Filosofie a náboženství - friedrich wilhelm j. schelling

F. W. J. Schelling (1775 - 1854) rozpracoval systém filosofie identity, jejž poprvé publikoval roku 1801. V následujících textech se jeho myšlenky vyvíjejí a narážejí na limity negativní filosofie. Schelling se snaží tyto problémy vysvětlit přechodem k filosofii svobody. Ve spise Filosofie a náboženství (1804) předkládá základní výklad filosofie identity, vypořádává se s kritikou, ale řeší též problém jednoty svobody a nutnosti, přechodu z ideálna do reálna a tematizuje i některá náboženská témata. (knihydobrovsky.cz)

Tento cyklus přednášek pronesl F. W. J. Schelling v roce 1810 ve svém rodišti pro úzký kroužek přátel, který ho požádal o stručné objasnění jeho filosofického systému. Jakkoli šlo o vzdělané publikum, postrádalo zvláštní filosofickou průpravu, což Schelliga vedlo k přístupnému a srozumitelnému vyjadřování. Zároveň se zde Schelling na malé ploše věnuje celému svému systému, a tedy obrovské šíři témat od ontologie, přes filosofii přírody až k filosofii ducha. Obě tyto okolnosti předurčují Stuttgartské přednášky k tomu, aby se pro zájemce staly vstupní branou do Schellingova středního myslitelského období, jehož známějším, ale zároveň komplikovanějším výrazem jsou spisy Zkoumání o bytnosti lidské svobody a Věky světa. Překlad je doplněn vysvětlujícími poznámkami a úvodní studií, která tento spis zařazuje do kontextu Schelingova myslitelského vývoje a přináší i stručné shrnutí myšlenkového postupu přednášek. (knihydobrovsky.cz)

Filosof Friedrich Wilhelm Joseph v. Schelling (1775-1854), kolem roku 1800 jeden z nejslavnějších myslitelů Evropy, byl mimo jiné spolutvůrcem nové filosofie přírody, co možná celostní a organické. Zejména jeho spis Ideje k filosofii přírody z r. 1797 (který byl česky zčásti vydán r. 1977) - a právě obsáhlá studie O duši světa z r. 1798, kterou zde poprvé předkládáme, se staly základem, na němž stavěly a na nějž se odvolávaly stovky myslitelů, fyziků, chemiků, lékařů, teoretiků medicíny aj. po celé 19. století. O duši světa je spis filosofie přírody, v němž se Schelling táže po příčinách přírodních jevů a na základě vnitřního pozorování, empirických zkušeností i teoretických poznatků soudobých přírodních věd (Newton, Kepler) hledá organizující princip, spojující anorganickou a organickou říši, resp. zkoumá svět jako jeden organismus. Uvažuje o působení dvou protikladných vesmírných sil - expanze a atrakce - a jejich vzájemné souhře, přičemž vytváří souvislosti s kategoriemi času a prostoru, které chápe jako formy, v nichž se realizují síly pozorované ve hmotě: světlo a tíže. Dvojice protikladů má ovšem základ v původní jednotě. V systematizaci analogií se Schelling věnuje procesům elektřiny, magnetismu a chemických proměn. Zamýšlí se nad ději probíhajícími v rostlinné a živočišné říši, kterým rovněž vládnou dva vymezující se i spolupracující principy (projevující se např. jako iritabilita a senzibilita), výsledkem jejichž působení je neustálé dynamické narušování a obnovování rovnováhy, v němž spočívá život. Autorův přístup charakterizuje citlivé vnímání oživenosti všech součástí vesmírného organismu. Jeho polemika s mechanistickým chápáním přírodních zákonů vytrhuje čtenáře ze svůdné, avšak marné spokojenosti s dosaženým poznáním, nad nímž budoucí věky možná jen mávnou rukou. V Příloze nalezne čtenář menší články o fyzice z téže doby; jsou to pojednání o vztazích planet, komet a měsíců, o sklonu zemské osy a o ušlechtilých kovech (opět z celostního, organického hlediska). (knihydobrovsky.cz)

Ve svých přednáškách z roku 1803 pojednává F. W. J. Schelling o základní ideji university a vzdělávání. Celostní (holistické) vzdělání založené na jednotě všech věd a v posledku na filosofii je základem pravého a svobodného společenského života. Jednou z hlavních Schellingových myšlenek je nutnost konstrukce (nikoli rekonstrukce): vědec a učitel má být schopen konstruovat celek své vědy ze sebe. Tuto a některé další teze přednášek blíže objasňují články z Kritického žurnálu pro filosofii z téže doby. Jedním z důležitých a na nějakou dobu značně vlivných aspektů Schellingova působení je jím založená nová filosofie přírody - celostní a tvořící opět celek věd. Její vztah k filosofii obecně se upřesňuje ve stejnojmenném článku. (knihydobrovsky.cz)

Schelling se filosofií umění zabýval systematicky od roku 1800. Přednáška Vztah výtvarných umění k přírodě (1807) představuje jeho poslední dílo věnované výslovně tomuto tématu. Jedná se o veřejnou přednášku pro širší vzdělané publikum, v níž neformuluje čistě filosofické argumenty, ale odvolává se na soudobou diskusi o podstatě krásy (Winckelmann, Hamann, Goethe, Mengs apod.). Zůstává zde však snaha ukázat, v jakém smyslu je příroda živá a produktivní, v jakém smyslu je zobrazením světa idejí a jak chápat úkol umění napodobovat přírodu, resp. v čem spočívají specifika zobrazování idejí v umění. (knihydobrovsky.cz)

Z čeho žije moderní sekulární stát a kde je možno hledat zdroj jeho legitimity? Nakolik lze říci, že náboženství patří ke kulturnímu podloží, z nějž tento stát, navzdory svému sekulárnímu charakteru, vyrůstá? Co vede jednotlivce k podřízení se státní moci? V jakém vztahu jsou požadavek poslušnosti vůči státním zákonům a náboženské přesvědčení jednotlivého občana? Studie Stát a náboženství v Hegelově filosofii má za cíl představit, jaké odpovědi na tyto otázky lze hledat ve filosofii G. W. F. Hegela. Politická filosofie tohoto německého myslitele se v českém prostředí stále ještě netěší příliš dobré pověsti, v neposlední řadě také pod vlivem známé kritiky "nepřátel otevřené společnosti" Karla Poppera. Hegel je v obecném povědomí chápán jako představitel etatismu a jako jeden z ideových původců totalitního státu. Při bližším pohledu se však ukazuje, že to byl právě Hegel, jenž byl jako málokterý jiný novodobý politický filosof schopen postihnout povahu moderního státu a odhalit různé podoby napětí, které v sobě tento stát skrývá (mezi důrazem na individualitu a nadindividuální povahou mravů, norem a institucí, mezi pozitivitou a racionalitou zákonů a dalších aktů státní moci, mezi ekonomickou a politickou rovinou života společnosti atp.). Toto napětí se stává patrným i ve vztahu státu a náboženství. Na jedné straně je Hegel důsledným zastáncem sekulárního státu, jenž je podle něj jedině přiměřen sebepojetí moderního člověka a s ním spojenému požadavku svobody svědomí. Legitimita státu a jím sankcionovaných norem není odvozena od náboženské autority, nýbrž má svůj základ v racionalitě a ve vědomí svobody. Na druhé straně však Hegel odmítá bezvýhradnou náboženskou neutralitu státu jako iluzorní. Tvrdí, že moderní sekulární stát je spjat s kulturou, z níž vyrostl a jež byla formována křesťanstvím. Právě vůči němu se moderní stát vymezuje a zároveň z něj čerpá. Komplexnost Hegelova pojednání této problematiky vynikne i ve srovnání s tím, jak ji pojímají jiní novověcí političtí filosofové, z nichž dvěma, Thomasu Hobbesovi a Johnu Lockovi, je věnována první část předložené studie. Studie zkoumá otázku vztahu státu a náboženství v Hegelově filosofii z perspektivy otázky po svobodě. Svoboda, jež je pro Hegela tím, co činí člověka člověkem, je společným základem státu i náboženství. Stát nemá svůj původ pouze v potřebě ochrany vlastnictví a života, ale je projevem svobodné a duchovní povahy člověka. Díky ní se člověk vymaňuje ze své spoutanosti přírodou a své lidství uskutečňuje životem ve společnosti založené na obecnosti rozumu. Stejně tak náboženství, vposled završené filosofií, osvobozuje člověka od determinace daností a konečností a pozvedá jej k tomu, co je nekonečné. Prostřednictvím náboženství si člověk uvědomuje svoji svobodu. Vědomí svobody, jež je artikulováno v náboženství, a realizace svobody ve svobodném státě patří nutně k sobě. Charakteristikou moderního sekulárního státu je, že tato vzájemná komplementarita státu a náboženství v sobě zahrnuje také jejich institucionální odlišení. Studie ukazuje nejen to, v čem podle Hegela spočívá vzájemná podmíněnost státu a náboženství, ale i to, jaká úskalí v sobě jejich vztah skrývá. (knihydobrovsky.cz)

Tento cyklus přednášek pronesl F. W. J. Schelling v roce 1810 ve svém rodišti pro úzký kroužek přátel, který ho požádal o stručné objasnění jeho filosofického systému. Jakkoli šlo o vzdělané publikum, postrádalo zvláštní filosofickou průpravu, což Schelliga vedlo k přístupnému a srozumitelnému vyjadřování. Zároveň se zde Schelling na malé ploše věnuje celému svému systému, a tedy obrovské šíři témat od ontologie, přes filosofii přírody až k filosofii ducha. Obě tyto okolnosti předurčují Stuttgartské přednášky k tomu, aby se pro zájemce staly vstupní branou do Schellingova středního myslitelského období, jehož známějším, ale zároveň komplikovanějším výrazem jsou spisy Zkoumání o bytnosti lidské svobody a Věky světa. Překlad je doplněn vysvětlujícími poznámkami a úvodní studií, která tento spis zařazuje do kontextu Schelingova myslitelského vývoje a přináší i stručné shrnutí myšlenkového postupu přednášek. (patro.cz)

"Českému čtenáři se prostřednictvím této knihy otevírají nové obzory a troufám si říct, že text by měl být povinnou četbou nejen každého ekonoma, který se zabývá ekonomií veřejného a neziskového sektoru, ale i těch, kdo pochybují o možnostech ekonomie vyrovnat se s tak abstraktními a složitými fenomény, jakými jsou víra a náboženství. Po přečtení knihy bude patrně většina čtenářů souhlasit s jedním ze závěrečných autorových výroků: … současný svět, jakkoli se to z české perspektivy může zdát podivné, je svět náboženský a není ravděpodobné, že by se tato skutečnost v blízké budoucnosti změnila. Zkoumání náboženství je proto minimálně stejně relevantní jako v minulosti a s ohledem na ztrátu osobní zkušenosti s důležitostí náboženství v naší společnosti možná ještě více. Podotýkám, že autor k tomuto zkoumání minimálně v českém kontextu svou knihou výrazně přispěl." Doc. Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D. (patro.cz)

Českému čtenáři se prostřednictvím této knihy otevírají nové obzory a troufám si říct, že text by měl být povinnou četbou nejen každého ekonoma, který se zabývá ekonomií veřejného a neziskového sektoru, ale i těch, kdo pochybují o možnostech ekonomie vyrovnat se s tak abstraktními a složitými fenomény, jakými jsou víra a náboženství. Po přečtení knihy bude patrně většina čtenářů souhlasit s jedním ze závěrečných autorových výroků: … současný svět, jakkoli se to z české perspektivy může zdát podivné, je svět náboženský a není ravděpodobné, že by se tato skutečnost v blízké budoucnosti změnila. Zkoumání náboženství je proto minimálně stejně relevantní jako v minulosti a s ohledem na ztrátu osobní zkušenosti s důležitostí náboženství v naší společnosti možná ještě více. Podotýkám, že autor k tomuto zkoumání minimálně v českém kontextu svou knihou výrazně přispěl.“ Doc. Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D. (z recenzního posudku) (knihydobrovsky.cz)

Uváděná monografie prof. M. Dokulila „Masaryk a náboženství“ přináší na 211 stranách obdivuhodné bohatství myšlenek. Jeho přístup k Masarykovu dílu je naprosto originální, což je dáno tím, že je vybaven mimořádnými vědomostmi filozofickými, sociologickými, historickými, politologickými, teologickými a literárněvědnými. Nechce Masaryka pouze interpretovat, nýbrž hovoří o tom, čím T.G.M. oslovil jeho a čím by měl oslovit současnou společnost. Od historického základu dovádí své úvahy vždy až do současnosti a s velkou naléhavostí vyslovuje své apely na současníky. Kniha vznikala dvacet let, ale není tříští úvah, tvoří logický celek. Má předmluvu, sedm kapitol a závěr, vše pro čtenáře čtivé, ale zároveň náročné. Kapitoly jsou strukturovány do mnoha sugestivních otázek, na něž nabízejí odpovědi. Monografie má tak nadstandardní kvality, že by měla být čtena nejen odbornou, ale i širokou veřejností. Jde totiž o přesvědčivý doklad, že T. G. Masaryk vůbec není jen historickou legendou, nýbrž zdrojem mnohostranné inspirace – morální obzvláště – pro dnešní českou společnost. (patro.cz)

Uváděná monografie prof. M. Dokulila "Masaryk a náboženství" přináší na 211 stranách obdivuhodné bohatství myšlenek. Jeho přístup k Masarykovu dílu je naprosto originální, což je dáno tím, že je vybaven mimořádnými vědomostmi filozofickými, sociologickými, historickými, politologickými, teologickými a literárněvědnými. Nechce Masaryka pouze interpretovat, nýbrž hovoří o tom, čím T.G.M. oslovil jeho a čím by měl oslovit současnou společnost. Od historického základu dovádí své úvahy vždy až do současnosti a s velkou naléhavostí vyslovuje své apely na současníky. Kniha vznikala dvacet let, ale není tříští úvah, tvoří logický celek. Má předmluvu, sedm kapitol a závěr, vše pro čtenáře čtivé, ale zároveň náročné. Kapitoly jsou strukturovány do mnoha sugestivních otázek, na něž nabízejí odpovědi. Monografie má tak nadstandardní kvality, že by měla být čtena nejen odbornou, ale i širokou veřejností. Jde totiž o přesvědčivý doklad, že T. G. Masaryk vůbec není jen historickou legendou, nýbrž zdrojem mnohostranné inspirace - morální obzvláště - pro dnešní českou společnost. (knihydobrovsky.cz)

Výbor ze Schellingových spisů z let 1809-1834 představuje jak texty, v nichž tento významný německý myslitel přehodnocuje základy německé klasické filosofie včetně svého vlastního pojetí identity myšlení a bytí, tak i ty, které naznačují cestu k jeho pozdnímu myšlení, zasvěcenému pozitivní filosofii. Oba typy patří v celku jeho díla k nejzajímavějším právě proto, že se v nich uskutečňuje přechod od klasické filosofie vědomí k pohegelovskému myšlení, v němž F. W. J. Schelling zaujímá zcela specifické postavení právě důrazem na meze čistě reflexivní filosofie. (knihydobrovsky.cz)

Kniha vrchního rabína britského Commonwealthu, sira Jonathana Sackse - O svobodě a náboženství obsahuje třicet šest zamyšlení, ve kterých se rabín Sacks zabývá problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa. Tato kniha dále rozšiřuje a prohlubuje texty Příběhů Tóry. Právě její autor dr. Jan Divecký volně přeložil a uspořádal výběr z cyklu pravidelných úvah nad tématy týdenních oddílů čtení Tóry, nazvaného Covenant & Conversation.Z názvů kapitol vybíráme: Násilí ve jménu náboženství • Víra a odvaha • Babylonský příběh • Dlouhá cesta ke svobodě • Judaismus a islám • Modlitby praotců • Esav s lidskou tváří • Vyvolení a ti druzí • Morální dilema • Tváří v tvář vlastnímu osudu • Revoluce času • Efraim a Menaše. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Pavol Minárik, 160 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá "Českému čtenáři se prostřednictvím této knihy otevírají nové obzory a troufám si říct, že text by měl být povinnou četbou nejen každého ekonoma, který se zabývá ekonomií veřejného a neziskového sektoru, ale i těch, kdo pochybují o možnostech ekonomie vyrovnat se s tak abstraktními a složitými fenomény, jakými jsou víra a náboženství. Po přečtení knihy bude patrně většina čtenářů souhlasit s jedním ze závěrečných autorových výroků: … současný svět, jakkoli se to z české perspektivy může zdát podivné, je svět náboženský a není ravděpodobné, že by se tato skutečnost v blízké budoucnosti změnila. Zkoumání náboženství je proto minimálně stejně relevantní jako v minulosti a s ohledem na ztrátu osobní zkušenosti s důležitostí náboženství v naší společnosti možná ještě více. Podotýkám, že autor k tomuto zkoumání minimálně v českém kontextu svou knihou výrazně přispěl." Doc. Ing. Vladimír... (alza.cz)

Publikace Tomáš Garrigue Masaryk a náboženství „vznikla“ díky dlouholetému zájmu autora Martina Chadimy o myšlení a náboženské přesvědčení našeho prvního prezidenta. Masarykova osobnost dokonale demonstruje nejenom sílu ducha konkrétního člověka, ale i schopnost dostat se osobní pílí i cílevědomou prací až na pomyslný vrchol lidské společnosti. V této knize se setkáme s Masarykem, který se po celý svůj život zabýval člověkem a společností, v níž žije, v souvislosti s tím, co jej přesahuje. Alfou a omegou jeho důrazů na morálku je lidská přirozenost, která má své ukotvení v Bohu, i když často v myslích celé řady lidí je TGM zapsán jako ten, který příliš nemiloval církev, její instituce. Kniha mapuje Masarykovo filozofické i náboženské myšlení a jistě bude inspirující. Je určena všem přemýšlivým čtenářům, kteří se nebojí konfrontovat zažité představy o té či oné osobnosti s novými skutečnostmi i s novými pohledy. (patro.cz)

eBook:,Uváděná monografie prof. M. Dokulila „Masaryk a náboženství“ přináší na 210 stranách obdivuhodné bohatství myšlenek. Jeho přístup k Masarykovu dílu je naprosto originální, což je dáno tím, že je vybaven mimořádnými vědomostmi filozofickými, sociologickými, historickými, politologickými, teologickými a literárněvědnými. Nechce Masaryka pouze interpretovat, nýbrž hovoří o tom, čím T.G.M. oslovil jeho a čím by měl oslovit současnou společnost. Od historického základu dovádí své úvahy vždy až do současnosti a s velkou naléhavostí vyslovuje své apely na současníky. Kniha vznikala dvacet let, ale není tříští úvah, tvoří logický celek. Má předmluvu, sedm kapitol a závěr, vše pro čtenáře čtivé, ale zároveň náročné. Kapitoly jsou strukturovány do mnoha sugestivních otázek, na něž nabízejí odpovědi. Monografie má tak nadstandardní kvality, že by měla být čtena nejen odbornou, ale i širokou veřejností. Jde totiž o přesvědčivý doklad, že T. G. Masaryk vůbec není jen historickou legendou, nýbrž zdrojem mnohostranné inspirace – morální obzvláště – pro dnešní českou společnost. (knihydobrovsky.cz)

Publikace Tomáš Garrigue Masaryk a náboženství "vznikla" díky dlouholetému zájmu autora Martina Chadimy o myšlení a náboženské přesvědčení našeho prvního prezidenta. Masarykova osobnost dokonale demonstruje nejenom sílu ducha konkrétního člověka, ale i schopnost dostat se osobní pílí i cílevědomou prací až na pomyslný vrchol lidské společnosti. V této knize se setkáme s Masarykem, který se po celý svůj život zabýval člověkem a společností, v níž žije, v souvislosti s tím, co jej přesahuje. Alfou a omegou jeho důrazů na morálku je lidská přirozenost, která má své ukotvení v Bohu, i když často v myslích celé řady lidí je TGM zapsán jako ten, který příliš nemiloval církev, její instituce. Kniha mapuje Masarykovo filozofické i náboženské myšlení a jistě bude inspirující. Je určena všem přemýšlivým čtenářům, kteří se nebojí konfrontovat zažité představy o té či oné osobnosti s novými skutečnostmi i s novými pohledy. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Otakar A. Funda, 104 stran, česky Jak sděluje reprodukce na přebalu, každý, kdo se věnoval filosofickému tázání, se určitým způsobem vyjádřil na tržišti idejí i k tématu náboženství. Toto téma nemůže filosofie obejít. Funda v textu nesmlčuje důvody svého ateistického přesvědčení, zároveň však v plné úctě a vážnosti vyzvedá jedinečné antropologické momenty, které artikuluje náboženství, v našem kulturním kontextu křesťanství. Činí rozdíl mezi náboženskou filosofií a filosofií náboženství a reaguje na debatu Rortyho a Vattima o budoucnosti náboženství. Všímá si též řeči náboženství a hermeneutických modelů jeho sebesdělování. (alza.cz)

Poznatky moderní fyziky ve světle duchovních nauk. Knihu doplňují unikátní barevné fotografie kosmu. (patro.cz)

eBook:,Kniha obsahuje třicet šest zamyšlení, ve kterých se rabín Sacks (vrchní rabín britského Commonwealthu) zabývá problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa. Z názvů kapitol vybíráme: Násilí ve jménu náboženství • Víra a odvaha • Babylonský příběh • Dlouhá cesta ke svobodě • Judaismus a islám • Modlitby praotců • Esav s lidskou tváří • Vyvolení a ti druzí • Morální dilema • Tváří v tvář vlastnímu osudu • Revoluce času • Efraim a Menaše. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Duchovní krize člověka očima filozofa. „Jak se stal z člověka staršího člověk moderní? Co ho činí moderním?“ Tak se ptá Masaryk ve svém filozofickém díle, v němž uvažuje o duchovní krizi člověka v sekularizovaném světě. Krize moderního člověka je pro Masaryka krizí celého duchovního života. Tato krize se pro-jevuje politicky, mravně, filozoficky i společensky – avšak jejím ohniskem byla podle Masa-ryka krize náboženská, kdy se moderní člověk odvrátil od vnějšího světa a začal se spoléhat jen na vlastní síly. V tomto spisu se Masaryk dotýká i sklonu k sebevraždám v moderní době a zamýšlí se nad jejich příčinami. Seznámit se s Masarykovými názory znamená uvědomit si, jak málo se změnily otázky, které si člověk stále klade. Vzrušující myšlenky nekonformního filozofa, který nemoralizuje, ale k jejich promýšlení přistupuje z pozic filozofie, sociologie a psychologie. (knihydobrovsky.cz)

Sborník Kultura, média a náboženství je druhým vydavatelským počinem Vyšší odborné školy publicistiky, navazujícím v ediční řadě Studie na předchozí titul Vladimíra Bystrova Svobodná nesvoboda. Do svého obsahu soustředil příspěvky erudovaných odborníků z kulturní, mediálně - společenské i náboženské sféry, ale i historiků či ekonoma (Martin C. Putna, Aleš Opatrný, Jiří Zajíc, Jiří Hanuš, Tomáš Ježek a další), kteří v nich reflektují vztah těchto tří oblastí, vzájemnost jejich prostupování, rozdílů, avšak i potřeby vlastní sounáležitosti, jak ji nynější doba přináší. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Miloš Dokulil, 211 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Uváděná monografie prof. M. Dokulila „Masaryk a náboženství“ přináší na 211 stranách obdivuhodné bohatství myšlenek. Jeho přístup k Masarykovu dílu je naprosto originální, což je dáno tím, že je vybaven mimořádnými vědomostmi filozofickými, sociologickými, historickými, politologickými, teologickými a literárněvědnými. Nechce Masaryka pouze interpretovat, nýbrž hovoří o tom, čím T.G.M. oslovil jeho a čím by měl oslovit současnou společnost. Od historického základu dovádí své úvahy vždy až do současnosti a s velkou naléhavostí vyslovuje své apely na současníky. Kniha vznikala dvacet let, ale není tříští úvah, tvoří logický celek. Má předmluvu, sedm kapitol a závěr, vše pro čtenáře čtivé, ale zároveň náročné. Kapitoly jsou strukturovány do mnoha sugestivních otázek, na něž nabízejí odpovědi. Monografie má tak nadstandardní kvality, že by měla být čtena nejen odbornou, ale i širokou... (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Miloslav Dokulil, 210 stran, česky Uváděná monografie prof. M. Dokulila „Masaryk a náboženství“ přináší na 210 stranách obdivuhodné bohatství myšlenek. Jeho přístup k Masarykovu dílu je naprosto originální, což je dáno tím, že je vybaven mimořádnými vědomostmi filozofickými, sociologickými, historickými, politologickými, teologickými a literárněvědnými. Nechce Masaryka pouze interpretovat, nýbrž hovoří o tom, čím T.G.M. oslovil jeho a čím by měl oslovit současnou společnost. Od historického základu dovádí své úvahy vždy až do současnosti a s velkou naléhavostí vyslovuje své apely na současníky. Kniha vznikala dvacet let, ale není tříští úvah, tvoří logický celek. Má předmluvu, sedm kapitol a závěr, vše pro čtenáře čtivé, ale zároveň náročné. Kapitoly jsou strukturovány do mnoha sugestivních otázek, na něž nabízejí odpovědi. Monografie má tak nadstandardní kvality, že by měla být čtena... (alza.cz)

Myšlení a dílo Martina Heideggera je vystaveno opakovaným obviněním ze spolupráce s národním socialismem, ke kterému se nyní přidalo obvinění ze systematického antisemitismu, které se objevilo v souvislosti s vydáním jeho soukromých zápisníků známých pod označením „Černé sešity“. Samotné zápisníky by nevzbudily tolik pozornosti, kdyby jejich vydavatel, Peter Trawny, zároveň nepublikoval svou interpretující knihu o Heideggerovi a mýtu světového židovského spiknutí. Není povolanější autor než Friedrich-Wilhelm von Herrmann, jenž byl po čtyři poslední roky Heideggerova života jeho osobním tajemníkem a filosof ho pověřil vydáváním svého souborného díla, který dokáže jednoznačně vyvrátit a odmítnout Trawnyho lživá a falešná tvrzení, aniž by prováděl apologii samotného Heideggera. Von Herrmannova reakce na lživá obvinění mají formu přehledného, systematického výkladu geneze Heideggerova myšlení, a potud může jeho krátká kniha sloužit jako vynikající uvedení do celkového kontextu myšlení a díla Martina Heideggera, který – i když nemusí být každému čtenáři sympatický buď jako člověk, nebo jako myslitel – přesto zůstane jedním z největších filosofů 20. století. (patro.cz)

V předkládané knize se autor částečně vrací k historické matérii. Usiluje zde o všeobecně srozumitelnou a přehlednou rekonstrukci Hegelovy filosofie náboženství, kterou současně zasazuje do širšího kontextu jeho filosofické soustavy. Tato interpretační práce je ovšem pouze přípravou k provedení vlastního záměru publikace, jímž je soustavné srovnání Hegelova chápání křesťanství s naukou křesťanské orthodoxie. Na pozadí křesťanské theologie vyvstává podle autorova přesvědčení ono nové, co Hegel přináší, v zřetelnějších konturách, a stává se proto čtenáři srozumitelnějším. Práce je určena především filosofům, theologům a religionistům, může však být použita i jako studijní text pro vysokoškolské studenty těchto oborů. Širším kruhům naší vzdělané veřejnosti může nadto posloužit jako první uvedení do studia Hegelovy filosofie vůbec. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Jonathan Sacks, 132 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Kniha vrchního rabína britského Commonwealthu, sira Jonathana Sackse – O svobodě a náboženství obsahuje třicet šest zamyšlení, ve kterých se rabín Sacks zabývá problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa. Tato kniha dále rozšiřuje a prohlubuje texty Příběhů Tóry. Právě její autor dr. Jan Divecký volně přeložil a uspořádal výběr z cyklu pravidelných úvah nad tématy týdenních oddílů čtení Tóry, nazvaného Covenant & Conversation. Z názvů kapitol vybíráme: Násilí ve jménu náboženství • Víra a odvaha • Babylonský příběh • Dlouhá cesta ke svobodě • Judaismus a islám • Modlitby praotců • Esav s lidskou tváří • Vyvolení a ti druzí • Morální dilema • Tváří v tvář vlastnímu osudu • Revoluce času • Efraim a Menaše. (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Jonathan Sacks, 136 stran Kniha obsahuje třicet šest zamyšlení, ve kterých se rabín Sacks (vrchní rabín britského Commonwealthu) zabývá problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa. Z názvů kapitol vybíráme: Násilí ve jménu náboženství • Víra a odvaha • Babylonský příběh • Dlouhá cesta ke svobodě • Judaismus a islám • Modlitby praotců • Esav s lidskou tváří • Vyvolení a ti druzí • Morální dilema • Tváří v tvář vlastnímu osudu • Revoluce času • Efraim a Menaše. (alza.cz)

Jak sděluje reprodukce na přebalu, každý, kdo se věnoval filosofickému tázání, se určitým způsobem vyjádřil na tržišti idejí i k tématu náboženství. Toto téma nemůže filosofie obejít. Funda v textu nesmlčuje důvody svého ateistického přesvědčení, zároveň však v plné úctě a vážnosti vyzvedá jedinečné antropologické momenty, které artikuluje náboženství, v našem kulturním kontextu křesťanství. Činí rozdíl mezi náboženskou filosofií a filosofií náboženství a reaguje na debatu Rortyho a Vattima o budoucnosti náboženství. Všímá si též řeči náboženství a hermeneutických modelů jeho sebesdělování. (knihydobrovsky.cz)

Unikátní publikace se zabývá otázkami vědy i náboženství, a zároveň upozorňuje na jejich hranice, které si mnohdy samy vytvářejí. Poukazuje na jejich vliv v různých oblastech i perspektivy dalšího vývoje. Jednotlivá témata: paradoxy kvantové fyziky, záhady kosmu, nedostatky evoluční teorie, efektivnost školství, hranice vědecké medicíny, léčitelé a pavěda, mimotělní zkušenosti, znalosti starověkých civilizací, kosmické náboženství, tajemství lidského vědomí. (patro.cz)

Kniha - autor Martin Chadima, 350 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Publikace Tomáš Garrigue Masaryk a náboženství „vznikla“ díky dlouholetému zájmu autora Martina Chadimy o myšlení a náboženské přesvědčení našeho prvního prezidenta. Masarykova osobnost dokonale demonstruje nejenom sílu ducha konkrétního člověka, ale i schopnost dostat se osobní pílí i cílevědomou prací až na pomyslný vrchol lidské společnosti. V této knize se setkáme s Masarykem, který se po celý svůj život zabýval člověkem a společností, v níž žije, v souvislosti s tím, co jej přesahuje. Alfou a omegou jeho důrazů na morálku je lidská přirozenost, která má své ukotvení v Bohu, i když často v myslích celé řady lidí je TGM zapsán jako ten, který příliš nemiloval církev, její instituce. Kniha mapuje Masarykovo filozofické i náboženské myšlení a jistě bude inspirující. Je určena všem přemýšlivým čtenářům, kteří se nebojí konfrontovat zažité představy o té či oné osobnosti s novými... (alza.cz)

Kniha - autor Milan Svoboda; Marie Mihulová, 128 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Poznatky moderní fyziky ve světle duchovních nauk. Knihu doplňují unikátní barevné fotografie kosmu. (alza.cz)

F. W. J. Schelling bývá řazen mezi největší osobnosti tzv. německé klasické filosofie, případně je počítán k představitelům německého "idealismu". Bruno je jeden ze spisů, které snadnost takových řazení zpochybňují. Autor tohoto spisu je vrcholný romantik a výsostný pokračovatel tradice německé mystiky a spekulace. Za spisovatelský vrchol jeho tvorby lze považovat období přibližně od roku 1798 (kdy mu bylo 23 let a vyšla jeho Duše světa) do druhé poloviny desátých let; v tomto období vznikly mj. Spis o svobodě, Klára a různé varianty Věků světa. Bruno, spis z roku 1802, zvláště ve spojení s traktátovým dopisem Fichtemu, více než jiné texty poskytuje čtenáři možnost pocítit hloubku, a zejména upřímnost vysoké spekulace, kterou Schelling (jakož i Fichte) prožíval jako cestu ke skutečné pravdě. Již jako mladík svědčil o svém poznání a po celý další život se je různými cestami pokoušel formulovat a sdělit. (knihydobrovsky.cz)

Autor v deseti kapitolách ukazuje, jaká musí být obnova filosofie, kosmologie a náboženství, aby přírodní věda mohla vyústit ve vědu zahrnující také ducha. Filosofie musí získat charakter skutečného prožitku; kosmologie má obsáhnout i člověka; náboženství nemá být jen vírou, ale i poznáním. Výsledkem je filosofie prodchnutá životem, kosmologie poznávající i duchovní kosmos a náboženské poznání, které uznává Krista jako vesmírného vůdce ve svobodě. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Jak sděluje reprodukce na přebalu, každý, kdo se věnoval filosofickému tázání, se určitým způsobem vyjádřil na tržišti idejí i k tématu náboženství. Toto téma nemůže filosofie obejít. Funda v textu nesmlčuje důvody svého ateistického přesvědčení, zároveň však v plné úctě a vážnosti vyzvedá jedinečné antropologické momenty, které artikuluje náboženství, v našem kulturním kontextu křesťanství. Činí rozdíl mezi náboženskou filosofií a filosofií náboženství a reaguje na debatu Rortyho a Vattima o budoucnosti náboženství. Všímá si též řeči náboženství a hermeneutických modelů jeho sebesdělování. (knihydobrovsky.cz)

Co znamená, když řekneme, že západní liberální demokracie je sekulární? Jak rozumíme sekularizaci a jak sekulárnímu státu? Je sekulární demokracie jednoduše hodnotově neutrální nebo se za konceptem sekulárního státu skrývají nějaká dilemata, paradoxy a rizika? Dokáže sekulární liberální stát obnovovat a garantovat svoje hodnotové a normativní zdroje bez porušení podstaty? Dokáže sekulární liberální stát vzdorovat náporu nacionalismu a populismu? Jaké vztahy mají náboženství a filosofie k demokratickému státu a jakou roli v něm hrají či mohou a mají hrát? Jak vůbec rozumět odluce státu od církví a církví od státu a jak procesu sekularizace a desekularizace? Čím se udržují liberální demokracie? Jaké instituce potřebují? Čím se vyznačují demokratická rozhodování? Jak v dnešní demokracii rozumět vztahu soukromého a veřejného, stesku či Chartě 77? Je demokraticky udržitelná představa zdravé vědy? A s jakými asijskými a západními hodnotami se setkáme v Rusku a v Číně? Předestřené a jiné otázky jsou zkoumány fenomenologicky, kriticko-hermeneuticky, empiricko-analyticky, historicky, teologicky i volnou esejistickou úvahou. (knihydobrovsky.cz)

Předložený výbor, který z francouzských a latinských originálů přeložil a úvodními poznámkami opatřil Jan Palkoska, nabízí reprezentativní průřez těmi z Leibnizových filosofických textů, které lze považovat za zásadní pro náležité porozumění jak základům, tak i některým z ústředních motivů Leibnizova vrcholného myšlení v oblastech logické sémantiky, metodologie, metafyziky a přírodní filosofie. Jednotlivá témata z uvedených oblastí jsou v textech představována (jak je pro Leibnize charakteristické) z rozličných úhlů pohledu a s rozličně kladenými důrazy. Výbor zahrnuje ucelenější systematizující podání, polemické a programové texty, texty týkající se logicko-sémantických a metafyzických základů reality a myšlení i filosoficky nejpodstatnější pasáže z Leibnizovy korespondence s jeho současníky. Nabízí i nový překlad Monadologie, jež v současnosti platí za nejznámější Leibnizův text. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Karel Werner, 288 stran, česky, pevná s přebalem lesklá První a jediná publikace v češtině (i slovenštině) o džinismu - jednom ze 3 hlavních indických náboženství, podstatně starším než buddhismus i křesťanství, navíc z pera jednoho z nejvýznamnějších českých indologů, prof. Karla Wernera, autora řady vědeckých prací a monografií. (alza.cz)

K obhajobě své imperialistické politiky Vladimir Putin pravidelně využívá minulost. Rusko představuje jako říši, které je potřeba navrátit její dávnou slávu a „původní“ území. Jaká je ale historie ruského imperialismu? Tato kniha ukazuje, jak ruské vládnoucí elity v posledních dvou staletích využívaly architekturu, obrazy i vědu k opakovanému „znovuvytváření“ příběhu impéria. Historie, na kterou se odvolávaly, však byla z velké části vykonstruovaná. Ústřední roli v ní hrála Byzantská říše, jejíž následnictví i území si Rusko nárokovalo. Most mezi středověkou minulostí a současností nacházeli ideologové ruského imperialismu v pravoslaví. A paradoxně — stejný příběh sloužil velmi odlišným režimům: posledním Romanovcům, Stalinovi a dnes i Putinovi. Zásadní otázkou zůstává, zda tento příběh, opakovaně znetvořený propagandou, odpovídá skutečnosti. A co nám vlastně říká o Rusku samotném? (knihydobrovsky.cz)

eBook: Espousing the importance of freedom, ‘Philosophy of Mind’ is the last volume in Hegel’s ‘Encyclopaedia of Philosophical Sciences.’ He takes the reader on an existential journey, carefully analysing the roles of the spirit, mind, subjectivity, and objectivity in the pursuit of total psychological freedom. Being Hegel, there’s an insightful dip into the history of the time, making this an essential read for philosophy fans or those who want to dip their toes into these fascinating waters. Georg Wilhelm Frederich Hegel (1770 – 1831) was a German philosopher and considered to be one of the pioneers of Western philosophy. A dedicated Idealist, Hegel developed a method of dialectic thought, which examined a variety of subjects, including history, nature, divinity, and human nature, from every possible perspective. While a devout Christian, Hegel railed against the notion of orthodoxy, instead approaching his faith from a logical and rationalistic point of view. Hegel’s influence on the world of philosophy cannot be understated and he remains one of the great thinkers of the 18th and 19th centuries. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Český stát a náboženství v obdobích krize pojednává o dvou rozdílných obdobích českých a československých dějin - nejprve se věnuje vývoji v zemích České koruny v 16. a 17. století a poté soustřeďuje pozornost na existenční zápas československého katolicismu ve druhé polovině 20. století. První kniha přibližuje období, kdy se čeští protestanté a čeští bratři jako významní představitelé stavovské státnosti utkali s katolickými panovníky, kteří se rozhodli realizovat rekatolizaci českých zemí. První stavovské povstání v roce 1547 ještě spor o katolickou či protestantskou orientaci v českých zemích nerozhodlo. Povstání v letech 1618-1620 za účasti všech stavů soustátí znamenalo v podstatě definitivní mocenský zlom a vítězství katolického panovníka. Druhá kniha analyzuje zápas katolicismu o zachování své existence v lidově demokratickém a socialistickém státu. Autor v knize pojednává zejména o vztazích mezi římskokatolickou církví a lidově demokratickou a socialistickou státností, včetně role Československé strany lidové, a představuje katolictví jako ideovou sílu, která přečkala čtyřicetileté pronásledování a později přispěla k demokratizaci české společnosti. (patro.cz)

Kniha pojednává o dvou rozdílných obdobích českých a československých dějin - nejprve se věnuje vývoji v zemích České koruny v 16. a 17. století a poté soustřeďuje pozornost na existenční zápas československého katolicismu ve druhé polovině 20. století. První kniha přibližuje období, kdy se čeští protestanté a čeští bratři jako významní představitelé stavovské státnosti utkali s katolickými panovníky, kteří se rozhodli realizovat rekatolizaci českých zemí. První stavovské povstání v roce 1547 ještě spor o katolickou či protestantskou orientaci v českých zemích nerozhodlo. Povstání v letech 1618-1620 za účasti všech stavů soustátí znamenalo v podstatě definitivní mocenský zlom a vítězství katolického panovníka. Druhá kniha analyzuje zápas katolicismu o zachování své existence v lidově demokratickém a socialistickém státu. Autor v knize pojednává zejména o vztazích mezi římskokatolickou církví a lidově demokratickou a socialistickou státností, včetně role Československé strany lidové, a představuje katolictví jako ideovou sílu, která přečkala čtyřicetileté pronásledování a později přispěla k demokratizaci české společnosti. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Jonathan Haidt, 480 stran, česky, Pevná bez přebalu matná - autor Jonathan Haidt, 480 stran, česky, pevná bez přebalu matná Proč jsou v lidském jednání a rozhodování takové rozdíly? Jakou roli hraje v našem uvažování a rozhodování morálka? Tyto nelehké otázky, i to jak lidé dospívají ke svým názorům na politická, ale i mnohá další důležitá témata, zkoumá ve svém bestselleru psycholog Jonathan Haidt. Nejdříve shrnuje teorie starých filozofů a postupně se dostává až k současnosti, kdy spolu soupeří dva názory na původ morálky: Je morálka vrozená, nebo je dána především zkušenostmi, jež získáváme v dětství? Pokud je vrozená, tak jak to, že se lidské pohledy na různá morální témata napříč kulturami liší? A pokud je získaná, čím to, že v ní lze bez ohledu na rozdílnost kultur vystopovat určitý opakující se vzorec? Skutečnost je spíš taková, že naše morální úsudky jsou výsledkem intuice a rozumové uvažování přichází až dodatečně.... (alza.cz)

eBook:,Dílo, koncipované Hegelem jako úvod do systému a současně jako filosofické ospravedlnění systému, přerostlo v neopakovatelný výklad systému samého. Ovlivnilo evropské duchovní dějiny a filosofické poznání v řadě jeho oblastí. Překlad, mající počáteční východisko v překladu Jana Patočky, se opírá o akademické vydání a přejímá z něho rozsáhlé poznámky, které odkazují na filosofický, vědecký a literární kontext Hegelových myšlenek a přinášejí také odkazy na věcně související místa v textu. Vznikl ve snaze dostát současným nárokům na vydávání klasických děl a pokročilejšímu stavu bádání. (knihydobrovsky.cz)

Kniha přibližuje období od roku 1804 do roku 1914, kterému je v dějinách Rakouska-Uherska věnována nezaslouženě malá pozornost. Autor s pomocí neznámých fotografií ze soukromých archivů a dobových map představuje mnohotvárnost habsburské, především městské kultury a každodenní život v Rakousku-Uhersku. Probouzí tím pochopení pro kulturní bohatství podunajské monarchie a problémy jejích obyvatel. S přáním, aby se chyby vládnoucích a ovládaných už neopakovaly. „Proto by evropští státníci udělali dobře, kdyby se zamýšleli nad osudem habsburské monarchie. Zabývali by se tak totiž nejen četnými problémy ostatních evropských států, nýbrž i problémy, jež vznikají, když někdo chce vládnout mnoha zcela rozdílným, často vzájemně znepřáteleným kulturám a národům.“ Kniha volně navazuje na titul Habsburská monarchie, Dějiny Rakouska-Uherska slovem i obrazem. (knihydobrovsky.cz)

Kniha přibližuje období od roku 1804 do roku 1914, kterému je v dějinách Rakouska-Uherska věnována nezaslouženě malá pozornost. Autor s pomocí neznámých fotografií ze soukromých archivů a dobových map představuje mnohotvárnost habsburské, především městské kultury a každodenní život v Rakousku-Uhersku. Probouzí tím pochopení pro kulturní bohatství podunajské monarchie a problémy jejích obyvatel. S přáním, aby se chyby vládnoucích a ovládaných už neopakovaly. „Proto by evropští státníci udělali dobře, kdyby se zamýšleli nad osudem habsburské monarchie. Zabývali by se tak totiž nejen četnými problémy ostatních evropských států, nýbrž i problémy, jež vznikají, když někdo chce vládnout mnoha zcela rozdílným, často vzájemně znepřáteleným kulturám a národům.“ Kniha volně navazuje na titul Habsburská monarchie, Dějiny Rakouska-Uherska slovem i obrazem. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Kniha Český stát a náboženství v obdobích krizí pojednává o dvou rozdílných obdobích českých a československých dějin – nejprve se věnuje vývoji v zemích České koruny v 16. a 17. století a poté soustřeďuje pozornost na existenční zápas československého katolicismu ve druhé polovině 20. století. První kniha přibližuje období, kdy se čeští protestanté a čeští bratři jako významní představitelé stavovské státnosti utkali s katolickými panovníky, kteří se rozhodli realizovat rekatolizaci českých zemí. První stavovské povstání v roce 1547 ještě spor o katolickou či protestantskou orientaci v českých zemích nerozhodlo. Povstání v letech 1618–1620 za účasti všech stavů soustátí znamenalo v podstatě definitivní mocenský zlom a vítězství katolického panovníka. Druhá kniha analyzuje zápas katolicismu o uchování své existence v lidově demokratickém a socialistickém státu. Autor v knize pojednává zejména o vztazích mezi římskokatolickou církví a lidově demokratickou a socialistickou státností, včetně role Československé strany lidové, a představuje katolictví jako ideovou sílu, která přečkala čtyřicetileté pronásledování a později přispěla k demokratizaci české společnosti. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Václav Ryneš, 464 stran, česky Kniha Český stát a náboženství v obdobích krizí pojednává o dvou rozdílných obdobích českých a československých dějin – nejprve se věnuje vývoji v zemích České koruny v 16. a 17. století a poté soustřeďuje pozornost na existenční zápas československého katolicismu ve druhé polovině 20. století. První kniha přibližuje období, kdy se čeští protestanté a čeští bratři jako významní představitelé stavovské státnosti utkali s katolickými panovníky, kteří se rozhodli realizovat rekatolizaci českých zemí. První stavovské povstání v roce 1547 ještě spor o katolickou či protestantskou orientaci v českých zemích nerozhodlo. Povstání v letech 1618–1620 za účasti všech stavů soustátí znamenalo v podstatě definitivní mocenský zlom a vítězství katolického panovníka. Druhá kniha analyzuje zápas katolicismu o uchování své existence v lidově demokratickém a socialistickém státu. Autor v knize pojednává zejména o vztazích... (alza.cz)

Kniha - autor Václav Ryneš, 464 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Kniha Český stát a náboženství v obdobích krize pojednává o dvou rozdílných obdobích českých a československých dějin - nejprve se věnuje vývoji v zemích České koruny v 16. a 17. století a poté soustřeďuje pozornost na existenční zápas československého katolicismu ve druhé polovině 20. století. První kniha přibližuje období, kdy se čeští protestanté a čeští bratři jako významní představitelé stavovské státnosti utkali s katolickými panovníky, kteří se rozhodli realizovat rekatolizaci českých zemí. První stavovské povstání v roce 1547 ještě spor o katolickou či protestantskou orientaci v českých zemích nerozhodlo. Povstání v letech 1618-1620 za účasti všech stavů soustátí znamenalo v podstatě definitivní mocenský zlom a vítězství katolického panovníka. Druhá kniha analyzuje zápas katolicismu o zachování své existence v lidově demokratickém a socialistickém státu. Autor v knize pojednává... (alza.cz)

Kniha - autor Timothy Keller, 432 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Žijeme ve věku skepticismu. Naše společnost tak hluboce věří v empirický rozum, dějinný pokrok a procítěné emoce, že je snadné položit si otázku: Proč by vůbec někdo měl věřit v křesťanství? Proč by měl někdo potřebovat náboženství? Autor vyvrací mylný dojem, že pod vlivem sekularismu a lidského pokroku zaniká náboženství. Náboženství je důležitější, než si myslíte. Přesvědčení o individuální svobodě, lidských právech a rovnosti se neslučuje s představou, že se lidské bytosti staly tím, čím jsou, na základě přežití nejzdatnějších. Křesťanství dává smysl. Keller vysvětluje, proč je rozumné věřit v Boha, a proč dává největší smysl víra v křesťanství. Tato kniha je jednou z nejlepších Kellerových knih pro věřící i skeptiky. V dnešní době nedává větší smysl jen víra v křesťanského Boha jako taková, ale v tomto šíleném světě dává Bůh větší smysl i samotné lidské existenci. (alza.cz)