Filosofie en noir (9788024639253)

Elektronická kniha - autor Miroslav Petříček, 322 stran, česky Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné. Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20. století a dále, musí přepsat svou tradici a radikální proměnou musí projít i její diskurs. Je to nezbytné, má-li být schopna vydat své svědectví o této době. Filosofie en noir je záznamem této proměny. (alza.cz)

"Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné. Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20. století a dále, musí přepsat svou tradici a radikální proměnou musí projít i její diskurs. Je to nezbytné, má-li být schopna vydat své svědectví o této době. Filosofie en noir je záznamem této proměny. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné. Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20. století a dále, musí přepsat svou tradici a radikální proměnou musí projít i její diskurs. Je to nezbytné, má-li být schopna vydat své svědectví o této době. Filosofie en noir je záznamem této proměny. Dotisk prvního vydání. Cena Jaroslava Seiferta za rok 2019 (knihydobrovsky.cz)

Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější - a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné. Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20. století a dále, musí přepsat svou tradici a radikální proměnou musí projít i její diskurs. Je to nezbytné, má-li být schopna vydat své svědectví o této době. Filosofie en noir je záznamem této proměny. Anglický překlad úspěšné knihy vydané v roce 2018. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné. Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20. století a dále, musí přepsat svou tradici a radikální proměnou musí projít i její diskurs. Je to nezbytné, má-li být schopna vydat své svědectví o této době. Filosofie en noir je záznamem této proměny. Anglický překlad úspěšné knihy vydané v roce 2018. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Egon Bondy; Jiří Holba; Petr Kužel, 366 stran, česky, pevná s přebalem matná Kniha představuje v češtině nejmodernější systematické zpracování dějin indické filosofie od jejich počátků až po období novověku. Přes svou nespornou erudovanost je psána přístupně a čtivým jazykem. Oproti původnímu vydání je doplněna současnou odbornou literaturou a bohatým poznámkovým aparátem, který vychází ze stavu současného indologického bádání. V této podobě vychází kniha poprvé. K vydání připravili, doprovodné studie napsali a poznámkami opatřili Petr Kužel a Jiří Holba. (alza.cz)

Populární učební pomůcka pro studenty SŠ a VŠ uvádějící vývoj filosofie z hlediska tematického a historického. Vnější podoba textů je podřízena hledisku tematickému (filosofie bytí, poznání a člověka). Pro celkový přehled o pojednávaných problémech a pro snazší pochopení jsou jednotlivá témata zpracována historicky. Práce může být i vodítkem k vlastnímu filosofickému uvažování čtenářů, protože obsahuje i „problémové“ odstavce vyjadřující se k předchozím názorům a dosavadním řešením. Publikace uvádí některé ukázky filosofických textů (v příloze Malá čítanka filosofických textů) týkající se přímo probíraného problému a názorně přibližuje styl uvažování daného filosofa. (knihydobrovsky.cz)

Monografie by se dala nejlépe zařadit do oblasti, pro kterou se v současnosti vžilo označení filozofie informace. Jejím cílem je vyslovit určité metateoretické předpoklady, na kterých stojí pokusy o definování pojmu informace a o které se opírají jednotlivá paradigmata informační vědy, vnést více světla do problémů, které se pojí zejména s pojmem informace a transdisciplinární povahou informační vědy, a navrhnout přístup informační vědy, který se opírá o zdůvodněné závěry metateoretických výzkumů. V rámci těchto výzkumů se zaměřujeme na dosažení tří dílčích cílů – definujeme pojem informace v rámci 1. epistemologie a 2. v rámci metafyziky a 3. vytváříme model domény, v níž dochází k tvorbě informací, pomocí funkční syntézy tří hlavních paradigmat informační vědy. (patro.cz)

Dějiny filosofie jasně a stručně ve svém druhém, výrazně rozšířeném vydání přinášejí oproti prvnímu vydání v r. 2008 znatelně obsahově obohacené kapitoly týkající se indické, antické a křesťanské filosofie. Mnoho podrobných informací je věnováno filosofickým koncepcím s ohledem na jejich spirituální kontext a záměr. Tento zasvěcený, ale nikoli přehnaně komplikovaný průvodce dějinami myšlení s charakteristikami a mnohdy zajímavými osudy významných osobností je doplněn rozsáhlými citáty i z méně známých textů, jež mohou k pochopení složitého vývoje úvah o člověku a obklopujícím ho světě nesporně přispět a zaujmout i ty, kteří podobné publikace příliš nevyhledávají. Součástí textu jsou na konci každé kapitoly i stručné metodické pokyny pro studenty či čtenáře, které by mohly zainteresovaným napomoci k jisté sebereflexi, koneckonců jsou tak i zřetelně koncipovány. (knihydobrovsky.cz)

Steinerovo pojednání o filosofii vychází z protikladů Goethova a Newtonova pohledu na přírodu. "Goethe pokládá smyslové orgány člověka za nejlepší, nejvyšší fyzikální přístroje. Oko je pro něj nejvyšší instancí k určení zákonitých vztahů pro svět barev. Newton a fyzikové zkoumají jevy, které přicházejí v úvahu, pomocí experimnntů, které byly doslova odděleny od člověka ..." (knihydobrovsky.cz)

„Filosofie svobody“ Rudolfa Steinera vychází z jeho „Teorie poznání“ a staví před člověka cíl veškeré pravé (pravdivé) filosofie a vědy, na rozdíl od filosofií a věd falešných. Odhaluje člověku smysl života v jeho individuální svobodě, bez níž nemůže dospět k tvořivé moudrosti, tím méně k pravé lásce... (knihydobrovsky.cz)

Filosofie vína, tato "modlitební knížka pro ateisty" je apologií vzácných, slavnostních chvil života, jakými jsou uvolnění, hry a bezstarostný jas. Je to svět dionýsovského, středozemního opojení, napůl bdělé a napůl snové meditace v srpnovém odpoledni pod ořechem... (knihydobrovsky.cz)

Filosofický relativismus je předmětem četných diskusí. Záměrem této čtivě psané publikace je podat komplexní a systematický přehled k otázkám relativismu. (knihydobrovsky.cz)

Filosofie provincionalismu je způsobem nazírání na věci a události z pohledu neotřelosti, neposlušnosti, utopismu..."Filosof provincionalismu je natolik spjat s vědomím o své zanedbanosti, že s poslední dávkou hrdosti sděluje těmto zoufajícím to, že jejich zoufání je konečně příliš pravdou, před níž se mohou ještě nějaký čas skrývat, pokud si libují v ještě zoufalejší perspektivě". (knihydobrovsky.cz)

Tato kniha krátkých filosofických úvah nám hluboce lidským způsobem pomáhá odhalit skryté rozměry věcí, událostí a pojmů, s nimiž se každodenně setkáváme, ale právě kvůli jejich zdánlivé všednosti se nad nimi málokdy pozastavujeme. (knihydobrovsky.cz)

Svébytná interpretace myšlenkového odkazu jedné z nejvýznamnějších postav předsokratovské filosofie. Původně disertační práce levicově orientovaného filosofa a novináře, v procesu s Miladou Horákovou odsouzeného k trestu smrti, sepsaná koncem dvacátých let a zaměřená na interpretaci učení předsókratovského myslitele z hlediska pochopení Parmenidovy perspektivy a filosofického prostředí vzniku díla. Parmenidés mluvil o vesmíru jako o kouli a o nekonečnosti jsoucna ve smyslu cykličnosti, v sebe uzavřenosti. Autor, ovlivněný Hegelem, a především Marxem, se zabývá Parmenidovou koncepcí věčně totožného bytí, jeho kosmologií či psychologií. (knihydobrovsky.cz)

Provokativní a hlubokomyslná, imperativní a neodolatelná kniha jednoho z největších básníků, katolického mystika a rosekruciána J. Péladana obsahuje kromě stejnojmenné sesje jetě pojednání Hezkost a soudobá žena a Tajemství trubadúrů. "Dílo Péladanovo, v němž se hlásí o slovo jeden z největších básníků a nejdelikátnějších myslitelů, jeho myšlenky a ideje nejsou populární. Je toho škoda ne pro Péladana, poněvadž miluje tento polostín, ale pro čtenáře, kteří se zbavují nejvzácnějších literárních požitků, jež dnes můžeme chutnat." F.X.Šalda (knihydobrovsky.cz)

Sborník 14 příspěvků věnovaných problematice fenoménu vágnosti a diskutovaných na mezioborovém semináři, konaném v listopadu 2001 v Praze. Autoři příspěvků se zamýšlejí nad rolí, kterou vágnost hraje v běžném životě, umění, filosofii, lingvistice, psychologii, fyzice a biologii. (knihydobrovsky.cz)

Filosofie 14. až 16. století je často nahlížena jako přechod mezi středověkou a moderní filosofií. Autoři tohoto svazku zdůrazňují jakkontinuitu se scholastickou filosofií, tak význam renesančního myšlenípro vznik modernity. Jednotlivé příspěvky z pera známých odborníkůjsou zaměřeny tematicky, přinášejí však zároveň portrétynejvýznamnějších renesančních filosofů od Mikuláše Kusánského ažpo Giordana Bruna. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Otakar A. Funda, 104 stran, česky Jak sděluje reprodukce na přebalu, každý, kdo se věnoval filosofickému tázání, se určitým způsobem vyjádřil na tržišti idejí i k tématu náboženství. Toto téma nemůže filosofie obejít. Funda v textu nesmlčuje důvody svého ateistického přesvědčení, zároveň však v plné úctě a vážnosti vyzvedá jedinečné antropologické momenty, které artikuluje náboženství, v našem kulturním kontextu křesťanství. Činí rozdíl mezi náboženskou filosofií a filosofií náboženství a reaguje na debatu Rortyho a Vattima o budoucnosti náboženství. Všímá si též řeči náboženství a hermeneutických modelů jeho sebesdělování. (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Ian James, 250 stran, česky Důkladný, byť záměrně nikoli vyčerpávající vhled do současné francouzské filosofie představuje myšlení sedmi autorů – Jeana-Luca Mariona, Jeana-Luca Nancyho, Bernarda Stieglera, Catherine Malabouové, Jacquesa Ranciera, Alaina Badioua a Françoise Laruella –, které spojuje vymezení se vůči poststrukturalistické generaci a lingvistickému paradigmatu, orientace na vědy o životě a materialistické myšlení. Všichni tito filosofové vycházejí z předpokladu, že destrukce či dekonstrukce metafyziky, subjektivity či tradičních pojetí bytí, pravdy a vědění je nutné (a nedokončené), ne však dostatečné gesto umožňující vyrovnat se s tím, co se od současného myšlení žádá. Subjektivitu, ontologii, pravdu, epistemologii, stejně jako problémy univerzálnosti, etiky a politiky je podle nich třeba myslet znovu od začátku, a to spíše afirmativním a konstruktivním než dekonstruktivním způsobem. (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Tiziana Suarez-Naniová, 238 stran, česky Spory ohledně množství andělů na špičce jehly bývají považovány za příslovečnou ukázku obskurity a směšnosti scholastických spekulací. Kniha T. Suarez-Naniové však ukazuje, že středověká filosofie andělských bytostí představuje zásadní spojnici mezi antickým novoplatonismem a novověkým myšlením. Andělé jsou vzorem čistě rozumového bytí, o něž má člověk usilovat, a angelologie je současně antropologií, jejíž dlouhodobý vliv prokazatelně sahá až po Leibnize a Kanta. Přehledným, ale přitom objevným srovnáním nauk Tomáše Akvinského a Dietricha z Freibergu autorka představuje klíčovou kapitolu evropského myšlení, do níž spolu s Tomášem, Dietrichem, Albertem Velikým a Jindřichem z Gentu patří také cenzurní komise pařížského biskupa Tempiera nebo Dantova Božská komedie. (alza.cz)

Publikace vycházející k významnému životnímu jubileu Ladislava Tondla obsahuje devatenáct studií, které různým způsobem navazují na vědecká témata široké badatelské činnosti jubilanta: od filosofických a metodologických úvah souvisejících s metafyzikou, sémiotikou, etikou až po hodnocení vědy a jejích důsledků, inovační chování a komunikační procesy v éře globalizace. (knihydobrovsky.cz)

Sborník příspěvků. Osvětluje povahu mladého vědního oboru - memetiky - a zamýšlí se nad tím, jakou roli z hlediska vědy a filozofie v současné kultuře hrají předměty memetiky, tzv. memy. Memetika je věda na pomezí přírodních, společenských a humanitních věd. Sestavil Jiří Nosek. (knihydobrovsky.cz)

Pátý díl ediční řady Dějiny filosofie Uvádí do ústředních problémů, metod a zpřístupňuje čtenáři klasické texty. Informace, které mají výlučně historický význam, musely být omezeny na nejmenší možnou míru. Uspořádání svazku se pokouší o ozřejmění diskutovaných souvislostí, které jsou do jisté míry vždy také věcnými a učebními souvislostmi. Jeden z nejsilnějších podnětů pro filosofii 20. století vychází od E. Husserla. V Schelerově zprostředkování ovlivňuje také antropologii a skrze Heideggera hermeneutiku. Mnohostranné vazby mezi fenomenologií a filosofií existence se ukazují hlavně u Heideggera, Sartra a Lévinase. Ve filosofii existence a v dialogické filosofii je ovšem dominantní vliv náboženského myslitele Kierkegaarda. Novoscholastika se odvolává na Tomáše Akvinského a na Suáreze. Sdílí spolu s novým realismem návrat ke klasické ontologii, zatímco s marxistickými mysliteli má společnou vědomou vazbu na světový názor. Analytická filosofie se pojí s fenomenologií kritikou idealismu a psychologismu. Podání analytické filosofie se zaměřuje na problém ontologie. (patro.cz)

Titul knihy „O filosofii dějin“ naznačuje, že Maritain nechtěl napsat ani soustavné pojednání o filosofii dějin, ani ve vlastním slova smyslu úvod do této disciplíny, který by mapoval veškerou její problematiku. Jeho cílem bylo ukázat možnost a platnost určitých filosofických zákonů, které osvětlují lidské dějiny a činí je pro nás srozumitelnějšími. Záměrně se omezil na určitý počet příkladů těchto zákonů a na některé základní problémy, které s nimi souvisí. Ve svých úvahách o filosofii dějin a ve volbě problémů měl do velké míry na zřeteli praktické postavení křesťanů v soudobé společnosti a snažil se vypracovat intelektuální vybavení, které by jim pomohlo řešit jejich „časné“ problémy a úkoly. (patro.cz)

Věda se dnes stala nedílnou součástí našeho světa i našich životů. Tato mimořádná role vědy však nebyla dosud uspokojivě reflektována; pokud filosofie vědu vůbec brala v potaz, buď ji kritizovala (např. fenomenologie), anebo se její pomocí jen snažila řešit tradiční epistemologické či ontologické problémy (např. naturalismus). Jestliže však filosofie není schopna vědu přiměřeně reflektovat, ukazuje tím jen vlastní omezenost a neužitečnost. Filosofie je však nezastupitelná. Formuje naše myšlení: vytváří myšlenková schémata, jejichž prostřednictvím rozumíme světu i sobě samým. Dosavadní neschopnost filosofie porozumět vědě souvisela především s tím, že vědu (skutečnost i člověka) reflektovala pouze na základě tradičních pojmů a kategorií, které byly ovšem kdysi vytvořeny pro popis zcela jiných podmínek, než v jakých se lidstvo nachází dnes. Tato kniha je pokusem o vytvoření či nalezení takových schémat a pojmů, které by umožnily adekvátnější pochopení situace, v níž se dnešní lidstvo nachází a v níž věda hraje klíčovou roli. První část knihy představuje historickou analýzu vztahu filosofie a vědy, z níž vyplývá, že filosofie je naším sebeporozuměním. Analýza druhé části ukazuje, že věda je skutečnost (přinejmenším z praktického hlediska našeho jednání nelze dnes totiž vědu od skutečnosti odlišit). (patro.cz)

Prostřednictvím této učebnice se autoři snažili předat základní sumy vědomostí (nová fakta, pojmy) z oboru filosofie a z oboru etiky, ale především inspirovat a podněcovat k formulaci vlastních názorů a vést k respektování názorů a postojů jiných. Vybízejí také k procvičování etiky a techniky umění vést dialog. (patro.cz)

Kniha ukazuje různé koncepty dějin filosofie jako alternativy určení filosofie, je záměrně provokativní až subverzní, ne však alternativní po způsobu záhadologů a podobných "alternativců". Autor nemiluje pochopení filosofie jako nejobecnější nebo dokonce humanitní vědy; upřednostňuje představu filosofie jako myšlenkového pohybu uvnitř pomyslného trojúhelníku vědy (hlavně přírodní), umění a náboženství. V první části knihy rozmotává spletité vztahy různých tradic uvnitř dějin filosofie, různá určení filosofie, odkrývá v nich roli falz, hlavně však roli iluzí. Oklepávání fasády iluzí, pokrytecky zakrývajících myšlenkové stavby, má svou tradici od antiky po novodobou dekonstrukci. Mají dějiny smysl? Samozřejmě, přece jsme je napsali tak, aby měly právě ten, který chceme! Bez podvodu nemohou vypadat libovolně, přesto je možných alternativ velice mnoho. Záleží na výběru autoru a témat, na jejich utřídění, na akcentech výkladu... V druhé části nabízí náčrt jedné z mnoha možných alternativ dějin filosofie. Střídavě vybírá témata jinde většinou okrajová nebo zcela opomíjená, méně obvyklé interpretace tradičně slavných témat, diskutuje možná rozcestí. Zahrává si s představou, že skok od iónských předsokratiku ke Galileimu, Darwinovi a kvantové fyzice by nás ušetřil řady metafyzických pseudoproblému a nadbytečných pojmu: podstat, celkového účelu, záměny náboženství s První Příčinou a Velkým Hodinářem, iluze jednoznačnosti, subjektu a objektu. Za nejtíživější problém považuje nadvládu jazyka, do níž nás dostává jak tradiční metafyzika, tak i sofistické myšlení a většina humanitně orientovaných filosofických inspirací v nové době. (patro.cz)

Kniha ukazuje fascinaci „platonskými knihami“, na jejichž četbu Augustin vzpomíná ve svých Vyznáních, i jeho postupný odklon od novoplatonských myšlenek pod vlivem křesťanství. Tento pohyb je představen na třech tématech nestejné šíře: na Augustinově pojetí moudrosti (studie Sapientiae amor), na jeho představě o vztahu duše a těla (studie Duše a tělo v Augustinových raných dílech) a konečně na jeho úvahách o paměti a fantazii (studie Fantazie a paměť v Augustinově korespondenci s Nebridiem, k níž je připojen český překlad dopisů 6 a 7). (patro.cz)

Titul knihy "O filosofii dějin" (anglicky On the Philosophy of History, francouzsky Pour une philosophie de l'histoire) naznačuje, že Maritain nechtěl napsat ani soustavné pojednání o filosofii dějin, ani ve vlastním slova smyslu úvod do této disciplíny, který by mapoval veškerou její problematiku. Jeho cílem bylo ukázat možnost a platnost určitých filosofických zákonů, které osvětlují lidské dějiny a činí je pro nás srozumitelnějšími. Záměrně se omezil na určitý počet příkladů těchto zákonů a na některé základní problémy, které s nimi souvisí. Ve svých úvahách o filosofii dějin a ve volbě problémů měl do velké míry na zřeteli praktické postavení křesťanů v soudobé společnosti a snažil se vypracovat intelektuální vybavení, které by jim pomohlo řešit jejich "časné" problémy a úkoly. (Z doslovu Karla Šprunka.) (knihydobrovsky.cz)

Kniha ukazuje různé koncepty dějin filosofie jako alternativy určení filosofie, je záměrně provokativní až subverzní, ne však alternativní po způsobu záhadologů a podobných "alternativců". Autor nemiluje pochopení filosofie jako nejobecnější nebo dokonce humanitní vědy; upřednostňuje představu filosofie jako myšlenkového pohybu uvnitř pomyslného trojúhelníku vědy (hlavně přírodní), umění a náboženství. V první části knihy rozmotává spletité vztahy různých tradic uvnitř dějin filosofie, různá určení filosofie, odkrývá v nich roli falz, hlavně však roli iluzí. Oklepávání fasády iluzí, pokrytecky zakrývajících myšlenkové stavby, má svou tradici od antiky po novodobou dekonstrukci. Mají dějiny smysl? Samozřejmě, přece jsme je napsali tak, aby měly právě ten, který chceme! Bez podvodu nemohou vypadat libovolně, přesto je možných alternativ velice mnoho. Záleží na výběru autoru a témat, na jejich utřídění, na akcentech výkladu... V druhé části nabízí náčrt jedné z mnoha možných alternativ dějin filosofie. Střídavě vybírá témata jinde většinou okrajová nebo zcela opomíjená, méně obvyklé interpretace tradičně slavných témat, diskutuje možná rozcestí. Zahrává si s představou, že skok od iónských předsokratiku ke Galileimu, Darwinovi a kvantové fyzice by nás ušetřil řady metafyzických pseudoproblému a nadbytečných pojmu: podstat, celkového účelu, záměny náboženství s První Příčinou a Velkým Hodinářem, iluze jednoznačnosti, subjektu a objektu. Za nejtíživější problém považuje nadvládu jazyka, do níž nás dostává jak tradiční metafyzika, tak i sofistické myšlení a většina humanitně orientovaných filosofických inspirací v nové době. (knihydobrovsky.cz)

Pátý díl ediční řady Dějiny filosofie Uvádí do ústředních problémů, metod a zpřístupňuje čtenáři klasické texty. Informace, které mají výlučně historický význam, musely být omezeny na nejmenší možnou míru. Uspořádání svazku se pokouší o ozřejmění diskutovaných souvislostí, které jsou do jisté míry vždy také věcnými a učebními souvislostmi. Jeden z nejsilnějších podnětů pro filosofii 20. století vychází od E. Husserla. V Schelerově zprostředkování ovlivňuje také antropologii a skrze Heideggera hermeneutiku. Mnohostranné vazby mezi fenomenologií a filosofií existence se ukazují hlavně u Heideggera, Sartra a Lévinase. Ve filosofii existence a v dialogické filosofii je ovšem dominantní vliv náboženského myslitele Kierkegaarda. Novoscholastika se odvolává na Tomáše Akvinského a na Suáreze. Sdílí spolu s novým realismem návrat ke klasické ontologii, zatímco s marxistickými mysliteli má společnou vědomou vazbu na světový názor. Analytická filosofie se pojí s fenomenologií kritikou idealismu a psychologismu. Podání analytické filosofie se zaměřuje na problém ontologie. (knihydobrovsky.cz)

Nahlédneme-li do obsahu těchto přednášek, které byly nakonec publikovány formou dopisů, pak je především nápadné, že jsou neseny v duchu kontrastu, jenž věrně doprovází celé Fichteho úsilí. Oproti současné upadlé podobě, zcela podléhající nešvarům momentálního stavu společnosti, staví Fichte ideál, tedy to, jaký by řád svobodných zednářů měl být a co by mělo být jeho náplní. V tomto smyslu by se měl stát zejména ohniskem rezistence vůči tomu, co společenský úpadek charakterizuje. Dle Fichteho to nejškodlivější představuje uvíznutí v jednostrannostech, jež jsou podporovány výchovou k osvojování omezujících specializací. Nad ucelenou osobností člověka tak nabývá převahy pedantství, jež lidstvo vzdaluje od soustředění na podstatnější a důstojnější účely lidské existence. Budoucí vzdělanec v jeho pojetí rozhodně nemá během svého vzdělávacího procesu nabývat dovedností, jež by mu umožnily dosáhnout úspěchu v zákonitostech současného světa. Jeho cílem nemá být adaptace na upadlé poměry, ale pochopení příčin společenského úpadku a osvojení zásadní a účinné rezistence. (knihydobrovsky.cz)

Karl Korsch (1886-1961) patřil k jedněm z nejvýznamnějších radikálně levicových myslitelů první poloviny 20. století. Často bývá spolu s György Lukácsem a Antoniem Gramscim považován za zakladatele tzv. západního marxismu. Nicméně jeho význam zdaleka přesahuje jakékoliv zaškatulkování do konkrétního marxistického proudu. Celou jeho intelektuální dráhu protíná snaha o soustavné promýšlení a rovněž kritiku předpokladů a hranic marxismu. Nečiní tak ovšem nikdy z vnějšího, nezaujatého stanoviska, ale vždy z perspektivy "krizí" marxismu samého, tj. z hlediska událostí, které přinášely nové emancipační výzvy a vytvářely nová revoluční hnutí. Tento přístup zdobí i Korschův nejvýznamnější spis Marxismus a filosofie (1923), jímž vstoupil do debat o dalším směřování marxistické filosofie, které vyvolala jak říjnová revoluce v Rusku, tak i následující revoluční události v Německu. V českém výboru čtenář nalezne kromě této slavné eseje i Korschovu odpověď kritikům ("Současný stav problému Marxismu a filosofie", 1930) a tři kratší texty z raných dvacátých let 20. století, jejichž společným jmenovatelem je otázka nové koncepce materialistické dialektiky a materialistického pojetí dějin. (knihydobrovsky.cz)

První kniha Boba Dylana od jeho memoárů nazvaných Kroniky I a vydaných v roce 2004 a zároveň i jeho první kniha od získání Nobelovy ceny za literaturu v roce 2016. V šestašedesáti koncentrovaných textech píše Dylan o skladbách jiných umělců, Little Richardem či Rayem Charlesem počínaje, Ninou Simone či The Clash konče, přičemž se od triviálních konstatování a dylanovsky poťouchlých žertíků odráží k zásadním postřehům o povaze populární hudby. Analyzuje to, čemu říká past jednoduchých rýmů, rozebírá, jak přidání jediné slabiky může píseň oslabit, a dokonce vysvětluje, jak bluegrass souvisí s heavy metalem. Jeho psaní je tajuplné, rtuťovité, místy neproniknutelné a často nesmírně vtipné, a třebaže zdánlivě pojednává jen o hudbě, nabízí vlastně pronikavé zamyšlení o stavu člověka. Kniha obsahuje i sto padesát pečlivě vybraných fotografií a ilustrací, které pozoruhodně přispívají k celkovému účinku díla. (knihydobrovsky.cz)

Sborník složený z příspěvků, o nichž se diskutovalo na mezioborovém semináři věnovaném problematice pojmu konvence. Příspěvky jsou tematicky členěny do čtyř skupin. V první skupině převažují příspěvky s lingvistickou problematikou. Do druhé skupin jsou zahrnuty příspěvky týkající se problematiky literárně vědní, estetické, kulturologické a symbolonické. Třetí skupina tvoří příspěvky s převážně fyzikální problematikou a poslední skupina obsahuje příspěvky filosofů, kteří se zabývají problematikou konvence z hlediska filosofie vědy, dějin filosofie a sociální filosofie. (knihydobrovsky.cz)

Dějiny filosofie od Newtona po Rousseaua (Locke, Leibniz, Berkeley, Wolff, Lessing, Hume a další). (knihydobrovsky.cz)

Studie Psychiatrie a filosofie (1963) patří mezi důležité texty Erwina Strause. Jejím hlavním tématem jsou jak praktické, tak teoretické problémy moderní psychiatrie poukazující na meze, které jsou dány její historickou vazbou na medicínu a přírodní vědy. Straus oproti tomu navrhuje psychiatrii i medicínu nově propojit také s humanitními vědami a filosofií. Měla tak vzniknout zcela nová disciplína, tzv. medicínská antropologie, která by základní problémy medicíny a psychiatrie, tedy problémy tělesného a duševního zdraví, tematizovala v přímé souvislosti se základními otázkami filosofie, mezi něž Straus řadí zejména otázku lidské přirozenosti a postavení člověka v celku světa. E. Straus navazoval na vybrané myšlenky a motivy fenomenologické filosofie Edmunda Husserla a Martina Heideggera. Zatímco Husserlova i Heideggerova fenomenologická filosofie je v českém prostředí poměrně podrobně a široce recipována, fenomenologická psychologie a psychiatrie Strausova a jeho vrstevníků na takovou recepci zatím čeká. Ze Strausova rozsáhlého díla bylo zatím do českého jazyka přeloženo pouze několik vybraných ukázek. Přitom první kroky na cestě k podrobnější a širší recepci základních myšlenek a textů byly v českém prostředí podniknuty již v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století, a to zásluhou Jiřího Němce a Petra Rezka. Český překlad Strausovy studie Psychiatrie und Philosophie, jehož autorem byl Petr Rezek, vznikl již v roce 1973, ale byl dosud uveřejněn pouze samizdatově. (knihydobrovsky.cz)

Třetí díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona zahrnuje dobu od Ockhama k Suárezovi. Jde tudíž o dobu od vrcholného středověku po raný novověk. Uznávaná autorita v oboru dějin filosofie, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.) se ve vědeckém světě skvěle osvědčil. Jeho text vždy zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu. (knihydobrovsky.cz)

Angličan Alfred North Whitehead (1841-1947) byl jedním z nejpronikavějších a zároveň nejsystematičtějších duchů první poloviny 20. století. Původem matematik a logik, spoluautor Principia Mathematica (s Bertrandem Russellem), dospěl nakonec ve svém filosofickém vývoji až k obecné filosofické kosmologii, vyjádřené nejkomplexněji v díle Process and Reality (1929). Kniha se věnuje detailní analýze spisů Whiteheadova "londýnského období" (1910-1924), během něhož se snažil o vybudování komplexní filosofie přírody, "panfyziky". Whiteheadova "panfyzika" je smělou a originální syntézou filosofické i přírodovědecké teorie (formulované matematickým jazykem), v českém myšlenkovém a jazykovém prostředí však nebyla doposud dostatečně reflektována. Studie Michala Andrleho nejenže splácí tento dluh, ale snaží se i vzbudit úžas nad tím, že pod ustrnulým nánosem učebnicových pravd lze objevit velmi živou tkáň. Kniha je upravenou verzí dizertační práce, kterou autor obhájil v roce 2008 na katedře filosofie a dějin přírodních věd PřF UK. (knihydobrovsky.cz)

Kniha přináší syntetické znázornění myslitelského odkazu Johanna Gottfrieda Herdera, jedné z největších a nejplodnějších osobností německé kultury, v kontextech duchovního světa německého osvícenství.Na široce podaném komparativním základě rekonstruuje filosofické zdroje hledisek uplatňovaných v teoretické a poetické tvorbě Herdera a dalších vůdčích představitelů jedné z klíčových epoch evropských kulturních dějin, snažíc se přitom zbavit nánosu stereotypizovaných představ stranících idealisticko-romantické linii. Herderovu oborově i žánrově široce rozkročenou tvorbu uchopuje skrze její bázi v univerzalistickém konceptu kultury jako projektu všestranné integrace duchovních sil člověka do humanistické jednoty odpovídající řádu přírody (přirozenosti).Herderův iniciační příspěvek teoretické sebereflexi řady moderních humanitních disciplín jako kulturní a sociální antropologie, literární a uměnovědná komparatistika, sémiotika, filosofie umění, jazyka a dějin nahlíží skrze jím nově uchopené kategorie historicity, komunikace, reprezentace, zprostředkovávající rozumění jako vlastní výkon poznání, vyžadovaný sémantickým charakterem skutečnosti jako průsečíku významotvorných působení, imanentně kořenících v minulosti, ale mířících do (otevřené) budoucnosti, a tak zavazujících svobodu zodpovědností, dovednost znalostí, individualitu všeobecností. (knihydobrovsky.cz)

Filosofie tělesnosti dějin přináší zcela nový pohled na historiografii a na její metody. Autorovo kritické myšlení odkrývá a překonává různá, i akademická klišé a dokáže nahlédnout a přečíst přehlížené symptomy. Vytváří se zde obraz totalitarismu, v němž autor hledá kontrastující linie, jež vycházejí z primárního konfliktu mezi kontrakulturou a prosystémově orientovaným disentem. Underground a jirousovská kontrakultura, jejichž kořeny nachází právě ve vztahu hudby a tělesnosti resp. emocionality, jsou pro něj klíčem, umožňujícím proniknout až k samé "děloze dějin" jakožto "vtělené historii". Právě (a možná pouze) na základě tělesného vnímání světa lze klást odpor proti dehumanizaci, počínaje "emocionalismem" v rovině holého žití a konče rovinou socializace. Dochází zde k demystifikaci neosobních, protože netělesných dějin, jejichž hybnou silou je spojení moci a vědy. Autor je nejen analytikem, nýbrž i aktérem dějin, a proto má jeho kniha rovněž ráz osobního svědectví, velmi odlišného od standardních historiografických prací, o to však potřebnějšího. (knihydobrovsky.cz)

Věda se dnes stala nedílnou součástí našeho světa i našich životů. Tato mimořádná role vědy však nebyla dosud uspokojivě reflektována; pokud filosofie vědu vůbec brala v potaz, buď ji kritizovala (např. fenomenologie), anebo se její pomocí jen snažila řešit tradiční epistemologické či ontologické problémy (např. naturalismus). Jestliže však filosofie není schopna vědu přiměřeně reflektovat, ukazuje tím jen vlastní omezenost a neužitečnost. Filosofie je však nezastupitelná. Formuje naše myšlení: vytváří myšlenková schémata, jejichž prostřednictvím rozumíme světu i sobě samým. Dosavadní neschopnost filosofie porozumět vědě souvisela především s tím, že vědu (skutečnost i člověka) reflektovala pouze na základě tradičních pojmů a kategorií, které byly ovšem kdysi vytvořeny pro popis zcela jiných podmínek, než v jakých se lidstvo nachází dnes. Tato kniha je pokusem o vytvoření či nalezení takových schémat a pojmů, které by umožnily adekvátnější pochopení situace, v níž se dnešní lidstvo nachází a v níž věda hraje klíčovou roli. První část knihy představuje historickou analýzu vztahu filosofie a vědy, z níž vyplývá, že filosofie je naším sebeporozuměním. Analýza druhé části ukazuje, že věda je skutečnost (přinejmenším z praktického hlediska našeho jednání nelze dnes totiž vědu od skutečnosti odlišit). (knihydobrovsky.cz)

Na konci letního semestru 1972 byl Jan Patočka donucen ukončit svou přednáškovou činnost na FFUK. Na podzim téhož roku vyhověl prosbě svých bývalých posluchačů a v souvislosti s diskusí, která mezi nimi probíhala nad tehdy aktuálním textem M. Heideggera Konec filosofie a úkol myšlení, přednesl v soukromí přednášku, v níž téma zániku filosofie pojednal z jiné, doplňující perspektivy. Svou přednášku zopakoval v nové podobě začátkem roku 1973 a na základě jejího magnetofonového záznamu připravil její definitivní podobu. K publikování přednášky nemohlo samozřejmě za autorova života dojít a uskutečnilo se až v samizdatovém Archivním souboru prací Jana Patočky. Odtud byla přednáška přetištěna v roce 1987 v exilovém časopise Proměny v New Yorku. Zatímco Heideggerovi šlo o to naznačit, proč se jeho myšlení snaží tradici evropské filosofie, z níž vychází, radikálním způsobem překonat, prochází Patočka velkým obloukem dějinami této tradice a podává výklad o tom, jak se v rámci jí samé toto překonávání připravovalo. Samostatným vydáním této přednášky doplňujeme publikování českého překladu Heideggerova svazku Věc myšlení, v němž je jeho přednáška o konci filosofie obsažena. (knihydobrovsky.cz)

Druhý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona zahrnuje dobu od Augustina k Dunsi Scotovi. Jde tudíž o dobu od vrcholné patristiky až k vrcholnému středověku. Uznávaná autorita v oboru dějin filosofie, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.) se ve vědeckém světě skvěle osvědčil. Jeho text vždy zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu. (knihydobrovsky.cz)

Jaká je vlastně povaha funkcionalistického myšlení, myšlení, které tvořilo jednu z dominant minulého století? Na tuto otázku se pokusili dát odpověď čeští a slovenští vědci z různých oborů. kteří se sešli na mezioborovém semináři Funkcionalismus ve vědě a filosofii konaném v Praze ve dnech 3.-4. listopadu 1998. Výsledek jejich diskuse je předložen v tomto sborníku. (knihydobrovsky.cz)

Čtvrtý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Descarta k Leibnizovi se zabývá racionálními systémy filosofie v kontinentální Evropě v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu. Dějiny filosofie I.-XI.: I.Řecko a Řím / II.Od Augustina ke Scotovi / III.Od Ockhama k Suárezovi / IV.Od Descarta k Leibnizovi / V.Od Hobbse k Humovi / VI.Od Wolffa ke Kantovi / VII.Od Fichteho k Nietzschemu / VIII.Od Benthama k Russellovi / IX.Od Maine de Birana k Sarterovi / X.Ruská filosofie / XI.Logický pozitivismus a existencialismus. (knihydobrovsky.cz)

Sedmý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Fredericka Coplestona s podtitulem Od Fichteho k Nietzschemu se zabývá německou filosofií devatenáctého století. (knihydobrovsky.cz)

Jeden ze dvou svazků Ricoeurova raného díla Filosofie vůle, který pojednává o symbolice zla, a to souběžně v semitské a řecké kulturní oblasti. Dílo uvádí čtenáře do fenomenologie a hermeneutiky náboženství. (knihydobrovsky.cz)