Náboženství a filosofie v sekulární demokracii - martin šimsa

Co znamená, když řekneme, že západní liberální demokracie je sekulární? Jak rozumíme sekularizaci a jak sekulárnímu státu? Je sekulární demokracie jednoduše hodnotově neutrální nebo se za konceptem sekulárního státu skrývají nějaká dilemata, paradoxy a rizika? Dokáže sekulární liberální stát obnovovat a garantovat svoje hodnotové a normativní zdroje bez porušení podstaty? Dokáže sekulární liberální stát vzdorovat náporu nacionalismu a populismu? Jaké vztahy mají náboženství a filosofie k demokratickému státu a jakou roli v něm hrají či mohou a mají hrát? Jak vůbec rozumět odluce státu od církví a církví od státu a jak procesu sekularizace a desekularizace? Čím se udržují liberální demokracie? Jaké instituce potřebují? Čím se vyznačují demokratická rozhodování? Jak v dnešní demokracii rozumět vztahu soukromého a veřejného, stesku či Chartě 77? Je demokraticky udržitelná představa zdravé vědy? A s jakými asijskými a západními hodnotami se setkáme v Rusku a v Číně? Předestřené a jiné otázky jsou zkoumány fenomenologicky, kriticko-hermeneuticky, empiricko-analyticky, historicky, teologicky i volnou esejistickou úvahou. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Relativismus a (post)pravda v demokracii se zaměřuje na klasickou i nově aktuální otázku pravdy, která je permanentně konfrontována, zpochybňována i negována relativismem, spekulací i postpravdou. Autoři se ptají, zda a jak se pravda vztahuje k dějinám a projevuje v nich, jaké místo má ve vědě, jak interaguje s vírou a co se s ní děje v demokracii. Tyto vzájemné, neobvykle překřížené a propletené vztahy jsou zkoumány osmnácti českými a slovenskými autory z různých hledisek a v rozličných filosofických, teologických, psychologických i politických perspektiv. Kniha se kriticky vyrovnává s módním fenoménem postpravdy. Ozdobou knihy jsou tři studie Ladislava Hejdánka, pocházející z padesátých, sedmdesátých a devadesátých let, přibližující Hejdánkovo pojetí pravdy a demokracie i jejich vzájemného vztahu ve výrazně odlišných obdobích našich moderních dějin. (knihydobrovsky.cz)

Kritická reflexe demokracie a občanské společnosti je kniha, v níž třináct autorů (Petr Bláha, Ivan Buraj, Petr Krejčí, Šimona Löwensteinová, Evžen Martínek, Jan Musil, Jan Payne, David Peroutka, Martin Šimsa, Zuzana Škorpíková, Jan Šmíd, Daniel Štěpánek, Hynek Tippelt) v pěti kapitolách (Teorie, Krize, Kritika, Skepse, Alternativy) kriticky reflektuje z různých pozic různým filosofickým a politickým jazykem současný stav teorie a praxe demokracie a občanské společnosti na úrovni domácí, evropské i globální. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Marek Otisk,, česky, pevná s přebalem lesklá Zevrubná studie se věnuje osobnosti Gerberta z Aurillacu, který pod jménem Silvestr II. zastával v letech 999–1003 papežský úřad. Tento učenec je již od přelomu 10. a 11. století nezřídka uváděn v souvislosti s ďábelskou pomocí, která mu umožnila získat neobvyklé vědění na poli sedmi svobodných umění i výrazně usměrnila jeho kariéru v církevní správě (opat v Bobbiu, arcibiskup v Remeši a Ravenně, papež). Kniha nabízí představení nejznámějších variant legend o jeho životní pouti, včetně pokusu o výklad téhož bez zmínek o aktivním ďáblově zásahu, a dále se podrobněji zabývá filosofií a vědou na přelomu prvního milénia, s hlavním důrazem na témata, jimž Gerbert věnoval pozornost nebo je s nimi tradičně spojován jeho věhlas (spor o rozdělení filosofie, disputace o predikaci, abakus a abacistické počtářské umění, astronomické pedagogické přístroje, uvedení astrolábu na latinský křesťanský Západ, horologium). (alza.cz)

Sborník 14 příspěvků věnovaných problematice fenoménu vágnosti a diskutovaných na mezioborovém semináři, konaném v listopadu 2001 v Praze. Autoři příspěvků se zamýšlejí nad rolí, kterou vágnost hraje v běžném životě, umění, filosofii, lingvistice, psychologii, fyzice a biologii. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Tiziana Suarez-Naniová, 238 stran, česky Spory ohledně množství andělů na špičce jehly bývají považovány za příslovečnou ukázku obskurity a směšnosti scholastických spekulací. Kniha T. Suarez-Naniové však ukazuje, že středověká filosofie andělských bytostí představuje zásadní spojnici mezi antickým novoplatonismem a novověkým myšlením. Andělé jsou vzorem čistě rozumového bytí, o něž má člověk usilovat, a angelologie je současně antropologií, jejíž dlouhodobý vliv prokazatelně sahá až po Leibnize a Kanta. Přehledným, ale přitom objevným srovnáním nauk Tomáše Akvinského a Dietricha z Freibergu autorka představuje klíčovou kapitolu evropského myšlení, do níž spolu s Tomášem, Dietrichem, Albertem Velikým a Jindřichem z Gentu patří také cenzurní komise pařížského biskupa Tempiera nebo Dantova Božská komedie. (alza.cz)

Karl Korsch (1886-1961) patřil k jedněm z nejvýznamnějších radikálně levicových myslitelů první poloviny 20. století. Často bývá spolu s György Lukácsem a Antoniem Gramscim považován za zakladatele tzv. západního marxismu. Nicméně jeho význam zdaleka přesahuje jakékoliv zaškatulkování do konkrétního marxistického proudu. Celou jeho intelektuální dráhu protíná snaha o soustavné promýšlení a rovněž kritiku předpokladů a hranic marxismu. Nečiní tak ovšem nikdy z vnějšího, nezaujatého stanoviska, ale vždy z perspektivy "krizí" marxismu samého, tj. z hlediska událostí, které přinášely nové emancipační výzvy a vytvářely nová revoluční hnutí. Tento přístup zdobí i Korschův nejvýznamnější spis Marxismus a filosofie (1923), jímž vstoupil do debat o dalším směřování marxistické filosofie, které vyvolala jak říjnová revoluce v Rusku, tak i následující revoluční události v Německu. V českém výboru čtenář nalezne kromě této slavné eseje i Korschovu odpověď kritikům ("Současný stav problému Marxismu a filosofie", 1930) a tři kratší texty z raných dvacátých let 20. století, jejichž společným jmenovatelem je otázka nové koncepce materialistické dialektiky a materialistického pojetí dějin. (knihydobrovsky.cz)

Studie Psychiatrie a filosofie (1963) patří mezi důležité texty Erwina Strause. Jejím hlavním tématem jsou jak praktické, tak teoretické problémy moderní psychiatrie poukazující na meze, které jsou dány její historickou vazbou na medicínu a přírodní vědy. Straus oproti tomu navrhuje psychiatrii i medicínu nově propojit také s humanitními vědami a filosofií. Měla tak vzniknout zcela nová disciplína, tzv. medicínská antropologie, která by základní problémy medicíny a psychiatrie, tedy problémy tělesného a duševního zdraví, tematizovala v přímé souvislosti se základními otázkami filosofie, mezi něž Straus řadí zejména otázku lidské přirozenosti a postavení člověka v celku světa. E. Straus navazoval na vybrané myšlenky a motivy fenomenologické filosofie Edmunda Husserla a Martina Heideggera. Zatímco Husserlova i Heideggerova fenomenologická filosofie je v českém prostředí poměrně podrobně a široce recipována, fenomenologická psychologie a psychiatrie Strausova a jeho vrstevníků na takovou recepci zatím čeká. Ze Strausova rozsáhlého díla bylo zatím do českého jazyka přeloženo pouze několik vybraných ukázek. Přitom první kroky na cestě k podrobnější a širší recepci základních myšlenek a textů byly v českém prostředí podniknuty již v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století, a to zásluhou Jiřího Němce a Petra Rezka. Český překlad Strausovy studie Psychiatrie und Philosophie, jehož autorem byl Petr Rezek, vznikl již v roce 1973, ale byl dosud uveřejněn pouze samizdatově. (knihydobrovsky.cz)

Nietzsche a filosofie je klíčovou monografií Deleuzova raného období. Nejedná se zde jen o velmi fundovanou a systematickou interpretaci Nietzscheho textů, ale rovněž o svébytný výklad, díky němuž se Nietzsche zařazuje do jakýchsi Deleuzových "soukromých" dějin filosofie (spolu s Lucretiem, Bergsonem, Spinozou a dalšími), charakterizovaných určitým kritickým projektem, založeným na valorizaci afirmace a na anti-dialektickém způsobu myšlení, jehož domýšlení bude hrát zásadní roli při vypracovávání Deleuzovy vlastní filosofie. (knihydobrovsky.cz)

Mezi pozitivistickým filosofickým přístupem a Masarykovým realismem nacházíme mnoho shod, ovšem i mnoho zásadních odlišností, které nelze bez zevrubnějšího zkoumání jednotlivých etap vývoje Masarykova myšlení náležitě určit a zařadit. Důkazem toho jsou až extrémně odlišné výroky hodnotící Masarykovu filosofickou pozici z řad předních pozitivisticky i jinak filosoficky zaměřených myslitelů. Po stručném načrtnutí základních rysů Comtovy pozitivistické filosofie, která Masaryka výrazně ovlivnila, přechází autor k Masarykovu myšlenkovému vývoji, v němž lze již od jeho samých tvůrčích počátků pozorovat specifické pnutí ve vztahu subjektu a objektu, resp. mezi jeho psychologismem a pojímáním společnosti, jeho sociologií. Na prahu nového století se Masarykovo badatelské úsilí zaměřuje na etiku, v níž spatřuje „jádro“ filosofie. Jeho pojetí Prozřetelnosti, v němž je ideově zakotven racionální řád vesmíru, přírody i dějin, tím vymezuje místo i subjektu, jemuž principiálně propůjčuje možnost se aktivně a odpovědně podílet na věcech veřejných a směřovat společnost k humanitě. Její nejvěrohodnější a nejosvědčenější formu Masaryk nachází v demokracii. (patro.cz)

Předkládaná kniha nabízí poněkud netradiční pohled na filosofii Edmunda Husserla. Jejím cílem je ukázat, jak se Husserlova fenomenologie rodí a rozvíjí v překvapivě úzké vazbě na tázání po povaze a podstatě znaku, jazykového výrazu a významu. Podává historicko-filosofický výklad Husserlova myšlení a jeho pojetí jazyka v období od Filosofie aritmetiky (1891) přes Logická zkoumání (1900/01), Přednášky o teorii významu (1908), Ideje I (1913) až po Rukopisy k fenomenologii výrazu (1913/14), které byly poprvé uveřejněny teprve nedávno. Kniha může čtenáři sloužit rovněž jako úvod do myšlenkového světa Husserlovy fenomenologie ve fázi jejího zrodu na přelomu 19. a 20. století. (knihydobrovsky.cz)

Mezi pozitivistickým filosofickým přístupem a Masarykovým realismem nacházíme mnoho shod, ovšem i mnoho zásadních odlišností, které nelze bez zevrubnějšího zkoumání jednotlivých etap vývoje Masarykova myšlení náležitě určit a zařadit. Důkazem toho jsou až extrémně odlišné výroky hodnotící Masarykovu filosofickou pozici z řad předních pozitivisticky i jinak filosoficky zaměřených myslitelů. Po stručném načrtnutí základních rysů Comtovy pozitivistické filosofie, která Masaryka výrazně ovlivnila, přechází autor k Masarykovu myšlenkovému vývoji, v němž lze již od jeho samých tvůrčích počátků pozorovat specifické pnutí ve vztahu subjektu a objektu, resp. mezi jeho psychologismem a pojímáním společnosti, jeho sociologií. Na prahu nového století se Masarykovo badatelské úsilí zaměřuje na etiku, v níž spatřuje "jádro" filosofie. Jeho pojetí Prozřetelnosti, v němž je ideově zakotven racionální řád vesmíru, přírody i dějin, tím vymezuje místo i subjektu, jemuž principiálně propůjčuje možnost se aktivně a odpovědně podílet na věcech veřejných a směřovat společnost k humanitě. Její nejvěrohodnější a nejosvědčenější formu Masaryk nachází v demokracii. (knihydobrovsky.cz)

Publikace zahrnuje část dosud nepublikovaného spisu Bohuslava Brouka, na němž autor, významný představitel kulturního života třicátých a čtyricátých let, pracoval v letech 1954-1958 a který zamýšlel předložit jako habilitační práci. V textu se věnuje svým svébytným a provokativním způsobem navýsost aktuálním tématům svobody, filosofie a demokracie. Realizováním publikace by došlo k završení editace Broukova díla - předkládaný rukopis tvoří poslední dosud nalezený a nepublikovaný autorův text. (knihydobrovsky.cz)

Kolektivní monografie kantovsky, fenomenologicko-hermeneuticky, analyticky, psychoanalyticky i pragmaticky píšících českých autorů, která zkoumá diskusi o metafyzice v kantovské a pokantovské kritice metafyziky, v Heideggerově a fenomenologické tematizaci konce metafyziky a ontoteologie, v oživení metafyzických otázek v analytické filosofii a v současné postmetafyzické diskusi. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Spory ohledně množství andělů na špičce jehly bývají považovány za příslovečnou ukázku obskurity a směšnosti scholastických spekulací. Kniha T. Suarez-Naniové však ukazuje, že středověká filosofie andělských bytostí představuje zásadní spojnici mezi antickým novoplatonismem a novověkým myšlením. Andělé jsou vzorem čistě rozumového bytí, o něž má člověk usilovat, a angelologie je současně antropologií, jejíž dlouhodobý vliv prokazatelně sahá až po Leibnize a Kanta. Přehledným, ale přitom objevným srovnáním nauk Tomáše Akvinského a Dietricha z Freibergu autorka představuje klíčovou kapitolu evropského myšlení, do níž spolu s Tomášem, Dietrichem, Albertem Velikým a Jindřichem z Gentu patří také cenzurní komise pařížského biskupa Tempiera nebo Dantova Božská komedie. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Otakar A. Funda, 104 stran, česky Jak sděluje reprodukce na přebalu, každý, kdo se věnoval filosofickému tázání, se určitým způsobem vyjádřil na tržišti idejí i k tématu náboženství. Toto téma nemůže filosofie obejít. Funda v textu nesmlčuje důvody svého ateistického přesvědčení, zároveň však v plné úctě a vážnosti vyzvedá jedinečné antropologické momenty, které artikuluje náboženství, v našem kulturním kontextu křesťanství. Činí rozdíl mezi náboženskou filosofií a filosofií náboženství a reaguje na debatu Rortyho a Vattima o budoucnosti náboženství. Všímá si též řeči náboženství a hermeneutických modelů jeho sebesdělování. (alza.cz)

eBook:,Publikace zahrne část dosud nepublikovaného spisu Bohuslava Brouka, na němž autor, významný představitel kulturního života třicátých a čtyricátých let, pracoval v letech 1954–1958 a který zamýšlel předložit jako habilitační práci. V textu se zabývá svým svébytným a provokativním způsobem navýsost aktuálním tématům svobody, filosofie a demokracie. Realizováním publikace by došlo k završení editace Broukova díla – předkládaný rukopis tvoří poslední dosud nalezený a nepublikovaný autorův text. (knihydobrovsky.cz)

Různorodost tradic, na nichž spočívá evropská kultura, reflektuje evropské myšlení přinejmenším od dob modernismu. Evropskou jednotu chápe nejspíš jako pohyb integrace a setkávání, ale také traumatických zkušeností a přehodnocování. V publikaci Moderní svět v zrcadle literatury a filosofie proto nejde o syntézu. Kniha chce v jednotlivých příspěvcích ukázat, jak se tato zkušenost různorodosti konkretizuje v rámci jednotlivých oborů i na jejich hranicích. Základem takového pojetí je snaha překračovat jednostranné zaměření na určitou metodologii a vymanit se z orientace na výlučně evropské pojetí kultury. Odraz moderního světa v zrcadle tohoto širšího pohledu vyvolává nakonec i obecnější úvahy o smyslu a metodě humanitních věd na počátku 21. století. (knihydobrovsky.cz)

V předkládané knize se autor částečně vrací k historické matérii. Usiluje zde o všeobecně srozumitelnou a přehlednou rekonstrukci Hegelovy filosofie náboženství, kterou současně zasazuje do širšího kontextu jeho filosofické soustavy. Tato interpretační práce je ovšem pouze přípravou k provedení vlastního záměru publikace, jímž je soustavné srovnání Hegelova chápání křesťanství s naukou křesťanské orthodoxie. Na pozadí křesťanské theologie vyvstává podle autorova přesvědčení ono nové, co Hegel přináší, v zřetelnějších konturách, a stává se proto čtenáři srozumitelnějším. Práce je určena především filosofům, theologům a religionistům, může však být použita i jako studijní text pro vysokoškolské studenty těchto oborů. Širším kruhům naší vzdělané veřejnosti může nadto posloužit jako první uvedení do studia Hegelovy filosofie vůbec. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Kniha nabízí komplexní a vzájemně provázaný pohled na klíčové filosofické otázky, které se objevují v současné fyzice. Kombinuje přitom historiografický přístup popisu vývoje jednotlivých fenoménů s hlubší analýzou vybraných problémů s důrazem právě na jejich vztah ke konkrétním dějinným souvislostem. Reflektuje témata metodologie fyziky, časoprostoru a antropického principu, přičemž upozorňuje jak na klasické problémy, tak také především na myšlenkové posuny ve vědě po roce 1905, které jsou spojené s kvantovou fyzikou a obecnou teorií relativity, ale také s rozpínáním vesmíru nebo s postupem v oblasti řešení paradoxů ve vědě. Je tak nejen exkurzí do dějin lidského myšlení v oblasti fyziky, ale věnuje se řadě současných problémů. V publikaci je možné nalézt originální diskuzi vztahu temné hmoty a energie a antropického principu, kritickou analýzu finálního antropického principu nebo jeho vlastní definici. Text je nejkomplexnějším pojednáním o filosofických otázkách fyziky, který je v češtině k dispozici. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Bohuslav Brouk, 130 stran Publikace zahrne část dosud nepublikovaného spisu Bohuslava Brouka, na němž autor, významný představitel kulturního života třicátých a čtyricátých let, pracoval v letech 1954–1958 a který zamýšlel předložit jako habilitační práci. V textu se zabývá svým svébytným a provokativním způsobem navýsost aktuálním tématům svobody, filosofie a demokracie. Realizováním publikace by došlo k završení editace Broukova díla – předkládaný rukopis tvoří poslední dosud nalezený a nepublikovaný autorův text. (alza.cz)

Kniha - autor Jan Svoboda, 321 stran, česky, pevná s přebalem matná Mezi pozitivistickým filosofickým přístupem a Masarykovým realismem nacházíme mnoho shod, ovšem i mnoho zásadních odlišností, které nelze bez zevrubnějšího zkoumání jednotlivých etap vývoje Masarykova myšlení náležitě určit a zařadit. Důkazem toho jsou až extrémně odlišné výroky hodnotící Masarykovu filosofickou pozici z řad předních pozitivisticky i jinak filosoficky zaměřených myslitelů. Po stručném načrtnutí základních rysů Comtovy pozitivistické filosofie, která Masaryka výrazně ovlivnila, přechází autor k Masarykovu myšlenkovému vývoji, v němž lze již od jeho samých tvůrčích počátků pozorovat specifické pnutí ve vztahu subjektu a objektu, resp. mezi jeho psychologismem a pojímáním společnosti, jeho sociologií. Na prahu nového století se Masarykovo badatelské úsilí zaměřuje na etiku, v níž spatřuje „jádro“ filosofie. Jeho pojetí Prozřetelnosti, v němž je ideově zakotven racionální řád... (alza.cz)

Jak sděluje reprodukce na přebalu, každý, kdo se věnoval filosofickému tázání, se určitým způsobem vyjádřil na tržišti idejí i k tématu náboženství. Toto téma nemůže filosofie obejít. Funda v textu nesmlčuje důvody svého ateistického přesvědčení, zároveň však v plné úctě a vážnosti vyzvedá jedinečné antropologické momenty, které artikuluje náboženství, v našem kulturním kontextu křesťanství. Činí rozdíl mezi náboženskou filosofií a filosofií náboženství a reaguje na debatu Rortyho a Vattima o budoucnosti náboženství. Všímá si též řeči náboženství a hermeneutických modelů jeho sebesdělování. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Michal Černý, 424 stran, česky Kniha nabízí komplexní a vzájemně provázaný pohled na klíčové filosofické otázky, které se objevují v současné fyzice. Kombinuje přitom historiografický přístup popisu vývoje jednotlivých fenoménů s hlubší analýzou vybraných problémů s důrazem právě na jejich vztah ke konkrétním dějinným souvislostem. Reflektuje témata metodologie fyziky, časoprostoru a antropického principu, přičemž upozorňuje jak na klasické problémy, tak také především na myšlenkové posuny ve vědě po roce 1905, které jsou spojené s kvantovou fyzikou a obecnou teorií relativity, ale také s rozpínáním vesmíru nebo s postupem v oblasti řešení paradoxů ve vědě. Je tak nejen exkurzí do dějin lidského myšlení v oblasti fyziky, ale věnuje se řadě současných problémů. V publikaci je možné nalézt originální diskuzi vztahu temné hmoty a energie a antropického principu, kritickou analýzu finálního antropického principu nebo jeho vlastní... (alza.cz)

F. W. J. Schelling (1775 - 1854) rozpracoval systém filosofie identity, jejž poprvé publikoval roku 1801. V následujících textech se jeho myšlenky vyvíjejí a narážejí na limity negativní filosofie. Schelling se snaží tyto problémy vysvětlit přechodem k filosofii svobody. Ve spise Filosofie a náboženství (1804) předkládá základní výklad filosofie identity, vypořádává se s kritikou, ale řeší též problém jednoty svobody a nutnosti, přechodu z ideálna do reálna a tematizuje i některá náboženská témata. (knihydobrovsky.cz)

Z čeho žije moderní sekulární stát a kde je možno hledat zdroj jeho legitimity? Nakolik lze říci, že náboženství patří ke kulturnímu podloží, z nějž tento stát, navzdory svému sekulárnímu charakteru, vyrůstá? Co vede jednotlivce k podřízení se státní moci? V jakém vztahu jsou požadavek poslušnosti vůči státním zákonům a náboženské přesvědčení jednotlivého občana? Studie Stát a náboženství v Hegelově filosofii má za cíl představit, jaké odpovědi na tyto otázky lze hledat ve filosofii G. W. F. Hegela. Politická filosofie tohoto německého myslitele se v českém prostředí stále ještě netěší příliš dobré pověsti, v neposlední řadě také pod vlivem známé kritiky "nepřátel otevřené společnosti" Karla Poppera. Hegel je v obecném povědomí chápán jako představitel etatismu a jako jeden z ideových původců totalitního státu. Při bližším pohledu se však ukazuje, že to byl právě Hegel, jenž byl jako málokterý jiný novodobý politický filosof schopen postihnout povahu moderního státu a odhalit různé podoby napětí, které v sobě tento stát skrývá (mezi důrazem na individualitu a nadindividuální povahou mravů, norem a institucí, mezi pozitivitou a racionalitou zákonů a dalších aktů státní moci, mezi ekonomickou a politickou rovinou života společnosti atp.). Toto napětí se stává patrným i ve vztahu státu a náboženství. Na jedné straně je Hegel důsledným zastáncem sekulárního státu, jenž je podle něj jedině přiměřen sebepojetí moderního člověka a s ním spojenému požadavku svobody svědomí. Legitimita státu a jím sankcionovaných norem není odvozena od náboženské autority, nýbrž má svůj základ v racionalitě a ve vědomí svobody. Na druhé straně však Hegel odmítá bezvýhradnou náboženskou neutralitu státu jako iluzorní. Tvrdí, že moderní sekulární stát je spjat s kulturou, z níž vyrostl a jež byla formována křesťanstvím. Právě vůči němu se moderní stát vymezuje a zároveň z něj čerpá. Komplexnost Hegelova pojednání této problematiky vynikne i ve srovnání s tím, jak ji pojímají jiní novověcí političtí filosofové, z nichž dvěma, Thomasu Hobbesovi a Johnu Lockovi, je věnována první část předložené studie. Studie zkoumá otázku vztahu státu a náboženství v Hegelově filosofii z perspektivy otázky po svobodě. Svoboda, jež je pro Hegela tím, co činí člověka člověkem, je společným základem státu i náboženství. Stát nemá svůj původ pouze v potřebě ochrany vlastnictví a života, ale je projevem svobodné a duchovní povahy člověka. Díky ní se člověk vymaňuje ze své spoutanosti přírodou a své lidství uskutečňuje životem ve společnosti založené na obecnosti rozumu. Stejně tak náboženství, vposled završené filosofií, osvobozuje člověka od determinace daností a konečností a pozvedá jej k tomu, co je nekonečné. Prostřednictvím náboženství si člověk uvědomuje svoji svobodu. Vědomí svobody, jež je artikulováno v náboženství, a realizace svobody ve svobodném státě patří nutně k sobě. Charakteristikou moderního sekulárního státu je, že tato vzájemná komplementarita státu a náboženství v sobě zahrnuje také jejich institucionální odlišení. Studie ukazuje nejen to, v čem podle Hegela spočívá vzájemná podmíněnost státu a náboženství, ale i to, jaká úskalí v sobě jejich vztah skrývá. (knihydobrovsky.cz)

Autor v deseti kapitolách ukazuje, jaká musí být obnova filosofie, kosmologie a náboženství, aby přírodní věda mohla vyústit ve vědu zahrnující také ducha. Filosofie musí získat charakter skutečného prožitku; kosmologie má obsáhnout i člověka; náboženství nemá být jen vírou, ale i poznáním. Výsledkem je filosofie prodchnutá životem, kosmologie poznávající i duchovní kosmos a náboženské poznání, které uznává Krista jako vesmírného vůdce ve svobodě. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Jak sděluje reprodukce na přebalu, každý, kdo se věnoval filosofickému tázání, se určitým způsobem vyjádřil na tržišti idejí i k tématu náboženství. Toto téma nemůže filosofie obejít. Funda v textu nesmlčuje důvody svého ateistického přesvědčení, zároveň však v plné úctě a vážnosti vyzvedá jedinečné antropologické momenty, které artikuluje náboženství, v našem kulturním kontextu křesťanství. Činí rozdíl mezi náboženskou filosofií a filosofií náboženství a reaguje na debatu Rortyho a Vattima o budoucnosti náboženství. Všímá si též řeči náboženství a hermeneutických modelů jeho sebesdělování. (knihydobrovsky.cz)

Spory ohledně množství andělů na špičce jehly bývají považovány za příslovečnou ukázku obskurity a směšnosti scholastických spekulací. Kniha T. Suarez-Naniové však ukazuje, že středověká filosofie andělských bytostí představuje zásadní spojnici mezi antickým novoplatonismem a novověkým myšlením. Andělé jsou vzorem čistě rozumového bytí, o něž má člověk usilovat, a angelologie je současně antropologií, jejíž dlouhodobý vliv prokazatelně sahá až po Leibnize a Kanta. Přehledným, ale přitom objevným srovnáním nauk Tomáše Akvinského a Dietricha z Freibergu autorka představuje klíčovou kapitolu evropského myšlení, do níž spolu s Tomášem, Dietrichem, Albertem Velikým a Jindřichem z Gentu patří také cenzurní komise pařížského biskupa Tempiera nebo Dantova Božská komedie. (knihydobrovsky.cz)

Kniha přináší syntetické znázornění myslitelského odkazu Johanna Gottfrieda Herdera, jedné z největších a nejplodnějších osobností německé kultury, v kontextech duchovního světa německého osvícenství.Na široce podaném komparativním základě rekonstruuje filosofické zdroje hledisek uplatňovaných v teoretické a poetické tvorbě Herdera a dalších vůdčích představitelů jedné z klíčových epoch evropských kulturních dějin, snažíc se přitom zbavit nánosu stereotypizovaných představ stranících idealisticko-romantické linii. Herderovu oborově i žánrově široce rozkročenou tvorbu uchopuje skrze její bázi v univerzalistickém konceptu kultury jako projektu všestranné integrace duchovních sil člověka do humanistické jednoty odpovídající řádu přírody (přirozenosti).Herderův iniciační příspěvek teoretické sebereflexi řady moderních humanitních disciplín jako kulturní a sociální antropologie, literární a uměnovědná komparatistika, sémiotika, filosofie umění, jazyka a dějin nahlíží skrze jím nově uchopené kategorie historicity, komunikace, reprezentace, zprostředkovávající rozumění jako vlastní výkon poznání, vyžadovaný sémantickým charakterem skutečnosti jako průsečíku významotvorných působení, imanentně kořenících v minulosti, ale mířících do (otevřené) budoucnosti, a tak zavazujících svobodu zodpovědností, dovednost znalostí, individualitu všeobecností. (knihydobrovsky.cz)

Jak funguje demokracie v Malajsii? Tato monografie jako první v českém prostředí přináší rozsáhlou analýzu volebních a politických jevů odehrávajících se v malajsijské politice. Malajsie prošla do získání své nezávislosti v roce 1957 koloniální nadvládou Portugalska, Nizozemska a Velké Británie. V následujícím složitém období historického vývoje více než šedesátileté nezávislosti se autor zaměřuje na změny v chápání demokracie a naplňování jejích principů optikou ministerského předsedy, což doplňuje o soudobý pohled na politické hodnoty ze strany obyvatel. V rámci analýzy poukazuje kniha na proměny a nepravidelnosti ve volebních výsledcích, které jsou způsobené jak federativním členěním Malajsie, tak zároveň rasovým a náboženským rozložením napříč státy. Autor čtenáře provede nejen teoretickými podklady a charakteristikami volebních pravidel, nýbrž i reálným průběhem volebního procesu. Publikace se snaží přiblížit pestrost volební monarchie také českému publiku, protože Malajsie si s ohledem na zásadní specifika volební politiky, a to nejen v porovnání s Evropou, ale i se zbytkem Dálného východu, větší pozornost rozhodně zaslouží. (patro.cz)

Jak funguje demokracie v Malajsii? Tato monografie jako první v českém prostředí přináší rozsáhlou analýzu volebních a politických jevů odehrávajících se v malajsijské politice. Malajsie prošla do získání své nezávislosti v roce 1957 koloniální nadvládou Portugalska, Nizozemska a Velké Británie. V následujícím složitém období historického vývoje více než šedesátileté nezávislosti se autor zaměřuje na změny v chápání demokracie a naplňování jejích principů optikou ministerského předsedy, což doplňuje o soudobý pohled na politické hodnoty ze strany obyvatel. V rámci analýzy poukazuje kniha na proměny a nepravidelnosti ve volebních výsledcích, které jsou způsobené jak federativním členěním Malajsie, tak zároveň rasovým a náboženským rozložením napříč státy. Autor čtenáře provede nejen teoretickými podklady a charakteristikami volebních pravidel, nýbrž i reálným průběhem volebního procesu. Publikace se snaží přiblížit pestrost volební monarchie také českému publiku, protože Malajsie si s ohledem na zásadní specifika volební politiky, a to nejen v porovnání s Evropou, ale i se zbytkem Dálného východu, větší pozornost rozhodně zaslouží. (knihydobrovsky.cz)

Původní monografie uvádějící do myšlení německého filosofa a literárního kritika Waltera Benjamina prostřednictvím interpretace jeho filosofie jazyka. (knihydobrovsky.cz)

Publikace Tomáš Garrigue Masaryk a náboženství „vznikla“ díky dlouholetému zájmu autora Martina Chadimy o myšlení a náboženské přesvědčení našeho prvního prezidenta. Masarykova osobnost dokonale demonstruje nejenom sílu ducha konkrétního člověka, ale i schopnost dostat se osobní pílí i cílevědomou prací až na pomyslný vrchol lidské společnosti. V této knize se setkáme s Masarykem, který se po celý svůj život zabýval člověkem a společností, v níž žije, v souvislosti s tím, co jej přesahuje. Alfou a omegou jeho důrazů na morálku je lidská přirozenost, která má své ukotvení v Bohu, i když často v myslích celé řady lidí je TGM zapsán jako ten, který příliš nemiloval církev, její instituce. Kniha mapuje Masarykovo filozofické i náboženské myšlení a jistě bude inspirující. Je určena všem přemýšlivým čtenářům, kteří se nebojí konfrontovat zažité představy o té či oné osobnosti s novými skutečnostmi i s novými pohledy. (patro.cz)

Publikace Tomáš Garrigue Masaryk a náboženství "vznikla" díky dlouholetému zájmu autora Martina Chadimy o myšlení a náboženské přesvědčení našeho prvního prezidenta. Masarykova osobnost dokonale demonstruje nejenom sílu ducha konkrétního člověka, ale i schopnost dostat se osobní pílí i cílevědomou prací až na pomyslný vrchol lidské společnosti. V této knize se setkáme s Masarykem, který se po celý svůj život zabýval člověkem a společností, v níž žije, v souvislosti s tím, co jej přesahuje. Alfou a omegou jeho důrazů na morálku je lidská přirozenost, která má své ukotvení v Bohu, i když často v myslích celé řady lidí je TGM zapsán jako ten, který příliš nemiloval církev, její instituce. Kniha mapuje Masarykovo filozofické i náboženské myšlení a jistě bude inspirující. Je určena všem přemýšlivým čtenářům, kteří se nebojí konfrontovat zažité představy o té či oné osobnosti s novými skutečnostmi i s novými pohledy. (knihydobrovsky.cz)

Kniha evangelického kazatele, odsouzeného r.1978 za údajné napadení veřejného činitele. s fejtonem Ludvíka Vaculíka. (knihydobrovsky.cz)

Heideggerovy Příspěvky k filosofii (Ze spatření) lze oprávněně považovat za jeho druhé hlavní dílo po knize Bytí a čas. Plán na zkomponování celkové skladby Příspěvků měl pocházet již z roku 1932, leč k samotnému vypracování došlo v letech 1936-1938. Příspěvky obsahují první pokus o formulaci a rozpracování myšlení z hlediska dějin bytí, ve kterém již nejde o primát žádného jsoucna, a to ani lidského pobytu, které by v aktu transcendence přes celek jsoucího dosahovalo určení horizontu smyslu bytí, nýbrž o náležitý rozvrh pravdy bytí z patřičně se dějící události jeho spatření. Spatření je jméno pro odehrávající se sounáležitost patřičného přidělení pravdy bytí a náležitého rozvrhování bytí, které naplňuje lidské bytí-tu zejména v aktech myšlení, vytvoření uměleckého díla, státotvorného činu, oběti a lásky. Příspěvky vznášejí požadavek přechodu z konce metafysiky, kdy došlo k vyprázdnění a popření smyslu bytí v podobě úlohy zodpovědět otázku po jsoucnu jakožto jsoucím, do jiného počátku myšlení, ve kterém má docházet k promýšlení otázky pravdy bytí jakožto světliny toho sebe-skrývajícího. V Příspěvcích dochází k tomu, co bylo v Dopise o "humanismu" ohlášeno pod označením "obrat". Ten není jen obratem ke spatření události pravdy bytí, nýbrž je obratem samotného spatření, to znamená události onoho protipohybu, v němž sounáleží udílející se pravda bytí s patřičně náležejícím bytím-tu, do kterého se promění někdejší bytnost člověka ve smyslu animal rationale. (knihydobrovsky.cz)

Kniha mapuje politický vývoj a formování národa u jihomoravských Němců v letech 1848-1919, a to na pozadí kategorií svobody a demokracie. Soustřeďuje se na město Znojmo a institut voleb v regionu. Čtenář projde obecními, zemskými a říšskými volbami, seznámí se s životopisy mnoha lokálních politiků ze Znojma, Mikulova a jihomoravského venkova. (knihydobrovsky.cz)

Kniha přináší novou celkovou interpretaci hlavních myšlenkových tahů, hodnot a snah českého obrození s ohledem na jejich kulminaci a reálný tvar ve stavbě Národního divadla. Je opožděným zhodnocením 150. výročí položení základního kamene Národního divadla a při té příležitosti konané premiéry Smetanova Dalibora, výročí, které přes to, že se pojí s největší slavností českého národa v 19. století, prošlo takřka bez povšimnutí. V protikladu k úzce identitárnímu a tradicionálnímu nacionalismu ukazuje národotvorný proces v jeho historickém průběhu i teoretickém promýšlení v osvícenství a romantismu jako zprostředkovatele sociální a kulturní emancipace: jako proces nevyhnutelné modernizace, která se u nás silněji než jinde prolnula s etizací dějinného vývoje. Znamenala progres v občanském sebeosvobození a tvůrčím sebeuskutečnění člověka (národa). Národní divadlo a dílo B. Smetany či M. Tyrše slouží mj. k ozřejmění toho, jak je inovace umělecké formy závislá na progresivnosti obsahů, na hodnotové fundaci a společenské integraci tvorby. (knihydobrovsky.cz)

Jak napovídá název této knihy, jejím cílem je podat komplexní a zároveň přehledný výklad rozmanitých způsobů, jimiž byla v dějinách evropské filosofie pojímána povaha a úloha touhy, žádostivosti a dalších obdobných typů usilování. S tímto tématem se můžeme setkat v rozličných kontextech, sahajících od antropologických, etických či politických úvah až po ontologické koncepce absolutna, a v této šíři se mu věnují i autoři jednotlivých kapitol. Předkládaný průřez se přitom snaží alespoň rámcově obsáhnout všechny základní koncepce touhy a žádostivosti objevující se v časovém období sahajícím od Platóna a Aristotela až po filosofii G. Deleuze a F. Guattariho či po současnou fenomenologii, zastoupenou úvahou R. Barbarase. Tato kniha je určena jak odborným zájemcům v oboru filosofie, tak širší veřejnosti a umožňuje hlouběji promyslet jednotlivé fasety i širší souvislosti tématu, které bývá často prezentováno zúženě a jednostranně. Spoluautoři: Petr Adámek, Renaud Barbaras, Ladislav Benyovszky, Caterina Di Fazio, Milan Hanyš, Martin Charvát, Jakub Chavalka, Lenka Karfíková, Tomáš Machula, Jakub Marek, Jaroslav Novotný, Jan Palkoska, Martin Z. Pokorný, Stanislav Synek, Martin Vrabec, Richard Zika (knihydobrovsky.cz)

Hlavní tezí publikace Martina Fárka je tvrzení, že ačkoliv orientalistické či religionistické zkoumání zdánlivě předkládá nezkreslené, ba objektivní interpretace indických tradic, ve skutečnosti jde o pokřivené obrazy odkazující především k vlastní evropské kultuře badatelů. Konceptualizace náboženství je v Evropě klíčovým tématem diskusí již po celá staletí a zejména touto optikou je dosud Indie nahlížena. Teoretickým rámcem analýz náboženství však zůstávají implicitní východiska křesťanského myšlení. Při důkladném zkoumání se ukazuje, nakolik jsou orientalistika i další humanitní obory stále ještě ovlivněny původně teologickým rámcem. Autor při své analýze navazuje na aktuální mezinárodní diskuse a práce renomovaných badatelů, především na výzkumný program S. N. Bálagangádhary. Fárkova studie přináší výsledky originálního výzkumu několika klíčových témat: problémů s interpretací indických tradic jakožto náboženských, které daly vzniknout tzv. hinduismu, buddhismu a dalším. Pozoruhodným tématem je dále evropské zacházení s indickou minulostí, které se odráží v neukončených debatách o tom, zda Indové původně měli či neměli historické vědomí. Autor přináší také nové podněty z akutální mezinárodní diskuse teorie o příchodu Árjů do Indie. Věnuje se rovněž sporným interpretacím díla významného reformátora Rámmóhana Ráje. Práce je podnětnou a nepochybně provokativní studií pro indology, religionisty, teology, historiky, ale také pro antropology a zájemce o dějiny myšlení. (knihydobrovsky.cz)

Říká se, že veškeré poznání pramení ze dvou zdrojů, z rozumu a smyslového vnímání. Na jedné straně máme pojmy, abstraktní kategorie myšlení, na straně druhé pak prchavé barvy, zvuky, tvary, vůně a celou hloubku smyslové zkušenosti. Tyto dva kořeny poznání jsou si natolik vzdáleny, že se nám často ani nedostává slov, abychom vyjádřili to, co bezprostředně vnímáme. Odkud se pak bere spojení mezi smysly a rozumem? Jak můžeme svoji smyslovou zkušenost vůbec učinit předmětem myšlení? Ve filosofické tradici bývá za takovýto most považována právě obrazotvornost. Náleží jí tak úloha nezbytného spolutvůrce naší představy o světě, zároveň je však i původcem vidin a fantaskních přeludů. Tohoto rozporu je si filosofie vědoma od svého počátku a ona základní myšlenka, že o světě můžeme mít jen představy, jež nemusí být obrazem skutečnosti, se neustále vrací a zůstává klíčovým problémem evropské filosofické tradice. Předkládaná kniha sleduje základní filosofické koncepce obrazotvornosti či představivosti od Platóna a Aristotela po současnou fenomenologii a filosofii mysli. Nabízí tak čtenáři možnost hlouběji se seznámit s tímto často opomíjeným, byť nesmírně plodným tématem filosofického uvažování. Spoluautoři: Ladislav Benyovszky, Annabelle Dufourcq, James Hill, Jakub Chavalka, Petr Jíra, Jindřich Karásek, Tomáš Koblížek, Lukáš Kollert, Aleš Novák, Jaroslav Novotný, David Peroutka, Marie Pětová, Vít Pokorný, Karel Thein, Václav Zajíc (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Hlavní tezí publikace Martina Fárka je tvrzení, že ačkoliv orientalistické či religionistické zkoumání zdánlivě předkládá nezkreslené, ba objektivní interpretace indických tradic, ve skutečnosti jde o pokřivené obrazy odkazující především k vlastní evropské kultuře badatelů. Konceptualizace náboženství je v Evropě klíčovým tématem diskusí již po celá staletí a zejména touto optikou je dosud Indie nahlížena. Teoretickým rámcem analýz náboženství však zůstávají implicitní východiska křesťanského myšlení. Při důkladném zkoumání se ukazuje, nakolik jsou orientalistika i další humanitní obory stále ještě ovlivněny původně teologickým rámcem. Autor při své analýze navazuje na aktuální mezinárodní diskuse a práce renomovaných badatelů, především na výzkumný program S. N. Bálagangádhary. Fárkova studie přináší výsledky originálního výzkumu několika klíčových témat: problémů s interpretací indických tradic jakožto náboženských, které daly vzniknout tzv. hinduismu, buddhismu a dalším. Pozoruhodným tématem je dále evropské zacházení s indickou minulostí, které se odráží v neukončených debatách o tom, zda Indové původně měli či neměli historické vědomí. Autor přináší také nové podněty z aktuální mezinárodní diskuse teorie o příchodu Árjů do Indie. Věnuje se rovněž sporným interpretacím díla významného reformátora Rámmóhana Ráje. Práce je podnětnou a nepochybně provokativní studií pro indology, religionisty, teology, historiky, ale také pro antropology a zájemce o dějiny myšlení. (knihydobrovsky.cz)

V této knize řeší autor, kanadský politolog českého původu, záhadu špatné výkonnosti veřejné správy v soudobé Praze. Rok 1990 přinesl městu obnovení demokratické samosprávy. Během dalších let však následoval vývoj neprůhledné správy, problematických rozhodnutí a veřejné deziluze, jevů, se kterými se Praha potýká dodnes. Prostřednictvím rozboru politických rozhodnutí v 90. letech v oblastech dopravní výstavby a rozvoje historického jádra přichází Horák na kořeny daného stavu. Bezprostředně po pádu komunismu se noví pražští političtí představitelé, tváří v tvář složitému a nestabilnímu politickému prostředí, uchýlili k jednoduchým a krátkodobým řešením klíčových politických problematik. Toto chování zakotvilo v Praze problematické politické struktury a normy vycházející z přechodného období, a vytvořilo nové pevné zájmy, které se pak daly jen těžko eliminovat. Kniha se vyznačuje svým v českém kontextu zcela novým přístupem, založeným na detailních případových studiích, a přispívá k obecnějšímu porozumění dynamice a problematikám demokratického vývoje v postkomunistických státech. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Renomovaní čeští autoři zpracovávají odborné politologické analýzy prvního dvacetiletí politického vývoje v České republice. Čtenářům předkládají především syntézu mnoha dílčích studií a prací zabývajících se politickými a ústavněprávními aspekty transformace české společnosti po roce 1989. Využijme proto jedinečné šance podívat se na politické dění v naší zemi za posledních dvacet let s odstupem času a s příslušným nadhledem. Tuto ojedinělou monografii jistě ocení nejen vysokoškolští studenti, ale i široká veřejnost. (knihydobrovsky.cz)

Stejně jako předchozí svazky přináší i tento svazek Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum řadu studií, experimentálních textů a nárysů z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného i výtvarného díla. První oddíl představuje dva příspěvky k filosoficko-dějinným aspektům řeči (k motivu dialogu a k motivu poetické logiky) a dále studii k motivu zrození a multiplicity u Husserla. Druhý oddíl obsahuje dva kratší příspěvky k fotografii, jeden vracející se k původnímu sepětí fotografie a světla a druhý mířící na aktuální otázky původnosti díla v souvislosti s digitalizací a elektronickými médii. Třetí oddíl spojuje tři filosofické interpretace slovesného díla věnující se Hrabalovu eposu Krásná Poldi, Hölderlinovu hymnu Patmos a nakonec Wellsovu románu Ostrov doktora Moreaua jako výrazu otřesení tradiční exkluzivity lidství skrze po-darwinovskou biologii. Čtvrtý oddíl se částečně dotýká některých motivů z oddílů předchozích, a to jednak příspěvkem k Ficinovu pojetí světla a jednak příspěvkem k problematice poznání v oblasti přírodních věd. (knihydobrovsky.cz)

Kniha, kterou čtenářům předkládáme, je věnována různým aspektům života muslimů v České republice. Značná část textu se opírá o výzkumná zjištění z rozhovorů s muslimskými příchozími z mnoha různých zemí. Autorka zkoumala, co se podle jejich vlastních slov v jejich identitě migrací posílilo a co se pro ně naopak ukázalo jako nepotřebné. Součástí knihy jsou i informace o muslimské komunitě v ČR, o společných aktivitách muslimů, a o tom do jaké míry se u nás stýkají či nestýkají různé muslimské "světy". Kniha je psána čtivým úsporným jazykem. Čtenář v ní nalezne i přímé citáty z rozhovorů, které autorka s muslimy žijícími v ČR vedla. V závěru nechává promluvit tři muslimy zamýšlející se nad budoucností a směřováním islámu ve světě, nad situací muslimské komunity v ČR a nad vyhlídkami soužití v multináboženském a multikulturním prostředí. Knihu doplňuje slovníček méně známých výrazů. Eva Pavlíková vystudovala sociologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V minulosti se v oboru zabývala například bezpečnostní problematikou a stárnutím populace. V současnosti se věnuje především migraci a sociálnímu začleňování. Od roku 2004 pracuje jako výzkumná pracovnice v Centru pro studium migrace na KTF UK. Má zkušenosti s prací ve státní správě, soukromém i neziskovém sektoru. Eva Pavlíková je vdaná a má tři děti. (knihydobrovsky.cz)

Výbor obsahuje dopisy a další texty Jaroslava Šimsy, které napsal v letech 1940-1945 z různých vězení a z koncentračního tábora Dachau. Jaroslav Šimsa se již jako student filosofie stal archivářem T. G. Masaryka. Jeho životním zaměřením - od činnosti v junácké Lize lesní moudrosti - byla však práce s mládeží a publicistika. Pracoval jako sekretář sdružení YMCA a jako redaktor Křesťanské revue. Od roku 1939 organizoval s přáteli demokratický odboj proti nacismu. (knihydobrovsky.cz)

Obsáhlá životopisná freska, mapující životní souvislosti výrazné osobnosti první republiky, bytostného křesťana a demokrata, sekretáře Akademické Ymky a účastníka protinacistického odboje. Práce zpřístupňuje dosud nepublikované dokumenty z pozůstalosti i záznamy rozhovorů s pamětníky. Rozsah a skladba textů nabízí překvapivě čtivou, ba dobrodružnou sondu do světa Jaroslava Šimsy, jak ho představovali ti, kteří ho duchovně vedli (E. Rádl a T. G. Masaryk), s nimiž se přátelil, pro něž se nasazoval, i ti, jimž odporoval. Plasticky před námi vyvstanou duchovní a politické zápasy první republiky i pomnichovské a nacistické destrukce demokracie a humanity. Bohatý obrazový doprovod. Předmluvu napsal Erazim Kohák. (knihydobrovsky.cz)

V publikaci Čajování s Buddhou se formou krátkých kapitol čtenář setká převážně se zážitky spojenými s autorovým okouzlením buddhismem. Jsou to nejen zábavné postřehy z cestovatelského prostředí, unikátní fotografie, filozofická zamyšlení a úvahy o významu buddhismu, ale i nové informace o čaji. Hlavní postava pocházející z industriálního pohraničí socialistického Československa prochází složitým spirituálním probouzením. Díky pravidelným cestám za čajem do zemí velkých asijských učení se postupně seznamuje s hinduismem a hlavními směry buddhismu. Začíná si uvědomovat nadčasovost učení Buddhy Gautamy a zakouší první účinky meditace a následně i změněné stavy vědomí. Buddhismus je v knize představován ve srozumitelné formě tak, aby se mohl stát nápomocným při vnímání složitostí současného světa i pro běžného, duchovně doposud nezapáleného čtenáře. Čaji a jeho užívání je v knize přisouzena mimořádná schopnost být nápomocným při nácviku koncentrace a zklidnění mysli každého milovníka tohoto ušlechtilého nápoje. Pravidelným, kultivovaným, a hlavně vědomým pitím čaje se tak lze podle autora přiblížit základním meditačním technikám buddhismu. (knihydobrovsky.cz)