Zahrej, chraplavý aristone. kompozice - portrét na téma wolker - jiří wolker - audiokniha

Audiokniha:,JIŘÍ WOLKER (*29.3.1900– †3. 1.1924) Ve spolupráci s divadlem Viola nahrál Supraphon v únoru 1989 kompozici - portrét na téma Wolker "Zahraj, chraplavý Aristone" . K vydání tohoto portrétu básníka, " jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít. Dřív než moh' srdce k boji vytasit, zemřel – mlád dvacet čtyři let. Plánované LP album mělo být vydáno k 90. výročí jeho narození, to se již ale v překotném začátku roku 1990 a ani v pozdějších "kulatých" letech nestalo... A tak dnes, 30. let poté, vychází kompozice básní, korespondence a myšlenek Jiřího Wolkra či myšlenek a výroků slavných osobností o Jiřím Wolkrovi k 120. výročí jeho narození poprvé. Titul je určen pouze pro digitální prodej. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 - autor Jiří Wolker, čte Jiřina Švorcová, Jiří Klem a Petr Svoboda Zahrej, chraplavý Aristone. Kompozice - portrét na téma WolkerJIŘÍ WOLKER (*29.3.1900– †3. 1.1924)Ve spolupráci s divadlem Viola nahrál Supraphon v únoru 1989 kompozici - portrét na téma Wolker "Zahraj, chraplavý Aristone".K vydání tohoto portrétu básníka, jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít. Dřív než moh' srdce k boji vytasit, zemřel – mlád dvacet čtyři let.Plánované LP album mělo být vydáno k 90. výročí jeho narození, to se již ale v překotném začátku roku 1990 a ani v pozdějších "kulatých" letech nestalo...A tak dnes, 30. let poté, vychází kompozice básní, korespondence a myšlenek Jiřího Wolkra či myšlenek a výroků slavných osobností o Jiřím Wolkrovi k 120. výročí jeho narození poprvé.Titul je určen pouze pro digitální prodej. (alza.cz)

Audiokniha:,Jiří Wolker ( *29. března 1900 – † 3. ledna 1924) Komentář k původnímu albu DV 15171: Jiří Wolker náležel k mladému básnickému pokolení z počátku dvacátých let, které v jinošském věku zažilo první světovou válku, zrálo v paprscích Velké říjnové revoluce, a zaněcujíc se v jejím duchu snem o novém, společensky spravedlivém světě, dychtilo po uskutečnění socialismu i u nás a hlásila se tudíž po boku revolučního proletariátu ke komunistickému učení a hnutí. V souzvuku s tím usilovalo o nové, socialistické, či jak se tehdy říkalo, proletářské umění, které se nejen obracelo do řad dělnické třídy, ale chtělo také z jejího světa - prodchnuto pospolitým cítěním - růst svými popudy, svou myšlenkou a notou. Chtělo nejen po pravdě znázorňovat společenskou skutečnost s její křivdou a bídou, ale i aktivně se podílet na jejím revolučním dění, být přitom nejen věrozvěstem nového společenského řádu, ale spolu již vyjadřovat sám nový, socialistický životní názor a cit. Jiří Wolker se stal čelným průkopníkem a zakladatelem této nové, socialistické poezie u nás. Když po zmužilém zápasu s úpornou, zákeřnou chorobou v tatranském sanatoriu dodýchal dne 3. ledna 1924 ve svém prostějovském domově, ani ne čtyřiadvacetiletý, zanechal po sobě napodiv bohaté dílo. Zahrnovalo verše, prózu vypravěčskou i teoretickou, dramatické pokusy, nicméně jeho jádrem byla Wolkrova básnická tvorba, obdivuhodně vyzrálá. Přesto předčasná smrt odsoudila nejeden tvůrčí záměr mladého básníka k údělu torza, mj. i plán na baladický cyklus, z něhož tři ukázky přinesla "Těžká hodina" (1922), druhá Wolkrova sbírka veršů po jeho knižní prvotině "Host do domu" (1921). Ostatní balady, jež stačil napsat, schránil si pro zamýšlenou "Knihu balad", kterou však již nedotvořil. Kolektivisticky cítící básník se posléze odkláněl od lyrické struny, protože mu připadala příliš spjata s "určitým člověkem, který mluví stále jen o sobě"; zato usiloval o obnovu epiky veršem, protože byla v souladu s jeho dychtěním po poezii, předmětně znázorňující "poznání lidí a věcí mimo nás" a spolu se samou dobou revolučních hnutí a akcí: "Lyrika je stav, epika je čin", prohlásil. Jestliže přitom sáhl po útvaru balady, tedy pravděpodobně z dvojího důvodu: jednak že mu její temnosvitné ladění umožnilo dramaticky znázornit peklo kapitalistického světa spolu s revolučním úsvitem společenského příští, jednak že si uvědomil lidovou tradici baladického útvaru, v němž sám nově a osobitě navázal na klasický odkaz národního umění, na baladu Nerudovu a zejména Erbenovu. V prvních dvou z pěti balad, jejichž přednes uslyšíte z toto desky, v baladách "o nenarozeném dítěti" a "o ženě, bohu a muži" je Wolker básníkem milostné lásky, která se nemůže uskutečnit ve světě plném bídy, křivdy, nenávisti - proto je a musí být "láskou bojující", proto chce a musí chtít "celý svět bez mezí". Obojí příběh chudých, vyděděných milenců zaujme už samým pojetím, příznačným pro socialistického básníka, jemuž ani štěstí intimního citu a vztahu nebylo nezávislé na společenských podmínkách a jemuž osobní úděl nedílně splýval se společenským. V další "Baladě o snu" se proti té poezii buržoazní epochy, která buď se rozdírala steskem neuskutečnitelných iluzí, nebo rozčarovaně hořkla nad snem leda výsměšně uskutečněným, naopak radostně, hymnicky radostně zná básník k činorodě pospolitému uskutečnění reálného snu společenského, které konečně uzdraví svět rozvrácený zlem společenské nespravedlnosti. V této horoucí jistotě se obrážel optimismus samé dělnické třídy, prodchnuté vědomím svého dějinného poslání a jeho konečného vítězství. Ne nadarmo jsou dělníci a pracující lidé básníku té balady "tvořeni světa dědicového věční". A jestliže člověk právě svou prací a svým bojem vždy znovu utváří a přetváří život a svět, nejenže tak proměňuje své já v hodnotu objektivní, společenskou, ale zároveň tak vyrůstá i nad svou přechodnou existenci, protože i po svém skonu nadále žije v takovém díle, kterým se dal "celému světu" a v něž proměnil svou bytost - to je smysl Wolkrovy "Balady o očích topičových", to je jeho "proletářská moudrost", která neznala pocit životní marnosti, a jeho materialistická víra v pozemský život věčný, která neznala ani úzkosti ze zmaru. Rovněž nadosobní službou pro obecné dobro se ze svého provinění vykupuje hrdina poslední "Balady o námořníku", v jejímž verši "ve vlastní ráně najde nůž, kterým sám zabíjel" zhustil Wolker představu o zlu obracejícím se proti samému viníkovi a v jejímž příběhu nadto znázornil i své poznání jak o vzájemné souvztažnosti lidských osudů, tak o příkazu odtud plynoucím: o příkazu společenké odpovědnosti, kterou každý z nás nese za úděl druhého, za osud všech. Nuže, tak i v těchto baladách, ano v nich nad jiné, vyslovil mladý socialistický básník plastikou jejich příběhů a hudbou svých veršů samo nové pojetí lidského života a soužití, lásky a práce, předjal už prvky a rysy nového socialistického lidství - v tom vězí trvale živý smysl i účin jeho poezie. A. M. Píša (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,JIŘÍ WOLKER (*29.března 1900 – †3.ledna 1924) byl básník, autor proletářské poezie dvacátých let minulého století. Byl členem Literární skupiny a Devětsilu, stejně jako např. Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval nebo Vladislav Vančura. Výčet jeho děl je stručný, protože se nedožil ani dvacetičtyř let. Zatímco jeho první sbírka Host do domu (vydali jsme na kat.č. VT 7518-2) byla ještě plná lyrického optimismu, druhá sbírka Těžká hodina (1922) je již angažovanější, je reakcí na špatné sociální poměry po 1. světové válce. O této sbírce 22 epických básní se mluvilo již po vydání jako o nejlepším básnickém díle roku. Základ celé sbírky tvoří tři sociální balady - Balada o nenarozeném dítěti, Balada o snu a Balada o očích topičových. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Z obsáhlého komentáře k původní kompletu 94005 "Moderní české a slovenské básnické sbírky" (Supraphon, 1967), jehož součástí byla sbírka básní JIŘÍHO WOLKERA (*29.3.1900 - †3.1.1924) HOST DO DOMU, kterou nyní vydáváme poprvé digitálně jako samostatný titul určený pouze pro digitální trh: Psát o poezii je trestuhodný nešvar. Co sama neřekne posluchači a čtenáři, neřekne mu nikdo jiný, třebas by popsal nevím kolik papíru. A nic nevadí, že každému říká jedna a táž báseň říká něco jiného. Ona totiž říká nejen každému něco jiného, ona to říká pokaždé jinak. Nechtějme, aby Wolkrův Svatý Kopeček stejně vnímal padesátiletý a dvacetiletá. Nemá smysl unifikovat čtenářský zážitek z poezie jakýmsi pro všechny závazným pseudovýkladem, když nejen životní zkušenost, ale i naturel je u každého posluchače jiný...Na začátku Wolkrovy tvorby stojí dvě výrazné události: válka a revoluce. První poválečná léta i vznik samostatného československého státu přinášejí s sebou všeobecně rozšířenou iluzi o brzkém pozitivním řešení všech sociálních problémů...Velkou úlohu zde sehrála i VŘSR. Nelze říci, že Wolker těmto iluzím podléhal, jeho teoretické práce svědčí spíš o opaku, ale i v nich, natož pak v poezii, se obrážejí jako aktuální otázky a problémy doby...Měla-li některá báseň podstatně důležitý vliv na vývoj poezie, pak to bylo Pásmo Francouzského básníka Guillauma Apollinaira. Apollinaire objevil metodu volného řazení veršů, z nichž každý je samostatným celkem podmiňujícím význam veršů ostatních svým individuálním, zvláštním významem; navazuje na druhý verš asociací, vzpomínkou, zážitkem, který nemusí být vysloven, a záleží na čtenáři, aby si z významového napětí mezi dvěma verši anebo veršem a kontextem, rekonstruoval celek. Této metody, nazývající se pásmo, použil i Wolker ve Svatém Kopečku ke skloubení jednotlivých svých zážitků v celek, jenž má ve čtenáři vyvolat atmosféru i prostředí básníkova dětství... Jaroslav Jirsa, 1967 . (knihydobrovsky.cz)

Básnické dílo Jiřího Wolkera v sobě uchovalo nezaměnitelnou individuální výpověď o radikální proměně poezie dvacátých let a již v letech třicátých se stalo podnětem četných diskuzí a polemik o budoucím směřování avantgardního umění. Poúnorová kritika jej však účelově dezinterpretovala v duchu proletářství a budovatelské vitality. Česká knižnice přináší komentovaný výbor, který má ambici sejmout z Wolkera tuto zjednodušující, v povědomí čtenářů stále přetrvávající nálepku, jež recepci jeho textů na léta poškodila. Společně s oběma sbírkami vydanými ještě za básníkova života — lyricky radostnými i pokornými verši Hosta do domu (1921) a sociálně vyhrocenou, baladickou notou Těžké hodiny (1922) — obsahuje i další skladby do sbírek nezařazené, např. stěžejní pásmo Svatý Kopeček (1921) inspirované Apollinairem, anebo básně publikované až po Wolkerově předčasné smrti. Jejich nově kriticky ověřené vydání s rozsáhlým poznámkovým aparátem připravila Irena Vaňková, která je zároveň s Janem Wiendlem také autorkou doprovodného komentáře. (knihydobrovsky.cz)

To, že kominík nosí štěstí, vědí všichni lidé a hlavně ti, kteří mají na šatech knoflíky. Věděl to i chudý sirotek Jeník. U svého roztrhaného kabátku ale žádný knoflík neměl, a tak se mu štěstí vyhýbalo. Jednoho dne se mu poštěstilo jeden knoflík získat, pravda, trošku nepoctivě. Přál si zámek na skleněné hoře a pomeranč. Ani jedno z toho sice nezískal, ale štěstí mu ten nalezený knoflík nakonec přece jen přinesl… Český básník a spisovatel Jiří Wolker napsal za svůj krátký život několik pohádek pro děti, k jedné z nich, původně nazvané O kominíkovi, vytvořila ilustrace Lucie Sunková. (patro.cz)

eBook:,Veškerá pohádková tvorba známého českého klasika. (knihydobrovsky.cz)

Balada z nemocnice, Balada o námořníkovi a Balada o očích topičových jako komiks!? Lubomír Lichý dostal nápad udělat balady Jiřího Wolkera jako komiks. A proč ne? Jsou to básně dějové a jeho kresba není líbivá, ale pěkně syrová, sešla se s náladou literární předlohy. Možná, že tím objeví pro mnoho neznalých duší jednoho z nejnadanějších českých básníků, kterému bylo dopřáno jen 24 roků života. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Autorova nejvýznamnější sbírka obsahuje nejtypičtější básně proletářské poezie. Wolker zde rozvinul sociální baladu, člověk je v ní drcen sociálními problémy, ale může se bránit. Celá sbírka je velmi silně levicově laděna, je pesimistická. Wolker se zde ztotožňuje s programem proletářského kolektivismu. Doporučená školní četba. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Druhým svazkem edice Skautské deníky jsou táborové deníky skauta Jiřího Wolkera z let 1916 a 1917. Této publikaci vyšly oba deníky pohromadě, navíc doplněné o další soudobé texty - dopisy, kresby a fotografie. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Wolkerova sbírka je prototypem tzv. poezie prostých věcí, patrný vliv vitalismu a naivismu. Přináší chlapecký, láskyplný pohled na svět, harmonii, zlidštění a zdůvěrnění. Je v ní radost ze života, prostota i pokora, citovost, částečné náboženské výrazy, motivy srdce a očí, jednoduché metafory, zdrobněliny, prostý verš. (knihydobrovsky.cz)

To, že kominík nosí štěstí, vědí všichni lidé a hlavně ti, kteří mají na šatech knoflíky. Věděl to i chudý sirotek Jeník. U svého roztrhaného kabátku ale žádný knoflík neměl, a tak se mu štěstí vyhýbalo. Jednoho dne se mu poštěstilo jeden knoflík získat, pravda, trošku nepoctivě. Přál si zámek na skleněné hoře a pomeranč. Ani jedno z toho sice nezískal, ale štěstí mu ten nalezený knoflík nakonec přece jen přinesl… Český básník a spisovatel Jiří Wolker napsal za svůj krátký život několik pohádek pro děti, k jedné z nich, původně nazvané O kominíkovi, vytvořila ilustrace Lucie Sunková. (knihydobrovsky.cz)

Koláž z básní a dopisů rodině. Útlá knížka je literární koláží, vydaná ke stému dvacátému výročí narození Jiřího Wolkera. Na čtenáře čeká výbor z básníkovy korespondence s rodiči nejen z období jeho těžké nemoci, prosvícené úryvky z jeho básní. Hlas nadaného a životem okouzleného mladíka, který zemřel ve svých dvaceti čtyřech letech, zazní překvapivě živě a naléhavě i dnes. Má co říci k našemu otupělému skepticismu a také k tomu, s jakou pyšnou samozřejmostí přistupujeme ke všem úžasným možnostem, které nám přináší dnešní moderní medicína a její léčebné metody a postupy. Není to tak dávno, kdy tomu bylo naprosto a zcela jinak... (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Výbor milostné poezie jednoho z našich nejoblíbenějších básníků připomíná nejen básně víceméně známé, ale objevuje v několika případech i dávno zapomenuté, přičemž stejně půvabné. Básně jsou vhodně doplněny citáty z Wolkerových dopisů a fotografiemi aktů brněnského fotografa Jiřího L. Horáka. (knihydobrovsky.cz)

Vzpomínková kniha na pražské studentské spolužití pozdějšího vynikajícího historika a esejisty Zdeňka Kalisty (1900-1982) s básníkem, prozaikem i dramatikem Jiřím Wolkerem (1900-1924) je nejen cenným dokumentem doby, kdy v české literatuře se dělo mnoho zajímavého. Autor stál například u zrodu Wolkerovy sbírky Host do domu 1921). V knížce plasticky popisuje Wolkerovu tvůrčí metodu, výstižně vykresluje jeho chování, svébytný charakter, povahu i vztah k ostatnímu světu, k jinému, než byl jen ten výhradně literární. Kalistovo jedinečné svědectví vyšlo v českém nakladatelském prostředí pouze jednou, v roce 1933. I proto je dobré si ho oživit. Součástí titulu je i korespondence mezi oběma aktéry. Ta se později v knižní podobě objevila, např. v publikaci Dopisy (1984), zahrnující veškerou dostupnou korespondenci Jiřího Wolkera, leč v kontextu Kalistova vzpomínání sehrává tu správnou roli. Rázem je "čitelnější", mnohem více vypovídající, než když ji čteme samostatně, bez odpovídajících souvislostí. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Štěpánka Ryšavá, 312 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Koláž z básní a dopisů rodině. Útlá knížka je literární koláží, vydaná ke stému dvacátému výročí narození Jiřího Wolkera. Na čtenáře čeká výbor z básníkovy korespondence s rodiči nejen z období jeho těžké nemoci, prosvícené úryvky z jeho básní. Hlas nadaného a životem okouzleného mladíka, který zemřel ve svých dvaceti čtyřech letech, zazní překvapivě živě a naléhavě i dnes. Má co říci k našemu otupělému skepticismu a také k tomu, s jakou pyšnou samozřejmostí přistupujeme ke všem úžasným možnostem, které nám přináší dnešní moderní medicína a její léčebné metody a postupy. Není to tak dávno, kdy tomu bylo naprosto a zcela jinak... (alza.cz)

Audiokniha:,Z komentáře původního LP alba 1018 2347 vydaného Supraphonem v roce 1978: Šest zastavení nad hereckým dílem národního umělce Jiřího Dohnala je malou, ale výstižnou ukázkou hereckého mistrovství příslušníka té generace umělců Národního divadla, která přispěla svým uměním k vytvoření nové podoby českého herectví. Důraz na citový prožitek a psychologicky jemné nuancování dramatické postavy jsou typickými znaky hereckého talentu národního umělce Jiřího Dohnala. Náš stručný výběr z jeho herecké tvorby, jak je zachycena na zvukových snímcích jeho rolí od poválečných inscenací až do dneška, dokumentuje Dohnalovu vyspělou hereckou techniku, široké rozpětí jeho výrazových možností a pro dokonalé herectví tak nezbytnou životní zkušenost a moudrost. Ve zvukových ukázkách, které mohou samozřejmě zachytit jen část Dohnalovy komplexní herecké metody, se našim posluchačům představuje tento významný umělec v českém a světovém klasickém repertoáru.... Od mladě fanfaronského a rozkošnicky nezodpovědného Moliérova Dona Juana až k nerudně rozmrzelému, ale moudře zjihlému vodníkovi Ivanovi z Jiráskovy Lucerny, nás provádí herecké umění národního umělce Jiřího Dohnala. Příjemná barva hlasu, pečlivost dikce, koncentrace charakteristiky role do hlasového prožitku, melodičnost intonačního budování role jsou pregnantní atributy Dohnalova herectví. Stačí se zaposlouchat do "jeho" Jakuba Seiferta, vodníka, Juana nebo Bassania, aby svědectví o vyzrálém herectví národního umělce Jiřího Dohnala bylo tak názorně výmluvné a pro citlivého vnímavého posluchače skutečným uměleckým zážitkem. Jan Procházka (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Původní LP album 0 18 1219 "Herecký portrét Vladimíra Šmerala" vydal Supraphon v roce 1972 - nyní titul s ukázkami z bohaté tvorby herce VLADIMÍRA ŠMERALA (*16.10.1903 – 15.3.1982) vydáváme porpvé digitálně. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Bohuš Záhorský (5.2.1906 - 22.9.1980) do srdcí diváků a posluchačů se zapsal nesmazatelně svými rolemi bodrých, usměvavých chlapíků, dědů a dědků. Již od studentských let se zajímal o divadlo, studoval herectví a již při studiích vystupoval v avantgardních projektech Jiřího Frejky a jeho Zkušební Scény. Studia nedokončil a přijal angažmá v Divadle Rokoko. Po jeho bankrotu střídal různá angažmá, hrál i v kočovné společností Anny Steimarové. Jeho další kroky změnilo setkání s E. F. Burianem, které znamenalo angažmá Záhorského v Zemském divadle v Brně. Zde se poznal s režisérem Jindřichem Honzlem a spolu s ním pak přešel do legendárního Osvobozeného divadla - zásadního bodu jeho hereckého života. Spolu s V+W si zahrál ve všech jejich stěžejních hrách. (Golem, Rub a líc, Těžká Barbora) a díky spolupráci s nimi vstoupil do světa filmu. Poprvé se objevil v komedii Pudr a benzín, Hej rup, velkou roli měl v posledním snímku dvojice V+W Svět patří nám. Začal hrát ve filmech, většinou veselohrách, jiných režisérů, a většinou ve vedlejších rolích, po boku největších hvězd té doby (Tři vejce do skla, Kdybych byl tátou, Přítelkyně pana ministra, Roztomilý člověk, Valentin Dobrotivý aj.). Po uzavření Osvobozeného divadla hrál Záhorský v Divadle U Nováků, v Nezávislé scéně a chvíli i v Intimním divadle (po válce Realistickém). Poválečná filmografie Bohuše Záhorského čítá stovky vedlejších rolí, které Záhorský svým herectvím povýšil na role stěžejní, důležité a nezapomenutelné (Ves v pohraničí, Císařův pekař, Pekařův císař, Tři přání, Dařbuján a Pandrhola, Šíleně smutná princezna, Limonádový Joe aj.) Hlavní roli si zahrál Bohuš Záhorský v komedii Zlatá svatba a Náš dědek Josef. Poslední filmovou rolí před filmovou kamerou byl starý včelař Heiliberg v životopisném filmu Koncert na konci léta, divákům však jistě v paměti uvízla více malá, ale krásná role laskavého dědy v nestárnoucí komedii Léto s kovbojem. Bohuš Záhorský také hodně spolupracoval s rozhlasem a televizí - i zde vytvořil nespočet krásných, nezapomutelných rolí v televizních komediích (Tchýně, Láska jako trám), účinkoval i v řadě dalších televizních inscenací, adaptací divadelních her i záznamů divadelních představení, objevil se také v několika seriálech. (knihydobrovsky.cz)

Hledáte luxusní obleček pro psy, který opravdu zahřeje? Omrkněte ležérní kombinézu pro malé a střední psy. Vnitřní kožíšek slouží jako dokonalá ochrana před mrazivým počasím. Materiál Kombinéza pro psa vyrobená z polyesteru a fleecu. Zapínání Praktické zapnutí na patenty. Funkčnost Hřejivá kombinéza pro psy malého a středního vzrůstu. Výhoda spočívá v pokrytí větší části psí postavy. Praktický střih chrání hřbet, bříško, přední a zadní tlapky před chladem i ušpiněním. Polyesterový materiál s hebkým fleecem uvnitř dominuje izolačními vlastnostmi, které udrží mazlíčky v teple. Kombinéza je doplněná kožíškem v oblasti límce, hrudníku a v okolí končetin. V případě větrného počasí lze límečkem zakrýt psíkův krku a minimalizovat tak riziko prochladnutí. Psí kombinéza disponuje rychlým zapnutím na patentky. Majitelé ocení i snadnou údržbou oblečku. Ušpiněnou kombinézu můžete jednoduše vyprat v pračce. (vsepropejska.cz)

Hledáte luxusní obleček pro psy, který opravdu zahřeje? Omrkněte ležérní kombinézu pro malé a střední psy. Vnitřní kožíšek slouží jako dokonalá ochrana před mrazivým počasím. Materiál Kombinéza pro psa vyrobená z polyesteru a fleecu. Zapínání Praktické zapnutí na patenty. Funkčnost Hřejivá kombinéza pro psy malého a středního vzrůstu. Výhoda spočívá v pokrytí větší části psí postavy. Praktický střih chrání hřbet, bříško, přední a zadní tlapky před chladem i ušpiněním. Polyesterový materiál s hebkým fleecem uvnitř dominuje izolačními vlastnostmi, které udrží mazlíčky v teple. Kombinéza je doplněná kožíškem v oblasti límce, hrudníku a v okolí končetin. V případě větrného počasí lze límečkem zakrýt psíkův krku a minimalizovat tak riziko prochladnutí. Psí kombinéza disponuje rychlým zapnutím na patentky. Majitelé ocení i snadnou údržbou oblečku. Ušpiněnou kombinézu můžete jednoduše vyprat v pračce. (vsepropejska.cz)

Hledáte luxusní obleček pro psy, který opravdu zahřeje? Omrkněte ležérní kombinézu pro malé a střední psy. Vnitřní kožíšek slouží jako dokonalá ochrana před mrazivým počasím. Materiál Kombinéza pro psa vyrobená z polyesteru a fleecu. Zapínání Praktické zapnutí na patenty. Funkčnost Hřejivá kombinéza pro psy malého a středního vzrůstu. Výhoda spočívá v pokrytí větší části psí postavy. Praktický střih chrání hřbet, bříško, přední a zadní tlapky před chladem i ušpiněním. Polyesterový materiál s hebkým fleecem uvnitř dominuje izolačními vlastnostmi, které udrží mazlíčky v teple. Kombinéza je doplněná kožíškem v oblasti límce, hrudníku a v okolí končetin. V případě větrného počasí lze límečkem zakrýt psíkův krku a minimalizovat tak riziko prochladnutí. Psí kombinéza disponuje rychlým zapnutím na patentky. Majitelé ocení i snadnou údržbou oblečku. Ušpiněnou kombinézu můžete jednoduše vyprat v pračce. (vsepropejska.cz)

Hledáte luxusní obleček pro psy, který opravdu zahřeje? Omrkněte ležérní kombinézu pro malé a střední psy. Vnitřní kožíšek slouží jako dokonalá ochrana před mrazivým počasím. Materiál Kombinéza pro psa vyrobená z polyesteru a fleecu. Zapínání Praktické zapnutí na patenty. Funkčnost Hřejivá kombinéza pro psy malého a středního vzrůstu. Výhoda spočívá v pokrytí větší části psí postavy. Praktický střih chrání hřbet, bříško, přední a zadní tlapky před chladem i ušpiněním. Polyesterový materiál s hebkým fleecem uvnitř dominuje izolačními vlastnostmi, které udrží mazlíčky v teple. Kombinéza je doplněná kožíškem v oblasti límce, hrudníku a v okolí končetin. V případě větrného počasí lze límečkem zakrýt psíkův krku a minimalizovat tak riziko prochladnutí. Psí kombinéza disponuje rychlým zapnutím na patentky. Majitelé ocení i snadnou údržbou oblečku. Ušpiněnou kombinézu můžete jednoduše vyprat v pračce. (vsepropejska.cz)

Hledáte luxusní obleček pro psy, který opravdu zahřeje? Omrkněte ležérní kombinézu pro malé a střední psy. Vnitřní kožíšek slouží jako dokonalá ochrana před mrazivým počasím. Materiál Kombinéza pro psa vyrobená z polyesteru a fleecu. Zapínání Praktické zapnutí na patenty. Funkčnost Hřejivá kombinéza pro psy malého a středního vzrůstu. Výhoda spočívá v pokrytí větší části psí postavy. Praktický střih chrání hřbet, bříško, přední a zadní tlapky před chladem i ušpiněním. Polyesterový materiál s hebkým fleecem uvnitř dominuje izolačními vlastnostmi, které udrží mazlíčky v teple. Kombinéza je doplněná kožíškem v oblasti límce, hrudníku a v okolí končetin. V případě větrného počasí lze límečkem zakrýt psíkův krku a minimalizovat tak riziko prochladnutí. Psí kombinéza disponuje rychlým zapnutím na patentky. Majitelé ocení i snadnou údržbou oblečku. Ušpiněnou kombinézu můžete jednoduše vyprat v pračce. (vsepropejska.cz)

Hledáte luxusní obleček pro psy, který opravdu zahřeje? Omrkněte ležérní kombinézu pro malé a střední psy. Vnitřní kožíšek slouží jako dokonalá ochrana před mrazivým počasím. Materiál Kombinéza pro psa vyrobená z polyesteru a fleecu. Zapínání Praktické zapnutí na patenty. Funkčnost Hřejivá kombinéza pro psy malého a středního vzrůstu. Výhoda spočívá v pokrytí větší části psí postavy. Praktický střih chrání hřbet, bříško, přední a zadní tlapky před chladem i ušpiněním. Polyesterový materiál s hebkým fleecem uvnitř dominuje izolačními vlastnostmi, které udrží mazlíčky v teple. Kombinéza je doplněná kožíškem v oblasti límce, hrudníku a v okolí končetin. V případě větrného počasí lze límečkem zakrýt psíkův krku a minimalizovat tak riziko prochladnutí. Psí kombinéza disponuje rychlým zapnutím na patentky. Majitelé ocení i snadnou údržbou oblečku. Ušpiněnou kombinézu můžete jednoduše vyprat v pračce. (vsepropejska.cz)

Hledáte luxusní obleček pro psy, který opravdu zahřeje? Omrkněte ležérní kombinézu pro malé a střední psy. Vnitřní kožíšek slouží jako dokonalá ochrana před mrazivým počasím. Materiál Kombinéza pro psa vyrobená z polyesteru a fleecu. Zapínání Praktické zapnutí na patenty. Funkčnost Hřejivá kombinéza pro psy malého a středního vzrůstu. Výhoda spočívá v pokrytí větší části psí postavy. Praktický střih chrání hřbet, bříško, přední a zadní tlapky před chladem i ušpiněním. Polyesterový materiál s hebkým fleecem uvnitř dominuje izolačními vlastnostmi, které udrží mazlíčky v teple. Kombinéza je doplněná kožíškem v oblasti límce, hrudníku a v okolí končetin. V případě větrného počasí lze límečkem zakrýt psíkův krku a minimalizovat tak riziko prochladnutí. Psí kombinéza disponuje rychlým zapnutím na patentky. Majitelé ocení i snadnou údržbou oblečku. Ušpiněnou kombinézu můžete jednoduše vyprat v pračce. (vsepropejska.cz)

Hledáte luxusní obleček pro psy, který opravdu zahřeje? Omrkněte ležérní kombinézu pro malé a střední psy. Vnitřní kožíšek slouží jako dokonalá ochrana před mrazivým počasím. Materiál Kombinéza pro psa vyrobená z polyesteru a fleecu. Zapínání Praktické zapnutí na patenty. Funkčnost Hřejivá kombinéza pro psy malého a středního vzrůstu. Výhoda spočívá v pokrytí větší části psí postavy. Praktický střih chrání hřbet, bříško, přední a zadní tlapky před chladem i ušpiněním. Polyesterový materiál s hebkým fleecem uvnitř dominuje izolačními vlastnostmi, které udrží mazlíčky v teple. Kombinéza je doplněná kožíškem v oblasti límce, hrudníku a v okolí končetin. V případě větrného počasí lze límečkem zakrýt psíkův krku a minimalizovat tak riziko prochladnutí. Psí kombinéza disponuje rychlým zapnutím na patentky. Majitelé ocení i snadnou údržbou oblečku. Ušpiněnou kombinézu můžete jednoduše vyprat v pračce. (vsepropejska.cz)

Hledáte luxusní obleček pro psy, který opravdu zahřeje? Omrkněte ležérní kombinézu pro malé a střední psy. Vnitřní kožíšek slouží jako dokonalá ochrana před mrazivým počasím. Materiál Kombinéza pro psa vyrobená z polyesteru a fleecu. Zapínání Praktické zapnutí na patenty. Funkčnost Hřejivá kombinéza pro psy malého a středního vzrůstu. Výhoda spočívá v pokrytí větší části psí postavy. Praktický střih chrání hřbet, bříško, přední a zadní tlapky před chladem i ušpiněním. Polyesterový materiál s hebkým fleecem uvnitř dominuje izolačními vlastnostmi, které udrží mazlíčky v teple. Kombinéza je doplněná kožíškem v oblasti límce, hrudníku a v okolí končetin. V případě větrného počasí lze límečkem zakrýt psíkův krku a minimalizovat tak riziko prochladnutí. Psí kombinéza disponuje rychlým zapnutím na patentky. Majitelé ocení i snadnou údržbou oblečku. Ušpiněnou kombinézu můžete jednoduše vyprat v pračce. (vsepropejska.cz)

Nové vydání po mnoho let již zcela rozebrané knihy předního českého romanisty - esejisty a překladatele, jež patří k tomu nejlepšímu, co u nás bylo napsáno o díle Bohumila Hrabala. Pelánova přesná, hutná a přitom přehledná a čtivá syntetická studie zachycuje celé Hrabalovo literární dílo, jak postupně vznikalo v průběhu šedesáti let. Autor k Hrabalovu dílu přistupuje jako komparatista a zařazuje jej tak organicky do kontextu literatury evropské a světové. Jde o neocenitelnou práci pro každého, kdo se zajímá o dílo jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století. Kniha je doplněna fotografickou přílohou, zachycujících Bohumila Hrabala v průběhu jeho života. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 Jaroslav Průcha, čte Jiří Dohnal Z komentáře původního LP alba 1018 2347 vydaného Supraphonem v roce 1978: Šest zastavení nad hereckým dílem národního umělce Jiřího Dohnala je malou, ale výstižnou ukázkou hereckého mistrovství příslušníka té generace umělců Národního divadla, která přispěla svým uměním k vytvoření nové podoby českého herectví. Důraz na citový prožitek a psychologicky jemné nuancování dramatické postavy jsou typickými znaky hereckého talentu národního umělce Jiřího Dohnala. Náš stručný výběr z jeho herecké tvorby, jak je zachycena na zvukových snímcích jeho rolí od poválečných inscenací až do dneška, dokumentuje Dohnalovu vyspělou hereckou techniku, široké rozpětí jeho výrazových možností a pro dokonalé herectví tak nezbytnou životní zkušenost a moudrost. Ve zvukových ukázkách, které mohou samozřejmě zachytit jen část Dohnalovy komplexní herecké metody, se našim posluchačům představuje tento významný umělec v českém a světovém... (alza.cz)

Audiokniha: Agatha Christie (1890-1976) vydala pod pseudonymem Mary Westmacott literární obraz části svého života. Na postavě Celie z románu Nedokončený portrét líčí své bezstarostné dětství a dospívání, silné pouto s matkou, sňatek, narození dcery, rozpad manželství, psychické zhroucení i pokus o sebevraždu. Manželská krize postihne Celii v době, kdy je otřesena smrtí své matky a směřuje k nervovému zhroucení. Celia uvažuje o sebevraždě, odjede na exotický ostrov, kde se náhodně setká s Larrabym, bývalým malířem portrétů, kterému během jediné noci odhalí svůj životní příběh - dětství strávené s imaginárními společníky a starou babičkou, hudební studia v Paříži, námluvy s důstojníkem, prudké vzplanutí a svatbu s pohledným vojákem, smrt milované matky, rozvod, po kterém zůstává sama se svou dcerou. Pomůže jí Larraby se s životem a minulostí vyrovnat? Jen zasvěcení mohou vědět, kolik skutečné historie obsahuje, ale v Celii máme tak výstižný Agathin portrét jako nikde jinde. Max Mallovan, druhý manžel Agathy Christie (knihydobrovsky.cz)

Nové vydání po mnoho let již zcela rozebrané knihy předního českého romanisty – esejisty a překladatele, jež patří k tomu nejlepšímu, co u nás bylo napsáno o díle Bohumila Hrabala. Pelánova přesná, hutná a přitom přehledná a čtivá syntetická studie zachycuje celé Hrabalovo literární dílo, jak postupně vznikalo v průběhu šedesáti let. Autor k Hrabalovu dílu přistupuje jako komparatista a zařazuje jej tak organicky do kontextu literatury evropské a světové. Jde o neocenitelnou práci pro každého, kdo se zajímá o dílo jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století. Kniha je doplněna fotografickou přílohou, zachycujících Bohumila Hrabala v průběhu jeho života. (patro.cz)

Osobně laděný portrét jednoho z našich největších houslistů. Autorovými slovy: „Předkládám tak zvídavému čtenáři určité události, fakta a informace, které mohou poodhalit osobnost umělce, jenž je dnes už mnohými vnímán jako legenda a jinými jako živý příklad nekonečného hledání vlastní cesty, názoru a umělecké konfrontace.“ (knihydobrovsky.cz)

Politolog a spisovatel Jiří Pehe podává ve své nové knize ucelený pohled na působení Václava Klause v české i zahraniční politice. Autor je znám jako dlouholetý Klausův kritik, avšak ve svém potrétu se pokouší popsat a zhodnotit nejen slabší, ale i silné stránky této politické osobnosti. Vyvaruje se při tom jak bulvárních postupů, jako jsou různá senzační odhalení a domněnky, tak i lacinému psychologizování. Jako základní metodu svého postupu zvolil autor výklad po jednotlivých letech od převratu v roce 1989 až do současnosti. Umožňuje mu to plasticky zachytit různá témata, stránky a rysy Klausovy osobnosti, jakož i vývoj a proměny jeho názorů a naturelu. Zároveň kniha poskytuje souvislý přehled politicko-ekonomického a společenského vývoje v Česku za posledních dvacet let, neboť přirozeně Václav Klaus u všeho podstatného byl a dění ovlivňoval, ať už přímo jako představitel moci, anebo nepřímo svými názory, postoji a komentáři. Kniha Jiřího Peheho je vůbec prvním pokusem - nepočítame-li četné adorace a sebeadorace ani povrchní pamflety -, jak seriózně zmapovat a zároveň kriticky zhodnotit význam a místo této kontroverzní osobnosti v moderních českých dějinách. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Karel Höger (17. 6. 1909 – 4. 5. 1977) . Z velmi obsažného komentáře Vladimíra Gabriela k původnímu supraphonskému albu DV 15197 z roku 1963 jsme vybrali: .................Je-li v základech hereckého umění onen známý paradox mezi tvůrcem a vytvářenou postavou, k vrcholům patří něco na první pohled ještě paradoxnějšího: odvaha propůjčit vlastní, dokonale ovládaný herecký nástroj postavě tak, aby se zdálo, že na něj hraje falešně a špatně. Jenom představitel plaše senzitivních hrdinů a zjihlých milenců mohl zahrát i citové slabošství, faleš milostného gesta, narcisní sebevzhlížení, hypochondrii. Jenom suverén ovládající bez námahy obroušené, až hladké vystupování mohl zahrát jednání neobratné, nezvládnuté a trapné, mohl zdůraznit špatně zakrývané hroty a nezamaskované deformace na povrchu postavy. Jenom virtuos konverzačního umění mohl zahrát prázdno pod slovy prázdných lidí, neschopných vůbec se dohovořit s ostatními. Jenom velký herec mohl usvědčit Nicky, Moráky, Struny, Lomany a jim podobné, že se marně snaží v životě na něco si hrát, před druhými i sami před sebou, mohl je usvědčit z exhibicionismu i ze ztráty kontroly nad tím, co je opravdové a co předstírané, čím jsou sami a čím by se chtěli zdát. Jenom velký herec mohl demaskovat tyto s postavy s vědomou krutostí někoho, kdo příliš dobře zná řemeslo, kdo vidí do karet a ví, kdy se fixluje a kdy se vynáší diletantsky, takže podvod vyjde rázem najevo a prozradí ubohou nemohoucnost hráčů. Skutečně jen velký herec, který dozrál k tomuto umění a k této paradoxní odvaze. Velký herec, jako je Karel Höger...... (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Herecký portrét Jiřiny Šejbalové ()vydal pod kat.číslem 0 48 0105 Supraphon v roce 1967 - nyní vychází titul poprvé digitálně: JIŘINA ŠEJBALOVÁ (17.9. 1905 – 23.8.1981) pocházela z kulturně založené rodiny, studoval na konzervatoři v Praze operní zpěv, později přesotupila na dramatický obor. Po studiích účinkovala v operním souboru v Brně a současně hostovala v Národním divadle v Praze. Byla i dlouholetou filmovou herečkou (např. Cech panen Kutnohorských, Maskovaná milenka, Světáci, Vlčí jáma, Zlatá svatba,..). Měla chakteristický a nezaměnitelný hlas i osobitý herecký projev. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Z komentáře Ludvíka Kundery k původnímu LP albu DV 15222 "Básnický portrét Františka Halase" vydanému v Supraphonu v roce 1964 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Dílo Františka Halase není nepřehledně rozlehlé: dvanáct sbírek - z části velmi útlých; knížka veršů pro děti; básně nezařazené do sbírek a verše z pozůstalosti + svazek statí o malířích + soubor statí o literatuře, ale i projevů a statí kulturně politických a politických; svazek korespondence. To je vše. Ze sevřenosti díla a z nezaměnitelné svéráznosti Halasova jazyka plyne někdy názor, že Halas je básník jednostrunný, že jeho myšlenkový svět se dá zredukovat na "věčný svár" života se smrtí, pesimismu s optimismem, na "trvalý rozpor" starého s novým, světla a stínu, minulosti se zítřkem. Ve skutečnosti je František Halas básník neobvykle širokého rozpětí, mnoha rejstříků, které by svým myšlenkovým bohatstvím vystačily na několik básnických životů. Téměř každá jeho sbírka znamená zmáhání nového myšlenkového horstva a zároveň i nový pokus tvárný. Přitom je každá z jeho knih spjata jemnými, ale vždy zřejmými nitkami s časem a jeho děním, s Evropou i se světem mezi oběma válkami, za druhé světové války i po ní...Halasova poezie zneklidňuje a podněcuje k zaujetí stanoviska, jako by to bylo dílo básníka zcela dnešního. Tato poezie nedovoluje člověku zpohodlnět; neukolébává, ale nutí ke střehu; nechce být pasívně přijímána, nýbrž aktivně domýšlena. Při výběru Halasových básní pro dlouhohrající desku bylo nutno zříci se dvou skladeb, které jsou příliš rozsáhlé a které se nadto přímo nabízejí pro samostatnou desku: Staré ženy a Já se tam vrátím. Výběr se vcelku nepřidržuje chronologie, nechce na populárních ukázkách "zachytit autorův vývoj", nýbrž chce posluchače rovnou vtáhnout do náročného "procesu poezie". Tam pramálo záleží na jepičích mírách, tam velké zoufalství sousedí s velikou nadějí, tam není zapovězených oblastí, tam vládne mnohostrannost a mnohostrunnost. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Původní LP album 1118 1213 Portrét básníka Vítězslava Nezvala vydal Supraphon v roce 1972 - nyni titul vychází poprvé digitálně: "(autor) je si rovněž vědom, že způsob, jímž splnil a splňuje svoji úlohu, není jeho výhradní osobní zásluhou, že sebepříznivější založení pro takový úkol, nazývané obecně nadáním, či aspoň disposibilitou, by neznamenalo samo o sobě nic, kdyby nebylo bývalo postaveno do tak a tak determinovaných vnějších podmínek, například do doby těsně po válce, v tomto a nejiném národě, do společnosti lidí tak a tak myslících, ve styk s jistými a nejinými ideami, uměleckými směry, životními a rodinnými podmínkami, ženami, přáteli, náhodami, současníky, předchůdci i následovníky, jedním slovem je si vědom, že postaven do průsečíku jiných vlivů, byl by svým založením jinou, snad výmluvnější, snad zcela němou bytostí." Vítězslav Nezval (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Olga Scheinpflugová (*3. 12. 1902 - 13. 4. 1968) česká herečka a spisovatelka. Napsala 16 románů, přispívala svými články do Lumíra a do Národních listů. Hrála ve Vinohradském, později v Národním divadle, kde vytvořila na 130 rolí. Od roku 1933 žila s Karlem Čapkem, který na ní obdivoval její energii, herecké umění, básnický a spisovatelský talent. Olga za svým mužem stála pevně v době útoků fašisticky orientovaného českého tisku a hájila jeho názory i po jeho smrti v prosinci 1938. Po jeho smrti dál hrála v divadle a začala psát své paměti, které s názvem „Byla jsem na světě“ v necenzurované verzi mohly vyjít až v roce 1993. Na prknech Národního divadla naposledy odehrála svoji roli ve hře Karla Čapka Matka a krátce na to zemřela. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Z rozsáhlého komentáře Viléma Závady k původnímu LP albu 0 18 0520 "Portrét básníka Jana Nerudy" vydanému v roce 1968 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: JAN NERUDA! Už to jméno samo nám zní tak důvěrně a mile. Vyvolává v nás představu člověka na venek drsného a možná nevlídného, ale v jádře dobrého a úsměvného. A Neruda byl vskutku takovým člověkem, nejen podle jména, ale v celém životě a v celém díle. Také jeho poezie vyrůstá z hořkého kořene, rozvíjí se však v nádherný květ, jaký může vyrůst jenom v české zemi a pod českou oblohou. A třebaže pak někdy vypučely i květy nádhernější a opojnější, přece jen se vždy znovu vracíme k střídmějšímu básníku Hřbitovního kvítí, Balad a romancí, Prostých motivů a Zpěvů pátečních, neboť Jan Neruda se nám stal zatím takovou obecně uznávanou mírou, jíž vážíme a proměřujeme uměleckou i lidskou pravdivost každého básnického projevu. Narodil se jako pozdní dítě chudé pražské rodiny. Otec, vojenský vysloužilec, měl trafiku, matka byla posluhovačka. Když mladý Neruda dospěl a pokoušel se v padesátých letech minulého století o své první verše, nastala u nás doba "zaživa pohřbených". Demokratická revoluce z roku 1948 byla potlačena, ve škole a úřadech se "němčilo", Praha se hemžila udavači a vše, co by mohlo Čechům připomínat někdejší samostatnost a velikost, bylo tvrdě zahlazováno. Jen studentská mládež si díky několika osvíceným profesorům uchovávala vlastenecké nadšení a mladí řemeslníci a obchodníci, přicházejí do měst z venkova, se bez ohledu na tísnivé poměry politické a kulturní drali odvážně vpřed. V takových poměrech vydal Jan Neruda roku 1858 svou prvou básnickou sbírku Hřbitovní kvítí...Místo líbivého povrchu ukázali černý rub života: bídu, zápas o skývu chleba, tragickou nejistotu člověka, umírání a smrt. Na druhé straně pak obnažily život národa a ukázaly na ubohost jeho poměrů politických, speciálních a národních..Neruda odvážně vnesl do české poezie drsnou skutečnost všedního života a obohatil ji drsnou, konkrétní řečí, čerpající z hovorové mluvy i z lidové obraznosti...V letech 1859 a 1860 napsal Neruda většinu básní z druhé své Knihy veršů, kterou však vydal až o deset let později. V ní se pokusil rozvinout své schopnosti ještě do větší šíře a hloubky. Na jedné straně rozvíjel sice tradiční básnické povídky Máchovy i balady Erbenovy, na druhé straně však už psal modernější balady sociální a dobové šansony politické. V ní se pokusil rozvinout své schopnosti ještě do větší šíře a hloubky. Na jedné straně rozvíjel sice tradiční básnické povídky Máchovy i balady Erbenovy, na druhé straně však už psal modernější balady sociální a dobové šansony politické. Na jedné straně rozvíjel sice tradiční básnické povídky Máchovy a Erbenovy, na druhé straně však už psal modernější balady sociální a dobové šansony politické. Stejně tak rozšířil svůj básnický obzor. ..A na rozdíl od úsečných a přerývaných slok Hřbitovního kvítí se v Knihách veršů rozmáchl a pokusil jak o nádherné popisy divoké přírody, tak o vystižení lidských vášní. Romantický patos mu však nesvědčil. Skutečný Neruda byl básníkem citu cudného a utajovaného a umělcem verše málomluvného, který však v jeho básních vibruje jako obnažený nerv. ..Knihy veršů podávají široký obraz života té doby a v třetím programním oddíle se dokonce snaží ukázat i jakýsi výhled do budoucna, neboť někdejší kritik národní malosti a bídy vyrost zatím v básnického tribuna svého lidu. V atmosféře intrik a denní vyčerpávající práce pracoval Neruda na své třetí básnické knížce Písně kosmické, kterou vydal knižně roku 1878. V předchozích Knihách veršů se obíral problémy a trampotami pozemskými, nyní pozvedl oči k hvězdné obloze. V atmosféře intrik a denní vyčerpávající práce pracoval Neruda na své třetí básnické knížce Písně kosmické, kterou vydal knižně roku 1878. V předchozích Knihách veršů se obíral problémy a trampotami pozemskými, nyní pozvedl oči k hvězdné obloze. Ten pohled v něm probudil celou škálu pocitů, myšlenek i filosofických úvah…Nerudovi nešlo o nějaké problémy astronomické, ale o člověka a jeho život na zemi. ..V těžkých chvílích osobních a v nesnadných dobách politických zalétával v myšlenkách stále častěji do minulosti. Přivolával si vzpomínky na revoluční rok 1848, oživoval obrazy z mládí, chodil znovu po starých cestách, vzpomínal na setkání s českým lidem. Z takových vzpomínek zvolna pak vyrůstaly Balady a romance, knížka plná pohody a jasu, plná humoru a smířlivé moudrosti, plná pochopení a víry v český lid. Od hvězd znovu obrátil pohled k zemi, ze světa se vrátil navždy k domovu, po mnohém bloudění našel hlubinu bezpečnosti ve svém srdci…Do tragiky vnesl opět trošku humoru. Nejedna známá legenda nabývá v podání Nerudově nový smysl, odstín, přízvuk nebo i trošku ironický podtext. A také umělecky si s Baladami a romancemi pohrál a polaskal. Dovedl je k takové dokonalosti, že v nich nelze pohnout ani jedním slovem. Ale jak šla léta a choroba pokračovala, už se málo podíval ven i z oken svého b (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Z komentáře Evy Soukupové k původnímu LP albu 1118 3003 "Zasloužilá umělkyně Vlasta Vlasáková - Portrét herečky" vydanému v roce 1982 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Herecký portrét zasl.umělkyně VLASTY VLASÁKOVÉ (*7.10.1921)…, členky činohry Státního divadla Zdeňka Nejedlého v Ostravě…, nám představuje širokou škálu tvůrčích schopností vynikající umělkyně. Z její dokonalé techniky vyčteme poctivou hereckou školu jak někdejšího dramatického oddělení pražské konzervatoře, tak divadelní fakulty AMU. Jejími učiteli byly velké osobnosti našeho divadla, režiséři Jiří Frejka, František Salzer, Aleš Podhorský i herci, jejichž jména patří k vrcholům českého dramatického umění. Anna Iblová, Jiří Plachý, Jaroslav Průcha, Ladislav Pešek. Navíc má Vlasta Vlasáková příjemně zabarvený a kultivovaný hlas, který spolu s pílí a talentem jí pomáhá vyjádřit všechny ty složité vnitřní osudy nejrůznějších dramatických hrdinů. Velké výrazové schopnosti umělkyně jsou nejen projevem talentu, jsou i výslednicí její příkladné píle a zdravé tvůrčí ctižádosti. Ukázka z její bohaté tvorby z úryvku z Její pastorkyně Gabriely Praissové ukazuje umění Vlasty Vlasákové v interpretaci dramaticky vypjatých hrdinek. Pevnost vůle a neutuchající elán civilního projevu Vlasty Vlasákové se nám umocněně promítá do komisařky, hlavní hrdinky Višněvského revolučního dramatu Optimistická tragédie, naléhá na nás z bezměrné síly Shawovy Svaté Jany, ale podmaňuje si nás i svou poetičností a romantickou touhou Roxany z Rostandova Cyrana z Bergeracu. Výrazové bohatství nejpodivnějších ženských typů nás uchvátí v Hellmanové Podzimní zahradě i ve Williamsově lyrickém dramatu Skleněný zvěřinec. Škoda, že pevně daný časový rozměr gramofonové desky nedovoluje evokovat více z celé řady významných ženských postav světového divadla.... (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Z překrásného komentáře Marie Kučerové k původnímu albu 1 18 0753 "Portrét básníka Jaroslava Seiferta" (básně vybral František Hrubín) vydanému v roce 1969 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: PORTRÉT BÁSNÍKA JAROSLAVA SEIFERTA, tak nazval František Hrubín svůj "průřez" tvorbou národního umělce JAROSLAVA SEIFERTA. Představil nám tak "moudrého chudého" z Města v slzách, básníka, jenž nosí "v kabátě květinu / a v duši pláč"; "milosti! zástupů odevzdaného "proletáře", který odhodlanost své mladosti spojil s mocnou silou zástupů v klukovsky vyzývavém: "Kdybychom chtěli a plivli na slunce / zhasne." Z těchto veršů však už lze vyčíst náznaky unikání násilné síle davu a přitakání životu-poezii, poezii-hře. Tolik převleků, a za tím vším jakoby naruby obrácená "máchovská tvář" okouzlené i odkouzlené SVATEBNÍ CESTY: "Studený pláč pod trojí maskou smíchu / ó výstředníku!" Pak teskný dialog s lyrikou "slzy věcí" a času (M. M. Píša) v básnických sbírkách SLAVÍK ZPÍVÁ ŠPATNĚ, JABLKO S KLÍNA, RUCE VENUŠINY a JARO SBOHEM. Mlčenlivá zastavení u zemité PŘILBY HLÍNY, povzdech vzpoury nad mrtvým Vladislavem Vančurou ve sbírce RUKA A PLAMEN, oslnění věčným vzmachem i zmarem lásky v PÍSNI O VIKTORCE, ztěžklá pravda KONCERTU NA OSTROVĚ, ticho smrtelné lásky a milostné smrti v posledním ODLÉVÁNÍ ZVONŮ. Básník František Hrubín by jistě dokázal uchopit několik slov a načrtnout portrét svého staršího básnického druha s definitivní konečností, kterou zřejmě dovedou vidět a podržet si jenom muži. Nemohu prostě zastoupit Františka Hrubína a nabídnout Vám Seifertův portrét náhradní, byť s případnými retušemi. Portréty lze ztrácet a zapomínat, ale nelze je milovat a zrazovat. V mém pohledu je však láska i zrada, a to, co právě píšu, bude nejspíš mé VYZNÁNÍ básníku Jaroslavu Seifertovi. Bylo to tuším zjara 1953, kdy básník nuceně mlčel, zatímco kdosi o něm psal, že "zneužil čestného titulu básníka", neboť ve chvíli, kdy "náš lid upírá své oči vpřed a jeho oči se plní radostí", si dovolil napsat opojnou a opájející PÍSEŇ O VIKTORCE. Má láska tedy byla přinejmenším nedoporučitelná, což vedlo k tomu, že jsem zcela propadla poezii. Jaroslav Seifert mi byl skutečně tím, čemu se říká první láska. Učil mě milovat poezii, vyvedl mě z "bezbřehosti" jazyka, která mě poněkud lekala u Vítězslava Nezvala, k čistým pramenům slov. Naučil mě hledat právě ten jediný pravý kamínek na samém dnu básně. Potůčky Seifertových básní se slévaly v mé důvěrně známé rybníky, v mou každoroční jistotu návratu k nám domů....A Vám, milý přátelé mladí a nejmladší odevzdávám slova Exupéryho moudré lišky k Malému princi: Až budete poslouchat tyto verše, zavřete oči - druhý den si je poslechněte znovu, třetí den zrovna tak a uvidíte, jak budete "lásce" blízko a ještě blíž. Poezie si Vás už "ochočí" sama. JAROSLAV SEIFERT (*23.9.1901 – † 10.1.1986 (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Z komentáře Milana Blahynky k původnímu LP albu 1118 2664 "František Branislav - Portrét básníka" vydaného Supraphonem v roce 1980 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Dílo líbezné ve své prostotě a jednoduchosti, statečné i tam, kde zní nejjemněji, nejtišeji, nejzpěvněji, přesvědčivě svou cudnou spontánností, nevtíravé, zato zapisující se skoro samo do paměti čtenářů, to je odkaz Františka Branislava, básníka s dávnou českou muzikantskou krví v žilách a tradicí v srdci. Snad právě ona ho vždy chránila před rozmary literárních mód, před směrovými jednostrannostmi a sezónními výkyvy, a do té míry, že se někdy mohlo zdát, jako by tento básník tvořil stranou hlavních vývojových proudů české poezie. Po čase se vždy ukázalo, že ani nestál mimo, ani se neopožďoval za vývojem. Šel pomaleji než jiní, ale v rozhodujících okamžicích národního a literárního vývoje byl vždycky včasný: v tísni protektorátu i v rozběhu budovatelských let…Portrét básníkův, o který se pokouší naše deska, je komponován ze čtyř vět na způsob odpovídající hudební skladby. Větu první skládají básně autorova okouzlení evropským severem. V tom byl Branislav nejnápadněji svůj. Zatímco česká poezie se pravidelně stáčela k slunnému jihu a od Října 1917 k sovětskému východu, Branislav našel krajinu svého srdce v kraji zamrzlých jezer, severních řek, skagerrackých rybářů a modrých očí rybářek na ostrově Kӓringön. Branislav Skandinávii skutečně důkladně poznal, překládal ze švédštiny a dokonce napsal i příručku Švédsky na cesty (1939). Láska k severu mu však nezabránila básnicky ztvárnit „jarní večer v starodávném Tbilisi“, přistání v Moskvě a staronové Řecko. Druhou větu tvoří Branislavova poezie milostná; na její začátek je záměrně vybrána báseň Svatební. Branislavův milostný cit netěká, žije láskou „pro věčnost“. „Láska potrvá“, je základní slovo Branislavova milostného vyznání. Přitom básníkova píseň o ženě (a o ženách tehdy když básník nemluví jen za sebe!) plynule přechází v píseň o matce. Základní motiv Branislavovy milostné poezie je motiv prstenu. Prstenem na cestu básník nazval jednu svou sbírku, ale dala by se tak nazvat jeho milostná poezie celá. Třetí láskou vedle evropského severu a ženy byla básníkovi hudba ve svých nesčíslných podobách; odtud třetí věta našeho portrétu. Možná právě touto větou může být Branislav dnešnímu čtenáři nejbližší. Určitě jí je nejblíž české poezii sedmdesátých let, poezie navracející se ke svému hudebnímu základu, k melodii předtím narychlo odkládané, domněle nezpůsobilé hlubšího myšlenkového ponoru. A konečně věta čtvrtá, v níž se dostává na básníkovu lásku všecky jeho ostatní lásky scelující, doplňující, věta o domově. Nemůže být než v samém závěru, k ní vše směřuje, poznání severu, rodinné štěstí i hudba dávných českých nedělí. Právě díky tomu je Branislavova píseň o domově nezaměnitelná. Ostatně na domov básník myslel, když vzpomínal v Goteborgu na Bedřicha Smetanu; Smetana je ovšem nejen domov, ale i hudba. Byť vepsána do čtyř vět, Branislavova poezie milostného okouzlení životem je nedělitelná. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Z komentáře Františka Branislava k původnímu LP albu DV 15297 "Portrét básníka Antonína Sovy" vydanému v Supraphonu v roce 1966 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: ...Antonín Sova je ryze český básník, který svým výrazem rozezpíval mateřštinu, zvroucněl ji a dal jí zvláštní půvab. Je dobře poznovu se zamýšlet nad životem a dílem tohoto vzácného básníka. Kdykoli vyslovíme jméno Antonína Sovy, procitá rosnaté světlo, zazní chvála české krajiny, nad kterou zpívá skřivan, kde pluh obrací k slunci hliněné brázdy. Jak je spanilé, jak je opojné naslouchat lyrické melodii! V ní zachvěje se jarní květ, ozve se stesk po ženě, sílí víra v domov. V hlasech země je úrodnost i kov pro zbraně, vůně i křídla, oblázky na březích potoků i modravá dálka, do níž spěchá řeka. A kdo by neznal i vichřičnou sloku Antonína Sovy, která statečně bojovala za právo národa, ve které je soucit a vzdor, kterou se neochvějně věří v lidskou spravedlnost! Sovova píseň je plna životní vášně, pastelových obrazů, přírodních pohledů i lidských cest. Antonín Sova měl schopnost hluboce vyjadřovat českou citovost, porozumět dějinnému vývoji. Byl prostoupen osudem země, věděl o jejích propastech a touhách, žil její zklamání i výhry. Kdybychom hledali hudební nástroj, který nejlépe vyjadřuje Sovovu básnickou tvorbu hudebním nástrojem, nebudou to jen housle, byl by to mnohostrunný hudební nástroj, který se pod citlivým dotekem rozechvěje do tolika zádumčivých a jemných, roztoužených písní. A kolik vyvolává dojmů! Rozehraje-li se hudba verše, má věrný znak české citovosti. A jak nás hluboce dojímá, jakou úctu a obdiv v nás probouzí, když víme, že básník dovedl tvořit až do posledních dnů života, ačkoli poslední dlouhá léta znamenala pro něho hořkou samotu, bolest a utrpení. Jen vzpomínkami mohl se navracet do kraje, kde prožíval kouzelné dětství, kde příroda naučila ho vyposlouchávat nejskrytější tajemství. Miloval vody a lesy, měl rád pole a vrchy, naučil se svým krajem milovat celou svou rodnou zem, dát jí milostný hlas a přítulnost, napojit vírou v prosté lidi. Rodná krajina naučila ho hledat a nalézat citlivý výraz pro lidské duševní stavy, pro naděje, pro chvějivé nálady přírodních krás i složitého lidského žití. Dodnes je nám blízký ten jemný básník, který se probojovával k pravdě, který chtěl zplna pochopit a básněmi vyslovit smysl našeho národního života. Svými horečnými verši proteplil čas, rozechvěl tolik srdcí, dal vdechnout vůni, dal zahýřit obrazům pestrými barvami. Zádumčivá samota byla sestrou jeho mládí. Životní jeho cesta vedla ho k lidským srdcím. ANTONÍN SOVA (*26.2.1864 – †16.8.1928) (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Z komentáře Vladimíra Justla k původnímu LP albu 1 18 2355 "Konstantin Biebl - portrét básníka" vydanému Supraphonem v roce 1978 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Básnický portrét KONSTANTINA BIEBLA (1898-1951) na gramofonové desce je pokusem o skladbu, snažící se i na časově omezené ploše představit autora v jeho základních tématech, ideovém a uměleckém růstu, v bohatství jeho metaforiky i ve využití formálních struktur, v revolučním patosu jeho materialistického pozemšťanství. Biebl patřil ke generaci wolkrovsko-nezvalovské, s níž sdílel společná názorová východiska stejně jako bytostnou potřebu tvůrčího hledání. Stačilo však, že byl jen o dva roky starší než její hlavní představitelé, aby se pro něho stala zkušenost válečných zákopů - obdobně jako pro jeho lounského přítele, prozaika Karla Konráda - životním stigmatem. Dalším výrazným rysem Bieblovy tvorby je jeho sociální cítění, aktivní sounáležitost s bojem dělnictva a třídní chápání společenských konfliktů. Toto vědomí prostupuje všechny jeho knihy, téma a doba je vyhrocuje...Tyto dva základní akordy, válka a sociální téma, tvoří ve zkratce snad sdostatek typizující první větu naší skladby. Druhou frází vytvořené kompozice jsou verše milostné. Biebl byl plachý člověk, něžný lyrik (ale zároveň, jak zase nejpřesvědčivěji ukazuje poslední jeho kniha, nesmlouvavý bojovník). Bieblova milostná poezie není zavalena ozdobností pěkných slov: je cudná ve výrazu, je lidsky opravdová, je v ní slyšet dech lásky i tep rozechvělého srdce. A je i hravá....Třetí věta naší skladby představuje Biebla "exotického". Její jádro tvoří sbírka "S lodí, jež dováží čaj a kávu", hlavní umělecký svědek - kromě několika próz - jeho cesty na Jávu a do holandské Indie na podzim 1926...Poslední část a zároveň epilog naší desky patří sbírce Bez obav, shrnující Bieblovy básně z let 1940-1950, necelý půlrok před básníkovou smrtí... (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Autor čte své překlady Sonetů týdne a měsíců Folgora da San Gimignano, Římských sonetů Giuseppa Gioachina Belliho a překlad básně Guida Gozzana Slečna Felicita aneb Štěstí. Součástí CD je doprovodný text Jiřího Pelána. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Rozhlasové vzpomínky herce, zpěváka, textaře, spisovatele a zakladatele divadla Semafor. V životním příběhu Jiřího Suchého je obsaženo vše, čím rozkvetla česká divadla malých forem, i to, jak v 70. a 80. letech 20. století také zvadla, či spíše změnila se z míst, kde se zpívalo, že „trocha poezie nikoho nezabije“, ve výrobny zábavy čím dál víc postrádající eleganci. Jako připomenutí Gramotingltanglů uslyšíte v každém z deseti dílů jednu písničku, příznačnou pro dobu, o níž je řeč. Obsah 1 Plzeň, Klatovy, Praha, Sv. Jan pod Skalou a válka - 25:30 2 Konec války, reklamním grafikem a pak vojákem generála Čepičky - 28:29 3 Reduta a Jiří Šlitr, Divadlo Na Zábradlí a Semafor v ulici Ve Smečkách - 28:04 4 Mé dekadentní začátky, poprvé v televizi a Semafor vítězný - 26:25 5 Gramotingltangl, Jonáš a tingltangl, Armstrong v Praze a Molavcová v Semaforu, emigrantem proti své vůli - 24:58 6 Čemu se říkalo normalizace a pár slov o StB - 27:29 7 Soudruzi ředitelé a s Janem Werichem v Lucerně - 26:01 8 Svoboda, její nádhera a stíny, schopnost odhladit bolest a filmy z USA na ministerstvu kultury - 28:49 9 Perplex a stěhování: Alfa – Karlín – Dejvice, zamejšlení nad divadlem a nad výtvarnem - 26:38 10 Spolupráce Semaforu s jinými autory, syn Jakub, ženský element, a na závěr trochu transcedentna a trochu soukromí - 25:06 „Tak tedy: Vzpomínky mého bratra jsou úžasné! Pouze na jedno musím posluchače upozornit: Nechtějte, byť vás to bude velmi lákat, vyslechnout všechna ta vyprávění naráz, trvají skoro pět hodin. Zvláště když zjistíte, že nejlépe se poslouchají vleže. Neříkám, zážitek je to bezesporu krásný, jenomže když se náhle po třech půlhodinkách poslechu zničehožnic probudíte a zjistíte, že se musíte vrátit do poloviny druhého či třetího CD (jak kdo), abyste mohli při plném vědomí poslouchat pokračování, ztrácíte drahocenný čas a pak se vám může stát to, co mně, že poslechu kompletní sady těchto „zvukových nosičů“ věnujete celý den. A teď už nastává katarze neboli moje „duševní očista spojená s uvolněním; povznášející pocit související s prožitkem uměleckého díla“, jinak řečeno vyvrcholení mého sleeve notu, kdy od hodnocení původně kritického docházím k hodnocení zcela kladnému, obdivnému, hraničícímu až s upřímnou servilitou: Jiří Suchý (tedy můj starší bratr, hrdě připomínám!) mluví spatra tak zajímavě a obdivuhodně, že těm, kteří ho mají rádi podobně jako já, poskytuje při poslechu vzácný požitek. To slovo vzácný jsem přidal schválně, protože dnešní doba – jak víme – požitky poskytuje opravdu pramálo.“ Ondřej Suchý Rozhlasová nahrávka z roku 2007. Vypráví Jiří Suchý. Hudba Ferdinand Havlík, Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Antoine „Fats“ Domino, Karel Vágner (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Eduard Kohout (6. března 1889 – 25. října 1976 ) český herec, byl dlouhá léta členem Národního divadla v Praze a jedním z hlavních protagonistů shakespearovských her.. Na prknech Národního divadla vytvořil přes sto postav světového i českého dramatu. Uměl pracovat se svým hlubokým hlasem, uměl utlumit expresivní projev do projevu civilního, uměl pracovat s intonací, byl i skvělý recitátor. Jeho herecký projev byl nezaměnitelný. Hrál již v němém filmu; jeho role ve zvukovém filmu, byť byly většinou vedlejší či okrajové, se vyznačovaly opět precizním projevem blízkým jeho projevu divadelnímu. Nezapomenutelná a nejvýraznější je jeho role podivínského Artuše Fabiana v Turbině (1941). Velmi často také vystupoval v rozhlase a později i v televizi. Naše album je digitální verzí titulu, který vydal Supraphon v roce 1976 pod katalogovým číslem 0 18 1940 (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Z komentáře Jiřího Tvrzníka k původnímu LP albu 1118 2858 "Národní umělec Martin Růžek Portrét herce" vydanému v Supraphonu v roce 1981 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: ..."Přemýšlím-li o sobě a o své práci, o jejím smyslu, znovu a znovu se musím vracet k tomu, co už přede mnou a snad za všechny herce vyslovil národní umělec Zdeněk Štěpánek, když napsal: "Herec nemůže existovat bez duševních i fyzických proměn, které v něm objevují stále něco nového, neznámého a tajemného, co právě on probouzí v jinou skutečnost, co ho žene dál a dál za novým poznáním lidské psychy. Jeho žízeň po tomto poznáním je neuhasitelná, žene své srdce nemilosrdně vpřed, letí jako meteor Vesmírem, šťasten vědomím, že dokud letí, svítí. Že také jednou zhasne a zřítí se do tmy? Na to vůbec nemyslí - až zhasne, nebude, budou jiní". Proto i já, kdybych se znovu narodil, chtěl bych být zase hercem." Přejete-li si, aby Martin Růžek pověděl něco o rolích, přesněji - ukázkách z rolí, které obsahuje tato deska, podívá se smutným rozpačitým úsměvem: "Musí to být?" Jak přesněji onen vztah vyjádřit!? Neboť tajemství hereckého umění, jeho síla i jeho laskavost spočívají v tom, že se k němu lidé mají dobrat ne vysvětlováním, ale svými vlastními cestami poznání. Cítí-li ovšem, že je třeba se k němu dobírat. Ne každé herectví však toto tajemství skrývá. Herectví národní umělce Martina Růžka je jím obdařováno mírou velikou. Odhalujeme je právě na této desce... MARTIN RŮŽEK (*23.09.1918 - †18.12.1995) (knihydobrovsky.cz)