Interpretace - zdeňka kalnická

Interpretovat umělecká díla znamená hledat a nacházet jejich význam a smysl, odhalovat jejich napojení na naši bezprostřední zkušenost, ale zároveň přispět k jejímu obohacení, zintenzívnění a prohloubení. V tomto smyslu je interpretace tvůrčím, či dokonce riskantním počinem, k němuž neexistuje návod. Podle Zdeňky Kalnické je však možné hovořit o interpretačních strategiích, z nichž každá vychází z poněkud odlišných představ o tom, co je to umělecké dílo a jakou má funkci, každá klade důraz na jisté aspekty a interpretaci zaměřuje k určitému cíli. Ve své knize nabízí autorka interpretace konkrétních výtvarných, literárních a hudebních děl známých umělců a umělkyň, jako William Shakespeare, Božena Němcová, Karel Čapek, Salvador Dalí, Bedřich Smetana, Claude Debussy, ale i těch méně známých, jako Tan Dun, Remedios Varo, Leonora Carrington, Roy Nachum. Vychází z přístupu, který je možno charakterizovat jako propojení pragmatické, hermeneuticko-archetypální a feministické interpretační strategie. Zvolená umělecká díla jsou vztažena k určitému teoretickému problému estetiky, např. esteticko-symbolický aspekt živlů, zejména vody; význam hmatu v umění; genderový aspekt umělecké imaginace či funkce archetypů v umění; nejsou však redukována na jeho "příklad". Naopak: díla se stávají ohnisky soustředěné, teoreticky poučené estetické interpretace autorky, díky níž je možné nahlédnout i na známá díla novou optikou. (knihydobrovsky.cz)

Interpretovat umělecká díla znamená hledat a nacházet jejich význam a smysl, odhalovat jejich napojení na naši bezprostřední zkušenost, ale zároveň přispět k jejímu obohacení, zintenzívnění a prohloubení. V tomto smyslu je interpretace tvůrčím, či dokonce riskantním počinem, k němuž neexistuje návod. Podle Zdeňky Kalnické je však možné hovořit o interpretačních strategiích, z nichž každá vychází z poněkud odlišných představ o tom, co je to umělecké dílo a jakou má funkci, každá klade důraz na jisté aspekty a interpretaci zaměřuje k určitému cíli. Ve své knize nabízí autorka interpretace konkrétních výtvarných, literárních a hudebních děl známých umělců a umělkyň, jako William Shakespeare, Božena Němcová, Karel Čapek, Salvador Dalí, Bedřich Smetana, Claude Debussy, ale i těch méně známých, jako Tan Dun, Remedios Varo, Leonora Carrington, Roy Nachum. Vychází z přístupu, který je možno charakterizovat jako propojení pragmatické, hermeneuticko-archetypální a feministické interpretační strategie. Zvolená umělecká díla jsou vztažena k určitému teoretickému problému estetiky, např. esteticko-symbolický aspekt živlů, zejména vody; význam hmatu v umění; genderový aspekt umělecké imaginace či funkce archetypů v umění; nejsou však redukována na jeho "příklad". Naopak: díla se stávají ohnisky soustředěné, teoreticky poučené estetické interpretace autorky, díky níž je možné nahlédnout i na známá díla novou optikou. (patro.cz)

V první kapitole je laboratorní medicína zařazena do kontextu medicíny založené na důkazech, je řešena kvalita v laboratorní medicíně, bezpečnost pacienta a význam detekce chyb. Druhá kapitola popisuje vztah mezi analytickou problematikou, indikací a interpretací testů, větší prostor je věnován teorii referenčních intervalů, rozhodovacích limitů a biologické variability. Třetí kapitola popisuje principy použití biomarkerů, jejich silné a slabé stránky, je popsáno hodnocení diagnostické efektivity biomarkerů, význam senzitivity, specifičnosti a použití prediktivních hodnot. Čtvrtá kapitola se zabývá technologií indikace a interpretace laboratorních testů: racionální indikace, použití diagnostických panelů a multiplexů, optimalizace preanalytické fáze, používání různých interpretačních konceptů, role laboratoře v interpretaci a postupy používané klinikem. Pátou kapitolu tvoří seznam běžných klinických biochemických testů, které jsou netradičním způsobem popsány tak, aby popis demonstroval přístupy uvedené v knize; kapitola obsahuje také tipy pro interpretaci – na co nezapomenout, co si uvědomit. Autoři knihy jsou kliničtí biochemici, předkládají pohled na obecné principy laboratorní diagnostiky a akcentují klinický rozměr oboru. Všechny potřebné údaje soustředili do jednoho celku – manuálu pro využití v běžné laboratorní i klinické praxi. Předkládaná fakta je nutné hodnotit v kontextu a nelze je slepě přejímat, protože jsou obrazem konkrétní doby v konkrétní instituci se specifickou ošetřovanou populací. Principy uvažování by však měly platit obecně. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Zdeněk Merta, 64 stran, česky Spojení knížky a CD, které Zdenek Merta vytvořil ke svým sedmdesátým narozeninám. Píše o svém vztahu k písním, pod kterými je podepsán, vzpomíná na dobu a okolnosti jejich vzniku a bilancuje nad více než padesáti lety své hudební kariéry. Zároveň je to pro Zdenka Mertu první samostatné album - všech 19 skladeb bylo pro tuto příležitost nově nahráno. V jedinečných vokálních i instrumentálních interpretacích se kromě autora objeví také hosté jako Vojta Dyk, Zora Jandová, Esther Mertová, Ondřej Pivec, Vilém Veverka, Jiří Vodička a další. (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Jana Hoffmannová a Bohuslav Hoffmann, 394 stran, česky Dva autoři – lingvistka a literární vědec – se ve svých individuálních i společných studiích zaměřují na široce chápanou dialogičnost jako základ výstavby různých typů textů a snaží se uplatňovat dialogismus jako analytickou metodu. Ve čtyřech oddílech knihy věnují pozornost 1) dialogům korespondenčním (dopisům významných osobností české kultury, jako jsou M. Aleš, J. Neruda, K. Čapek, J. Voskovec a J. Werich, J. Kolář, ale i dopisům současných mladých lidí a korespondenci elektronické) 2) dialogům dramatickým (především v současných českých hrách: dvě hry cimrmanovské, Havlovo Odcházení aj.) 3) dialogům intersémiotickým (mezi výtvarníky a slovesnými umělci: ať už vznikaly ilustrace, koláže, fotografie, komiksy atd. jako reakce na verbální texty, nebo naopak texty byly inspirovány díly výtvarnými) 4) textům (nejen... (alza.cz)

(patro.cz)

Kniha vychází vychází k příležitosti 100. výročí Staigerova narození, představuje reprezentativní průřez jeho celoživotním dílem. Kromě nejproslulejší Staigerovy knihy, Základních pojmů poetiky, výbor obsahuje autorovy programové studie a články, curyšský proslov s následným polemickým ohlasem i ukázky z korespondence a vzpomínek. Tři oddíly knihy dokládají Staigerův myšlenkový přínos ve třech nejdůležitějších, vzájemně se prolínajících oblastech: první je svědectvím Staigerova pokusu o vytvoření antropologicky fundované poetiky, druhý přináší texty věnované - především v dialogu s filosofií M. Heideggera - problematice literární hermeneutiky, ve třetím jsou zahrnuty texty vymezující Staigerův osobitý koncept stylu a zabývající se otázkou estetického hodnocení literárních děl.EMIL STAIGER (8. 2. 1908 Kreuzlingen - 28. 4. 1987 Horgen), švýcarský germanista, literární vědec a překladatel. Po studiích teologie, germanistiky a klasické filologie se roku 1934 habilitoval na katedře germanistiky curyšské univerzity, kde působil jako profesor v letech 1943 až 1976. Díky svým přednáškám a knihám Čas jako básníkova představivost (1939), Základní pojmy poetiky (1946), Umění interpretace (1955) a Goethe (1952-1959) Staiger nabyl pověsti mistrovského interpreta literatury a ve 40. a 50. letech byl i v mezinárodním kontextu vnímán jako mimořádná osobnost německé literární vědy. Svým důrazem na empatickou interpretaci samotného literárního textu se Staiger vymezil vůči dobovým pozitivistickým, duchovědným, sociologickým či psychoanalytickým přístupům, v nichž je literární dílo degradováno na ilustrativní doklad té které metodologie.Východiskem k "autonomnímu" výkladu literárního díla se Staigerovi staly některé osnovné motivy Heideggerovy filosofie: podle Staigera básník rozvrhuje "časovaným" tvarem díla rytmus jedinečné lidské existence, vlastním úkolem literárního interpreta je pak nadšeně vnímavá rezonance tohoto individuálního rytmu. Chápání literárního díla, ale rovněž tvůrčí osobnosti a určité umělecké epochy jako časově strukturovaných událostí umožnilo Staigerovi vykládat tyto fenomény shodně coby výraz "stylu", přičemž sám svůj interpretační přístup nazýval "stylovou kritikou". Moderní literaturu nerezonující s jeho představami o "stylotvorném" poslání umění Staiger napadl v proslovu Literatura a veřejnost (1966), který vyvolal široký mediální ohlas a vedl k Staigerově vědecké ostrakizaci i k dlouhodobému paušálnímu odmítání tzv. werkimanentní metody, za jejíhož představitele byl pokládán. Teprve v posledním desetiletí začíná být přínos Staigerova díla opět spravedlivěji hodnocen a jeho metodologický koncept je se stále určitější zřetelností vnímán jako jeden z klíčových impulsů ve vývoji moderní literární vědy. (knihydobrovsky.cz)

Soubor kratších textů. Uspořádal a komentoval Michael Špirit. (knihydobrovsky.cz)

Čtenářsky věrohodná a kompatibilní teorie verše nemůže být pouhou teorií metra, ale musí se snažit v objevném a odvážném literárněteoretickém myšlení vytvářet i teorii rytmu. Metrika se nezajímá o smysl básnické promluvy, nehledá žádné souvislosti s její vnitřnětextovou subjektivitou (ani s jejím vnímáním), je, jak upozornil Henri Meschonnic (Critique du rythme, 1982), "sémiotikou bez sémantiky". Často není spojena se skutečně kreativním teoretickým myšlením, ale naopak bývá jen v sobě uzavřeným a vědecky nekooperativním udržováním už nastoleného řádu. Rytmus (proti diskontinuitnímu a desubjektivizovanému schématu metra) můžeme chápat jako vnímajícím subjektem rozpoznávané kontinuum jedinečné konfigurace vnitřnětextové subjektivity v básnické promluvě. Svým hodnotovým základem je rytmus vnímajícímu subjektu bližší než smysl básnické promluvy plynoucí z významů slov a vět a jeho literárněvědná interpretace je především teorií vnitřnětextového Já. Kniha Kognitivní interpretace českého verše navazuje na dvě předchozí Jiráčkovy knihy (Lyrický rytmus, Host 2007; Význam a subjektivita v lyrice, Host 2008) a obdobně chce být další relevantní etapou v literárněvědném myšlení o teorii rytmu. Autor se hlásí k české statistické metrice jako k významné stylistice českého básnického rytmu a v poslední knize Miroslava Červenky Kapitoly o českém verši (vydané díky úsilí a obětavosti Květy Sgallové a Jiřího Holého) nachází opozice, ve kterých je již v čitelném náznaku přítomna (jak ukazuje ve svých rozlehlých úvahách o teorii rytmu v subjektu lyrického díla a v lyrickém subjektu) typologie vnitřnětextové subjektivity. Jiráčkovo myšlení jako vždy vychází z rozsáhlých výzkumů individuálního vnímání jako aktuálního hodnotového pohybu, ve kterém žije subjektivita básnické promluvy. Celá kniha se snaží být dalším kontinuálním a otevřeným "cestopisem" literárněvědného myšlení uvažujícího o teoretickém uchopení fenoménu rytmu v básnické promluvě. (knihydobrovsky.cz)

Čtenářsky věrohodná a kompatibilní teorie verše nemůže být pouhou teorií metra, ale musí se snažit v objevném a odvážném literárněteoretickém myšlení vytvářet i teorii rytmu. Metrika se nezajímá o smysl básnické promluvy, nehledá žádné souvislosti s její vnitřnětextovou subjektivitou (ani s jejím vnímáním), je, jak upozornil Henri Meschonnic (Critique du rythme, 1982), „sémiotikou bez sémantiky". Často není spojena se skutečně kreativním teoretickým myšlením, ale naopak bývá jen v sobě uzavřeným a vědecky nekooperativním udržováním už nastoleného řádu. Rytmus (proti diskontinuitnímu a desubjektivizovanému schématu metra) můžeme chápat jako vnímajícím subjektem rozpoznávané kontinuum jedinečné konfigurace vnitřnětextové subjektivity v básnické promluvě. Svým hodnotovým základem je rytmus vnímajícímu subjektu bližší než smysl básnické promluvy plynoucí z významů slov a vět a jeho literárněvědná interpretace je především teorií vnitřnětextového Já. Kniha Kognitivní interpretace českého verše navazuje na dvě předchozí Jiráčkovy knihy (Lyrický rytmus, Host 2007; Význam a subjektivita v lyrice, Host 2008) a obdobně chce být další relevantní etapou v literárněvědném myšlení o teorii rytmu. Autor se hlásí k české statistické metrice jako k významné stylistice českého básnického rytmu a v poslední knize Miroslava Červenky Kapitoly o českém verši (vydané díky úsilí a obětavosti Květy Sgallové a Jiřího Holého) nachází opozice, ve kterých je již v čitelném náznaku přítomna (jak ukazuje ve svých rozlehlých úvahách o teorii rytmu v subjektu lyrického díla a v lyrickém subjektu) typologie vnitřnětextové subjektivity. Jiráčkovo myšlení jako vždy vychází z rozsáhlých výzkumů individuálního vnímání jako aktuálního hodnotového pohybu, ve kterém žije subjektivita básnické promluvy. Celá kniha se snaží být dalším kontinuálním a otevřeným „cestopisem" literárněvědného myšlení uvažujícího o teoretickém uchopení fenoménu rytmu v básnické promluvě (patro.cz)

Kniha - autor Zdeňka Kalnická, 248 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Interpretovat umělecká díla znamená hledat a nacházet jejich význam a smysl, odhalovat jejich napojení na naši bezprostřední zkušenost, ale zároveň přispět k jejímu obohacení, zintenzívnění a prohloubení. V tomto smyslu je interpretace tvůrčím, či dokonce riskantním počinem, k němuž neexistuje návod. Podle Zdeňky Kalnické je však možné hovořit o interpretačních strategiích, z nichž každá vychází z poněkud odlišných představ o tom, co je to umělecké dílo a jakou má funkci, každá klade důraz na jisté aspekty a interpretaci zaměřuje k určitému cíli. Ve své knize nabízí autorka interpretace konkrétních výtvarných, literárních a hudebních děl známých umělců a umělkyň, jako William Shakespeare, Božena Němcová, Karel Čapek, Salvador Dalí, Bedřich Smetana, Claude Debussy, ale i těch méně známých, jako Tan Dun, Remedios Varo, Leonora Carrington, Roy Nachum. Vychází z přístupu, který je možno... (alza.cz)

eBook:,Autor vnesl do českého myšlení o literatuře kromě osobitých soudů a čistého jazykového stylu dva výjimečné rozměry. Prvním je perspektiva filosofického zájmu, v níž umění posledního století nabývá prostřednictvím filosofie nového, oživujícího smyslu. Druhým pak sebereflexivní pohled na tvůrčí i provozní mechanismy akademické literární vědy, který zároveň znamená šance této disciplíny a možné východisko ze současné slepé uličky stále zbytečnějších textů o umění. Jeho texty představují jednu z mála původních hodnot české literární esejistiky posledních čtyřiceti let. (knihydobrovsky.cz)

Kniha přináší interpretace básní jedné z Rilkových stěžejních sbírek, česky známé jako „Sonety Orfeovi“. Po německém znění každého sonetu následuje doslovný překlad, poté komentář autora a résumé komentáře německého rilkologa Hermanna Mörchena (orientovaného heideggerovsky) a Ernsta Leisiho (orientovaného na sémantický strukturalismus); porovnávány jsou přitom též interpretace v českých překladech (V. Renč, V. Holan, J. Pokorný, T. Vítek, A. Misař, M. Suchomel). Práce je zaměřena proti patetizaci Rilkovy poezie. Závěrečnou část tvoří vlastní překlad „Sonetů Orfeovi“. (patro.cz)

Monografie se snaží na pozadí myšlenek vybraných fenomenologů (Martina Heideggera, Jana Patočky, Jana Sokola) a pragmatistických myslitelů (Marca Johnsona, George Lakoffa či Antonia Damasia) reflektovat fenomén filosofie informace v novém rámci, než jak činí Luciano Floridi - zaměřuje se mnohem více na proměny současného světa a jeho vztahu ke vzdělávání a myšlení. Na příkladu jednotlivých dílčích faset tvoří ucelené kritické promyšlení toho, jak je možné filosofii informace a filosofii výchovy propojit. Snaží se být přehledným průvodcem po současném světě, který se snaží novým způsobem nově promýšlet. (patro.cz)

Elektronická kniha - autor Miloš Kučera, 232 stran, česky Kniha Miloše Kučery je stejně jako jeho předchozí práce „Sonette an Orpheus“: Interpretace(a překlad) zaměřena proti patetizaci Rilkovy poezie. Také „Duineser Elegien“ přinášejí nejen nový překlad Rilkovy sbírky, ale především interpretaci a rozbor každého verše, včetně reflexí předchozích překladů a také výklad Jacoba Steinera. (alza.cz)

Předkládaná publikace, vzniklá součinností předních historiků umění z Česka i zahraničí, je tematicky zaměřena na znalectví, interpretaci a sběratelství umění raného novověku. Jednotlivé statě přinášejí nejen nová zjištění, ale i zajímavé interpretace a analýzy a jsou také dokladem aktuálních metodologických přístupů k oboru. Kniha je zároveň zamýšlena jako pocta k životnímu jubileu, které v roce 2019 oslavil profesor Lubomír Slavíček, jeden z nejvýznamnějších českých historiků umění, specializujících se (nejen) na umění raného novověku. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Dva autoři – lingvistka a literární vědec – se ve svých individuálních i společných studiích zaměřují na široce chápanou dialogičnost jako základ výstavby různých typů textů a snaží se uplatňovat dialogismus jako analytickou metodu. Ve čtyřech oddílech knihy věnují pozornost 1) dialogům korespondenčním (dopisům významných osobností české kultury, jako jsou M. Aleš, J. Neruda, K. Čapek, J. Voskovec a J. Werich, J. Kolář, ale i dopisům současných mladých lidí a korespondenci elektronické); 2) dialogům dramatickým (především v současných českých hrách: dvě hry cimrmanovské, Havlovo Odcházení aj.); 3) dialogům intersémiotickým (mezi výtvarníky a slovesnými umělci: ať už vznikaly ilustrace, koláže, fotografie, komiksy atd. jako reakce na verbální texty, nebo naopak texty byly inspirovány díly výtvarnými); 4) textům (nejen uměleckým), které se vyznačují oscilací mezi dialogem a monologem: Dykova Milá sedmi loupežníků, Kunderovy Monology či kázání Tomáše Halíka… (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Miloš Kučera, 432 stran, česky Kniha přináší interpretace básní jedné z Rilkových stěžejních sbírek, česky známé jako „Sonety Orfeovi“. Po německém znění každého sonetu následuje doslovný překlad, poté komentář autora a résumé komentáře německého rilkologa Hermanna Mörchena (orientovaného heideggerovsky) a Ernsta Leisiho (orientovaného na sémantický strukturalismus); porovnávány jsou přitom též interpretace v českých překladech (V. Renč, V. Holan, J. Pokorný, T. Vítek, A. Misař, M. Suchomel). Práce je zaměřena proti patetizaci Rilkovy poezie. Závěrečnou část tvoří vlastní překlad „Sonetů Orfeovi“. (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Jaroslav Novotný, 160 stran, česky Předkládaná publikace přináší elementární uvedení do práce s textem a interpretace. Je určena především začínajícím vysokoškolským studentům humanitních oborů a filosofie, avšak také učitelům na gymnáziích a středních školách, kteří své žáky připravují na vysokoškolské studium, a případně i vysokoškolským učitelům, kteří do práce s textem a zásad interpretování své studenty na začátku studia uvádějí. Problematika čtení a interpretování se nejprve zasazuje do širšího kontextu otázek po povaze vědění a pravdivosti ve vědách o lidských záležitostech. V dalším výkladu se pak vychází z odkrytí základních problémů, jež spočívají ve čtení a porozumění textům, aby se teprve z nich odvodily jisté nejelementárnější zásady interpretace a propedeutická doporučení pro práci s texty. Teoretickým pozadím předkládaných výkladů je především obšírné rozpracování této problematiky v moderní hermeneutice u H.-G. Gadamera. (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Přemysl Blažíček, 527 stran Autor vnesl do českého myšlení o literatuře kromě osobitých soudů a čistého jazykového stylu dva výjimečné rozměry. Prvním je perspektiva filosofického zájmu, v níž umění posledního století nabývá prostřednictvím filosofie nového, oživujícího smyslu. Druhým pak sebereflexivní pohled na tvůrčí i provozní mechanismy akademické literární vědy, který zároveň znamená šance této disciplíny a možné východisko ze současné slepé uličky stále zbytečnějších textů o umění Jeho texty představují jednu z mála původních hodnot české literární esejistiky posledních čtyřiceti let. (alza.cz)

Publikace pokrývá problematiku Mezinárodních standardů účetního výkaznictví především z interpretačního a aplikačního pohledu Obsahuje množství řešených příkladů a případových studií, které vysvětlují požadavky IFRS a jejich aplikaci IFRS v podnikové praxi Je členěna do tří logických celků: První část se komplexně zabývá problematikou účetní závěrky podle IFRS Jsou zde uvedeny požadavky jednotlivých standardů na vykazování a oceňování položek účetních výkazů Druhá část knihy se týká podnikových kombinací a konsolidované účetní závěrky Tato část obsahuje také problematiku reportingu pro účely konsolidované účetní závěrky Třetí část zahrnuje oblast prvního přechodu na IFRS z národní účetní legislativy (patro.cz)

Co je to právní interpretace? Spočívá v rekonstrukci významu určitého normativního textu, anebo jde spíše o jedinečný tvůrčí proces, který stejnou měrou ovlivňuje autor i čtenář? Usiluje pouze o vysvětlení nejasných míst, nebo jde o nezbytný předpoklad jakékoliv práce s textem? Proč normotvůrce svazuje interpretační procesy svými výkladovými pravidly? Lze vskutku hovořit o ustálenosti metod právní interpretace? Umírá normotvůrce vydáním textu, anebo je namístě zkoumání jeho vůle v rámci práce s textem? Mohou probíhat interpretační procesy dle přesných algoritmů, anebo jde o neudržitelnou osvícenskou víru? Je význam textu dán konsenzem, přesvědčením rozhodného auditoria, anebo je nezávislý na kolektivním mínění? Jak předsudky ovlivňují náš výklad a chápání slov? Přehled i analýzu různých soudobých odpovědí na tyto i další základní otázky právní vědy nabízí tato kniha, čímž umožňuje poodhalit skutečnou řeč právních textů, která zůstává laikům obvykle zastřena. (patro.cz)

Kniha - autor Pavel Jiráček, 400 stran, česky, pevná bez přebalu matná (alza.cz)

Elektronická kniha - autor David Procházka, 384 stran, česky Národní účetní rada vydala za dobu svojí dvacetileté existence 37 Interpretací českých účetních předpisů a na řadě dalších aktuálně pracuje. V zájmu rozvoje účetních profesí a široké informovanosti veřejnosti o své činnosti se rozhodla vydat odbornou knihu obsahující nejen texty vlastních Interpretací, ale také doplnění o příklady jejich aplikace a řadu dalších materiálů a textů ilustrujících odbornou činnost Národní účetní rady. Autory jednotlivých částí knihy jsou odborníci, které se na vzniku daných Interpretací podíleli. Kniha tak obsahuje autentické informace přímo od tvůrců Interpretací a účastníků jejich projednávání. Z tohoto hlediska je kniha nepochybně nejlepším a nejucelenějším zdrojem informací pro odbornou účetní praxi. (alza.cz)

Monografie Zdeněk Voženílek přiblíží obě polohy jeho tvorby na více než 60 černobílých fotografiích. Zdeněk Voženílek (1929-1981). Původní profesí stavař, posléze vedoucí laboratoře Pražského projektového ústavu, člen SČSVU. Jméno Zdeňka Voženílka bylo v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století v národním i mezinárodním kontextu pojmem. Jeho mimořádné fotografické dílo je v současnosti skoro zapomenuto. Proslavil se jako fotograf sídlištní architektury a umění, veřejného prostoru města Prahy. Rovnocenným uměleckým vkladem k profesionálním fotografiím architektury jsou žánrové fotografie z Prahy a Paříže stejného časového období. Volná tvorba Zdeňka Voženílka představuje půvabné svědectví o životním stylu dané doby. (patro.cz)

Jemný a inteligentní humor Zdeňka Svěráka je ideálním společníkem pro váš volný čas! Soubor povídek českého velikána na nejrůznější témata s jeho typickou hravostí a humorem. V povídkách se jistě poznáte i vy, protože inspirací pro povídky je Zdeňku Svěrákovi právě život sám. Kdokoli z nás se mohl někdy v životě dostat do stejné situace jako hlavní hrdinové jednotlivých příběhů. Dlouho očekávaná sbírka Svěrákových povídek bude skvostem ve vaší knihovně, ke kterému se budete rádi vracet. (knihydobrovsky.cz)

Monografie se snaží na pozadí myšlenek vybraných fenomenologů (Martina Heideggera, Jana Patočky, Jana Sokola) a pragmatistických myslitelů (Marca Johnsona, George Lakoffa či Antonia Damasia) reflektovat fenomén filosofie informace v novém rámci, než jak činí Luciano Floridi – zaměřuje se mnohem více na proměny současného světa a jeho vztahu ke vzdělávání a myšlení. Na příkladu jednotlivých dílčích faset tvoří ucelené kritické promyšlení toho, jak je možné filosofii informace a filosofii výchovy propojit. Snaží se být přehledným průvodcem po současném světě, který se snaží novým způsobem nově promýšlet. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Co je to právní interpretace? Spočívá v rekonstrukci významu určitého normativního textu, anebo jde spíše o jedinečný tvůrčí proces, který stejnou měrou ovlivňuje autor i čtenář? Usiluje pouze o vysvětlení nejasných míst, nebo jde o nezbytný předpoklad jakékoliv práce s textem? Proč normotvůrce svazuje interpretační procesy svými výkladovými pravidly? Lze vskutku hovořit o ustálenosti metod právní interpretace? Umírá normotvůrce vydáním textu, anebo je namístě zkoumání jeho vůle v rámci práce s textem? Mohou probíhat interpretační procesy dle přesných algoritmů, anebo jde o neudržitelnou osvícenskou víru? Je význam textu dán konsenzem, přesvědčením rozhodného auditoria, anebo je nezávislý na kolektivním mínění? Jak předsudky ovlivňují náš výklad a chápání slov?Přehled i analýzu různých soudobých odpovědí na tyto i další základní otázky právní vědy nabízí tato kniha, čímž umožňuje poodhalit skutečnou řeč právních textů, která zůstává laikům obvykle zastřena. (knihydobrovsky.cz)

První vydání této úspěšné publikace vyšlo v roce 1981. Tato kniha je překlad již 8. vydání, které bylo přeloženo do pěti jazyků a které vyšlo v nakladatelství WILEY-BLACKWELL. Kniha podává přehledný, stručný, aktuální a praktický návod ke stanovení diagnózy, sledování a léčbě hlavních typů srdečních arytmií s vysvětlením podstaty problému zejména z pohledu praxe.Publikace je sepsána se zaměřením zejména na mladé lékaře v nemocnicích, po kterých je požadována právě okamžitá diagnostika a správný léčebný postup. Knihu ocení ale ze stejných důvodů i studenti medicíny ve vyšších ročnících, sestry na koronárních jednotkách a jednotkách intenzivní péče, ale i „techničtí“ pracovníci, kteří se na diagnostice a léčbě podílejí. Knihu přijmou i fyziologové a samozřejmě si ji s potěšením přečtou a zařadí do svých knihoven i renomovaní kardiologové intenzivisté a internisté.Dvacet pět kapitol s jednotlivými tématy arytmií je bohatě obrazově dokumentováno – kniha obsahuje na 280 EKG křivek a schémat. Publikace je v kapitole 26 doplněna 130 EKG křivkami testu, na kterých si čtenář může ověřit svoje znalosti. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Katarzyna Žák Krzyžanková, 300 stran, česky Co je to právní interpretace? Spočívá v rekonstrukci významu určitého normativního textu, anebo jde spíše o jedinečný tvůrčí proces, který stejnou měrou ovlivňuje autor i čtenář? Usiluje pouze o vysvětlení nejasných míst, nebo jde o nezbytný předpoklad jakékoliv práce s textem? Proč normotvůrce svazuje interpretační procesy svými výkladovými pravidly? Lze vskutku hovořit o ustálenosti metod právní interpretace? Umírá normotvůrce vydáním textu, anebo je namístě zkoumání jeho vůle v rámci práce s textem? Mohou probíhat interpretační procesy dle přesných algoritmů, anebo jde o neudržitelnou osvícenskou víru? Je význam textu dán konsenzem, přesvědčením rozhodného auditoria, anebo je nezávislý na kolektivním mínění? Jak předsudky ovlivňují náš výklad a chápání slov?Přehled i analýzu různých soudobých odpovědí na tyto i další základní otázky právní vědy nabízí tato kniha, čímž umožňuje poodhalit... (alza.cz)

Kniha - autor Katarzyna Žák Krzyžanková, 300 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá (alza.cz)

Zdenek Rykr je dnes řazen k nejoriginálnějším umělcům první poloviny 20. století v Čechách. Velká škála Rykrovy kreativity ukazuje na neuvěřitelnou tvůrčí energii umělce, který neustrnul a vždy hledal nové výzvy. Pokud v současnosti veřejnost ví něco o Zdenku Rykrovi, pak bohužel stále jen nepřímo. Většinou jí nic neříká ani jeho dílo, ani jeho osud, může však znát mouřenína z čokoládové tyčinky Kofila. Mnoho konzumentů této lahodné cukrovinky netuší, že autorem grafického návrhu Kofily, stejně jako provázkového písma Orion nebo orionské hvězdy, je právě Rykr. Jeho vazba k továrně na čokoládu byla v českém prostředí natolik výjimečná, že se stala hlavním motivem této publikace. (patro.cz)

Ptám se sám sebe, co to vlastně dělám, když píšu povídku. Jako bych našel pecku a dělal kolem ní třešeň. Nebo švestku. Podle toho, co seberu. Jádro každého příběhu jsem našel na cestě. Byl to třeba zážitek, s nímž se mi někdo svěřil, nebo jen věta zaslechnutá od vedlejšího stolu v restauraci. Moje práce spočívá v tom, že si představuju, co bylo před tím a co potom, a hledám v mateřštině slova, která dovedou vrátit dávno snědenému ovoci dužinu a šťávu. Kéž by vám to chutnalo. (knihydobrovsky.cz)

Jsou tři pohádky, které by měl každý znát: O šípkové Růžence, O Červené Karkulce a O dvanácti měsíčkách. Zdeněk Svěrák všechny tři pohádky spojil do jednoho příběhu tří bratrů, kteří se vydávají do světa hledat si nevěsty. Užijte si pohádku Tři bratři! (knihydobrovsky.cz)

Oblíbený bestsellerový autor Zdeněk Svěrák má pro vás další skvělou knihu! Tentokrát se můžete těšit na beletristické zpracování filmových povídek – předloh k filmům Kolja, Obecná škola a Vratné lahve; plus Po strništi bos, která na své filmové zpracování teprve čeká. Typický humor Zdeňka Svěráka a jeho hravost, kterou ve svých knihách používá, slibují poutavé čtení! (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Brouci v hlavě, ohryzávači nohou a jiná milá zvířátka To, co zakrátko uslyšíte, je zvukový medailon Jiřího Lábuse. Jiří Lábus je známý český herec. Je tedy na místě, abych ho trochu přiblížil. Stačí na to jediná věta: Nic lidského a nelidského mu není cizí. Jeho hlas uslyšíte. K němu si ještě přimyslete vytřeštěné oči v inteligentně zarudlém obličeji - a vizuální vizitka je hotova. To, co mluví, si mohl klidně složit sám, ale není tomu tak. Autory textu jsou Jan Jiráň a Marian Palla. Mariana Pallu osobně neznám. Ale vím, že se narodil ve znamení lva, pije červené víno, živí se jako hudebník a učitel performance, publikuje v časopisech a maluje obrazy hlínou. Zato Jana Jiráně znám zblízka. Je to typ bezmála rokokový, tedy pravý opak Jiřího Lábuse, hraje stále na flétnu a občas též Mozarta. Tomu odpovídá i jeho strach z venkova, ze zvířátek ochočených a neochočených, zejména těch nejmenších. Jeho hlavní zálibou je (vedle hudby a čaje) pěstování rozličných alergií a fobií. Jiří Lábus byl vždycky mým hereckým vzorem. Především tím, jak při hře (na jevišti) nezadržitelně tíhne k rampě a ohrožuje svými slinami i vlastním tělem diváky (v hledišti). Kolegové ho proto obviňují z exhibicionismu, ale já míním, že to má pádnější důvod. Jiří Lábus touží překročit těsný rámec umění a vstoupit přímo do širého života. V duchu známé poučky památného patrona českých divadelníků Josef Kajetána Tyla: "Divadlo je život a jde zas do života". Zdálo by se, že zvukový Lábus připravený o rampu nemá co překračovat. Omyl! Když pozorně posloucháte, nemůže vám nic uniknout, jak herec stále míří ke kraji desky nebo pásky, a co chvíli zaslechnete, jak tuto hranici přesáhne a přestanete ho slyšet. Ale to nevadí - štafetu přebírá hudba, jež svým jazykem beze slov stejně výmluvně vyťukává nepravidelný a neúprosný chod života. Text hraný Jiřím Lábusem má jednu neocenitelnou přednost: zachycuje celý lidský život a při tom je daleko kratší. Hemží se to tam různými malými i milými zvířátky jako jsou ohryzávači nohou, brouk v hlavě, krokodýl, zakopaný pes... Odehrává se to v kanceláři, doma, ve vlaku, na venkově, ale hlavně v představách, vizích, snech. Všude člověka něco trápí, hněte, mrzí, svrbí, pronásleduje. Problémem se stává stejně vlastní tělo (jeho možnosti i jeho nedostatečnost), jako kancelář, práce, kolegové, jádro pudla nebo kulový blesk. Slovem: život je stálý neklid, stálé zmatky, pachtění a toužení, létání i padání. Ale budiž autorům i jejich mluvčímu připsáno k dobru, že v tom nepřetržitém víru nehodlají utonout. Na samém konci náš hrdina Hanuš Hanuš nahmatá na zádech škrábající se (na zádech) Judity dva malé hrbolky těsně pod kůží. Co to je? Křídla? Každý dobrý příběh by měl končit andělem a je-li tento text (Jiráňův, Pallův i můj) poněkud nesouvislý a roztržitý, je to zcela v pořádku. Cesta za andělem není nikdy jednoduchá. Zdeněk Hořínek Že je to právě Zdeněk Zdeněk, kdo mezi našimi jazzmeny věkové kategorie pod pětatřicet představuje tvůrčí osobnost zdaleka nejvšestranějšího rozpětí, bych si troufal tvrdit, i kdyby jeho čtyřvětá symfonie nezdobila tento "hanušovský" projekt. Až zarážející šíři, která Zdeňkův stylový rozpřah charakterizovala dávno před vojnou, zůstal ale invenční klavesista věrný i po pětaosmdesátem, kdy vdechl život nejdřív čtyř-, pak pěti- a nakonec vlastně jen tříčlennému obsazení své skupiny Naima. Jeho profesionální životopis tak vedle existenčně nutných angažmá v Zahradníkově televizním bigbandu a v Bacilech, záhy zpestřilo i leccos z úplně jiných položek: nahrávky s Pražským komorním orchestrem bez dirigenta ve Friedově "Concertu di Freiberg", šansony na elpíčka Hany Hegerové, čistě akustický svět swingových standardů s Vlastou Průchovou. Není tedy důvod, abychom se cítili nějak zaskočeni, předkládá-li nám svoji symfonickou prvotinu. Ze skladatelova pohledu je výpadem na zcela nový terén, který se však Zdeňkovi s bravurou a invencí podařilo zvládnout nejenom v rovině kompoziční sevřenosti a bohatství melodických nápadů, ale i co do vynálezavé práce s barvami v instrumentacích. Čtyři stěžejní části jeho symfonie, jsou na kompaktu samostatně indexovány lichými číslicemi, takže je lze poslouchat i jako program veskrze hudební. Stojí to za pokus, třebaže partitura, která jinak vznikla v úzké vazbě na příběh, ho reflektuje. Proto onen symbol odtikávajícího času v úvodní, motivicky takříkajíc "americko-ruské" větě, proto kombinace violoncella s flétnou ve zpěvně láskyplném tématu larga, věnováno ve druhé části Juditě, proto latinsky perkusivní scherzo, předznamenávající ve třetí větě odjezd na venkov, a proto závěr, jenž od bachovských varhan vyrůstá v jakousi brahmovsky romantickou gradaci mohutného finále. Někdy, až vám už dialog dvou Hanušových "já" bude důvěrně znám, si dopřejte luxus onoho experimentu. Třeba vás osloví v trošičku jiné rovině. A možná, že po něm taky přijmete názor, který jako by tahle deska mimoděk rovněž ztělesňovala: že totiž všechna ta aprioristická škatulkaření působí jako (knihydobrovsky.cz)

Monografie geniálního českého malíře přináší poprvé pohromadě a ve výjimečné reprodukční kvalitě veškeré dostupné ilustrace, jimiž Zdeněk Burian doprovázel česká a slovenská vydání románů Julese Verna. Ilustrace z valné většiny vznikaly v mistrově nejlepším tvůrčím období od poloviny třicátých do konce čtyřicátých let 20. století a skládají se v triumfální soubor, který překvapí sběratele a nadchne čtenáře Julese Verna i dobrodružné literatury vůbec. (patro.cz)

Sklenářův Opičí král reprezentoval Českou republiku na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji v jedinečné prostorové a interaktivní animaci. K této příležitosti byla vydána dvoujazyčná kniha pro děti Opičí král Zdeňka Sklenáře, a to v překladu a úpravě Davida Sehnala. Opičí král je hlavní postava jednoho z nejslavnějších čínských klasických románů – Wu Čcheng-enova Putování na západ ze 16. století. Z čínské úpravy pro děti (Si-jou-ťi ku-š’/Staré příběhy z Putování na západ, 1957) jej u nás pro Státní nakladatelství dětské knihy v roce 1961 přeložila Zdena Novotná (později Heřmanová) pod názvem Opičí král, malíř Zdeněk Sklenář tehdy knihu opatřil ikonickými ilustracemi. (patro.cz)

Zdeněk Svěrák opět v roli skvělého vypravěče. Postarší správce vodní nádrže na severu Čech pan Jiří Smrček, bývalý venkovský učitel, je vyzván nadřízeným, aby si vyhledal svého nástupce, protože je čas jít do výslužby. Pan Smrček je touto situací zaskočen. Vybírá sice ze svého okolí, ale nenalézá nikoho vhodného, protože nejvhodnějším je vždy on sám. O všem posílá v dopisech zprávu generálnímu řediteli povodí. Třebaže nikdy nedostane na své dopisy odpověď, vytrvale píše nejen o stavu nádrže a hledání nástupce, ale především o stavu své duše. Hodnotí vlastní život, vysvětluje řadu činů, které provedl, přidá i různé veselé historky, jež zažil, či o nich slyšel vyprávět. Píše i o zamilovanosti, když je přes svůj věk okouzlen krásou mladé ženy. Zdeněk Svěrák v této knize a nyní audioknize rekapituluje nejen život Jiřího Smrčka, ale vlastně i svůj. Příběh tak zasáhne čtenáře i posluchače silou reálného upřímného sdělení. (patro.cz)

V polovině šedesátých let minulého století byl Zdeněk Rosenbaum pokládán za jednoho z nejnadanějších mladých básníků a pokračovatele halasovského proudu v české poezii. Poté, co své básně publikoval v mnoha periodikách, mj. v Hostu do domu, Tváři, Studentu, Květech a posluchači je mohli slyšet i na několika text-apelech ve Viole, ohlásilo nakladatelství Vyšehrad v edičním plánu na rok 1968 vydání jeho první sbírky Čas němoty. Nebyla to ovšem zrovna doba pro poezii. Nakladatelství vydání knížky stále odsouvalo (v dalších letech s jiným titulem, protože Čas němoty nepříjemně evokoval skutečný stav společnosti), navíc se katolickému Vyšehradu permanentně snižovaly příděly papíru, až byl donucen svou edici poezie úplně zrušit. Autor pak (nikoli z tohoto důvodu) přestal na dlouhou dobu básně psát. Toto vydání lze tedy do jisté míry chápat jako malou splátku dávno promlčeného dluhu… (patro.cz)

Monografie vycházející z autorčiny rigorózní práce sleduje teoretické a metodologické myšlení českého historika 20. století Františka Kutnara. V centru zájmu stojí především jeho strukturálně funkční pojetí historického faktu, které představuje v podstatě ojedinělou (a dnes pozapomenutou) inspiraci strukturalistickým myšlením, k jehož hlavním protagonistům ve světové historiografii patří známá francouzská historická škola Annales. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Lenka Krupová, česky, pevná bez přebalu lesklá Publikace pokrývá problematiku Mezinárodních standardů účetního výkaznictví především z interpretačního a aplikačního pohledu Obsahuje množství řešených příkladů a případových studií, které vysvětlují požadavky IFRS a jejich aplikaci IFRS v podnikové praxi Je členěna do tří logických celků: První část se komplexně zabývá problematikou účetní závěrky podle IFRS Jsou zde uvedeny požadavky jednotlivých standardů na vykazování a oceňování položek účetních výkazů Druhá část knihy se týká podnikových kombinací a konsolidované účetní závěrky Tato část obsahuje také problematiku reportingu pro účely konsolidované účetní závěrky Třetí část zahrnuje oblast prvního přechodu na IFRS z národní účetní legislativy (alza.cz)

Kniha - autor Miloš Kučera, 432 stran, česky, Pevná bez přebalu lesklá - autor Miloš Kučera, 432 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Kniha přináší interpretace básní jedné z Rilkových stěžejních sbírek, česky známé jako „Sonety Orfeovi“. Po německém znění každého sonetu následuje doslovný překlad, poté komentář autora a résumé komentáře německého rilkologa Hermanna Mörchena (orientovaného heideggerovsky) a Ernsta Leisiho (orientovaného na sémantický strukturalismus); porovnávány jsou přitom též interpretace v českých překladech (V. Renč, V. Holan, J. Pokorný, T. Vítek, A. Misař, M. Suchomel). Práce je zaměřena proti patetizaci Rilkovy poezie. Závěrečnou část tvoří vlastní překlad „Sonetů Orfeovi“. (alza.cz)

Ve své publikaci navazuje prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc., čestný předseda Ligy proti rakovině Praha, na svou předchozí úspěšnou knihu Průvodce stárnutím aneb jak ho oddálit, tentokrát ve spolupráci s českou herečkou, bývalou manželkou Karla Högra, Zdenkou Procházkovou. Oba autoři zobecňují vlastní zkušenosti z 85 let svého života a konfrontují je se znalostmi oborů gerontologie a geriatrie. S nadhledem a humorem, ale i hlubokým pochopením pro zdravotní i psychické problémy starší či nejstarší generace se zabývají jednotlivými skupinami nemocí ve stáří a pokoušejí se upozornit zejména své vrstevníky na rizika a problémy stárnutí a doporučit jim, jak se těmto problémům ve stáří alespoň trochu úspěšně bránit. (knihydobrovsky.cz)

Není to kronika mého dětství ani naší rodiny, chtěl jsem, aby to byla krásná literatura. Autoři takové literatury nejen vzpomínají na to, co viděli a slyšeli, ale také si vymýšlejí a fantazírují, aby jejich příběh stál za řeč. V knížce vyprávím o tom, jak byl malý kluk přesazen z města na venkov a co to udělalo s jeho duší. Jsem to já a nejsem to já. Je to mozaika, v níž jsou některé kamínky pravé a jiné přidané. Ale vy byste neměli poznat, který je který. (knihydobrovsky.cz)

Příběh o tatínkovi Šímovi, který si vymýšlí pohádky svým dětem -Petříkovi a Petrušce, napsal Zdeněk Svěrák v roce 1979. Od té doby vyšly pohádky v literární podobě a zároveň je Zdeněk Svěrák namluvil do podoby zvukové. S hudbou Petra Skoumala tak vznikla půvabná nahrávka, která nese všechny rysy Svěrákova humoru a zároveň neztrácí nic z tajemného pohádkového světa. Pohádky jsou ovšem neotřelé, zvláštní a legrační. Pobaví nejen děti, ale i ty dospělé, kteří mají Zdeňka Svěráka rádi. Pohádky pro chytré děti! (patro.cz)

Neobyčejně nápadité vyprávění, které beletristickou formou přibližuje čtenáři téma podivuhodných odchylek v lidském chování. Bájné příběhy o obrovi Obsedovi, Transsexuále, Somnambulovi, Hypochondrovi, Schizofrenovi a dalších Atlanťanech upoutají dospělého i dospívajícího čtenáře nejen dějem plným nečekaných zvratů a překvapivou pointou, ale také podtextem odkazujícím k naší současnosti. Na závěr každé povídky je připojeno stručné vysvětlení duševní odchylky, o níž příběh vypráví. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Oblíbený bestsellerový autor Zdeněk Svěrák má pro vás další skvělou knihu! Tentokrát se můžete těšit na beletristické zpracování filmových povídek – předloh k filmům Kolja, Obecná škola a Vratné lahve; plus Po strništi bos, která na své filmové zpracování teprve čeká. Typický humor Zdeňka Svěráka a jeho hravost, kterou ve svých knihách používá, slibují poutavé čtení! Filmová povídka je předloha pro budoucí film. Režisér si ji čte a představuje si – většinou líp než její autor – jak by vyprávění vypadalo na plátně. Když usoudí, že dobře, ve spojení s dramaturgem donutí autora ke změnám a škrtům a k napsání scénáře. Čtenář této knížky dostává povídky už ve finální podobě, a bude si většinou vybavovat, jak je natočil řežisér Jan Svěrák. (knihydobrovsky.cz)

Zdenek Merta u klavíru je spojení knížky a CD, které Zdenek Merta vytvořil ke svým sedmdesátým narozeninám. (dvd-premiery.cz)

Audiokniha:,Filmový režisér Zdeněk Troška nás mnohokrát přesvědčil, že je vtipným vypravěčem historek z natáčení i ze života. Již několik let vystupuje před diváky po celé republice se zájezdovým programem plným veselých vyprávění, zábavy a smíchu. Tento komplet obsahuje záznamy tří představení, ve kterých Zdeněk Troška vypráví a také odpovídá na otázky moderátora Michala Herzána. (knihydobrovsky.cz)