujícím fenoménům této prózy patří například: Probuzení z klinické smrti. Prožitek změněného vědomí. Nevyléčitelné onemocnění a cesta k společnému harakiri. Víra jako vzduch, bez něhož člověk nemůže žít. Cesta časem v tajemném vesmíru. Zásahy do lidského genomu. Mementum mori lidstva. Svět ptačích migrantů. Setkávání času s prostorem. Možná existence sil, které naplňují smysl žití. Člověk může být realistou a vnímat svět reálně a žít reálně, znamená to ovšem, že je schopen věřit a uvěřit v zázrak harmonie, která je sama o sobě jedinečným a tudíž i nadějeplným a smysluplným živoucím organismem," připomíná v doslovu literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. Čtivá kniha k zamyšlení, která potěší vnímavého čtenáře. (knihydobrovsky.cz)

Nejpodstatnější v životě tušíme, nevidíme dál než zase stopy. Jak nalézat ve světě krásu? Jsme uživatelé předmětů civilizace a žijeme v prostředí, jehož principu fungování přestáváme rozumět. Pomůže digitální komunikace, kdy máme vše jako na dlani? Možná svět bude jedinou vesnicí a začnou se zaoblovat jeho hrany. Zdaleka to není jisté. Život je prolínáním témat, střídáním obrazů i chronologie děje. Jak ho zaznamenat? „Člověče, říkám srdci, buď ve mně blíž“, nabádá autor. Poznání je poezií myšlení, ima¬ginativní kubismus je trvalá výzva. K čemu by byli básníci, kdyby k současnosti mlčeli? „Ždichyncova novější umělec¬ká výpověď vyklenula ve dvě roz¬sáhlé, do určité míry a v jistém smyslu až monumentální knižní syntézy, vznikající z valné části v několika nedávno uplynulých letech. Nejprve v básnický opus příznačně nazvaný Hamlet v te¬kuté době (2017) a nedlouho poté předkládaný svazek poetických i nepoetických meditací a maxim se souměři¬telně emblematickým názvem Hranatej svět, lyric¬ký opus oplývající vůlí k filosofování a k poznávání (či k poznání) nepochybně ze všeho nejvíce ztělesňuje tvůrčí svár sebereflektu¬jící lidské bytosti s marasmaticky se přikulujícím světem reflexe¬prostým a reflexe samozbavovaným, jehož hodnotová nestmelenost je ještě obludnější než všelijaké kulaté čtverce současné pseudokracie...“, píše v doslovu literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. A krédo autora? Aby člověk žil ve víře a nejenom přežíval, potřebuje k tomu pravdu: chtít lepší svět. (knihydobrovsky.cz)

Každý má oči, aby viděl, a srdce, aby žil, ale měl by srdcem i vidět a nežít jen z toho, co oči vidí, jelikož často vidí jen to, co si člověk vidět přeje. Lidská existence se prolíná s dantovskou vizí pekla, očistce i ráje. Digicivilizace zavádí druh Homo sapiens do metavesmíru rozšířené virtuální reality, jejíž se máme stát součástí. Kam až to bude v nové civilizaci ještě člověk a odkud už to bude někdo jiný? V tmavomodré noci s růžovými brýlemi v partituře snu Archimedes ze Syrakus, filosof, fyzik a matematik co objevil páku, věřil v počátečním nadšení, že by mohl na jejím principu vyzdvihnout svět, jenže nemohl nalézt bod, o který by mohl páku opřít. Šel zamyšlen za vnitřním hlasem, ale chybělo mu něco, co by bylo schopno nést samo sebe a nebylo neseno ničím. Množinou hledaného bodu bylo myšlení, protože chceš-li pochopit vědomí, potřebuješ ideu, působící uvnitř ega. Nalézt svůj klid v neklidném světě. "Podnětná esejistická a poetická knížka," charakterizuje dílo literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. Grafickou podobu knihy vytvořil doc. ak. mal. Michal Slejška a ilustrační kresby jsou dílem ak. mal. Dimitrije Kadrnožky. (knihydobrovsky.cz)

Země je poetickou laboratoří slov. Plnost rtů Eurydik se mísí s bušením srdcí Orfeů, stačí fyziologie okamžiku a svět se změní v každém. Co víme o životě? Čas teče, slova žhnou v odstínech všech barev, v odlescích tóniny řeky umírá letní motýl, pomíjivost neodpouští.. Živí mluví o epidemii jazykem mrtvých. Byli tu skvělí lidé a nezapomenutelná atmosféra. List letí prázdnem a padá do zrcadla snu. Na zahradě rozvěšené lampiony upomínají na zahradní slavnost. Kam zmizeli hosté? "Sedni si do trávy u lesa a zasni se jaký by to bylo fajn, kdybys byl na místě, kde se zázraky dějí, a nikdy bys neřekl, že se odehrají," radí podvědomí. Vkusně vypravená publikace s ilustracemi ak. mal. Michala Slejšky. "Do určité míry je nová sbírka Bohumila Ždichynce Bezejmenný Sokrates, adresovaná lidstvu a civilizaci stojící na mnoha křižovatkách, z nichž vedou nekonečně slepé uličky, i inspirujícím hledáním a posléze objevováním hodnot našeho života. Pokud totiž kdysi Cicero usoudil, že Sokrates snesl filosofii z nebe na zemi, Bohumil Ždichynec ji ze země básnicky pozdvihuje a poněkud i pozemšťuje," píše v doslovu literární kritik doc. PhDr.Vl adimír Novotný, Ph.D. (knihydobrovsky.cz)

Nedávný civilizační šok, který formou pandemie postihl svět, ukázal znovu, jak je člověk zranitelný. Bylo to varování shůry? Rytmus civilizace zastavil svá soukolí, aby si lidstvo uvědomilo, že není pánem světa. Nynější vratká nejistota je patrná vzhledem k rozevírajícím se nůžkám mezi technickou a sociální inteligencí. Jsme účastníky hektičnosti žití, myšlenkového chaosu, sílící povrchnosti, klesající odolnosti vůči životním zátěžím. Proč ale odpovědnost a kritická situace jedny mobilizují, nutí je vydat ze sebe to nejlepší, a druhé naopak demoralizují, drtí, deformují nebo je činí apatickými? Autor rozebírá současnou krizi vnitřního světa člověka z pohledu nepolitika, spisovatele, lékaře a přírodovědce. Psáno srozumitelným jazykem a určeno pro všechny vnímavé čtenáře. (knihydobrovsky.cz)

Život tryská za životem počátkem i koncem, každý kolaps je o naději. Loterie genů v pozemském osudí přebývá v symbióze vědy a umění, na vlásku víry v pravdu visí dějiny. Rukou houslisty mraky se rozpouští, noty objaly svět líbeznou melodií. Smyčce hrají samy, tóny živými těly. Změní sen lásky v akord věčnosti? Po přečtení celé knihy čtenář může sám v sobě nalézt odpověď. Literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. o knize napsal: "Ve Stradivárkách z vinylu zkušený literát umně rozvíjí a především rozmyslně zvažuje celou řadu motivů a situací, s nimiž se soustavně, nejméně posledních sedmero let, setkáváme v jeho tvůrčím úsilí a jež můžeme pokládat za bytostný duchovní znak jeho filosofie básnického slova a uměleckého poselství. Zjevně zde ústy básníkovými k tápající civilizaci monologicky i dialogicky promlouvá novodobý vědec, lékař, znalec lidských duší. V souzvuku a v souladu s tím je koneckonců vskutku přesvědčivě k uvěření, že dokonce i titulní stradivárky z vinylu byly, jsou a budou napořád a nadále čarovnými stradivárkami." (knihydobrovsky.cz)

"Bohumil Ždichynec demonstruje převelice nevšední spektrum žánrových postupů, které s důrazem na jejich poselství posléze uvážlivě jako by rozviřuje do učiněné mozaiky bytostného tázání po smyslu světa a po poslání světa smyslu. Díkybohu či naštěstí nenalézáme v prózách ze Zvláštních způsobů štěstí žádná, v kdekterém současném výtvoru bující, neodpustitelně omílaná dějová nebo rádobypsychologická banální pseudostigmata. Právě s pohledem na záhadné (jakož i zákeřné a záludné) kontury přibližující se post-novodobé skutečnosti se v nich v mnoha obměnách píše o nejroztodivnějších, vskutku co nejprazvláštnějších způsobech člověčího štěstí, které se tu znázorňují v patřičném beletristickém hávu. Ten nejzvědavější i nejzvídavější zájemce o krásnou literaturu se bude především chtít unášet vlastním vyprávěním a souběžně s jeho prociťováním se poté pospolu s autorem nebo v dialogu s ním hroužit až pohroužit do odvěkých traumat a dilemat lidské existence a společenského jsoucna," uvádí v hodnocení knihy literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. (knihydobrovsky.cz)

Lidská existence je plná záhad a otazníků, v jistém smyslu i dobrodružstvím poznání. V uzlových bodech na prahu krizových prožitků si často klademe otázky: Žijeme? Nežijeme? Rozumíme příslovečnému „tady a teď“? Naše cesta je tajenkou i křížovkou, plyne jako tok řeky v touze po naplnění dokonalosti a vlévá se do moře krásy žití. Nahlédněme očima lékaře do reflexe lidské psychiky. Jedinečnost pozemského života každého člověka je neopakovatelná. Lidskost spočívá v přesahování toho, co je dáno přírodou a dějinami. Pokračováním, obnovováním sebe sama, příroda a lidstvo svědčí proti smrti. Autor podává přístupnou formou souhrn informací o tom, jak zdravě a smysluplně žít a širokému okruhu zvídavých čtenářů nabízí cestu, jak rozluštit vlastní problémy, před které konkrétního člověka staví globalizující se svět. „Jde o svého druhu do mozaiky rozčleněný manifest praktické moudrosti v přítomném světě a o sumář moudrostí o onom přítomném světě“, píše v doslovu ke knize literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. (knihydobrovsky.cz)

"Co je člověk, umí-li na životě vydobýt jen potravu a spánek? Pouhé zvíře! Ten, který nám dal schopnost přemýšlet… jistě si nepřál, aby božský rozum v nás bez užitku hnil," uvažuje Hamlet. Civilizace nás informačně pohlcuje, hodnoty se relativizují, ztrácíme vládu nad časem, ve kterém můžeme být skutečně sami sebou. Autor vychází z představy, že kdysi existovala archa Noemova, ztracený prostor, ve kterém člověk prožíval svůj osud a mohl zastavit zběsile ubíhající čas. Život se s člověkem nemazlí, taková je realita bytí. Jaký je vlastně smysl života? Tušíme svět před životem a svět po životě. Možná magické myšlení na eruptivních vlnách poezie přispěje k objasnění této záhady. Co když Noemova archa představuje svět, který se udál nespojitě současně už dříve a bude se vyvíjet jen v poněkud jiné podobě, než jak ho vidíme se svým vědeckým poznáním v současnosti? Chcete-li poznat lépe sami sebe, přijměte spoluúčast při četbě nové knihy, která je psána srozumitelným jazykem. "Připusťme, že i reflexivní lyrika Ždichyncova je "vědeckou poezií", není však nikterak poezií vědecky holubovskou, ba dokonce ani post-holubovskou, zato nesrovnatelně více a zejména hlubinněji reflektuje traumata a dilemata, jež spatřuje ve světě vezdejším i v "tekutém" prostranství snad stále ještě mezi námi přítomné Noemovy archy," píše v doslovu knihy literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. A krédo autora: Važme si života, nebo si nebude vážit nás. (knihydobrovsky.cz)

Životní funkce člověka mají příliš mnoho proměnných, než aby bylo možno předpovědět jeho budoucí chování. Toho se týká třináctero nevšedních a někdy až bizarních životních příběhů. Známe celek, vnímáme ale stín detailu, jsme správně přítomni ve svém těle každou vteřinou, co jich v našem životě je? Co všechno nevíme o lásce v člověku a člověka k člověku? Život má v sobě nepokoj, touhu a rytmus, jenž nepřestává naléhat v zázračném médiu času zvláštní radostí i smutkem zvonící hrany. Čtivá kniha k zamyšlení, která potěší vnímavé čtenáře. (knihydobrovsky.cz)

"Bohumil Ždichynec patří k oněm osvíceným představitelům zkoušeného lidského druhu, jejichž jak lékařská, tak i spisovatelská (a jiná) aktivita je dána především tím, že jejich duchovní zření zjevně a zhusta oplývá takřečeným utopickým napětím. Čili hledáním sounáležitosti mezi dimenzí etickou a estetickou, pojetím umělecké tvorby jako ‚viditelného před objevení se‘ i vnímáním krásné literatury jako příležitosti k spřízněnému směřování. Život je dar, ale není lhostejné, jak ho prožijeme, poznamenává v jednom svém textu lékař a spisovatel. Tudíž by nemělo být lhostejné, že filosofující a píšící jubilant má již za sebou goethovsky povznášející léta učňovská a tovaryšská, delší čas též mistrovská a že už vstoupil do údobí nadmistrovského. Iluminován celoživotní péčí o duševní i tělesné schránky, vážící každý krok a čin na vahách vědy a umění a zpytavě pohlížející na plejádu sepsaných knih coby vábivě magických krystalů, které útěšně lemují jeho životní pouť," píše v hodnocení knihy její hlavní autor literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Pohled lékaře na složitý život moderního člověka, návod, jak se orientovat ve světě, do kterého jsme se narodili a který vědomě či nevědomě měníme. Právě dnes, v přetechnizované době plné stresu, spěchu a nárůstu civilizačních chorob, je ta pravá chvíle si položit otázku: jak lépe žít? Známý lékař a vědec ve své knize, psané přístupným jazykem a s uvedením příkladů z praxe, nabízí celostní pohled na současné problémy spojené s hektickým stylem života. (knihydobrovsky.cz)

Praktický rádce z pohledu lékaře i chovatele. (knihydobrovsky.cz)

V knize povídek navazuje autor na předchozí prózu Zvláštní způsoby štěstí. I tentokrát jde o čtivé nevšední příběhy, z nichž některé čerpají z lékařského prostředí. "Nikoli náhodou i v této knize Bohumila Ždichynce nejednou dospíváme k příslovečnému poznání, že vrh kostek nikdy nevyloučí náhodu a náhody se pak stávají těžištěm celé řady povídkových námětů. Naše existence se odvíjí a ubírá ve stínech i světlech permanentních tajemství a cokoli se tváří v tvář všudypřítomným náhodám odhodláváme učinit, jako kdybychom bezcílně i cíleně vrhali Rubikovou kostkou. Života." (doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. , literární kritik) Každou z dvaceti povídek provází ilustrace Martina Doška. Dokáže vystihnout cosi fenomenálního, spojeného s tajnými sny, věčnými archetypy, ztraceným věděním, ví, kudy se ubírá lidská obraznost. (knihydobrovsky.cz)

K životní moudrosti lze dojít cestou přemýšlení, cestou to nejušlechtilejší, někdy cestou napodobování, cestou nejlehčí, a posléze cestou zkušenosti, tedy cestou nejtěžší. Noe odpočítává dny je sice navenek nevtíravou a nená¬silnou, možná ale o to závažnější a nezbytnější filosoficky laděnou "zprávou o stavu země". Jak má prožívanou situaci reflektovat nejenom vědoucí, ale i vidoucí náš souputník a náš současník? "Bohumil Ždichynec, myslitel postrenesančního stoicis¬mu, žijící a tvořící v období postmoderního skepticismu," analyzuje ve svých textech smysl života, který nám v čase namnoze uniká. "Nejnovější průřez autorovou přítomnou poezií představuje svébytné, jakož i přímé pokračování v poetice estetického reflektování stavu věcí vezdejších, které známe již z umělcových nedávných opusů Hamlet v tekuté době (2017), Hranatej svět (2018) a Srdce v mra¬kodrapu (2019)," uvádí v hodnocení díla literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. Výtvarným spoluautorem publikace je akad. mal. Michal Slejška,který knihu graficky upravil a ilustroval. (knihydobrovsky.cz)

Jak praví dávná pověst, až prý bude české zemi nejhůře, vyjedou stateční blaničtí rytíři v čele se svatým Václavem z nitra hory a spasí ji. Pravděpodobně ještě tak zle nebylo, neboť rytíři se dosud neobjevili. Nebo je to všechno jinak? Dopřejte si spolu s námi malý výlet nad dojímavě půvabnou krajinou Podblanicka a možná že Velký Blaník vydá svá tajemství a vy zjistíte, jak to vlastně s těmi rytíři je. Zároveň poznáte tento malebný kout České republiky ze zcela jiné perspektivy – pohledem ptáků a pilotů. (knihydobrovsky.cz)

„Bohumil Ždichynec demonstruje převelice nevšední spektrum žánrových postupů, které s důrazem na jejich poselství posléze uvážlivě jako by rozviřuje do učiněné mozaiky bytostného tázání po smyslu světa a po poslání světa smyslu. Díkybohu či naštěstí nenalézáme v prózách ze Zvláštních způsobů štěstí žádná, v kdekterém současném výtvoru bující, neodpustitelně omílaná dějová nebo rádobypsychologická banální pseudostigmata. Právě s pohledem na záhadné (jakož i zákeřné a záludné) kontury přibližující se post-novodobé skutečnosti se v nich v mnoha obměnách píše o nejroztodivnějších, vskutku co nejprazvláštnějších způsobech člověčího štěstí, které se tu znázorňují v patřičném beletristickém hávu. Ten nejzvědavější i nejzvídavější zájemce o krásnou literaturu se bude především chtít unášet vlastním vyprávěním a souběžně s jeho prociťováním se poté pospolu s autorem nebo v dialogu s ním hroužit až pohroužit do odvěkých traumat a dilemat lidské existence a společenského jsoucna,“ uvádí v hodnocení knihy literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. (patro.cz)

V knize povídek navazuje autor na předchozí prózu Zvláštní způsoby štěstí. I tentokrát jde o čtivé nevšední příběhy, z nichž některé čerpají z lékařského prostředí. „Nikoli náhodou i v této knize Bohumila Ždichynce nejednou dospíváme k příslovečnému poznání, že vrh kostek nikdy nevyloučí náhodu a náhody se pak stávají těžištěm celé řady povídkových námětů. Naše existence se odvíjí a ubírá ve stínech i světlech permanentních tajemství a cokoli se tváří v tvář všudypřítomným náhodám odhodláváme učinit, jako kdybychom bezcílně i cíleně vrhali Rubikovou kostkou. Života.“ (doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. , literární kritik) Každou z dvaceti povídek provází ilustrace Martina Doška. Dokáže vystihnout cosi fenomenálního, spojeného s tajnými sny, věčnými archetypy, ztraceným věděním, ví, kudy se ubírá lidská obraznost. (patro.cz)

Spisovatelka, básnířka a novinářka Olga Nytrová spojila své síly s lékařem, filosofem, spisovatelem a básníkem Bohumilem Ždichyncem, aby dali dohromady pozoruhodnou knížku, která se pokouší pro moderního člověka rozklíčovat řadu problémů, jež přináší současná doba překotného technologického a společenského rozvoje a zároveň naznačit, jak je možno tato ryze moderní a postmoderní témata vnímat v kontextu s pojmy tradičními, například s historií, mytologií a vírou. "Jsme bytosti tázající se, to je naší podstatou," připomíná na přebalu za celé lidské pokolení O. Nytrová. Dodejme, že jak otázky, tak i odpovědi na ně jsou zásluhou obou autorů v této knize velmi, velmi poctivé. Jdou až na dřeň - a právě proto jsou inspirativní. Dobrý dojem z přemýšlivé a přitom vtipně napsané publikace, proložené trefnými citáty autorit, dovršují osobité ilustrace mladé výtvarnice Terezy Haspeklové. (knihydobrovsky.cz)

„Co je člověk, umí-li na životě vydobýt jen potravu a spánek? Pouhé zvíře! Ten, který nám dal schopnost přemýšlet… jistě si nepřál, aby božský rozum v nás bez užitku hnil,“ uvažuje Hamlet. Civilizace nás informačně pohlcuje, hodnoty se relativizují, ztrácíme vládu nad časem, ve kterém můžeme být skutečně sami sebou. Autor vychází z představy, že kdysi existovala archa Noemova, ztracený prostor, ve kterém člověk prožíval svůj osud a mohl zastavit zběsile ubíhající čas. Život se s člověkem nemazlí, taková je realita bytí. Jaký je vlastně smysl života? Tušíme svět před životem a svět po životě. Možná magické myšlení na eruptivních vlnách poezie přispěje k objasnění této záhady. Co když Noemova archa představuje svět, který se udál nespojitě současně už dříve a bude se vyvíjet jen v poněkud jiné podobě, než jak ho vidíme se svým vědeckým poznáním v současnosti? Chcete-li poznat lépe sami sebe, přijměte spoluúčast při četbě nové knihy, která je psána srozumitelným jazykem. „Připusťme, že i reflexivní lyrika Ždichyncova je „vědeckou poezií“, není však nikterak poezií vědecky holubovskou, ba dokonce ani post-holubovskou, zato nesrovnatelně více a zejména hlubinněji reflektuje traumata a dilemata, jež spatřuje ve světě vezdejším i v „tekutém“ prostranství snad stále ještě mezi námi přítomné Noemovy archy,“ píše v doslovu knihy literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. A krédo autora: Važme si života, nebo si nebude vážit nás. (patro.cz)

Lidská existence je plná záhad a otazníků, v jistém smyslu i dobrodružstvím poznání. V uzlových bodech na prahu krizových prožitků si často klademe otázky: Žijeme? Nežijeme? Rozumíme příslovečnému „tady a teď“? Naše cesta je tajenkou i křížovkou, plyne jako tok řeky v touze po naplnění dokonalosti a vlévá se do moře krásy žití. Nahlédněme očima lékaře do reflexe lidské psychiky. Jedinečnost pozemského života každého člověka je neopakovatelná. Lidskost spočívá v přesahování toho, co je dáno přírodou a dějinami. Pokračováním, obnovováním sebe sama, příroda a lidstvo svědčí proti smrti. Autor podává přístupnou formou souhrn informací o tom, jak zdravě a smysluplně žít a širokému okruhu zvídavých čtenářů nabízí cestu, jak rozluštit vlastní problémy, před které konkrétního člověka staví globalizující se svět. „Jde o svého druhu do mozaiky rozčleněný manifest praktické moudrosti v přítomném světě a o sumář moudrostí o onom přítomném světě“, píše v doslovu ke knize literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. (patro.cz)

Motto: Ptačí chřipka - zbytečná panika anebo oprávněný strach? Mnozí vědci se domnívají, že je otázkou času, kdy se objeví nový virus stejně smrtící jako AIDS a stejně rychle přenosný jako SARS. Bude to mutovaný virus ptačí chřipky zakomponovaný do "běžného" viru sezónní chřipky typu A? To nikdo s určitostí neví. Přesto se vědci i na tuto variantu připravují. Jak ukazují dějiny lidských nemocí, virus chřipky je výkonnější a rychlejší zabiják, než válka s konvenčními zbraněmi. Za první světové války zahynulo 15 milionů lidí. Španělská chřipka v letech 1918-1919 zkosila dvakrát tolik obětí během šesti měsíců. Během celosvětové epidemie - pandemie španělské chřipky, bylo jen v USA hlášeno 550 000 úmrtí, desetkrát víc než válečných ztrát americké armády. Neměli bychom se ptačí chřipky bát, ale ani ji podceňovat. Pokud budeme všichni spolupracovat podle doporučených pravidel prevence, které jsou také v této knize podrobně popsány, nemusí světová pandemie zabijácké chřipky vůbec přijít. (patro.cz)

Audiokniha MP3 - Sbírka vynikajících příběhů z rybářského prostředí, nad nimiž se často zasmějete, ale i nejednou zamyslíte. - autor Jiří Pešaut, čte Milan Šmíd Povídková audiokniha Rybolov v akciSbírka vynikajících příběhů z rybářského prostředí, nad nimiž se často zasmějete, ale i nejednou zamyslíte, a které mnohdy vyvolají i silné pohnutí, je zároveň i čistou a přemýšlivou reflexí doby a upřímnou osobní zpovědí spisovatele, pro něhož je rybářství nejen pevnou součástí života, ale i jeho dalším mystickým rozměrem. (alza.cz)

V letošním roce uběhlo 110 let od narození Jaroslava Foglara, jednoho z předních českých autorů literatury pro děti a mládež, kterého proslavily především kreslené příběhy Rychlých šípů a další knihy pro mládež. Napsal jich celou řadu a vystřídal v nich četné postavy, ale jedno měly vždy společné. Šlo o čestné chlapce, kteří chtěli zlepšovat sami sebe, pomáhat druhým a u toho zažít dobrodružství i zábavu v kruhu kamarádů. Olympia, která je se jménem Jaroslav Foglar spojena již řadu let, uspořádala k tomuto kulatému výročí několik akcí, aby připomněla autorovo dílo a odkaz. Jednou z těchto doprovodných akcí bylo také vytvoření malého výročního sborníku, který nyní držíte v ruce. Přispělo do něj několik foglarovců, kteří se na rozvoji foglarovského hnutí celoživotně podílejí a přispívají svými nápady, akcemi nebo novými výtvory v duchu děl Jaroslava Foglara. Zavzpomínejte nyní s námi i vy. (patro.cz)

DVD film Zběsilost v srdci [1990]. Český dabing. České titulky. Dolby Digital. Hrají: Nicolas Cage, Laura Dern. Film Davida Lynche. Svět Zběsilost v srdci je podobný temné noční můře přesycené zločinem, krvavým násilím, sexem a zvráceností. Tímto peklem procházejí jako dva padlí andělé milenci "na cestě", Námořník a Lula, prchající před úklady a nenávistí dívčiny matky (na Oscara nominovaná Diane Ladd). Jeden z nejvýznamnějších filmů geniálního režiséra Davida LYNCHE (Mulholland Drive, Modrý samet, Lost Highway, Twin Peaks, Duna) byl inspirován knihou Barryho Gifforda, hudbu k němu složil Angelo Badalamenti.Bonusy: • Film o filmu • Rozhovory s tvůrci a herci • Fotogalerie • Zaostřeno na Davida Lynche • TV spoty a trailer (dvd-premiery.cz)

Kniha Motorismus v srdci Evropy zachycuje dvě století historie motorismu na našem území, která jsou naplněna úspěchy dílčího, ale i světového významu. Začíná ji psát slavný parní vůz Josefa Božka, pokračuje v období Rakouska-Uherska, první republiky a protektorátu, érou budování socialismu a porevolučního kapitalismu až do současnosti. Konstruktéři v Čechách a na Moravě mnohokrát posunuli vývoj motocyklů i automobilů významně vpřed a přispěli k tomu, že na dlouhé a pozoruhodné cestě za stále rychlejšími a dokonalejšími silničními dopravními prostředky byla česká stopa vždy velmi výrazná. Právě představení legend motoristického hnutí a osudů významných osobností tvoří závěrečnou kapitolu této publikace, která díky fascinujícímu pohledu autora představuje mimořádně plodnou historii motorismu v českých zemích jako úchvatné dobrodružství. V knize najdete: přehledné dějiny motorismu v Čechách a na Moravě od konce 19. století až po současnost oddíl věnovaný legendám českého motorismu (konstruktéři, sportovci, cestovatelé) chronologický přehled na začátku jednotlivých částí tabulky a grafy s přehledy výroby motocyklů a automobilů obsáhlý unikátní obrazový materiál, černobílé dobové fotografie a plakáty (knihydobrovsky.cz)

Přívěsek ze stříbra 925 ve tvaru dvojité linie srdce. (sperky-eshop.cz)

Cesta Hanky Zýkové od okamžiku, kdy si v dospívání uvědomila, že má jisté ne zcela obvyklé schopnosti, až k dnešní profesionalitě ve výkladu karet, byla dlouhá a klikatá. Dříve vykládala karty svým známým spíše jako koníček a teprve postupně si začínala uvědomovat, že její nadání je zároveň životním údělem a posláním. Jedním ze způsobů, jak se vyrovnávat s přívalem emocí, smutných příběhů a zdánlivě neřešitelných situací, se kterými za ní chodí muži i ženy, je psát. A tak zachycuje příběhy lidí, se kterými se u karet potkává. A zároveň nám tím umožňuje uvědomit si, že trápení, chyby, nemoci a nespravedlnost nepotkávají jenom nás. Její už druhá kniha Karty v srdci, srdce v kartách není oslavou autorky a jejího daru umět číst z karet, ale laskavým a přemýšlivým sdělením, že ve svých životních patáliích nejsme sami a že se vždy najde někdo, kdo nám podá pomocnou ruku. A Hanka Zýková je jednou z těch, kdo nám dávají naději a vůli poprat se s nepřízní osudu. (patro.cz)

Cesta Hanky Zýkové od okamžiku, kdy si v dospívání uvědomila, že má jisté ne zcela obvyklé schopnosti, až k dnešní profesionalitě ve výkladu karet, byla dlouhá a klikatá. Dříve vykládala karty svým známým spíše jako koníček a teprve postupně si začínala uvědomovat, že její nadání je zároveň životním údělem a posláním. Jedním ze způsobů, jak se vyrovnávat s přívalem emocí, smutných příběhů a zdánlivě neřešitelných situací, se kterými za ní chodí muži i ženy, je psát. A tak zachycuje příběhy lidí, se kterými se u karet potkává. A zároveň nám tím umožňuje uvědomit si, že trápení, chyby, nemoci a nespravedlnost nepotkávají jenom nás. Její už druhá kniha Karty v srdci, srdce v kartách není oslavou autorky a jejího daru umět číst z karet, ale laskavým a přemýšlivým sdělením, že ve svých životních patáliích nejsme sami a že se vždy najde někdo, kdo nám podá pomocnou ruku. A Hanka Zýková je jednou z těch, kdo nám dávají naději a vůli poprat se s nepřízní osudu. (knihydobrovsky.cz)

Lydia a Freddie. Freddie a Lydia. Jsou spolu víc než deset let a ona je přesvědčená, že jejich lásku nemůže nic zničit. Brzy ale zjistí, jak moc se plete… (knihydobrovsky.cz)

Nic z toho, co zazní v této knize, nemůže vyjádřit stav bytí, který zažívám. I kdybych vládla košatou řečí, není možné tento stav popsat. To proto, že vše, co dokážeme slovy vyjádřit, je toliko projevený materiální svět, který pochází ze světa neprojeveného. Neprojevený svět nemá formu, nemá slova, nemá barvu, nemá pohlaví. Je to živé NIC. A považte, jak byste mohli charakterizovat NIC? Vždyť cokoliv, co o NIC vyslovíte, stává se v tu ránu něčím. Všechna slova jsou pouze návod, jak toto NIC zažít. A pokud se vám to podaří, stejně tak jako já objevíte ve svém životě lásku, štěstí a radost. (knihydobrovsky.cz)

Americký spisovatel Mark Slouka, syn českých rodičů, kteří po únorovém puči odešli do Spojených států, ve svém románu Daleko v srdci skládá kousek po kousku spletitou a často neveselou mozaiku svého života. Rozhodl se odhalit své nitro, použít psaní jako určitou formu terapie a strhnout závoj z dětských vzpomínek na své rodiče. Centrálním bodem memoárů je však především jeho matka, která pro mladého chlapce znamenala během jeho dospívání celý svět a po dlouhou dobu byla nejdůležitější osobou jeho života. Jak stárnul, jeho vztah k ní se proměňoval a tuto ambivalenci, toto přelévání mezi láskou a nenávistí, autor zachycuje ve svých vzpomínkách, a vyrovnává se tak s traumaty, jež ho provázela až do dospělosti. Slouka ve svém románu pravdivě, přesto však citlivě zaznamenal křehkost vztahu mezi matkou a jejím synem, nesnáze dospívání a často složitý život emigrantů v cizí zemi. (patro.cz)

Lucie je pohybově nadaná, a když proslulá taneční skupina Magika vyhlásí konkurz, neváhá a okamžitě se přihlásí. Shodou šťastných okolností Lucka konkurz vyhraje a to jí zajistí místo po boku Roba, skvělého tanečníka a lamače dívčích srdcí. Je tu ale problém, protože Lucie ho nemůže ani vystát, a tak netrvá dlouho a mezi oběma to začne pořádně jiskřit. (patro.cz)

Praha v srdci, to je 189 příběhů, které se v Praze odehrály v průběhu posledních dvou set let. Ukazují, že nedávná minulost je stejně dramatická a spletitá jako ta středověká. Obyvateli Prahy byli Franz Kafka, Jaroslav Seifert, Bohumil Hrabal, Jaroslav Hašek, Jan Patočka, Jiří Dienstbier i Václav Havel. Prahou pochodovala okupační vojska, v Praze Vinohradech se bojovalo o rozhlas, v Praze Kobylisích byli popravováni čeští vlastenci, v Praze Ruzyni zadržováni disidenti, v Praze byl spáchán atentát na říšského protektora. A kdysi průmyslové čtvrti jako Smíchov, Karlín a Libeň psaly historii průmyslového věku, kdy se bída snoubila s úspěchem, pokrokem i nadějí na lepší zítřky. Praha v srdci není vyčerpávající historickou studií, je však jedinečným výtvarně-literárním vyjádřením uznávané autorky, která miluje své město. (patro.cz)

Moby Dick není pouhým výplodem spisovatelské fantazie. Hermana Melvilla inspirovala k napsání románu Bílá velryba skutečná událost: v roce 1821 do velrybářské lodi Essex narazil uprostřed Pacifiku obrovský vorvaň a potopil ji. Následoval příběh, který si lze jen těžko představit. Dvacet námořníků se z obav před lidojedy, na které by mohli narazit na tichomořských ostrovech, vydalo ve třech křehkých velrybářských člunech na pět a půl tisíce kilometrů dlouhou plavbu k jihoamerickému pobřeží. Po třech měsících útrap jich zůstalo naživu jen osm a nakonec museli jíst těla svých mrtvých druhů, aby přežili. Autor s dokumentární přesností a románovou poutavostí vypráví neuvěřitelný příběh o hranicích lidských možností, odvaze a víře, naději a osudových rozhodnutích, historicky zasazený do období rozmachu velrybářství a největší slávy velrybářského ostrova Nantucket. (patro.cz)

Pútavý príbeh hlavnej hrdinky Moniky odkrýva postupne množstvo krutých rán, ktoré jej prinesie život. Dokáže sa vymaniť z područia agresívneho manžela, vyrovnať sa s postihnutím syna Paťka, zvládnuť odlúčenie od dcéry Katky? Osud jej dopraje opäť objaviť lásku. Je šťastná. Prežíva krásne obdobie. Nie však nadlho. Život jej uštedrí ďalšiu krutú ranu. Najťažšiu v jej živote. V nešťastnom okamihu sa jej zrúti svet. Dokáže sa opäť naštartovať a bojovať s nepriazňou osudu? Splní sa jej nakoniec sen o krásnej a šťastnej rodine? (patro.cz)

Nádherný citát, který je zároveň takovým stručným průřezem života každé z maminek, v kombinaci s něžnou růžovou; taková je právě tato osuška, jež si zaslouží každá milovaná maminka. Rozměr osušky: 70x140cm. (fotodeky.cz)

Lydia a Freddie. Freddie a Lydia. Jsou spolu víc než deset let a ona je přesvědčená, že jejich lásku nemůže nic zničit. Brzy ale zjistí, jak moc se plete… (patro.cz)

Praha - Klenot v srdci Evropy je historický exkurze o vzniku a průběhu výstavby našeho hlavního města od jeho počátků až po současnost, to vše doplněno nespočtem krásných fotografií a několika doplňujících podrobných ilustrací nejdůležitějších památek včetně ilustrované mapy historického centra Prahy. (patro.cz)

My lidé jsme byli před dávnými časy ve své podstatě velmi odlišní, než jsme nyní. Komunikovali jsme mezi sebou způsobem, kterému nyní v moderních dobách rozumí už jen velmi málo lidí. Naše vnímání a dorozumívání tehdy nijak nesouviselo s naším mozkem, ale bylo spojeno s posvátným místem v našich srdcích. Byli to mí učitelé, kteří mne požádali, abych vám připomněl, kdo doopravdy jste. Jste mnohem více než jen lidské bytosti. A posvátná místa vašich srdcí jsou prostorem, kde může být vědomě vytvořena nová realita tohoto světa. Pokud mi k tomu dáte svolení, odhalím vám a budu s vámi sdílet to, co bylo odhaleno mně, předám vám přesné instrukce, které vám ukáží cestu do vašich srdcí, kde jste vy a Bůh společně v jednotě. Kniha obsahuje také CD. (patro.cz)

Pútavý príbeh hlavnej hrdinky Moniky odkrýva postupne množstvo krutých rán, ktoré jej prinesie život. Dokáže sa vymaniť z područia agresívneho manžela, vyrovnať sa s postihnutím syna Paťka, zvládnuť odlúčenie od dcéry Katky? Osud jej dopraje opäť objaviť lásku. Je šťastná. Prežíva krásne obdobie. Nie však nadlho. Život jej uštedrí ďalšiu krutú ranu. Najťažšiu v jej živote. V nešťastnom okamihu sa jej zrúti svet. Dokáže sa opäť naštartovať a bojovať s nepriazňou osudu? Splní sa jej nakoniec sen o krásnej a šťastnej rodine? (knihydobrovsky.cz)

Praha v srdci, to je 189 příběhů, které se v Praze odehrály v průběhu posledních dvou set let. Ukazují, že nedávná minulost je stejně dramatická a spletitá jako ta středověká. Obyvateli Prahy byli Franz Kafka, Jaroslav Seifert, Bohumil Hrabal, Jaroslav Hašek, Jan Patočka, Jiří Dienstbier i Václav Havel. Prahou pochodovala okupační vojska, v Praze Vinohradech se bojovalo o rozhlas, v Praze Kobylisích byli popravováni čeští vlastenci, v Praze Ruzyni zadržováni disidenti, v Praze byl spáchán atentát na říšského protektora. A kdysi průmyslové čtvrti jako Smíchov, Karlín a Libeň psaly historii průmyslového věku, kdy se bída snoubila s úspěchem, pokrokem i nadějí na lepší zítřky. Praha v srdci není vyčerpávající historickou studií, je však jedinečným výtvarně-literárním vyjádřením uznávané autorky, která miluje své město. (knihydobrovsky.cz)

Moby Dick není pouhým výplodem spisovatelské fantazie. Hermana Melvilla inspirovala k napsání románu Bílá velryba skutečná událost: v roce 1821 do velrybářské lodi Essex narazil uprostřed Pacifiku obrovský vorvaň a potopil ji. Následoval příběh, který si lze jen těžko představit. Dvacet námořníků se z obav před lidojedy, na které by mohli narazit na tichomořských ostrovech, vydalo ve třech křehkých velrybářských člunech na pět a půl tisíce kilometrů dlouhou plavbu k jihoamerickému pobřeží. Po třech měsících útrap jich zůstalo naživu jen osm a nakonec museli jíst těla svých mrtvých druhů, aby přežili. Autor s dokumentární přesností a románovou poutavostí vypráví neuvěřitelný příběh o hranicích lidských možností, odvaze a víře, naději a osudových rozhodnutích, historicky zasazený do období rozmachu velrybářství a největší slávy velrybářského ostrova Nantucket. (knihydobrovsky.cz)

My lidé jsme byli před dávnými časy ve své podstatě velmi odlišní, než jsme nyní. Komunikovali jsme mezi sebou způsobem, kterému nyní v moderních dobách rozumí už jen velmi málo lidí. Naše vnímání a dorozumívání tehdy nijak nesouviselo s naším mozkem, ale bylo spojeno s posvátným místem v našich srdcích. Byli to mí učitelé, kteří mne požádali, abych vám připomněl, kdo doopravdy jste. Jste mnohem více než jen lidské bytosti. A posvátná místa vašich srdcí jsou prostorem, kde může být vědomě vytvořena nová realita tohoto světa. Pokud mi k tomu dáte svolení, odhalím vám a budu s vámi sdílet to, co bylo odhaleno mně, předám vám přesné instrukce, které vám ukáží cestu do vašich srdcí, kde jste vy a Bůh společně v jednotě. (knihydobrovsky.cz)