Publius ovidius naso básník o svém životě/ ovidius radí… - publius ovidius naso - audiokniha

Audiokniha:,Původní EP titul 20251 "Publius Ovidius Naso Básník ()o svém životě/ Ovidius radí..." vydal Supraphon v roce 1965 - nyní titul ve skvostné interpretaci Luďka Munzara a Marie Málkové vychází poprvé digitálně. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 - autor Publius Ovidius Naso, čte Luděk Munzar a Marie Málková Audiokniha Publius Ovidius Naso Básník ()o svém životěPůvodní EP titul "Publius Ovidius Naso Básník o svém životě/ Ovidius radí..." vydal Supraphon v roce 1965 - nyní titul ve skvostné interpretaci Luďka Munzara a Marie Málkové vychází poprvé digitálně.Publius Ovidius Naso byl jedním z nejnadanějších autorů světové literatury. Císařem Augustem byl vypovězen z Říma a poslední roky života žil ve vyhnanství na březích Černého moře. Až do smrti toužil po přátelích a své rodině v Římě. Svůj stesk vyjevil v prosebných listech i básnických Žalozpěvech (Tristia). Vše bylo marné, císař Augustu mu návrat do Říma nepovolil. Ovidius zemřel roku 17 nebo 18 po Kristu. Jeho poezie i dnes udivuje svojí neobyčejnou svěžestí a fantazií. (alza.cz)

Audiokniha:,Komentář k původnímu albu DV 15297 Supraphonu z roku 1967: V kolikatisícovém nákladu by musely vyjít Ovidiovy milostné sbírky, aby se uspokojila touha čtenářů mít vlastní výtisk líbezného Ovidia! Ovidius je básník, který nestárne, poněvadž nestárne ani láska, kterou opěvuje. Proto takový zájem o jeho dílo. Nesmrtelnost a slávu po všechny budoucí věky si předpověděl Ovidius sám v závěrečných verších svého monumentálního díla Proměny. Ba dokonce se mýlil v stanovení hranic své proslulosti: jeho dílo oslňuje svou krásou nejen básníkovu rodnou Evropu, jejíž veliká část byla kdysi pod římskou mocí - ale i všechny ostatní světadíly a jeho nevšednímu umění se podivují vědci, právě v díle Ovidiově. Po dvou tisíciletích je jeho dílo tak živé, jako by je psal pro současné čtenáře. Ovidiovo umění zrálo v Římě, který byl tehdy středem celé kulturní Evropy a pokladnicí všeho, co vytvořily ruce Mistrů. Proto se nedivíme, že se Ovidius po svých studijních cestách vrátil trvale do Říma, kde žil až do svých jednapadesáti let, než musel nastoupit smutnou cestu do vyhnanství. Musel se rozloučit s kultivovanou společností, která ho svým uměleckým ruchem zcela uchvátila. A Ovidius nebyl jen jejím němým pozorovatelem a posluchačem. Jeho výjimečné nadání ho učinilo brzy miláčkem této společnosti, takže již po prvních básnických výtvorech stoupal nezadržitelně po žebříčku slávy. Tu mu získaly již první verše z jinošských let, zařazené později do sbírky Amores - Lásky, přednášené po celém Římě.¨ Inspirovala ho dívka, již sám nazývá Korinna. Ovidiova básnického génia lze po nejedné stránce srovnávat s nadáním našeho V. Nezvala. Charakteristické znaky Ovidiova umění se jevily již v jeho prvotinách: neuvěřitelná svěžest a lehkost, s níž tvořil, dokonalá uhlazenost veršů, virtuozita slova, vypravěčské umění, čistý lyrický projev obohacený smyslem pro realistickou drobnomalbu, hravá rozmarnost i strhující patos, křehká něžnost schopná vyjádřit veškerou barvitost a malebnost. K těmto složkám pak později přistoupilo i jedinečné dušezpytné umění, s nímž zachycoval vzrušené vlnění citů, jeho výbuchy i doznívání, dále formální dokonalost, živá, bohatá fantazie, bystrý postřeh, jiskřivá duchaplnost a vynalézavost, jež svědčí o duchu vpravdě tvůrčím. V druhé sbírce z mladých let, nazvané Héroides, Listy héróin, se Ovidius pokusil zachytit nitro milující ženy, toužíci i pobouřené zradou milence. Na této sbírce si velmi zakládal, přesvědčen, že v ní vytvořil mimořádné a originální dílo. Předchůdce fingovaných básnických listů měl snad jen v Propertiovi, u něhož v proslulé "královně elegií" utěšuje předčasně zemřelá Kornélia z hrobu svého žijícího manžela. V Héroidách zpracoval Ovidius náměty z bájné minulosti, a ty mu umožňovaly rozehrát bez hranic obdivuhodnou fantazii. S nevšedním uměním se vžívá do nitra těch dávných žen, osvětluje jejich vnitřní zápasy a motivy jejich jednání. První z Římanů zachytil i krásné přírodní scenérie, dokreslující nebo vysvětlující náladu líčených postav. Snad jen přílišný vliv rétoriky nám trochu vadí na této okouzlující sbírce Listů milostných, mnohem více než to, že Ovidius líčí tyto dávné ženy, píšíci v bolesti nebo v opuštěnosti fiktivní dopisy svým manželům a milencům, jako by žily v současné římské společnosti. Ale i přes tento rétorický prvek je v nich mnoho krásného a všelidsky jímavého, takže si uzavřené románky jednotlivých hrdinek přečteme nebo poslechneme s požitkem. Celá sbírka obsahuje jednadvacet listů. Posledních šest dopisů se týká mileneckých dvojic, z nichž nejznámější je záletný Paris a krásná Helena. Nejpověstnějším Ovidiovým dílem je Umění milovati. Hned na jeho začátku Ovidius říká, že opěvá "neškodnou lásku", ale i z této četby již napřed vylučuje "vážné a počestné římské paní", aby neutrpěly úhony. Umění milovati má tři knihy: v první radí Básník ()mladým mužům, kde si mají hledat dívku a jak si získají její lásku, v druhé, jak si mohou její náklonnost udržet. V třetí knize dává podobné rady dívkám. I když jde o dílko "naučné", je míněno jako zábavná četba jiskřící duchaplným humorem a skvělými postřehy ze života tehdejší římské společnosti. Posledním dílkem Ovidiova prvního tvůrčího období byla Remedia amoris - Jak léčiti lásku, rozumí se lásku nešťastnou, bolestnou, bezvýhlednou. Toto dílko stojí umělecky níže než Umění milovat, kde triumfovala básníkova neselhávající duchaplnost. Některé pozdější generace se nedívaly na obě tyto Ovidiovy teorie lásky příliš laskavě, byli i mravokárci, kteří je zatracovali. Ale kdo zhodnotí celé dílo Ovidiovo a přihlédne ke všem okolnostem, ten se na miláčka lehkonohých Múz hněvat nebude. Opět bychom se v této souvislosti museli zmínit o mladistvých sbírkách Nezvalových - ani u Ovidia, ani u Nezvala je nemůžeme odloučit od uzavřeného celku, nechceme-li se ochudit o nejeden sváteční požitek. I Ovidius se později rozloučil s touto hravou poezií a naznačil, že ho čeká vážnější úkol. Tím úkolem, jejž na sebe vzal, bylo básnické skloubení nepřehledn (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Ovidiův dva tisíce let starý text dává rady mužům a ženám, kterak lásku získat a udržet si ji. Recitují Irena Kačírková a Miloš Kopecký (knihydobrovsky.cz)

Ovidius se svým Umění milovat a nemilovat je tu pro vás, kteří láskou žijete, koříte se jí, slastně stoupáte k jejím vrcholům i riskujete zničující pád. V Ovidiovi najdete - muži i ženy - zasvěceného průvodce tajemstvím lásky i podnět a inspiraci, kde a jak lásku hledat, jak a čím ji nalezenou živit, jak ji udržet, a když vztah někdy přijde o iluze, jak situaci napravit - vše v půvabných verších v rytmu moderního času. Často nemusíme pro lásku chodit daleko: Nevelím tomu, kdo hledá, / napnout plachty a s větrem plout: / ten, kdo chce najít, má leda / kousíček cesty před sebou. Praktická je rada, abychom vyvolený protějšek pozvali třeba na nějaké představení: Těsně vedle své paní / si sedni (co by ti bránilo?), / svým bokem tiskni se na ni, / co možná tělo na tělo… nebo na skleničku: Tam už nejednou mladá víla / mládenci srdce zcizila, / když plamen do ohně vlila / Venuše vínka napilá… Je třeba vytrvat a osvědčit se: Vlastnoručně nad ní vzpírej / řádně vypnutý slunečník, / vlastním tělem jí otevírej / cestu v návalu uličním a rozhodně nezapomínat na upravený zevnějšek: Noha ať neplave bezprizorně / ve vyčvachtané obuvi, / z ní jazyk ať netrčí vzdorně / a rzí ať háčky nemluví. … Ať také tvoje pohublost svědčí / o trýzni srdce… Ovidius si stále uchovává pověst ničitele mravů, ale když ho dnes čteme, nemusíme to skrývat. Dřív tomu bylo jinak - jako nemravnou tuto knihu veřejně spálili nejen ve Florencii (pravda, to bylo v roce 1497, a vlastně to dokazuje, jak musela být oblíbená) a ještě v třicátých letech dvacátého století ji ve více zemích zabavovaly úřady. Lásce je mnohem víc než dva tisíce let a těmto veršům je přibližně právě tolik. Nic nenasvědčuje, že by láska či verše ji oslavující měly zmizet ze světa. (knihydobrovsky.cz)

Ovidius se svým Umění milovat a nemilovat je tu pro vás, kteří láskou žijete, koříte se jí, slastně stoupáte k jejím vrcholům i riskujete zničující pád. V Ovidiovi najdete – muži i ženy – zasvěceného průvodce tajemstvím lásky i podnět a inspiraci, kde a jak lásku hledat, jak a čím ji nalezenou živit, jak ji udržet, a když vztah někdy přijde o iluze, jak situaci napravit – vše v půvabných verších v rytmu moderního času. Často nemusíme pro lásku chodit daleko: Nevelím tomu, kdo hledá, / napnout plachty a s větrem plout: / ten, kdo chce najít, má leda / kousíček cesty před sebou. Praktická je rada, abychom vyvolený protějšek pozvali třeba na nějaké představení: Těsně vedle své paní / si sedni (co by ti bránilo?), / svým bokem tiskni se na ni, / co možná tělo na tělo… nebo na skleničku: Tam už nejednou mladá víla / mládenci srdce zcizila, / když plamen do ohně vlila / Venuše vínka napilá… Je třeba vytrvat a osvědčit se: Vlastnoručně nad ní vzpírej / řádně vypnutý slunečník, / vlastním tělem jí otevírej / cestu v návalu uličním a rozhodně nezapomínat na upravený zevnějšek: Noha ať neplave bezprizorně / ve vyčvachtané obuvi, / z ní jazyk ať netrčí vzdorně / a rzí ať háčky nemluví. … Ať také tvoje pohublost svědčí / o trýzni srdce… Ovidius si stále uchovává pověst ničitele mravů, ale když ho dnes čteme, nemusíme to skrývat. Dřív tomu bylo jinak – jako nemravnou tuto knihu veřejně spálili nejen ve Florencii (pravda, to bylo v roce 1497, a vlastně to dokazuje, jak musela být oblíbená) a ještě v třicátých letech dvacátého století ji ve více zemích zabavovaly úřady. Lásce je mnohem víc než dva tisíce let a těmto veršům je přibližně právě tolik. Nic nenasvědčuje, že by láska či verše ji oslavující měly zmizet ze světa. (patro.cz)

Literární agent Peter Katz obdrží nedokončený rukopis s názvem Kniha zrcadel a je z něj nadšený. Autor knihy Richard Flynn popisuje svá studia na Princetonské univerzitě koncem osmdesátých let a svůj vztah se studentkou psychologie Laurou, chráněnkou slavného profesora Josepha Wiedera. Jedné noci těsně před Vánoci roku 1987 byl Wieder ve svém domě brutálně zavražděn, avšak policie jeho smrt nikdy neobjasnila. Peter Katz je přesvědčen o tom, že kompletní rukopis odhalí, kdo čin před pětadvaceti lety spáchal. Jenže chybí konec! Katz začne po autorovi a zbytku rukopisu pátrat, ale zjistí, že Flynn umírá v nemocnici a rukopis není k nalezení. Přesto chce vraždě přijít na kloub, a proto případ předá svému kamarádovi, investigativnímu novináři Johnu Kellerovi, aby se pokusil tehdejší události rekonstruovat. Jenže cizí vzpomínky jsou nebezpečné a některé by možná měly raději zůstat navždy pohřbené. (knihydobrovsky.cz)

ONE MAN'S TRUTH IS ANOTHER MAN'S LIE. When big-shot literary agent Peter Katz receives an unfinished manuscript entitled The Book of Mirrors, he is intrigued. The author, Richard Flynn is writing a memoir about his time at Princeton in the late 80s, documenting his relationship with the famous Professor Joseph Wieder. One night in 1987, Wieder was brutally murdered in his home and the case was never solved. Peter Katz is hell-bent on getting to the bottom of what happened that night twenty-five years ago and is convinced the full manuscript will reveal who committed the violent crime. But other people's recollections are dangerous weapons to play with, and this might be one memory that is best kept buried. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 Publius Ovidius Naso, čte Irena Kačírková,Miloš Kopecký Ovidiův dva tisíce let starý text dává rady mužům a ženám, kterak lásku získat a udržet si ji. Recitují Irena Kačírková a Miloš Kopecký (alza.cz)

Audiokniha MP3 Publius Ovidius Naso, čte Jiřina Petrovická Komentář k původnímu albu DV 15297 Supraphonu z roku 1967: V kolikatisícovém nákladu by musely vyjít Ovidiovy milostné sbírky, aby se uspokojila touha čtenářů mít vlastní výtisk líbezného Ovidia! Ovidius je básník, který nestárne, poněvadž nestárne ani láska, kterou opěvuje. Proto takový zájem o jeho dílo.Nesmrtelnost a slávu po všechny budoucí věky si předpověděl Ovidius sám v závěrečných verších svého monumentálního díla Proměny. Ba dokonce se mýlil v stanovení hranic své proslulosti: jeho dílo oslňuje svou krásou nejen básníkovu rodnou Evropu, jejíž veliká část byla kdysi pod římskou mocí - ale i všechny ostatní světadíly a jeho nevšednímu umění se podivují vědci, právě v díle Ovidiově. Po dvou tisíciletích je jeho dílo tak živé, jako by je psal pro současné čtenáře. Ovidiovo umění zrálo v Římě, který byl tehdy středem celé kulturní Evropy a pokladnicí všeho, co vytvořily ruce Mistrů. Proto se... (alza.cz)

Kniha - autor Publius Ovidius Naso, 284 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Ovidius se svým Umění milovat a nemilovat je tu pro vás, kteří láskou žijete, koříte se jí, slastně stoupáte k jejím vrcholům i riskujete zničující pád. V Ovidiovi najdete – muži i ženy – zasvěceného průvodce tajemstvím lásky i podnět a inspiraci, kde a jak lásku hledat, jak a čím ji nalezenou živit, jak ji udržet, a když vztah někdy přijde o iluze, jak situaci napravit – vše v půvabných verších v rytmu moderního času. Často nemusíme pro lásku chodit daleko: Nevelím tomu, kdo hledá, / napnout plachty a s větrem plout: / ten, kdo chce najít, má leda / kousíček cesty před sebou. Praktická je rada, abychom vyvolený protějšek pozvali třeba na nějaké představení: Těsně vedle své paní / si sedni (co by ti bránilo?), / svým bokem tiskni se na ni, / co možná tělo na tělo… nebo na skleničku: Tam už nejednou mladá víla / mládenci srdce zcizila, / když plamen do ohně vlila / Venuše vínka... (alza.cz)

Životní cesta kněze. Civilní zpověď o váze kněžství. Zápisky a krásách, úskalích a hlubinách i nekonečných prostorách kterými prochází muž, který se rozhodl pro povolání Sluhy Božího. Ukázka z textu: Jako čerstvý magistr teologie, absolvent teologické fakulty Univerzity Karlovy, jsem sloužil ještě před kněžským svěcením u starého kněze Františka, jednoho z posledních u nás z řádu těšitelů. Měl silnou cukrovku, špatně chodil, přestával mluvit... Se soucitem jsem ho skrytě pozoroval, jak se z posledních sil snaží plnit své kněžské povinnosti. Jednou při večeři (po překonání ostychu a přirozeného pocitu mladické soběstačnosti) jsem přerušil mlčení otázkou: "Otče, povězte mi svou životní zkušenost, dejte mi nějakou moudrou radu do života." Otázka jej překvapila. Pomalu dojídal sousto, dlouho se sklopenou hlavou přemýšlel... Čekal jsem souvislé vyprávění, něco opravdu teologicky a kněžsky hodnotného, musel přece za svůj dlouhý mnišský a farářský život studovat, přečíst mnoho knih a mnoho kázat... Jeho významné mlčení slibovalo tučnou odměnu, když se tak připravoval. Byl jsem v té chvíli pyšný sám na sebe, že jsem se k takové otázce odhodlal, že tohoto mlčenlivého, záhadného člověka otevírám dialogu, a s napětím jsem čekal na odpověď. A pak otec František řekl zcela prostě, bez afektu: "Zůstat věrný." Kdo se bojí Hospodina, připraví svá srdce, budou se před ním pokořovat. (Sírachovec 2,17) Jako se zkoumává totiž to zlato žlutavé v ohni, tak se poznává věrnost za časů tíživých běd. (Publius Ovidius Naso) (knihydobrovsky.cz)

Kniha - 164 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Všechno, co potřebujete vědět o svém těle. Ilustrovaná anatomie člověka. Domácí rádce. Tělo od hlavy až k patě. Jak tělo pracuje. Více než 500 fascinujících faktů. Otázky & odpovědi. Lidské tělo je úžasné zařízení. Neustále nás ohromuje nečekanou rychlostí a obratností a ve složitosti se mu žádný jiný živočišný druh na zemi nevyrovná. V nejnovější publikaci Lidské tělo, která vychází z již 17. vydání úspěšného anglického originálu, v níž společně prozkoumáme naši fascinující anatomii, než se ponoříme ještě hlouběji do podstaty nejrůznějších složitých procesů, funkcí a systémů, které nás udržují při životě. Věděli jste například, že ve skutečnosti máte celkem 16 smyslů? Také vám vysvětlíme ty nejpodivnější a nejpozoruhodnější tělesné jevy, od červenání po škytavku, křeče nebo žloutenku. Na cestě po těle, od lebky až po nárt, nás budou provázet anatomické ilustrace, úžasné fotografie a srozumitelné... (alza.cz)

Audiokniha:,Audio povídka Martina Johanny KAŽDÝ VE SVÉM vypráví příběh chlapce a dívky, které osud svede dohromady za nevšedních okolností v srdci prýštící fontány. Po doslova pohádkovém seznámení však postupně narážejí na nejednu překážku. Oba totiž žijí ve vlastních sociálních bublinách, kterých se budou muset zbavit. Forma rozhlasové hry dává jazykově bohatému textu jedinečný prostor k vykreslení odrazu současné společnosti plné jedinců, kteří jsou natolik uzavření ve svých světech, že je pro ně téměř nemožné vybudovat uspokojivé mezilidské vztahy. Postavy provázejícího vypravěče se ujal herec Ondřej Novák a dvěma hlavním rolím propůjčili vůbec poprvé svůj hlas výrazné osobnosti naší soudobé muzikálové scény Kateřina Bohatová a Jan Kříž. Výsledkem je výjimečná profesionální nahrávka reprezentující nejen nejmladší uměleckou generaci, ale rovněž přináší posluchačům možnost seznámit se s původní současnou tvorbou následující dlouhou tradici českého mluveného slova. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Audio povídka Martina Johanny KAŽDÝ VE SVÉM vypráví příběh chlapce a dívky, které osud svede dohromady za nevšedních okolností v srdci prýštící fontány. Po doslova pohádkovém seznámení však postupně narážejí na nejednu překážku. Oba totiž žijí ve vlastních sociálních bublinách, kterých se budou muset zbavit. Forma rozhlasové hry dává jazykově bohatému textu jedinečný prostor k vykreslení odrazu současné společnosti plné jedinců, kteří jsou natolik uzavření ve svých světech, že je pro ně téměř nemožné vybudovat uspokojivé mezilidské vztahy. Postavy provázejícího vypravěče se ujal herec Ondřej Novák a dvěma hlavním rolím propůjčili vůbec poprvé svůj hlas výrazné osobnosti naší soudobé muzikálové scény Kateřina Bohatová a Jan Kříž. Výsledkem je výjimečná profesionální nahrávka reprezentující nejen nejmladší uměleckou generaci, ale rovněž přináší posluchačům možnost seznámit se s původní současnou tvorbou následující dlouhou tradici českého mluveného slova. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,V Českém rozhlase natočila Gabriela Vránová dvacetidílný rozhlasový seriál s podtitulem Moji milí básníci, ve kterém autorka populární formou odhalovala posluchačům tajemství poezie, kterou má sama ráda. Ve vydavatelství Radioservis poté vyšlo CD Moji milí básníci s výběrem toho nejlepšího ze stejnojmenného rozhlasového seriálu. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Komentář k původnímu LP 1118 3117 z roku 1983 a níže dokumentace: Před mnoha desítkami let žil v Praze mladý novinář, nakladatelský redaktor a básník, který miloval své město tehdy ohrožené výbojným fašismem. I rozhodl se, že spočítá a shromáždí všechny verše, které kdy byly o Praze cizími básníky napsány, a dokonce že shromáždí všechny výňatky z dopisů, zápisků a deníků všech ostatních slavných umělců, kteří Prahou alespoň prošli. Nedopočítal se, protože sotva začal, hrnuly se mu odevšad stále nově objevované materiály, známé i neznámé; ale přece jen se mu podařilo sestavit několik knížek, kterým dal symbolické názvy Věčné Čechy, Očima lásky, Město vídám veliké, Ta krásná země; nedopočítal se také proto, že byl jako známý antifašistický novinář zatčen, uvězněn a v roce 1942 popraven. Jmenoval se Vincy Schwarz, pocházel z hanáckého Šterneberka a dožil se čtyřiceti let. Nepoznal už verše, napsané novými hosty o Praze osvobozené a nové, která postupně vyrůstala v socialistické velkoměsto. Neboť Praha více než kdy jindy přitahuje návštěvníky z celého světa. Je to nepochybně tím, že vzrůstajíc počtem, rozsahem i výškou nových sídlišť nepozbývá svého dávného půvabu v historickém centru; jistě proto, že soudobé město nemění historické jádro Prahy v historickou rezervaci, ale ponechává i v něm kypět soudobý život: staré gotické sklepy se mění v útulné vinárničky, do kláštěrů, které se už málem rozpadávaly, umisťuje po nákladných rekonstrukcích díla, která byla potud jen v depozitářích galerií, z bývalé Královské cesty vytváří procházkovou magistrálu od Prašné brány až po hradní rampu. Profesor V. V. Štech, velký znalec a milovník Prahy, horlivý průvodce všech světových malířů a sochařů, kteří navštívili Prahu, vodíval své hosty na strahovské terasy a těšil se vždy na chvíli úžasu, když se před nimi otevřelo Město: město v kotlině, členěné jasnou řekou Vltavou, město zvedající se od řeky do mírných i prudších svahů, město plné stavebních památek, z nichž od jedné ke druhé lze dojít několika desítkami kroků, město románské, gotické, renesanční, barokní, i moderní i ještě modejrnější, jehož staletou krásu neporušily dnešní paláce ani věžové domy okolních sídlišť. A také vodil své hosty na Kampu, nejraději za jasných měsíčních nocí, kdy náměstíčka v okolí Čertovky procházejí z reality do pohádky a kdy památný most Karlův skutečně vypadá tak, jak ho charakterizoval v prvním překvapení francouzský sochař Émile Antoine Bourdelle: gotický kentaur s barokní hlavou. Praha okouzlovala básníky po celé věky. V dobách své slávy, za mocných králů z roku Přemyslova, v době Karla IV. i Jiřího Poděbradského i v dobách utrpení, kdy se z Evropské metropole stávalo a nakonec stalo provinční město, zanedbané, ošumělé, neopravované, chátrající - ale kdy Praha, "královna sirá", nepřestala být pokládána za jedno z významných evropských město. Měst, která sice nezáří leskem preferované císařské Vídně, ale zůstává památníkem, byť smutným a tragickým, národa s vysokou kulturou, který se jednou zvedne a bude opět stát mezi předními národy světa. Není divu, že čeští básníci všech generací vyjadřovali lásku ke svému městu ve verších, ať už to byly umně komponované latinské a později i české hexametry, anebo jen pololidové popěvky o tom pražském mostě, o jarním příletu racků nad Vltavu, o rozkvetlém šeříku na petřínských stráních. Denně se objevují nové doklady, veršované, prózou psané, do písní a písniček zkomoponované pražské dojmy tak bohaté, že už naplnily celou jednu velkou knihovnu, v níž jsou jen díla Prahou inspirovaná. Nechceme-li jít příliš daleko do minulosti až středověké, stačí začít Johannem Wolfgangem Goethem a Clementem Brentanem, celé spousty veršů objevíme v díle pražského rodáka německého původu Rainera Marie Rilka, anebo zas jihlavského rodáka Louise Fürnberga; a pak už jsou tu jména básníků francouzských, kteří okouzlovali poválečnou generaci a kteří sami si nesli hluboko v srdci obraz Prahy buď jen kratičko spatřené, jako Guillaume Apollinaire, anebo dlouze prožívané, jako Paul Claudel, i jména prvních básníků sovětských, zejména Borise Pasternaka. A konečně jsou tu i desítky jmen, která první sběratel, pořadatel a vydavatel básnických dojmů cizích básníků z Prahy a o Praze ještě nemohl znát a už nepoznal, protože k ním přišli, až když nadlouho zatemnělá Praha se rozsvítila nejen pro dny sváteční, ale i pro dny všední. Patří k nám a mnohé z nich bychom neměli ani uvádět mezi básníky cizími; jsou naši. Gramofonová deska, která se pokouší ukázat Prahu očima těchto našich milých hostí, obsahuje proto jen výběr veršů nejlepších, nejvroucnějších a nejmilejších. Sedmnáct herců a recitátorů známých jmen spojilo své síly, aby vyjádřili to, co cítili návštěvníci a hosté naší Prahy. Známé jejich hlasy, oni sami jsou nám blízcí. A přece se zdá, že ty hlasy zaznívají dnes trochu jinak než obvykle. Jsou pevnější i rozechvělejší, zvoní, zpívají, voní, jako by pluly v řece světové poezie jako na vlnách. Řeka, která dlouhou ces (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Závěrečný díl tetralogie o jedné z nejslavnějších epoch českých dějin, o době velkých přemyslovských králů, začíná bezvládím po smrti Přemysl II. Otakara, pokračuje vládou krále Václava II. a končí vraždou jeho syna Václava III. Král Václav II. byl nesmírně zajímavou osobností, v dějinách možná trochu nedoceněnou. Právě za jeho vlády se vytvořil model stavovského státu s přesnou dělbou odpovědnosti mezi panovníkem a šlechtou. On sám byl ovšem v duši umělcem, vynikajícím básníkem, ale také mužem známým svou erotickou náruživostí. Jeho doba je dobou, kdy se dotvořila tvář středověkých Čech. Stejně jako v předchozích dílech se děj románu odehrává na širokém prostoru celé křesťanské Evropy a poutá svými nitkami členy přemyslovského rodu i významné osobnosti té doby. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Původní LP album 1118 1213 Portrét básníka Vítězslava Nezvala vydal Supraphon v roce 1972 - nyni titul vychází poprvé digitálně: "(autor) je si rovněž vědom, že způsob, jímž splnil a splňuje svoji úlohu, není jeho výhradní osobní zásluhou, že sebepříznivější založení pro takový úkol, nazývané obecně nadáním, či aspoň disposibilitou, by neznamenalo samo o sobě nic, kdyby nebylo bývalo postaveno do tak a tak determinovaných vnějších podmínek, například do doby těsně po válce, v tomto a nejiném národě, do společnosti lidí tak a tak myslících, ve styk s jistými a nejinými ideami, uměleckými směry, životními a rodinnými podmínkami, ženami, přáteli, náhodami, současníky, předchůdci i následovníky, jedním slovem je si vědom, že postaven do průsečíku jiných vlivů, byl by svým založením jinou, snad výmluvnější, snad zcela němou bytostí." Vítězslav Nezval (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Z rozsáhlého komentáře Viléma Závady k původnímu LP albu 0 18 0520 "Portrét básníka Jana Nerudy" vydanému v roce 1968 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: JAN NERUDA! Už to jméno samo nám zní tak důvěrně a mile. Vyvolává v nás představu člověka na venek drsného a možná nevlídného, ale v jádře dobrého a úsměvného. A Neruda byl vskutku takovým člověkem, nejen podle jména, ale v celém životě a v celém díle. Také jeho poezie vyrůstá z hořkého kořene, rozvíjí se však v nádherný květ, jaký může vyrůst jenom v české zemi a pod českou oblohou. A třebaže pak někdy vypučely i květy nádhernější a opojnější, přece jen se vždy znovu vracíme k střídmějšímu básníku Hřbitovního kvítí, Balad a romancí, Prostých motivů a Zpěvů pátečních, neboť Jan Neruda se nám stal zatím takovou obecně uznávanou mírou, jíž vážíme a proměřujeme uměleckou i lidskou pravdivost každého básnického projevu. Narodil se jako pozdní dítě chudé pražské rodiny. Otec, vojenský vysloužilec, měl trafiku, matka byla posluhovačka. Když mladý Neruda dospěl a pokoušel se v padesátých letech minulého století o své první verše, nastala u nás doba "zaživa pohřbených". Demokratická revoluce z roku 1948 byla potlačena, ve škole a úřadech se "němčilo", Praha se hemžila udavači a vše, co by mohlo Čechům připomínat někdejší samostatnost a velikost, bylo tvrdě zahlazováno. Jen studentská mládež si díky několika osvíceným profesorům uchovávala vlastenecké nadšení a mladí řemeslníci a obchodníci, přicházejí do měst z venkova, se bez ohledu na tísnivé poměry politické a kulturní drali odvážně vpřed. V takových poměrech vydal Jan Neruda roku 1858 svou prvou básnickou sbírku Hřbitovní kvítí...Místo líbivého povrchu ukázali černý rub života: bídu, zápas o skývu chleba, tragickou nejistotu člověka, umírání a smrt. Na druhé straně pak obnažily život národa a ukázaly na ubohost jeho poměrů politických, speciálních a národních..Neruda odvážně vnesl do české poezie drsnou skutečnost všedního života a obohatil ji drsnou, konkrétní řečí, čerpající z hovorové mluvy i z lidové obraznosti...V letech 1859 a 1860 napsal Neruda většinu básní z druhé své Knihy veršů, kterou však vydal až o deset let později. V ní se pokusil rozvinout své schopnosti ještě do větší šíře a hloubky. Na jedné straně rozvíjel sice tradiční básnické povídky Máchovy i balady Erbenovy, na druhé straně však už psal modernější balady sociální a dobové šansony politické. V ní se pokusil rozvinout své schopnosti ještě do větší šíře a hloubky. Na jedné straně rozvíjel sice tradiční básnické povídky Máchovy i balady Erbenovy, na druhé straně však už psal modernější balady sociální a dobové šansony politické. Na jedné straně rozvíjel sice tradiční básnické povídky Máchovy a Erbenovy, na druhé straně však už psal modernější balady sociální a dobové šansony politické. Stejně tak rozšířil svůj básnický obzor. ..A na rozdíl od úsečných a přerývaných slok Hřbitovního kvítí se v Knihách veršů rozmáchl a pokusil jak o nádherné popisy divoké přírody, tak o vystižení lidských vášní. Romantický patos mu však nesvědčil. Skutečný Neruda byl básníkem citu cudného a utajovaného a umělcem verše málomluvného, který však v jeho básních vibruje jako obnažený nerv. ..Knihy veršů podávají široký obraz života té doby a v třetím programním oddíle se dokonce snaží ukázat i jakýsi výhled do budoucna, neboť někdejší kritik národní malosti a bídy vyrost zatím v básnického tribuna svého lidu. V atmosféře intrik a denní vyčerpávající práce pracoval Neruda na své třetí básnické knížce Písně kosmické, kterou vydal knižně roku 1878. V předchozích Knihách veršů se obíral problémy a trampotami pozemskými, nyní pozvedl oči k hvězdné obloze. V atmosféře intrik a denní vyčerpávající práce pracoval Neruda na své třetí básnické knížce Písně kosmické, kterou vydal knižně roku 1878. V předchozích Knihách veršů se obíral problémy a trampotami pozemskými, nyní pozvedl oči k hvězdné obloze. Ten pohled v něm probudil celou škálu pocitů, myšlenek i filosofických úvah…Nerudovi nešlo o nějaké problémy astronomické, ale o člověka a jeho život na zemi. ..V těžkých chvílích osobních a v nesnadných dobách politických zalétával v myšlenkách stále častěji do minulosti. Přivolával si vzpomínky na revoluční rok 1848, oživoval obrazy z mládí, chodil znovu po starých cestách, vzpomínal na setkání s českým lidem. Z takových vzpomínek zvolna pak vyrůstaly Balady a romance, knížka plná pohody a jasu, plná humoru a smířlivé moudrosti, plná pochopení a víry v český lid. Od hvězd znovu obrátil pohled k zemi, ze světa se vrátil navždy k domovu, po mnohém bloudění našel hlubinu bezpečnosti ve svém srdci…Do tragiky vnesl opět trošku humoru. Nejedna známá legenda nabývá v podání Nerudově nový smysl, odstín, přízvuk nebo i trošku ironický podtext. A také umělecky si s Baladami a romancemi pohrál a polaskal. Dovedl je k takové dokonalosti, že v nich nelze pohnout ani jedním slovem. Ale jak šla léta a choroba pokračovala, už se málo podíval ven i z oken svého b (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Mesto, príbeh a všetky osoby v tejto knihe sú vymyslené a akákoľvek podobnosť so skutočnými udalosťami je čisto náhodná, hoci sa môžu niekomu zdať akési povedomé... Na začiatku svojej kariéry detektíva oddelenia vrážd bol Krauz vystavený tvrdej skúške. Jeho zmysel pre spravodlivosť bol konfrontovaný s vtedajším právnym systémom a s výkladom spravodlivosti podľa socialistických právnych noriem deformovaným mocenskými praktikami. Po skončení akcie Rusalka, keď sa svojvoľne rozhodol pomôcť manželkinej spolužiačke Dane nájsť svojho otca v cudzine, dostal na výber. Krauz sa rozhodol. Rozsekol svoj gordický uzol a rozhodol sa ostať na oddelení vrážd. Lenže to ani Burger a ani elév Krauz netušili, že ich o pár dní čaká prípad, ktorý preverí nielen ich odborné schopnosti, ale aj najdôležitejší princíp spolupráce detektívov – dôveru. Z detektíva Krauza sa stane podozrivý zo spáchania série vrážd mladých dievčat. Pomôcť mu môže iba kolega, ktorý mu aj napriek kontroverzným dôkazom ostane verný, a vrah – básnik, ktorý ukradnutými básňami manipuluje všetkým a všetkými. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Z rozsáhlého komentáře Vladimíra Justla k původnímu LP albu 1 18 2158 "Národní umělec Karel Toman - Portrét básníka" vydanému v Supraphonu v roce 1978 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: "Domove, nikdy nemluvíš / tak jako ve dnech, kdy jsme sami./.../ Mám tebe z celé duše rád/ a bez tebe bych nemoh žíti. / Však tulák je můj kamarád / a chudým patří moje žití." To jsou verše KARLA TOMANA (*25.2.1877- †12.6.1946) napsané na Štědrý den 1924 v Provence. Není to literární autostylizace, pravdivost tohoto vyznání potvrzuje básníkův životopis... Celkem ani ne sto dvacet básní - a přitom jaké dílo! Už tento malý počet ukazuje, že Karel Toman byl cudný autor, který neplýtval slovy, jeho básnická sdělení jsou přesná, zvolená slova jsou ta jediná, která musela být řečena. Přiznal kdysi, že než báseň napíše, umí ji obvykle zpaměti: nosil ji v sobě tak dlouho, až dostala konečnou podobu. Nosil ji v sobě na svých toulkách a zaznamenal ji ve chvíli, kdy jako ražba vzácné mince básnictví vydala svědectví krásy a pravdy. Tato ukázněnost a přísnost na vlastní tvorbu přinesla své ovoce. Dospěl k oné metě velkého umění, kterou je prostota. Jeho básně jsou jako průzračná studánka: vidíš do nich, byť jejich dno je sebehlubší. Jsou psány krystalicky čistým jazykem, navazujícím na nejlepší lidové a národní tradice...Necelých sto dvacet básní - a přitom jeden z vrcholů, kterých dosáhla naše poezie na své cestě za svébytně českým hlasem, za jednotou obsahu a formy, vnitřním patosem myšlenky vyjádřené se samozřejmostí prosté pravdy. Je to dílo, které v sobě spojuje všechno to podstatné, čeho české básnictví do té doby dosáhlo, a které tiše a neokázale připravovalo cestu novým generacím. Proto byl a je Toman milován svými básnickými druhy stejně jako autory nových generací, i proto je stále živý - a není to floskule vhodná jen k příležitosti životního jubilea, je to radostná skutečnost. Je čten a chápán těmi, kdo touží po občerstvení pramenitou vodou na své pouti životem. Těmto čtenářům je určena i naše gramofonová deska... Recitují Radovan Lukavský, Petr Haničinec, Hana Kofránková a Pavel Soukup (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Závěrečný díl tetralogie o jedné z nejslavnějších epoch českých dějin, o době velkých přemyslovských králů, začíná bezvládím po smrti Přemysl II. Otakara, pokračuje vládou krále Václava II. a končí vraždou jeho syna Václava III. Král Václav II. byl nesmírně zajímavou osobností, v dějinách možná trochu nedoceněnou. Právě za jeho vlády se vytvořil model stavovského státu s přesnou dělbou odpovědnosti mezi panovníkem a šlechtou. On sám byl ovšem v duši umělcem, vynikajícím básníkem, ale také mužem známým svou erotickou náruživostí. Jeho doba je dobou, kdy se dotvořila tvář středověkých Čech. Stejně jako v předchozích dílech se děj románu odehrává na širokém prostoru celé křesťanské Evropy a poutá svými nitkami členy přemyslovského rodu i významné osobnosti té doby. (knihydobrovsky.cz)

Autor: Vlastimil Vondruška, Čte: Jan Hyhlík. Závěrečný díl tetralogie o jedné z nejslavnějších epoch českých dějin, o době velkých přemyslovských králů, začíná bezvládím po smrti Přemysl II. Otakara, pokračuje vládou krále Václava II. a končí vraždou jeho syna Václava III. Král Václav II. byl nesmírně zajímavou osobností, v dějinách možná trochu nedoceněnou. Právě za jeho vlády se vytvořil model stavovského státu s přesnou dělbou odpovědnosti mezi panovníkem a šlechtou. On sám byl ovšem v duši umělcem, vynikajícím básníkem, ale také mužem známým svou erotickou náruživostí. Jeho doba je dobou, kdy se dotvořila tvář středověkých Čech. Stejně jako v předchozích dílech se děj románu odehrává na širokém prostoru celé křesťanské Evropy a poutá svými nitkami členy přemyslovského rodu i významné osobnosti té doby. (dvd-premiery.cz)

Audiokniha MP3 - Příběh chlapce a dívky, které osud svede dohromady za nevšedních okolností v srdci prýštící fontány. Příběh chlapce a dívky, které osud svede dohromady za nevšedních okolností v srdci prýštící fontányAudio povídka Martina Johanny KAŽDÝ VE SVÉM vypráví příběh chlapce a dívky, které osud svede dohromady za nevšedních okolností v srdci prýštící fontány. Po doslova pohádkovém seznámení však postupně narážejí na nejednu překážku. Oba totiž žijí ve vlastních sociálních bublinách, kterých se budou muset zbavit.Forma rozhlasové hry dává jazykově bohatému textu jedinečný prostor k vykreslení odrazu současné společnosti plné jedinců, kteří jsou natolik uzavření ve svých světech, že je pro ně téměř nemožné vybudovat uspokojivé mezilidské vztahy.Postavy provázejícího vypravěče se ujal herec Ondřej Novák a dvěma hlavním rolím propůjčili vůbec poprvé svůj hlas výrazné osobnosti naší soudobé muzikálové scény Kateřina Bohatová a Jan Kříž. Výsledkem je... (alza.cz)

Audiokniha:,Původní EP album s básněmi Divoké husy a Sbohem a šáteček VÍTĚZSLAVA NEZVALA (*26.5.1900 – †6. 4.1958) a Hora Říp, Básník ()a jiná řemesla JAROSLAVA SEIFERTA (*23.9.1901 – † 10.1.1986) vydal Supraphon v roce 1958 - nyní titul vydáváme poprvé digitálně. (knihydobrovsky.cz)

Proč dnes vlastně číst poezii? Podle francouzského filosofa Edgara Morina je poezie především ochranným štítem proti "hyperpróze života", jedním ze způsobů, jak čelit každodenní rutině a racionalitě. Umožňuje člověku vidět současný zmechanizovaný a uspěchaný svět jinýma očima, zakoušet ho jinak, pocitově, poeticky. Poezie se však dnes nachází ve zvláštní situaci. Píše se jí stále víc, její vydávání je dotováno granty, ale přitom vyjma básníků téměř nikoho nezajímá. Uzavírá se sama do sebe, nevedou se o ni vášnivé spory, nečtou ji dokonce ani studenti literatury. Antologie Básníci čtou básníky je pokusem přiblížit poezii širšímu čtenářskému publiku. Vznikla na základě stejnojmenné rubriky v časopisu Kontexty, jež zaznamenala značný ohlas. Tři desítky básníků a básnířek se v ní snaží dopátrat toho, co je v poezii inspirovalo a inspiruje, co je v ní důležité, jaké je její poslání a smysl. A předkládají přitom čtenáři básnické skvosty, které by podle nich neměly zapadnout. (knihydobrovsky.cz)

Film na DVD - Tří příběhy, tři lásky Štěpána Šafránka... Ve filmech Jak svět přichází o básníky, Jak básníci přicházejí o iluze a Jak básníkům chutná život. Tří příběhy, tři lásky Štěpána Šafránka... V prvním díle slavné série Básníků se maturant Štěpán (Pavel Kříž) zamiloval do modrooké a krásné blondýnky "Borůvky". V pokračování Štěpán odjíždí studovat medicínu do Prahy a při brigádě v nemocnici potkává svou druhou velkou lásku, studentku střední zdravotní školy přezdívanou Jeskyňku. Třetí film pak patří třetí lásce čerstvě promovaného doktora Šafránka, kterou je učitelka hudby Alena neboli Píšťalka. Nyní všechny tři filmy v jedné kolekci. (alza.cz)

Autor, původním povoláním kuchař, připravil pro čtenáře této knížky "menu" složené z receptů, poezie, fejetónů i úvah. Nachází nové verze biblických příběhů, starých pověstí. Dotýká se i aktuálních problémů současnosti. Upozorňuje na nutnost vzájemného sdílení, ztišení se a pokory. Vše ve vážném duchu? Ne! Převážně v nevážném.Básník ()Alois Marhoul - pečující o svoji "Múzu" ve svém rodišti, v malebných Čisovicích, se vyučil kuchařem. Počátek sedmdesátých let prožil v Mariánských Lázních při studiu hotelové školy. Zde založil Klub přátel poezie, spolek potrhlých psavců chlubící se svými výtvory v internátním "Šantánu". Po studiu se vrátil do Čisovic, kde se oženil, postavil dům, zasadil strom a zplodil dva syny, to vše ve spolupráci s jedinou ženou, třemi psy a čtyřmi kočkami. Živil se jako provozní, zástupce ředitele hotelu, vedoucí závodní kuchyně. Od roku 1990 provozuje gastrobazar. Rád cestuje po vlastech českých i nečeských. Doma buduje jezírka na své zahradě, pěstuje zeleninu, chová slepice, miluje svoji ženu, a píše, a píše, a - -. Největší radost má vždy ze své poslední, tentokrát už z jedenácté sbírky, jíž dal název Krutá pravda o dinosaurech. (knihydobrovsky.cz)

Autor, původním povoláním kuchař, připravil pro čtenáře této knížky "menu" složené z receptů, poezie, fejetónů i úvah. Nachází nové verze biblických příběhů, starých pověstí. Dotýká se i aktuálních problémů současnosti. Upozorňuje na nutnost vzájemného sdílení, ztišení se a pokory. Vše ve vážném duchu? Ne! Převážně v nevážném. Básník ()Alois Marhoul - pečující o svoji "Múzu" ve svém rodišti, v malebných Čisovicích, se vyučil kuchařem. Počátek sedmdesátých let prožil v Mariánských Lázních při studiu hotelové školy. Zde založil Klub přátel poezie, spolek potrhlých psavců chlubící se svými výtvory v internátním "Šantánu". Po studiu se vrátil do Čisovic, kde se oženil, postavil dům, zasadil strom a zplodil dva syny, to vše ve spolupráci s jedinou ženou, třemi psy a čtyřmi kočkami. Živil se jako provozní, zástupce ředitele hotelu, vedoucí závodní kuchyně. Od roku 1990 provozuje gastrobazar . Rád cestuje po vlastech českých i nečeských. Doma buduje jezírka na své zahradě, pěstuje zeleninu, chová slepice, miluje svoji ženu, a píše, a píše, a - -. Největší radost má vždy ze své poslední, tentokrát už z jedenácté sbírky, jíž dal název Krutá pravda o dinosaurech. (patro.cz)

Vladimír Hulpach převyprávěl z Ovidiových Proměn příběhy známých dvojic antické mythologie, např. Apollón a Dafné, Zeus a Europé, Perseus a Andromeda, Pygmalión a socha, Kirké a Odysseus a tak dále. Ovidius zavádí čtenáře do často neznámých koutů antického bájesloví, mezi božstva a smrtelné hrdiny. Výpravnost knihy podtrhují spontánní ilustracemi malířky Mirky Hrdinové. (knihydobrovsky.cz)

Kdysi pašerák uměleckých děl, nyní vážený obchodník s uměním, Ovidius Wiley, se jednoho dne probudil a našel svého bývalého společníka ubodaného k smrti na podlaze své galerie. To je samo o sobě podivné, ale když se na scéně objeví agent CIA, aby ho dostal z vazby na newyorském policejním oddělení, začnou se dít ještě podivnější věci. (patro.cz)

Kniha - česky Kdysi pašerák uměleckých děl, nyní vážený obchodník s uměním, Ovidius Wiley, se jednoho dne probudil a našel svého bývalého společníka ubodaného k smrti na podlaze své galerie. To je samo o sobě podivné, ale když se na scéně objeví agent CIA, aby ho dostal z vazby na newyorském policejním oddělení, začnou se dít ještě podivnější věci. (alza.cz)

Audio povídka Martina Johanny KAŽDÝ VE SVÉM vypráví příběh chlapce a dívky, které osud svede dohromady za nevšedních okolností v srdci prýštící fontány. Po doslova pohádkovém seznámení však postupně narážejí na nejednu překážku. Oba totiž žijí ve vlastních sociálních bublinách, kterých se budou muset zbavit. Forma rozhlasové hry dává jazykově bohatému textu jedinečný prostor k vykreslení odrazu současné společnosti plné jedinců, kteří jsou natolik uzavření ve svých světech. Výsledkem je výjimečná profesionální nahrávka reprezentující nejen nejmladší uměleckou generaci, ale rovněž přináší posluchačům možnost seznámit se s původní současnou tvorbou následující dlouhou tradici českého mluveného slova. (dvd-premiery.cz)

Audiokniha MP3 - autor Dominik Dán, čte Martin Stránský Případ, který prověří vzájemnou důvěru detektivůPo akci Rusalka se mladý Krauz rozhodl zůstat na oddělení vražd. To ovšem spolu s Burgerem netušili, že pár dní nato je čeká případ, který prověří nejen jejich odborné schopnosti, ale i to nejdůležitější v práci detektivů - vzájemnou důvěru.Hned v začátku své kariéry na oddělení vražd musí Richard Krauz projít tvrdou zkouškou. Jeho smysl pro spravedlnost naráží na tehdejší právní systém, na "spravedlnost" měřenou podle socialistických norem.Je podezírán z několika vražd mladých dívek a ve svízelné situaci mu jsou ochotni pomáhat pouze jeho nejbližší kolegové. Ti mu navzdory chatrným důkazům zachovají svou kolegiální důvěru, zatímco vrah na sebe upozorňuje jednou stopou - básněmi, které jim posílá. (alza.cz)

Kniha - autor Alois Marhoul, 64 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Autor, původním povoláním kuchař, připravil pro čtenáře této knížky "menu" složené z receptů, poezie, fejetónů i úvah. Nachází nové verze biblických příběhů, starých pověstí. Dotýká se i aktuálních problémů současnosti. Upozorňuje na nutnost vzájemného sdílení, ztišení se a pokory. Vše ve vážném duchu? Ne! Převážně v nevážném. Básník ()Alois Marhoul - pečující o svoji "Múzu" ve svém rodišti, v malebných Čisovicích, se vyučil kuchařem. Počátek sedmdesátých let prožil v Mariánských Lázních při studiu hotelové školy. Zde založil Klub přátel poezie, spolek potrhlých psavců chlubící se svými výtvory v internátním "Šantánu". Po studiu se vrátil do Čisovic, kde se oženil, postavil dům, zasadil strom a zplodil dva syny, to vše ve spolupráci s jedinou ženou, třemi psy a čtyřmi kočkami. Živil se jako provozní, zástupce ředitele hotelu, vedoucí závodní kuchyně. Od roku 1990 provozuje gastrobazar . Rád... (alza.cz)

Audiokniha MP3 Alexander Dumas ml.,Johann Wolfgang von Goethe,Ovidius,Karel Čapek,Johann Nepomuk Nestroy,Jan Neruda,Euripides,Jean Baptiste Poquelin Moliére,Aristotelés,Shakespeare, čte František Němec,Jaroslava Adamová,Petr Kostka Z komentáře k LP albu 1118 3295, které vydal Supraphon v roce 1983: AFORISMUS je - jak praví slovník - "jadrná a stručná věta, jíž se vyslovuje nějaká myšlénka neb důležitá zásada." Z toho vyplývá, že aforistický sloh "libuje si ve stručných větách". Takže ten, kdo se snaží s aforismem jakýmkoliv způsobem zacházet, je chtěj nechtěj nucen shromažďovat jadrné a stručné věty a libovat si v nich. EPIGRAM, česky prostě nápis, "slove kratičká básnička, vyjadřující s duchaplnou pointou vážnou neb satirickou myšlénku výrazně úsečnou formou, se vztahem k určité věci neb osobě."... A konečně pro ty, kdo si nelibují v definicích, lze doporučit jako mnemotechnickou pomůcku fakt, že slovo AFORISMUS zahrnuje jaksi slůvko "fór", což člověku... (alza.cz)

Devítiletá Petra Nilssonová záhadně zmizí ze svého pokoje a případ opět dostává na starost detektiv Harald Lindmark. Předpokládá, že případ je nějakým způsobem spojen s únosem mladého chlapce, k němuž došlo ve Forshälle právě před rokem. Mezi první podezřelé patří rodiče zmizelé dívky, žijící v neuspořádaných poměrech a neudržovaném domě, směr vyšetřování se však brzy stočí k místnímu florballovému trenérovi, který je pohřešován od stejného dne, kdy se malá Petra ztratila. Před dívčiným domem navíc dennodenně parkuje neznámá toyota. Vyšetřování vázne a čas nebezpečně utíká... Skryj mě ve svém srdce je volným pokračováním románu Dej mi své oči (2008, česky 2011), velmi úspěšné detektivky, s níž se Torsten Pettersson představil českým čtenářům poprvé. Vydání knihy podpořila nadace FILI - Finnish Literature Exchange. (knihydobrovsky.cz)

Sbírka různorodých esejů, která je oslavou lidské zvědavosti. Přední světový neurolog Oliver Sacks v ní nahlíží z různých úhlů na svůj život a vzpomíná zejména na to, co jej nejvíc ovlivnilo. Přibližuje své dětství, kdy se poprvé zamiloval do sodíku, draslíku a chlóru a začal provádět první pokusy (někdy ne zcela povedené, jak dokazovala exploze sklenic se špatně zakonzervovanými kvasícími sépiemi), získává první zkušenosti se čtením a knihovnami (knihovna v rodném domě byla jeho nejoblíbenější místností, soupeřila pouze s chemickou laboratoří) a muzei (jednou strávil celou noc v síni fosilních bezobratlých), z nichž se stala celoživotní láska. Autor připomíná některé zajímavé klinické případy ze své praxe, jako byla návštěva odlehlé osady mennonitů, kde se vyskytuje neobvyklý počet tourettiků s různými tiky, nebo epidemii spavého onemocnění se „zastavenými“ pacienty. Popisuje, jak tyto poruchy povětšinou odrážejí pomalu nastávající změny v mozku, kdy dochází k rozrušení samotných základů vědomí a jáství a ke krátkodobému či trvalému pocítění nicoty. Zmiňuje stigma a nepochopení, které takovéto a podobné choroby stále obklopuje, a dotýká se samotného pojetí medicíny, kdy se lékařské techniky a postupy sice změnily, lidský prožitek však nikoli. (patro.cz)

Devítiletá Petra Nilssonová záhadně zmizí ze svého pokoje a případ opět dostává na starost detektiv Harald Lindmark. Předpokládá, že případ je nějakým způsobem spojen s únosem mladého chlapce, k němuž došlo ve Forshälle právě před rokem. Mezi první podezřelé patří rodiče zmizelé dívky, žijící v neuspořádaných poměrech a neudržovaném domě, směr vyšetřování se však brzy stočí k místnímu florballovému trenérovi, který je pohřešován od stejného dne, kdy se malá Petra ztratila. Před dívčiným domem navíc dennodenně parkuje neznámá toyota. Vyšetřování vázne a čas nebezpečně utíká... Skryj mě ve svém srdce je volným pokračováním románu Dej mi své oči (2008, česky 2011), velmi úspěšné detektivky, s níž se Torsten Pettersson představil českým čtenářům poprvé. (patro.cz)

Elektronická kniha - autor Martin Reiner, 530 stran Román i Ivanu Blatném Kniha vyhrála Knihu roku Magnesia Litera 2015 Martin Reiner se poezií a osudem básníka Ivana Blatného (1919-1990) zabývá usilovně již třicet let. Byl autorem scénáře prvního televizního dokumentu o Blatném a desítek novinových článků a rozhlasových pořadů, stál za převozem Blatného pozůstalosti z Londýna do Památníku národního písemnictví, organizoval slavnostní ukládání ostatků Blatného na brněnském Slavíně a významně se podílel i na umístění básníkovy pamětní desky na jeho rodném domě na Obilním trhu. V roce 2000 začal pracovat na románu o básníkově nevšedním životním příběhu. Blatný zažil v Československu nejprve velkou literární slávu, po své emigraci do Anglie v březnu 1948 pak naprostý pád a snahu o vymazání svého jména z českých literárních dějin. Reinerův román je strhující text, který se zabývá nejen básníkovým životem, ale též literárním kontextem, dobou a místy, na nichž Ivan... (alza.cz)

Tento BLU-RAY disk obsahuje dvě poslední : JAK BÁSNÍCI NEZTRÁCEJÍ NADĚJI (5.) Trochu zestárli, ale zůstal jim smysl pro humor, sny a naštěstí i důvod k životu. JAK BÁSNÍCI ČEKAJÍ NA ZÁZRAK (6.) Na lásku a psaní básniček není nikdy pozdě, tvrdí už více než 30 let „básníci“ z unikátní série českých filmových komedií. I v padesátce lze čekat na zázraky, psát poezii, řítit se s kamarády do malérů a mít zamotanou hlavu výchovou syna i láskou ke krásné sousedce. Dvě básnické komedie potěší vtipnými dialogy scénáristy Ladislava Pecháčka, režijní poetikou Dušana Kleina, písničkami Jaroslava Uhlíře, Ondřeje Brzobohatého a úsměvnými kreslenými pasážemi Adolfa Borna. Nechybí ani oblíbení herci: Pavel Kříž, David Matásek, Lukáš Vaculík, Linda Rybová, Michaela Badinková, Jana Hlaváčová, Josef Somr, Tereza Brodská, Denisa Nesvačilová, Josef Abrhám, Rudolf Hrušínský, Jiří Lábus, Markéta Hrubešová (dvd-premiery.cz)

Kniha - autor Jiří Weigl, 240 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Jiří Weigl touto svou publikací po sedmi letech navazuje na svou předcházející knihu Bez iluzí o světě kolem nás (nakl. Fragment, Praha 2014), která pokrývala dlouhé patnáctileté období 1999 až 2014. Dnešní kniha obsahuje jeho texty za posledních šest let. Je to 55 textů – hutných, jasných, myšlenkově bohatých, vypointovaných. Autor v nich jde se svou kůží na trh. Nejsou to ústupky dobovému vkusu, spíše naopak. Jiří Weigl si – bez ohledu na to, odkud fouká vítr – pořád stojí na svém. Klíčem ke knize je – jak autor sám říká – nejen obsah textů, ale už jejich samotný výběr. Ten odráží hlavní témata dnešní doby – západní „kulturní“ revoluce, Gréta, Brexit, Rusko, Čína, migrační plán Evropské komise, covid a mnohé další. (alza.cz)

Výbor z díla básníka Karla Kapouna (1902-1963). Kniha obsahuje nejen básně, ale i dobové fotografie, výstřižky z novin, kresby, plakáty, dopisy, a jiné dochované materiály."Kapoun je Básník ()nezvalovsky konkrétní obraznosti. Je v něm básník moravsky brutální a zdravé vnímavosti a smyslovosti. Básník všeobjímající něhy, jež dá ožíti v básni mýdlu, molu, pecce, sirce, všem všedním a šedým věcem života. Kapoun je velmistr metafory a zvláštní něžné filosofie, která se usmívá a nadlehčuje životu křídla." Milan Kundera"Chtělo by se mně vzpomínat i připomínat. Někde bych se chtěl i omluvit, někde zase ne. Hodnotit? Kdo o to stojí, ani mrtvý ne. Ten teprve ne. Smrt je stručná věc, skoro tečka, důvěrná kamarádka verše. I tato knížka posledních básní, nad kterou se už oči autora nepotěší, která už nebude provázena jeho úzkostí před čtenářem a sebou samým, je tečkou za dílem. Mrtvým se nemá lhát. Chtěl jsem napsat popravdě, jak jsem měl Kapouna rád. S výhradami a moc." Jan SkácelAutor sám o sobě: Narodil jsem se v Dubňanech u Hodonína, v kraji řepy, rži a vína. V kraji, kde jezdí šuhaji ještě na koni a kde stařeček vyskočí si při muzice odzemek a zaznívá tu svou, aby mu ji muzikanti zahráli. Tam chodili jsme na hrozny. To je let. Můj otec byl sklář a já jsem prožil celé svoje mládí mezi skláři. Nezaměstnanost je vyháněla do ciziny, odcházeli až do Itálie a do Egypta. Původně byl jsem učitelem, bylo mi dobře mezi dětmi, všechny jsem je přijal za vlastní. Dosud dávám pozor, aby nevběhl klouček pod auto, a když jdu po chodníku, odhodím střep, vždyť děti pořád běhají bosky jak za našich let. Říká se, že básníci tvoří. Já si to píšu jenom na papírek. (knihydobrovsky.cz)

Básník ()je příběh posedlosti, umění a rozhraní mezi dnem a nocí. Manfred je nevýrazný úředník v pojišťovně, neochvějně čestný a prodchnutý hlubokým smyslem pro pořádek. Je též plodný básník, ale nikdy se nepokoušel své verše publikovat - až nyní. Novela sleduje události a zážitky, jež se Manfredovi přihodí po jediném okamžiku nepozornosti, omylu, který změní jeho život. Dostane se do bludiště, kterým musí projít, mezi činem a ochromením, inspirací a zoufalstvím, pocitem viny - a vidinou, láskou. Setkáváme se s výstředním cizincem, pomýšlejícím na tragický čin, s vydavatelem podvodného nového autora a s městem, které vytváří živoucí, neustále se měnící pozadí vnitřního dramatu, v němž Manfred zápasí se svými nesnázemi, se svou můzou a s labyrintem své vytrvalé čestnosti. Je to cesta z denního světla do temnoty, s probleskující nadějí i zapomněním; cesta slabou pavučinou toho, co pokládáme za zdravý rozum. (knihydobrovsky.cz)

Na začiatku svojej kariéry detektíva oddelenia vrážd bol Krauz vystavený tvrdej skúške. Jeho zmysel pre spravodlivosť bol konfrontovaný s vtedajším právnym systémom a s výkladom spravodlivosti podľa socialistických právnych noriem deformovaným mocenskými praktikami. Po skončení akcie Rusalka, keď sa svojvoľne rozhodol pomôcť manželkinej spolužiačke Dane nájsť svojho otca v cudzine, dostal na výber. Krauz sa rozhodol. Rozsekol svoj gordický uzol a rozhodol sa ostať na oddelení vrážd. Lenže to ani Burger a ani elév Krauz netušili, že ich o pár dní čaká prípad, ktorý preverí nielen ich odborné schopnosti, ale aj najdôležitejší princíp spolupráce detektívov – dôveru. Z detektíva Krauza sa stane podozrivý zo spáchania série vrážd mladých dievčat. Pomôcť mu môže iba kolega, ktorý mu aj napriek kontroverzným dôkazom ostane verný, a vrah – básnik, ktorý ukradnutými básňami manipuluje všetkým a všetkými. (knihydobrovsky.cz)

Po akci Rusalka se mladý Krauz rozhodl zůstat na oddělení vražd. To ovšem spolu s Burgerem netušili, že pár dní nato je čeká případ, který prověří nejen jejich odborné schopnosti, ale i to nejdůležitější v práci detektivů - vzájemnou důvěru. Hned v začátku své kariéry na oddělení vražd musí Richard Krauz projít tvrdou zkouškou. Jeho smysl pro spravedlnost naráží na tehdejší právní systém, na "spravedlnost" měřenou podle socialistických norem. Je podezírán z několika vražd mladých dívek a ve svízelné situaci mu jsou ochotni pomáhat pouze jeho nejbližší kolegové. Ti mu navzdory chatrným důkazům zachovají svou kolegiální důvěru, zatímco vrah na sebe upozorňuje jednou stopou - básněmi, které jim posílá. (knihydobrovsky.cz)

Básník ()je příběh posedlosti, umění a rozhraní mezi dnem a nocí. Manfred je nevýrazný úředník v pojišťovně, neochvějně čestný a prodchnutý hlubokým smyslem pro pořádek. Je též plodný básník, ale nikdy se nepokoušel své verše publikovat – až nyní. Novela sleduje události a zážitky, jež se Manfredovi přihodí po jediném okamžiku nepozornosti, omylu, který změní jeho život. Dostane se do bludiště, kterým musí projít, mezi činem a ochromením, inspirací a zoufalstvím, pocitem viny – a vidinou, láskou. Setkáváme se s výstředním cizincem, pomýšlejícím na tragický čin, s vydavatelem podvodného nového autora a s městem, které vytváří živoucí, neustále se měnící pozadí vnitřního dramatu, v němž Manfred zápasí se svými nesnázemi, se svou můzou a s labyrintem své vytrvalé čestnosti. Je to cesta z denního světla do temnoty, s probleskující nadějí i zapomněním; cesta slabou pavučinou toho, co pokládáme za zdravý rozum. (patro.cz)

Audiokniha MP3 Gabriela Vránová, čte Gabriela Vránová, Jiří Chlebníček, Karel Höger, Otakar Brousek st., Zlata Adamovská, Miroslav Moravec, Pavla Janissová, Viktor Preiss, Vlastimil Fišar, Radovan Lukavský, Hana Kofránková, Ladislav Pecháček, L'ubomír Feldek, Ondřej Kepka, Jiří Tichota V Českém rozhlase natočila Gabriela Vránová dvacetidílný rozhlasový seriál s podtitulem Moji milí básníci, ve kterém autorka populární formou odhalovala posluchačům tajemství poezie, kterou má sama ráda. Ve vydavatelství Radioservis poté vyšlo CD Moji milí básníci s výběrem toho nejlepšího ze stejnojmenného rozhlasového seriálu. (alza.cz)

Audiokniha MP3 Viktor Dyk, Josef Hora, Konstantin Biebl, Vítězslav Nezval, František Halas, František Hrubín, Vilém Závada, Vladimír Holan, Jaroslav Seifert, Oldřich Mikulášek, Jan Skácel, Karel Kryl, čte Viktor Dyk, Josef Hora, Konstantin Biebl, Vítězslav Nezval, František Halas, František Hrubín, Vilém Závada, Vladimír Holan, Jaroslav Seifert, Oldřich Mikulášek, Jan Skácel, Karel Kryl Žijeme v době, kdy i u nás autorský přednes vlastních básní zažívá renesanci. Tento způsob prezentace textů byl celkem běžný za národního obrození a pak například u básníků, kteří své veršovné umění spojili s uměním písně: u písničkářů gellnerovského rodu třeba, a taky u některých básníků z časů avantgardy. Řada básníků však určila své verše především pro tichou čtenářskou chvíli a pro svobodu čtenářovy představivosti, a taky ne každý z českých básníků minulosti, zejména z těch introvertnějších, přednášíval své texty ochotně a rád. Samozřejmě, autorský přednes nemusí být vždy ten... (alza.cz)