Plato s theaeteus - aleš havlíček, filip karfík

Sborník textů z 6. mezinárodního pražského platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 17.-20. 10. 2007. (knihydobrovsky.cz)

Sborník textů z 5. mezinárodního pražského platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 12.-15. 10. 2005. (knihydobrovsky.cz)

Kolektivní monografie z 9. mezinárodního pražského platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 14.–16. listopadu 2013. (patro.cz)

Kolektivní monografie z 9. mezinárodního pražského platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 14.-16. listopadu 2013. (knihydobrovsky.cz)

V první části druhého svazku dějin politického myšlení je podán systematický a kritický výklad politického myšlení od počátků až po vrcholný středověk. Velká pozornost je věnována ranému křesťanství, Augustinovi, byzantskému, arabskému a židovskému politickému myšlení, počátkům českého politického myšlení, zápasu mezi mocí světskou a duchovní v letech 1050 až 1200 a Tomáši Akvinskému. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Dialog, etika a politika vznikala v průběhu patnácti let. Je rozdělena do tří tematických okruhů (dialog, etika a politika) a její jádro tvoří studie k tzv. raným a středním Platónovým dialogům. Autor navazující na práce Th. Eberta na základě dialogického čtení hledá souvislost mezi péčí o duši, jednotou ctností, dialektikou a ideou dobra. Zároveň ukazuje sporné důsledky, jež vyplývají z přijatých předpokladů, jako je např. "dokonalý" život občanů v dialogu Charmidés nebo nejlepší uspořádání obce v páté knize Politeie či dvojí pojetí spravedlnosti v dialozích Gorgias a Politeia. Završení Platónových eticko-ontologických úvah nachází autor v koncepci dialektiky a ideje dobra v sedmé knize Politeie, která Platónovo střední období uzavírá. (knihydobrovsky.cz)

Sborník textů z 4. českého platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 25.-26. 10. 2002. (knihydobrovsky.cz)

Moderní pojetí lidských práv je tradičně odvozováno z myšlenek a deklarací 18. století, kdy lidská práva byla chápána jako práva přirozená. Za předpokladu, že lidská práva jsou práva přirozená, nacházíme myšlenková východiska lidských práv již v antické filosofii. V tomto smyslu autoři předložené kolektivní monografie hledají v dějinách od antiky až po současnost odpověď na otázku, zda lidská práva existují a zda je lze chápat jako práva přirozená. (knihydobrovsky.cz)

Kolektivní monografie k Platónovu dialogu Hippias Větší se zaměřuje především na problém krásy a idejí. (knihydobrovsky.cz)

Kolektivní monografie k Platónovu dialogu Alkibiadés I se zaměřuje především na téma pravosti dialogu a na vztah duše, těla a Já. (knihydobrovsky.cz)

V druhé části druhého svazku dějin politického myšlení je podán systematický a kritický výklad politického myšlení od krize středověku až po evropskou reformaci. Velká pozornost je věnována Dantemu, Ockhamovi a Marsiliovi, státní theologii Karla IV., počátkům konciliarismu, ideovým kořenům reformace v Českých zemích, Janu Husovi, husitskému hnutí, Petru Chelčickému, Mikuláši Kusánskému a evropské reformaci. (knihydobrovsky.cz)

Tato monografie je upravenou verzí autorovy disertační práce. Autor si zde klade za cíl podat výklad smyslu idejí v Platónově dialogu Euthyfrón, který je většinou interpretů považován za první dialog, v němž se vyskytuji výrazy eidos a idea, a to právě v souvislosti s otázkou zbožnosti. Kniha tak sestává ze dvou částí. První obsahuje výklad idejí a jejich úlohy v Platónových dialozích a ve druhé je podán výklad dialogu Euthyfrón v souvislosti s tematizovaným problémem zbožnosti. Těžiště této monografie leží v její druhé části, v interpretaci dialogu Euthyfrón, jež se zaměřuje na otázku zbožnosti a na úlohu idejí, tedy na problém, v jakém smyslu je zbožnost idea a zda ideje jsou oddělené od jsoucen, nebo naopak jsou s nimi v nějaké hlubší vzájemné souvislosti. (knihydobrovsky.cz)

První monografie známého brněnského malíře a univerzálního výtvarného umělce Milivoje Husáka (nar. 1950). Jeho dílo zahrnuje: volnou tvorbu (kresbu a malbu), scénografické návrhy a další práce pro divadlo, sakrální umění, včetně komplexně řešených autorských interiérů kaplí, dále sluneční hodiny a jiné malby na fasádách, pomníky a pamětní desky, zastavení poutních cest, obálky a ilustrace knih a další práce. Rozsáhlý výčet děl v soupisové části monografie svědčí o mimořádně příznivém ohlasu jeho tvorby - ta je s porozuměním zkoumána a charakterizována v úvodní studii. Čtenáři přibližují umělce i tři z jeho textů. K názornému představení vývoje a rozpětí díla Milivoje Husáka přispívá velkoryse dimenzovaná obrazová dokumentace (95 vyobrazení, z toho 50 barevných). Autorem monografie je historik umění Aleš Filip. (knihydobrovsky.cz)

Publikace (kolektivní monografie) přibližuje v chronologickém a tematickém uspořádání některé významné kapitoly brněnských politických, kulturních, náboženských a hospodářských dějin. Zvláštní pozornost je věnována problematice, která v předchozích, podobně koncipovaných publikacích nebyla z různých důvodů adekvátně zastoupena. Kniha je určena především učitelům, žákům a studentům základních a středních škol, kteří do města Brna jezdí na exkurze, výlety, výstavy apod., vysokoškolským studentům a všem zájemcům o dějiny Brna. Textový i obrazový materiál může být též vhodnou pomůckou pro společenskovědní semináře nebo podkladem pro začlenění regionálních dějin do výuky školního dějepisu. (knihydobrovsky.cz)

Rozsáhlá publikace, která vychází jako katalog výstavy české Katolické moderny v Moravské galerii v Brně, je výsledkem několikaleté badatelské práce autorského kolektivu odborníků z různých uměnovědných oborů. Hlavním tématem knihy je prezentace české Katolické moderny, důležitého kulturního ohniska přelomu 19. a 20. století, které tvořila skupina významných umělců a intelektuálů soustředěná kolem časopisu Nový život. Jejím hlavním cílem bylo sblížení tradičních duchovních hodnot s moderním způsobem života. Zakladateli Katolické moderny i jejího časopisu byli katoličtí kněží Karel Dostál-Lutinov a Sigismund Bouška, mezi její hlavní autority pak patřili Julius Zeyer, František Bílek, Otokar Březina, Felix Jenewein, Zdenka Braunerová, Alois Kalvoda, Jindřich Šimon Baar i někteří další umělci, kteří byli respektováni také představiteli jiných názorových platforem. (knihydobrovsky.cz)

Mnichov byl v době kolem roku 1900 živou kulturní metropolí přitažlivou pro umělce z celého světa. Mnichovská Akademie umění si postupně vybudovala pověst nejprestižnějšího uměleckého učiliště ve střední Evropě. V Mnichově bylo roku 1892 založeno první středoevropské secesionistické sdružení a v roce 1911 proslulá avantgardistická skupina Der Blaue Reiter (Modrý jezdec). Na tomto bohatém uměleckém dění participovali také umělci z Čech a Moravy. V úvodu publikace je pozornost zaměřena na tři důležitá témata: Mnichov jako město umění, mnichovská Akademie umění a pohyb českých umělců mezi bavorskou a francouzskou metropolí. Dosud málo prozkoumaný fenomén umělecké výměny mezi Mnichovem a zeměmi Koruny české je reflektován ve čtyřech tematických okruzích o čtyřech částech. Vybraná díla malířství, kresby a grafiky jsou přitom analyzována v samostatných heslech. Bohatě ilustrovaná velkoformátová publikace, v níž je představeno celkem padesát umělců, je výsledkem práce týmu historiků umění z České republiky a Německa. Autoři: Eva Bendová, Aleš Filip, Veronika Hulíková, Ivana Jonáková, Gerhard Leistner, Šárka Leubnerová, Roman Musil, Helena Musilová, Alena Pomajzlová, Caroline Sternberg, Ute Strimmer, Markéta Theinhardt, Sandra Uhrig, Tomáš Winter, Roman Zieglgänsberger (knihydobrovsky.cz)

Kniha přináší nový, objevný pohled na tvorbu zcela mimořádné malířky Míly Doleželové (1922–1993). Žila a tvořila v Praze a hlavně na Vysočině, pod horou Javořicí, v Jihlávce, Klatovci a Telči. Milovníkům umění zanechala nesmírně obsažné a monumentální dílo sestávající z fresek a nesčetného množství olejomaleb, kreseb a grafik.Úvodní kapitola knihy z pera Markéty Bártové přiblíží životní osudy Míly Doleželové i jejího manžela, malíře a grafika Jiřího Mareše (1932–1984). Umělkyně se nejvíce proslavila jako „malířka cikánů“, hloubka jejího zájmu o romskou tematiku však značně přesáhla pouhé vnější okouzlení, neboť romský prvek, romipen, v jejím díle hluboce rezonoval. Ve své kapitole, jejíž záběr přesahuje až k současným romským umělcům, to názorně dokládá Jana Horváthová. Navzdory nepřízni ateistického režimu Doleželová po dobu tří desetiletí tvůrčím způsobem rozvíjela křesťanská témata. Možné odpovědi na otázky po filozofickém a teologickém obsahu této významné části jejího díla formuluje ve své kapitole Tomáš Mazáč.Monografie vychází u příležitosti 100. výročí narození malířky, doprovází ji téměř tři sta reprodukcí obrazů, fotografií a dokumentů, obrazové kalendárium jejího života a díla a několik příloh. (knihydobrovsky.cz)

Tato kniha je zaměřena na architekturu města Znojma v jejích kulturně-historických souvislostech. Vzhledem k jedinečné přírodní poloze sídla byla zohledněna topologická situace a její vliv na utváření urbanistické struktury (1. kapitola). Kolektiv autorů této knihy byl veden snahou poskytnout čtenáři názorný přehled o hlavních dílech znojemské architektury, k čemuž napomáhají četná vyobrazení. Poznání historie Znojma a jeho památek má samo již dlouhou historii. Středověké památky Znojma začaly už v 2. polovině 19. století přitahovat pozornost historiků umění a jiných odborníků z oblasti památkové péče. Jenom o rotundě sv. Kateřiny byly do současné doby publikovány desítky odborných i popularizačních prací. Na specializované studie odborníků v našem textu navazujeme a odkazujeme. Kapitoly 2., úvodní část 3. a 5.-7. jsou založeny převážně na původním pramenném výzkumu, jehož výsledky jsou dokonce v případě šesté a sedmé kapitoly u nás poprvé publikovány. Malířství, sochařství a uměleckému řemeslu je věnována pozornost do té míry, pokud přímo souvisí s architekturou, a dotváří její reprezentační funkci atd. Dalším případem je dokumentační funkce malby, grafiky či jiného výtvarného díla. Kniha je určena širokému spektru zájemců o architekturu a historii, aniž by přitom její autoři rezignovali na přesnost a kritický přístup ke zdrojům informací. (knihydobrovsky.cz)

A native of Pilsen Gottfried Lindauer was an artist with a remarkable life story whose work was left unacknowledged for a long period of time. While in the Czech Republic his work is known by only a small number of specialists, in New Zealand, where he moved from Pilsen in 1874, his paintings of the indigenous Maori people are considered a part of the national cultural heritage and Lindauer is one of the most popular painters of the colonial era there. (knihydobrovsky.cz)

Vladimír Karfík (1. 10. 1931, České Budějovice), literární historik, kritik, redaktor a editor. V šedesátých letech 20. stol. působil jako redaktor v Literárních novinách, v letech 1990–99 byl jejich šéfredaktorem. Ve svém kritickém díle se věnoval mnoha českým významným autorům, především básníkům (Jiří Kolář, Jaroslav Seifert, Ivan Wernisch, Bohumil Hrabal, Vilém Závada, Karel Šiktanc a další). Díky své mimořádné schopnosti, s níž dovede citlivě pochopit a interpretovat literární dílo, navíc střídmým a jasným stylem, patří mezi nejvýznamnější osobnosti tohoto oboru. Jeho tvorba obohatila naši literaturu posledního půlstoletí i svou zřetelnou zásadovostí a zároveň noblesou. (patro.cz)

Vladimír Karfík (1. 10. 1931, České Budějovice), literární historik, kritik, redaktor a editor. V šedesátých letech 20. stol. působil jako redaktor v Literárních novinách, v letech 1990-99 byl jejich šéfredaktorem. Ve svém kritickém díle se věnoval mnoha českým významným autorům, především básníkům (Jiří Kolář, Jaroslav Seifert, Ivan Wernisch, Bohumil Hrabal, Vilém Závada, Karel Šiktanc a další). Díky své mimořádné schopnosti, s níž dovede citlivě pochopit a interpretovat literární dílo, navíc střídmým a jasným stylem, patří mezi nejvýznamnější osobnosti tohoto oboru. Jeho tvorba obohatila naši literaturu posledního půlstoletí i svou zřetelnou zásadovostí a zároveň noblesou. (knihydobrovsky.cz)

Kolektivní monografie ze 8. mezinárodního pražského platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 10.-12. listopadu 2011. (knihydobrovsky.cz)

Sborník textů ze 4. mezinárodního pražského platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 9.-11. 10. 2003. (knihydobrovsky.cz)

Štve vás, že máte pár kilogramů navíc a nemůžete se jich zbavit? Odborník na výživu Petr Havlíček vám poradí, že to jde dělat nejen obvyklými a dávno vyzkoušenými metodami, jako je hladovění a podobně – ale hlavně chytrou úpravou životosprávy a odbouráním zlozvyků, aniž byste přitom svůj život převrátili naruby. Až vyzkoušíte pár fíglů z tohoto dvd, zhubnete bez zbytečného potu a slz. Svou metodu Petr Havlíček předvádí na typických příkladech. Pomocí přehledného menu si můžete vybrat, co se na vás hodí. Dvd kromě toho obsahuje exkluzivní lekce vaření speciálních nízkokalorických – a přitom chutných pokrmů pro každou část dne.Délka: 104 minut Režie: Jan Reinisch, David Sís Dabing: CZ (knihydobrovsky.cz)

Lahodné vánoční cukroví ve 24 různých motivech a velikostech vytvoříte jedním stlačením. S touto formou na vykrajování se z každého stane mistr cukrář! (magnet-3pagen.cz)

Mivardi Odkládací plato s vaničkou (parys.cz)

Odkládací stolek - připevnění k sedačce nebo křesílku, pasující na nohu/adaptér o průměru 25 nebo 36 mm, rozměry: 51 x 36 cm Odkládací plato Mivardi je praktickým doplňkem pro každého rybáře. Plato snadno připevníte k rybářskému křesílku a následně vám poslouží na položení misek s nástrahami. Jeho součástí je také vyjímatelná vanička na návnady. Je přitom kompatibilní s nohou či adaptérem o průměru 25 a 36 mm. Díky odkládacímu platu Mivardi získáte prostor na přípravu nástrah. Klíčové vlastnosti odkládacího plata s vaničkou MivardiPraktické odkládací platoUrčené na položení misek s nástrahamiPlato Mivardi s vyjímatelnou vaničkou na návnadySnadné připevnění k rybářskému křesílkuKompatibilní s nohou či adaptérem o průměru 25 a 36 mmBarevné provedení: černo-stříbrné Rozměry:51 × 36 cm (alza.cz)

Plata UM3 bottom Ultimaker SPUM-BOTM-PLAT od výrobce Ultimaker v kategorii Náhradní díly a příslušenství pro 3D tiskárnu za skvělou cenu u Conrada. (conrad.cz)

(patro.cz)

Jaroslav Havlíček neměl smysl pro romantičnost, vždy ho přitahoval jen člověk chybující a nikoli dokonalý, poněvadž jen takový je opravdu lidský. Byl neotřesně přesvědčený pesimistický fatalista. Věřil však i ve vůli, proti osudu třeba beznadějnou, zrovna proto však i ve svém pádu velkou. Vše je někdy až příliš klinické, zkoumané a možná trochu až úřednicky konstruované, aby nad tím vším byl zobecněn řád a pořádek světa. Nějak v něm zůstal střep dekadence, do které se narodil, spojený s určitou depresivní a pesimistickou linkou… (knihydobrovsky.cz)

Dostává se vám do rukou kniha vynikajícího popularizátora astronomie Ivana Havlíčka, kniha, která je odrazem lidského umu, fantazie a nezkrotné touhy po poznání. Již první průkopníci astronomie spatřili na Jupiteru neuvěřitelné detaily. Několik století poté disponuje lidstvo dokonalými sondami, které pořizují dech beroucí fotogra?e. V knize naleznete nejen popis cesty za poznáním největší planety Sluneční soustavy, ale i základní fakta o této podivuhodné planetě a podrobné mapy povrchových útvarů na největších čtyřech Jupiterových měsících. Kniha je doplněna předmluvou Petra Kulhánka. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Jen málo českých spisovatelů dokázalo dát svým příběhům tak hutnou a působivou atmosféru jako Jaroslav Havlíček, nejvýznamnější představitel tuzemského psychologického románu 20. století. Právě pro znepokojivý spodní proud, kterým autor podemílá životy postav, se dodnes od jejich osudů nedovedeme odtrhnout. Platí to bezezbytku i pro román Neviditelný, v němž Jaroslav Havlíček rozehrál velmi osobitou variaci příběhu vzestupu a pádu ctižádostivého selfmademana - inženýra Petra Švejcara. Jen málokdo by mohl říct, že vyústěním událostí v příběhu "Neviditelný" není přímo otřesen... Formát: 2 CD Mp3Délka: 2 hod. 47 min. 27 sek. (knihydobrovsky.cz)

Petrolejové lampy jsou psychologickým dramatem nepoddajné ženy zasazeným do kroniky lidských osudů v přelomové době, jejíž události daleko přesahují rozměry maloměsta, v němž se román odehrává. Příběhu vévodí mistrně vystižené, nejednoznačné, vnitřně rozporné, a proto opravdově živé postavy, jejichž charakter se vyhraňuje v krajních situacích, před nimiž není úniku. Hlavní hrdinka Štěpka, robustní amazonka obdařená dravou energií, si od dětství navykla na nepochopení, ale i obdiv. Bouří se proti nesmyslnosti osudu a její život trvale pohání napětí mezi vytouženým ideálem a reálnými okolnostmi. Běh událostí dokáže silnýma rukama ovládat, jenže ve věcech lásky to neplatí, a tak získává i ztrácí v podivném manželství, jež neodvratně míří k bizarnímu konci. Je Štěpčiným východiskem pouze ironie jako jediný čestný kompromis mezi hluboce raněnou duší a světem, s nímž se nelze smířit (Stendhal), anebo se naplní její vytrvalé přesvědčení, že "co není, může být"? Romantický realista Jaroslav Havlíček, vynikající pozorovatel a autor s mimořádně osobitým, neopakovatelným viděním světa, stvořil v tomto románu fascinující obraz všeobecné proměny z přelomu století, jež pokračuje až do našich dní. Podle románu Petrolejové lampy natočil režisér Juraj Herz stejnojmenný film s Ivou Janžurovou a Petrem Čepkem v hlavních rolích. (patro.cz)

Dobrodružství party kluků v malém městě na konci 2.světové války. (patro.cz)

Lékárník a účastník humanitárních misí Lékařů bez hranic Stanislav Havlíček na své druhé misi vedl v Bangladéši lékárnu pro uprchlický tábor, ve kterém našla útočiště před násilím nejpronásledovanější menšina na světě, Rohingové. Kniha Hlas větru, je právě odtamtud. Humanitární pomoc v krizové situaci vás může připravit na epidemii, válečný konflikt, zemětřesení nebo na stoletou vodu. Jak se žije a pomáhá bez elektřiny, bez vody i kanalizace v největším uprchlickém táboře na světě? Jak se pracuje v prostředí, kde je kromě všudypřítomných lidí nedostatek úplně všeho? Kniha o průběhu mise, ve které by měl lékárník znát snad i způsob ošetření hromadného hrobu. „Málokdo vykročí z komfortní zóny běžných starostí a zálib, aby prožil něco, co jím otřese a co ho promění. Standa takovou možnost čtenáři nabízí, protože svou vlastní proměnou prochází s každou další misí Lékařů bez hranic. Několik měsíců v ponižujících podmínkách uprchlických táborů v Bangladéši, kde se ztráta lidské důstojnosti mísí se strádáním desítek tisíc dospělých i dětí, Vás donutí uvažovat nově a jinak. Můžete propadnout frustraci ze ztráty smyslu a víry v lidskou pospolitost nebo se proměnit v pevnějšího a humánnějšího člověka, který je navzdory všemu schopen vidět a napříč kontinenty nabízet soucit, laskavost a nezištnou pomoc tam, kde je to opravdu třeba. Podobně jako to bylo a je potřeba i v naší zemi v době pandemie.“ Jan Trachta (patro.cz)

Hrdinou románu je osmatřicetiletý Martin Randl vzděláním pedagog s jistými sklony a zároveň skepsí k vědecké práci. Obklopen přáteli, kolegy ze studií a sousedy z domovské vsi poněkud bezcílně pendluje mezi ředitelským pachtěním na venkovské malotřídce a podivným pražským vědeckým ústavem. Sepíše obsáhlé odborné dílo, ale uvědomuje si, že vydat je znamenalo by riskovat podezření, že se snad snaží vyčnívat. Celkem podobně se mu vede ve vztahu k ženám. Řídí - neřídí, bádá - nebádá, žije - nežije, miluje - nemiluje. Tak lze charakterizovat okamžik, od kterého sledujeme Martinovy osudy na společenském přelomu od konce 80. let 20. století na práh třetího desetiletí nového milénia v "zemi nikoho" - mezi bodrým konzervativním venkovem a "ústavním" světem hříšné metropole. Karel Havlíček napsal svůj román ještě v dobách totalitních a nakladatelský redaktor mu nedovolil do něj zasáhnout s odstupem 40 let. Přesto nebo možná právě proto věříme, že se bude současnému čtenáři číst s jistou nostalgií k obsahu i formě. (patro.cz)

Dopisy Karla Havlíčka (1821–1856) odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. Druhý z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci z let 1843–1844, tedy z doby Havlíčkova vychovatelského působení v Rusku a poté z období národní agitace v Německém Brodě. Dopisy z Moskvy staví před čtenáře oblouk sklenutý od počátečního proruského nadšení až k pozdější hořké deziluzi; mimoto umožňují pozorovat zrod Havlíčka-publicisty – autora Obrazů z Rus – a satirického básníka. V korespondenci z druhé půle roku 1844 pak Karla Havlíčka sledujeme především jako organizátora českého ochotnického divadla. Z Havlíčkova okolí je v tomto svazku nejvýrazněji slyšet hlas Viléma Gablera, jehož listy jsou zde otištěny úplně poprvé, a to v překladu do češtiny a v poznámkovém aparátu i v německém a francouzském originále. Dobový kontext a historické souvislosti otištěných dopisů jsou představeny v úvodní studii, dopisy jsou doplněny věcnými vysvětlivkami, kalendáriem Havlíčkova života a obrazovou přílohou. (patro.cz)

„Ne, vůbec to není akční ani adrenalinové. Nezachraňuji cizí životy přímou masáží srdce,“ říká lékárník Stanislav Havlíček o svém působení v nemocnici v Agoku. I když se misi snaží zlehčovat, bez Standova bystrého úsudku a pečlivé práce by Lékaři bez hranic tolik lidských životů nezachránili. Rozvrhl zásobování agocké lékárny na devět měsíců dopředu, připravil správný protijed na hadí uštknutí nebo namíchal tišící lék pro ošklivě popálenou holčičku. Nic ale nebylo tak těžké, jako když Tomáše Šebka učil pěstovat rajčata. V jeho zápiscích se čtenář podívá i na Komorské ostrovy, po nichž Havlíček putoval během své povinné dovolené. To vše doprovází svérázný humor a kouzlo osobnosti, díky kterému si Havlíček vyzkoušel i roli kazatele v africkém kostele. Co bylo to nejhorší, s čím se během půlroku v Agoku musel vyrovnat, a proč ho v Jižním Súdánu přejmenovali na Syna buvola? „Standa má pozorovací talent a znalosti místní fauny a flóry hodné Emila Holuba. Nezapře vynalézavého, praktického a ironií prosáklého Čecha.“ -- Jan Trachta „Stanislava Havlíčka jsem poprvé potkal v Agoku, kde jsme spolu strávili řadu měsíců v rámci mise Lékařů bez hranic. Když se už po pár dnech v jednom místním kostele obklopený výhradně místními lidmi účastnil společné mše, bylo mi jasné, že jen málokdo, koho jsem dosud poznal, je přátelštější. Nyní přinesl nejhlubší svědectví o tom, jak se v Agoku žije. A je o to výjimečnější, že ho nenapsal lékař, ale lékárník.“ – Tomáš Šebek (knihydobrovsky.cz)

Tři inspirované pohádkové bajky pro dospělé i děti, zahlédnuté a sepsané zatoulaným Oslíkem. "Pomůže-li kniha jedinému čtenári priblížit se o trochu více vlastní Cestě štěstí, nebyla psána nadarmo..." (knihydobrovsky.cz)

Petrolejové lampy jsou psychologickým dramatem nepoddajné ženy zasazeným do kroniky lidských osudů v přelomové době, jejíž události daleko přesahují rozměry maloměsta, v němž se román odehrává. Příběhu vévodí mistrně vystižené, nejednoznačné, vnitřně rozporné, a proto opravdově živé postavy, jejichž charakter se vyhraňuje v krajních situacích, před nimiž není úniku. Hlavní hrdinka Štěpka, robustní amazonka obdařená dravou energií, si od dětství navykla na nepochopení, ale i obdiv. Bouří se proti nesmyslnosti osudu a její život trvale pohání napětí mezi vytouženým ideálem a reálnými okolnostmi. Běh událostí dokáže silnýma rukama ovládat, jenže ve věcech lásky to neplatí, a tak získává i ztrácí v podivném manželství, jež neodvratně míří k bizarnímu konci. Je Štěpčiným východiskem pouze ironie jako jediný čestný kompromis mezi hluboce raněnou duší a světem, s nímž se nelze smířit (Stendhal), anebo se naplní její vytrvalé přesvědčení, že "co není, může být"? Romantický realista Jaroslav Havlíček, vynikající pozorovatel a autor s mimořádně osobitým, neopakovatelným viděním světa, stvořil v tomto románu fascinující obraz všeobecné proměny z přelomu století, jež pokračuje až do našich dní. Podle románu Petrolejové lampy natočil režisér Juraj Herz stejnojmenný film s Ivou Janžurovou a Petrem Čepkem v hlavních rolích. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Jen málo českých spisovatelů dokázalo dát svým příběhům tak hutnou a působivou atmosféru jako Jaroslav Havlíček, nejvýznamnější představitel tuzemského psychologického románu 20. století. Právě pro znepokojivý spodní proud, kterým autor podemílá životy postav, se dodnes od jejich osudů nedovedeme odtrhnout. Platí to bezezbytku i pro román Neviditelný, v němž Jaroslav Havlíček rozehrál velmi osobitou variaci příběhu vzestupu a pádu ctižádostivého selfmademana - inženýra Petra Švejcara. Jen málokdo by mohl říct, že vyústěním událostí v příběhu "Neviditelný" není přímo otřesen... (knihydobrovsky.cz)

Lékárník a účastník humanitárních misí Lékařů bez hranic Stanislav Havlíček na své druhé misi vedl v Bangladéši lékárnu pro uprchlický tábor, ve kterém našla útočiště před násilím nejpronásledovanější menšina na světě, Rohingové. Kniha Hlas větru, je právě odtamtud. Humanitární pomoc v krizové situaci vás může připravit na epidemii, válečný konflikt, zemětřesení nebo na stoletou vodu. Jak se žije a pomáhá bez elektřiny, bez vody i kanalizace v největším uprchlickém táboře na světě? Jak se pracuje v prostředí, kde je kromě všudypřítomných lidí nedostatek úplně všeho? Kniha o průběhu mise, ve které by měl lékárník znát snad i způsob ošetření hromadného hrobu. „Málokdo vykročí z komfortní zóny běžných starostí a zálib, aby prožil něco, co jím otřese a co ho promění. Standa takovou možnost čtenáři nabízí, protože svou vlastní proměnou prochází s každou další misí Lékařů bez hranic. Několik měsíců v ponižujících podmínkách uprchlických táborů v Bangladéši, kde se ztráta lidské důstojnosti mísí se strádáním desítek tisíc dospělých i dětí, Vás donutí uvažovat nově a jinak. Můžete propadnout frustraci ze ztráty smyslu a víry v lidskou pospolitost nebo se proměnit v pevnějšího a humánnějšího člověka, který je navzdory všemu schopen vidět a napříč kontinenty nabízet soucit, laskavost a nezištnou pomoc tam, kde je to opravdu třeba. Podobně jako to bylo a je potřeba i v naší zemi v době pandemie.“ Jan Trachta (knihydobrovsky.cz)

Hrdinou románu je osmatřicetiletý Martin Randl vzděláním pedagog s jistými sklony a zároveň skepsí k vědecké práci. Obklopen přáteli, kolegy ze studií a sousedy z domovské vsi poněkud bezcílně pendluje mezi ředitelským pachtěním na venkovské malotřídce a podivným pražským vědeckým ústavem. Sepíše obsáhlé odborné dílo, ale uvědomuje si, že vydat je znamenalo by riskovat podezření, že se snad snaží vyčnívat. Celkem podobně se mu vede ve vztahu k ženám. Řídí - neřídí, bádá - nebádá, žije - nežije, miluje - nemiluje. Tak lze charakterizovat okamžik, od kterého sledujeme Martinovy osudy na společenském přelomu od konce 80. let 20. století na práh třetího desetiletí nového milénia v "zemi nikoho" - mezi bodrým konzervativním venkovem a "ústavním" světem hříšné metropole. Karel Havlíček napsal svůj román ještě v dobách totalitních a nakladatelský redaktor mu nedovolil do něj zasáhnout s odstupem 40 let. Přesto nebo možná právě proto věříme, že se bude současnému čtenáři číst s jistou nostalgií k obsahu i formě. (knihydobrovsky.cz)

Další z řady monografií předních českých komiksových tvůrců. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Vynikající psychologický román Jaroslava Havlíčka (nejen) o dospívání, lásce a ztrátě. Helimadoe je akronymická zkratka složená z počátečních slabik jmen pěti dcer venkovského lékaře Hanzelína – Heleny, Lidmily, Marie, Dory a Emy. Do Starých Hradů se přestěhuje úřednická měšťanská rodina. Jejich třináctiletý syn Emil vážně onemocní a i přes nesouhlas jeho matky se mu stane ošetřujícím lékařem místní podivín Hanzelín. Ten má pět dcer, z nichž čtyři zaměstnává namáhavými pracemi doma i na poli. Emil se u nich začne zastavovat čím dál častěji a okusí nesnáze i slasti, o jakých se mu ani nesnilo… Poslední dokončené dílo Jaroslava Havlíčka, nejvýznamnějšího českého představitele psychologické prózy, ve skvělém podání Václava Knopa. (knihydobrovsky.cz)

Jako druhý díl čtyřsvazkových Spisů významného surrealistického básníka, esejisty, překladatele a klinického psychologa Zbyňka Havlíčka (1922-1969) vychází po svazku Dopisy Evě soubor jeho esejů, přednášek a teoretických prací. Dlouho očekávanou knihu s pohnutou ediční historií uspořádal Stanislav Dvorský, který ji též opatřil rozsáhlým edičním komentářem a doslovem. Havlíček ve svých statích reflektuje vlastní básnickou tvorbu, obšírně se zabývá sny a v řadu studií se věnuje surrealismu. K nejpodnětnějším textům patří studie, v nichž se uplatňuje jeho odborné zaměření, například stať o psychopatologii v díle Franze Kafky či studie o románu Neviditelný jeho otce, prozaika Jaroslava Havlíčka. Kniha je opatřena jmenným rejstříkem a doplněna rozsáhlým oddílem dokumentů. (knihydobrovsky.cz)

Obrazová plnobarevná monografie Aleše Krejči. Aleš Krejča narozen 2. března 1941 v Praze. Nesporných hodnot českého fantazijního umění si byl vědom již František Šmejkal, když v roce 1967 uspořádal v Jihlavě a pak ve Špálově galerii v Praze výstavu Fantazijních aspektů současného, tedy tehdejšího českého umění. Ve světě by se české fantazijní malbě mělo dostat stejně významného místa jako tomu bylo v případě rakouského realismu v dobách jeho největšího rozkvětu v šedesátých a sedmdesátých letech. Přitom je právě česká fantazijní malba v mnoha ohledech zcela originální, opřena o vlastní tradici manýrismu a surrealismu, nadána silou niterního prožitku a disponující jak magickou fantazijní fabulací tak i vrcholnou malířskou kulturou. Kdysi žák Františka Muziky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové Aleš Krejča, zviditelňuje svými obrazy to nejlepší, čím se česká fantazijní malba může ve světě i doma právem prosadit. Ve svých obrazech rozvinul Aleš Krejča osobitou fantazijní mytologii. Ta zčásti koření v kolektivních mýtických praobrazech, zčásti je doplňována charakteristickými pohádkově mýtickými novotvary z říše hlubinně ukotvené fantazie autora. Obojí se sugestivním způsobem prolíná, aby se tak v rámci malířova virtuózního scénického myšlení rozvinul ten charakteristický, v plném smyslu slova magický prostor všeobsahujícího tajemství Krejčovy malby. Stylový původ Krejčovy imaginace je třeba hledat v přírodním lyrismu surrealismu, prochvělém tajemným erotismem. Tak ho představuje Max Ernst a tak mu mezi jinými rozuměl právě František Muzika. Do mystéria osudových dějů podvědomí, reprezentovaných malířskou výpravností scény i povahy bájných bytostí na jevišti obrazu, vnáší Aleš Krejča i vyhraněně vlastní, pohádkově hravý, humorný, ale někdy i ironický tón. Je to umění, které ze světa drsného pragmatismu současné civilizace chce uniknout do bájných sfér slastných přeludů a sladkého snění, aby se však v halucinantních oblastech fantazie znovu potkávalo s často až příšernými alegoriemi konkrétních podob a dějů světa a života. Krejčovy fantazijní šifry si nás kromě svrchovaně uzurpujícího estetismu malířské formy vždy podmaní i svou niternou zátěží a tajemně věštebným duchovním přesahem. (knihydobrovsky.cz)

Kniha vzpomínek aktivního účastníka demokratizačního pokusu před padesáti lety. V Knihovně Listů je rozšířená o aktuální autorův úvod, krátké portréty hlavních aktérů a fotografie. D. Havlíček působil v roce 1968 jako vedoucí úseku tisku, rozhlasu a televize ÚV KSČ. Podává detailně a zblízka svědectví o dramatickém dění roku 1968 až do svého odchodu z funkce a poté do exilu, okolnosti okupace vojsky Varšavské smlouvy a vrcholná jednání s představiteli Sovětského svazu. Autor o novém vydání: „Jsem asi jeden z mála ještě žijících svědků, který se zúčastnil zasedání předsednictva ÚV KSČ v onu osudnou noc, kdy vojska Varšavského paktu začala okupovat Československo. Kniha je spontánní a pravdivou výpovědí o skutečnostech, jak se udály. Doufám, že pomůže dnešnímu čtenáři pochopit, v jakém prostředí a v jaké politické situaci se tenkrát pohyboval, účinkoval či rozhodoval Alexander Dubček a jeho obdobně smýšlející spolupracovníci.“ (patro.cz)

Veselé i hořké, dramatické i sousedským klidem dýchající, se šťastným koncem i tragické, zaplněné životem i smrtí, příběhy spíše obyčejnými než bůhvíjak zvláštními, přesto — nebo právě proto — však živoucími, nikoliv uměle konstruovanými, tím vším se odnepaměti vyznačovaly české soudničky, s nimiž jsou spjata i vynikající jména naší literatury. První soubor nových příběhů, k nimž podklady či inspiraci poskytli současní čeští soudci, přesvědčuje, že poezie tohoto žánru nezmizela. (patro.cz)

Kniha je úvahou o osudech dvou mimořádných vynálezů lidstva: státu a jeho právu. Zahrnuje zejména úvahy o některých příčinách závažné krize, v níž se nejdokonalejší organizace lidské společnosti ocitla, a vizi dalšího vývoje. Kniha sestává ze tří částí: O státu a demokracii, kde se autor zamýšlí nad dělbou a destrukcí moci v euroatlantickém prostoru, O právu a rozumu, v níž předkládá svou představu o vzniku a vývoji práva jako nejdůležitější funkcionality státu, a O budoucnosti státu a práva, jež vychází z přehledného shrnutí a představ o stavu základních nosníků demokratického právního státu, jimiž jsou demokratická forma vlády, koncept základních práv a svobod, vláda práva a systém dělby moci. (patro.cz)