Rozsvítil pro mne - david lukšů, aleš palán - palán aleš

Matěj Lukšů (1868-1931) patřil bezesporu k nejbližším přátelům Otokara Březiny (1868-1929). Jejich vztah trval od studentských let do smrti velkého symbolistického básníka. Za tu dobu přerostly jejich kontakty ve výsostné přátelství, v němž byl Lukšů Březinovi nejen společníkem, ale též rádcem a pomocníkem a nakonec, spolu s Emanuelem Chalupným, také básníkovým dědicem a vykonavatelem závěti. Těžištěm knihy jsou knižně dosud nepublikované deníkové zápisy Matěje Lukšů. Autor si je zaznamenával po dobu několika desetiletí až do své smrti. Obsahují denní osobní poznámky, koncepty různých prací, dopisů, překlady z němčiny, francouzštiny a rozsáhlé přípravy na vyučování či výpisky z odborné, často učitelské literatury. Především se v nich však objevují nepravidelně roztroušené poznámky ze setkávání s Otokarem Březinou, jež dokonale ilustrují jejich vzácný vztah. Deníkové zápisy doprovází zasvěcený komentář editorů a rozsáhlý fotografický materiál. (patro.cz)

Matěj Lukšů (1868-1931) patřil bezesporu k nejbližším přátelům Otokara Březiny (1868-1929). Jejich vztah trval od studentských let do smrti velkého symbolistického básníka. Za tu dobu přerostly jejich kontakty ve výsostné přátelství, v němž byl Lukšů Březinovi nejen společníkem, ale též rádcem a pomocníkem a nakonec, spolu s Emanuelem Chalupným, také básníkovým dědicem a vykonavatelem závěti. Těžištěm knihy jsou knižně dosud nepublikované deníkové zápisy Matěje Lukšů. Autor si je zaznamenával po dobu několika desetiletí až do své smrti. Obsahují denní osobní poznámky, koncepty různých prací, dopisů, překlady z němčiny, francouzštiny a rozsáhlé přípravy na vyučování či výpisky z odborné, často učitelské literatury. Především se v nich však objevují nepravidelně roztroušené poznámky ze setkávání s Otokarem Březinou, jež dokonale ilustrují jejich vzácný vztah. Deníkové zápisy doprovází zasvěcený komentář editorů a rozsáhlý fotografický materiál. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Příběh nejlepší českého hokejového obránce všech dob – bojovníka, který nechával na ledě srdce.S Duklou Jihlava se stal sedmkrát mistrem Československa. Jako jediný obránce v historii naší ligy vyhrál kanadské bodování soutěže. Zvítězil v prvních dvou ročnících ankety Zlatá hokejka. Čtyřikrát byl vyhlášen členem all stars sestavy mistrovství světa. O největší úspěch svojí kariéry Jan Suchý přišel. V době své největší slávy zabil v autě spolujezdce, skoro rok strávil ve vězení, a přišel tak o zlato z mistrovství světa v roce 1972. Stejně intenzivně jako hru, prožíval Suchý i mimosportovní život. Nikdy – ani před zápasem – se nevzdal piva a cigaret. Otevřeně hovoří o braní zakázaných podpůrných prostředků, prodávání zápasů, pašování zboží za hranice, hazardních karetních hrách a dalších fenoménech, které se rozhodně neslučovaly s prototypem socialistického sportovce přelomu šedesátých a sedmdesátých let.Hráč s číslem 17 šel z průšvihu do průšvihu, ale na ledě zářil a fanoušci ho milovali. Čtenář spolu s ním nahlédne i za skrytou tvář vrcholového sportu, kterou Jan Suchý naprosto otevřeně popisuje.2., rozšířené vydání (knihydobrovsky.cz)

Bestsellery Aleše Palána Raději zešílet v divočině a Jako v nebi, jenže jinak v kompletu s audioknihami. Raději zešílet v divočině Aleš Palán foto Jan Šibík Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte. O setkáních s nimi je tato kniha. Osm rozhovorů s lidmi žijícími dlouhodobě mimo civilizaci přináší pohled do tajuplného světa, o jehož existenci nic nevíme. Setkáváme se zde s divokými zvířaty, krutými zimami, dokonce i s přízraky. Někteří samotáři jsou vysloveně racionální, jiní vyprávějí svůj život trochu jako mýtus. Kniha zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin 2018. Audioknihu čte Igor Bareš, Norbert Lichý, Jana Stryková, David Novotný, Petr Čtvrtníček, Leoš Noha, Vilma Cibulková a Stanislav Šárský. Jako v nebi, jenže jinak Aleš Palán foto Johana Pošová Samotáři nežijí jen na Šumavě. Autor představuje dalších osm solitérů žijících stranou civilizace. Rok a půl za nimi jezdil do odlehlých oblastí od Chodska po Bílé Karpaty, od Jizerských hor po Beskydy. Najdeme zde rozhovor se ženou, která na horské samotě pár kilometrů od slovenských hranic žije v podstatě celý dlouhý život. Setkáme se s chlapíkem, který před dvaceti lety koupil staré vojenské auto a v něm se od té doby skrývá mezi jihočeskými rybníky. Nahlédneme dokonce do poustevny jediného současného poustevníka, františkána bratra Anděla. Setkání s českými a moravskými samotáři opět přináší vyhraněné postoje, neopakovatelné životní příběhy a notnou dávku přírodní mystiky. Kniha získala ocenění Magnesia Litera v kategorii publicistika za rok 2019. Audioknihu čte Igor Bareš, Hynek Chmelař, Jan Vlasák, Miloslav Maršálek, Aleš Procházka, Miroslav Táborský, Jan Kolařík a Petra Bučková. (knihydobrovsky.cz)

Staré zločiny jsou dávno promlčeny. Zapomněli na ně snad i jejich dřívější aktéři z padesátých. Už nechtějí převrátit svět jako kdysi, stačí jim dožít stranou a v klidu. Jsou tu ale také ti, kteří jsou přesvědčeni, že pachatelé zločinů by v klidu žít neměli, že na zaplacení viny není nikdy dost pozdě. Ratajský les v Posázaví se stal v lednu 1952 místem vraždy. Na hromadě klestí zde byla nalezena komunistická funkcionářka Anna Felbabová s prostřelenou hlavou. Rudá justice odpověděla na její smrt nekompromisně a propaganda jí propůjčila vlastní interpretaci. Znovu tekla krev, vinných i nevinných, na starou křivdu se navršily křivdy nové… Prošlo víc než půl století, a spravedlnost se nedostala ke slovu. Na její místo tak nastupuje msta a kolo násilí se znovu roztáčí. Ratajský les čeká na svou poslední oběť. Román vychází ze skutečných událostí, dotváří je a fabuluje. Dvě linie příběhu z let 1952 a 1958 prolíná třetí dějová osa – ta současná. Brzy se ukáže, jak osudově spolu všechny tři souvisejí. Neboť minulost stále ještě není pohřbena. (patro.cz)

Nový román známého publicisty a spisovatele Aleše Palána zavádí čtenáře do prostředí domácího hospice. Jeho hlavní hrdinka, mladá žena pečující o umírající, řeší své „běžné“ vztahové a životní problémy, jen se často nachází tváří v tvář smrti v emočně náročných situacích. Děj, odehrávající se během jednoho dne, se vyznačuje velkou intenzitou a spádem a zachycuje vedle existenciálních i celospolečenské problémy, jako je dědictví komunismu či privatizace a „podnikání“ v devadesátých letech. (knihydobrovsky.cz)

Zábavný průvodce popisuje českou povahu, tradice a životní styl. My všichni samozřejmě víme, čím žijeme, co máme rádi a čemu věříme. V knize ale zjistíte, jak nás vidí ve světě, a to není totéž. Dozvíte se, co cizince při pobytu u nás překvapuje, co se jim líbí a čemu nemohou přijít na kloub. Jací opravdu jsme? Kniha je psaná odlehčeně, s nadsázkou. (patro.cz)

Šest žen a šest neskutečných příběhů o síle, kterou v sobě musely nalézt, aby překonaly svá trápení a dokázaly jít dál. Jak dítě ovlivňuje prostředí rodiny? Pomáhá lidem v životě víra? Jaké náhody mohou zasáhnout do života a zcela ho změnit? Na někoho je toho naloženo tolik, že si říkáme, jak to jen může unést? Kniha Aleše Palána přibližuje osudy žen, které si v životě vytáhly černého Petra. Michaela Pazourková. Nic si neulehčuje, spíš naopak. Svou přímočarostí a tvrdostí vůči cizím lidem si vydobyla respekt mafie, ale v osobním životě už taková není a celý život na to doplácí. Čte Pavla Beretová Denisa Halašová. Sám autor říká, že očekává plody za horizontem. Přes své zdravotní obtíže se na svět dívá optimisticky a mnozí o ní mluví jako o "sluníčku", přestože si zdravotně prošla a prochází doslova peklem. Čte Vanda Hybnerová Jana Vinklerová. S manželem musela přestát ztrátu syna. Vedle pocitů, které tuto tragickou událost doprovázejí, popisuje i snahu o zjištění pravdy. Dodnes však neví, co se synovi stalo. Čte Jitka Smutná Sieglinde Kraliková. Přesto, že je německé národnosti, zůstala v Čechách i po konci druhé světové války. Soužití s místními v pohraničí však nebylo jednoduché, ale ona nezahořkla a dodnes dělá vše pro to, aby se rány mezi Čechy a Němci zacelily. Čte Hana Kofránková Apolena. Ani ona nežije lehký život a ti, kteří jí měli být nejbližší a chránit ji, selhali. I kvůli tomu ve svých skoro šestnácti letech po pádu z půdy oslepla. Ale to nejsou jediné fyzické (a psychické) šrámy. Přesto je samostatná a její příběh může napomoci ostatním. Čte Pavla Vojáčková Aneta Tomanová. Věkově nejmladší, ale za svůj zatím krátký život toho prožila víc, než její vrstevníci. Nevhodné domácí prostředí, drogy i pasťák ji dovedly na okraj propasti. Zjistila však, že tudy cesta nevede a snaží se intenzivně znovu začlenit do společnosti. Čte Marie Štípková (patro.cz)

Již páté vydání úspěšného titulu vychází na luxusním italském křídovém papíře, opět s plnobarevnou obálkou. Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte. O setkáních s nimi je tato kniha. Osm rozhovorů s lidmi žijícími dlouhodobě mimo civilizaci přináší pohled do tajuplného světa, o jehož existenci nic nevíme. Setkáváme se zde s divokými zvířaty, krutými zimami, dokonce i s přízraky. Někteří samotáři jsou vysloveně racionální (zejména obě zpovídané ženy), jiní vyprávějí svůj život trochu jako mýtus. I ten má svou výpovědní hodnotu, jen jinou než výčet ověřených faktů. Způsob, jakým novodobí poustevníci v krajině přebývají, se ostatně dost možná mýtem brzy stane. Pokud se jím už nestal. Smyslem knihy Raději zešílet v divočině není katalogizace podivínů ani alternativní průvodce po největším českém pohoří. Je jím ponor do tajuplných zákoutí krajiny a lidské duše. Do dlouhodobé samoty a odloučenosti, do paralelního světa, který přesto tomu našemu klade velmi znepokojující otázky. Rozhovory s šumavskými samotáři vedl spisovatel a publicista Aleš Palán (Magnesia Litera, Cena Českého literárního fondu), snímky přispěl fotograf Jan Šibík (Czech Press Photo, Golden Prisma Award). (patro.cz)

Může virus zemřít? A jak se z virů chcípáčků stávají světoví šampióni? Máme se obávat silného státu? A jaký smysl má mýlit se? Pandemie nemoci covid-19 přináší záplavu otázek, ale málo jasných odpovědí. Komu věřit, když je všude plno „odborníků“? Publicista Aleš Palán se rozhodl „uvěřit“ člověku, který s viry žije skoro celý profesní život. Rozhovor s předním českým biochemikem a prorektorem Karlovy Univerzity Janem Konvalinkou je výletem do světa vědy, smrtících virů, i nevědeckých fám; do zákulisí koronavirové pandemie i chyb, kterých jsme se dopustili. V neposlední řadě nahlédneme do života kluka ze severu Čech, který se původně chtěl stát egyptologem, aby se nakonec ocitl ve světě neviditelných zabijáků. Jeho nadhled i humor ale dávají naději, že vědění je silnější než strach. S fotografem Janem Šibíkem se autor rozhovoru Aleš Palán sešel poprvé na Šumavě při práci na bestselleru Raději zešílet v divočině a knize esejů Návrat do divočiny. Knihu rozhovorů s Janem Konvalinkou rámují fotografie karantény z jara 2020, které Šibík pořizoval od prvního do posledního dne. (patro.cz)

Může virus zemřít? A jak se z virů chcípáčků stávají světoví šampióni? Máme se obávat silného státu? A jaký smysl má mýlit se? Pandemie nemoci covid-19 přináší záplavu otázek, ale málo jasných odpovědí. Komu věřit, když je všude plno "odborníků"? Publicista Aleš Palán se rozhodl "uvěřit" člověku, který s viry žije skoro celý profesní život. Rozhovor s předním českým biochemikem a prorektorem Karlovy Univerzity Janem Konvalinkou je výletem do světa vědy, smrtících virů, i nevědeckých fám; do zákulisí koronavirové pandemie i chyb, kterých jsme se dopustili. V neposlední řadě nahlédneme do života kluka ze severu Čech, který se původně chtěl stát egyptologem, aby se nakonec ocitl ve světě neviditelných zabijáků. Jeho nadhled i humor ale dávají naději, že vědění je silnější než strach. S fotografem Janem Šibíkem se autor rozhovoru Aleš Palán sešel poprvé na Šumavě při práci na bestselleru Raději zešílet v divočině a knize esejů Návrat do divočiny. Knihu rozhovorů s Janem Konvalinkou rámují fotografie karantény z jara 2020, které Šibík pořizoval od prvního do posledního dne. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Staré zločiny jsou dávno promlčeny. Zapomněli na ně snad i ti, kteří byli v padesátých letech jejich aktéry. Už nechtějí převrátit svět jako kdysi, stačí jim dožít stranou a v klidu. Jsou tu ale také ti, kteří jsou přesvědčeni, že pachatelé zločinů by v klidu žít neměli, že na zaplacení viny není nikdy dost pozdě.Ratajský les v Posázaví se stal v lednu 1952 místem vraždy. Na hromadě klestí zde byla nalezena komunistická funkcionářka Anna Felbabová s prostřelenou hlavou. Rudá justice odpověděla na její smrt nekompromisně a propaganda jí propůjčila vlastní interpretaci. Znovu tekla krev, vinných i nevinných, na starou křivdu se navršily křivdy nové… Prošlo víc než půl století a spravedlnost se nedostala ke slovu. Na její místo tak nastupuje msta a kolo násilí se znovu roztáčí. Ratajský les čeká na svou poslední oběť.Román vychází ze skutečných událostí, dotváří je a fabuluje. Dvě linie příběhu z let 1952 a 1958 prolíná třetí dějová osa – ta současná. Brzy se ukáže, jak osudově spolu všechny tři souvisejí. Neboť minulost stále ještě není pohřbena. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Za vším hledej číslo 19. Nemoc, kterou se během pár měsíců nakazily miliony lidí a která ochromila ekonomiku světa, se jmenuje covid-19. V reakci na ni se 19 spisovatelů rozhodlo pomoci v boji proti jejím dopadům. Každý z nich napsal pro tuto knihu povídku či esej o životě s epidemií za zády. Sbírka je výjimečná nejen velkými jmény autorů, ale i tím, že 19 % z výtěžku prodeje bude věnováno na charitativní účely. Název knihy je vypůjčen z povídky Lidmily Kábrtové Za oknem, v níž se stará žena paralyzovaná strachem z nákazy uzavírá do absolutní izolace. Autoři ve svých textech vykreslují svět za časů pandemie z nejrůznějších úhlů, někteří se vrací do historie. Zajímavá je také žánrová pestrost – realistický obraz se prolíná s hororem, kriminální povídkou i s poetickou fantasy. Do knihy bez nároku na honorář přispěli Paul Auster, Bianca Bellová, Zuzana Dostálová, Pavla Horáková, Lidmila Kábrtová, Pavel Kosatík, Antonín Kratochvil, Alena Mornštajnová, Jan Němec, Jiří Padevět, Iva Pekárková, Markéta Pilátová, Martin Sichinger, Mark Slouka, Petr Stančík, Olga Stehlíková, Jan Štifter, Miloš Urban a Michal Vrba. Editorem knihy je Aleš Palán. „Co může dělat spisovatel v čase pandemie, kdy jsou knihkupectví zavřená a na besedy se čtenáři se nejezdí? Být doma, držet zdravotníkům, pečovatelkám a prodavačkám palce, šít roušky a chodit starším sousedům na nákup. Stačí to ale?“ přemítá v úvodu povídkové sbírky Za oknem její editor, spisovatel Aleš Palán. Přišel s nápadem oslovit 19 autorů, kteří napíšou 19 povídek, vznikne kniha, přičemž 19 % z její prodejní ceny bude směřovat na boj proti nemoci covid-19. Reakce spisovatelů byla ohromující, okamžitě se ponořili do práce. Její výsledek leží před vámi. Všichni autoři se vzdali odměny a nakladatelství PROSTOR a distribuční síť Kosmas snížily svůj obvyklý rabat. Milí čtenáři, věříme, že vás projekt zaujme. Děkujeme vám za podporu, přejeme vám radost z četby a pevné zdraví. Vaše redakce PROSTORU Za oknem 19 spisovatelů proti covid-19 Autor projektu a editor Aleš Palán (1965) Paul Auster (1947) Bianca Bellová (1970) Zuzana Dostálová (1976) Pavla Horáková (1974) Lidmila Kábrtová (1971) Pavel Kosatík (1962) Jiří Kratochvil (1940) Alena Mornštajnová (1963) Jan Němec (1981) Jiří Padevět (1966) Iva Pekárková (1963) Markéta Pilátová (1973) Martin Sichinger (1967) Mark Slouka (1958) Petr Stančík (1968) Olga Stehlíková (1977) Jan Štifter (1984) Miloš Urban (1967) Michal Vrba (1976) (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Šest žen a šest neskutečných příběhů o síle, kterou v sobě musely nalézt, aby překonaly svá trápení a dokázaly jít dál. Jak dítě ovlivňuje prostředí rodiny? Pomáhá lidem v životě víra? Jaké náhody mohou zasáhnout do života a zcela ho změnit? Na někoho je toho naloženo tolik, že si říkáme, jak to jen může unést? Kniha Aleše Palána přibližuje osudy žen, které si v životě vytáhly černého Petra. Michaela Pazourková. Nic si neulehčuje, spíš naopak. Svou přímočarostí a tvrdostí vůči cizím lidem si vydobyla respekt mafie, ale v osobním životě už taková není a celý život na to doplácí. Čte Pavla Beretová Denisa Halašová. Sám autor říká, že očekává plody za horizontem. Přes své zdravotní obtíže se na svět dívá optimisticky a mnozí o ní mluví jako o „sluníčku“, přestože si zdravotně prošla a prochází doslova peklem. Čte Vanda Hybnerová Jana Vinklerová. S manželem musela přestát ztrátu syna. Vedle pocitů, které tuto tragickou událost doprovázejí, popisuje i snahu o zjištění pravdy. Dodnes však neví, co se synovi stalo. Čte Jitka Smutná Sieglinde Kraliková. Přesto, že je německé národnosti, zůstala v Čechách i po konci druhé světové války. Soužití s místními v pohraničí však nebylo jednoduché, ale ona nezahořkla a dodnes dělá vše pro to, aby se rány mezi Čechy a Němci zacelily. Čte Hana Kofránková Apolena. Ani ona nežije lehký život a ti, kteří jí měli být nejbližší a chránit ji, selhali. I kvůli tomu ve svých skoro šestnácti letech po pádu z půdy oslepla. Ale to nejsou jediné fyzické (a psychické) šrámy. Přesto je samostatná a její příběh může napomoci ostatním. Čte Pavla Vojáčková Aneta Tomanová. Věkově nejmladší, ale za svůj zatím krátký život toho prožila víc, než její vrstevníci. Nevhodné domácí prostředí, drogy i pasťák ji dovedly na okraj propasti. Zjistila však, že tudy cesta nevede a snaží se intenzivně znovu začlenit do společnosti. Čte Marie Štípková (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Miss exitus? Něco jako Slečna smrt? Ne, jako Soutěž krásy mrtvých. Je Štědrý den a hospicové pracovnici Emě umírá klientka a zároveň dávná rodinná přítelkyně. Bylo by to těžké, i kdyby se neotevřely brány starých křivd, ale jak se během jediného dne odkrývá, mnoho věcí je ve skutečnosti úplně jinak. I očekávaná smrt staré ženy je taková. Ale dostaví se dřív ta přirozená, nebo násilná? A která přinese víc bolesti? Ostatně ani 24. prosince ve skutečnosti není. V tomto dni se už může stát naprosto všechno. V novele Aleše Palána Miss exitus se nestřílí, napětí zde ale rozhodně nechybí. I na tu soutěž krásy mrtvých dojde... Neschází zde ani naděje, je ovšem zatraceně těžké ji najít. A obhájit si ji – zejména sám před sebou. Lhát se totiž nemá, budiž, ale platí to i tehdy, když lež nikomu neublíží a jinému naopak pomůže? Ema, pracovnice domácího hospicu, který poskytuje péči umírajícím klientům v jejich domovech, zažívá během jediného dne několik zásadních životních zvratů. Po rozchodu se svým přítelem míří neplánovaně k umírající klientce paní Neomytkové a jejímu psychicky labilnímu synu Borisovi. Stará paní není jen pacientka, ale zná také tajemství propojující obě rodiny, které Emě až doposud zůstávalo skryté. Mladou ženu zaměstnává nejen starost o umírající, v patách je jí neustále studentka Zuzana, která si jako místo svého studijního projektu vybrala právě domácí hospic a jeho klienty. Ani Boris není Emě v péči o matku nápomocný, zvlášť když odejde z domu, a místo něj se přede dveřmi objeví policie… Aleš Palán citlivě zachycuje situace kolem odchodu nevyléčitelně nemocného člověka, poutavě a do hloubky odkrývá psychiku ženy procházející náročným životním obdobím a zároveň vedle existenciálních problémů odkrývá i ty celospolečenské, jako je dědictví komunismu či privatizace a „podnikání“ v devadesátých letech. Aleš Palán (1965), publicista a spisovatel, je autorem či editorem pětačtyřiceti knižních titulů. Miss exitus je jeho čtvrtou beletristickou prací, jeho předchozí román Ratajský les byl nominován na cenu Magnesia Litera. Za sborník Brnox Palán toto ocenění (spolu s Kateřinou Šedou) získal. Na Magnesii Literu byl nominován i jeho knižní rozhovor s bratry Florianovými Být dlužen za duši. Rozhovor s šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině se stal bestsellerem a získal titul Kniha roku Lidových novin. Rozhovor s bratry Reynkovými Kdo chodí tmami byl oceněn výroční cenou Českého literárního fondu. Třikrát se Palánova kniha stala vítězem ankety Katolického týdeníku Dobrá kniha roku, dva tituly byly mezi finalisty soutěže Nejkrásnější česká kniha roku. Jeho práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině. Palán řadu let spolupracuje s Asociací hospicové a paliativní péče, své zkušenosti s touto problematikou zachytil v knižním rozhovoru se zakladatelkou hospicové péče v ČR Marií Svatošovou Neboj se vrátit domů a nyní právě v novele Miss exitus. (knihydobrovsky.cz)

Samotáři nežijí jen na Šumavě. Aleš Palán, autor bestselleru Raději zešílet v divočině, přináší setkání s dalšími solitéry žijícími stranou civilizace. Rok a půl za nimi jezdil do odlehlých oblastí od Chodska po Bílé Karpaty, od Jizerských hor po Beskydy. V knize Jako v nebi, jenže jinak najdeme rozhovor se ženou, která na horské samotě pár kilometrů od slovenských hranic žije v podstatě celý dlouhý život. Setkáme se s chlapíkem, který před dvaceti lety koupil staré vojenské auto a v něm se od té doby skrývá mezi jihočeskými rybníky. Nahlédneme dokonce do poustevny jediného současného poustevníka, františkána bratra Anděla. Setkání s českými a moravskými samotáři opět přináší vyhraněné postoje, neopakovatelné životní příběhy a notnou dávku přírodní mystiky. Oproti knize Raději zešílet v divočině pak navíc i nečekanou porci humoru. O fotografický doprovod knihy Jako v nebi, jenže jinak se postarala Johana Pošová. (patro.cz)

eBook:,V knize Raději zešílet v divočině přinesl spisovatel Aleš Palán rozhovory s šumavskými samotáři. Zaznamenal jedinečné příběhy lidí, kteří žijí skryti v maringotkách a na horských samotách, někteří zcela bez identity. Výpovědi solitérů z nejrozsáhlejšího českého pohoří zaznamenaly mezi čtenáři nebývalý ohlas, titul se stal bestsellerem a v anketě Lidových novin získal ocenění Kniha roku. Aleš Palán i fotograf Jan Šibík ovšem jezdí na Šumavu dál. Výsledkem jejich návštěv je kniha Návrat do divočiny. Jan Šibík v ní spolu se svou partnerkou fotografkou Danielou Matulovou přináší nové fotky, Aleš Palán pak své zamyšlení nad tím, co mu tři roky se samotáři daly, čím ho tito lidé nejvíc oslovili a proč je má tak rád. Zveřejňuje také příběhy, které se do knihy Raději zešílet v divočině nedostaly. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Málokdo projde životem bez šrámů. Na někoho je toho ale naloženo tolik, že si říkáme, jak to jen může unést? S šesti ženami, které si v životě vytáhly černého Petra, hovořil známý publicista Aleš Palán. Jsou to rozhovory o těch nejtěžších věcech, jaké mohou člověka potkat, přitom nejsou o bolesti a zklamání. Jsou o síle, která se rodí až v průběhu boje, a o naději, která je pevná tehdy, pokud je zkoušená. A zkoušek ty ženy zažívají celou řadu… Jedna je čerstvě plnoletá, druhé táhne na osmdesát, jedna žije ve městě, druhá na venkově, oporu hledají ve víře, v humoru, ve vzdoru… Jsou rozdílné. Spojuje je to, jak jsou nezdolné a otevřené. Šest niterných příběhů, které mohou sloužit jako inspirace čtenářkám i čtenářům. Málokdo přece projde životem bez šrámů… (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Pandemie koronaviru přináší záplavu otázek, ale málo jasných odpovědí. Komu věřit, když je všude plno „odborníků“? Může virus zemřít? A jak se z virů chcípáčků stávají světoví šampióni? Jak bude probíhat očkování proti covid-19? Máme se obávat silného státu? Pandemie koronaviru přináší záplavu otázek, ale málo jasných odpovědí. Komu věřit, když je všude plno „odborníků“? Publicista Aleš Palán se rozhodl „uvěřit“ člověku, který s viry žije skoro celý profesní život. Rozhovor s předním českým biochemikem a prorektorem Karlovy Univerzity Janem Konvalinkou je výletem do světa vědy, smrtících virů, i nevědeckých fám; do zákulisí koronavirové pandemie i chyb, kterých jsme se dopustili. V neposlední řadě nahlédneme do života kluka ze severu Čech, jehož nadhled a humor dávají naději, že vědění je silnější než strach. Jedinečný audioknižní rozhovor Aleše Palána a Jana Konvalinky vychází s dodatkem, vyjadřující se k problematice očkování a situaci na sklonku roku 2020. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. Názory a životy šumavských samotářů se nepodobají ničemu, co znáte. Osm předních hereckých osobností přináší příběhy poustevníků duše, kteří dali vale naší „civilizaci“. Někteří samotáři stojí nohama pevně na zemi, jiní vyprávějí svůj život trochu jako mýtus. Způsob, jakým v krajině přebývají, se ostatně dost možná mýtem brzy stane. Audiokniha Raději zešílet v divočině je ponorem do dlouhodobé samoty a odloučenosti, do tajuplného paralelního světa, který přesto tomu našemu klade velmi znepokojující otázky. Rozhovory se šumavskými samotáři vedl držitel ceny Magnesia Litera Aleš Palán, snímky přispěl fotograf Jan Šibík (Czech Press Photo, Golden Prisma Award). Své hlasy samotářům propůjčili Igor Bareš, Norbert Lichý, Jana Stryková, David Novotný, Petr Čtvrtníček, Leoš Noha, Vilma Cibulková a Stanislav Šárský. (knihydobrovsky.cz)

Milý pane Bože, tenhle svět se ti povedl. Opravdu. Nevím, jak je to na jiných planetách, které jsi stvořil nebo na nich právě makáš, ale tady je to super. Jenže ve škole mi říkali: „Je to velmi dobré, máš ale na víc. Příště ať je to ještě lepší.“ Říkali mi to zhruba do poloviny druhé třídy a pak mi učitelky povídaly úplně jiné věci, ale to teď nechme stranou. I ty máš, Bože, na víc. Odpusť, že to tak říkám, pořád je to za jedna, ale když tomu dáš trochu péče, mohla by to být jednička podtržená. Ještě že mě máš. Poradím ti, jak na to. Čtyřicet zlepšováků, jak zdokonalit svět, které autor nenavrhuje politikům, ekonomům ani různým aktivistům, ale rovnou pánu Bohu, jsou vtipnou sondou do našich strachů, komplexů, slabostí, chyb, zbytečných starostí a malicherností, kterými si otravujeme životy. Stačilo by přitom tak málo, aby na světě bylo líp. Někdy stačí i jedna nečekaná událost, abychom si uvědomili, co je v životě důležité, na co vsadit a co přináší opravdovou radost. G. K. Chesterton kdysi napsal slavnou obranu ohromných maličkostí, které přehlížíme. Aleš Palán napsal svěží obranu našich každodenních slabostí, u nichž stačí už jen kousek (kdybys udělal, pane Bože, jen malý zlepšovák), aby dostaly opačné znaménko. Nejsme tak špatní, jen zkrátka máme na víc. Ilustrace Jana Hrubého jednotlivá zamyšlení nejen dokreslují, ale specifickým způsobem i dotvářejí a komentují. (patro.cz)

Audiokniha:,Koho vlastně hledáš? ptali se mě. Hledám někoho, o kom bych vůbec nepředpokládal, že může existovat. Horská samota pár kilometrů od slovenských hranic, odehlý kout Chodska, zapadlé jihočeské rybníky i maringotka v Jizerských horách. To jsou místa, kam se vydal Aleš Palán, autor audioknižního bestselleru Raději zešílet v divočině, na svých výpravách za samotáři, kteří se rozhodli pojmout život po svém. Nová setkání s lidmi, kteří svou životní filosofii žijí až do krajnosti je poselstvím o svobodě, která má mnoho podob. Od přátelství se zvířaty a blízkého vztahu s přírodou, až po skromný, utajený život jediného českého poustevníka nebo kočování ve starém vojenském náklaďáku. Devět hereckých osobností v dialogu s příběhy solitérů z Čech a Moravy, ve kterých nechybí mystika, svérázná moudrost a humor. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Smysluplné odpovědi na stěžejní otázky našeho bytí. Marie Svatošová je lékařka, spisovatelka, zakladatelka hospicového hnutí v České republice. Se svými přednáškami neúnavně objíždí republiku a propaguje paliativní péči. Mluví pozitivně o tématu tak zásadním, ale i vytěsňovaném, jako je smrt. Dokáže nesmírně působivě vyprávět o smyslu života a nadchnout každého posluchače, má neobyčejně působivé argumenty, opřené o mnohaletou zkušenost. Aleš Palán, spisovatel, novinář, autor mnoha knižních rozhovorů, držitel ceny Magnesia Litera a ceny Kniha roku Lidových novin, je její kamarád. V zasvěceném dialogu se i díky jeho otázkám dozvídáme mnoho o příbězích lidí, s nimiž se Marie Svatošová setkala a na nichž demonstruje svůj způsob uvažování a sílu své víry. Od poslechu tohoto rozhovoru se posluchač neodtrhne snadno, bude mít totiž možnost setkat se s odpověďmi na základní problémy života a jeho konce. Nebude ovšem chybět ani humor, protože ten je nedílnou součástí života. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Samotáři nežijí jen na Šumavě. Aleš Palán, autor bestselleru Raději zešílet v divočině, přináší setkání s dalšími solitéry žijícími stranou civilizace. Rok a půl za nimi jezdil do odlehlých oblastí od Chodska po Bílé Karpaty, od Jizerských hor po Beskydy.V knize Jako v nebi, jenže jinak najdeme rozhovor se ženou, která na horské samotě pár kilometrů od slovenských hranic žije v podstatě celý dlouhý život. Setkáme se s chlapíkem, který před dvaceti lety koupil staré vojenské auto a v něm se od té doby skrývá mezi jihočeskými rybníky. Nahlédneme dokonce do poustevny jediného současného poustevníka, františkána bratra Anděla.Setkání s českými a moravskými samotáři opět přináší vyhraněné postoje, neopakovatelné životní příběhy a notnou dávku přírodní mystiky. Oproti knize Raději zešílet v divočině pak navíc i nečekanou porci humoru.O fotografický doprovod knihy Jako v nebi, jenže jinak se postarala Johana Pošová. Aleš Palán (1965), publicista a spisovatel, je autorem či editorem pětačtyřiceti knižních titulů. Za sborník Brnox získal spolu s Kateřinou Šedou ocenění Magnesia Litera. Na tutéž cenu byl nominován i jeho knižní rozhovor s bratry Florianovými Být dlužen za duši a román Ratajský les. Rozhovor s bratry Reynkovými Kdo chodí tmami byl oceněn výroční cenou Českého literárního fondu. Třikrát se Palánova kniha stala vítězem ankety Katolického týdeníku Dobrá kniha roku. Rozhovor s šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině se stal bestsellerem a získal titul Kniha roku Lidových novin. Jeho práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině. Johana Pošová (1985) pochází z Prahy, kde v roce 2012 vystudovala ateliér fotografie na VŠUP. Absolvovala stáž ve španělské Valencii na škole Bellas Artes, dále pak na Islandu v Creative Centre HERE a také v lisabonské galerii Syntax. Fotografuje a současně pracuje s videem, objekty a instalací. Pravidelně vystavuje v galeriích v Česku a v zahraničí, například v Portugalsku, Belgii a ve Slovinsku. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Vtipná sonda do našich chyb a zbytečných strachů od autora bestselleru Raději zešílet v divočině. Milý pane Bože, tenhle svět se ti povedl. Opravdu. Jenže ve škole mi říkali: „Je to velmi dobré, máš ale na víc.“ I ty máš, Bože, na víc. Odpusť, že to tak říkám, pořád je to za jedna, ale když tomu dáš trochu péče, mohla by to být jednička podtržená. Ještě že mě máš. Poradím ti, jak na to. Čtyřicet zlepšováků, jak zdokonalit svět, které autor nenavrhuje politikům, ekonomům ani jiným mocným tohoto světa, ale rovnou pánu Bohu, jsou vtipnou sondou do našich strachů, komplexů, a slabostí, kterými si komplikujeme životy. Někdy přitom stačí i jedna nečekaná událost nebo změna úhlu pohledu, aby nám na světě bylo líp. Úsměvná a přitom hluboká audiokniha v podání Miroslava Táborského je svěží obranou našich každodenních slabostí, u nichž stačí jen kousek, aby dostaly opačné znaménko. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Smysluplné odpovědi na stěžejní otázky našeho bytí Marie Svatošová je lékařka, spisovatelka, zakladatelka hospicového hnutí v České republice. Se svými přednáškami neúnavně objíždí republiku a propaguje paliativní péči. Mluví pozitivně o tématu tak zásadním, ale i vytěsňovaném, jako je smrt. Dokáže nesmírně působivě vyprávět o smyslu života a nadchnout každého posluchače, má neobyčejně působivé argumenty, opřené o mnohaletou zkušenost. Aleš Palán, spisovatel, novinář, autor mnoha knižních rozhovorů, držitel ceny Magnesia Litera a ceny Kniha roku Lidových novin, je její kamarád. V zasvěceném dialogu se i díky jeho otázkám dozvídáme mnoho o příbězích lidí, s nimiž se Marie Svatošová setkala a na nichž demonstruje svůj způsob uvažování a sílu své víry. Od poslechu tohoto rozhovoru se posluchač neodtrhne snadno, bude mít totiž možnost setkat se s odpověďmi na základní problémy života a jeho konce. Nebude ovšem chybět ani humor, protože ten je nedílnou součástí života. (knihydobrovsky.cz)

Je to známý vtip: Chcete Boha pobavit? Vyprávějte mu o svých plánech. Ale možná se stejně dobře baví, když si čte dalších čtyřicet Palánových rad, jak má vylepšit svět ještě o něco víc. A možná mu je četl už přes rameno, když je zrovna psal. Radit něco pánu Bohu sice zavání pýchou, ale Palánův nejvyšší arbitr má přímo čapkovské rysy, takže lidský svět mu není vzdálený ani cizí, má pochopení pro naše omyly, chyby a slabosti, i pro tyhle naše pošetilosti. A třeba je takový i ve skutečnosti... Volné pokračování čtenářsky úspěšných rad pánu Bohu je uzrálým vínem, které rozveseluje mysl, projasňuje chmurné dny a dýchá nadějí, že tu přece jenom nejsme sami. Autor se umí dívat kolem sebe i do sebe, a tak mu neunikají ty ohromné každodenní maličkosti i niterná hnutí, které dělají život tak jedinečným a neopakovatelným. Potom se stává i účtenka v hospodě či stará fotografie zážitkem. A možná nad tím i pán Bůh žasne, čeho si ten drzoun nevšimne. Ilustrace Evy Bartošové pak jednotlivá zamyšlení dokreslují a vtipně komentují. (patro.cz)

*Kdo by neznal „jeho“ mamku z Aktu, prince Jasoně či hraběte Zeppellina? Záznam autogramiády (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Milý pane Bože, tenhle svět se ti povedl. Opravdu. Nevím, jak je to na jiných planetách, které jsi stvořil nebo na nich právě makáš, ale tady je to super. Jenže ve škole mi říkali: „Je to velmi dobré, máš ale na víc. Příště ať je to ještě lepší.“ Říkali mi to zhruba do poloviny druhé třídy a pak mi učitelky povídaly úplně jiné věci, ale to teď nechme stranou. I ty máš, Bože, na víc. Odpusť, že to tak říkám, pořád je to za jedna, ale když tomu dáš trochu péče, mohla by to být jednička podtržená. Ještě že mě máš. Poradím ti, jak na to. Čtyřicet zlepšováků, jak zdokonalit svět, které autor nenavrhuje politikům, ekonomům ani různým aktivistům, ale rovnou pánu Bohu, jsou vtipnou sondou do našich strachů, komplexů, slabostí, chyb, zbytečných starostí a malicherností, kterými si otravujeme životy. Stačilo by přitom tak málo, aby na světě bylo líp. Někdy stačí i jedna nečekaná událost, abychom si uvědomili, co je v životě důležité, na co vsadit a co přináší opravdovou radost. G. K. Chesterton kdysi napsal slavnou obranu ohromných maličkostí, které přehlížíme. Aleš Palán napsal svěží obranu našich každodenních slabostí, u nichž stačí už jen kousek (kdybys udělal, pane Bože, jen malý zlepšovák), aby dostaly opačné znaménko. Nejsme tak špatní, jen zkrátka máme na víc. Ilustrace Jana Hrubého jednotlivá zamyšlení nejen dokreslují, ale specifickým způsobem i dotvářejí a komentují. Aleš Palán (1965), publicista a spisovatel, je autorem či editorem pětačtyřiceti knižních titulů. Rozhovory s šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině se staly bestsellerem a získal titul Kniha roku Lidových novin. Na podzim 2019 vyšla Aleši Palánovi další kniha rozhovorů Jako v nebi, jenže jinak. Nová setkání se samotáři z Čech a Moravy, jež obdržela nominaci na Magnesii Literu. Svá setkávání s lidmi žijícími mimi hlavní proud shrnul v reflexích Návrat do divočiny. Za sborník Brnox získal spolu s Kateřinou Šedou ocenění Magnesia Litera. Na tutéž cenu byl nominován i jeho knižní rozhovor s bratry Florianovými Být dlužen za duši a román Ratajský les. Rozhovor s bratry Reynkovými Kdo chodí tmami byl oceněn výroční cenou Českého literárního fondu. Jeho práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině. Jan Hrubý (1945) absolvoval obor grafiky u profesora Dalibora Chatrného na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně a teologii na Katolické teologické fakultě UK v Praze. Kreslený humor publikoval od roku 1967 v mnoha novinách a časopisech (například Mladý svět), a obdržel ceny doma i v zahraničí. Od roku 2016 kreslí pro Katolický týdeník. Zabývá se také volnou grafikou a ilustroval řadu knih. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte. O setkáních s nimi je tato kniha. Osm rozhovorů s lidmi žijícími dlouhodobě mimo civilizaci přináší pohled do tajuplného světa, o jehož existenci nic nevíme. Setkáváme se zde s divokými zvířaty, krutými zimami, dokonce i s přízraky. Někteří samotáři jsou vysloveně racionální (zejména obě zpovídané ženy), jiní vyprávějí svůj život trochu jako mýtus. I ten má svou výpovědní hodnotu, jen jinou než výčet ověřených faktů. Způsob, jakým novodobí poustevníci v krajině přebývají, se ostatně dost možná mýtem brzy stane. Pokud se jím už nestal. Smyslem knihy Raději zešílet v divočině není katalogizace podivínů ani alternativní průvodce po největším českém pohoří. Je jím ponor do tajuplných zákoutí krajiny a lidské duše. Do dlouhodobé samoty a odloučenosti, do paralelního světa, který přesto tomu našemu klade velmi znepokojující otázky. Rozhovory s šumavskými samotáři vedl spisovatel a publicista Aleš Palán, snímky přispěl fotograf Jan Šibík (Czech Press Photo, Golden Prisma Award). Aleš Palán (1965 v Jihlavě), publicista, spisovatel, autor čtyř desítek knižních titulů. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox získal spolu s Kateřinou Šedou ocenění Magnesia Litera. Za rozhovory s bratry Florianovými Být dlužen za duši a román Ratajský les byl na tuto cenu nominován. Za knihu rozhovorů s bratry Reynkovými Kdo chodí tmami obdržel cenu Českého literárního fondu. Některé Palánovy knihy byly přeloženy do angličtiny, němčiny a japonštiny. (knihydobrovsky.cz)

Kniha vzpomínek představuje želivského opata, politického vězně a jednu z nejvýznamnějších postav českého duchovního života 20. století Bohumila Víta Tajovského. Autorům se podařilo nashromáždit řadu svědectví a vzpomínek na jeho osobu. Jsou mezi nimi i lidé již zesnulí jako například Anastáz Opasek, Ivan Medek, či Luboš Hruška; mají zpracovány vzpomínky Jaroslava Meda, Jiřího Reynka, Zdeňka Rotrekla a dalších. V rámci chystané knihy oslovili i mnohé další osobnosti, které měly příležitost se s opatem Tajovským stýkat. Kniha tak bude zahrnovat vskutku reprezentativní výběr lidí, kteří na Vítovu osobnost vzpomínají, a bude doplněna řadou dopisů a jiných dokumentů, které se k osobnosti Víta Tajovského vážou. Text doplňuje řada fotografií, mnohdy dosud nikde nepublikovaných. Editoři pátrali v řadě archivů a byli v kontaktu s mnoha pamětníky. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Nový zábavný průvodce popisuje českou povahu, tradice a životní styl. My všichni samozřejmě víme, čím žijeme, co máme rádi a čemu věříme. V knize ale zjistíte, jak nás vidí ve světě, a to není totéž. Dozvíte se, co cizince při pobytu u nás překvapuje, co se jim líbí a čemu nemohou přijít na kloub. Jací opravdu jsme? Kniha je psaná odlehčeně, s nadsázkou. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Kniha rozhovorů Aleše Palána s jedním z protagonistů Divadla Járy Cimrmana Miloněm Čepelkou, vydaná v roce 2016 nakladatelstvím Vyšehrad, vzbudila zájem veřejnosti především proto, že dotazovaný patří k nejoblíbenějším členům slavného souboru. Kdo by neznal jeho mamku z Aktu, dvojroli princů Jasoně a Drsoně z pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký, hraběte Zeppelina z Hospody Na Mýtince, šikovatele Vogeltanze ze Záskoku či Babičku Boženy Němcové z Českého nebe. Miloň Čepelka svým jménem neklame. Je milý, a zároveň dokáže být ostrý a břitký jako čepel nože. Aleši Palánovi se podařilo navázat s ním důvěrný vztah, díky němuž se zpovídaný otevřel a odkryl tajné schránky své osobnosti v míře neslýchané. Spolu s Alešem Palánem se Miloň Čepelka zasloužil i o zvukovou verzi svých rozhovorů, které v rozsahu víc jak 7 hodin vycházejí v této audioknize. Ve 14 kapitolách se dozvíme nejen podrobnosti o vzniku Divadla Járy Cimrmana, jehož je spoluzakladatelem, o rozkolu, který v souboru nastal už v počátcích, ale i zajímavosti z dob jeho dalšího fungování, a také ze života Miloně Čepelky samého. Významná je například kapitola, v níž vzpomíná na dění kolem okupace v roce 1968, kdy se spolu se svými divadelními kolegy podílel na ilegálním vysílání Československého rozhlasu. Budeme upozorněni i na jeho literární tvorbu, na sbírky básní, povídek, na řadu televizních a rozhlasových her, písňových textů, zábavných a osvětových pořadů i na jeho osobité uvádění Knižní hitparády v Country radiu. Podrobnosti, zajímavosti a překvapivé informace nejen o Cimrmanech, ale o Miloni Čepelkovi a celém jeho životě. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Pokračování vtipné sondy do našich chyb a zbytečných strachů od autora bestselleru Raději zešílet v divočině. Další nálož čtyřiceti rad, úsměvných fejetonů, které nenásilně člověka vedou k zamyšlení. Pokračování bestselleru Rady pánu Bohu jak vylepšit svět. „Znáte to, jak jednou radit začnete, a někdo vám aspoň trochu naslouchá, nevíte, kdy s tím přestat. Nebylo to ovšem tak, že bych čekal na čtenářskou odezvu a podle toho buď psal dál, nebo ne. Jak už jsem v tom razení byl, a nezdálo se mi, že by se tomu Hospodin nějak zásadně vzpouzel, pokračoval jsem rovnou. Ten tlustý sešit, do kterého jsem psal – ano, opravdu propiskou rukou do sešitu – nebyl přece ještě zaplněn.“ Aleš Palán Dalších čtyřicet fejetonů – nápadů, jak zdokonalit svět, které autor nenavrhuje politikům, ekonomům ani jiným mocným tohoto světa, ale rovnou pánu Bohu. Autor to probral od všedních starostí a nápadů, jako co nás nenaučila autoškola, přes dotaz, kam se ztrácí úsměv až po problém s volbami. Úsměvné poučení, které si poslechnete s chutí a vůbec se nebudete zlobit, že vám někdo nevyžádaně dává rady. Naopak. Tympanum vydalo i předcházející audioknihu Rady pánu Bohu jak vylepšit svět (2020). (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Může virus zemřít? A jak se z virů chcípáčků stávají světoví šampióni? Máme se obávat silného státu? A jaký smysl má mýlit se? Pandemie nemoci covid-19 přináší záplavu otázek, ale málo jasných odpovědí. Komu věřit, když je všude plno „odborníků“? Publicista Aleš Palán se rozhodl „uvěřit“ člověku, který s viry žije skoro celý profesní život. Rozhovor s Janem Konvalinkou, předním českým biochemikem a prorektorem Univerzity Karlovy, je výletem do světa vědy, smrtících virů i nevědeckých fám; do zákulisí koronavirové pandemie i chyb, kterých jsme se dopustili. V neposlední řadě nahlédneme do života kluka ze severu Čech, který se původně chtěl stát egyptologem, ale nakonec se ocitl ve světě neviditelných zabijáků. Jeho nadhled i humor ale dávají naději, že vědění je silnější než strach. S fotografem Janem Šibíkem se autor rozhovoru Aleš Palán sešel poprvé na Šumavě při práci na bestselleru Raději zešílet v divočině a knize esejů Návrat do divočiny. Knihu rozhovorů s Janem Konvalinkou rámují fotografie karantény z jara 2020, které Šibík pořizoval od prvního do posledního dne. Jan Konvalinka (1963) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a získal titul kandidáta chemických věd na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Pracoval v Německém centru pro výzkum rakoviny v Heidelbergu a v ústavu Heinricha Petteho při Univerzitě v Hamburku. V současnosti je vedoucím výzkumného týmu v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a učí biochemii a molekulární biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde také působí jako prorektor pro vědeckou čnnost. Ve své vědecké práci se zabývá biochemií virů a nádorového bujení. Se svými spolupracovníky studuje enzymy důležité pro životní cyklus HIV a dalších patogenních virů a hledá způsoby, jak je zablokovat. Současně se zabývá metodami pro diagnostiku a terapii nádorů. Je autorem více než 130 publikací v mezinárodních časopisech, spolupracuje s laboratořemi na univerzitách v Heidelbergu, Londýně nebo na Stanfordově univerzitě a je často zván jako řečník na mezinárodní konference a sympozia. Je členem Učené společnosti ČR. Během koronavirové krize na jaře 2020 se stal koordinátorem akademické iniciativy zajišťující pomoc s testováním na covid v laboratořích českých univerzit a Akademie věd. S manželkou, akad. mal. rest. Dagmar Konvalinkovou, restaurátorkou ve sbírkách moderního umění Národní galerie v Praze, má dcery Dorotu a Františku. Aleš Palán (1965), publicista a spisovatel, je autorem či editorem pětačtyřiceti knižních titulů. Za sborník Brnox získal spolu s Kateřinou Šedou ocenění Magnesia Litera. Na tutéž cenu byl nominován i jeho knižní rozhovor s bratry Florianovými Být dlužen za duši a román Ratajský les. Rozhovor s bratry Reynkovými Kdo chodí tmami byl oceněn výroční cenou Českého literárního fondu. Třikrát Palánova kniha zvítězila v anketě Katolického týdeníku Dobrá kniha roku. Rozhovor s šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině. Setkání se šumavskými samotáři se stal bestsellerem a získal titul Kniha roku Lidových novin. Jeho práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině. Na podzim 2019 vyšla Aleši Palánovi v nakladatelství PROSTOR další kniha rozhovorů Jako v nebi, jenže jinak. Nová setkání se samotáři z Čech a Moravy a stala se vítězem Magnesia Litera v kategorii publicistika. K šumavským samotářům se autor vrátil v knize reflexí Návrat do divočiny. Jan Šibík (1963), reportážní fotograf cestující po celém světě, je autorem fotografií ke knihám Raději zešílet v divočině a Návrat do divočiny. Dvacet let byl vedoucím fotooddělení a obrazovým redaktorem časopisu Reflex a je nositelem mnoha ocenění, např. v soutěži Czech Press Photo či World Press Photo. Jan Šibík je zároveň laureátem Ceny 1. června udělované městem Plzeň za šíření myšlenek demokracie a obhajobu lidských práv. Jeho aktivity, jako jsou Podejte ruce dětem ze Sierry Leone či Chci ještě žít!, překračují hranice fotografie a poukazují ke společenské odpovědnosti člověka, jenž se pohybuje v problematických oblastech světa. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Je to známý vtip: Chcete Boha pobavit? Vyprávějte mu o svých plánech. Ale možná se stejně dobře baví, když si čte dalších čtyřicet Palánových rad, jak má vylepšit svět ještě o něco víc. A možná mu je četl už přes rameno, když je zrovna psal. Radit něco pánu Bohu sice zavání pýchou, ale Palánův nejvyšší arbitr má přímo čapkovské rysy, takže lidský svět mu není vzdálený ani cizí, má pochopení pro naše omyly, chyby a slabosti, i pro tyhle naše pošetilosti. A třeba je takový i ve skutečnosti... Volné pokračování čtenářsky úspěšných rad pánu Bohu je uzrálým vínem, které rozveseluje mysl, projasňuje chmurné dny a dýchá nadějí, že tu přece jenom nejsme sami. Autor se umí dívat kolem sebe i do sebe, a tak mu neunikají ty ohromné každodenní maličkosti i niterná hnutí, které dělají život tak jedinečným a neopakovatelným. Potom se stává i účtenka v hospodě či stará fotografie zážitkem. A možná nad tím i pán Bůh žasne, čeho si ten drzoun nevšimne. Ilustrace Evy Bartošové pak jednotlivá zamyšlení dokreslují a vtipně komentují. Publicista a spisovatel Aleš Palán (1965), dvojnásobný držitel ocenění Magnesia Litera (knižní rozhovory se samotáři Jako v nebi, jenže jinak a sborník Brnox, který připravil s K. Šedou), dvakrát byl na tuto cenu také nominován (rozhovor s bratry Florianovými Být dlužen za duši a román Ratajský les). Rozhovor s šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině se stal jedním z nejprodávanějších titulů a zvítězil v anketě Kniha roku Lidových novin, rozhovor s bratry Reynkovými Kdo chodí tmami byl oceněn výroční cenou Českého literárního fondu. Třikrát Palánova kniha zvítězila v anketě Katolického týdeníku Dobrá kniha roku. Covidové problematice se věnoval v charitativním sborníku Za oknem a v rozhovoru s Janem Konvalinkou Spánek rozumu plodí příšery. Pozornost vzbudily jeho eseje Rady pánu Bohu, jak vylepšit svět a kniha rozhovorů s šesti ženami o nejtěžších věcech, jaké mohou člověka potkat, Nevidím ani tmu. Ilustrátorka Eva Bartošová (1994) je absolventkou Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni, kde momentálně působí jako asistentka v ateliéru ilustrace pod vedením Renáty Fučíkové. Její práce můžete najít v projektech Hrdinky, Dobrých 100, Velvet Effect, Česká zima nebo v komiksu Odvaha je volba. Ilustracemi doprovodila knihu 100 × Václav Havel od Pavla Kosatíka. V osobní tvorbě využívá prvky magického realismu či koláže a inspiruje se v každodenním pozorování okolního světa. „Je to ode mě hezké, že pokračuju. Když se už konečně našel někdo, komu je jasné, jak vylepšit svět, byla by škoda, aby si to nechával pro sebe.“ (z autorova úvodu) (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - Kniha rozhovorů se zakladatelkou hospicového hnutí v ČR - autor Aleš Palán; Marie Svatošová, 270 stran, česky Neboj se vrátit domů je kniha rozhovorů se zakladatelkou hospicového hnutí v ČRCo se stane, pokud pacientovi o jeho zdravotním stavu dlouhodobě lžeme? Má vážná choroba nějaký smysl? A proč umírající nezabíjet, jak si přejí zastánci eutanázie, ale naopak respektovat jejich život až do přirozeného konce a být jim nablízku? Nejen o těchto věcech hovoří v knize rozhovorů Neboj se vrátit domů zakladatelka hospicového hnutí v ČR Marie Svatošová.Právě ona před lety přišla s myšlenkami paliativní medicíny. Byla to ona, kdo v Červeném Kostelci otevřel první český hospic. A je to stále ona, kdo neúnavně jezdí po republice s hospicovými přednáškami a je rádkyní hospicům nově vznikajícím.Marie Svatošová v knize mluví také o své rodině, studiu medicíny, vlivu, jaký na ni měl P. Ladislav Kubíček či o svém trapistickém fan clubu. V mnoha... (alza.cz)

Shromáždění na pražském Albertově, euforický pochod po nábřeží a následný masakr na Národní třídě vstoupily do dějin. Kniha Ten den: 17. listopad 1989 shromažďuje více než dvě stě přímých svědectví demonstrantů zkušených, ale i těch, kteří ten den vyšli do ulic poprvé, organizátorů i řadových účastníků, náhodných kolemjdoucích, zasahujících policistů i povolaných záchranářů. Jak prožili 17. listopad a co od něj očekávali? S jakými myšlenkami ráno vstávali a jakou budoucnost viděli před sebou, když byla demonstrace rozehnána a sčítaly se šrámy? Na čtenáře tak nemluví oddělení aktéři 17. listopadu 1989, ale sám tento den. Dává slovo známým i neznámým aktérům událostí, tedy i těm, kteří o svých zážitcích dosud nikdy veřejně nehovořili. Jejich vzpomínky doprovází rozsáhlý a z naprosté většiny doposud nepublikovaný obrazový materiál v podobě fotografií, dopisů, deníkových záznamů, oficiálních dokumentů či maleb. Ten den: 17. listopad 1989 má současným čtenářům umožnit toto zásadní datum zprostředkovaně zažít, zpřítomnit a přiblížit dnešku odkaz revolučních dnů a těžce nabyté svobody. (knihydobrovsky.cz)

Smysluplné odpovědi na stěžejní otázky našeho bytí. Marie Svatošová je lékařka, spisovatelka, zakladatelka hospicového hnutí v České republice. Se svými přednáškami neúnavně objíždí republiku a propaguje paliativní péči. Mluví pozitivně o tématu tak zásadním, ale i vytěsňovaném, jako je smrt. Dokáže nesmírně působivě vyprávět o smyslu života a nadchnout každého posluchače, má neobyčejně působivé argumenty, opřené o mnohaletou zkušenost. Aleš Palán, spisovatel, novinář, autor mnoha knižních rozhovorů, držitel ceny Magnesia Litera a ceny Kniha roku Lidových novin, je její kamarád. V zasvěceném dialogu se i díky jeho otázkám dozvídáme mnoho o příbězích lidí, s nimiž se Marie Svatošová setkala a na nichž demonstruje svůj způsob uvažování a sílu své víry. Od poslechu tohoto rozhovoru se posluchač neodtrhne snadno, bude mít totiž možnost setkat se s odpověďmi na základní problémy života a jeho konce. Nebude ovšem chybět ani humor, protože ten je nedílnou součástí života. (dvd-premiery.cz)

Kniha - (alza.cz)

Když se hlavní hrdina knihy Osvald vydá do Portugalska na svatbu svého přítele, rozhodně netuší, že tím nastartuje spirálu, na jejímž konci je jen rozhořčení, zmar, alkohol a desítky otázek, na které je jen jedna odpověď. V této nedobrovolné hře o minulost a budoucnost je jen jeden vítěz. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Kniha, doplněná velkým množstvím popisných obrázků a ilustračních fotografií, je určena začátečníkům i pravidelně a systematicky běhajícím rekreačním a kondičním sportovcům, jejichž cílem je získání a udržení kondice, redukce váhy i zvyšování výkonnosti. Seznamuje všechny příznivce běhání s technikou, fyziologickými principy, metodikou a řízením tréninku, poradí s regenerací, se stravovacím a pitným režimem i s tím, jak si udržet motivaci. Publikace přináší příklady konkrétních tréninkových programů, strečinkových a kompenzačních cvičení. Jako první u nás kniha hodnotí a porovnává i jednotlivé nové běžecké trendy a běžecké techniky, ke kterým patří např. Chi Running nebo minimalistická obuv, a ve kterých se někdy sám čtenář-laik jen těžko orientuje. (knihydobrovsky.cz)

Český hokej zná osobnosti, které shromáždily více trofejí nebo statistických rekordů než on. Stopě, kterou v jeho historii zanechal Jaroslav Holík, se přesto nikdy nevyrovnají. Jak by asi vypadala mytologie slavných hokejových bitev proti Sovětskému svazu konce šedesátých let bez Holíkových potyček s Ragulinem a pásky přes socialistickou hvězdu? O kolik emocí by byly ochuzeny příběhy ligových dynastií z Jihlavy, Brna nebo Sparty nebýt muže, který dokázal rozbouřit stadiony jako nikdo jiný? A jak by to bylo se zlatými medailemi juniorské reprezentace, o které se před ním i po něm marně snažily zástupy jiných trenérů? Všechny ty otazníky jsou naštěstí jen hypotetickou úvahou. Jaroslav Holík totiž každý z těch okamžiků odžil naplno a po svém. Přijmout a rozdat rány uměl jako hráč, trenér i jako ostrý kritik poměrů v českém hokeji. (A výjimku neudělal ani na stránkách této knihy...) Jaroslav Holík (*1942, Havlíčkův Brod) Střední útočník a trenér. V dresu Dukly Jihlava získal sedm titulů mistra republiky, jako trenér přidal čtyři další. Sedminásobný medailista ze světových šampionátů a olympijských her; svým gólem v roce 1972 rozhodl o vítězství nad SSSR, a tedy o titulu mistrů světa pro Československo. Jako trenér dovedl české hokejisty do dvaceti let dvakrát ke zlatu na mistrovství světa. Bratr Jiřího Holíka, s nímž tvořil základ prvního útoku reprezentace a jihlavské Dukly. Otec Roberta Holíka, dvojnásobného držitele Stanley Cupu s New Jersey Devils. (knihydobrovsky.cz)

Přestože Rakousko-Uhersko nikdy nevybudovalo koloniální říši, mělo své zájmy v některých zámořských oblastech. Jednou z nich byl i Dálný východ, kam obchodníci z habsburské monarchie dorazili již v osmnáctém století. Rakousko přesto bylo ve východní Asii opožděným příchozím. Od konce XIX. století byl Dálný východ jedním z hlavních ohnisek mezinárodního napětí. Dopad na rakousko-uherskou politiku byl spíše nepřímý - pozornost ruského rivala se odvracela od Balkánu. Vídeň však posilovala své zastoupení ve východní Asii, zvažovala vytvoření námořní základny v Číně, podílela se na potlačení Boxerského povstání a získala koncesi v Tiencinu. Pozice monarchie v obchodu s Japonskem se po roce 1900 zlepšovala, úspěchy Škodových závodů před rokem 1914 naznačovaly, že může dojít i k rozvoji obchodu s Čínou. Po vypuknutí první světové války se však Japonsko přidalo na stranu Dohody, roku 1917 tak učinila i Čína. Tím rakousko-uherské angažmá na Dálném východě skončilo. Jaký byl charakter politiky Vídně na Dálném východě? Jak aktivní byly na tamních trzích rakousko-uherské firmy? Na tyto a další otázky hodlá odpovědět naše publikace. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,I ten, kdo nikdy nebyl na zimním stadionu, zná jeho jméno. I ten, kdo ho v klubovém dresu nemohl strávit, miloval při zápasech národního mužstva jeho nasazení a obětavost bez limitů. Jaroslav Holík byl vynikajícím hokejovým útočníkem a posléze úspěšným trenérem, zároveň však je také nesmlouvavým kritikem s osobitým pohledem na svět i postavou vyvolávající kontroverze. Označení legenda se někdy nadužívá, v tomto případě ale platí stoprocentně. Jaroslav Holík je přitom ještě něco víc: stal se doslova symbolem! Symbolem nezlomné vůle a ochoty obětovat pro vítězství naprosto všechny síly. Na konci šedesátých let – po sovětské okupaci Československa – to byl v první řadě on, kdo pro hokejový národ symbolizoval vzdor a nesouhlas. Jeho bitky se sovětskými obránci, často o hlavu většími, vstoupily do sportovní mytologie: sražen k ledu, třeba už s krvácejícím obličejem, Jaroslav Holík vždy znovu vstal a pustil se do nerovného boje. A ještě jednou, a znovu. Nikdy se nevzdal. A dokázal i vítězit. Právě takový chtěl český národ v té době být –, kdyby měl Holíkovu odvahu, kdyby měl jeho býčí nezlomnost. Právě Jaroslav Holík byl skutečným šéfem týmu, ať už v armádní Dukle Jihlava, nebo v národním týmu – a to bez ohledu na to, kdo nosil na prsou kapitánské céčko. Jeho osobnost museli respektovat všichni. Podobně i jeho názory, musí brát v potaz každý. Holík říká nepopulární stanoviska nepopulárním způsobem, někdo se urazí, jiný se zamyslí, mnozí mu dají za pravdu. Právě s takovou osobností se čtenář může setkat v této knize. Napřímo, bez uhýbání, i když to bolí, tak jako kdysi na ledě…Jaroslav Holík (nar. 1942 v Havlíčkově Brodě), střední útočník a trenér. V dresu Dukly Jihlava získal sedm titulů mistra republiky, jako trenér přidal čtyři další. Medailista z několika mistrovství světa; svým gólem v roce 1972 rozhodl o vítězství nad SSSR a tedy o titulu mistrů světa pro Československo. Jako trenér dovedl české hokejisty do dvaceti let dvakrát ke zlatu na mistrovství světa. Bratr Jiřího Holíka, s nímž tvořil základ prvního útoku reprezentace. Otec Roberta Holíka, dvojnásobného držitele Stanley Cupu.PhDr. David Lukšů, Ph.D. (*1979, Brno),hokejový reportér České televize se dlouhodobě věnuje historii sportu zejména pak ledního hokeje. Jako spoluautor (s Alešem Palánem) se podílel na biografiích legendárních hráčů StanisIava Konopáska (Hráč, který přežil, Edice ČT 2004), Jana Suchého (Souška, Epocha 2009) a Vladimíra Zábrodského (Vladimír Zábrodský, skutečný příběh hokejové legendy, Edice ČT, 2008). Ve všech publikacích prokázal literární talent i schopnost utřídit bohaté vzpomínky těchto významných postav českého hokeje. (knihydobrovsky.cz)

Horská samota pár kilometrů od slovenských hranic, odehlý kout Chodska, zapadlé jihočeské rybníky i maringotka v Jizerských horách. To jsou místa, kam se vydal Aleš Palán, autor audioknižního bestselleru Raději zešílet v divočině, na svých výpravách za samotáři, kteří se rozhodli pojmout život po svém. Nová setkání s lidmi, kteří svou životní filosofii žijí až do krajnosti je poselstvím o svobodě, která má mnoho podob. Od přátelství se zvířaty a blízkého vztahu s přírodou, až po skromný, utajený život jediného českého poustevníka nebo kočování ve starém vojenském náklaďáku. Devět hereckých osobností v dialogu s příběhy solitérů z Čech a Moravy, ve kterých nechybí mystika, svérázná moudrost a humor. (patro.cz)

Základní vývozní artikl Britů z Číny představoval čaj. Jeho nákup ale museli platit stříbrnými mincemi a neraženým stříbrem, což vyvolalo nerovnováhu platební bilance a nutilo obchodníky hledat komoditu, jejíž prodej Číňanům by tuto nerovnováhu odstranil. Mělo to změnit opium, jehož dovoz se postupně císařský režim snažil zastavit. Zlomová v tomto směru byla opatření z konce třicátých let 19. století, která vyostřila celou situaci, jež v září 1839 vygradovala prvními výstřely. V následné válce Britové bojovali o legalizaci obchodu s opiem, otevření čínských přístavů a rozšíření diplomatických styků. Jejich vojenskou převahu stvrdila mírová smlouva v Nankingu v roce 1842, na jejímž základě mimo jiné získali ostrov Hongkong. (knihydobrovsky.cz)

Milý pane Bože, tenhle svět se ti povedl. Opravdu. Jenže ve škole mi říkali: "Je to velmi dobré, máš ale na víc." I ty máš, Bože, na víc. Odpusť, že to tak říkám, pořád je to za jedna, ale když tomu dáš trochu péče, mohla by to být jednička podtržená. Ještě že mě máš. Poradím ti, jak na to. Čtyřicet zlepšováků, jak zdokonalit svět, které autor nenavrhuje politikům, ekonomům ani jiným mocným tohoto světa, ale rovnou pánu Bohu, jsou vtipnou sondou do našich strachů, komplexů, a chyb, kterými si komplikujeme životy. Někdy přitom stačí i jedna nečekaná událost nebo změna úhlu pohledu, aby nám na světě bylo líp. Úsměvná a přitom hluboká audiokniha v podání Miroslava Táborského je svěží obranou našich každodenních slabostí, u nichž stačí jen kousek, aby dostaly opačné znaménko. (patro.cz)

Kniha rozhovorů Aleše Palána s jedním z protagonistů Divadla Járy Cimrmana Miloněm Čepelkou, vydaná v roce 2016 nakladatelstvím Vyšehrad, vzbudila zájem veřejnosti, protože dotazovaný patří k nejoblíbenějším členům slavného souboru. Kdo by neznal jeho mamku z Aktu, dvojroli princů Jasoně a Drsoně z pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký, hraběte Zeppelina z Hospody Na Mýtince, šikovatele Vogeltanze ze Záskoku či Babičku Boženy Němcové z Českého nebe. Miloň Čepelka neklame ani svým jménem. Je milý (Miloň) a zároveň dokáže být ostrý a břitký jako čepel nože. Zaslouží si i zvukovou verzi svých rozhovorů, které v rozsahu víc jak 7 hodin vycházejí v této audioknize. Aleši Palánovi se podařilo navázat s ním tak důvěrný vztah, že se zpovídaný otevřel a odkryl tajné schránky své osobnosti v míře neslýchané. Ve 14 kapitolách se dozvíme nejen podrobnosti okolo vzniku Divadla Járy Cimrmana, jehož je spoluzakladatelem, okolo rozkolu, který v souboru nastal už v počátcích, ale i zajímavosti z jeho dalšího fungování a také ze života Miloně Čepelky samého. Významná je například kapitola, v níž vzpomíná na dění kolem okupace v roce 1968, kdy se spolu se svými divadelními kolegy podílel na ilegálním vysílání Československého rozhlasu. Budeme upozorněni i na jeho literární tvorbu, na sbírky básní, povídek, na řadu televizních a rozhlasových her, písňových textů, zábavných a osvětových pořadů i na jeho osobité uvádění Knižní hitparády v Country radiu. Podrobnosti, zajímavosti a překvapivé informace nejen o Cimrmanech, ale o Miloni Čepelkovi a celém jeho životě. (patro.cz)

eBook:,Základní vývozní artikl Britů z Číny představoval čaj. Jeho nákup ale museli platit stříbrnými mincemi a neraženým stříbrem, což vyvolalo nerovnováhu platební bilance a nutilo obchodníky hledat komoditu, jejíž prodej Číňanům by tuto nerovnováhu odstranil. Mělo to změnit opium, jehož dovoz se postupně císařský režim snažil zastavit. Zlomová v tomto směru byla opatření z konce 30. let 19. století, která vyostřila celou situaci, jež v září 1839 vygradovala prvními výstřely. V následné válce Britové bojovali o legalizaci obchodu s opiem, otevření čínských přístavů a rozšíření diplomatických styků. Jejich vojenskou převahu stvrdila mírová smlouva v Nankingu v roce 1842, na jejímž základě mimo jiné získali ostrov Hongkong. (knihydobrovsky.cz)