Čermák, smýkal: houslové sonáty - cd (cr0642-2)

Hudební CD - Houslové sonáty v podání Lubomíra Čermáka a Jaroslava Smýkala. Richard Strauss (1864-1949) Sonate Es-dur, op. 18 1. Allegro ma non troppo 2. Improvisation (Andante cantabile) 3. Finale (Andante, Allegro) Hans Pfitzner (1869-1949) Sonate op. 27 4. Bewegt, mit Empfindung (Allegro espressivo) 5. Sehr breit und ausdrucksvoll (Adagio, quasi Fantasia) 6. Äusserst schwungvoll und feurig Lubomír Čermák - housle Jaroslav Smýkal - klavír Seznam stop Sonáta pro housle a klavír Es dur Op. 18 Allegro ma non troppo / Improvisation. Andante cantabile / Finale. Andante. AllegroSonáta pro housle Op. 27 Bewegt, mit Empfindung (Allegro espressivo) / Sehr breit und ausdrucksvoll (Adagio, quasi Fantasia) / Äusserst schwungvoll und feurig (alza.cz)

Hudební CD - S Václavem Janem Tomáškem se časově ocitáme na nejzazší hranici vymezující řadu Hudba Prahy 18. století, ovšem bez něj by edice nebyla úplná. Krátce po příchodu do Prahy si vydobyl renomé vynikajícího klavíristy a posléze i přízvisko „hudební papež”. S Václavem Janem Tomáškem se časově ocitáme na nejzazší hranici vymezující řadu Hudba Prahy 18. století, ovšem bez něj by edice nebyla úplná. Krátce po příchodu do Prahy si vydobyl renomé vynikajícího klavíristy a posléze i přízvisko „hudební papež”. Kromě koncertní činnosti a kompozice se stal vyhledávaným učitelem; vedle vynikajících virtuosů se k jeho žákům hlásili např. skladatel Jan Václav Hugo Voříšek či významný kritik Eduard Hanslick. Tomáškovo skladatelské dílo se pohybuje na hraně pozdního klasicismu a romantismu. Převažují v něm písně a kompozice klavírní a pohříchu dosud jen malý jeho zlomek je přístupný na nahrávkách. Z celkem sedmi sonát (1799-1806) přináší tato nahrávka tři, realizované... (alza.cz)

Hudební CD - Český klavírista Ivan Moravec (1930) je i po sedmdesátce v plné tvůrčí práci, jeho vystoupení po celém světě se počítají na desítky ročně a dnes již můžeme říci, že po celou druhou polovinuminulého století nemá jeho mezinárodní věhlas v české klavíristické komunitě srovnání. Český klavírista Ivan Moravec (1930) je i po sedmdesátce v plné tvůrčí práci, jeho vystoupení po celém světě se počítají na desítky ročně a dnes již můžeme říci, že po celou druhou polovinuminulého století nemá jeho mezinárodní věhlas v české klavíristické komunitě srovnání. Jeho kariéra začala v padesátých letech a již v této pro východoevropské umělce nelehké době přesvědčil o svém talentu publikum v Itálii, Rakousku a Anglii, v roce 1962 pak vystoupil poprvé v USA. Od té doby účinkoval ve většině nejvýznamnějších koncertních sálů světa a natočil desítky nahrávek, z nichž mnohé získaly mezinárodní ocenění. Když před nedávnem holandská společnost Philips vydala prestižní... (alza.cz)

Hudební CD - Český klavírista Ivan Moravec (1930) je i po sedmdesátce v plné tvůrčí práci, jeho vystoupení po celém světě se počítají na desítky ročně a dnes již můžeme říci, že po celou druhou polovinuminulého století nemá jeho mezinárodní věhlas v české klavíristické komunitě srovnání. Český klavírista Ivan Moravec (1930) je i po sedmdesátce v plné tvůrčí práci, jeho vystoupení po celém světě se počítají na desítky ročně a dnes již můžeme říci, že po celou druhou polovinuminulého století nemá jeho mezinárodní věhlas v české klavíristické komunitě srovnání. Jeho kariéra začala v padesátých letech a již v této pro východoevropské umělce nelehké době přesvědčil o svém talentu publikum v Itálii, Rakousku a Anglii, v roce 1962 pak vystoupil poprvé v USA. Od té doby účinkoval ve většině nejvýznamnějších koncertních sálů světa a natočil desítky nahrávek, z nichž mnohé získaly mezinárodní ocenění. Když před nedávnem holandská společnost Philips vydala prestižní... (alza.cz)

Poutavá učebnice určená k přípravě na maturitu a přijímací zkoušky na vysoké školy. Obsahuje úvod do diferenciálního a integrálního počtu, věnuje se spojitosti funkce, limitám funkce, derivacím funkce, zkoumá průběh grafu funkce, primitivní funkce, určitý integrál. Kapitoly jsou doplněny množstvím řešených příkladů. Kniha je přehledně zpracována do 4 kapitol, které jsou dále členěny na menší podkapitoly. Snadnou orientaci v textu podporuje grafické odlišení ústředního textu od doplňujících poznámek, přehledné řazení poznatků do tabulek a barevné zvýraznění důležitých pojmů. Určeno studentům středních škol a prvních ročníků vysokých škol, učitelům a ostatním zájemcům o studium matematiky. (knihydobrovsky.cz)

Poutavá učebnice určená k přípravě na maturitu a přijímací zkoušky na vysoké školy. Obsahuje úvod do diferenciálního a integrálního počtu, věnuje se spojitosti funkce, limitám funkce, derivacím funkce, zkoumá průběh grafu funkce, primitivní funkce, určitý integrál. Kapitoly jsou doplněny množstvím řešených příkladů. Kniha je přehledně zpracována do 4 kapitol, které jsou dále členěny na menší podkapitoly. Snadnou orientaci v textu podporuje grafické odlišení ústředního textu od doplňujících poznámek, přehledné řazení poznatků do tabulek a barevné zvýraznění důležitých pojmů. Určeno studentům středních škol a prvních ročníků vysokých škol, učitelům a ostatním zájemcům o studium matematiky. (patro.cz)

Kniha "Operace Bílá hora a černá totalita" navazuje volně na trilogii zabývající se rudým totalismem vydanou v nakladatelství Naše vojsko v letech 2010-2012 a věnovanou klíčovým událostem poválečného období vývoje české společnosti. Jak Únor 1948, tak Srpen 1968 či Listopad 1989, podle nichž se jednotlivé studie jmenují (vždy ve spojení s názvem Operace) jsou založeny na analýze jejich průběhu i vzájemných souvislostí, včetně jejich kořenů. Orientují čtenáře i na vztahy mezi děním ve XX. století se staršími událostmi z období kolem bitvy na Bílé hoře. Autor PhDr. Vladimír Čermák, CSc. (*1946) vychází ze studia této problematiky, které se věnoval již na sklonku 60. let v době, kdy studoval na FF UK (obory filosofie a sociologie spolu s dálkovým studiem historie, jehož dokončení však s ohledem na personální změny na katedře v roce 1970 ztratilo smysl). Výsledkem byla mj. jiné rigorózní práce věnovaná problematice českého národního vědomí v období baroka. Kniha "Operace Bílá hora..." se v 1. díle (Na prahu ztemnění) zabývá změnami české společnosti před Vestfálským mírem v kontextu se vznikáním tzv. černé totality, první celoevropsky významnou fází totalismu iniciované radikály v katolické církvi, zvláště jezuitským řádem. Druhý díl ("Dlouhá černá totalita") je věnován instalaci nového modelu vládnutí v českých zemích trvající až do období josefinismu. V blízké budoucnosti by měl tyto dva svazky psané jako literatura faktu doplnit třetí svazek ("Zjasnění labyrintů") zabývající se okolnostmi vznikání buditelství a raného obrození, tedy obnovováním české společnosti. Autor se věnuje studiu i jiných podob totalismu v české společnosti. Vedle výše zmíněných studií publikoval v posledních letech v r. 2014 také studii "Jaký byl a nebyl Vasil Biĺak" zařazenou nakladatelstvím BVD k memoárům V. Biĺaka "Až po mé smrti". Vedle toho rozpracovává i téma "Vyhořelá transformace" věnované období po Listopadu 1989, kde zkoumá revitalizaci některých reliktů rudé totality v posledním čtvrtstoletí, zvláště v první polovině devadesátých let. Doprodej starších titulů vydaných před rokem 2015. (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

"Messi je hráč vlastní kategorie, nikdo jako on už nebude." David Beckham Zrodila by se senzace, a nechybělo k ní mnoho. Messi nejlepší současný fotbalista planety a také historie, jak je titulován, ji málem napsal ke svému jedinečnému příběhu. Fotbalový mimozemšťan se stal téměř protagonistou největšího transferu v dějinách kopané, ale i světového sportu. Nikdo dlouho nechtěl uvěřit, že by opustil milovanou Barcu. Po dvaceti letech a 634 vstřelených gólech v dresu Blaugranas! Nic mu v tomto kroku nemělo zabránit, ani výrok nového kouče Barcelony, Ronalda Koemana: "Je nejbrilantnějším hráčem všech dob a s velkým náskokem." Malý velký Leo hodlal Barcelonu skutečně opustit, důvodem byla a ještě zůstává dlouhodobější nespokojenost s vrcholným vedením klubu a jeho prezidentem Mariou Bartomeuem, který podle hvězdného borce řídí Barcu bez koncepce, hráč dokonce pojmenoval management slovem katastrofa. Zřejmými překážkami změny se ukázaly vystupní klauzuje v hodnotě 700 milionů eur, kterou by nikdo nezaplatil, nedohoda o předčasném odchodu i hrozící soudní spor, který Messi nehodlal s klubem, který jej pro velkou hru a jeho fantastická čísla vychoval, podstoupit. "Prezident mi opakoval, že se na konci sezony můžu rozhodnout, zda zůstanu, nebo odejdu. Ale nedodržel slovo. Barca je klub mého života, nemohl bych se s ní soudit. Dala mi vše a já jí také vše odevzdal. Ani na okamžik by mě nenapadlo, že bych klub hnal k soudu." Pokud totiž připočteme zásahy za Argentinu, tak je dnes Messi už na více než 700 vstřelených brankách při dosažení 50 hattricků ve všech soutěžích, mimořádností nejsou ani čtyři góly v zápase. Suma sumarum 50 branek za sezonu, gól v každém zápase! Podobně jako Cristiano Ronaldo. Oba si na posledních dvanáct let podmanili fotbalový i sportovní svět. Větších celebrit v něm zřejmě nenajdeme. Oproti skvělému Portugalci má však ve vlastnictví o jeden čerstvý klenot navíc. Na sklonku roku 2019 získává už svůj šestý Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu planety a poprvé obdrží Cenu Laureus, je vyhlášen nejlepším sportovcem světa. Lionel, dnes společně právě s Cristianem - po boku Pelého, Maradadony a Cruijffa - ikona kopané a technicky nepochybně nejvybavenější hráč, nepřestává za svou úžasnou kariéru děkovat také dvěma obyčejným a zároveň výjimečným ženám. Matce, a především babičce. Obě nesou pro Lea vzácné jméno Célia. "Posílám vzkaz mojí babičce, která mě k fotbalu přivedla, ale už se nemůže dívat, kam jsem se díky němu dostal." Maminka, vynikající kuchařka, o své matce, tedy oné skvělé babičce, mimochodem umné cukrářce, prozradí: "Trvala na tom, aby Leovi dovolili hrát, když ještě neměl věk, byl nejmladší a nejmenší. ‚Přihrajte Lionelovi, tomu malému chlapci, protože on umí střílet góly,' vykřikovala vždycky. "A byla to ona, přesvědčila nás, abychom mu koupili kopačky." Cesta, jakou Leo, dodnes v podstatě skromný kluk, k velké slávě ušel, se podobá příběhu z fantastického filmu. Jejím základem bylo, že od svých čtyř let miloval balon. "Drobek", jak mu říkali, v jedenácti míč ovládá jako nějaký kouzelník, ve škole s ním všichni chtějí hrát, protože střílí nejvíc gólů. Jenže - jak fotbalová nebesa nadělí Leovi talent, tak mu v předpubertálním věku ubírají na výšce. Nedostává se mu růstového hormonu a ve dvanácti třinácti zůstává sotva na sto třiceti centimetrech! Trpasličí chlapec, navíc často nemocný, byť se jeví jako génius, přece nikdy nedoroste do velkého fotbalu, vidí trenéři. Fyzicky hru prostě nezvládne. Mají strach Lea vůbec postavit, hrozí, že ho mnohem urostlejší protihráči zadupou do země. Kdo si tohle vezme na triko? Nejdříve tradiční klub z Rosaria, Atlético Newell´s Old Boys. Když chlapec oblékne jeho červenočerné barvy, má sedm let, ovšem tehdy ještě nikdo o jeho budoucích strastech netuší. Válí jako fotbalový bůžek, takže se nad jeho chatrným vzrůstem pomalu nikdo nezamýšlí. První otazníky přicházejí a jejich rébus nastává po Leových desátých narozeninách. Resumé vyhlíží jednoznačně. Pokud se chce jedinečný talent prosadit, musí podstoupit náročnou hormonální léčbu. Kdo ji ale zaplatí, když rodiče, pomalu zoufalí Célie a Jorge, prostředky nemají? Po složitých peripetiích přelétne třináctiletý Lionel deset tisíc kilometrů do akademie Barcelony, výjimečné líhně La Masia. Modročervení "blaugranas" v roce 2000 zatím spíše pouze tuší, že získávají unikátní talent, ale že se stávají vlastníky nejcennějšího fotbalového klenotu současnosti, poznávají až o pár let později. Leo zatím pod dohledem nejlepších odborníků vyroste k 169 centimetrům. V necelých osmnácti oblékne dres prvního týmu Barcy a současně přivede Argentinu k titulu mistrů světa dvacetiletých. Už v roce 2009, ve svých dvaadvaceti, poprvé získá Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu planety. Vystřídá na trůnu Cristiana Ronalda a pak nejcennější individuální trofej zvedne jako první fotbalista historie nad hlavu hned šestkrát (2009, 2010, 2011, 2012, 2015 a 2019)! Lionel a Christiano, novodobí giganti fotbalu, pořádají střelecké dostih (knihydobrovsky.cz)

Rozklad sebeobrazu člověka v době antropocénu, tedy tzv. epoše lidstva, jde ruku v ruce s pochopením jeho kulturní i materiální prekarity a možného vyhynutí. Zpomalený, ale vytrvalý kolaps ekosystémů nevěstí komplexním druhům nic dobrého, a čím dále a hlouběji dohlédne nahá opice realitu světa, tím rychleji ztratí půdu pod nohama a nebe jí spadne na hlavu. ReturnSelf.New nabízí manuál pro apoptózu toho, co je třeba zanechat za sebou, abychom se mohli stát tím, čím je třeba. (knihydobrovsky.cz)

Kniha povídek. (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

"Messi je hráč vlastní kategorie, nikdo jako on už nebude." David Beckham Zrodila by se senzace, a nechybělo k ní mnoho. Messi nejlepší současný fotbalista planety a také historie, jak je titulován, ji málem napsal ke svému jedinečnému příběhu. Fotbalový mimozemšťan se stal téměř protagonistou největšího transferu v dějinách kopané, ale i světového sportu. Nikdo dlouho nechtěl uvěřit, že by opustil milovanou Barcu. Po dvaceti letech a 634 vstřelených gólech v dresu Blaugranas! Nic mu v tomto kroku nemělo zabránit, ani výrok nového kouče Barcelony, Ronalda Koemana: "Je nejbrilantnějším hráčem všech dob a s velkým náskokem." Malý velký Leo hodlal Barcelonu skutečně opustit, důvodem byla a ještě zůstává dlouhodobější nespokojenost s vrcholným vedením klubu a jeho prezidentem Mariou Bartomeuem, který podle hvězdného borce řídí Barcu bez koncepce, hráč dokonce pojmenoval management slovem katastrofa. Zřejmými překážkami změny se ukázaly vystupní klauzuje v hodnotě 700 milionů eur, kterou by nikdo nezaplatil, nedohoda o předčasném odchodu i hrozící soudní spor, který Messi nehodlal s klubem, který jej pro velkou hru a jeho fantastická čísla vychoval, podstoupit. "Prezident mi opakoval, že se na konci sezony můžu rozhodnout, zda zůstanu, nebo odejdu. Ale nedodržel slovo. Barca je klub mého života, nemohl bych se s ní soudit. Dala mi vše a já jí také vše odevzdal. Ani na okamžik by mě nenapadlo, že bych klub hnal k soudu." Pokud totiž připočteme zásahy za Argentinu, tak je dnes Messi už na více než 700 vstřelených brankách při dosažení 50 hattricků ve všech soutěžích, mimořádností nejsou ani čtyři góly v zápase. Suma sumarum 50 branek za sezonu, gól v každém zápase! Podobně jako Cristiano Ronaldo. Oba si na posledních dvanáct let podmanili fotbalový i sportovní svět. Větších celebrit v něm zřejmě nenajdeme. Oproti skvělému Portugalci má však ve vlastnictví o jeden čerstvý klenot navíc. Na sklonku roku 2019 získává už svůj šestý Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu planety a poprvé obdrží Cenu Laureus, je vyhlášen nejlepším sportovcem světa. Lionel, dnes společně právě s Cristianem - po boku Pelého, Maradadony a Cruijffa - ikona kopané a technicky nepochybně nejvybavenější hráč, nepřestává za svou úžasnou kariéru děkovat také dvěma obyčejným a zároveň výjimečným ženám. Matce, a především babičce. Obě nesou pro Lea vzácné jméno Célia. "Posílám vzkaz mojí babičce, která mě k fotbalu přivedla, ale už se nemůže dívat, kam jsem se díky němu dostal." Maminka, vynikající kuchařka, o své matce, tedy oné skvělé babičce, mimochodem umné cukrářce, prozradí: "Trvala na tom, aby Leovi dovolili hrát, když ještě neměl věk, byl nejmladší a nejmenší. ‚Přihrajte Lionelovi, tomu malému chlapci, protože on umí střílet góly,' vykřikovala vždycky. "A byla to ona, přesvědčila nás, abychom mu koupili kopačky." Cesta, jakou Leo, dodnes v podstatě skromný kluk, k velké slávě ušel, se podobá příběhu z fantastického filmu. Jejím základem bylo, že od svých čtyř let miloval balon. "Drobek", jak mu říkali, v jedenácti míč ovládá jako nějaký kouzelník, ve škole s ním všichni chtějí hrát, protože střílí nejvíc gólů. Jenže - jak fotbalová nebesa nadělí Leovi talent, tak mu v předpubertálním věku ubírají na výšce. Nedostává se mu růstového hormonu a ve dvanácti třinácti zůstává sotva na sto třiceti centimetrech! Trpasličí chlapec, navíc často nemocný, byť se jeví jako génius, přece nikdy nedoroste do velkého fotbalu, vidí trenéři. Fyzicky hru prostě nezvládne. Mají strach Lea vůbec postavit, hrozí, že ho mnohem urostlejší protihráči zadupou do země. Kdo si tohle vezme na triko? Nejdříve tradiční klub z Rosaria, Atlético Newell´s Old Boys. Když chlapec oblékne jeho červenočerné barvy, má sedm let, ovšem tehdy ještě nikdo o jeho budoucích strastech netuší. Válí jako fotbalový bůžek, takže se nad jeho chatrným vzrůstem pomalu nikdo nezamýšlí. První otazníky přicházejí a jejich rébus nastává po Leových desátých narozeninách. Resumé vyhlíží jednoznačně. Pokud se chce jedinečný talent prosadit, musí podstoupit náročnou hormonální léčbu. Kdo ji ale zaplatí, když rodiče, pomalu zoufalí Célie a Jorge, prostředky nemají? Po složitých peripetiích přelétne třináctiletý Lionel deset tisíc kilometrů do akademie Barcelony, výjimečné líhně La Masia. Modročervení "blaugranas" v roce 2000 zatím spíše pouze tuší, že získávají unikátní talent, ale že se stávají vlastníky nejcennějšího fotbalového klenotu současnosti, poznávají až o pár let později. Leo zatím pod dohledem nejlepších odborníků vyroste k 169 centimetrům. V necelých osmnácti oblékne dres prvního týmu Barcy a současně přivede Argentinu k titulu mistrů světa dvacetiletých. Už v roce 2009, ve svých dvaadvaceti, poprvé získá Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu planety. Vystřídá na trůnu Cristiana Ronalda a pak nejcennější individuální trofej zvedne jako první fotbalista historie nad hlavu hned šestkrát (2009, 2010, 2011, 2012, 2015 a 2019)! Lionel a Christiano, novodobí giganti fotbalu, pořádají střelecké dostihy. Co na tom, že Ronaldo vstřelí v jedné sezoně za Real Madrid 60 branek, když Messi jich v Barce zapíše 73, a překoná i legendu Gerda Müllera. Leo se v jediném ročníku Champions League raduje čtrnáctkrát, aby ho pak Cristiano v roce 2014 překonal hned sedmnácti zásahy. Lionel by se mohl pyšnit celou řadou fantastických statistik, chlapec z Rosaria však jen skromně řekne: "Lámání rekordů je výsledkem několika věcí: ve fotbale se to však stane, když vám k tomu pomůže tým. Myslím si, že se pořád učím nové věci, a určitě tady bude vždycky něco, co se dá zlepšit." Messi a Ronaldo jsou z jiné planety. Přemohli to, co bylo, a předběhli i to, co bude. A Diego Maradona, mistr světa z roku 1986, už o osmnáctiletém Leovi bez obav prohlásí: "Viděl jsem hráče, který převezme mou úlohu v argentinském fotbale. Jeho jméno je Messi a je mým nástupcem. On mě jednou nahradí a bude nejlepší na světě." Diegova předpověd se naplňuje, až na jediné. Zatímco Leo vyhrál s Barcelonou vše, co je možné, krom jiného deset španělských titulů a čtyřikrát Champions League, jako kapitán Albicelestes zatím dosáhne "jen" na světové stříbro na Mondialu v Brazílii. A tak toužebně vzhlíží k zisku Světovému poháru na MS v Kataru 2022 a myslí na svůj největší sen. "Chtěl bych se stát s Argentinou mistrem světa." Vydejme se na Messiho neuvěřitelnou cestu dlážděnou výsostným uměním velkého hráče a posetou fotbalovými diamanty, ostatně Andrés Iniesta, mistr světa a dirigent slavné éry Barcy, o Leovi řekl: "Má schopnost praktikovat magii." (patro.cz)

Nejstarší z velkých básnických skladeb anglické literatury vznikla patrně na přelomu osmého a devátého století v anglosaské Anglii (jejíž dějiny se tradičně rámují lety 449–1066) a dochovala se v jediném rukopisu z doby kolem roku 1000. Děj skladby vyrůstá ze starogermánských lidových pověstí a využívá motivů z mýtů i povětšinou ústně předávaných hrdinských písní (řada z nich se objevuje i v literárních památkách germánského Severu po roce 1200). Osu děje představují tři hrdinské souboje starogermánského válečníka Béowulfa, který dal básnické skladbě jméno: nejprve s obrem Grendelem, posléze jeho matkou a nakonec s ohnivým drakem. Děj skladby zasadil její neznámý tvůrce do meditativního rámce, jehož tématem je vztah anglického křesťana sklonku prvního tisíciletí ke vznešené, avšak pohanské starogermánské minulosti. Poprvé česky Béowulf vyšel až po více než tisíci letech od doby svého vzniku roku 2003 v překladu a s komentáři Jana Čermáka. Přítomná podoba knihy představuje rozšířené a upravené druhé vydání skladby s ilustracemi Františka Štorma a v grafické úpravě Jana Franty. (patro.cz)

Samuel Porten, muzikálně nadané a citlivé dítě, má před sebou slibnou kariéru houslisty, ale jeho dětská duše prochází peklem neharmonické viktoriánské rodiny obchodníka s nemovitostmi a jeho ambiciózní, zneuznané ženy - životem zhrzené matky prahnoucí po uznání. Samuel se před matčiným despotismem uzavírá a začíná si utvářet svůj vlastní svět - plný otázek, hledání a zejména fantazie. Po nenadálé otcově smrti se v jeho životě příliš nezmění, ale pak do jejich domu přijde Marion, dívka, která se příležitostně stará o chod domácnosti. Vzájemná náklonost Marion a Samuela přeroste v hlubší vztah. Samuel nalézá odvahu k úniku z dusivého sevření své matky a věří, že Marion mu pomůže se osamostatnit. Jejich společný samostatný život se zdá být životním vítězstvím. Samuel ale netuší, jak zrádný se tento krok, na který není připraven, ukáže. Samuelovy city k Marion jsou konfrontovány s jeho veřejným úspěchem virtuosa a Samuel nedokáže střízlivě zhodnotit svůj nově získaný status celebrity. Status, o němž až příliš pozdě pochopí, jak je iluzorní. Vztah s Marion se hroutí a po jejím nečekaném zmizení se Samuelovi jeho život na dlouhá léta vymkne z rukou. Díky pomoci rodinného přítele pana Harta a také pomoci matky, které není osud syna lhostejný a zpovzdálí vše sleduje, se Samuel těžce a pozvolna ze svých démonů vzpamatovává a postupně nachází vůli k proměně. Je to dlouhý proces, během něhož se mu podaří poznat svoji dceru, najít cestu k novému životu, k novým hodnotám, k poznání sebe samého. Prchavé štěstí je ale narušováno stále se vracející a hluboko v duši usazenou zátěží. Stíny minulosti i pocit viny mu jsou silným soupeřem. Samuel ale svůj boj nevzdává a bojuje až do posledních chvil. Autor novely, kardiochirurg a umělecký sklář Mojmír Čermák, umístil do kontextu viktoriánské doby poselství, které za dobovou šerou romantikou, příznačnou morbiditou i prerafaelitským sentimentem získává samostatnou, nadčasovou platnost. Naléhavost otázek po smyslu života, vině a vnitřních démonech, kterým každý z nás musí čelit, je podmanivá a příběh se odvíjí jako hudební symfonie až ke svému dramatickému vyvrcholení. (knihydobrovsky.cz)

Na první jarní cesty si bude moci knihám nakloněný tulák přibalit do torny březnovou tiskařskou černí vonící Romantické paběrkování. Výbor starších i novějších textů Marko Čermáka - povídek a článků věnovaných trampskému dávnověku i současnosti, doplněný velkým množstvím autorových černobílých i barevných kreseb a fotografií vyjde u příležitosti osmdesátých narozenin M. Čermáka. (knihydobrovsky.cz)

Pochybnosti o tom, co byla a nebyla bitva na Bílé hoře, o co tam šlo i jaká byla její skutečná role v dění spojeném s tehdy probíhající třicetiletou válkou, vyjádřila v minulosti již celá rada badatelů. Mýtu o této údajné bitvě neodpovídala ani fakta o počtu lidí, kteří měli být na údajném bojišti pohřbeni, ani sled událostí, které tomu předcházely či tech, které potom následovaly. Autor této studie použil k podpoře tvrzení, že jde o rozsáhlý a po čtyři století pečlivě udržovaný podvod, nejen autentické dokumenty, které ač jsou již delší dobu známé, nikdy ale dosud nebyly ze strany domácích či zahraničních dějepisců využity (např. revers českých stavů), stejně jako některá svědectví renomovaných domácích badatelů z raného novověku. Vedle děl P. Skály ze Zhoře, J. A. Komenského či korespondence vedené mezi Z. V. P. Lobkovicem a jeho ženou Polyxenou zde byly využity i jiné informace jak z této doby, tak i z doby pozdější. Výsledky analýzy těchto i jiných informací byly využity také k přehodnocení role rady osobností z té doby a k podpoře názoru, že za tímto podvodem se skrýval především zájem nejen tehdejší katolické církve motivovaný krádeží rozsáhlého majetku, ale i spousta dalších lží a falz umožňujících dlouhodobě deformovat české dějiny v posledních čtyřech stoletích, včetně např. role tzv. zimního krále či J. M. Thurna. Základním nástrojem použitým k rekonstrukci bělohorského podvodu je vedle využití zdravého rozumu také T-analýza, aplikovaná jako metoda pro studium jevu a procesu, které se nikdy - podobně jako bitva na Bílé hoře - nestaly, již v předchozích autorových studiích. Konkrétně v knize Na prahu ztemnění či Dlouhá černá totalita vydané v roce 2014 jako 1. a 2. díl knihy Bílá hora a černá totalita. Navazujei na trilogii vydanou v nakladatelství Naše vojsko v letech 2010-2012 pod názvem Operace Únor 1948, Operace Srpen 1968 či Operace Listopad 1989. (knihydobrovsky.cz)

Petr Kellner, jedinečný člověk a nejúspěšnější podnikatel střední a východní Evropy, tvůrce obchodní říše s objemem 400 milard korun už mezi námi není. Mimořádného muže potkala 27. března 2021 mimořádně tragická smrt v aljašských horách. Napadne nás paralela s Tomášem Baťou, jehož život rovněž skončil leteckou havárií, taktéž ve věku 56 let. Oba dokázali v podstatě z ničeho vybudovat podnikatelské imperium, lidé, kteří je znali, je jmenovali jako nesmírně inspirativní a tvrdě pracující dříče. Kellner byl a zůstane člověkem obdivuhodným, ale rovněž velice zaviděným, pro někoho kontroverzním, představujícím v onom malém českém rybníku, jak naše nerozlehlé teritorium od západní po východní hranici výstižně pojmenoval můj kamarád, hudební skladatel Karel Svoboda, zjevením zcela vyjímečným. Jak se Miloš Forman prosadil v Hollywoodu, jak si Jaromír Jágr podmanil Národní hokejovou ligu, a tím i Ameriku, a pak i Rusko, jak se stal známým v Číně, tak se Petr Kellner zařadil do stovky nejbohatších lidí planety a zároveň získal nezpochybnitelné světové uznání. Své vize dokázal prosadit v Rusku, kde také založil privatizační společnost Petr Veliký - jak symbolické pojmenování, tak i v Číně, občany nejlidnatější země naučil nakupovat na splátky. Jak je možné, že rodák z České Lípy, kdysi řadový pracovník barrandovské produkce a prodejce kopírek, vystoupí s majetkem v hodnotě 15 miliard dolarů až k vrcholu světového finančního piedestalu. Jak začala jeho cesta vzhůru, jak se vypracoval mezi finanční elitu, jak vystavěl obří podnikatelskou společnost? Jako autora mě samozřejmě zajímá nejen Kellner byznysman, ale také Kellner člověk i proto, že jsem sám poznal a zažíval naše nové podnikatelské prostředí let devadesátých a přelomu našich věků, a také ho věrně i se zajímavými osobními setkáními a dnes i s určitým nadhledem líčím. První myšlenka o takové knize přišla už v čase Kellnerových pětačtyřicátin, ale uvědomil jsem si, že na takový velký příběh je ještě brzy, ale už od roku 2016 jsem se na tvorbu psychicky i fakticky připravoval. A přiznám se, "napsat Kellnera" bylo pro mě podobně náročné, ale i krásné a prožívající, jako vytvořit autorizovanou knihu Člověk Havel, dle mého pohledu práci o "otci naší doby". Petr Kellner se navíc dokázal stát nejbohatším Čechem oproti jiným dolarovým miliardářům, ať už Bakalovi či Babišovi (on se Kellnera reálně bál a současně mu záviděl jeho globální ambice a noblesu), nemluvě o Krejčířovi či Koženém, bez finančního, natož občanského či politického, skandálu, bez poskvrny, ryzí podnikatelskou cestou, výstavbou vlastního impéria PPF. Za "Pana Tajemného" i "Neviditelného", člověka, který se na veřejnosti ukazoval velice zřídka, a pokud ano, vystupoval velice normálně a skromně, promlouvají zejména pozoruhodné činy. Často spatřován, natož holedbán a oslavován, být rozhodně netoužil, i proto ho lidé viděli a pojmenovávali tak záhadně. Držel se zásady Milana Kundery, světově nejuznávanějšího současného českého spisovatele. Dnes dvaadevadesátiletý bard žijící ve Francii, řekl: "Když poskytnete veřejnosti tvář, ztrácíte i sám sebe." Ano, za Kellnera hovoří zejména významné obchody, včetně nedávné koupě televize Nova a společnosti CME, úspěšné konglomerace a obří černá dolarová čísla. Petr přitom nebyl nějakým nadčlověkem, ale v každém případě nadaným i odvážným mužem, a také dobrým manželem a otcem velké rodiny. Rovněž sběratelem umění, fanouškem sportu, zejména špičkového fotbalu, gurmánem i milovníkem moderní hudby i velkým donátorem. "Je to ten nejúžasnější táta na světě. Chápu, že je v byznysu přísný, protože - aby zvládl řídit něco tak obrovského, to člověk nesmí být úplně lehkomyslný, ale já znám tátu jako rodiče," svěřila dcera Anna. "Vyrůstali jsme jako každá jiná rodina. Jasně, mohli jsme pak odletět do Španělska nebo jinam, ale co se týče hodnot a výchovy, tohle naši vedli normálně. Že táta vždycky hodně dbal na to, aby jeho soukromý život nebyl veřejný, nám neuvěřitelně pomohlo, protože jsme neměli problémy jako nějaké celebrity. Dovolilo nám to vyrůstat běžným způsobem." Ano, Kellner byl také normálním člověkem, který chápal své impérium jako velkou rodinu, kterou dokázal řídit i v teplákách a v pohodlí svého obývacího pokoje. Uměl vzít manželku a děti do restaurace, a když byl spokojen, odměnil královským dýškem udiveného číšníka, který kolikrát vůbec ani netušil, kým byl obdarován. Pokud se s očekávanou kvalitou jídla nesetkal, prostě zaplatil a odešel. V posledním čase byl Kellner také mužem, který výrazně vstoupil do debaty o kvalitě a směřování naší společnosti, jíž viditelně chybí jasná cesta, jakou bychom se měli vydat v příštích dvaceti třiceti letech. Málokdo také ví, že stamiliony korun investoval prostřednictvím své společnosti Sotio do vývoje léků na léčbu leukémie, lymfomů a nádorových onemocnění, přičemž švýcarská firma Celestia Biotech po letitých laboratorních testech realizuje již zkoušení léku na léčbu leukémie na člověku. Značné prostředky věnoval na vzdělání dě (knihydobrovsky.cz)

Vysvobození princezny Violet z rukou únosců by pro Etiena a Jeffa znamenalo vyhlídku na lepší život. Jejich šance na úspěch nejsou malé. Jeff má totiž magickou schopnost, která mu umožňuje přenášet se do cizích těl. Proč si ale nechávat princeznu, když je tenhle kluk mnohem zajímavější kořist? Záchranná výprava se tak změní v léčku. Podaří se Etienovi, Violet a Casey najít ztracený národ Sopečných lidí, který jako jediný může Jeffovi pomoct? (knihydobrovsky.cz)

Zažíváme nový fenomén s popularitou příliš nevzdálenou Jaromíru Jágrovi. Ano, máme pocit, že zíráme na zcela novou sportovní divu, která nás okouzlila svou osobností a rovněž strhla sportovními výkony, a navíc jde o ženu neorenesanční! Rodačka z Jablonce píše opravdu velký příběh. Od dětství vzhlíží k mamince, stříbrné v běhu na lyžích z olympiády v Sarajevu 1984, nejen kvůli sportovním výsledkům, ale hlavně proto, že v ní vidí ženu čestnou a vůbec výjimečnou. Do lyžařských tréninků se zpočátku ovšem nehrne. Začne na ně chodit hlavně kvůli kamarádům a dětem, které znala. Ostatně jako malá holka touží být herečkou anebo zpěvačkou a také sní o krásném princi. Toho zřejmě nyní potkala, ale sotva mohla tušit, že zůstane u sportu, který zrovna není pro princezny. „Naši mě vedli i uměleckým směrem. Chodila jsem malovat, na klavír a zpívat, vystudovala uměleckou školu, takže jsem vždycky inklinovala spíš k umění než ke sportu. Jenže, dostala jsem se do puberty, a když mám být upřímná, bála jsem se, ztloustnu, tak jsem dala sportu ještě šanci.“ První velký úspěch zažívá ve svých devatenácti na juniorském mistrovství světa v kanadském Canmore, kde společně s Veronikami Vítkovou a Zvařičovou získává zlato ve štafetě. První dospělý triumf slaví ve slovinské Pokljuce, aby pak zapsala sérii dalších jedenácti velkých vítězství ve Světovém poháru. K úspěchům samozřejmě náleží individuální stříbra z olympiády v Soči a mistrovství světa ve Finsku 2015, kde slaví i zlato ve smíšené štafetě. Cestu na vrchol však nemá jednoduchou. Gabriela v roce 2011 překoná mononukleózu a rovněž nečekanou krizi po olympiádě v Soči a s ní i pokles sportovní výkonnosti. Zažívá syndrom vyhoření a únavy, závodí bez chuti, hlavou procházejí myšlenky o konci kariéry. Zpátky ji naštěstí navrací vítězný sprint v prosinci 2014, po dvou letech opět v Pokljuce, místě pro ni zřejmě zaslíbeném. Složitou cestu k vrcholu završuje vítězstvím Světového poháru v sezoně 2015/16, stává se tak nejlepší biatlonistkou světa. „Je to prostě mazec a splněný sen. Není nic víc, než křišťálový glóbus.“ A pak je tu vedle sportovního renomé zcela nepřehlédnutelný a neopomenutelný Gabrielin fantom. Už zdaleka není pouhou kráskou na lyžích a s flintou, ale hlavně ženou obdivovanou muži, to samozřejmě, ale i stejným pohlavím. Proč? Nepochybně pro onu neorenesanci, umělecké nadání a oduševnělost. Hrdinka knihy je především žena, a jak sama říká – žena musí dobře vypadat v každé situaci – a Gabriela také řekne, že pravá krása se skrývá uvnitř nás, a tak je navíc ženou velmi inspirativní, pozitivní, osvěžující a vtipnou – i půvabně roztržitou – a také hodně přemýšlející a vystupující s pokorou. „Věřím, že bez ní to nikdy nejde. Člověk by měl stát nohama pevně na zemi. Odmala mě rodiče vychovávali k tomu, že pokud je někdo úspěšný, o to víc se na něm cení, když zůstane normální a skromný,“ vysloví mladá žena, která už dávno není pouze krásná. I proto autor otevírá stránky pozoruhodného příběhu Češky, která před našima očima dobývá svět. (knihydobrovsky.cz)

Pochybnosti o tom, co byla a nebyla bitva na Bílé hoře, o co tam šlo i jaká byla její skutečná role v dění spojeném s tehdy probíhající třicetiletou válkou, vyjádřila v minulosti již celá rada badatelů. Mýtu o této údajné bitvě neodpovídala ani fakta o počtu lidí, kteří měli být na údajném bojišti pohřbeni, ani sled událostí, které tomu předcházely či tech, které potom následovaly. Autor této studie použil k podpoře tvrzení, že jde o rozsáhlý a po čtyři století pečlivě udržovaný podvod, nejen autentické dokumenty, které ač jsou již delší dobu známé, nikdy ale dosud nebyly ze strany domácích či zahraničních dějepisců využity (např. revers českých stavů), stejně jako některá svědectví renomovaných domácích badatelů z raného novověku. Vedle děl P. Skály ze Zhoře, J. A. Komenského či korespondence vedené mezi Z. V. P. Lobkovicem a jeho ženou Polyxenou zde byly využity i jiné informace jak z této doby, tak i z doby pozdější. Výsledky analýzy těchto i jiných informací byly využity také k přehodnocení role rady osobností z té doby a k podpoře názoru, že za tímto podvodem se skrýval především zájem nejen tehdejší katolické církve motivovaný krádeží rozsáhlého majetku, ale i spousta dalších lží a falz umožňujících dlouhodobě deformovat české dějiny v posledních čtyřech stoletích, včetně např. role tzv. zimního krále či J. M. Thurna. Základním nástrojem použitým k rekonstrukci bělohorského podvodu je vedle využití zdravého rozumu také T-analýza, aplikovaná jako metoda pro studium jevu a procesu, které se nikdy - podobně jako bitva na Bílé hoře - nestaly, již v předchozích autorových studiích. Konkrétně v knize Na prahu ztemnění či Dlouhá černá totalita vydané v roce 2014 jako 1. a 2. díl knihy Bílá hora a černá totalita. Navazujei na trilogii vydanou v nakladatelství Naše vojsko v letech 2010-2012 pod názvem Operace Únor 1948, Operace Srpen 1968 či Operace Listopad 1989. (patro.cz)

Zažíváme nový fenomén s popularitou příliš nevzdálenou Jaromíru Jágrovi. Ano, máme pocit, že zíráme na zcela novou sportovní divu, která nás okouzlila svou osobností a rovněž strhla sportovními výkony, a navíc jde o ženu neorenesanční! Rodačka z Jablonce píše opravdu velký příběh. Od dětství vzhlíží k mamince, stříbrné v běhu na lyžích z olympiády v Sarajevu 1984, nejen kvůli sportovním výsledkům, ale hlavně proto, že v ní vidí ženu čestnou a vůbec výjimečnou. Do lyžařských tréninků se zpočátku ovšem nehrne. Začne na ně chodit hlavně kvůli kamarádům a dětem, které znala. Ostatně jako malá holka touží být herečkou anebo zpěvačkou a také sní o krásném princi. Toho zřejmě nyní potkala, ale sotva mohla tušit, že zůstane u sportu, který zrovna není pro princezny. „Naši mě vedli i uměleckým směrem. Chodila jsem malovat, na klavír a zpívat, vystudovala uměleckou školu, takže jsem vždycky inklinovala spíš k umění než ke sportu. Jenže, dostala jsem se do puberty, a když mám být upřímná, bála jsem se, ztloustnu, tak jsem dala sportu ještě šanci.“ První velký úspěch zažívá ve svých devatenácti na juniorském mistrovství světa v kanadském Canmore, kde společně s Veronikami Vítkovou a Zvařičovou získává zlato ve štafetě. První dospělý triumf slaví ve slovinské Pokljuce, aby pak zapsala sérii dalších jedenácti velkých vítězství ve Světovém poháru. K úspěchům samozřejmě náleží individuální stříbra z olympiády v Soči a mistrovství světa ve Finsku 2015, kde slaví i zlato ve smíšené štafetě. Cestu na vrchol však nemá jednoduchou. Gabriela v roce 2011 překoná mononukleózu a rovněž nečekanou krizi po olympiádě v Soči a s ní i pokles sportovní výkonnosti. Zažívá syndrom vyhoření a únavy, závodí bez chuti, hlavou procházejí myšlenky o konci kariéry. Zpátky ji naštěstí navrací vítězný sprint v prosinci 2014, po dvou letech opět v Pokljuce, místě pro ni zřejmě zaslíbeném. Složitou cestu k vrcholu završuje vítězstvím Světového poháru v sezoně 2015/16, stává se tak nejlepší biatlonistkou světa. „Je to prostě mazec a splněný sen. Není nic víc, než křišťálový glóbus.“ A pak je tu vedle sportovního renomé zcela nepřehlédnutelný a neopomenutelný Gabrielin fantom. Už zdaleka není pouhou kráskou na lyžích a s flintou, ale hlavně ženou obdivovanou muži, to samozřejmě, ale i stejným pohlavím. Proč? Nepochybně pro onu neorenesanci, umělecké nadání a oduševnělost. Hrdinka knihy je především žena, a jak sama říká – žena musí dobře vypadat v každé situaci – a Gabriela také řekne, že pravá krása se skrývá uvnitř nás, a tak je navíc ženou velmi inspirativní, pozitivní, osvěžující a vtipnou – i půvabně roztržitou – a také hodně přemýšlející a vystupující s pokorou. „Věřím, že bez ní to nikdy nejde. Člověk by měl stát nohama pevně na zemi. Odmala mě rodiče vychovávali k tomu, že pokud je někdo úspěšný, o to víc se na něm cení, když zůstane normální a skromný,“ vysloví mladá žena, která už dávno není pouze krásná. I proto autor otevírá stránky pozoruhodného příběhu Češky, která před našima očima dobývá svět. (patro.cz)

Petr Kellner, jedinečný člověk a nejúspěšnější podnikatel střední a východní Evropy, tvůrce obchodní říše s objemem 400 milard korun už mezi námi není. Mimořádného muže potkala 27. března 2021 mimořádně tragická smrt v aljašských horách. Napadne nás paralela s Tomášem Baťou, jehož život rovněž skončil leteckou havárií, taktéž ve věku 56 let. Oba dokázali v podstatě z ničeho vybudovat podnikatelské imperium, lidé, kteří je znali, je jmenovali jako nesmírně inspirativní a tvrdě pracující dříče. Kellner byl a zůstane člověkem obdivuhodným, ale rovněž velice zaviděným, pro někoho kontroverzním, představujícím v onom malém českém rybníku, jak naše nerozlehlé teritorium od západní po východní hranici výstižně pojmenoval můj kamarád, hudební skladatel Karel Svoboda, zjevením zcela vyjímečným. Jak se Miloš Forman prosadil v Hollywoodu, jak si Jaromír Jágr podmanil Národní hokejovou ligu, a tím i Ameriku, a pak i Rusko, jak se stal známým v Číně, tak se Petr Kellner zařadil do stovky nejbohatších lidí planety a zároveň získal nezpochybnitelné světové uznání. Své vize dokázal prosadit v Rusku, kde také založil privatizační společnost Petr Veliký - jak symbolické pojmenování, tak i v Číně, občany nejlidnatější země naučil nakupovat na splátky. Jak je možné, že rodák z České Lípy, kdysi řadový pracovník barrandovské produkce a prodejce kopírek, vystoupí s majetkem v hodnotě 15 miliard dolarů až k vrcholu světového finančního piedestalu. Jak začala jeho cesta vzhůru, jak se vypracoval mezi finanční elitu, jak vystavěl obří podnikatelskou společnost? Jako autora mě samozřejmě zajímá nejen Kellner byznysman, ale také Kellner člověk i proto, že jsem sám poznal a zažíval naše nové podnikatelské prostředí let devadesátých a přelomu našich věků, a také ho věrně i se zajímavými osobními setkáními a dnes i s určitým nadhledem líčím. První myšlenka o takové knize přišla už v čase Kellnerových pětačtyřicátin, ale uvědomil jsem si, že na takový velký příběh je ještě brzy, ale už od roku 2016 jsem se na tvorbu psychicky i fakticky připravoval. A přiznám se, "napsat Kellnera" bylo pro mě podobně náročné, ale i krásné a prožívající, jako vytvořit autorizovanou knihu Člověk Havel, dle mého pohledu práci o "otci naší doby". Petr Kellner se navíc dokázal stát nejbohatším Čechem oproti jiným dolarovým miliardářům, ať už Bakalovi či Babišovi (on se Kellnera reálně bál a současně mu záviděl jeho globální ambice a noblesu), nemluvě o Krejčířovi či Koženém, bez finančního, natož občanského či politického, skandálu, bez poskvrny, ryzí podnikatelskou cestou, výstavbou vlastního impéria PPF. Za "Pana Tajemného" i "Neviditelného", člověka, který se na veřejnosti ukazoval velice zřídka, a pokud ano, vystupoval velice normálně a skromně, promlouvají zejména pozoruhodné činy. Často spatřován, natož holedbán a oslavován, být rozhodně netoužil, i proto ho lidé viděli a pojmenovávali tak záhadně. Držel se zásady Milana Kundery, světově nejuznávanějšího současného českého spisovatele. Dnes dvaadevadesátiletý bard žijící ve Francii, řekl: "Když poskytnete veřejnosti tvář, ztrácíte i sám sebe." Ano, za Kellnera hovoří zejména významné obchody, včetně nedávné koupě televize Nova a společnosti CME, úspěšné konglomerace a obří černá dolarová čísla. Petr přitom nebyl nějakým nadčlověkem, ale v každém případě nadaným i odvážným mužem, a také dobrým manželem a otcem velké rodiny. Rovněž sběratelem umění, fanouškem sportu, zejména špičkového fotbalu, gurmánem i milovníkem moderní hudby i velkým donátorem. "Je to ten nejúžasnější táta na světě. Chápu, že je v byznysu přísný, protože - aby zvládl řídit něco tak obrovského, to člověk nesmí být úplně lehkomyslný, ale já znám tátu jako rodiče," svěřila dcera Anna. "Vyrůstali jsme jako každá jiná rodina. Jasně, mohli jsme pak odletět do Španělska nebo jinam, ale co se týče hodnot a výchovy, tohle naši vedli normálně. Že táta vždycky hodně dbal na to, aby jeho soukromý život nebyl veřejný, nám neuvěřitelně pomohlo, protože jsme neměli problémy jako nějaké celebrity. Dovolilo nám to vyrůstat běžným způsobem." Ano, Kellner byl také normálním člověkem, který chápal své impérium jako velkou rodinu, kterou dokázal řídit i v teplákách a v pohodlí svého obývacího pokoje. Uměl vzít manželku a děti do restaurace, a když byl spokojen, odměnil královským dýškem udiveného číšníka, který kolikrát vůbec ani netušil, kým byl obdarován. Pokud se s očekávanou kvalitou jídla nesetkal, prostě zaplatil a odešel. V posledním čase byl Kellner také mužem, který výrazně vstoupil do debaty o kvalitě a směřování naší společnosti, jíž viditelně chybí jasná cesta, jakou bychom se měli vydat v příštích dvaceti třiceti letech. Málokdo také ví, že stamiliony korun investoval prostřednictvím své společnosti Sotio do vývoje léků na léčbu leukémie, lymfomů a nádorových onemocnění, přičemž švýcarská firma Celestia Biotech po letitých laboratorních testech realizuje již zkoušení léku na léčbu leukémie na člověku. Značné prostředky věnoval na vzdělání dětí. Petr Kellner byl reálným podnikatelem, který říkal, že v dnešní rozdělené společnosti stále více převládá zjednodušené vidění světa na úkor dialogu a vzájemného naslouchání. "Někdy se už zdá, že světy na sociálních sítích a virtuální obrazy jsou důležitější než reálné činy. Nemyslím si to. Pořád věřím, že život spočívá v tom, co skutečně děláme. Jednou bych chtěl, aby se na PPF koukalo jako na firmu, která to někam dotáhla. Ve smyslu: to je naše evropská firma. Aby mohli být lidé pyšní, nejen ti z PPF." Pro mě osobně se Petr Kellner stal rovněž velkým vizionářem, viděl to, co my obyčejní smrtelníci nevidíme, viděl tam, kam my nedohlédneme. Dovolím si napsat, že Petr Kellner se společně s Václavem Havlem a Karlem Gottem stal největším Čechem naší doby. (patro.cz)

Hudební CD - Janáček, Novák a Nedbal s bravurou a muzikantskou zralostí Ivana Ženatého a Martina Kasíka! Houslista Ivan Ženatý, který si již vydobyl své místo na mezinárodním poli jako virtuos i pedagog, si po velmi úspěšné nahrávce houslových koncertů J. B. Foerstra (BBC Symphony Orchestra / JiříBělohlávek, Supraphon SU 3961-2) společně s klavíristou Martinem Kasíkem vybral houslové sonáty tří českých skladatelů přelomu 19.-20. století. Nepříliš známá a slohově výrazně romantická díla Nedbala a Nováka kontrastují s Janáčkovou sonátou, opusem zralého Mistra, který již svou moderností plně náleží do století dvacátého. V Janáčkově třetí (avšak jediné dochované) houslové sonátě nelze přeslechnout „ruské” názvuky, které odrážejí dobu počátku jejího vzniku okolo první světové války. Novákova romanticky rozevlátá sonáta vznikala pod Dvořákovým dohledem a nezapře vlivy Chopina či Liszta; nikoli náhodou se zde mluví o Novákově „Sturm und Drang”. Oskar Nedbal pak ve... (alza.cz)

Jen málo dějinných událostí ovlivnilo karmu tohoto národa tak tragicky jako Srpen 1968. Brutální intervence vojsk Varšavské smlouvy patří k nejhorším zážitkům několika generací. Historik PhDr. Vladimír Čermák patří k těm badatelům, kteří hledají kořeny a příčiny této tragédie nejen v ideologické podstatě Brežněvovského vedení a v Gomulkovsko-Ulbrichtovské hrůze z toho, že závan československé demokracie ohrozí jejich komunistické režimy, ale i v jiných geopolitických souvislostech. Jeho brilantní analýza příčin a jevů, které vedly k 21. Srpnu se čte jako detektivka a patří bezesporu k nejlepším pracem o událostech, které zasáhly naše národy před padesáti lety. (knihydobrovsky.cz)

Na první pohled poněkud divoké pojmenování jednoho z nejlepších cyklistů planety nadsázkou vlastně není. Ve světovém pelotonu a sportu se Peter Sagan stal během pár let naprosto mimořádným zjevením zvláště po té, co pětkrát po sobě (2012-2016) získá zelený trikot, "maillot vert", pro nejlepšího jezdce bodové sprinterské klasifikace na Tour de France a třikrát v řadě (2015-2017) se stane na silnici mistrem světa. Poslední tři roky první muž německé stáje Bora-Hansgrohe, předtím Tinkoffu, Cannondalu a Liquidasu, tak může rovněž oblékat duhový trikot světového šampiona. Prestižní sportovní deník L´ Équipe o Peterovi napsal: "Už se stal legendou svého sportu. Je těžké říct, odkud vychází duha, ale vždy končí u Sagana." Peter není jen skvělým sportovcem, ale rovněž mužem natolik populárním, že ho můžeme srovnávat i s Cristianem Ronaldem. Peter je jakousi rockovou hvězdou na kole. Ostatně Bradley Wiggins, vítěz Tour 2012, ho nazval cyklistickým spasitelem! Čtěte poutavý příběh velkého Slováka, rodáka ze Žiliny, který žije v Monaku s manželkou Katarínou a synem Marlonem i celou svou rodinou, vydejme se na pozoruhodnou cestu stále mladého idolu, který ohromuje svým uměním i osobním charisma nejen sportovní svět. (knihydobrovsky.cz)

Humorné i poučné příběhy pilota, který se ve zdraví dožil letecké penze, určené všem, kteří alespoň na chvíli se zatoužili vznášet k oblakům na nekonečných křídlech své volnosti a touhy.... (knihydobrovsky.cz)

Kniha podává přehled celého lexikálního systému doplněného o řadu zcela nových a dosud nemapovaných oblastí jako je tradiční úsek jazykového pojmenování, sémiotické aspekty slova či přehled jeho grafické stránky, začleněny jsou však i přehledy slovotvorby, frazeologie a další. Nově je tu pozornost věnována dosud zcela opomíjeným aspektům syntagmatickým a kombinatorickým. (knihydobrovsky.cz)

"Vždycky jsem rád myslel na Waldemara, právě on byl pro mě v počátcích ankety velice zdravou a inspirující konkurencí." Karel GottNa začátku byl nápad začínajícího redaktora Ladislava Smoljaka, jak zvýšit náklad časopisu Mladý svět. Na konci padesát let historie československé a české populární hudby. Na začátku pouťové dětské pískátko, na konci zlacená soška s granáty a křišťálem. Zlatý slavík, později Český slavík. Nejznámější, nejprestižnější a nejsledovanější hudební anketa popularity, kterou tato země kdy měla. Karel Gott, Zlatý hlas z Prahy, dokázal získat neuvěřitelných 42 Slavíků, v roce 2018 byl vyhlášen Zpěvákem století.Nikdo jiný z českých a slovenských zpěváků tak obrovského úspěchu nedosáhl. Bylo tu však pár odvážných, kterým se podařilo Krále Slavíků z jeho trůnu sesadit, byť třeba jen jednou. První však může být jen jeden - a nebyl to Karel. V zahajovacím ročníku 1962 dostal totiž jen tři hlasy a skončil tak na předposledním 49. místě. Vítězem a prvním Zlatým slavíkem v historii se stal Waldemar Matuška, který Karla z trůnu sesadil o pět let později.Kdo byli ti další, kterým se totéž povedlo v dalších letech? Tři Slováci - Miroslav Žbirka, Peter Nagy a Pavol Habera - a tři Češi - Dalibor Janda, Daniel Hůlka a Tomáš Klus. Porazit Karla Gotta víckrát se podařilo jen Daliboru Jandovi. Dokázal to třikrát, a to dokonce třikrát za sebou!Slovenští vítězové ankety stejně jako Dalibor Janda největší slávu a popularitu zažili v osmdesátých letech a začátkem 90. let minulého století, pocházejí totiž ze stejné generace zlaté éry československé pop-music, kterou charakterizují statisícové náklady elpíček a desetitisícové návštěvnosti koncertů na stadionech a v amfiteátrech. Každý je jiný, spojuje je však vysoká tvůrčí kvalita jejich tvorby, profesionalita a obrovské charisma, díky kterým si dokázali zachovat přízeň fanoušků do dnešních dnů.Poslední dva - Daniel Hůlka a Tomáš Klus - patří již do nové éry Českého slavíka, ale i o nich platí, že Karla Gotta porazili svým uměním i originalitou, byť Daniel Hůlka jako jediný není tvůrce, ale stejně jako Král Slavíků interpret.Životní příběhy osmi nejpopulárnějších československých a českých "zlatých" zpěváků jsou dokladem výjimečnosti talentu, velké touhy, odhodlání, silné vůle i nesmírné píle, odříkání a dřiny, bez kterých se nedá na nejvyšší mety dosáhnout. Nikdy se nevzdali svého snu...Kniha zkušených autorů přibližuje trnitou cestu zpěváků za slávou, která může být inspirací pro všechny, kteří je touží následovat. A takových je... (knihydobrovsky.cz)

V souborné knize Jazyk a slovník se představuje výbor menších studií z autorova padesátiletého přemýšlení o jazyce, českém i řadě dalších, z okruhů tematicky základních i opomíjených, především však stojících mimo tradiční čistě gramatické pohledy. Pozornost je zaměřena zvláště na oblasti klasické lingvistiky a v intencích "pražského" myšlení také na otázky nepříliš často řešeného pojmenování v rámci široce pojatého lexikonu. Důstojné místo zaujímá připomenutí klasiků moderní lingvistiky, především strukturalistické, jak je rozpracovávala už předválečná Pražská škola, jež zásadně ovlivnila vývoj domácí i světové lingvistiky v řadě pojmů a postupů, které přinesla. Uvádějí se tu i největší osobnosti jejích dějin - otec moderní lingvistiky Ferdinand de Saussure či z "domácích" pozoruhodný obecný lingvista a typolog Vladimír Skalička. Konečně tu hrají svou nezastupitelnou roli také některé základní a zcela samozřejmé pojmy a vztahy oné doby, bez nichž se dnes už neobejdeme, jako synchronie-diachronie, funkce, opozice, paradigmatika-syntagmatika či centrum-periferie. Jistou syntézu dobového učení představuje i obsáhlá typologická studie germánských jazyků. Slovník se ve výboru prezentuje v oblasti zdánlivě okrajové, leč mimořádného významu, jíž je rozpracování Mathesiova jazykového pojmenování - zde zejména v typologickém a srovnávacím pohledu, ale i v poznámkách o jeho roli v jazyce mluveném ve vymezení proti jazyku psanému, stejně jako v možné opozici k syntaxi. Zásadní je ovšem metoda rozboru jak detailně a modelově na bázi korpusových dat, tak i zcela obecně v syntéze tvořící základ lexikografického metajazyka při jeho výkladu, anebo třeba v pokusu představit sémantický systém českých slovesných předpon. Stejně zásadní a nové tu jsou i příspěvky o sémiotické stránce a aspektech slovníku a lexémů, jejichž znaková podoba se v prvních krocích systematizuje, anebo zásadní poznatky zachycující typologii a zákonitosti lexikální syntagmatiky, zvláště kolokací, donedávna zcela nepoznané. Výbor doplňují příspěvky rámující jazyk a jeho užívání sociolingvisticky, především v kritických poznámkách k českému preskriptivismu, proti němuž stojí funkčně nesešněrovaný mluvený jazyk, zvláště obecná čeština, a to i v širším rámci úvah o jazycích Evropy či pokusech o umělý jazyk. (knihydobrovsky.cz)

Známý publicista Miloš Čermák se již dávno etabloval i jako autor beletrie. Po úspěšné sbírce povídek Muži, co zírají na ženy, která vyšla v nakladatelství Daranus v loňském roce, nyní přichází s další povídkovou knihou. Obsahuje čtyřiatřicet mikropříběhů, někdy komických, jindy téměř hororových, v nichž autorova fantazie mísí každodenní realitu s leckdy nečekaným či absurdním vyústěním. Co asi čeká po smrti arogantního ministra, jenž nikdy nevěřil na nebe ani na peklo, a najednou se ocitl před posledním soudem? Jaký je sex s mužem, kterého nejvíc ze všeho vzrušuje jeho vlastní altruistická povaha? Může najít duch Václava Havla společnou řeč s duchem Adolfa Hitlera? Je možné, aby dívka, která ví, že neexistuje, otěhotněla? Jak se změní naše životy, pokud společnost Google vyvine algoritmus, který na základě analýzy osobních údajů přesně určí datum smrti každého z nás? A jaký bude první úkol Miloše Zemana, až stane před tváří Boha? Čermákovy povídky ilustrované Milošem Gašparcem, spoluautorem legendárního komiksu Hana a Hana, přečtete jedním dechem. Zaručeně vás pobaví a možná v jejich hrdinech najdete sami sebe, své blízké a kolegy z práce. (knihydobrovsky.cz)

Kniha podává přehled celého lexikálního systému doplněného o řadu zcela nových a dosud nemapovaných oblastí jako je tradiční úsek jazykového pojmenování, sémiotické aspekty slova či přehled jeho grafické stránky, začleněny jsou však i přehledy slovotvorby, frazeologie a další. Nově je tu pozornost věnována dosud zcela opomíjeným aspektům syntagmatickým a kombinatorickým. (patro.cz)

„Vždycky jsem rád myslel na Waldemara, právě on byl pro mě v počátcích ankety velice zdravou a inspirující konkurencí.“ Karel Gott Na začátku byl nápad začínajícího redaktora Ladislava Smoljaka, jak zvýšit náklad časopisu Mladý svět. Na konci padesát let historie československé a české populární hudby. Na začátku pouťové dětské pískátko, na konci zlacená soška s granáty a křišťálem. Zlatý slavík, později Český slavík. Nejznámější, nejprestižnější a nejsledovanější hudební anketa popularity, kterou tato země kdy měla. Karel Gott, Zlatý hlas z Prahy, dokázal získat neuvěřitelných 42 Slavíků, v roce 2018 byl vyhlášen Zpěvákem století. Nikdo jiný z českých a slovenských zpěváků tak obrovského úspěchu nedosáhl. Bylo tu však pár odvážných, kterým se podařilo Krále Slavíků z jeho trůnu sesadit, byť třeba jen jednou. První však může být jen jeden - a nebyl to Karel. V zahajovacím ročníku 1962 dostal totiž jen tři hlasy a skončil tak na předposledním 49. místě. Vítězem a prvním Zlatým slavíkem v historii se stal Waldemar Matuška, který Karla z trůnu sesadil o pět let později. Kdo byli ti další, kterým se totéž povedlo v dalších letech? Tři Slováci – Miroslav Žbirka, Peter Nagy a Pavol Habera – a tři Češi – Dalibor Janda, Daniel Hůlka a Tomáš Klus. Porazit Karla Gotta víckrát se podařilo jen Daliboru Jandovi. Dokázal to třikrát, a to dokonce třikrát za sebou! Slovenští vítězové ankety stejně jako Dalibor Janda největší slávu a popularitu zažili v osmdesátých letech a začátkem 90. let minulého století, pocházejí totiž ze stejné generace zlaté éry československé pop-music, kterou charakterizují statisícové náklady elpíček a desetitisícové návštěvnosti koncertů na stadionech a v amfiteátrech. Každý je jiný, spojuje je však vysoká tvůrčí kvalita jejich tvorby, profesionalita a obrovské charisma, díky kterým si dokázali zachovat přízeň fanoušků do dnešních dnů. Poslední dva - Daniel Hůlka a Tomáš Klus – patří již do nové éry Českého slavíka, ale i o nich platí, že Karla Gotta porazili svým uměním i originalitou, byť Daniel Hůlka jako jediný není tvůrce, ale stejně jako Král Slavíků interpret. Životní příběhy osmi nejpopulárnějších československých a českých „zlatých“ zpěváků jsou dokladem výjimečnosti talentu, velké touhy, odhodlání, silné vůle i nesmírné píle, odříkání a dřiny, bez kterých se nedá na nejvyšší mety dosáhnout. Nikdy se nevzdali svého snu... Kniha zkušených autorů přibližuje trnitou cestu zpěváků za slávou, která může být inspirací pro všechny, kteří je touží následovat. A takových je... (patro.cz)

Humorné i poučné příběhy pilota, který se ve zdraví dožil letecké penze, určené všem, kteří alespoň na chvíli se zatoužili vznášet k oblakům na nekonečných křídlech své volnosti a touhy.... (patro.cz)

Na první pohled poněkud divoké pojmenování jednoho z nejlepších cyklistů planety nadsázkou vlastně není. Ve světovém pelotonu a sportu se Peter Sagan stal během pár let naprosto mimořádným zjevením zvláště po té, co pětkrát po sobě (2012-2016) získá zelený trikot, "maillot vert", pro nejlepšího jezdce bodové sprinterské klasifikace na Tour de France a třikrát v řadě (2015-2017) se stane na silnici mistrem světa. Poslední tři roky první muž německé stáje Bora-Hansgrohe, předtím Tinkoffu, Cannondalu a Liquidasu, tak může rovněž oblékat duhový trikot světového šampiona. Prestižní sportovní deník L´ Équipe o Peterovi napsal: "Už se stal legendou svého sportu. Je těžké říct, odkud vychází duha, ale vždy končí u Sagana." Peter není jen skvělým sportovcem, ale rovněž mužem natolik populárním, že ho můžeme srovnávat i s Cristianem Ronaldem. Peter je jakousi rockovou hvězdou na kole. Ostatně Bradley Wiggins, vítěz Tour 2012, ho nazval cyklistickým spasitelem! Čtěte poutavý příběh velkého Slováka, rodáka ze Žiliny, který žije v Monaku s manželkou Katarínou a synem Marlonem i celou svou rodinou, vydejme se na pozoruhodnou cestu stále mladého idolu, který ohromuje svým uměním i osobním charisma nejen sportovní svět. (patro.cz)

Jen málo dějinných událostí ovlivnilo karmu tohoto národa tak tragicky jako Srpen 1968. Brutální intervence vojsk Varšavské smlouvy patří k nejhorším zážitkům několika generací. Historik PhDr. Vladimír Čermák patří k těm badatelům, kteří hledají kořeny a příčiny této tragédie nejen v ideologické podstatě Brežněvovského vedení a v Gomulkovsko-Ulbrichtovské hrůze z toho, že závan československé demokracie ohrozí jejich komunistické režimy, ale i v jiných geopolitických souvislostech. Jeho brilantní analýza příčin a jevů, které vedly k 21. Srpnu se čte jako detektivka a patří bezesporu k nejlepším pracem o událostech, které zasáhly naše národy před padesáti lety. (patro.cz)

Hudební CD - Made 2 Mate je pozoruhodná slovenská skupina, ktorá existovala v druhej polovici 90. rokov minulého storočia len 5 rokov. Made 2 Mate je pozoruhodná slovenská skupina, ktorá existovala v druhej polovici 90. rokov minulého storočia len 5 rokov, avšak za ten čas stihla nahrať štyri albumy, ovládnuť rozhlasový éter i klubovú scénu a najmä svojou fúziou rocku, popu a funku spôsobila veľký rozruch na slovenskej hudobnej scéne. Z nahrávok skupiny zostavil Juraj Čurný reprezentatívnu dvojvynilovú a dvojCD kolekciu, ktorá teraz vychádza pod logickým názvom The Collection. Album je doplnený sprievodným textom s unikátnymi informáciami o vzniku a existencii skupiny. Radovan Orth (spev, gitara), Katarína Korcek (spev), Martin Gašpar (basgitara), Martin Wittgruber (klávesy), Robo Rist (bubny, perkusie), Ivan Vereš (spev, saxofón, flauta, klávesy), Marcel Benko (perkusie), Ľubo Priehradník (klávesy, programovanie); a hostia: Henry Tóth, Andrej Šeban (gitara),... (alza.cz)

Rady, jak se dožít devadesátky, pohádka o utírání zadků nebo proč to geniální lidé mohou mít v práci těžší, než byste čekali. Ale také jaké to je, když stárnutí děsí, které rysy jsou charakteristické pro typ člověka zvaný pijavice, o půvabu stavu zvaného obezita, o situacích, za kterých se vám i mokré spodní prádlo může zdát docela příjemné, jaký je rozdíl mezi Rusy a Rusáky či o tom, že v kritické situaci nespoléhejte na zázrak a neztrácejte naději. Nad těmito a ještě mnohými dalšími tématy se ve své druhé knize zamýšlí kardiolog Josef Veselka. Předmluvou a ilustracemi knihu doprovodil Miloš Čermák. (knihydobrovsky.cz)

Poslední historická studie respektovaného historika Dr. Vladimíra Čermáka, je brilantní analýzou vnitřních a mezinárodních příčin a důsledků, které vedly k převratným událostem před třiceti lety. KONEC VLÁDY JEDNÉ STRANY navíc pracuje s fakty, která dosud nebyla publikována, včetně záznamu protokolu z polistopadových výslechů bývalé nomenklatury, včetně Husáka, Jakeše či Štrougala.Události kolem 17. Listopadu a po něm, spadají stále do předmětu zájmu odborné i občanské veřejnosti. Ne všechno je o jejich průběhu, pozadí i o jednání jejich aktérů známo. Čermákova kniha přináší mnoho podnětů a poznatků k tomu, aby se obsah těchto událostí stal hlubším a přesnějším.” (knihydobrovsky.cz)

Začínáte číst velký a silný příběh, jak se obyčejná holka ze slezského městečka Fulneku stala z neznámé tenisové Popelky bílou královnou, a dnes platí za uznávanou globální hvězdu, která ovšem musela překonat nejednu těžkou překážku a jednou také dokázala zvítězit sama nad sebou. Ano, je to až neuvěřitelné, Petra Kvitová je celých deset let na špičce světového tenisu a dnes v celém světě respektovanou celebritou. Jak je možné, že děvče, které začalo s tenisem až ve čtrnácti letech, ušlo do svých současných devětadvaceti let tak významnou cestu. Tajemství tkví především v dobré rodině a vlastní tvrdé práci. Petra už ve svých jedenadvaceti ovládne rok 2011, když po vítězství nad Marií Šarapovovou získá titul ve Wimbledonu a stejně dominuje na Turnaji mistryň v Istanbulu. Rovněž vyhraje dalších pět prestižních turnajů a pak ještě dovede Česko k výhře ve Fed Cupu nad Ruskami, úžasnou sezonu končí jako světová dvojka. Do dějin tenisu se opětovně zapíše, když v roce 2014 dobyde Wimbledon po vítězství nad Kanaďankou Eugenií Bouchardovou podruhé. „Vítězství ve Wimbledonu a Fed Cupu jsou pro mě nejvíc.“ Zařadí se tak hned za nejlepší českou tenistku Martinu Navrátilovou, ostatně Petra s 26 tituly (!) triumfy na velkých turnajích, na nichž vyhrála přes 500 zápasů, kráčí ve šlépějích svého vzoru. Velkého úspěchu dosáhne pro Česko i na olympiádě v Riu 2016, kde se po výhře nad Američankou Madison Keysovou raduje z bronzu. Petra se touží opět přiblížit k samotnému vrcholu a dobýt nějaký grandslam. Sny, které má nablízku, však těsně před Vánocemi 2016 přetrhne brutální napadení a vážně poranění skvělé levé ruky, Petřina zlatého nástroje. Zprvu není vůbec jisté, zda ještě bude moci hrát vrcholový tenis. Petra se však, pomalu zázračně, dokáže rychle zotavit a vrátit a už v červnu 2017 slaví v Birminghamu svůj dvacátý titul, na okruhu pak přidává dalších šest a také finále na grandslamu v Melbourne 2019. Petra je opět mezi nejlepšími pěti hráčkami světa a chce útočit dál a výš. „Spíš než na zázraky věřím sama v sebe,“ řekla po návratu. Petra je rovněž vynikající týmovou hráčkou. Má velkou zásluhu na skutečnosti, že se Češky během osmi staly šestkrát šampionkami Fed Cupu. Nejprve v roce 2011 po vítězném finále nad Ruskami a 2012 nad Srbskem, následně třikrát v řadě 2014 až 2016, kdy zdolaly silnou Francii, a naposledy v 2018, když porazily Spojené státy. Je nepochybné, že s Petrou a Karolínou Plíškovou máme nejlepší ženský tenisový tým na světě! Knížka není jen portrétem mladé sportovní hvězdy a obrazem její mimořádné cesty, ale také reálným a těžce vydřeným hollywoodským snem narozeným v Česku a pak na všech významných tenisových kolbištích světa. Fanynky a fanoušci a také všechny obyčejné holky, rodiče, čtěte recept na nebeský úspěch i pozemskou slávu, k nimž vedly velká píle, pokora a skromnost a také neuvěřitelná statečnost. (knihydobrovsky.cz)

Nová kniha Josefa Habase Urbana, autora Habermannova mlýna a dalších bestsellerů, je na světě. "Zloděj psů" Deset dobrodružných povídek o síle vztahu psa a člověka ilustroval legendární malíř Rychlých šípů, Marko Čermák. "Pojí nás s nimi místo a čas, už více než 10.000 let, " říká Josef Urban. "Od doby kamenné jdeme bok po boku a někdy taky proti sobě." "Někdy je to "psina", jakou bych od autora válečné a dobrodružné literatury nečekala, jindy mi stydla krev v žilách, " říká Jana Vávrová, nakladatelka knihy a dodává, " "Zloděj" mne opravdu nadchnul, ale ještě víc popudil, a tak jsem si pořídila psa, abych sama zjistila, jestli je všechno to, o čem Josef Urban píše, možné." Milovníci zvířat, romantiky a hlavně pejskaři, šiřte všemi směry - pro krásu a slávu potomka vlka, vždyť PROTO EXISTUJEME SPOLU. Všem fandům díky! (knihydobrovsky.cz)

“Ronaldo je nejlepší hráč na světě, i proto hraju za Real Madrid. Cristiano je šéf a já se chci od něj učit.” Nadaný “žák” Gareth se u svého jen o čtyři roky staršího “profesora” zdokonaluje opravdu viditelně. Při zachování rychlosti a dělové levačky zlepšil techniku a pohyb, je úžasný ve hře hlavou, ohromuje také trestnými kopy. A určitě nikoliv proto, že “Bale” v angličtině znamená neštěstí, pohromu a dokonce zlo, hrůzné symboly, které k rodákovi z Cardiffu sedí vlastně jako ulité, pokud máme mysli jeho zničující účinky na soupeře, devastaci obránců a zoufalost gólmanů. Ano, tento velšský fotbalový drak ve svých sedmadvaceti letech patří po boku géniů Ronalda a Messiho a také Neymara do čtyřlístku nejlepších plejerů současnosti. Společně s Brazilcem náleží k nejvážnějším adeptům na trůn, který již téměř jedno desetiletí třímají Cristiano a Lionel. Bale prostě pomohl Cristianovi roztančit Bílý balet, který společně přivedli ke dvěma vítězstvím v Lize mistrů (2014, 2016), když měli při obou triumfech velkou zásluhu na pokoření jednoho soupeře, městského rivala Atlético. Všechno začalo přitom na minifotbálku, ve kterém šestiletý chlapec nastoupil za tým Cardiff Civil Service. Naštěstí pro něj ho uviděl šéf satelitní akademie Southamptonu Rod Ruddick. “Už tenkrát, navzdory věku a vzrůstu jsem mohl říci, že Gareth byl někým zvláštním. Nade všemi vyčníval.” A tak se nabízí emotivní parafráze. Jestliže před více než sto lety vyplul ze Southamptonu legendární Titanic, tak přibližně jedno století na to se ve velkém přístavním městě rodil budoucí fotbalový titán. Ovšem zatímco zaoceánský gigant skončil na dně Atlantiku, tak můj hrdina ho přelétl jako by přeběhl fotbalový stadion a po letech zrání u tottenhamských Kohoutů přistál na slavném San Bernabéu, aby kráčel ve šlépějích Di Stéfana, Raúla a démonického Cristiana. A rovněž zřejmě nejslavnějšího Velšana Ryana Giggse, kterého ovšem trumfnul, když jako lídr Walesu dovedl své draky k historickému bronzu na EURO 2016 ve Francii. Co na tom, že v semifinále podlehnou hrdinní Walesané právě Ronaldovu Portugalsku? Žák Gareth a jeho učitel Cristiano a s nimi Francouz Antoine Griezmann jsou pak vyhlášeni nejlepšími hráči v Evropě. A jedna z otázek, na kterou se ptá autor knihy, zní: Stane se nástupcem Ronalda a Messiho Neymar anebo právě Gareth Bale? (knihydobrovsky.cz)

Svět je v superpozici. Svět, který je rozsáhlou sítí vzájemně propojených materiálních i nemateriálních věcí. Většinu dne vidíme, vnímáme a interagujeme jen s povrchem, který je malým oknem do této sítě. Ovšem právě to, co je pod povrchem, má na naše životy největší vliv. Skrývají se tam všechny kulturní axiomy, jež nezpochybňujeme, a na nich je vše také postaveno. Superpozice říká, abychom se pod povrch podívali a začali si s těmi nitkami hrát. Pokud je totiž vše propojeno - genderové role, biologie s kulturou, člověk a technologie -, i malé zatahání za nitku může vyvolat dalekosáhlé změny. Především pro ty, kdo se nebojí na rozhraní kultury, biologie a technologie pohybovat pod povrchem, je velká část toho, co znamená být člověkem, otevřená a dostupná *up for grabs*. (knihydobrovsky.cz)

„Bez Nerudů a Čapků by byl náš svět nejen mnohem méně zajímavý a zábavný, ale po všech stránkách horší, protože horší bychom byli i my sami. A tak i dnes, v jednadvacátém století, nacházím přinejmenším jeden dobrý důvod, proč stále psát sloupky, fejetony a povídky.“ To jsou slova kardiologa Josefa Veselky z úvodního textu jeho třetí knihy Velká vizita. Glosuje v ní současné dění, těžko pochopitelné společenské jevy, ale i různé zákruty lidské povahy. A hlavně situace, se kterými se dnes a denně setkává ve svém lékařském povolání. „Neruda se svými slavnými fejetony nebo Čapek s ještě slavnějšími sloupky či povídkami by byli aktuální i dnes,“ upozorňuje autor. Dá se předpokládat, že ani jeho postřehy s léty neztratí nic na své aktuálnosti. Sloupky a povídky doplňují ilustrace novináře a stand-up komika Miloše Čermáka. (knihydobrovsky.cz)

Všechny podoby Markova životního trailu jsou zaznamenány podrobně a čtivou formou. Nová kapitola v knize se jmenuje Zapomenutá kapitolka, aktualizována a doplněna je bibliografie. Poutavé vyprávění doplňují téměř dvě stovky fotografií a autorových ilustrací, 32 stran barevných příloh a podrobně zpracovaná bibliografie a diskografie umělce. Marko Čermák (nar. 14. 2. 1940) je známý jako mnohostranně zaměřený umělec. Od šedesátých let 20. století byl nejbližším spolupracovníkem Jaroslava Foglara při tvorbě nových pokračování kresleného seriálu Rychlé šípy. Později se stal i „dvorním ilustrátorem“ souborné edice spisovatelova literárního díla. Na hudební scéně zase proslul jako průkopník hry na pětistrunné banjo a byl spoluzakladatelem hudební skupiny Greenhorns. Zároveň je však i celoživotním vyznavačem trampingu. Svým naturelem si u početného okruhu příznivců a kamarádů vysloužil charakteristiku „romantika prošlých časů“. Všechny podoby životního trailu čerstvého sedmdesátníka jsou podrobně zaznamenány a čtivou formou sepsány v Čermákových memoárech s názvem Poslední romantik. (knihydobrovsky.cz)

Poslední historická studie respektovaného historika Dr.Vladimíra Čermáka, je brilantní analýzou vnitřních a mezinárodních príčin a důsledku, které vedly k převratným událostem pred třiceti lety. KONEC VLÁDY JEDNÉ STRANY navíc pracuje s fakty, která dosud nebyla publikována, včetně záznamu protokolu z polistopadových výslechu bývalé nomenklatury, včetně Husáka, Jakeše či Štrougala. Události kolem 17. Listopadu a po něm, spadají stále do předmětu zájmu odborné i občanské veřejnosti. Ne všechno je o jejich průběhu, pozadí i o jednání jejich aktéru známo. Čermákova kniha přináší mnoho podnětu a poznatku k tomu, aby se obsah těchto událostí stal hlubším a přesnejším." Prof.JUDr.Zdenek Jicínský, DrSc. Dr.Čermák opět ukazuje fakta a souvislosti, která mainstreamoví historici v lepším případě nevidí a v horším vidět nechtějí." Karel Kocher, Ph.D. (patro.cz)

Začínáte číst velký a silný příběh, jak se obyčejná holka ze slezského městečka Fulneku stala z neznámé tenisové Popelky bílou královnou, a dnes platí za uznávanou globální hvězdu, která ovšem musela překonat nejednu těžkou překážku a jednou také dokázala zvítězit sama nad sebou. Ano, je to až neuvěřitelné, Petra Kvitová je celých deset let na špičce světového tenisu a dnes v celém světě respektovanou celebritou. Jak je možné, že děvče, které začalo s tenisem až ve čtrnácti letech, ušlo do svých současných devětadvaceti let tak významnou cestu. Tajemství tkví především v dobré rodině a vlastní tvrdé práci. Petra už ve svých jedenadvaceti ovládne rok 2011, když po vítězství nad Marií Šarapovovou získá titul ve Wimbledonu a stejně dominuje na Turnaji mistryň v Istanbulu. Rovněž vyhraje dalších pět prestižních turnajů a pak ještě dovede Česko k výhře ve Fed Cupu nad Ruskami, úžasnou sezonu končí jako světová dvojka. Do dějin tenisu se opětovně zapíše, když v roce 2014 dobyde Wimbledon po vítězství nad Kanaďankou Eugenií Bouchardovou podruhé. „Vítězství ve Wimbledonu a Fed Cupu jsou pro mě nejvíc.“ Zařadí se tak hned za nejlepší českou tenistku Martinu Navrátilovou, ostatně Petra s 26 tituly (!) triumfy na velkých turnajích, na nichž vyhrála přes 500 zápasů, kráčí ve šlépějích svého vzoru. Velkého úspěchu dosáhne pro Česko i na olympiádě v Riu 2016, kde se po výhře nad Američankou Madison Keysovou raduje z bronzu. Petra se touží opět přiblížit k samotnému vrcholu a dobýt nějaký grandslam. Sny, které má nablízku, však těsně před Vánocemi 2016 přetrhne brutální napadení a vážně poranění skvělé levé ruky, Petřina zlatého nástroje. Zprvu není vůbec jisté, zda ještě bude moci hrát vrcholový tenis. Petra se však, pomalu zázračně, dokáže rychle zotavit a vrátit a už v červnu 2017 slaví v Birminghamu svůj dvacátý titul, na okruhu pak přidává dalších šest a také finále na grandslamu v Melbourne 2019. Petra je opět mezi nejlepšími pěti hráčkami světa a chce útočit dál a výš. „Spíš než na zázraky věřím sama v sebe,“ řekla po návratu. Petra je rovněž vynikající týmovou hráčkou. Má velkou zásluhu na skutečnosti, že se Češky během osmi staly šestkrát šampionkami Fed Cupu. Nejprve v roce 2011 po vítězném finále nad Ruskami a 2012 nad Srbskem, následně třikrát v řadě 2014 až 2016, kdy zdolaly silnou Francii, a naposledy v 2018, když porazily Spojené státy. Je nepochybné, že s Petrou a Karolínou Plíškovou máme nejlepší ženský tenisový tým na světě! Knížka není jen portrétem mladé sportovní hvězdy a obrazem její mimořádné cesty, ale také reálným a těžce vydřeným hollywoodským snem narozeným v Česku a pak na všech významných tenisových kolbištích světa. Fanynky a fanoušci a také všechny obyčejné holky, rodiče, čtěte recept na nebeský úspěch i pozemskou slávu, k nimž vedly velká píle, pokora a skromnost a také neuvěřitelná statečnost. (patro.cz)

Ako sa stal Václav Havel pre Čechy "otcom svojej doby", tak je Zuzana Čaputová veľkou nádejou jednej malej a krásnej krajiny. Je doslova šancou, aby sa Slovensko stalo štátom demokratickejším a sociálne spravodlivým. A vo mne prevláda silný aj nezvrátiteľný pocit, že obe menované osobnosti spája, hoci na diaľku, naozaj silná synergia. Keď som mal v roku 2011 krásnu možnosť pána prezidenta navštíviť na jeho Hrádečku, rozprával mi okrem iného o svojom obrovskom sne. "Vždy som sníval o republike samostatnej, slobodnej, demokratickej, o republike hospodársky prosperujúcej a zároveň sociálne spravodlivej, skrátka o republike ľudskej, ktorá slúži človeku, a preto má nádej, že človek poslúži jej," zapísal som si vtedy. A je veľmi zaujímavé a nanajvýš zrejmé, že pani Zuzanu spája s Havlom aj toto podobenstvo. A potom tiež vzdelanosť, znalosť literatúry a filozofie, ale napríklad aj uznanie pravdy ako absolútneho základu ľudského konania. Tak ako Václav velebil pravdu a lásku, tak Zuzana už ako študentka hltala čínskeho mudrca Lao-cea. Od neho vie, že pravdivé slová nie sú príjemné a tiež že príjemné slová nemusia byť pravdivé. Napokon, jej životné motto predstavuje výrok veľkého vlastenca a generála Miroslava Rastislava Štefánika: "Pravde veriť, pravdu žiť a pravdu brániť." Človeku nemôže nenapadnúť: nemala advokátka a aktivistka za právny štát, spravodlivosť a ekológiu Čaputová o demokratickom štáte podobné predstavy ako Havel, renomovaný dramatik a mysliteľ? A nemá ich obzvlášť dnes ako nová prezidentka Slovenska? Domnievam sa, že taká republika je nepochybne aj víziou charizmatickej a súčasne pôvabnej ženy, ktorej pozitívna aura sa postupne rodila v jej domovskom Pezinku. "Dlho som vôbec zvažovala, nakoniec som sa v januári 2018 k tomuto kroku rozhodla," povedala o svojom vstupe do politiky. "Potom sa navyše stala oná strašná vec, keď zavraždili novinára Jána Kuciaka a jeho snúbenicu, archeologičku Martinu Kušnírovú. Táto udalosť zatriasla celým Slovenskom. Ľudia si povedali, že toto sa nesmie opakovať, že sa ako spoločnosť musíme zmeniť k lepšiemu. Chcem sa na tejto zmene podieľať." Pokiaľ by som použil zveličenie, Zuzana ako dobrý človek a slušný občan vyrazí do stretu s mocnými a boja proti zlu, ktorého obrazom nie je len diabol v mafiánskom rúchu (Marián Kočner), ale aj časť slovenskej vrchnosti. Ľuďom postupne svitá, že zodpovednosť za reálne zlosti padá na hlavu nedávneho premiéra a jeho "Ficolandu". Aká je vlastne pani Zuzana? "Dokáže načúvať, má hlboké sociálne cítenie, vie sa vcítiť do roly toho druhého, dokáže ho pochopiť, vie svoj vnem vďaka svojej vzdelanosti analyzovať. Svojimi legislatívnymi znalosťami a skúsenosťami dokáže nájsť riešenia a tie presadzuje a je v tomto konaní veľmi vytrvalá. A spoznal som na vlastné oči jej zmysel pre spravodlivosť aj skutočnosť, že naopak, nespravodlivosť ju ešte viac motivuje," povie mi Marián Šipoš, zástupca primátora Pezinku, ktorý sa s pani Čaputovou podieľal na uzatvorení novej mestskej skládky. Za dlhoročné úsilie bola odmenená prestížnou Goldmanovou environmentálnou cenou a potom prijatá v Bielom dome. A prečo zvíťazila v prezidentských voľbách? "Mala v samotnej kampani veľkú výhodu. Bola presvedčivá a čo hovorila, to si aj myslí. U ďalších kandidátov ľudia zistili, že nevystupujú práve úprimne, že ich prejavy sú trochu hrané. Skrátka, ako ju osobne poznám, taká skutočne bola, tak vystupovala a hovorila. Jednoducho, sa na nič sa nehrala." Zuzanu Čaputovú vnímam tiež ako ženu peknú a vysoko elegantnú, skrátka, progresívnu dámu, ktorá má štýl, ale ona sama nejaké ženské hry nehrá. Dobre vie, že svoje poslanie akejsi slovenskej Erin Brockovich - možno si spomeniete na americký film o aktivistke stvárnenej vtedy ešte menej známou hviezdou Juliou Roberts - naplnila a že teraz ju čaká misia omnoho obsažnejšia a náročnejšia. Pozitívne meniť Slovensko vo fungujúci a spravodlivý štát, čo si prajú aj ľudia tejto krásnej krajiny. "Keď som robila advokátku, bola pre mňa najdôležitejšia služba klientom. Nezaujímalo ma, kto má akú politickú príslušnosť alebo hodnotový svet. Aj teraz sa vnímam tak, že som v službe ľuďom celej krajiny. Prezident však môže byť súčasťou dejov, aby zmeny vôbec nastali. Veľmi som sa pri kampani snažila ľuďom vysvetľovať, bez toho, aby som vzbudzovala plané nádeje a ilúzie, že človek z pozície hlavy štátu nemôže urobiť zázrak a zásadným spôsobom všetko zmeniť. Ale môže byť iniciátorom, motivátorom a spojovateľom ľudí, ktorí si takú zmenu prajú." Významným impulzom je pre slovenskú prezidentku takisto prestížne medzinárodné ocenenie "Európska osobnosť roka" udeľované za mimoriadne úspechy v oblasti politiky, obchodu a inovácií televíziou Euronews a Európskym obchodným summitom. Vážené čitateľky, vážení čitatelia, radi vám predkladáme príbeh pozoruhodnej ženy, ktorá túži zmeniť náš svet. PhDr. Petr Čermák (patro.cz)

“Ronaldo je nejlepší hráč na světě, i proto hraju za Real Madrid. Cristiano je šéf a já se chci od něj učit.” Nadaný “žák” Gareth se u svého jen o čtyři roky staršího “profesora” zdokonaluje opravdu viditelně. Při zachování rychlosti a dělové levačky zlepšil techniku a pohyb, je úžasný ve hře hlavou, ohromuje také trestnými kopy. A určitě nikoliv proto, že “Bale” v angličtině znamená neštěstí, pohromu a dokonce zlo, hrůzné symboly, které k rodákovi z Cardiffu sedí vlastně jako ulité, pokud máme mysli jeho zničující účinky na soupeře, devastaci obránců a zoufalost gólmanů. Ano, tento velšský fotbalový drak ve svých sedmadvaceti letech patří po boku géniů Ronalda a Messiho a také Neymara do čtyřlístku nejlepších plejerů současnosti. Společně s Brazilcem náleží k nejvážnějším adeptům na trůn, který již téměř jedno desetiletí třímají Cristiano a Lionel. Bale prostě pomohl Cristianovi roztančit Bílý balet, který společně přivedli ke dvěma vítězstvím v Lize mistrů (2014, 2016), když měli při obou triumfech velkou zásluhu na pokoření jednoho soupeře, městského rivala Atlético. Všechno začalo přitom na minifotbálku, ve kterém šestiletý chlapec nastoupil za tým Cardiff Civil Service. Naštěstí pro něj ho uviděl šéf satelitní akademie Southamptonu Rod Ruddick. “Už tenkrát, navzdory věku a vzrůstu jsem mohl říci, že Gareth byl někým zvláštním. Nade všemi vyčníval.” A tak se nabízí emotivní parafráze. Jestliže před více než sto lety vyplul ze Southamptonu legendární Titanic, tak přibližně jedno století na to se ve velkém přístavním městě rodil budoucí fotbalový titán. Ovšem zatímco zaoceánský gigant skončil na dně Atlantiku, tak můj hrdina ho přelétl jako by přeběhl fotbalový stadion a po letech zrání u tottenhamských Kohoutů přistál na slavném San Bernabéu, aby kráčel ve šlépějích Di Stéfana, Raúla a démonického Cristiana. A rovněž zřejmě nejslavnějšího Velšana Ryana Giggse, kterého ovšem trumfnul, když jako lídr Walesu dovedl své draky k historickému bronzu na EURO 2016 ve Francii. Co na tom, že v semifinále podlehnou hrdinní Walesané právě Ronaldovu Portugalsku? Žák Gareth a jeho učitel Cristiano a s nimi Francouz Antoine Griezmann jsou pak vyhlášeni nejlepšími hráči v Evropě. A jedna z otázek, na kterou se ptá autor knihy, zní: Stane se nástupcem Ronalda a Messiho Neymar anebo právě Gareth Bale? (patro.cz)

eBook:,Lehce absurdní povídky z pera Miloše Čermáka. Hrdinou každé z jedenácti povídek je osobnost české politické scény napříč názorovým spektrem, vyrovnávající se s více či méně reálnými událostmi. Příhody jsou stejně pestré jako politické názory a funkce hrdinů - od tajemné nemoci Ivana Langera přes zachránce pražských občanů Pavla Béma až k návštěvě zástupců mimozemské civilizace u Miloše Zemana. Každou z povídek doplňuje černobílá ilustrace Miloše Gasparoviče. (knihydobrovsky.cz)