Rozlet - josef čermák

Kniha Rozlet je příběhem letce, podnikatele a fotbalového brankaře Milana Kroupy, člověka, jehož osudy zaujaly předního novináře českého původu Josefa Čermáka, působícího v Kanadě (jde o jeho pátou knihu vydanou v nakladatelství ATELIER IM). Milan Kroupa je synem politického vězně Ladislava Kroupy. Podnikatelské schopnosti zdědil po otci, který v roce 1968 po Milanově emigraci byl znovu zatčen. Milan Kroupa začínal doslova z ničeho, byl zaměstnán jako uklizeč. Postupně v oboru vynikal a po mnoha peripetiích popsaných v knize, uspěl. Dnes je majitelem největší kanadské uklízecí firmy United Cleaning Services, zaměstnává 4 tisíce lidí a firma má 800 poboček. M.K. je mecenášem, podporuje charitu, vlastní privátní letiště, které velmi zvelebil, (získalo status civilního letiště) a podporuje zde aktivity veteránů – letců (bývalých RAF zejména), koná srazy automobilů-veteránů z Kanady i USA. Příběh je určen všem, kteří se chtějí věnovat podnikání, neboť poctivě probírá všechna úskalí vnější i vnitřní, která odvážlivce čekají. Autor se smyslem pro lidskou psychiku prochází celou genezí hrdiny až do dnešních dnů. (knihydobrovsky.cz)

Citátem z Franze Kafky je nazván svazek vybraných studií Josefa Čermáka, literárního historika a komparatisty, romanisty a germanisty, překladatele a editora, specialisty na dílo Franze Kafky. Tyto studie zachycují autorovo celoživotní dílo (nejstarší z nich je z roku 1949, nejmladší z roku 2015) a jsou členěny do tří velkých okruhů představujících hlavní pole autorova zájmu. První oddíl je věnován studiím ze světové literatury a komparatistiky a obsahuje vedle textů zaměřených na komparatistickou analýzu textů z francouzské a německé literatury též syntetickou studii o fenoménu tzv. černého románu a vzpomínky na Václava Černého, dokumentující mj. vývoj literární komparatistiky v Československu. Druhý okruh textů je věnován česko-německým kulturním vztahům se zvláštním důrazem na pražskou německo-židovskou literaturu. Konečně oddíl poslední se zabývá tématem, kterému se Josef Čermák věnoval nejvíce, totiž životem a dílem Franze Kafky a jeho českou a světovou recepcí. (knihydobrovsky.cz)

The Story of Czechs and Slovaks in Canada s podtitulem, It all began with Prince Rupert vytvořil JUDr.Josef Čermák, Q.C. ojedinělé encyklopedické dílo o historii Čechů a Slováků v Kanadě, které je dějovou linií přivedeno až do současnosti se záměrem zobrazit většinu oborů lidské činnosti, v nichž Češi a Slováci v Kanadě vynikli.Kniha obsahuje rejstřík jmenný a věcný cca se čtyřmi tisíci hesel, což dosvědčuje řadu priorit, které autor sleduje od symbolického předání území Kanady dědici tzv. Zimního krále (Friedrich V. Falcký 1596 - 1632), princi Rupertovi. Kniha napsaná v angličtině, je přínosem nejen pro generace Čechů a Slováků v Kanadě, ale při dnešní znalosti anglického jazyka také pro mladší obyvatelstvo, které zde najde velké penzum vědomostí o emigrantech i exulantech do zemí Severní Ameriky, o jejich povolání, včetně vědeckých oborů, v nichž vynikli. Na jednotlivých osudech lidí - osobností - se paralelně promítá historie našich zemí, od její lidské velikosti až po animozity, které nutně provázejí opuštění rodné země.Poznáváme jména a osudy mnohých, kteří svými činy nebo objevy obohatili světovou vědu, aniž bychom tušili jejich domácí kořeny. Kniha je důležitá i pro navázání osobních kontaktů v rozličných oborech, neboť se zabývá hojně současností. Řada osobností se o díle pochvalně vyjádřila. Za všechny jmenujeme: členy Katedry východoevropských studií Torontské univerzity, členy Střediska pro zahraniční studia v Kanadě, USA, ČR, SR a jinde, Společnost pro vědu a umění, krajanské spolky v celé šíři působení, členy mezinárodní organizace Sokol a řadu významných osobností z univerzit v Torontu, Edmontonu, Praze, Brně, Washingtonu, Montrealu, aj., včetně studentů a několika generací. Redakce některých krajanských novin obohatily dílo originálními fotografiemi, které doplňují autorův archiv. (knihydobrovsky.cz)

Nová kniha Josefa Habase Urbana, autora Habermannova mlýna a dalších bestsellerů, je na světě. "Zloděj psů" Deset dobrodružných povídek o síle vztahu psa a člověka ilustroval legendární malíř Rychlých šípů, Marko Čermák. "Pojí nás s nimi místo a čas, už více než 10.000 let, " říká Josef Urban. "Od doby kamenné jdeme bok po boku a někdy taky proti sobě." "Někdy je to "psina", jakou bych od autora válečné a dobrodružné literatury nečekala, jindy mi stydla krev v žilách, " říká Jana Vávrová, nakladatelka knihy a dodává, " "Zloděj" mne opravdu nadchnul, ale ještě víc popudil, a tak jsem si pořídila psa, abych sama zjistila, jestli je všechno to, o čem Josef Urban píše, možné." Milovníci zvířat, romantiky a hlavně pejskaři, šiřte všemi směry - pro krásu a slávu potomka vlka, vždyť PROTO EXISTUJEME SPOLU. Všem fandům díky! (knihydobrovsky.cz)

„Bez Nerudů a Čapků by byl náš svět nejen mnohem méně zajímavý a zábavný, ale po všech stránkách horší, protože horší bychom byli i my sami. A tak i dnes, v jednadvacátém století, nacházím přinejmenším jeden dobrý důvod, proč stále psát sloupky, fejetony a povídky.“ To jsou slova kardiologa Josefa Veselky z úvodního textu jeho třetí knihy Velká vizita. Glosuje v ní současné dění, těžko pochopitelné společenské jevy, ale i různé zákruty lidské povahy. A hlavně situace, se kterými se dnes a denně setkává ve svém lékařském povolání. „Neruda se svými slavnými fejetony nebo Čapek s ještě slavnějšími sloupky či povídkami by byli aktuální i dnes,“ upozorňuje autor. Dá se předpokládat, že ani jeho postřehy s léty neztratí nic na své aktuálnosti. Sloupky a povídky doplňují ilustrace novináře a stand-up komika Miloše Čermáka. (knihydobrovsky.cz)

Rady, jak se dožít devadesátky, pohádka o utírání zadků nebo proč to geniální lidé mohou mít v práci těžší, než byste čekali. Ale také jaké to je, když stárnutí děsí, které rysy jsou charakteristické pro typ člověka zvaný pijavice, o půvabu stavu zvaného obezita, o situacích, za kterých se vám i mokré spodní prádlo může zdát docela příjemné, jaký je rozdíl mezi Rusy a Rusáky či o tom, že v kritické situaci nespoléhejte na zázrak a neztrácejte naději. Nad těmito a ještě mnohými dalšími tématy se ve své druhé knize zamýšlí kardiolog Josef Veselka. Předmluvou a ilustracemi knihu doprovodil Miloš Čermák. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Kniha obsahuje v češtině nejširší dosud publikovaný výběr latinských citátů, rčení a pořekadel, a to v původní latinské podobě i v českém překladu. Více než 4300 záznamů latinské vzdělanosti je kromě abecedního řazení možno vyhledat i podle českého rejstříku či klíčových slov. (knihydobrovsky.cz)

Houslová přípravka a škola pro začátečníky od autorské dvojice Čermák - Beran je již několik desetiletí oblíbenou a velmi používanou pedagogickou literaturou u nás, o čemž svědčí její právě vycházející 11. vydání. Houslová přípravka, rozdělená na 12 cvičení a na ni navazující Houslová škola pro začátečníky vede žáka co možná nejjednodušším způsobem k uvědomělému ovládnutí hry ve všech tóninách. Odpovídá tomu i rozdělení školy do tří základních kapitol: Hra v základním prstokladu, Hra v tóninách s křížky a Hra v tóninách s béčky. Koncepce školy vychází z přesvědčení, že pouhý prstový výcvik bez věnování pozornosti kvalitě zvuku vede u každého začátečníka k menšímu zájmu o hru a neprobouzí v něm hudebnost. Proto se po celou dobu výuky dbá důsledně na to, aby žákovi všechno, co cvičí i čemu se učí, znělo co nejlépe a příklady, cvičení a melodie v této škole jsou napsány nebo vybrány tak, aby mladí houslisté měli měli z jejich hraní čirou radost a potěšení. (patro.cz)

Kniha obsahuje v češtině nejširší dosud publikovaný výběr latinských citátů, rčení a pořekadel, a to v původní latinské podobě i v českém překladu. Více než 4300 záznamů latinské vzdělanosti je kromě abecedního řazení možno vyhledat i podle českého rejstříku či klíčových slov. (knihydobrovsky.cz)

The Story of Czechs and Slovaks in Canada s podtitulem, It all began with Prince Rupert vytvořil JUDr.Josef Čermák, Q.C. ojedinělé encyklopedické dílo o historii Čechů a Slováků v Kanadě, které je dějovou linií přivedeno až do současnosti se záměrem zobrazit většinu oborů lidské činnosti, v nichž Češi a Slováci v Kanadě vynikli. Kniha obsahuje rejstřík jmenný a věcný cca se čtyřmi tisíci hesel, což dosvědčuje řadu priorit, které autor sleduje od symbolického předání území Kanady dědici tzv. Zimního krále (Friedrich V. Falcký 1596 – 1632), princi Rupertovi. Kniha napsaná v angličtině, je přínosem nejen pro generace Čechů a Slováků v Kanadě, ale při dnešní znalosti anglického jazyka také pro mladší obyvatelstvo, které zde najde velké penzum vědomostí o emigrantech i exulantech do zemí Severní Ameriky, o jejich povolání, včetně vědeckých oborů, v nichž vynikli. Na jednotlivých osudech lidí – osobností - se paralelně promítá historie našich zemí, od její lidské velikosti až po animozity, které nutně provázejí opuštění rodné země. Poznáváme jména a osudy mnohých, kteří svými činy nebo objevy obohatili světovou vědu, aniž bychom tušili jejich domácí kořeny. Kniha je důležitá i pro navázání osobních kontaktů v rozličných oborech, neboť se zabývá hojně současností. Řada osobností se o díle pochvalně vyjádřila. Za všechny jmenujeme: členy Katedry východoevropských studií Torontské univerzity, členy Střediska pro zahraniční studia v Kanadě, USA, ČR, SR a jinde, Společnost pro vědu a umění, krajanské spolky v celé šíři působení, členy mezinárodní organizace Sokol a řadu významných osobností z univerzit v Torontu, Edmontonu, Praze, Brně, Washingtonu, Montrealu, aj., včetně studentů a několika generací. Redakce některých krajanských novin obohatily dílo originálními fotografiemi, které doplňují autorův archiv. (patro.cz)

Desky s obsahem 14 kreseb Marko Čermáka (obsah kreseb na zadní straně desek) (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

"Messi je hráč vlastní kategorie, nikdo jako on už nebude." David Beckham Zrodila by se senzace, a nechybělo k ní mnoho. Messi nejlepší současný fotbalista planety a také historie, jak je titulován, ji málem napsal ke svému jedinečnému příběhu. Fotbalový mimozemšťan se stal téměř protagonistou největšího transferu v dějinách kopané, ale i světového sportu. Nikdo dlouho nechtěl uvěřit, že by opustil milovanou Barcu. Po dvaceti letech a 634 vstřelených gólech v dresu Blaugranas! Nic mu v tomto kroku nemělo zabránit, ani výrok nového kouče Barcelony, Ronalda Koemana: "Je nejbrilantnějším hráčem všech dob a s velkým náskokem." Malý velký Leo hodlal Barcelonu skutečně opustit, důvodem byla a ještě zůstává dlouhodobější nespokojenost s vrcholným vedením klubu a jeho prezidentem Mariou Bartomeuem, který podle hvězdného borce řídí Barcu bez koncepce, hráč dokonce pojmenoval management slovem katastrofa. Zřejmými překážkami změny se ukázaly vystupní klauzuje v hodnotě 700 milionů eur, kterou by nikdo nezaplatil, nedohoda o předčasném odchodu i hrozící soudní spor, který Messi nehodlal s klubem, který jej pro velkou hru a jeho fantastická čísla vychoval, podstoupit. "Prezident mi opakoval, že se na konci sezony můžu rozhodnout, zda zůstanu, nebo odejdu. Ale nedodržel slovo. Barca je klub mého života, nemohl bych se s ní soudit. Dala mi vše a já jí také vše odevzdal. Ani na okamžik by mě nenapadlo, že bych klub hnal k soudu." Pokud totiž připočteme zásahy za Argentinu, tak je dnes Messi už na více než 700 vstřelených brankách při dosažení 50 hattricků ve všech soutěžích, mimořádností nejsou ani čtyři góly v zápase. Suma sumarum 50 branek za sezonu, gól v každém zápase! Podobně jako Cristiano Ronaldo. Oba si na posledních dvanáct let podmanili fotbalový i sportovní svět. Větších celebrit v něm zřejmě nenajdeme. Oproti skvělému Portugalci má však ve vlastnictví o jeden čerstvý klenot navíc. Na sklonku roku 2019 získává už svůj šestý Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu planety a poprvé obdrží Cenu Laureus, je vyhlášen nejlepším sportovcem světa. Lionel, dnes společně právě s Cristianem - po boku Pelého, Maradadony a Cruijffa - ikona kopané a technicky nepochybně nejvybavenější hráč, nepřestává za svou úžasnou kariéru děkovat také dvěma obyčejným a zároveň výjimečným ženám. Matce, a především babičce. Obě nesou pro Lea vzácné jméno Célia. "Posílám vzkaz mojí babičce, která mě k fotbalu přivedla, ale už se nemůže dívat, kam jsem se díky němu dostal." Maminka, vynikající kuchařka, o své matce, tedy oné skvělé babičce, mimochodem umné cukrářce, prozradí: "Trvala na tom, aby Leovi dovolili hrát, když ještě neměl věk, byl nejmladší a nejmenší. ‚Přihrajte Lionelovi, tomu malému chlapci, protože on umí střílet góly,' vykřikovala vždycky. "A byla to ona, přesvědčila nás, abychom mu koupili kopačky." Cesta, jakou Leo, dodnes v podstatě skromný kluk, k velké slávě ušel, se podobá příběhu z fantastického filmu. Jejím základem bylo, že od svých čtyř let miloval balon. "Drobek", jak mu říkali, v jedenácti míč ovládá jako nějaký kouzelník, ve škole s ním všichni chtějí hrát, protože střílí nejvíc gólů. Jenže - jak fotbalová nebesa nadělí Leovi talent, tak mu v předpubertálním věku ubírají na výšce. Nedostává se mu růstového hormonu a ve dvanácti třinácti zůstává sotva na sto třiceti centimetrech! Trpasličí chlapec, navíc často nemocný, byť se jeví jako génius, přece nikdy nedoroste do velkého fotbalu, vidí trenéři. Fyzicky hru prostě nezvládne. Mají strach Lea vůbec postavit, hrozí, že ho mnohem urostlejší protihráči zadupou do země. Kdo si tohle vezme na triko? Nejdříve tradiční klub z Rosaria, Atlético Newell´s Old Boys. Když chlapec oblékne jeho červenočerné barvy, má sedm let, ovšem tehdy ještě nikdo o jeho budoucích strastech netuší. Válí jako fotbalový bůžek, takže se nad jeho chatrným vzrůstem pomalu nikdo nezamýšlí. První otazníky přicházejí a jejich rébus nastává po Leových desátých narozeninách. Resumé vyhlíží jednoznačně. Pokud se chce jedinečný talent prosadit, musí podstoupit náročnou hormonální léčbu. Kdo ji ale zaplatí, když rodiče, pomalu zoufalí Célie a Jorge, prostředky nemají? Po složitých peripetiích přelétne třináctiletý Lionel deset tisíc kilometrů do akademie Barcelony, výjimečné líhně La Masia. Modročervení "blaugranas" v roce 2000 zatím spíše pouze tuší, že získávají unikátní talent, ale že se stávají vlastníky nejcennějšího fotbalového klenotu současnosti, poznávají až o pár let později. Leo zatím pod dohledem nejlepších odborníků vyroste k 169 centimetrům. V necelých osmnácti oblékne dres prvního týmu Barcy a současně přivede Argentinu k titulu mistrů světa dvacetiletých. Už v roce 2009, ve svých dvaadvaceti, poprvé získá Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu planety. Vystřídá na trůnu Cristiana Ronalda a pak nejcennější individuální trofej zvedne jako první fotbalista historie nad hlavu hned šestkrát (2009, 2010, 2011, 2012, 2015 a 2019)! Lionel a Christiano, novodobí giganti fotbalu, pořádají střelecké dostih (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

"Messi je hráč vlastní kategorie, nikdo jako on už nebude." David Beckham Zrodila by se senzace, a nechybělo k ní mnoho. Messi nejlepší současný fotbalista planety a také historie, jak je titulován, ji málem napsal ke svému jedinečnému příběhu. Fotbalový mimozemšťan se stal téměř protagonistou největšího transferu v dějinách kopané, ale i světového sportu. Nikdo dlouho nechtěl uvěřit, že by opustil milovanou Barcu. Po dvaceti letech a 634 vstřelených gólech v dresu Blaugranas! Nic mu v tomto kroku nemělo zabránit, ani výrok nového kouče Barcelony, Ronalda Koemana: "Je nejbrilantnějším hráčem všech dob a s velkým náskokem." Malý velký Leo hodlal Barcelonu skutečně opustit, důvodem byla a ještě zůstává dlouhodobější nespokojenost s vrcholným vedením klubu a jeho prezidentem Mariou Bartomeuem, který podle hvězdného borce řídí Barcu bez koncepce, hráč dokonce pojmenoval management slovem katastrofa. Zřejmými překážkami změny se ukázaly vystupní klauzuje v hodnotě 700 milionů eur, kterou by nikdo nezaplatil, nedohoda o předčasném odchodu i hrozící soudní spor, který Messi nehodlal s klubem, který jej pro velkou hru a jeho fantastická čísla vychoval, podstoupit. "Prezident mi opakoval, že se na konci sezony můžu rozhodnout, zda zůstanu, nebo odejdu. Ale nedodržel slovo. Barca je klub mého života, nemohl bych se s ní soudit. Dala mi vše a já jí také vše odevzdal. Ani na okamžik by mě nenapadlo, že bych klub hnal k soudu." Pokud totiž připočteme zásahy za Argentinu, tak je dnes Messi už na více než 700 vstřelených brankách při dosažení 50 hattricků ve všech soutěžích, mimořádností nejsou ani čtyři góly v zápase. Suma sumarum 50 branek za sezonu, gól v každém zápase! Podobně jako Cristiano Ronaldo. Oba si na posledních dvanáct let podmanili fotbalový i sportovní svět. Větších celebrit v něm zřejmě nenajdeme. Oproti skvělému Portugalci má však ve vlastnictví o jeden čerstvý klenot navíc. Na sklonku roku 2019 získává už svůj šestý Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu planety a poprvé obdrží Cenu Laureus, je vyhlášen nejlepším sportovcem světa. Lionel, dnes společně právě s Cristianem - po boku Pelého, Maradadony a Cruijffa - ikona kopané a technicky nepochybně nejvybavenější hráč, nepřestává za svou úžasnou kariéru děkovat také dvěma obyčejným a zároveň výjimečným ženám. Matce, a především babičce. Obě nesou pro Lea vzácné jméno Célia. "Posílám vzkaz mojí babičce, která mě k fotbalu přivedla, ale už se nemůže dívat, kam jsem se díky němu dostal." Maminka, vynikající kuchařka, o své matce, tedy oné skvělé babičce, mimochodem umné cukrářce, prozradí: "Trvala na tom, aby Leovi dovolili hrát, když ještě neměl věk, byl nejmladší a nejmenší. ‚Přihrajte Lionelovi, tomu malému chlapci, protože on umí střílet góly,' vykřikovala vždycky. "A byla to ona, přesvědčila nás, abychom mu koupili kopačky." Cesta, jakou Leo, dodnes v podstatě skromný kluk, k velké slávě ušel, se podobá příběhu z fantastického filmu. Jejím základem bylo, že od svých čtyř let miloval balon. "Drobek", jak mu říkali, v jedenácti míč ovládá jako nějaký kouzelník, ve škole s ním všichni chtějí hrát, protože střílí nejvíc gólů. Jenže - jak fotbalová nebesa nadělí Leovi talent, tak mu v předpubertálním věku ubírají na výšce. Nedostává se mu růstového hormonu a ve dvanácti třinácti zůstává sotva na sto třiceti centimetrech! Trpasličí chlapec, navíc často nemocný, byť se jeví jako génius, přece nikdy nedoroste do velkého fotbalu, vidí trenéři. Fyzicky hru prostě nezvládne. Mají strach Lea vůbec postavit, hrozí, že ho mnohem urostlejší protihráči zadupou do země. Kdo si tohle vezme na triko? Nejdříve tradiční klub z Rosaria, Atlético Newell´s Old Boys. Když chlapec oblékne jeho červenočerné barvy, má sedm let, ovšem tehdy ještě nikdo o jeho budoucích strastech netuší. Válí jako fotbalový bůžek, takže se nad jeho chatrným vzrůstem pomalu nikdo nezamýšlí. První otazníky přicházejí a jejich rébus nastává po Leových desátých narozeninách. Resumé vyhlíží jednoznačně. Pokud se chce jedinečný talent prosadit, musí podstoupit náročnou hormonální léčbu. Kdo ji ale zaplatí, když rodiče, pomalu zoufalí Célie a Jorge, prostředky nemají? Po složitých peripetiích přelétne třináctiletý Lionel deset tisíc kilometrů do akademie Barcelony, výjimečné líhně La Masia. Modročervení "blaugranas" v roce 2000 zatím spíše pouze tuší, že získávají unikátní talent, ale že se stávají vlastníky nejcennějšího fotbalového klenotu současnosti, poznávají až o pár let později. Leo zatím pod dohledem nejlepších odborníků vyroste k 169 centimetrům. V necelých osmnácti oblékne dres prvního týmu Barcy a současně přivede Argentinu k titulu mistrů světa dvacetiletých. Už v roce 2009, ve svých dvaadvaceti, poprvé získá Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu planety. Vystřídá na trůnu Cristiana Ronalda a pak nejcennější individuální trofej zvedne jako první fotbalista historie nad hlavu hned šestkrát (2009, 2010, 2011, 2012, 2015 a 2019)! Lionel a Christiano, novodobí giganti fotbalu, pořádají střelecké dostihy. Co na tom, že Ronaldo vstřelí v jedné sezoně za Real Madrid 60 branek, když Messi jich v Barce zapíše 73, a překoná i legendu Gerda Müllera. Leo se v jediném ročníku Champions League raduje čtrnáctkrát, aby ho pak Cristiano v roce 2014 překonal hned sedmnácti zásahy. Lionel by se mohl pyšnit celou řadou fantastických statistik, chlapec z Rosaria však jen skromně řekne: "Lámání rekordů je výsledkem několika věcí: ve fotbale se to však stane, když vám k tomu pomůže tým. Myslím si, že se pořád učím nové věci, a určitě tady bude vždycky něco, co se dá zlepšit." Messi a Ronaldo jsou z jiné planety. Přemohli to, co bylo, a předběhli i to, co bude. A Diego Maradona, mistr světa z roku 1986, už o osmnáctiletém Leovi bez obav prohlásí: "Viděl jsem hráče, který převezme mou úlohu v argentinském fotbale. Jeho jméno je Messi a je mým nástupcem. On mě jednou nahradí a bude nejlepší na světě." Diegova předpověd se naplňuje, až na jediné. Zatímco Leo vyhrál s Barcelonou vše, co je možné, krom jiného deset španělských titulů a čtyřikrát Champions League, jako kapitán Albicelestes zatím dosáhne "jen" na světové stříbro na Mondialu v Brazílii. A tak toužebně vzhlíží k zisku Světovému poháru na MS v Kataru 2022 a myslí na svůj největší sen. "Chtěl bych se stát s Argentinou mistrem světa." Vydejme se na Messiho neuvěřitelnou cestu dlážděnou výsostným uměním velkého hráče a posetou fotbalovými diamanty, ostatně Andrés Iniesta, mistr světa a dirigent slavné éry Barcy, o Leovi řekl: "Má schopnost praktikovat magii." (patro.cz)

Nejstarší z velkých básnických skladeb anglické literatury vznikla patrně na přelomu osmého a devátého století v anglosaské Anglii (jejíž dějiny se tradičně rámují lety 449–1066) a dochovala se v jediném rukopisu z doby kolem roku 1000. Děj skladby vyrůstá ze starogermánských lidových pověstí a využívá motivů z mýtů i povětšinou ústně předávaných hrdinských písní (řada z nich se objevuje i v literárních památkách germánského Severu po roce 1200). Osu děje představují tři hrdinské souboje starogermánského válečníka Béowulfa, který dal básnické skladbě jméno: nejprve s obrem Grendelem, posléze jeho matkou a nakonec s ohnivým drakem. Děj skladby zasadil její neznámý tvůrce do meditativního rámce, jehož tématem je vztah anglického křesťana sklonku prvního tisíciletí ke vznešené, avšak pohanské starogermánské minulosti. Poprvé česky Béowulf vyšel až po více než tisíci letech od doby svého vzniku roku 2003 v překladu a s komentáři Jana Čermáka. Přítomná podoba knihy představuje rozšířené a upravené druhé vydání skladby s ilustracemi Františka Štorma a v grafické úpravě Jana Franty. (patro.cz)

Rozklad sebeobrazu člověka v době antropocénu, tedy tzv. epoše lidstva, jde ruku v ruce s pochopením jeho kulturní i materiální prekarity a možného vyhynutí. Zpomalený, ale vytrvalý kolaps ekosystémů nevěstí komplexním druhům nic dobrého, a čím dále a hlouběji dohlédne nahá opice realitu světa, tím rychleji ztratí půdu pod nohama a nebe jí spadne na hlavu. ReturnSelf.New nabízí manuál pro apoptózu toho, co je třeba zanechat za sebou, abychom se mohli stát tím, čím je třeba. (knihydobrovsky.cz)

Kniha povídek. (knihydobrovsky.cz)

Nejstarší z velkých básnických skladeb anglické literatury vznikla patrně na přelomu osmého a devátého století v anglosaské Anglii (jejíž dějiny se tradičně rámují lety 449-1066) a dochovala se v jediném rukopisu z doby kolem roku 1000. Děj skladby vyrůstá ze starogermánských lidových pověstí a využívá motivů z mýtů i povětšinou ústně předávaných hrdinských písní (řada z nich se objevuje i v literárních památkách germánského Severu po roce 1200). Osu děje představují tři hrdinské souboje starogermánského válečníka Béowulfa, který dal básnické skladbě jméno: nejprve s obrem Grendelem, posléze jeho matkou a nakonec s ohnivým drakem. Děj skladby zasadil její neznámý tvůrce do meditativního rámce, jehož tématem je vztah anglického křesťana sklonku prvního tisíciletí ke vznešené, avšak pohanské starogermánské minulosti. Poprvé česky Béowulf vyšel až po více než tisíci letech od doby svého vzniku roku 2003 v překladu a s komentáři Jana Čermáka. Přítomná podoba knihy představuje rozšířené a upravené druhé vydání skladby s ilustracemi Františka Štorma a v grafické úpravě Jana Franty. (knihydobrovsky.cz)

Pochybnosti o tom, co byla a nebyla bitva na Bílé hoře, o co tam šlo i jaká byla její skutečná role v dění spojeném s tehdy probíhající třicetiletou válkou, vyjádřila v minulosti již celá rada badatelů. Mýtu o této údajné bitvě neodpovídala ani fakta o počtu lidí, kteří měli být na údajném bojišti pohřbeni, ani sled událostí, které tomu předcházely či tech, které potom následovaly. Autor této studie použil k podpoře tvrzení, že jde o rozsáhlý a po čtyři století pečlivě udržovaný podvod, nejen autentické dokumenty, které ač jsou již delší dobu známé, nikdy ale dosud nebyly ze strany domácích či zahraničních dějepisců využity (např. revers českých stavů), stejně jako některá svědectví renomovaných domácích badatelů z raného novověku. Vedle děl P. Skály ze Zhoře, J. A. Komenského či korespondence vedené mezi Z. V. P. Lobkovicem a jeho ženou Polyxenou zde byly využity i jiné informace jak z této doby, tak i z doby pozdější. Výsledky analýzy těchto i jiných informací byly využity také k přehodnocení role rady osobností z té doby a k podpoře názoru, že za tímto podvodem se skrýval především zájem nejen tehdejší katolické církve motivovaný krádeží rozsáhlého majetku, ale i spousta dalších lží a falz umožňujících dlouhodobě deformovat české dějiny v posledních čtyřech stoletích, včetně např. role tzv. zimního krále či J. M. Thurna. Základním nástrojem použitým k rekonstrukci bělohorského podvodu je vedle využití zdravého rozumu také T-analýza, aplikovaná jako metoda pro studium jevu a procesu, které se nikdy - podobně jako bitva na Bílé hoře - nestaly, již v předchozích autorových studiích. Konkrétně v knize Na prahu ztemnění či Dlouhá černá totalita vydané v roce 2014 jako 1. a 2. díl knihy Bílá hora a černá totalita. Navazujei na trilogii vydanou v nakladatelství Naše vojsko v letech 2010-2012 pod názvem Operace Únor 1948, Operace Srpen 1968 či Operace Listopad 1989. (patro.cz)

Zažíváme nový fenomén s popularitou příliš nevzdálenou Jaromíru Jágrovi. Ano, máme pocit, že zíráme na zcela novou sportovní divu, která nás okouzlila svou osobností a rovněž strhla sportovními výkony, a navíc jde o ženu neorenesanční! Rodačka z Jablonce píše opravdu velký příběh. Od dětství vzhlíží k mamince, stříbrné v běhu na lyžích z olympiády v Sarajevu 1984, nejen kvůli sportovním výsledkům, ale hlavně proto, že v ní vidí ženu čestnou a vůbec výjimečnou. Do lyžařských tréninků se zpočátku ovšem nehrne. Začne na ně chodit hlavně kvůli kamarádům a dětem, které znala. Ostatně jako malá holka touží být herečkou anebo zpěvačkou a také sní o krásném princi. Toho zřejmě nyní potkala, ale sotva mohla tušit, že zůstane u sportu, který zrovna není pro princezny. „Naši mě vedli i uměleckým směrem. Chodila jsem malovat, na klavír a zpívat, vystudovala uměleckou školu, takže jsem vždycky inklinovala spíš k umění než ke sportu. Jenže, dostala jsem se do puberty, a když mám být upřímná, bála jsem se, ztloustnu, tak jsem dala sportu ještě šanci.“ První velký úspěch zažívá ve svých devatenácti na juniorském mistrovství světa v kanadském Canmore, kde společně s Veronikami Vítkovou a Zvařičovou získává zlato ve štafetě. První dospělý triumf slaví ve slovinské Pokljuce, aby pak zapsala sérii dalších jedenácti velkých vítězství ve Světovém poháru. K úspěchům samozřejmě náleží individuální stříbra z olympiády v Soči a mistrovství světa ve Finsku 2015, kde slaví i zlato ve smíšené štafetě. Cestu na vrchol však nemá jednoduchou. Gabriela v roce 2011 překoná mononukleózu a rovněž nečekanou krizi po olympiádě v Soči a s ní i pokles sportovní výkonnosti. Zažívá syndrom vyhoření a únavy, závodí bez chuti, hlavou procházejí myšlenky o konci kariéry. Zpátky ji naštěstí navrací vítězný sprint v prosinci 2014, po dvou letech opět v Pokljuce, místě pro ni zřejmě zaslíbeném. Složitou cestu k vrcholu završuje vítězstvím Světového poháru v sezoně 2015/16, stává se tak nejlepší biatlonistkou světa. „Je to prostě mazec a splněný sen. Není nic víc, než křišťálový glóbus.“ A pak je tu vedle sportovního renomé zcela nepřehlédnutelný a neopomenutelný Gabrielin fantom. Už zdaleka není pouhou kráskou na lyžích a s flintou, ale hlavně ženou obdivovanou muži, to samozřejmě, ale i stejným pohlavím. Proč? Nepochybně pro onu neorenesanci, umělecké nadání a oduševnělost. Hrdinka knihy je především žena, a jak sama říká – žena musí dobře vypadat v každé situaci – a Gabriela také řekne, že pravá krása se skrývá uvnitř nás, a tak je navíc ženou velmi inspirativní, pozitivní, osvěžující a vtipnou – i půvabně roztržitou – a také hodně přemýšlející a vystupující s pokorou. „Věřím, že bez ní to nikdy nejde. Člověk by měl stát nohama pevně na zemi. Odmala mě rodiče vychovávali k tomu, že pokud je někdo úspěšný, o to víc se na něm cení, když zůstane normální a skromný,“ vysloví mladá žena, která už dávno není pouze krásná. I proto autor otevírá stránky pozoruhodného příběhu Češky, která před našima očima dobývá svět. (patro.cz)

Petr Kellner, jedinečný člověk a nejúspěšnější podnikatel střední a východní Evropy, tvůrce obchodní říše s objemem 400 milard korun už mezi námi není. Mimořádného muže potkala 27. března 2021 mimořádně tragická smrt v aljašských horách. Napadne nás paralela s Tomášem Baťou, jehož život rovněž skončil leteckou havárií, taktéž ve věku 56 let. Oba dokázali v podstatě z ničeho vybudovat podnikatelské imperium, lidé, kteří je znali, je jmenovali jako nesmírně inspirativní a tvrdě pracující dříče. Kellner byl a zůstane člověkem obdivuhodným, ale rovněž velice zaviděným, pro někoho kontroverzním, představujícím v onom malém českém rybníku, jak naše nerozlehlé teritorium od západní po východní hranici výstižně pojmenoval můj kamarád, hudební skladatel Karel Svoboda, zjevením zcela vyjímečným. Jak se Miloš Forman prosadil v Hollywoodu, jak si Jaromír Jágr podmanil Národní hokejovou ligu, a tím i Ameriku, a pak i Rusko, jak se stal známým v Číně, tak se Petr Kellner zařadil do stovky nejbohatších lidí planety a zároveň získal nezpochybnitelné světové uznání. Své vize dokázal prosadit v Rusku, kde také založil privatizační společnost Petr Veliký - jak symbolické pojmenování, tak i v Číně, občany nejlidnatější země naučil nakupovat na splátky. Jak je možné, že rodák z České Lípy, kdysi řadový pracovník barrandovské produkce a prodejce kopírek, vystoupí s majetkem v hodnotě 15 miliard dolarů až k vrcholu světového finančního piedestalu. Jak začala jeho cesta vzhůru, jak se vypracoval mezi finanční elitu, jak vystavěl obří podnikatelskou společnost? Jako autora mě samozřejmě zajímá nejen Kellner byznysman, ale také Kellner člověk i proto, že jsem sám poznal a zažíval naše nové podnikatelské prostředí let devadesátých a přelomu našich věků, a také ho věrně i se zajímavými osobními setkáními a dnes i s určitým nadhledem líčím. První myšlenka o takové knize přišla už v čase Kellnerových pětačtyřicátin, ale uvědomil jsem si, že na takový velký příběh je ještě brzy, ale už od roku 2016 jsem se na tvorbu psychicky i fakticky připravoval. A přiznám se, "napsat Kellnera" bylo pro mě podobně náročné, ale i krásné a prožívající, jako vytvořit autorizovanou knihu Člověk Havel, dle mého pohledu práci o "otci naší doby". Petr Kellner se navíc dokázal stát nejbohatším Čechem oproti jiným dolarovým miliardářům, ať už Bakalovi či Babišovi (on se Kellnera reálně bál a současně mu záviděl jeho globální ambice a noblesu), nemluvě o Krejčířovi či Koženém, bez finančního, natož občanského či politického, skandálu, bez poskvrny, ryzí podnikatelskou cestou, výstavbou vlastního impéria PPF. Za "Pana Tajemného" i "Neviditelného", člověka, který se na veřejnosti ukazoval velice zřídka, a pokud ano, vystupoval velice normálně a skromně, promlouvají zejména pozoruhodné činy. Často spatřován, natož holedbán a oslavován, být rozhodně netoužil, i proto ho lidé viděli a pojmenovávali tak záhadně. Držel se zásady Milana Kundery, světově nejuznávanějšího současného českého spisovatele. Dnes dvaadevadesátiletý bard žijící ve Francii, řekl: "Když poskytnete veřejnosti tvář, ztrácíte i sám sebe." Ano, za Kellnera hovoří zejména významné obchody, včetně nedávné koupě televize Nova a společnosti CME, úspěšné konglomerace a obří černá dolarová čísla. Petr přitom nebyl nějakým nadčlověkem, ale v každém případě nadaným i odvážným mužem, a také dobrým manželem a otcem velké rodiny. Rovněž sběratelem umění, fanouškem sportu, zejména špičkového fotbalu, gurmánem i milovníkem moderní hudby i velkým donátorem. "Je to ten nejúžasnější táta na světě. Chápu, že je v byznysu přísný, protože - aby zvládl řídit něco tak obrovského, to člověk nesmí být úplně lehkomyslný, ale já znám tátu jako rodiče," svěřila dcera Anna. "Vyrůstali jsme jako každá jiná rodina. Jasně, mohli jsme pak odletět do Španělska nebo jinam, ale co se týče hodnot a výchovy, tohle naši vedli normálně. Že táta vždycky hodně dbal na to, aby jeho soukromý život nebyl veřejný, nám neuvěřitelně pomohlo, protože jsme neměli problémy jako nějaké celebrity. Dovolilo nám to vyrůstat běžným způsobem." Ano, Kellner byl také normálním člověkem, který chápal své impérium jako velkou rodinu, kterou dokázal řídit i v teplákách a v pohodlí svého obývacího pokoje. Uměl vzít manželku a děti do restaurace, a když byl spokojen, odměnil královským dýškem udiveného číšníka, který kolikrát vůbec ani netušil, kým byl obdarován. Pokud se s očekávanou kvalitou jídla nesetkal, prostě zaplatil a odešel. V posledním čase byl Kellner také mužem, který výrazně vstoupil do debaty o kvalitě a směřování naší společnosti, jíž viditelně chybí jasná cesta, jakou bychom se měli vydat v příštích dvaceti třiceti letech. Málokdo také ví, že stamiliony korun investoval prostřednictvím své společnosti Sotio do vývoje léků na léčbu leukémie, lymfomů a nádorových onemocnění, přičemž švýcarská firma Celestia Biotech po letitých laboratorních testech realizuje již zkoušení léku na léčbu leukémie na člověku. Značné prostředky věnoval na vzdělání dětí. Petr Kellner byl reálným podnikatelem, který říkal, že v dnešní rozdělené společnosti stále více převládá zjednodušené vidění světa na úkor dialogu a vzájemného naslouchání. "Někdy se už zdá, že světy na sociálních sítích a virtuální obrazy jsou důležitější než reálné činy. Nemyslím si to. Pořád věřím, že život spočívá v tom, co skutečně děláme. Jednou bych chtěl, aby se na PPF koukalo jako na firmu, která to někam dotáhla. Ve smyslu: to je naše evropská firma. Aby mohli být lidé pyšní, nejen ti z PPF." Pro mě osobně se Petr Kellner stal rovněž velkým vizionářem, viděl to, co my obyčejní smrtelníci nevidíme, viděl tam, kam my nedohlédneme. Dovolím si napsat, že Petr Kellner se společně s Václavem Havlem a Karlem Gottem stal největším Čechem naší doby. (patro.cz)

Zažíváme nový fenomén s popularitou příliš nevzdálenou Jaromíru Jágrovi. Ano, máme pocit, že zíráme na zcela novou sportovní divu, která nás okouzlila svou osobností a rovněž strhla sportovními výkony, a navíc jde o ženu neorenesanční! Rodačka z Jablonce píše opravdu velký příběh. Od dětství vzhlíží k mamince, stříbrné v běhu na lyžích z olympiády v Sarajevu 1984, nejen kvůli sportovním výsledkům, ale hlavně proto, že v ní vidí ženu čestnou a vůbec výjimečnou. Do lyžařských tréninků se zpočátku ovšem nehrne. Začne na ně chodit hlavně kvůli kamarádům a dětem, které znala. Ostatně jako malá holka touží být herečkou anebo zpěvačkou a také sní o krásném princi. Toho zřejmě nyní potkala, ale sotva mohla tušit, že zůstane u sportu, který zrovna není pro princezny. „Naši mě vedli i uměleckým směrem. Chodila jsem malovat, na klavír a zpívat, vystudovala uměleckou školu, takže jsem vždycky inklinovala spíš k umění než ke sportu. Jenže, dostala jsem se do puberty, a když mám být upřímná, bála jsem se, ztloustnu, tak jsem dala sportu ještě šanci.“ První velký úspěch zažívá ve svých devatenácti na juniorském mistrovství světa v kanadském Canmore, kde společně s Veronikami Vítkovou a Zvařičovou získává zlato ve štafetě. První dospělý triumf slaví ve slovinské Pokljuce, aby pak zapsala sérii dalších jedenácti velkých vítězství ve Světovém poháru. K úspěchům samozřejmě náleží individuální stříbra z olympiády v Soči a mistrovství světa ve Finsku 2015, kde slaví i zlato ve smíšené štafetě. Cestu na vrchol však nemá jednoduchou. Gabriela v roce 2011 překoná mononukleózu a rovněž nečekanou krizi po olympiádě v Soči a s ní i pokles sportovní výkonnosti. Zažívá syndrom vyhoření a únavy, závodí bez chuti, hlavou procházejí myšlenky o konci kariéry. Zpátky ji naštěstí navrací vítězný sprint v prosinci 2014, po dvou letech opět v Pokljuce, místě pro ni zřejmě zaslíbeném. Složitou cestu k vrcholu završuje vítězstvím Světového poháru v sezoně 2015/16, stává se tak nejlepší biatlonistkou světa. „Je to prostě mazec a splněný sen. Není nic víc, než křišťálový glóbus.“ A pak je tu vedle sportovního renomé zcela nepřehlédnutelný a neopomenutelný Gabrielin fantom. Už zdaleka není pouhou kráskou na lyžích a s flintou, ale hlavně ženou obdivovanou muži, to samozřejmě, ale i stejným pohlavím. Proč? Nepochybně pro onu neorenesanci, umělecké nadání a oduševnělost. Hrdinka knihy je především žena, a jak sama říká – žena musí dobře vypadat v každé situaci – a Gabriela také řekne, že pravá krása se skrývá uvnitř nás, a tak je navíc ženou velmi inspirativní, pozitivní, osvěžující a vtipnou – i půvabně roztržitou – a také hodně přemýšlející a vystupující s pokorou. „Věřím, že bez ní to nikdy nejde. Člověk by měl stát nohama pevně na zemi. Odmala mě rodiče vychovávali k tomu, že pokud je někdo úspěšný, o to víc se na něm cení, když zůstane normální a skromný,“ vysloví mladá žena, která už dávno není pouze krásná. I proto autor otevírá stránky pozoruhodného příběhu Češky, která před našima očima dobývá svět. (knihydobrovsky.cz)

Pochybnosti o tom, co byla a nebyla bitva na Bílé hoře, o co tam šlo i jaká byla její skutečná role v dění spojeném s tehdy probíhající třicetiletou válkou, vyjádřila v minulosti již celá rada badatelů. Mýtu o této údajné bitvě neodpovídala ani fakta o počtu lidí, kteří měli být na údajném bojišti pohřbeni, ani sled událostí, které tomu předcházely či tech, které potom následovaly. Autor této studie použil k podpoře tvrzení, že jde o rozsáhlý a po čtyři století pečlivě udržovaný podvod, nejen autentické dokumenty, které ač jsou již delší dobu známé, nikdy ale dosud nebyly ze strany domácích či zahraničních dějepisců využity (např. revers českých stavů), stejně jako některá svědectví renomovaných domácích badatelů z raného novověku. Vedle děl P. Skály ze Zhoře, J. A. Komenského či korespondence vedené mezi Z. V. P. Lobkovicem a jeho ženou Polyxenou zde byly využity i jiné informace jak z této doby, tak i z doby pozdější. Výsledky analýzy těchto i jiných informací byly využity také k přehodnocení role rady osobností z té doby a k podpoře názoru, že za tímto podvodem se skrýval především zájem nejen tehdejší katolické církve motivovaný krádeží rozsáhlého majetku, ale i spousta dalších lží a falz umožňujících dlouhodobě deformovat české dějiny v posledních čtyřech stoletích, včetně např. role tzv. zimního krále či J. M. Thurna. Základním nástrojem použitým k rekonstrukci bělohorského podvodu je vedle využití zdravého rozumu také T-analýza, aplikovaná jako metoda pro studium jevu a procesu, které se nikdy - podobně jako bitva na Bílé hoře - nestaly, již v předchozích autorových studiích. Konkrétně v knize Na prahu ztemnění či Dlouhá černá totalita vydané v roce 2014 jako 1. a 2. díl knihy Bílá hora a černá totalita. Navazujei na trilogii vydanou v nakladatelství Naše vojsko v letech 2010-2012 pod názvem Operace Únor 1948, Operace Srpen 1968 či Operace Listopad 1989. (knihydobrovsky.cz)

Petr Kellner, jedinečný člověk a nejúspěšnější podnikatel střední a východní Evropy, tvůrce obchodní říše s objemem 400 milard korun už mezi námi není. Mimořádného muže potkala 27. března 2021 mimořádně tragická smrt v aljašských horách. Napadne nás paralela s Tomášem Baťou, jehož život rovněž skončil leteckou havárií, taktéž ve věku 56 let. Oba dokázali v podstatě z ničeho vybudovat podnikatelské imperium, lidé, kteří je znali, je jmenovali jako nesmírně inspirativní a tvrdě pracující dříče. Kellner byl a zůstane člověkem obdivuhodným, ale rovněž velice zaviděným, pro někoho kontroverzním, představujícím v onom malém českém rybníku, jak naše nerozlehlé teritorium od západní po východní hranici výstižně pojmenoval můj kamarád, hudební skladatel Karel Svoboda, zjevením zcela vyjímečným. Jak se Miloš Forman prosadil v Hollywoodu, jak si Jaromír Jágr podmanil Národní hokejovou ligu, a tím i Ameriku, a pak i Rusko, jak se stal známým v Číně, tak se Petr Kellner zařadil do stovky nejbohatších lidí planety a zároveň získal nezpochybnitelné světové uznání. Své vize dokázal prosadit v Rusku, kde také založil privatizační společnost Petr Veliký - jak symbolické pojmenování, tak i v Číně, občany nejlidnatější země naučil nakupovat na splátky. Jak je možné, že rodák z České Lípy, kdysi řadový pracovník barrandovské produkce a prodejce kopírek, vystoupí s majetkem v hodnotě 15 miliard dolarů až k vrcholu světového finančního piedestalu. Jak začala jeho cesta vzhůru, jak se vypracoval mezi finanční elitu, jak vystavěl obří podnikatelskou společnost? Jako autora mě samozřejmě zajímá nejen Kellner byznysman, ale také Kellner člověk i proto, že jsem sám poznal a zažíval naše nové podnikatelské prostředí let devadesátých a přelomu našich věků, a také ho věrně i se zajímavými osobními setkáními a dnes i s určitým nadhledem líčím. První myšlenka o takové knize přišla už v čase Kellnerových pětačtyřicátin, ale uvědomil jsem si, že na takový velký příběh je ještě brzy, ale už od roku 2016 jsem se na tvorbu psychicky i fakticky připravoval. A přiznám se, "napsat Kellnera" bylo pro mě podobně náročné, ale i krásné a prožívající, jako vytvořit autorizovanou knihu Člověk Havel, dle mého pohledu práci o "otci naší doby". Petr Kellner se navíc dokázal stát nejbohatším Čechem oproti jiným dolarovým miliardářům, ať už Bakalovi či Babišovi (on se Kellnera reálně bál a současně mu záviděl jeho globální ambice a noblesu), nemluvě o Krejčířovi či Koženém, bez finančního, natož občanského či politického, skandálu, bez poskvrny, ryzí podnikatelskou cestou, výstavbou vlastního impéria PPF. Za "Pana Tajemného" i "Neviditelného", člověka, který se na veřejnosti ukazoval velice zřídka, a pokud ano, vystupoval velice normálně a skromně, promlouvají zejména pozoruhodné činy. Často spatřován, natož holedbán a oslavován, být rozhodně netoužil, i proto ho lidé viděli a pojmenovávali tak záhadně. Držel se zásady Milana Kundery, světově nejuznávanějšího současného českého spisovatele. Dnes dvaadevadesátiletý bard žijící ve Francii, řekl: "Když poskytnete veřejnosti tvář, ztrácíte i sám sebe." Ano, za Kellnera hovoří zejména významné obchody, včetně nedávné koupě televize Nova a společnosti CME, úspěšné konglomerace a obří černá dolarová čísla. Petr přitom nebyl nějakým nadčlověkem, ale v každém případě nadaným i odvážným mužem, a také dobrým manželem a otcem velké rodiny. Rovněž sběratelem umění, fanouškem sportu, zejména špičkového fotbalu, gurmánem i milovníkem moderní hudby i velkým donátorem. "Je to ten nejúžasnější táta na světě. Chápu, že je v byznysu přísný, protože - aby zvládl řídit něco tak obrovského, to člověk nesmí být úplně lehkomyslný, ale já znám tátu jako rodiče," svěřila dcera Anna. "Vyrůstali jsme jako každá jiná rodina. Jasně, mohli jsme pak odletět do Španělska nebo jinam, ale co se týče hodnot a výchovy, tohle naši vedli normálně. Že táta vždycky hodně dbal na to, aby jeho soukromý život nebyl veřejný, nám neuvěřitelně pomohlo, protože jsme neměli problémy jako nějaké celebrity. Dovolilo nám to vyrůstat běžným způsobem." Ano, Kellner byl také normálním člověkem, který chápal své impérium jako velkou rodinu, kterou dokázal řídit i v teplákách a v pohodlí svého obývacího pokoje. Uměl vzít manželku a děti do restaurace, a když byl spokojen, odměnil královským dýškem udiveného číšníka, který kolikrát vůbec ani netušil, kým byl obdarován. Pokud se s očekávanou kvalitou jídla nesetkal, prostě zaplatil a odešel. V posledním čase byl Kellner také mužem, který výrazně vstoupil do debaty o kvalitě a směřování naší společnosti, jíž viditelně chybí jasná cesta, jakou bychom se měli vydat v příštích dvaceti třiceti letech. Málokdo také ví, že stamiliony korun investoval prostřednictvím své společnosti Sotio do vývoje léků na léčbu leukémie, lymfomů a nádorových onemocnění, přičemž švýcarská firma Celestia Biotech po letitých laboratorních testech realizuje již zkoušení léku na léčbu leukémie na člověku. Značné prostředky věnoval na vzdělání dě (knihydobrovsky.cz)

Vysvobození princezny Violet z rukou únosců by pro Etiena a Jeffa znamenalo vyhlídku na lepší život. Jejich šance na úspěch nejsou malé. Jeff má totiž magickou schopnost, která mu umožňuje přenášet se do cizích těl. Proč si ale nechávat princeznu, když je tenhle kluk mnohem zajímavější kořist? Záchranná výprava se tak změní v léčku. Podaří se Etienovi, Violet a Casey najít ztracený národ Sopečných lidí, který jako jediný může Jeffovi pomoct? (knihydobrovsky.cz)

Samuel Porten, muzikálně nadané a citlivé dítě, má před sebou slibnou kariéru houslisty, ale jeho dětská duše prochází peklem neharmonické viktoriánské rodiny obchodníka s nemovitostmi a jeho ambiciózní, zneuznané ženy - životem zhrzené matky prahnoucí po uznání. Samuel se před matčiným despotismem uzavírá a začíná si utvářet svůj vlastní svět - plný otázek, hledání a zejména fantazie. Po nenadálé otcově smrti se v jeho životě příliš nezmění, ale pak do jejich domu přijde Marion, dívka, která se příležitostně stará o chod domácnosti. Vzájemná náklonost Marion a Samuela přeroste v hlubší vztah. Samuel nalézá odvahu k úniku z dusivého sevření své matky a věří, že Marion mu pomůže se osamostatnit. Jejich společný samostatný život se zdá být životním vítězstvím. Samuel ale netuší, jak zrádný se tento krok, na který není připraven, ukáže. Samuelovy city k Marion jsou konfrontovány s jeho veřejným úspěchem virtuosa a Samuel nedokáže střízlivě zhodnotit svůj nově získaný status celebrity. Status, o němž až příliš pozdě pochopí, jak je iluzorní. Vztah s Marion se hroutí a po jejím nečekaném zmizení se Samuelovi jeho život na dlouhá léta vymkne z rukou. Díky pomoci rodinného přítele pana Harta a také pomoci matky, které není osud syna lhostejný a zpovzdálí vše sleduje, se Samuel těžce a pozvolna ze svých démonů vzpamatovává a postupně nachází vůli k proměně. Je to dlouhý proces, během něhož se mu podaří poznat svoji dceru, najít cestu k novému životu, k novým hodnotám, k poznání sebe samého. Prchavé štěstí je ale narušováno stále se vracející a hluboko v duši usazenou zátěží. Stíny minulosti i pocit viny mu jsou silným soupeřem. Samuel ale svůj boj nevzdává a bojuje až do posledních chvil. Autor novely, kardiochirurg a umělecký sklář Mojmír Čermák, umístil do kontextu viktoriánské doby poselství, které za dobovou šerou romantikou, příznačnou morbiditou i prerafaelitským sentimentem získává samostatnou, nadčasovou platnost. Naléhavost otázek po smyslu života, vině a vnitřních démonech, kterým každý z nás musí čelit, je podmanivá a příběh se odvíjí jako hudební symfonie až ke svému dramatickému vyvrcholení. (knihydobrovsky.cz)

Na první jarní cesty si bude moci knihám nakloněný tulák přibalit do torny březnovou tiskařskou černí vonící Romantické paběrkování. Výbor starších i novějších textů Marko Čermáka - povídek a článků věnovaných trampskému dávnověku i současnosti, doplněný velkým množstvím autorových černobílých i barevných kreseb a fotografií vyjde u příležitosti osmdesátých narozenin M. Čermáka. (knihydobrovsky.cz)

Originální a dosud nikde neexistující systematický vhled do jazyka, který nabízí věrný a hloubkový pohled na povahu a chování takového typu slov jako najevo, vstříc, úkor, dokořán, kterým se nikdy pozornost nevěnovala.Vstupními zdroji pro tento slovník byl stomilionový korpus češtiny (SYN), frazeologický slovník a další zdroje; tato data byla zpracována několika programy a následnou manuální analýzou vedoucí ke konečnému tvaru. Takto se k uživateli dostává celkem 3623 monokolokabilních slov (slovních tvarů), vybavených především frekvencemi a to ve dvou podobách. (knihydobrovsky.cz)

„Pasta nemá strop.“ David Krejčí Čtete příběh o malém, a dnes velikém, hokejovém Davidovi, přezdívaném „Pasta“, české i globální star. David Krejčí, uznávaný hokejový mozek, nejlépe objasňuje, proč pravé křídlo Bostonu Bruins a českého reprezentanta vidí tak vysoko. „Pasta je schopný zvládnout úplně všechno. Není jen čistokrevným střelcem, má dokonale neviditelné nahrávky. Když vnímáte hokej v televizi, vše vypadá jednoduše, vidíte ho v akci naživo a jen kroutíte hlavou, co dokáže,“ vysloví jeden z nejlepších centrů NHL, ale rovněž obdivovatel umění Messiho a Ronalda. Ví tedy nepochybně, co říká. A jaký má David na takové hokejové umění recept? „Hokej je zábava,“ vysloví ledabyle, když sklízí obdiv fanoušků, žurnalistů. Se stejnou lehkostí překonává gólmany. Pasta slova svého parťáka více než naplnil v uplynulé sezoně, ve které se stal po Kanaďanu Connoru McDavidovi s 61 zásahy druhým nejlepším střelcem základní části NHL a v kanadském bodování ligy skončil třetí (113 bodů) právě za tímto novým velikánem a jeho spoluhráčem z Edmontonu Němcem Leonem Draisaitlem. Nabízí se jednoduše napsat, že Pastrňák, pokud uvážíme, že McDavid představuje vyšší galaxii, je nejlepším „normálním“ hokejistou planety. Hranici 60 gólů překonal jako teprve druhý hráč Bostonu, legendární Phil Esposito tuto metu zdolal čtyřikrát. „Když jsem byl mladší, Brad Marchand mi řekl, že musím cílit vždy o deset branek výš, než si myslím, že zvládnu. Věřil jsem, že jsem schopný dát 50 gólů, takže jsem mířil na šedesátku. Upřímně jsem si ale nemyslel, že bych ji mohl překonat.“ Pastrňák předložil důkaz své platnosti pro tým také na mistrovství světa 2022, kde oba Davidové s kapitánem Romanem Červenkou vytvořili rozdílovou formaci, která Česku po jedenácti letech vyhrála medaili. Bronz, ale opravdu sladký, pozlacený. „Pástrnak skórs,“ slyšíme v přenosech ze zámoří velice často, anebo „goal Pástrnak“. Pouhá dvě slova jsou už zažitými slogany, které se nikdy neomrzí. Fanoušci se trefami čísla 88 mohou kochat nekonečně, jelikož neustávají. Jak góly vlastně střílí? Tohle umění pregnantně definoval Tomáš Vokoun, zlatý reprezentační gólman z let 2005 a 2010, muž s velkou kariérou v NHL. „Pasta je předně fantastický hráč, který si toho dovolí strašně moc. Má ruce blízko u sebe, takže nikdy nevíte, kam vypálí. Jestli nahoru, dolů. Střílí rychle a přesně. Když má příležitost, nekompromisně ji promění. Navíc dokáže hrát s klidem. Ohromně si věří.“ David představuje nejzářivější hvězdu, stačí si jen uvědomit, že vysoce ceněný snajpr NHL zapsal v této soutěži v deseti sezonách 301 gólů, včetně asistencí 617 kanadských bodů a v české bilanci a v daném údobí se řadí za fenomenálního Jaromíra Jágra (387 gólů a 958 bodů), který v kariéře dosáhl na 1921 bodů (766 + 1155) a je po Waynu Gretzkym (2857 bodů) druhým nejproduktivnějším hráčem historie NHL. Tohle jsou už čísla jako z jiné planety, ale také z jiné doby, avšak i o srovnání gigantů, minulých i současných, autor píše. Čtenář se v příloze knihy NEJLEPŠÍ HOKEJISTÉ PLANETY dozví o top hráčích historie. Pastrňák má s Alexandrem Ovečkinem, kanonýrem washingtonských Capitals, nejtvrdší střelu. Jednoduše dělo. I proto také přezdívka „bostonský škrtič“, který svými zásahy zadusí soupeře. Společně s ruským šutérem „Ovim“ (v kariéře 822 gólů, „jen“ o 72 za Gretzkym!) dosáhl v roce 2020 na Art Ross Trophy pro nejlepšího střelce základní části. Škoda jen, že o rok dříve po finálovém souboji Bostonu se St. Louis nezvedl nad hlavu vytoužený Stanley Cup. „Stoprocentně je to nejhorší porážka, kterou jsem ve své hokejové kariéře zažil. Bolí moc, těžko se polyká, takové pocity jsem ještě nikdy neměl,“ svěřil David po prohraném finále. Možná ještě více ho v poslední sezoně muselo mrzet vyřazení v prvním kole play-off Floridou po té, co Bruins suverénně s rekordními 135 body a úžasným skóre 305:177 ovládli základní část a získali Prezidentský pohár. Talent s velkou morálkou má však stále jen mladých sedmadvacet a vlastně nejlepší léta i celou kariéru před sebou, ale už dnes je obdivován. Je třeba zajímavé, co řekli o umění čísla 88 další dvě největší hvězdy Bostonu: „Úžasný hráč, má hromadu talentu, fantasticky ovládá hru. Baví mě se na něj koukat,“ řekne křídelník Brad Marchand. A dnes již legendární centr Patrice Bergeron, který právě Bredovi a Davidovi předal žezlo vůdců? „Má obrovský talent, dokáže se uvolnit pomalu v jakékoliv situaci. Navíc vyhrává souboje, a to dělá ve hře velký rozdíl.“ V sumáři mohu napsat, že démon z Havířova si hraje svůj vlastní hokej, samozřejmě, s podporou skvělých spoluhráčů. David Pastrňák, nejlepší český hokejista současnosti, je navíc sportovcem a člověkem charakterním a nesmírně pracovitým, současně zodpovědným partnerem a nadšeným tatínkem, ale také fanoušky obdivovaným a žádaným šoumenem. Sám píše příběh mimořádného mladého muže na velké cestě, a že byla v počátcích pořádně obtížná! Dozvíme se, jak se obyčejný kluk z malého města stal globální hvězdou. (knihydobrovsky.cz)

„Někdy mám pocit, že má ‚penalta století‘ překonala všechno, co jsem kdy na hřišti udělal. Je pravda, že pro mě měla zásadní význam. Stal jsem se slavnějším.“ ANTONÍN PANENKA, 75 let, Mistr Evropy 1976, patron knihy Co asi nejvíce zajímalo a zajímá fotbalového fanouška? Jednak přirozeně bitva o Světový pohár, která se koncem roku 2022 odehrála v Kataru se splněným snem Lionela Messiho, sedminásobného držitele Zlatého míče a jednoho z géniů v dějinách fotbalu. Argentinský polobůh triumfoval, bohužel, opět bez účasti nás, Čechů. Ovšem počátkem léta 2024 se můžeme těšit na druhou nejsledovanější fotbalovou událost – EURO v Německu. Evropský šampionát, doslova za humny, událost, která nám učinila mnoho radosti. V její historii od roku 1960 získali Čechoslováci a Češi jedno zlato i stříbro a tři bronzy. Pět medailí, opravdu krásná bilance a s ní deset šampionátů ze šestnácti s naší účastí. Fotbalový svět i jeho samotný fanoušek se před vrcholnou akcí také ptají: Kdo jsou po boku Messiho, jeho idolu Maradony a samozřejmě Pelého, trojnásobného mistra světa a fotbalového krále, nejlepší jedinci v historii fenomenální hry? A jak se jmenují nejlepší Evropané? Ti, kteří se vryli do našich pamětí a také ti současní, které uvidíme na EURO 2024. Velkými současníky jsou nový fenomén KYLIAN MBAPPÉ a již legendární CRISTIANO RONALDO, pětinásobný držitel Zlatého míče a s 850 (!) soutěžními góly nejlepší kanonýr historie. S Messim (830 branek) oba TI VÝJIMEČNÍ Z NEJLEPŠÍCH. Myslí si to také Iker Casillas, bývalý gólman Realu Madrid a Španělů, dnes fotbalový filozof. „Messi a Ronaldo jsou z jiné planety. Přemohli, co bylo, a předběhli to, co bude. Mají vlastní úroveň, společný level přístupný jen jim, o spoustu pater výš, než jsou všichni ostatní,“ zní výrok mistra světa a dvojnásobného evropského šampiona. Ano, oba se stali legendami a stojí po boku Pelého a Maradony, vždyť světovému fotbalu dominují už patnáct let. Nás bude zajímat, kteří fotbalisté před Ronaldem a Mbappém vládli Evropě, a kdo je na vrcholu současném, anebo k němu směřuje? Jací hráči se stali hvězdami evropských šampionátů? Rus Lev Jašin a Španěl Luis Suárez i Luigi Riva jako první mistři Evropy, s nimi zářili Eusébio a Bobby Charlton. Léta 70. patřila Johanu Cruijffovi, Franzi Beckenbauerovi a Gerdu Müllerovi, a právě Antonínu Panenkovi a zlatým Čechům. Jak obdivuhodné! V „osmdesátkách“ vynikají Michel Platini a Marco van Basten. později udivují Italové, a zejména Paolové Rossi a Maldini. Počátek našeho věku je „francouzský“ ve znamení Thierry Henryho a Zinedina Zidana. Následovali španělští tvůrci hry Xavi a Iniesta a po nich dnes už legendární střelec Cristiano, mistr Evropy 2016, a úžasný mladíček Kylian, už v devatenácti mistr světa. A my můžeme být hrdí, že mezi nejlepší fotbalisty evropské historie, přirozeně vedle excelentního kanonýra JOSEFA BICANA, náleží také dva čeští držitelé Zlatého míče JOSEF MASOPUST, souputník Pelého, a PAVEL NEDVĚD, Grande Paolo, star bronzového EURO 2004, s ním PETR ČECH zvaný pro svou preciznost Mr. Perfect. K nim se svou velikostí řadí ANTONÍN PANENKA, s Ivo Viktorem hlavní dobyvatel bělehradského pokladu z roku 1976. Právě zakladatel “penaltového oblouku”, jeden z nejslavnějších Čechů, je ambassadorem této knihy. Jsem rád, že mohu v úvodu přednést jeho alespoň stručnou autobiografii žijící a velice skromné legendy, s níž jsem mohl prožít jeho krásný fotbalový svět. A tak se vydejme s novodobými hrdiny Ronaldem a Mbappém za jejich významnými předchůdci a rovněž poznejme současné hráče mimořádných kvalit. Kanonýry Harryho Kanea, Roberta Lewandowského a Romelu Lukakua, mozky Luku Modriče, Kevina de Bruyneho a Ilkaye Gündogana, rovněž jejich nástupce, Erlinga Haalanda, Bruna Fernandese, Judea Bellinghama či Rodriho. Speciální otázka zní: Obhájí prvenství z Wembley a EURO 2020 Italové s gigantem v bráně Gianluigi Donnarummou anebo na EURO 2024 v Německu zvedne nad hlavu pohár pro nového mistra starého kontinentu někdo z jmenovaných anebo se dočkáme nějakého velkého překvapení? (knihydobrovsky.cz)

„Fotbal je moje řemeslo, a já chci být mistr.“ „Narodil jsem se v Anglii. Celý život jsem fanouškem City. O klubu vím hodně a góly začnu střílet okamžitě,“ svěřil Erling Braut Haaland v létě 2022. Nový fotbalový hrdina a idol se do Manchestru vydal ve šlépějích svého otce Alfa-Ingeho, který u Citizens na počátku našeho století hrál s kapitánskou páskou. Dokonce se traduje, že krátce před touto štací syna zplodil ve fotbalové šatně Leedsu United (!), a to s Gry Maritou, bývalou mistryní Norska v sedmiboji. Nástupce Erling má tedy geny jako hrom, a co před příchodem k City vysloví, hned v první sezoně naplní a v mnohém překoná. Stejně jako v Salcburku a Dortmundu se prezentuje jako gólový gigant, typologicky jakási ničivá mutace Cristiana Ronalda, Zlatana Ibrahimoviče, Roberta Lewandowského či také Marca van Bastena a Gerda Müllera, přirozeně v jejich nejlepších letech a fazoně. Vidím jen jeden velký a znatelný rozdíl. Erling je hlavně, a především, čistokrevný snajpr všemi způsoby a ze všech pozic a k tomu bleskurychlý běžec, navíc s nevídanými fyzickými parametry. Obránce děsí norský Thor, jelikož se na ně řítí devadesátikilový obr narostlý do 194 centimetrů. V nadsázce bych mohl napsat: Haaland nehraje fotbal, on střílí góly! Ale není tomu úplně pouze tak. Je forvardem nejen nebezpečným, ale také velice užitečným. Jelikož má rychlost geparda, dokáže pláchnout bekům a sám zakončit, anebo asistuje. Váže na sebe dva i tři obránce, generuje finální prostor pro spoluhráče, kteří mohou skórovat. Soupeře v první sezoně u City strašil průměrnou bilancí gól na zápas. Nasázel jich celkem 52. Řádil tedy podobně jako v Borussii (89 zápasů, 86 branek). V blankytně modrém dresu se následně stal nejlepším střelcem i rekordmanem Premier League (36 gólů), byl vyhlášen jejím nejlepším hráčem. S Citizens vyhrál nejvíce ceněnou ligu světa, Anglický pohár, dvanácti góly se také zasloužil o vítězství v Champions League a zisk nejprestižnější evropské klubové trofeje, která týmu z Etihad Stadium ve sbírce chyběla. Erling ji pomohl dobýt i pro Pepa Guardiolu, který s City do té doby vyhrál vše s výjimkou ušatého poháru. Právě šutér Erling, trenérský mág a s nimi špílmachr i král asistencí Kevin de Bruyne tvořili základní drahokamy mnohačetného úspěchu City. „Haaland je hráč, kterého jsme hledali,“ řekl slavný Belgičan, jeden z nejcennějších fotbalových mozků. Střelec „zabiják“ týmu prostě chyběl. Erling je nejmladším hráčem, který nejrychleji dosáhl 10, 20 i 30 zásahů v Lize mistrů, čímž překonal Ronalda i Messiho. Pokud ovšem uvážíme, že má Erling pouhých 23 let a na kontě nějakých 250 soutěžních branek včetně reprezentačních, může současné rekordní úrovně Cristiana (825 gólů) a Lionela (800) dosáhnout, samozřejmě, pokud dokáže udržet fantastickou formu a bude zdravý. Erling pro takové nastavení už dnes činí maximum, jak svěřil Erik Thorstved, bývalý gólman Tottenhamu. „Někomu z Haalandovy cesty vzhůru vyletí obočí navrch hlavy, ale mně ne. Erling je brutální monstrum. DNA, které se vymklo kontrole. Má speciální trenéry, kteří pracují na jeho kondici. Není ambiciózní, je posedlý.“ Nor má na fyzickou formu jasný recept. „Abyste uspěli, musíte trpět. Dát ze sebe všechno. Trocha bolesti není od věci.“ Doma má kryptokomoru a pije pouze filtrovanou vodu. Obklopil se lidmi z univerzit, kteří mají za úkol vyhodnocovat vědecké inovace, a usilují o využití poznatků pro daný cíl. Haaland je tedy v kladném slova smyslu „sportovně šílený“ jako Cristiano Ronaldo, který o sebe vždy pečoval jako vzorná máma o mimino. Jako svůj vlastní bodyguard hlídal životosprávu, kontroloval každý gram svého těla, pěstoval dynamiku a sílu. A žil i jedl zdravě. Druhé jmenované ovšem není zcela Erlingovým stylem. Stravuje se totiž jako nějaký titán. ´Jí jako medvěd,´ říkají spoluhráči. Prý spořádá šest tisíc kalorií denně, tedy dvaapůlkrát víc než normální člověk. Součástí jídelníčku jsou hovězí srdce a játra! „Vy tohle nejíte, ale já se starám o své tělo,“ sám objasňuje. „Konzumace vnitřností není tak častá, ale kdysi patřila k hlavní potravě. Orgány jako srdce a játra jsou bohatší na živiny. Srdce je libovější než steaky, a přitom je zdrojem bílkovin pro posílení svalů. Játra mají vysoký obsah železa a vitamíny pro obnovu regenerace.“ Erling dobře ví, proč tak usilovně trénuje a dbá o své tělo, proč meditacemi podporuje svou psychickou odolnost. Chce být před těmi, co jsou nejlepší. „Snažím se být o něco chytřejší, o něco bystřejší, o krok před soupeři. Když získám jednu vteřinu k dobru, obránci mě nezablokují. Dnešní fotbal je nesmírně náročný a propracovaný, hráči jsou všestranní fyzicky i takticky, a ta jedna vteřina má ohromný význam. Pro mě je symbolem všeho, úsilí i převahy. Myslím na to v jednom kuse.“ A Erlingovo krédo? „Fotbal je moje řemeslo a já chci být mistr. Do každého zápasu jdu hladový. Nezáleží na tom, co se stalo předtím. Vše začíná nanovo.“ Soudě podle Haalandovy mladé, avšak velice pozoruhodné, cesty, má Erling k dosažení velkého fotbalov (knihydobrovsky.cz)

„Už jako malý kluk jsem měl sen, že se stanu fotbalistou Realu, nejlepšího klubu světa. Že jsem se stal jeho součástí, je ozvěnou mého srdce. Za tento klub a jeho znak dám svůj život!“ ‚Hala Madrid‘, neboli ‚Ahoj Madride a Estádio Santiago Bernabéu‘, mohl Kylian zvolat po dvanácti letech, kdy se ve svých třinácti s tátou Wilfriedem do svatostánku Realu vypravil za Cristianem Ronaldem, aby získal podpis svého idolu. Dnes má v nejslavnějším klubu planety pětileté angažmá v celkové hodnotě 250 miliónů eur. Mbappé, kluk z pařížského předměstí Bondy, však za oněch dvanáct let svou vrozenou rychlostí uběhl velkou cestu. Oprávněně si vysloužil metaforu a pojmenování „Evropský Pelé“. Co nejlepší fotbalista současnosti dokázal na mistrovství světa 2018 v Rusku, to předvedl před šedesáti lety na šampionátu ve Švédsku pouze nejslavnější Brazilec. Tehdy jako sedmnáctiletý vstřelil šest gólů a zařídil Kanárkům první z pěti titulů mistrů světa. Kylian ho v devatenácti napodobil a čtyřmi zásahy pomohl Francouzům ke druhému zisku Světového poháru. Na dalším mistrovství světa v Kataru 2022 přidal dalších osm (!) gólů, avšak Le Bleus podlehli až ve strhujícím finále (3:3, penalty 2:4) Messiho Albiceleste. Kylian v něm vstřelil hattrick, další gól v rozstřelu, avšak ani tento heroický střelecký výkon nestačil na zlato. Mbappé – ve svých pětadvaceti – mistr i vicemistr světa a jasný následník fotbalového trůnu, nástupce právě Lionela Messiho a Cristiana Ronalda, dvou géniů, kteří předběhli naši dobu a překonali všechny možné individuální rekordy, které zdolat bylo možné. Až na tři tituly mistra světa Pelého. „Král zůstává králem. Pelé psal fotbalovou historii a já se snažím vytvořit vlastní stopu,“ prohlásil Kylian. A Mbappého fotbalový otisk je sakramentsky výrazný, vždyť ve své mladé kariéře zapsal na 330 gólů, Cristiana a Lionela tak překonal, oba byli v jeho věku někde na metě 200! Jaké přednosti činí Kyliana naprosto výjimečným? Zejména vedení míče a excelentní technika v úžasné rychlosti, blesková klička a přesná střela. Připomíná geparda s balonem, po Cristianovi se stal nejrychlejším fotbalistou právě on, a to s úžasnou hodnotou 36 kilometrů za hodinu, přičemž brilantní technika i ve sprintu je u něj samozřejmostí. Donatello, jak mu díky určité podobnosti se želvím nindžou zpočátku v kabině Paris Saint-Germain říkali, je neudržitelný a nezastavitelný, pokud obránci nepoužijí nedovolený zákrok, což činí jako jedinou možnost v zoufalství poměrně často. Když se totiž Kylian zmocní balonu, ocitá se v roli Leonarda di Capria ve filmu „Chyť ho, když to dokážeš“. Co či koho považuje génius kamerunsko-alžírského původu ve fotbale za nejhodnotnější? „Vybral bych Messiho levou nohu, Neymarovu pravou, Ronaldovu mentalitu a Buffonovu třídu. Mě s nimi spojuje ctižádost, víra, že když udělám maximum, nic není nemožné. Nechodím do klubů, nezajímá mě noční život. Plně se soustředím na fotbal. Na to, jak dosáhnout nejvyšší možné úrovně.“ Jak je zřejmé, Mbappé má skvělou inspiraci, motivaci rovněž. A myslím, že jeho ambice nezměnila ani skutečnost, když v létě 2022 ještě odolal nabídce Realu Madrid, a zůstal v Paříži. Filozofickou otázkou je, zda se se měl vzdát svého snu, a neměl se skutečně stát členem Bílého baletu už tehdy, jak si vždycky přál, jak tolik toužil? „Vždy to bylo těžké rozhodnutí. Neměl jsem problémy s tlakem, s tím žiji od svých čtrnácti let. Všichni vědí, že jsem chtěl odejít už vloni. Byl jsem přesvědčený, že to bylo v té době nejlepší. Teď je jiná situace, a to po sportovní i osobní stránce. Ve Francii jsem vyrůstal, vždycky jsem tu žil. Odejít by nebylo správné. Změnil se i sportovní projekt. To mě přimělo zůstat, myslím, že můj pařížský příběh ještě neskončil. Věřím, že v Realu mi lidé porozumí. Realita je taková, že jsem Francouz. Jako Francouz chci zůstat tady a dovést Francii na vrchol, posunout svůj klub a ligu dopředu.“ Barvy klubu Saint-Germain šlo opustit opravdu velice těžko, jelikož nabídky a pozice, kterých se mu nově dostalo, jsou historicky nevídané. Kylian během dvou smluvních let vydělal nějakých deset miliard korun (!), k tomu mohl spolurozhodovat o složení kádru a nákupech hráčů. Smysl to dávalo s ideou, že klub chce být nejlepším v Evropě a na světě, cílem je konečně vyhrát Champions League. Aby „evropský Pelé“ město nad Seinou neopouštěl, k tomu také přispěl sám Emmanuel Macron. Nepochybuji, že géniovi s míčem řekl něco velkého ve smyslu: ‚Chlapče, zůstaň, jsi budoucnost Saint-Germain i Francie.‘ Podobných privilegií a společenského uznání se nedostalo nikomu jinému, než Pelému, Ronaldovi a Messimu. Idea byla krásná, leč nenaplněná. Ani s „uprchlíky“ z Barcy Neymarem a Messim, ani bez nich. Tituly v domácí Ligue 1 byly pro PSG málo, souboru velkých hvězd chyběl soulad a úžasný lodivod, tedy devizy, jaké zdobí nejlepší kluby posledních dvou let – Manchester City Pepa Guardioly a Real Madrid Carla Ancelottiho. Bylo od Kyliana velice moudré, že si bránu do klubu svého snu nechal pootevřenou a že s F (knihydobrovsky.cz)

Když se Karolína Plíšková stala 17. července 2017 světovou tenisovou jedničkou, byla vůbec první Češkou v historii od zavedení klasifikace v roce 1975 a celkově dvacátou třetí hráčkou, která se na tenisový Olymp vyšplhala. Musela přijít vytáhlá, hubená a potetovaná ranařka z Loun, aby světu ukázala, že malá země uprostřed Evropy má už dlouho skvělý ženský (a nejen ženský) tenis, jehož reprezentantky jsou výjimečně porazitelné v týmovém Fed Cupu, který získaly v letech 2011-2015 hned pětkrát. Karolína se mimořádného úspěchu dočkala jedenadvacet let od prvního okamžiku, kdy ve čtyřech letech vzala tenisovou raketu poprvé do ruky. Post nejlepší světové hráčky si nadělila ke svým pětadvacátým narozeninám, Kája, jak jí říkají, totiž umí poctivě a systematicky na své hře pracovat. "Jsou dny, kdy si říkám, že zrovna dneska musím na trénink. Někdy bych ho prostě zrušila, ale to má asi každý. Vím, že tenis je pro mě nejlepší řešení. Nemám povahu jít si sednout na deset hodin do kanceláře. Potom bych doopravdy litovala. Takhle dělám, co mě baví. I když mě to občas štve a nechce se mi." Její životní příběh neprovázejí převratné změny, veletoče, exhibice ani extempore. Karolína postupovala na žebříčku pomalu, obezřetně, v podstatě potichu, padala zpět a příště už zase byla o krůček výš, nevzdávala se, nebrala prohry jako tragédie, ale jako nezbytnou součást tenisového a sportovního života vůbec, nenechala se vykolejit přílišnými očekáváními tenisové veřejnosti i odborníků, šla si za svým cílem - vyhrávat další a další turnaje, zocelovat se na nich, nabírat body a směřovat k tenisovému nebi. Nešlo jí o peníze, nešlo jí o to za každou cenu porazit protihráčku, ani tu nejlepší, aby se blýskla v médiích. Naopak, popularitu snášela a snáší jako nutné zlo, nejraději má stanout na kurtu před zápasem, to ji nabíjí daleko víc než tréninky, přípravy a strategie. S penězi zacházela a zachází velmi rozumně, sláva a bohatství ji nezměnily, zůstala tou normální holkou z Loun, která stojí pevně na zemi, protože ví, že úspěch ve sportu s nezbytnou dávkou kondice a zdraví je vrtkavá múza, která svou přízeň může znenadání upřít na někoho jiného, a už se nevrátit. Zatím ji má tato dáma ale celkem ráda, protože v jejích pětadvaceti jí dopřála na okruhu WTA devět vítězných turnajů ve dvouhře, jedno grandslamové finále na US Open 2016 a pět triumfů ve čtyřhře. Krásná bilance stále mladé hráčky. A další velká vítězství a úspěchy se dají vzhledem ke značnému potenciálu tenistky v blízké budoucnosti očekávat. Karolína kráčí po velké cestě. (knihydobrovsky.cz)

Kniha podává přehled celého lexikálního systému doplněného o řadu zcela nových a dosud nemapovaných oblastí jako je tradiční úsek jazykového pojmenování, sémiotické aspekty slova či přehled jeho grafické stránky, začleněny jsou však i přehledy slovotvorby, frazeologie a další. Nově je tu pozornost věnována dosud zcela opomíjeným aspektům syntagmatickým a kombinatorickým. (knihydobrovsky.cz)

Humorné i poučné příběhy pilota, který se ve zdraví dožil letecké penze, určené všem, kteří alespoň na chvíli se zatoužili vznášet k oblakům na nekonečných křídlech své volnosti a touhy.... (patro.cz)

Na první pohled poněkud divoké pojmenování jednoho z nejlepších cyklistů planety nadsázkou vlastně není. Ve světovém pelotonu a sportu se Peter Sagan stal během pár let naprosto mimořádným zjevením zvláště po té, co pětkrát po sobě (2012-2016) získá zelený trikot, "maillot vert", pro nejlepšího jezdce bodové sprinterské klasifikace na Tour de France a třikrát v řadě (2015-2017) se stane na silnici mistrem světa. Poslední tři roky první muž německé stáje Bora-Hansgrohe, předtím Tinkoffu, Cannondalu a Liquidasu, tak může rovněž oblékat duhový trikot světového šampiona. Prestižní sportovní deník L´ Équipe o Peterovi napsal: "Už se stal legendou svého sportu. Je těžké říct, odkud vychází duha, ale vždy končí u Sagana." Peter není jen skvělým sportovcem, ale rovněž mužem natolik populárním, že ho můžeme srovnávat i s Cristianem Ronaldem. Peter je jakousi rockovou hvězdou na kole. Ostatně Bradley Wiggins, vítěz Tour 2012, ho nazval cyklistickým spasitelem! Čtěte poutavý příběh velkého Slováka, rodáka ze Žiliny, který žije v Monaku s manželkou Katarínou a synem Marlonem i celou svou rodinou, vydejme se na pozoruhodnou cestu stále mladého idolu, který ohromuje svým uměním i osobním charisma nejen sportovní svět. (patro.cz)

Jen málo dějinných událostí ovlivnilo karmu tohoto národa tak tragicky jako Srpen 1968. Brutální intervence vojsk Varšavské smlouvy patří k nejhorším zážitkům několika generací. Historik PhDr. Vladimír Čermák patří k těm badatelům, kteří hledají kořeny a příčiny této tragédie nejen v ideologické podstatě Brežněvovského vedení a v Gomulkovsko-Ulbrichtovské hrůze z toho, že závan československé demokracie ohrozí jejich komunistické režimy, ale i v jiných geopolitických souvislostech. Jeho brilantní analýza příčin a jevů, které vedly k 21. Srpnu se čte jako detektivka a patří bezesporu k nejlepším pracem o událostech, které zasáhly naše národy před padesáti lety. (patro.cz)

Kniha podává přehled celého lexikálního systému doplněného o řadu zcela nových a dosud nemapovaných oblastí jako je tradiční úsek jazykového pojmenování, sémiotické aspekty slova či přehled jeho grafické stránky, začleněny jsou však i přehledy slovotvorby, frazeologie a další. Nově je tu pozornost věnována dosud zcela opomíjeným aspektům syntagmatickým a kombinatorickým. (patro.cz)

„Vždycky jsem rád myslel na Waldemara, právě on byl pro mě v počátcích ankety velice zdravou a inspirující konkurencí.“ Karel Gott Na začátku byl nápad začínajícího redaktora Ladislava Smoljaka, jak zvýšit náklad časopisu Mladý svět. Na konci padesát let historie československé a české populární hudby. Na začátku pouťové dětské pískátko, na konci zlacená soška s granáty a křišťálem. Zlatý slavík, později Český slavík. Nejznámější, nejprestižnější a nejsledovanější hudební anketa popularity, kterou tato země kdy měla. Karel Gott, Zlatý hlas z Prahy, dokázal získat neuvěřitelných 42 Slavíků, v roce 2018 byl vyhlášen Zpěvákem století. Nikdo jiný z českých a slovenských zpěváků tak obrovského úspěchu nedosáhl. Bylo tu však pár odvážných, kterým se podařilo Krále Slavíků z jeho trůnu sesadit, byť třeba jen jednou. První však může být jen jeden - a nebyl to Karel. V zahajovacím ročníku 1962 dostal totiž jen tři hlasy a skončil tak na předposledním 49. místě. Vítězem a prvním Zlatým slavíkem v historii se stal Waldemar Matuška, který Karla z trůnu sesadil o pět let později. Kdo byli ti další, kterým se totéž povedlo v dalších letech? Tři Slováci – Miroslav Žbirka, Peter Nagy a Pavol Habera – a tři Češi – Dalibor Janda, Daniel Hůlka a Tomáš Klus. Porazit Karla Gotta víckrát se podařilo jen Daliboru Jandovi. Dokázal to třikrát, a to dokonce třikrát za sebou! Slovenští vítězové ankety stejně jako Dalibor Janda největší slávu a popularitu zažili v osmdesátých letech a začátkem 90. let minulého století, pocházejí totiž ze stejné generace zlaté éry československé pop-music, kterou charakterizují statisícové náklady elpíček a desetitisícové návštěvnosti koncertů na stadionech a v amfiteátrech. Každý je jiný, spojuje je však vysoká tvůrčí kvalita jejich tvorby, profesionalita a obrovské charisma, díky kterým si dokázali zachovat přízeň fanoušků do dnešních dnů. Poslední dva - Daniel Hůlka a Tomáš Klus – patří již do nové éry Českého slavíka, ale i o nich platí, že Karla Gotta porazili svým uměním i originalitou, byť Daniel Hůlka jako jediný není tvůrce, ale stejně jako Král Slavíků interpret. Životní příběhy osmi nejpopulárnějších československých a českých „zlatých“ zpěváků jsou dokladem výjimečnosti talentu, velké touhy, odhodlání, silné vůle i nesmírné píle, odříkání a dřiny, bez kterých se nedá na nejvyšší mety dosáhnout. Nikdy se nevzdali svého snu... Kniha zkušených autorů přibližuje trnitou cestu zpěváků za slávou, která může být inspirací pro všechny, kteří je touží následovat. A takových je... (patro.cz)

Humorné i poučné příběhy pilota, který se ve zdraví dožil letecké penze, určené všem, kteří alespoň na chvíli se zatoužili vznášet k oblakům na nekonečných křídlech své volnosti a touhy.... (knihydobrovsky.cz)

Na první pohled poněkud divoké pojmenování jednoho z nejlepších cyklistů planety nadsázkou vlastně není. Ve světovém pelotonu a sportu se Peter Sagan stal během pár let naprosto mimořádným zjevením zvláště po té, co pětkrát po sobě (2012-2016) získá zelený trikot, "maillot vert", pro nejlepšího jezdce bodové sprinterské klasifikace na Tour de France a třikrát v řadě (2015-2017) se stane na silnici mistrem světa. Poslední tři roky první muž německé stáje Bora-Hansgrohe, předtím Tinkoffu, Cannondalu a Liquidasu, tak může rovněž oblékat duhový trikot světového šampiona. Prestižní sportovní deník L´ Équipe o Peterovi napsal: "Už se stal legendou svého sportu. Je těžké říct, odkud vychází duha, ale vždy končí u Sagana." Peter není jen skvělým sportovcem, ale rovněž mužem natolik populárním, že ho můžeme srovnávat i s Cristianem Ronaldem. Peter je jakousi rockovou hvězdou na kole. Ostatně Bradley Wiggins, vítěz Tour 2012, ho nazval cyklistickým spasitelem! Čtěte poutavý příběh velkého Slováka, rodáka ze Žiliny, který žije v Monaku s manželkou Katarínou a synem Marlonem i celou svou rodinou, vydejme se na pozoruhodnou cestu stále mladého idolu, který ohromuje svým uměním i osobním charisma nejen sportovní svět. (knihydobrovsky.cz)

Známý publicista Miloš Čermák se již dávno etabloval i jako autor beletrie. Po úspěšné sbírce povídek Muži, co zírají na ženy, která vyšla v nakladatelství Daranus v loňském roce, nyní přichází s další povídkovou knihou. Obsahuje čtyřiatřicet mikropříběhů, někdy komických, jindy téměř hororových, v nichž autorova fantazie mísí každodenní realitu s leckdy nečekaným či absurdním vyústěním. Co asi čeká po smrti arogantního ministra, jenž nikdy nevěřil na nebe ani na peklo, a najednou se ocitl před posledním soudem? Jaký je sex s mužem, kterého nejvíc ze všeho vzrušuje jeho vlastní altruistická povaha? Může najít duch Václava Havla společnou řeč s duchem Adolfa Hitlera? Je možné, aby dívka, která ví, že neexistuje, otěhotněla? Jak se změní naše životy, pokud společnost Google vyvine algoritmus, který na základě analýzy osobních údajů přesně určí datum smrti každého z nás? A jaký bude první úkol Miloše Zemana, až stane před tváří Boha? Čermákovy povídky ilustrované Milošem Gašparcem, spoluautorem legendárního komiksu Hana a Hana, přečtete jedním dechem. Zaručeně vás pobaví a možná v jejich hrdinech najdete sami sebe, své blízké a kolegy z práce. (knihydobrovsky.cz)

V souborné knize Jazyk a slovník se představuje výbor menších studií z autorova padesátiletého přemýšlení o jazyce, českém i řadě dalších, z okruhů tematicky základních i opomíjených, především však stojících mimo tradiční čistě gramatické pohledy. Pozornost je zaměřena zvláště na oblasti klasické lingvistiky a v intencích "pražského" myšlení také na otázky nepříliš často řešeného pojmenování v rámci široce pojatého lexikonu. Důstojné místo zaujímá připomenutí klasiků moderní lingvistiky, především strukturalistické, jak je rozpracovávala už předválečná Pražská škola, jež zásadně ovlivnila vývoj domácí i světové lingvistiky v řadě pojmů a postupů, které přinesla. Uvádějí se tu i největší osobnosti jejích dějin - otec moderní lingvistiky Ferdinand de Saussure či z "domácích" pozoruhodný obecný lingvista a typolog Vladimír Skalička. Konečně tu hrají svou nezastupitelnou roli také některé základní a zcela samozřejmé pojmy a vztahy oné doby, bez nichž se dnes už neobejdeme, jako synchronie-diachronie, funkce, opozice, paradigmatika-syntagmatika či centrum-periferie. Jistou syntézu dobového učení představuje i obsáhlá typologická studie germánských jazyků. Slovník se ve výboru prezentuje v oblasti zdánlivě okrajové, leč mimořádného významu, jíž je rozpracování Mathesiova jazykového pojmenování - zde zejména v typologickém a srovnávacím pohledu, ale i v poznámkách o jeho roli v jazyce mluveném ve vymezení proti jazyku psanému, stejně jako v možné opozici k syntaxi. Zásadní je ovšem metoda rozboru jak detailně a modelově na bázi korpusových dat, tak i zcela obecně v syntéze tvořící základ lexikografického metajazyka při jeho výkladu, anebo třeba v pokusu představit sémantický systém českých slovesných předpon. Stejně zásadní a nové tu jsou i příspěvky o sémiotické stránce a aspektech slovníku a lexémů, jejichž znaková podoba se v prvních krocích systematizuje, anebo zásadní poznatky zachycující typologii a zákonitosti lexikální syntagmatiky, zvláště kolokací, donedávna zcela nepoznané. Výbor doplňují příspěvky rámující jazyk a jeho užívání sociolingvisticky, především v kritických poznámkách k českému preskriptivismu, proti němuž stojí funkčně nesešněrovaný mluvený jazyk, zvláště obecná čeština, a to i v širším rámci úvah o jazycích Evropy či pokusech o umělý jazyk. (knihydobrovsky.cz)

"Vždycky jsem rád myslel na Waldemara, právě on byl pro mě v počátcích ankety velice zdravou a inspirující konkurencí." Karel GottNa začátku byl nápad začínajícího redaktora Ladislava Smoljaka, jak zvýšit náklad časopisu Mladý svět. Na konci padesát let historie československé a české populární hudby. Na začátku pouťové dětské pískátko, na konci zlacená soška s granáty a křišťálem. Zlatý slavík, později Český slavík. Nejznámější, nejprestižnější a nejsledovanější hudební anketa popularity, kterou tato země kdy měla. Karel Gott, Zlatý hlas z Prahy, dokázal získat neuvěřitelných 42 Slavíků, v roce 2018 byl vyhlášen Zpěvákem století.Nikdo jiný z českých a slovenských zpěváků tak obrovského úspěchu nedosáhl. Bylo tu však pár odvážných, kterým se podařilo Krále Slavíků z jeho trůnu sesadit, byť třeba jen jednou. První však může být jen jeden - a nebyl to Karel. V zahajovacím ročníku 1962 dostal totiž jen tři hlasy a skončil tak na předposledním 49. místě. Vítězem a prvním Zlatým slavíkem v historii se stal Waldemar Matuška, který Karla z trůnu sesadil o pět let později.Kdo byli ti další, kterým se totéž povedlo v dalších letech? Tři Slováci - Miroslav Žbirka, Peter Nagy a Pavol Habera - a tři Češi - Dalibor Janda, Daniel Hůlka a Tomáš Klus. Porazit Karla Gotta víckrát se podařilo jen Daliboru Jandovi. Dokázal to třikrát, a to dokonce třikrát za sebou!Slovenští vítězové ankety stejně jako Dalibor Janda největší slávu a popularitu zažili v osmdesátých letech a začátkem 90. let minulého století, pocházejí totiž ze stejné generace zlaté éry československé pop-music, kterou charakterizují statisícové náklady elpíček a desetitisícové návštěvnosti koncertů na stadionech a v amfiteátrech. Každý je jiný, spojuje je však vysoká tvůrčí kvalita jejich tvorby, profesionalita a obrovské charisma, díky kterým si dokázali zachovat přízeň fanoušků do dnešních dnů.Poslední dva - Daniel Hůlka a Tomáš Klus - patří již do nové éry Českého slavíka, ale i o nich platí, že Karla Gotta porazili svým uměním i originalitou, byť Daniel Hůlka jako jediný není tvůrce, ale stejně jako Král Slavíků interpret.Životní příběhy osmi nejpopulárnějších československých a českých "zlatých" zpěváků jsou dokladem výjimečnosti talentu, velké touhy, odhodlání, silné vůle i nesmírné píle, odříkání a dřiny, bez kterých se nedá na nejvyšší mety dosáhnout. Nikdy se nevzdali svého snu...Kniha zkušených autorů přibližuje trnitou cestu zpěváků za slávou, která může být inspirací pro všechny, kteří je touží následovat. A takových je... (knihydobrovsky.cz)

„Můj životní sen se splnil. Stal jsem se s Argentinou mistrem světa.“ Messiho bývalý spoluhráč a střelec Barcelony Samuel Eto´o už v dubnu 2017 krátce poté, co Lionel zapsal v El Clásiku proti Realu svůj druhý gól a barcelonský s číslem 500, a navíc vítězný (3:2), světu vzkázal: „Bůh sestoupil na Zemi a jmenuje se Messi.“ A tehdejší kouč Barcy Luís Enrique s nadsázkou o lehkosti géniova fotbalového bytí přidal: „Leo by zápas rozhodl, i kdyby u něj jedl večeři.“ Jedinečný, neopakovatelný hráč, v jehož provedení působí fotbal jako opravdová hra, snadně, a přitom neskutečně účelně, je gólová. Leo se navíc stal vůdcem. I proto je Messi ozdoben přívlastkem Zlatého chlapce podobně jako mistr světa z roku 1986 Diego Maradona, uctívaný jako božský, dnes hledící na svého nástupce z nebe. Právě Diegovi autor věnuje v knize speciální přílohu MARADONA. Messi se jako čerstvý majitel Světového poháru může pyšnit ohromující bilancí 830 soutěžních gólů. Suma sumarum v průměru 50 branek za sezonu s číslem 0,77 gólu na zápas! Jen o krok za druhým fenoménem naší doby, Cristianem Ronaldem (850 gólů, 0,72 na utkání). Oba si za posledních patnáct let podmanili fotbalovou planetu, za nimi zela a nadále zívá obří propast. Leo oproti skvělému Portugalci, mistru Evropy 2016, má však ve vlastnictví nejcennější Světový pohár a sedm Zlatých míčů pro nejlepší fotbalistu, tedy o dva více než jeho věčný rival i souputník. Rovněž vlastní prestižní Cenu Laureus z roku 2019, kdy je vyhlášen nejlepším sportovcem světa. Oba přirozeně nechybějí v příloze NEJLEPŠÍ FOTBALISTÉ PLANETY, kterou autor rovněž obohatil Messiho biografii. Lionel, dnes společně právě s Cristianem - po boku Pelého, Maradony a Cruijffa - jeden z nejlepších fotbalistů historie, ne-li nejlepší vůbec, a technicky nepochybně nejvybavenější hráč, nepřestává za svou úžasnou kariéru děkovat také dvěma obyčejným a zároveň výjimečným ženám. Matce, a především babičce. Obě nesou pro Lea vzácné jméno Célia. „Posílám vzkaz mojí babičce, která mě k fotbalu přivedla, ale už se nemůže dívat, kam jsem se díky němu dostal.“ Maminka, vynikající kuchařka, o své matce, tedy oné skvělé babičce, mimochodem umné cukrářce, prozradí: „Trvala na tom, aby Leovi dovolili hrát, když ještě neměl věk, byl nejmladší a nejmenší. ‚Přihrajte Lionelovi, tomu malému chlapci, protože on umí střílet góly,‘ vykřikovala vždycky. “A byla to ona, přesvědčila nás, abychom mu koupili kopačky.“ Cesta, jakou Leo, dodnes v podstatě skromný kluk, k velké slávě ušel, se podobá příběhu z fantastického filmu. Jejím základem bylo, že od svých čtyř let miloval balon. “Drobek”, jak mu říkali, v jedenácti míč ovládá jako nějaký kouzelník, ve škole s ním všichni chtějí hrát, protože střílí nejvíc gólů. Jenže – jak fotbalová nebesa nadělí Leovi talent, tak mu v předpubertálním věku ubírají na výšce. Nedostává se mu růstového hormonu a ve dvanácti třinácti zůstává sotva na sto třiceti centimetrech! Trpasličí chlapec, navíc často nemocný, byť se jeví jako génius, přece nikdy nedoroste do velkého fotbalu, vidí trenéři. Fyzicky hru prostě nezvládne. Mají strach Lea vůbec postavit, hrozí, že ho mnohem urostlejší protihráči zadupou do země. Kdo si tohle vezme na triko? Nejdříve tradiční klub z Rosaria, Atlético Newell´s Old Boys. Když chlapec oblékne jeho červenočerné barvy, má sedm let, ovšem tehdy ještě nikdo o jeho budoucích strastech neví, ani netuší. Válí jako fotbalový bůžek, takže se nad jeho chatrným růstem pomalu nikdo nezamýšlí. První otazníky přicházejí a jejich rébus nastává po Leových desátých narozeninách. Resumé vyhlíží jednoznačně. Pokud se chce jedinečný talent prosadit, musí podstoupit náročnou hormonální léčbu. Kdo ji ale zaplatí, když rodiče, pomalu zoufalí Célie a Jorge, prostředky nemají? Po složitých peripetiích přelétne třináctiletý Lionel deset tisíc kilometrů do akademie Barcelony, výjimečné líhně La Masia. Modrorůžoví „blaugranas“ se v roce 2000 zatím spíše pouze domnívají, že získávají unikátní talent, ale že se stávají vlastníky nejcennějšího fotbalového klenotu, poznávají až o pár let později. Leo zatím pod dohledem nejlepších odborníků vyroste k 169 centimetrům. V necelých osmnácti oblékne dres prvního týmu Barcy a současně přivede Argentinu k titulu světových šampionů dvacetiletých. Už v roce 2009, ve svých dvaadvaceti, poprvé získá Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu planety. Vystřídá na trůnu Cristiana Ronalda a pak nejcennější individuální trofej zvedne jako první fotbalista historie nad hlavu hned sedmkrát (2009, 2010, 2011, 2012, 2015, 2019 a 2020)! Lionel a Cristiano, novodobí giganti fotbalu, pořádají střelecké dostihy. Co na tom, že Ronaldo vstřelí v jedné sezoně za Real Madrid 60 branek, když Messi jich v Barce zapíše 73, a překoná i legendu Gerda Müllera. Leo se v jediném ročníku Champions League raduje čtrnáctkrát, aby ho pak Cristiano v roce 2014 překonal hned sedmnácti zásahy. Lionel by se mohl pyšnit celou řadou fantastických statistik, chlapec z Rosaria však jen skromně řekne: „Lámání reko (knihydobrovsky.cz)

Čím si cestovatel a spisovatel Ladislav Zibura vysvětluje svůj úspěch? Mezi jakými světy se pohybuje moderátorka Lucie Výborná? Proč herec Martin Písařík vyrazil na motorce do Iráku a Afriky? Stovky otázek a upřímných odpovědí v jedenadvaceti rozhovorech šéfredaktora časopisu Lidé a Země skládají pestrý pohled na svět kolem nás – očima náruživých cestovatelů, kapitána největšího dopravního letadla, uznávané fotografky, architekta, zoologa, lingvisty, stříbrného olympionika, dobrodružného lékaře či strojaře, který dobyl svět rozhýbáním soch na Velikonočním ostrově. (knihydobrovsky.cz)

Posláním knihy a záměrem autora je podat základní informace o problematice drogové závislosti široké veřejnosti, která se s tímto jevem může čím dál tím častěji setkat v okruhu svých blízkých. Autor zvolil velmi šťastnou koncepci, při které každý teoretický výklad uvádí osobní zpovědí "osudem" některého ze svých pacientů. Kniha je rozdělena do 24 kapitol, 24 osudů chlapců a dívek a jejich počet odpovídá počtu písmen abecedy. Každé písmeno abecedy představuje iniciálu jména jednoho z pacientů, jehož příběh kapitolu uvozuje. Výběr osobních příběhů je velmi uvážený tak, aby jejich pestrou sociální, psychologickou i osobností charakteristikou upozornil čtenáře, že se tento problém může dotknout všech bez ohledu na to, v jaké ekonomické, sociální nebo intelektuální vrstvě se pohybují. Autor ponechal zpovědi v jejich "syrovosti, neučesanosti" i v oblasti jazyka, což vydavatel respektoval, aby lépe zapůsobila jejich autenticita, aby je nezbavil věrohodnosti. Po každém "příběhu" pak autor zařazuje výklad o typech drog, jejich působení na lidskou psychiku, o projevech, které mohou okolí signalizovat, že se rodí u jejich blízkého drogová závislost, o možnostech jednoduchého domácího testování na přítomnost drog, o možnostech léčby (i s kontaktními údaji pro Českou republiku), i o dopadech v oblasti rodinných vztahů a pozvolného posunu uživatelů do kriminální sféry. Autor si je dobře vědom, že spektrum čtenářů bude různorodé, proto výklad některých obsáhlejších a komplikovanějších témat rozdělil do dvou kapitol, přitom se k tématu vrací s jistým odstupem, který jakoby seznamování se s návykovými látkami a jejich zneužíváním rozděloval do "výukových" fází. Kniha je nejenom pohledem do každodenního života narkomana, ale i široce přístupnou "edukativní" příručkou pro nás všechny. Zvolený kapesní formát knihy umožňuje ji číst a mít při sobě kdykoliv a kdekoliv. (knihydobrovsky.cz)

Jen málo dějinných událostí ovlivnilo karmu tohoto národa tak tragicky jako Srpen 1968. Brutální intervence vojsk Varšavské smlouvy patří k nejhorším zážitkům několika generací. Historik PhDr. Vladimír Čermák patří k těm badatelům, kteří hledají kořeny a příčiny této tragédie nejen v ideologické podstatě Brežněvovského vedení a v Gomulkovsko-Ulbrichtovské hrůze z toho, že závan československé demokracie ohrozí jejich komunistické režimy, ale i v jiných geopolitických souvislostech. Jeho brilantní analýza příčin a jevů, které vedly k 21. Srpnu se čte jako detektivka a patří bezesporu k nejlepším pracem o událostech, které zasáhly naše národy před padesáti lety. (knihydobrovsky.cz)

Knihy jsou tu od toho, aby se psaly a byly v nich příběhy, které dokáží připomínat dobu minulou, byť ne zrovna příjemnou. Ale, i v době méně příjemné se najde plno radostných okamžiků a ty je potřeba sdělovat dál.*****Kniha pod Davidovou hvězdou, vypráví příběh dvou židovských chlapců za druhé světové války. Narodili se milujícím rodičům, měli by před sebou plnohodnotný život, kdyby do něho nevstoupila lidská hloupost, snaha se nadřazovat a podmanit si všechno.*****Příběh začíná na letním skautském táboře. Takový tábor je plný her, dobrodružství, sportování, ale i vzdělávání se v nejrůznějších zajímavých činnostech. Tábor s sebou přináší prohloubení vzájemné soudržnosti, kamarádství a vztah k poctivému a správnému jednání.*****Příběh se postupně přenese do drsné reality druhé světové války, kdy se chlapci snaží za pomoci mnoha dobrých lidí přežít.*****Hoši popisují jednotlivé příběhy, tak jak je vnímali a prožili. Válka jim přinesla nejen ztrátu bližních, ale i poznání jak dospělí lidé mohou jednat. Dětský svět je postaven na roven světa dospělého, bez možnosti volby.*****Najdou se však i chvíle kdy se jim na krátkou chvíli podaří vrátit se do svých chlapeckých let a tento čas prožívat bez starostí.*****Závěr knihy je i závěrem druhé světové války.Dostanou se chlapci do svého nového domova?Setkají se i se svými rodinami?To už se dozvíte v knize.*****Kniha je ilustrovaná v odstínech šedi. (knihydobrovsky.cz)