Na / o kraji - daniel čermák, dan ryšavý

Samospráva na krajské úrovni není novodobou záležitostí, po roce 1989 se však nadlouho dostala na okraj pozornosti jak politické reprezentace, tak veřejnosti. Změny na domácí politické scéně a přístupový proces k EU přiměly klíčové politické aktéry k tomu, že koncem milénia u nás byly vyšší územně správní celky zřízeny. Stávající odborná literatura se doposud soustředila především na otázku krajských voleb, sestavování krajských řídicích orgánů a hodnocení výkonu krajů. V centru pozornosti této publikace stojí krajští politici, jejich názory a postoje. Kniha přináší řadu srovnání: 1. srovnání v čase, tj. vývoje územní správy v historickém pohledu a zvláště pak proměnu profilu a politických drah krajských politiků od roku 2000 po současnost; 2. srovnání pohledů politiků a občanů; 3. kvalitativní obsahovou analýzu volebních programů z roku 2012; 4. srovnání názorů českých krajských zastupitelů se zastupiteli provincií, departmentů a podobných úrovní vládnutí v různých evropských zemích. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Cílem knihy je na dostupných datech ukázat proměňující se podmínky života naší společnosti zhruba od začátku milénia. Vedle vývoje v čase kniha přináší řadu mezinárodních srovnání a také mapky ukazující diverzitu mnoha jevů uvnitř ČR. V knize se čtenář setká i s vybranými výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2021. Je určena všem, kdo si kladou otázky týkající se společenských proměn a toho, nakolik jsme si jich vědomi. Všem, kteří se brání vlivu dezinformací a snaží se kriticky přistupovat k dostupným datům a tomu, jak jsou prezentována. Může se stát vhodnou pomůckou např. pro středoškolské hodiny Základů společenských věd, úvodní kurzy sociálněvědních oborů na vysokých školách atp. (knihydobrovsky.cz)

Čtvrteční ráno, 24. únor 2022.Svět se náhle změnil a už nikdy nebude jako dřív. Najednou jsme se probudili do počátku konce všeho, co se do té doby zdálo být samozřejmé. Putin a jeho Rusko zaútočili na nezávislou, demokratickou a prozápadní Ukrajinu. Začala opravdová válka a s ní nalezl svět svého nového globálního hrdinu.Má jméno VOLODYMYR ZELENSKYJ a je třetím rokem prezidentem hrdé a Rusy ničené země.Dříve známý herec, komik, producent, kterého na Ukrajině v té době brali spíše jako komedianta, se převtělil do zcela jiné role. Mnoho jsme o něm – stejně jako o velké zemi na východě – nevěděli. Měl za sebou účinkování v televizních soutěžích včetně ukrajinské obdoby StarDance, kterou mimochodem vyhrál (!), rovněž v deseti ruských filmech. Většinu z nich produkoval a také byl jejich protagonistou. Největší slávu mu přinesl seriál Sluha národa, kde ztvární středoškolského učitele, který svým virálním videem na síti kritizuje ukrajinské poměry.Zelenskyj získává takovou popularitu, že se nakonec stane prezidentem Ukrajiny a současně miláčkem svého národa. Až neskutečné, že prezidentské volby v roce 2019 vyhrává, a to s obrovskou převahou! My tento fakt nijak výrazně nevnímali, protože jsme znali příběhy herců a umělců, kteří stanuli v čele státu jako premiéři nebo prezidenti, vzpomeňme Václava Havla nebo třeba Ronalda Reagana, který stál – se svým ruským protějškem Michailem Gorbačovem - za demontáží studené války a sovětského impéria.Volodymyrovi kritici se nechali slyšet, že zvolení populárního umělce není pro Ukrajinu nejlepší řešení. A nebylo divu, vždyť co převratného čekat od hvězdy šoubyznysu. Jenomže Zelenskyj svět pořádně překvapí odvahou i schopnostmi moderního a progresivního státníka. Od počátku nastolí kurz návratu Ukrajiny do Evropy, tedy do Evropské unie, a také do NATO. Dobře ví proč. Rusko, jakýsi obří mrak nad Ukrajinou, nikdy nespí. Tohle se Vladimíru Putinovi, prezidentu, či spíše novodobému carovi Ruska, vůbec nelíbilo, navíc ze ztráty Ukrajiny, jakési obilnice světa a země přírodního bohatství, bývalého federálního pokladu, skutečně nespal. Že v roce 2014 ovládl Krym, mu nestačí, chce si podmanit i pětačtyřicetimilionovou Ukrajinu.Od počátku okupace se Volodymyr ukazuje jako hrdina svého národa a lídr svobodného světa, protože každý den svými projevy na síti dodává morální podporu především svým lidem, jejichž města a vesnice byly bombardovány a ničeny, i svým vojákům, kteří tak statečně a odhodlaně bránili svou vlast. Zůstal, i když mu Američané hned v prvních dnech nabízeli exil.„Boj se odehrává tady. Potřebuju munici, ne odvoz.“ A zůstává stále, a to ve své nové životní roli. Stojí na čele obrany své vlasti.„Dobré ráno všem,“ řekl na Twitteru dva dny po napadení. „Nevěřte falešným zprávám. Jsem tady. Nesložíme zbraně. Budeme bránit naši zemi. Naše zbraně jsou naše síla. Tohle je naše půda. Naše země. Naše děti. Všechny je ochráníme.“A svým odhodláním bránit zemi všemi možnými prostředky, každodenní podporou obyčejných lidí, kteří před válkou v milionech utíkali, i upevňováním morálky vlastních vojáků tak trochu hodil rukavici západním spojencům, kteří byli zpočátku poněkud „vlažní.“ Dokázal je však silou svého přesvědčení a argumenty bez příkras přimět k podpoře své ničené země, a to v takové míře, která nemá obdoby.„Pokud nám dnes nepomůžete, válka zítra zaklepe na vaše vlastní dveře.“Ano, na Ukrajině se nebojuje jen za její nezávislost a svobodu, ale také za svodobu a demokracii nás všech. Za náš svět.I proto tato kniha, která předkládá nejen příběh Volodymyra Zelenského jako hrdinného muže, ale je také knihou velkých válečných příběhů. (knihydobrovsky.cz)

"Žít!" Tak symbolické a obsažné je krédo Karla Gotta, které bezpochyby svým životem i dílem sám velice bohatě naplnil. Když se objeví zpráva, že před půlnocí 1. října 2019 odešel, bylo těžké uvěřit. Karel život i svou práci miloval a národ zase miloval jeho a miluje nadále, lidé ho dokonce podle jeho příjmení až zbožšťovali, "svého Káju" považovali tak trochu až za nesmrtelného, za někoho, kdo tady s námi bude věčně. Ale on byl "pouze" zpěvákem s geniálním tenorem, jaký tady nebude nejméně jedno století, jak se vyjádřil skladatel mnoha hitů Karel Svoboda, ale také dobrým člověkem, jakýmsi obyčejným bohem chodícím - jako my - po Zemi. Gott se stal ikonou i živou legendou, představuje české rodinné stříbro, pojem a instituci, je prostě ojedinělým a fenomenálním zpěvákem, velikým kumštýřem, který s námi žije dál… Obrazem velikosti umělce globálního významu je skutečnost, jak reprezentuje Českou republiku, vždyť jeho jméno znají nejen v Německu, kde jako "zlatý hlas z Prahy" nazpíval víc desek a byl tam možná populárnější než u nás, ale i v Rakousku, Švýcarsku, Polsku, na Slovensku samozřejmě. Prosluje i v Americe, prosadí se na evropských a mimoevropských festivalech, ostatně si svým uměním vyslouží velice lichotivou přezdívku "Sinatra Východu". Odkaz Karla Gotta, který stojí na scéně neuvěřitelných šedesát let a nazpívá kolem tisíce písní a vydá přes tři sta desek, není pouze umělecký, ale rovněž velice lidský. On sám je člověkem laskavým, pokorným, empatickým a skromným. Nad nikoho se nepovyšuje, rád se setkává s fanynkami a fanoušky, dlouze s nimi rozpráví. I v tomto nazírání je umělcem ojedinělým. Základ Karlových hodnot nacházíme v dětství, jak sám potvrzuje. "Důležitý okamžik pro mě je mé narození. Tam to všechno vzniklo. Za ten den bych chtěl poděkovat svým prvním producentům, rodičům. Pak už ta dráha spočívala v inspiracích světa kolem. Přitom jsem chtěl být původně mašinfírou a vézt parní lokomotivu, pak jsem chtěl být malířem." Autoři knihy, která vznikala od roku 2016, vidí Karla Gotta také jako muže velice interesantního, opravdového gentlemana, člověka pracovitého a zásadového a veskrze slušného. Představují ho zejména prostřednictvím vzpomínek a zážitků jeho přátel, kolegů a spolupracovníků, mezi nimiž nechybí zásadní muži jeho kariéry: Karel Svoboda, Felix Slováček a Ladislav Štaidl, ale třeba také uznávaný producent Karel Vágner, který Gottovu cestu zná velice dobře. Čtenářky a fanynky, mužskou populaci nevyjímaje, se v knize setkají "sami se sebou", s lidmi obyčejnými, pro které Gott jako jejich zpěvák zpíval zejména. Karel pro ně nebyl jenom interpretem s úžasným tenorem, ale také člověkem, jehož písně milovali a jehož si velice vážili, a také v něm spatřovali jasné světlo ve svém běžném bytí. Mějme na paměti, že odešel gentleman života a šlechtic hudby, který až do poslední chvíle rozdával svými písněmi radost, lásku a porozumění. Kniha chce být jen malou poctou tomuto lidskému i uměleckému velikánovi. (knihydobrovsky.cz)

"Žít!" Tak symbolické a obsažné je krédo Karla Gotta, které bezpochyby svým životem i dílem sám velice bohatě naplnil. Když se objeví zpráva, že před půlnocí 1. října 2019 odešel, bylo těžké uvěřit. Karel život i svou práci miloval a národ zase miloval jeho a miluje nadále, lidé ho dokonce podle jeho příjmení až zbožšťovali, "svého Káju" považovali tak trochu až za nesmrtelného, za někoho, kdo tady s námi bude věčně. Ale on byl "pouze" zpěvákem s geniálním tenorem, jaký tady nebude nejméně jedno století, jak se vyjádřil skladatel mnoha hitů Karel Svoboda, ale také dobrým člověkem, jakýmsi obyčejným bohem chodícím - jako my - po Zemi. Gott se stal ikonou i živou legendou, představuje české rodinné stříbro, pojem a instituci, je prostě ojedinělým a fenomenálním zpěvákem, velikým kumštýřem, který s námi žije dál… Obrazem velikosti umělce globálního významu je skutečnost, jak reprezentuje Českou republiku, vždyť jeho jméno znají nejen v Německu, kde jako "zlatý hlas z Prahy" nazpíval víc desek a byl tam možná populárnější než u nás, ale i v Rakousku, Švýcarsku, Polsku, na Slovensku samozřejmě. Prosluje i v Americe, prosadí se na evropských a mimoevropských festivalech, ostatně si svým uměním vyslouží velice lichotivou přezdívku "Sinatra Východu". Odkaz Karla Gotta, který stojí na scéně neuvěřitelných šedesát let a nazpívá kolem tisíce písní a vydá přes tři sta desek, není pouze umělecký, ale rovněž velice lidský. On sám je člověkem laskavým, pokorným, empatickým a skromným. Nad nikoho se nepovyšuje, rád se setkává s fanynkami a fanoušky, dlouze s nimi rozpráví. I v tomto nazírání je umělcem ojedinělým. Základ Karlových hodnot nacházíme v dětství, jak sám potvrzuje. "Důležitý okamžik pro mě je mé narození. Tam to všechno vzniklo. Za ten den bych chtěl poděkovat svým prvním producentům, rodičům. Pak už ta dráha spočívala v inspiracích světa kolem. Přitom jsem chtěl být původně mašinfírou a vézt parní lokomotivu, pak jsem chtěl být malířem." Autoři knihy, která vznikala od roku 2016, vidí Karla Gotta také jako muže velice interesantního, opravdového gentlemana, člověka pracovitého a zásadového a veskrze slušného. Představují ho zejména prostřednictvím vzpomínek a zážitků jeho přátel, kolegů a spolupracovníků, mezi nimiž nechybí zásadní muži jeho kariéry: Karel Svoboda, Felix Slováček a Ladislav Štaidl, ale třeba také uznávaný producent Karel Vágner, který Gottovu cestu zná velice dobře. Čtenářky a fanynky, mužskou populaci nevyjímaje, se v knize setkají "sami se sebou", s lidmi obyčejnými, pro které Gott jako jejich zpěvák zpíval zejména. Karel pro ně nebyl jenom interpretem s úžasným tenorem, ale také člověkem, jehož písně milovali a jehož si velice vážili, a také v něm spatřovali jasné světlo ve svém běžném bytí. Mějme na paměti, že odešel gentleman života a šlechtic hudby, který až do poslední chvíle rozdával svými písněmi radost, lásku a porozumění. Kniha chce být jen malou poctou tomuto lidskému i uměleckému velikánovi. (patro.cz)

Čtvrteční ráno, 24. únor 2022.Svět se náhle změnil a už nikdy nebude jako dřív. Najednou jsme se probudili do počátku konce všeho, co se do té doby zdálo být samozřejmé. Putin a jeho Rusko zaútočili na nezávislou, demokratickou a prozápadní Ukrajinu. Začala opravdová válka a s ní nalezl svět svého nového globálního hrdinu.Má jméno VOLODYMYR ZELENSKYJ a je třetím rokem prezidentem hrdé a Rusy ničené země.Dříve známý herec, komik, producent, kterého na Ukrajině v té době brali spíše jako komedianta, se převtělil do zcela jiné role. Mnoho jsme o něm – stejně jako o velké zemi na východě – nevěděli. Měl za sebou účinkování v televizních soutěžích včetně ukrajinské obdoby StarDance, kterou mimochodem vyhrál (!), rovněž v deseti ruských filmech. Většinu z nich produkoval a také byl jejich protagonistou. Největší slávu mu přinesl seriál Sluha národa, kde ztvární středoškolského učitele, který svým virálním videem na síti kritizuje ukrajinské poměry.Zelenskyj získává takovou popularitu, že se nakonec stane prezidentem Ukrajiny a současně miláčkem svého národa. Až neskutečné, že prezidentské volby v roce 2019 vyhrává, a to s obrovskou převahou! My tento fakt nijak výrazně nevnímali, protože jsme znali příběhy herců a umělců, kteří stanuli v čele státu jako premiéři nebo prezidenti, vzpomeňme Václava Havla nebo třeba Ronalda Reagana, který stál – se svým ruským protějškem Michailem Gorbačovem - za demontáží studené války a sovětského impéria.Volodymyrovi kritici se nechali slyšet, že zvolení populárního umělce není pro Ukrajinu nejlepší řešení. A nebylo divu, vždyť co převratného čekat od hvězdy šoubyznysu. Jenomže Zelenskyj svět pořádně překvapí odvahou i schopnostmi moderního a progresivního státníka. Od počátku nastolí kurz návratu Ukrajiny do Evropy, tedy do Evropské unie, a také do NATO. Dobře ví proč. Rusko, jakýsi obří mrak nad Ukrajinou, nikdy nespí. Tohle se Vladimíru Putinovi, prezidentu, či spíše novodobému carovi Ruska, vůbec nelíbilo, navíc ze ztráty Ukrajiny, jakési obilnice světa a země přírodního bohatství, bývalého federálního pokladu, skutečně nespal. Že v roce 2014 ovládl Krym, mu nestačí, chce si podmanit i pětačtyřicetimilionovou Ukrajinu.Od počátku okupace se Volodymyr ukazuje jako hrdina svého národa a lídr svobodného světa, protože každý den svými projevy na síti dodává morální podporu především svým lidem, jejichž města a vesnice byly bombardovány a ničeny, i svým vojákům, kteří tak statečně a odhodlaně bránili svou vlast. Zůstal, i když mu Američané hned v prvních dnech nabízeli exil.„Boj se odehrává tady. Potřebuju munici, ne odvoz.“ A zůstává stále, a to ve své nové životní roli. Stojí na čele obrany své vlasti.„Dobré ráno všem,“ řekl na Twitteru dva dny po napadení. „Nevěřte falešným zprávám. Jsem tady. Nesložíme zbraně. Budeme bránit naši zemi. Naše zbraně jsou naše síla. Tohle je naše půda. Naše země. Naše děti. Všechny je ochráníme.“A svým odhodláním bránit zemi všemi možnými prostředky, každodenní podporou obyčejných lidí, kteří před válkou v milionech utíkali, i upevňováním morálky vlastních vojáků tak trochu hodil rukavici západním spojencům, kteří byli zpočátku poněkud „vlažní.“ Dokázal je však silou svého přesvědčení a argumenty bez příkras přimět k podpoře své ničené země, a to v takové míře, která nemá obdoby.„Pokud nám dnes nepomůžete, válka zítra zaklepe na vaše vlastní dveře.“Ano, na Ukrajině se nebojuje jen za její nezávislost a svobodu, ale také za svodobu a demokracii nás všech. Za náš svět.I proto tato kniha, která předkládá nejen příběh Volodymyra Zelenského jako hrdinného muže, ale je také knihou velkých válečných příběhů. (knihydobrovsky.cz)

Autorizovaná kniha. Doplněné vydání. Nezřídka člověk slyší, že herecké osobnosti, jaké jsme měli dříve, v současné době už nejsou. Já bych některé přece jen mohl jmenovat, ale o jedné jsem zcela přesvědčen. Miroslav Donutil. Pokud stojí na jevišti, tak dokáže nejen skvěle hrát, on také zpívá i tančí, směje se i rozesmívá až k slzám, ale také dokáže truchlit i rozesmutnět, a na druhé straně, v hledišti, si jeho výkon užívá, a dokonce se jím kochá divák. Tak tohle dnes u nás dokáže opravdu snad jen Donutil a divák si náhle uvědomí, že rodák z Třebíče a pak hvězda brněnského Provázku a persona Národního divadla navazuje na osobnosti s komediálním a vypravěčským talentem, jakými postupně byli Vlasta Burian, Jan Werich, Miroslav Horníček a Vladimír Menšík. „Já taky miluju, když můžu přijet za divákem a přímo jemu vyprávět. To je nejlepší, co může herec zažít. Zpočátku mě někteří lidé kritizovali, že jezdím s pořadem po republice, jako že je to snad něco podbízivého,“ svěřuje Mirek. „A já na to říkal: Co už by měl herec dělat a co víc by měl chtít, než přijet někam, kam přijdou diváci jen kvůli němu a jeho historkám. To je přece krásné.“ Tak přemýšlel i Menšík a právě s ním je Donutil často srovnáván. Ostatně, je nějaká obtížnější herecká disciplína, než být bavičem a komikem, zeptal jsem se Jiřího Suchého, nestora Semaforu. „Možná že ano, ale já o ní nevím,“ odpovídá svébytně. „A Donutil je skvělý vypravěč a výjimečný jako herec.“ A Pan Herec, jak jsem Miroslava pro sebe pojmenoval, mi na našich setkáních poutavě vyprávěl, co všechno prožil a o čem přemýšlel v posledních deseti letech. A já poznal, že tento kdysi bohémsky vyhlížející Nikola Šuhaj z Balady pro banditu je umělcem maximálně systematickým, vyjádřeno nadsázkou robotem s kalendářem nabitým a obsazeným rok dopředu. Kumštýřem, který nemá čas na nějaké stýskání, protože tvrdě a s velkou přípravou a odpovědností pracuje. Přirozeně mě v průběhu posledních let zajímalo, co si o „mém hrdinovi“ myslí osobnosti. Karel Gott či Bolek Polívka anebo také Milan Lasica a Emília Vášáryová. A právě hvězda oceněná na Slovensku „herečkou století“ sdělila něco úžasného. „Dívám se na Mirka a říkám si: to je Jean Gabin!“ Ano, rád souhlasím, takový typ protagonisty je, ale zároveň doplním: Donutil je svou hereckou paletou mnohobarevný se schopností „koncertovat“ jako ve své nejslavnější roli Truffaldina v díle Carla Goldoniho „Sluha dvou pánů“, které na prknech Národního divadla v průběhu dvaadvaceti let ztvárnil v rekordních 600 (!) představeních, podotýkám, zcela vyprodaných. „Tohle je ten důvod, proč to dělám!“ mohl si říci na konci každé reprízy. A tak se společně s autory začtěme do knihy, která je věnována sedmdesátinám Miroslava Donutila a vychází v doplněném vydání. Významný umělec se v ní ohlíží za posledním desetiletím a současně stojí před pomyslným zrcadlem, ve kterém ho vidí více než 70 osobností a lidí. (knihydobrovsky.cz)

Ako sa stal Václav Havel pre Čechy "otcom svojej doby", tak je Zuzana Čaputová veľkou nádejou jednej malej a krásnej krajiny. Je doslova šancou, aby sa Slovensko stalo štátom demokratickejším a sociálne spravodlivým. A vo mne prevláda silný aj nezvrátiteľný pocit, že obe menované osobnosti spája, hoci na diaľku, naozaj silná synergia. Keď som mal v roku 2011 krásnu možnosť pána prezidenta navštíviť na jeho Hrádečku, rozprával mi okrem iného o svojom obrovskom sne. "Vždy som sníval o republike samostatnej, slobodnej, demokratickej, o republike hospodársky prosperujúcej a zároveň sociálne spravodlivej, skrátka o republike ľudskej, ktorá slúži človeku, a preto má nádej, že človek poslúži jej," zapísal som si vtedy. A je veľmi zaujímavé a nanajvýš zrejmé, že pani Zuzanu spája s Havlom aj toto podobenstvo. A potom tiež vzdelanosť, znalosť literatúry a filozofie, ale napríklad aj uznanie pravdy ako absolútneho základu ľudského konania. Tak ako Václav velebil pravdu a lásku, tak Zuzana už ako študentka hltala čínskeho mudrca Lao-cea. Od neho vie, že pravdivé slová nie sú príjemné a tiež že príjemné slová nemusia byť pravdivé. Napokon, jej životné motto predstavuje výrok veľkého vlastenca a generála Miroslava Rastislava Štefánika: "Pravde veriť, pravdu žiť a pravdu brániť." Človeku nemôže nenapadnúť: nemala advokátka a aktivistka za právny štát, spravodlivosť a ekológiu Čaputová o demokratickom štáte podobné predstavy ako Havel, renomovaný dramatik a mysliteľ? A nemá ich obzvlášť dnes ako nová prezidentka Slovenska? Domnievam sa, že taká republika je nepochybne aj víziou charizmatickej a súčasne pôvabnej ženy, ktorej pozitívna aura sa postupne rodila v jej domovskom Pezinku. "Dlho som vôbec zvažovala, nakoniec som sa v januári 2018 k tomuto kroku rozhodla," povedala o svojom vstupe do politiky. "Potom sa navyše stala oná strašná vec, keď zavraždili novinára Jána Kuciaka a jeho snúbenicu, archeologičku Martinu Kušnírovú. Táto udalosť zatriasla celým Slovenskom. Ľudia si povedali, že toto sa nesmie opakovať, že sa ako spoločnosť musíme zmeniť k lepšiemu. Chcem sa na tejto zmene podieľať." Pokiaľ by som použil zveličenie, Zuzana ako dobrý človek a slušný občan vyrazí do stretu s mocnými a boja proti zlu, ktorého obrazom nie je len diabol v mafiánskom rúchu (Marián Kočner), ale aj časť slovenskej vrchnosti. Ľuďom postupne svitá, že zodpovednosť za reálne zlosti padá na hlavu nedávneho premiéra a jeho "Ficolandu". Aká je vlastne pani Zuzana? "Dokáže načúvať, má hlboké sociálne cítenie, vie sa vcítiť do roly toho druhého, dokáže ho pochopiť, vie svoj vnem vďaka svojej vzdelanosti analyzovať. Svojimi legislatívnymi znalosťami a skúsenosťami dokáže nájsť riešenia a tie presadzuje a je v tomto konaní veľmi vytrvalá. A spoznal som na vlastné oči jej zmysel pre spravodlivosť aj skutočnosť, že naopak, nespravodlivosť ju ešte viac motivuje," povie mi Marián Šipoš, zástupca primátora Pezinku, ktorý sa s pani Čaputovou podieľal na uzatvorení novej mestskej skládky. Za dlhoročné úsilie bola odmenená prestížnou Goldmanovou environmentálnou cenou a potom prijatá v Bielom dome. A prečo zvíťazila v prezidentských voľbách? "Mala v samotnej kampani veľkú výhodu. Bola presvedčivá a čo hovorila, to si aj myslí. U ďalších kandidátov ľudia zistili, že nevystupujú práve úprimne, že ich prejavy sú trochu hrané. Skrátka, ako ju osobne poznám, taká skutočne bola, tak vystupovala a hovorila. Jednoducho, sa na nič sa nehrala." Zuzanu Čaputovú vnímam tiež ako ženu peknú a vysoko elegantnú, skrátka, progresívnu dámu, ktorá má štýl, ale ona sama nejaké ženské hry nehrá. Dobre vie, že svoje poslanie akejsi slovenskej Erin Brockovich - možno si spomeniete na americký film o aktivistke stvárnenej vtedy ešte menej známou hviezdou Juliou Roberts - naplnila a že teraz ju čaká misia omnoho obsažnejšia a náročnejšia. Pozitívne meniť Slovensko vo fungujúci a spravodlivý štát, čo si prajú aj ľudia tejto krásnej krajiny. "Keď som robila advokátku, bola pre mňa najdôležitejšia služba klientom. Nezaujímalo ma, kto má akú politickú príslušnosť alebo hodnotový svet. Aj teraz sa vnímam tak, že som v službe ľuďom celej krajiny. Prezident však môže byť súčasťou dejov, aby zmeny vôbec nastali. Veľmi som sa pri kampani snažila ľuďom vysvetľovať, bez toho, aby som vzbudzovala plané nádeje a ilúzie, že človek z pozície hlavy štátu nemôže urobiť zázrak a zásadným spôsobom všetko zmeniť. Ale môže byť iniciátorom, motivátorom a spojovateľom ľudí, ktorí si takú zmenu prajú." Významným impulzom je pre slovenskú prezidentku takisto prestížne medzinárodné ocenenie "Európska osobnosť roka" udeľované za mimoriadne úspechy v oblasti politiky, obchodu a inovácií televíziou Euronews a Európskym obchodným summitom. Vážené čitateľky, vážení čitatelia, radi vám predkladáme príbeh pozoruhodnej ženy, ktorá túži zmeniť náš svet. PhDr. Petr Čermák „Pravde veriť, pravdu žiť a pravdu brániť.“ (knihydobrovsky.cz)

"Nejbáječnější manžel a otec mých dvou dcer, jakého jsem si mohla přát." Kdyby žil Johann Wolfgang Goethe, řekl by, že ti dva - mladá dáma Ivana a Karel, jakýsi šlechtic hudby - jsou spřízněni volbou, jak ostatně zní titul jednoho klasikova románu. A na geniálním umělci by ocenil schopnost se v pozdnějším věku tak vážně a navždy zamilovat, což je zřejmým znakem duševního mládí. Úvodní citace manželky Ivany jen potvrzuje, že její muž zdaleka nebyl a není "pouze" zpěvákem s jedinečným tenorem, jaký tady nebude nejméně jedno století, jak se vyjádřil skladatel mnoha hitů Karel Svoboda, ale také dobrým člověkem, jakýmsi obyčejným bohem chodícím - jako my - po Zemi. Byl a nadále zůstává v našich myslích člověkem laskavým, pokorným, empatickým a skromným. Nad nikoho se nepovyšoval, rád se setkával s fanynkami a fanoušky, dlouze s nimi rozprávěl. I v tomto nazírání je umělcem ojedinělým. Základ jeho hodnot nacházíme v dětství, jak sám potvrzuje. "Důležitý okamžik pro mě je mé narození. Tam to všechno vzniklo. Za ten den bych chtěl poděkovat svým prvním producentům, rodičům. Pak už ta dráha spočívala v inspiracích světa kolem. Přitom jsem chtěl být původně mašinfírou a vézt parní lokomotivu, pak jsem chtěl být malířem." A koho si zvolil za životní lásku "věčný kluk" z Plzně, anebo jaká bytost se jím nechala okouzlit, aby si ho rovněž vybrala? "Holka" z Opavy, ale velice neobyčejná. Dívka, která se odvážně vydala do světa, aby více pochopila život a svět. Později mladá žena, avšak dospělá i moudrá, která také vystudovala. A hlavně Karlova láska, která vyvoleného milovala a miluje. Velkému muži dokázala dát úžasnou rodinu, v níž už pomalu nedoufal. "Ty jsi pro mě ta pravá a já tvůj muž," jak Karel Ivaně a celému světu zpíval... Kniha, jejíž první verze vyšla pod názvem Manželství století již v roce 2008, vidí spojení Karla Gotta, muže velice interesantního, opravdového gentlemana, člověka pracovitého a zásadového a veskrze slušného, a jeho životní partnerky Ivany jako velice souladné, vyjádřeno nadsázkou, jako krásný zázrak, jehož podstatou jsou láska, úcta a důvěra, nádherný vztah k dětem a víra v rodinu. Tedy hodnoty trvalé, nepomíjivé, a přiznejme si, dnes velice vzácné. A jak by vzájemný vztah Ivany a Karla, nejdříve dvou úplně cizích lidí, které spojil osud, - vyjádřil možná Paolo Coelho, klasik novodobý, který nás knihou bude provázet? "Miluji Tě, protože celý Vesmír se spojil, abych došel až k Tobě." (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Anglicky psaná monografie se zabývá některými typologickými rozdíly mezi čtyřmi hlavními románskými jazyky (francouzštinou, španělštinou italštinou a portugalštinou) a češtinou. Na základě dat z významného paralelního korpusu InterCorp analyzuje rozličné kategorie (např. iterativitu, modalitu, povahu slovesného děje aj.) a poukazuje na rozdíly či shody mezi románskými jazyky a češtinou. Díky obrovskému množství korpusových dat, jakož i počtu srovnávaných jazyků přináší monografie obecné i dílčí poznatky, jež mnohdy překračují běžně přijímané typologické charakteristiky románských jazyků ve srovnání s češtinou. (knihydobrovsky.cz)

Anglicky psaná monografie se zabývá některými typologickými rozdíly mezi čtyřmi hlavními románskými jazyky (francouzštinou, španělštinou italštinou a portugalštinou) a češtinou. Na základě dat z významného paralelního korpusu InterCorp analyzuje rozličné kategorie (např. iterativitu, modalitu, povahu slovesného děje aj.) a poukazuje na rozdíly či shody mezi románskými jazyky a češtinou. Díky obrovskému množství korpusových dat, jakož i počtu srovnávaných jazyků přináší monografie obecné i dílčí poznatky, jež mnohdy překračují běžně přijímané typologické charakteristiky románských jazyků ve srovnání s češtinou. (knihydobrovsky.cz)

V dnešním globalizovaném světě si již zaměstnavatelé nevybírají své zaměstnance podle národnosti či trvalého bydliště, ale zejména podle kvalifikace, odborných znalostí a zkušeností. Státní hranice přestaly být pro zaměstnávání pracovníků překážkou, a proto stále častěji řešíme problematiku dvojího zdanění, popřípadě daňové dopady vyplývající z těchto přeshraničních uspořádání, a to nejen pro české či zahraniční společnosti, ale i pro jejich zaměstnance a rodinné příslušníky. Cílem publikace je zaprvé pomoci čtenářům, aby se v oblasti zamezení dvojího zdanění lépe zorientovali, a to prostřednictvím celé řady názorných příkladů. Zadruhé pak má poodhalit úskalí, která s sebou problematika zdaňování zahraničních příjmů, dvojího zdanění, určení daňového rezidentství u fyzické osoby a s tím i související daňové otázky přináší. Tematika zamezení dvojího zdanění je velmi komplexní a neustále se vyvíjí i vzhledem k novým způsobům komunikace (a např. i možnostem práce „na dálku“). Publikace tak nemůže pokrýt veškeré otázky a situace. Autorky však s vámi touto cestou sdílí své cenné znalosti a praktické zkušenosti, které získaly během mnohaleté praxe v oboru. Text publikace byl aktualizován a doplněn o novou kapitolu týkající se sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění migrujících osob. Vychází z platné legislativy k 1. 1. 2024. (knihydobrovsky.cz)

Nela si hodlá výcvikový kurz se svými spolužáky hlavně pořádně užít. Ani ve snu by ji nenapadlo, že právě tady potká svou první velkou lásku. Zamilovaná a šťastná vplouvá do nového školního roku, jenomže všichni její nadšení ze skvělého přítele nesdílí. Nela zjišťuje, že ne každý, kdo se tváří jako kamarád, jím ve skutečnosti je. I z toho důvodu musí její čerstvý vztah zůstat v tajnosti. Ve snaze udržet ho při životě se Nela čím dál víc zaplétá do pavučiny lží a polopravd a pomalu začíná pochybovat, jestli má na všechno dostatek sil. (knihydobrovsky.cz)

Slavná a bohatá. Taková by chtěla být každá holka. Až na Lindu, které obojí spadlo do klína, aniž by o to stála. Musí si dávat pozor na to, co řekne nebo udělá, ze strachu, kdo by ji mohl vyfotit a co by se o sobě dočetla na internetu. Jako by žila v zlaté kleci. Klíč od ní by mohl mít fotograf David, jenž se do Lindina života probojuje navzdory nenávisti, která mezi jejich rodinami panuje. Čím více se však otevírá světu, tím snazším úlovkem je pro objektivy novinářů. Odolá láska výmyslům a spekulacím? (knihydobrovsky.cz)

Slavná a bohatá. Taková by chtěla být každá holka. Až na Lindu, které obojí spadlo do klína, aniž by o to stála. Musí si dávat pozor na to, co řekne nebo udělá, ze strachu, kdo by ji mohl vyfotit a co by se o sobě dočetla na internetu. Jako by žila v zlaté kleci. Klíč od ní by mohl mít fotograf David, jenž se do Lindina života probojuje navzdory nenávisti, která mezi jejich rodinami panuje. Čím více se však otevírá světu, tím snazším úlovkem je pro objektivy novinářů. Odolá láska výmyslům a spekulacím? (patro.cz)

Livi čeká nový začátek. Posluchárnu vysoké školy se rozhodla vyměnit za hotel u jezera a suchopárnou teorii za rozmanitou praxi. Resort Lake Paradise, kam přijíždí dělat hlavní animátorku, se okamžitě stává jejím novým domovem a členové animátorského týmu její náhradní rodinou. Přátelství se překvapivě snadno vytvoří také mezi ní a kuchařem Tobim. Jenomže Tobi možná není tak úplně kuchař a to, co mezi ním a Livi vzniká, možná není tak úplně přátelství. Ve skutečnosti je právě on důvodem, proč Livi v životě čekají mnohem větší změny a úplně jiné nové začátky, než při svém příchodu do hotelu na Lipně očekávala. (knihydobrovsky.cz)

Ústřední postavou prózy Vrač je bývalý režisér, který prošel řadou regionálních i experimentálních divadel a v současnosti je zaměstnán jako dispečer moskevských komunálních služeb. Jeho "životní inscenací" se stává očistný proud řeči, nepřetržitý tragikomický monolog o absurditě, která na scéně Ruska trvale režíruje lidské osudy. MARTIN RYŠAVÝ (nar. 1967) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK a FAMU, kde působí jako vedoucí katedry scenáristiky a dramaturgie. Je autorem řady dokumentárních filmů, mj. Afoňka už nechce pást soby, Kdo mě naučí půl znaku, Malupien, Olšový spas (DVD s tímto filmem vyšlo jako příloha Revolver Revue č. 78/2010) a Medvědí ostrovy. Z jeho próz vyšly v Edici RR "kapesní sága" Lesní chodci (2011), textová koláž Stanice Čtyřsloupový ostrov (2010) a romány Cesty na Sibiř (2008, II. vyd. 2011, cena Magnesia Litera v kategorii próza) a Vrač (2010, cena Magnesia Litera v kategorii próza, Cena Josefa Škvoreckého, cena Bank Austria Literaris, na jejímž základě román vyšel německy v nakladatelství Wieser, 2012). (knihydobrovsky.cz)

První domácí publikace v tomto pojetí a tohoto rozsahu. Na její přípravě se podílel rozsáhlý autorský kolektiv vedený zkušenými editory. Celobarevná, bohatě obrazově dokumentovaná publikace (na 180 obrázků a více než 80 tabulek) je určena zejména sestrám-specialistkám, důležité informace v ní však naleznou všichni studenti bakalářského nebo magisterského studia. (knihydobrovsky.cz)

Prozaická prvotina Martina Ryšavého. Tematizací konfliktu mezi touhou hlavních postav po "tulácké" nezávislosti a osudovými následky, k nimž je dovádí spříznění volbou, i osobitě vyhraněným jazykem předznamenává tato próza jíž charakteristicky syžet a styl Ryšavého velkých románů - Cest na Sibiř (2008) a Vrače (2010), oceněných mj. v soutěži Magnesia litera. (Z literární a filmové tvorby Martina Ryšavého v Edici RR kromě těchto románů a Lesních chodců vyšla próza Stanice Čtyřsloupový ostrov, jako příloha čtvrtletníku Revolver Revue č. 82/2011, a DVD s filmem Malupien, Olšový spas, jako příloha RR č. 78/2010.) Východiskem svébytného prozaického tvaru Lesních chodců byl autorův filmový scénář, který se stal podkladem pro stejnojmenný film režiséra Ivana Vojnára. (patro.cz)

Další kniha Martina Ryšavého, mj. autora oceňovaných próz Cesty na Sibiř a Vrač, je románem v odeslaných dopisech. Jejich pisatelka, po celý život spjatá s drsným a přízračně působícím severočeským regionem, se v nich ze svých životních zkušeností zpovídá muži, jenž v ní údajně vzbudil důvěru po jediném letmém setkání; kniha však neobsahuje žádnou jeho odpověď. Zlaté vidění tak můžeme číst jako nejednoznačným interpretacím otevřenou zprávu ze života současné hrdinky opakovaně zklamávané při hledání trvalejších jistot, například prostřednictvím alternativního životního stylu. Na místě adresáta se ocitá čtenář, který kromě jiného stojí před otázkou, zda protagonistka trpí fatální nezakotveností pro svou zásadovost a hrdý vzdor vůči autoritám a běžným očekáváním, anebo zda on sám se nakonec nestává obětí její manipulativní hry. (patro.cz)

Obrázková kuchařka je jediná kuchařka na trhu, která Vám ukáže přípravu pokrmů krok za krokem pomocí obrázků, od potřebných ingrediencí až po závěrečnou úpravu. Kuchařka obsahuje osvědčené recepty tradiční české kuchyně. Zjistíte například, jak připravit bramborovou polévku, hovězí guláš, rýžový nákyp nebo výborný jablečný štrúdl. Recepty jsou rozčleněny do jednotlivých kategorií - polévky, hlavní jídla s masem i bez, sladká jídla, moučníky, dezerty, pomazánky, saláty a přílohy. Všechny pokrmy jsou vytvořeny z dostupných surovin, bez náhražek a dochucovadel. Suroviny nemusíte vážit, vystačíte s hrníčkem a lžící. S Obrázkovou kuchařkou se naučí vařit každý. (patro.cz)

Další kniha Martina Ryšavého, mj. autora oceňovaných próz Cesty na Sibiř a Vrač, je románem v odeslaných dopisech. Jejich pisatelka, po celý život spjatá s drsným a přízračně působícím severočeským regionem, se v nich ze svých životních zkušeností zpovídá muži, jenž v ní údajně vzbudil důvěru po jediném letmém setkání; kniha však neobsahuje žádnou jeho odpověď. Zlaté vidění tak můžeme číst jako nejednoznačným interpretacím otevřenou zprávu ze života současné hrdinky opakovaně zklamávané při hledání trvalejších jistot, například prostřednictvím alternativního životního stylu. Na místě adresáta se ocitá čtenář, který kromě jiného stojí před otázkou, zda protagonistka trpí fatální nezakotveností pro svou zásadovost a hrdý vzdor vůči autoritám a běžným očekáváním, anebo zda on sám se nakonec nestává obětí její manipulativní hry. (knihydobrovsky.cz)

Obrázková kuchařka je jediná kuchařka na trhu, která Vám ukáže přípravu pokrmů krok za krokem pomocí obrázků, od potřebných ingrediencí až po závěrečnou úpravu.Kuchařka obsahuje osvědčené recepty tradiční české kuchyně. Zjistíte například, jak připravit bramborovou polévku, hovězí guláš, rýžový nákyp nebo výborný jablečný štrúdl. Recepty jsou rozčleněny do jednotlivých kategorií – polévky, hlavní jídla s masem i bez, sladká jídla, moučníky, dezerty, pomazánky, saláty a přílohy. Všechny pokrmy jsou vytvořeny z dostupných surovin, bez náhražek a dochucovadel. Suroviny nemusíte vážit, vystačíte s hrníčkem a lžící. S Obrázkovou kuchařkou se naučí vařit každý. (knihydobrovsky.cz)

Prozaická prvotina Martina Ryšavého. Tematizací konfliktu mezi touhou hlavních postav po "tulácké" nezávislosti a osudovými následky, k nimž je dovádí spříznění volbou, i osobitě vyhraněným jazykem předznamenává tato próza jíž charakteristicky syžet a styl Ryšavého velkých románů - Cest na Sibiř (2008) a Vrače (2010), oceněných mj. v soutěži Magnesia litera. (Z literární a filmové tvorby Martina Ryšavého v Edici RR kromě těchto románů a Lesních chodců vyšla próza Stanice Čtyřsloupový ostrov, jako příloha čtvrtletníku Revolver Revue č. 82/2011, a DVD s filmem Malupien, Olšový spas, jako příloha RR č. 78/2010.) Východiskem svébytného prozaického tvaru Lesních chodců byl autorův filmový scénář, který se stal podkladem pro stejnojmenný film režiséra Ivana Vojnára. (knihydobrovsky.cz)

eBook: V dnešním globalizovaném světě si zaměstnavatelé již nevybírají své zaměstnance podle národnosti či trvalého bydliště, ale zejména podle kvalifikace, odborných znalostí a zkušeností. Státní hranice přestaly být pro zaměstnávání pracovníků překážkou, a proto stále častěji řešíme problematiku dvojího zdanění, popřípadě daňové dopady vyplývající z těchto přeshraničních uspořádání, a to nejen pro české či zahraniční společnosti, ale i pro jejich zaměstnance a rodinné příslušníky. Cílem této publikace je zaprvé pomoci čtenářům, aby se v problematice zamezení dvojího zdanění lépe zorientovali, a to prostřednictvím celé řady názorných příkladů. Zadruhé pak poodhalit úskalí, která s sebou přináší problematika zdaňování zahraničních příjmů, dvojího zdanění, určení daňového rezidentství u fyzické osoby, a s tím související daňové otázky. Problematika zamezení dvojího zdanění je velmi komplexní a neustále se vyvíjí i vzhledem k novým způsobům komunikace a např. i možnostem práce „na dálku". Publikace tak nemůže pokrýt veškeré otázky a situace. Autorky s vámi touto cestou sdílí cenné znalosti a praktické zkušenosti, které získaly během mnohaleté praxe v oboru. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Livi čeká nový začátek. Posluchárnu vysoké školy se rozhodla vyměnit za hotel u jezeraa suchopárnou teorii za rozmanitou praxi. Resort Lake Paradise, kam přijíždí dělat hlavníanimátorku, se okamžitě stává jejím novým domovem a členové animátorského týmu jejínáhradní rodinou. Přátelství se překvapivě snadno vytvoří také mezi ní a kuchařem Tobim.Jenomže Tobi možná není tak úplně kuchař a to, co mezi ním a Livi vzniká, možná není takúplně přátelství. Ve skutečnosti je právě on důvodem, proč Livi v životě čekají mnohem většízměny a úplně jiné nové začátky, než při svém příchodu do hotelu na Lipně očekávala. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Drzá, sebevědomá Bea je zvyklá dostávat, co chce, a o peníze se příliš nestarat. Přítrž se tomu rozhodne učinit její otec, který má za to, že je načase, aby se jeho rozmazlená dcera naučila peníze nejen utrácet, ale také vydělávat. Přes veškerý odpor nastupuje Bea na letní brigádu do hobby marketu, kde jí nepadnou do oka ani noví kolegové, ani práce samotná. Navíc jí pije krev jen o pár let starší vedoucí Michal, jehož pracovní náplní nejspíš je znepříjemňovat Beátě život. Ztracená mezi nekonečnými regály se žárovkami, šroubky a dalším harampádím si Bea uvědomuje hořkou skutečnost. Čekají ji ty nejhorší prázdniny v životě! (knihydobrovsky.cz)

eBook: Nela si hodlá výcvikový kurz se svými spolužáky hlavně pořádně užít. Ani ve snu by ji nenapadlo, že právě tady potká svou první velkou lásku. Zamilovaná a šťastná vplouvá do nového školního roku, jenomže všichni její nadšení ze skvělého přítele nesdílí. Nela zjišťuje, že ne každý, kdo se tváří jako kamarád, jím ve skutečnosti je. I z toho důvodu musí její čerstvý vztah zůstat v tajnosti. Ve snaze udržet ho při životě se Nela čím dál víc zaplétá do pavučiny lží a polopravd a pomalu začíná pochybovat, jestli má na všechno dostatek sil. (knihydobrovsky.cz)

Osmnáctiletý upír Timmien, vyvrhel společnosti, který by svou pravou podstatu nejraději utajil i sám před sebou, se děsí každého svítání. To se jednoho dne změní setkáním se záhadným Killianem, jenž mu přinese naději na nalezení místa, kam by mohl patřit. Následkem toho se Timmien ocitá u Nirgarethů, klanu upírů, kde nachází nejen odpovědi ohledně svého vlastního bytí a skrytých schopností, ale také útočiště a cenné přátelství s ostatními členy. Svojí přítomností však na nové spojence nechtěně přitáhne pozornost Lovců upírů, jejichž cílem byl původně jen Timmien. Urputní pronásledovatelé se nezastaví před ničím a nepoleví, dokud svoji kořist nesprovodí ze světa jednou provždy. Jaké překážky bude muset Timmien překonat, než bude schopen přijmout sám sebe a čelit tváří v tvář nebezpečí, které jemu i klanu Nirgarethů hrozí? Jak si Lovci upírů vzájemnými intrikami a vnitřními rozkoly zkomplikují dosažení svého cíle? A proč je pro jejich vůdce tak důležitá Timmienova krev? (knihydobrovsky.cz)

Hrdinou Cest na Sibiř je mladík toužící stát se "mužem s vlastnostmi"; rezignuje proto na vědeckou kariéru i rodinný život a vydává se na dalekou pouť, v jejíž zdánlivě chaotické trajektorii pozvolna rozpoznává logiku hlubšího řádu. Martin Ryšavý představuje tápavě křivolakou životní cestu svého hrdiny věcným, na první pohled neefektně "tradičním" stylem, který je ve skutečnosti důmyslnou fabulační kompozicí spjatou účelně uměřeným jazykem. Cesty na Sibiř tak můžeme vnímat jako vývojový román, v němž se "formovaným subjektem" stává především sám styl a žánr vyprávění: kniha, kterou lze číst jako cestopis, jako milostný příběh, nebo třeba i jako dokument o současných životních podmínkách na ruském Dálném Východě, se ve svém celku stává "klasickou" románovou skladbou o smyslu lidské touhy po dosažení duchovních jistot. (knihydobrovsky.cz)

Desky s obsahem 14 kreseb Marko Čermáka (obsah kreseb na zadní straně desek) (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Progresivní vývoj diagnostických a terapeutických postupů v rámci intenzivní péče v posledních letech vedl vcelku logicky k zahájení vysokoškolské výuky určené zdravotním sestrám působícím v tomto oboru. Absence učebnice domácí provenience, zaměřené na charakteristiky akutních stavů napříč jednotlivými lékařskými obory, vedla k rozhodnutí připravit učební texty, které by m.j. reflektovaly konvence i podmínky intenzivní péče praktikované u nás. Před editory učebnice tak stálo několik úkolů: velmi stručnou formou zopakovat základy anatomie a fyziologie; pokusit se v obecné části shrnout principy práce vztahující se m.j. k organizaci akutní péče, řízení kvality, manipulaci s přístrojovou technikou, vzdělávání a kompetenci sester specialistek i etickým aspektům jejich práce; a konečně zpracovat speciální část s takovou mírou respektu ke všem základním oborům, aby byla vyloučena asymetrie rozsahu. Obsáhnout byť jen základy současné intenzivní péče je úkol mimořádně náročný. Nejen proto se editoři obraceli na odborníky, kteří mají s jednotlivými úseky specializované péče dlouholetou osobní zkušenost. V obecné části učebnice jsou kapitoly zaměřené na organizaci akutní péče, vzdělávání a kompetence sester-specialistek, ale rovněž na principy řízení kvality, zásady ošetřovatelského procesu v intenzivní péči, etické aspekty a podmínky používání zdravotnických přístrojů a prostředků. Je tím zdůrazněn celkový pohled na kriticky nemocného bez ohledu na vyvolávající příčinu. Část speciální se věnuje diagnostice a léčbě jednotlivých akutních stavů v základních lékařských oborech. Jde tedy o snahu komplexně shrnout v jedné učebnici současné trendy péče o závažné akutní stavy. (knihydobrovsky.cz)

Rozhodčí řízení je specifickým druhem mimosoudního způsobu řešení sporů, ve kterém se kloubí soudní principy se zájmy stran, důvěrnost s transparentností, autonomie vůle stran s nezávislostí a nestranností atd. Aby mohlo rozhodčí řízení správně plnit svou funkci, je nezbytné rozumět jeho základní charakteristice a pochopit možnosti a úlohu rozhodce. Teprve tehdy, budeme-li správně chápat význam rozhodčího řízení, jeho klady a zápory a jeho odlišnosti od řízení před obecnými soudy, můžeme naplno a beze strachu využít celý jeho potenciál. Institut nezávislosti a nestrannosti, jenž je vlastní všem moderním právním úpravám rozhodčího řízení, představuje jednu z centrálních podmínek realizace spravedlivého soudnictví, a tím i rozhodčího řízení, které se etablovalo jakožto rovnocenná alternativa k řízení před obecnými soudy. Rozhodce je stejně jako soudce povolán k tomu, aby konečným a závazným způsobem projednal a rozhodl spor, a přesto je mezi nimi podstatný rozdíl. Publikace podává obsahovou a právní analýzu pojmů nezávislost a nestrannost, které prostupují rozhodčí řízení od konstituování rozhodčího senátu až po zrušení, resp. po uznání a výkon rozhodčího nálezu. Pozornost je věnována rovněž rozdílům mezi rozhodcem a soudcem, které se projevují (byť ne výlučně) právě s ohledem na jejich nezávislost a nestrannost. Autor se snaží odpovědět na otázku, jakým způsobem jsou tyto pojmy chápány a vykládány, resp. jakým způsobem by měly být chápány a vykládány v rozhodčím řízení. Monografie je pojata jako komparace české a německé právní úpravy a tento komparativní přístup má podtrhnout význam rozhodčího řízení v mezinárodním obchodním styku. Publikace je určena především rozhodcům, advokátům, podnikovým právníkům, ale rovněž široké odborné i laické veřejnosti, která se může s tímto způsobem mimosoudního řešení sporů setkat. (patro.cz)

Ojedinělá publikace o špacírkách na našem trhu, autor a sběratel Šimon Ryšavý touto publikaci navazuje na velmi úspěšnou výstavu v roce 2017 na hradě Špilberku pod názvem Nedělní korzo, kde hlavním motivem výstavy byly právě špacírky z jeho sbírky. Tato celobarevná kniha mapuje širokou škálu špacírek a je doplněna odborným textem. Všechny texty jsou i v anglickém jazyce. Kniha je vynikajícím dárkem a to jak pro naše obdivovatele špacírek tak pro zahraniční sběratele. (patro.cz)

Mezi početné historické památky města Brna patří také kostely, a to katolické i nekatolické. Všech dohromady je v Brně bezmála čtyřicet a každý je něčím cenný a zajímavý. Řada z nich má gotické jádro, většina prošla úpravami v době baroka a renesance a nechybí mezi nimi ani kostely stavebně i interiérem moderní, ba nejmodernější. Každý z nich má však nejen svou charakteristickou podobu, ale i jakési zajímavé a tajemné fluidum. To každého návštěvníka hned u vchodu ovane, uvitá a nenásilně ho přinutí se aspoň na chvíli zastavit a obrátit mysl k neznámým tajemným výškám, jež navozují klid a možnost zamyslet se i nad sebou samým. Mnohdy to přinese i úlevu od každodenních starostí. Není asi divu že právě ony brněnské kostely jsou Brňany i návštěvníky Brna proto často vyhledávány a těší se také velké úctě a vážnosti. (patro.cz)

Zlodějíček Loth momentálně sedí ve vězení a politika je mu ukradená. Do chvíle, než se do jeho cely doslova vláme parta pitomců, kteří tvrdí, že přišli zachránit ztraceného prince Aguillonu, i když o něm vědí akorát to, že má být údajně zrzavý. Což je shodou okolností Loth, ale i jeho nerudný spoluvězeň, a tak se samozřejmě oba za prince okamžitě prohlásí – co by jeden neudělal pro svobodu…*****Takže nestačí, že je Loth na nejhůř naplánovaném útěku vůbec – ještě taky s tím špindírou z vězení musí sdílet koně a deku, zatímco se snaží předstírat, že je šlechtic, strávit vážně otřesná „nóbl“ jídla a kličkovat před bandity i příšerami z bažin.*****Loth navíc postupně zjišťuje, že v jeho spoluvězni Jak-se-vlastně-jmenuje je víc, než se zdá. Pod vší tou špínou a drzostí vlastně není tak špatný. Snad by se dalo říct, že je i atraktivní. Až z toho Loth pojme podezření, že v něm možná začínají pučet nějaké city. Ne že by věděl, co s nimi dělat. A ne že by ta hromada lidí, co se je snaží zabít, měla dost slušnosti na to, aby mu dala čas si to promyslet.*****No, aspoň mají draka. (knihydobrovsky.cz)

Leporelo, ve kterém se rýmy propojují s návodem k jednoduchým pohybovým cvičením. Vtipně podané barevné obrázky spolu s říkadly učí děti nejen hravé rýmy, ale procvičuje také tělo. Vhodné pro společné chvilky dětí s dospělými. (knihydobrovsky.cz)

Mezi početné historické památky města Brna patří také kostely, a to katolické i nekatolické. Všech dohromady je v Brně bezmála čtyřicet a každý je něčím cenný a zajímavý. Řada z nich má gotické jádro, většina prošla úpravami v době baroka a renesance a nechybí mezi nimi ani kostely stavebně i interiérem moderní, ba nejmodernější. Každý z nich má však nejen svou charakteristickou podobu, ale i jakési zajímavé a tajemné fluidum. To každého návštěvníka hned u vchodu ovane, uvitá a nenásilně ho přinutí se aspoň na chvíli zastavit a obrátit mysl k neznámým tajemným výškám, jež navozují klid a možnost zamyslet se i nad sebou samým. Mnohdy to přinese i úlevu od každodenních starostí. Není asi divu že právě ony brněnské kostely jsou Brňany i návštěvníky Brna proto často vyhledávány a těší se také velké úctě a vážnosti. (knihydobrovsky.cz)

eBook: V dnešním globalizovaném světě si již zaměstnavatelé nevybírají své zaměstnance podle národnosti či trvalého bydliště, ale zejména podle kvalifikace, odborných znalostí a zkušeností. Státní hranice přestaly být pro zaměstnávání pracovníků překážkou, a proto stále častěji řešíme problematiku dvojího zdanění, popřípadě daňové dopady vyplývající z těchto přeshraničních uspořádání, a to nejen pro české či zahraniční společnosti, ale i pro jejich zaměstnance a rodinné příslušníky. Cílem publikace je zaprvé pomoci čtenářům, aby se v oblasti zamezení dvojího zdanění lépe zorientovali, a to prostřednictvím celé řady názorných příkladů. Zadruhé pak má poodhalit úskalí, která s sebou problematika zdaňování zahraničních příjmů, dvojího zdanění, určení daňového rezidentství u fyzické osoby a s tím i související daňové otázky přináší. Tematika zamezení dvojího zdanění je velmi komplexní a neustále se vyvíjí i vzhledem k novým způsobům komunikace (a např. i možnostem práce „na dálku“). Publikace tak nemůže pokrýt veškeré otázky a situace. Autorky však s vámi touto cestou sdílí své cenné znalosti a praktické zkušenosti, které získaly během mnohaleté praxe v oboru. Text publikace byl aktualizován a doplněn o novou kapitolu týkající se sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění migrujících osob. Vychází z platné legislativy k 1. 1. 2024. (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

Koláž z básní a dopisů rodině. Útlá knížka je literární koláží, vydaná ke stému dvacátému výročí narození Jiřího Wolkera. Na čtenáře čeká výbor z básníkovy korespondence s rodiči nejen z období jeho těžké nemoci, prosvícené úryvky z jeho básní. Hlas nadaného a životem okouzleného mladíka, který zemřel ve svých dvaceti čtyřech letech, zazní překvapivě živě a naléhavě i dnes. Má co říci k našemu otupělému skepticismu a také k tomu, s jakou pyšnou samozřejmostí přistupujeme ke všem úžasným možnostem, které nám přináší dnešní moderní medicína a její léčebné metody a postupy. Není to tak dávno, kdy tomu bylo naprosto a zcela jinak... (patro.cz)

Biografie české architektky Olgy Ryšavé, která společně se svým manželem, architektem Pavlem Ryšavým, působila od 60. let v kanadské emigraci. Autorka líčí, co všechno pro ně emigrace znamenala: jak hledali první práci, první byt, jak skládali zkoušky kvůli kulatému razítku, jak si otevřeli vlastní architektonickou kancelář, jak získali a obhajovali pověst architektů "ze stařičké Evropy, kteří dokáží rekonstruovat vše historické...". Manželé například v letech 1975–1982 navrhli přestavbu nejslavnější kanadské památky - parlamentu Peace Tower v Ottawě. Za originální řešení - první šikmý výtah na světě - získali kanadskou státní cenu. V americkém Lake Placid zase vypracovali projekt přestavby bývalého olympijského hotelu. Kniha Všude dobře… a kde nejlíp? je příběh manželů, architekta a architektky, kteří žili i tvořili na plné obrátky, a spoléhali se především jeden na druhého. "Byli jsme pořád pohromadě, 24 hodin denně, sedm dní v týdnu", vzpomíná autorka. "Byli jsme jako dvě do sebe perfektně zapadající lžičky". (knihydobrovsky.cz)

Císařský obchodní koráb Chathrand zmizel na otevřeném moři. Panují obavy o osud lodi i všech, kdo se nacházeli na palubě. Chathrand, který naposledy kotvil na Simje, vyplul před dvanácti týdny za mírné letní bouřky ke svému domovskému přístavu v Etherhorde se šesti sty námořníky, oddílem císařské námořní pěchoty čítajícím sto mužů, šedesáti dehtaři a rozličnými cestujícími od nejsprostších po nejurozenější. V dopisech odeslaných ze Simji jsou zmínky o klidu na lodi a velmi pohodlné plavbě. Záhada zůstává nerozluštěna, neboť se dosud nepodařilo nalézt žádný vrak. Šíří se spekulace a veřejnost chce vědět: Co zahubilo krále korábů? Úvodní svazek fantasy trilogie z paluby fascinujícího námořního korábu. (knihydobrovsky.cz)

"Messi je hráč vlastní kategorie, nikdo jako on už nebude." David Beckham Zrodila by se senzace, a nechybělo k ní mnoho. Messi nejlepší současný fotbalista planety a také historie, jak je titulován, ji málem napsal ke svému jedinečnému příběhu. Fotbalový mimozemšťan se stal téměř protagonistou největšího transferu v dějinách kopané, ale i světového sportu. Nikdo dlouho nechtěl uvěřit, že by opustil milovanou Barcu. Po dvaceti letech a 634 vstřelených gólech v dresu Blaugranas! Nic mu v tomto kroku nemělo zabránit, ani výrok nového kouče Barcelony, Ronalda Koemana: "Je nejbrilantnějším hráčem všech dob a s velkým náskokem." Malý velký Leo hodlal Barcelonu skutečně opustit, důvodem byla a ještě zůstává dlouhodobější nespokojenost s vrcholným vedením klubu a jeho prezidentem Mariou Bartomeuem, který podle hvězdného borce řídí Barcu bez koncepce, hráč dokonce pojmenoval management slovem katastrofa. Zřejmými překážkami změny se ukázaly vystupní klauzuje v hodnotě 700 milionů eur, kterou by nikdo nezaplatil, nedohoda o předčasném odchodu i hrozící soudní spor, který Messi nehodlal s klubem, který jej pro velkou hru a jeho fantastická čísla vychoval, podstoupit. "Prezident mi opakoval, že se na konci sezony můžu rozhodnout, zda zůstanu, nebo odejdu. Ale nedodržel slovo. Barca je klub mého života, nemohl bych se s ní soudit. Dala mi vše a já jí také vše odevzdal. Ani na okamžik by mě nenapadlo, že bych klub hnal k soudu." Pokud totiž připočteme zásahy za Argentinu, tak je dnes Messi už na více než 700 vstřelených brankách při dosažení 50 hattricků ve všech soutěžích, mimořádností nejsou ani čtyři góly v zápase. Suma sumarum 50 branek za sezonu, gól v každém zápase! Podobně jako Cristiano Ronaldo. Oba si na posledních dvanáct let podmanili fotbalový i sportovní svět. Větších celebrit v něm zřejmě nenajdeme. Oproti skvělému Portugalci má však ve vlastnictví o jeden čerstvý klenot navíc. Na sklonku roku 2019 získává už svůj šestý Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu planety a poprvé obdrží Cenu Laureus, je vyhlášen nejlepším sportovcem světa. Lionel, dnes společně právě s Cristianem - po boku Pelého, Maradadony a Cruijffa - ikona kopané a technicky nepochybně nejvybavenější hráč, nepřestává za svou úžasnou kariéru děkovat také dvěma obyčejným a zároveň výjimečným ženám. Matce, a především babičce. Obě nesou pro Lea vzácné jméno Célia. "Posílám vzkaz mojí babičce, která mě k fotbalu přivedla, ale už se nemůže dívat, kam jsem se díky němu dostal." Maminka, vynikající kuchařka, o své matce, tedy oné skvělé babičce, mimochodem umné cukrářce, prozradí: "Trvala na tom, aby Leovi dovolili hrát, když ještě neměl věk, byl nejmladší a nejmenší. ‚Přihrajte Lionelovi, tomu malému chlapci, protože on umí střílet góly,' vykřikovala vždycky. "A byla to ona, přesvědčila nás, abychom mu koupili kopačky." Cesta, jakou Leo, dodnes v podstatě skromný kluk, k velké slávě ušel, se podobá příběhu z fantastického filmu. Jejím základem bylo, že od svých čtyř let miloval balon. "Drobek", jak mu říkali, v jedenácti míč ovládá jako nějaký kouzelník, ve škole s ním všichni chtějí hrát, protože střílí nejvíc gólů. Jenže - jak fotbalová nebesa nadělí Leovi talent, tak mu v předpubertálním věku ubírají na výšce. Nedostává se mu růstového hormonu a ve dvanácti třinácti zůstává sotva na sto třiceti centimetrech! Trpasličí chlapec, navíc často nemocný, byť se jeví jako génius, přece nikdy nedoroste do velkého fotbalu, vidí trenéři. Fyzicky hru prostě nezvládne. Mají strach Lea vůbec postavit, hrozí, že ho mnohem urostlejší protihráči zadupou do země. Kdo si tohle vezme na triko? Nejdříve tradiční klub z Rosaria, Atlético Newell´s Old Boys. Když chlapec oblékne jeho červenočerné barvy, má sedm let, ovšem tehdy ještě nikdo o jeho budoucích strastech netuší. Válí jako fotbalový bůžek, takže se nad jeho chatrným vzrůstem pomalu nikdo nezamýšlí. První otazníky přicházejí a jejich rébus nastává po Leových desátých narozeninách. Resumé vyhlíží jednoznačně. Pokud se chce jedinečný talent prosadit, musí podstoupit náročnou hormonální léčbu. Kdo ji ale zaplatí, když rodiče, pomalu zoufalí Célie a Jorge, prostředky nemají? Po složitých peripetiích přelétne třináctiletý Lionel deset tisíc kilometrů do akademie Barcelony, výjimečné líhně La Masia. Modročervení "blaugranas" v roce 2000 zatím spíše pouze tuší, že získávají unikátní talent, ale že se stávají vlastníky nejcennějšího fotbalového klenotu současnosti, poznávají až o pár let později. Leo zatím pod dohledem nejlepších odborníků vyroste k 169 centimetrům. V necelých osmnácti oblékne dres prvního týmu Barcy a současně přivede Argentinu k titulu mistrů světa dvacetiletých. Už v roce 2009, ve svých dvaadvaceti, poprvé získá Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu planety. Vystřídá na trůnu Cristiana Ronalda a pak nejcennější individuální trofej zvedne jako první fotbalista historie nad hlavu hned šestkrát (2009, 2010, 2011, 2012, 2015 a 2019)! Lionel a Christiano, novodobí giganti fotbalu, pořádají střelecké dostih (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

"Messi je hráč vlastní kategorie, nikdo jako on už nebude." David Beckham Zrodila by se senzace, a nechybělo k ní mnoho. Messi nejlepší současný fotbalista planety a také historie, jak je titulován, ji málem napsal ke svému jedinečnému příběhu. Fotbalový mimozemšťan se stal téměř protagonistou největšího transferu v dějinách kopané, ale i světového sportu. Nikdo dlouho nechtěl uvěřit, že by opustil milovanou Barcu. Po dvaceti letech a 634 vstřelených gólech v dresu Blaugranas! Nic mu v tomto kroku nemělo zabránit, ani výrok nového kouče Barcelony, Ronalda Koemana: "Je nejbrilantnějším hráčem všech dob a s velkým náskokem." Malý velký Leo hodlal Barcelonu skutečně opustit, důvodem byla a ještě zůstává dlouhodobější nespokojenost s vrcholným vedením klubu a jeho prezidentem Mariou Bartomeuem, který podle hvězdného borce řídí Barcu bez koncepce, hráč dokonce pojmenoval management slovem katastrofa. Zřejmými překážkami změny se ukázaly vystupní klauzuje v hodnotě 700 milionů eur, kterou by nikdo nezaplatil, nedohoda o předčasném odchodu i hrozící soudní spor, který Messi nehodlal s klubem, který jej pro velkou hru a jeho fantastická čísla vychoval, podstoupit. "Prezident mi opakoval, že se na konci sezony můžu rozhodnout, zda zůstanu, nebo odejdu. Ale nedodržel slovo. Barca je klub mého života, nemohl bych se s ní soudit. Dala mi vše a já jí také vše odevzdal. Ani na okamžik by mě nenapadlo, že bych klub hnal k soudu." Pokud totiž připočteme zásahy za Argentinu, tak je dnes Messi už na více než 700 vstřelených brankách při dosažení 50 hattricků ve všech soutěžích, mimořádností nejsou ani čtyři góly v zápase. Suma sumarum 50 branek za sezonu, gól v každém zápase! Podobně jako Cristiano Ronaldo. Oba si na posledních dvanáct let podmanili fotbalový i sportovní svět. Větších celebrit v něm zřejmě nenajdeme. Oproti skvělému Portugalci má však ve vlastnictví o jeden čerstvý klenot navíc. Na sklonku roku 2019 získává už svůj šestý Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu planety a poprvé obdrží Cenu Laureus, je vyhlášen nejlepším sportovcem světa. Lionel, dnes společně právě s Cristianem - po boku Pelého, Maradadony a Cruijffa - ikona kopané a technicky nepochybně nejvybavenější hráč, nepřestává za svou úžasnou kariéru děkovat také dvěma obyčejným a zároveň výjimečným ženám. Matce, a především babičce. Obě nesou pro Lea vzácné jméno Célia. "Posílám vzkaz mojí babičce, která mě k fotbalu přivedla, ale už se nemůže dívat, kam jsem se díky němu dostal." Maminka, vynikající kuchařka, o své matce, tedy oné skvělé babičce, mimochodem umné cukrářce, prozradí: "Trvala na tom, aby Leovi dovolili hrát, když ještě neměl věk, byl nejmladší a nejmenší. ‚Přihrajte Lionelovi, tomu malému chlapci, protože on umí střílet góly,' vykřikovala vždycky. "A byla to ona, přesvědčila nás, abychom mu koupili kopačky." Cesta, jakou Leo, dodnes v podstatě skromný kluk, k velké slávě ušel, se podobá příběhu z fantastického filmu. Jejím základem bylo, že od svých čtyř let miloval balon. "Drobek", jak mu říkali, v jedenácti míč ovládá jako nějaký kouzelník, ve škole s ním všichni chtějí hrát, protože střílí nejvíc gólů. Jenže - jak fotbalová nebesa nadělí Leovi talent, tak mu v předpubertálním věku ubírají na výšce. Nedostává se mu růstového hormonu a ve dvanácti třinácti zůstává sotva na sto třiceti centimetrech! Trpasličí chlapec, navíc často nemocný, byť se jeví jako génius, přece nikdy nedoroste do velkého fotbalu, vidí trenéři. Fyzicky hru prostě nezvládne. Mají strach Lea vůbec postavit, hrozí, že ho mnohem urostlejší protihráči zadupou do země. Kdo si tohle vezme na triko? Nejdříve tradiční klub z Rosaria, Atlético Newell´s Old Boys. Když chlapec oblékne jeho červenočerné barvy, má sedm let, ovšem tehdy ještě nikdo o jeho budoucích strastech netuší. Válí jako fotbalový bůžek, takže se nad jeho chatrným vzrůstem pomalu nikdo nezamýšlí. První otazníky přicházejí a jejich rébus nastává po Leových desátých narozeninách. Resumé vyhlíží jednoznačně. Pokud se chce jedinečný talent prosadit, musí podstoupit náročnou hormonální léčbu. Kdo ji ale zaplatí, když rodiče, pomalu zoufalí Célie a Jorge, prostředky nemají? Po složitých peripetiích přelétne třináctiletý Lionel deset tisíc kilometrů do akademie Barcelony, výjimečné líhně La Masia. Modročervení "blaugranas" v roce 2000 zatím spíše pouze tuší, že získávají unikátní talent, ale že se stávají vlastníky nejcennějšího fotbalového klenotu současnosti, poznávají až o pár let později. Leo zatím pod dohledem nejlepších odborníků vyroste k 169 centimetrům. V necelých osmnácti oblékne dres prvního týmu Barcy a současně přivede Argentinu k titulu mistrů světa dvacetiletých. Už v roce 2009, ve svých dvaadvaceti, poprvé získá Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu planety. Vystřídá na trůnu Cristiana Ronalda a pak nejcennější individuální trofej zvedne jako první fotbalista historie nad hlavu hned šestkrát (2009, 2010, 2011, 2012, 2015 a 2019)! Lionel a Christiano, novodobí giganti fotbalu, pořádají střelecké dostihy. Co na tom, že Ronaldo vstřelí v jedné sezoně za Real Madrid 60 branek, když Messi jich v Barce zapíše 73, a překoná i legendu Gerda Müllera. Leo se v jediném ročníku Champions League raduje čtrnáctkrát, aby ho pak Cristiano v roce 2014 překonal hned sedmnácti zásahy. Lionel by se mohl pyšnit celou řadou fantastických statistik, chlapec z Rosaria však jen skromně řekne: "Lámání rekordů je výsledkem několika věcí: ve fotbale se to však stane, když vám k tomu pomůže tým. Myslím si, že se pořád učím nové věci, a určitě tady bude vždycky něco, co se dá zlepšit." Messi a Ronaldo jsou z jiné planety. Přemohli to, co bylo, a předběhli i to, co bude. A Diego Maradona, mistr světa z roku 1986, už o osmnáctiletém Leovi bez obav prohlásí: "Viděl jsem hráče, který převezme mou úlohu v argentinském fotbale. Jeho jméno je Messi a je mým nástupcem. On mě jednou nahradí a bude nejlepší na světě." Diegova předpověd se naplňuje, až na jediné. Zatímco Leo vyhrál s Barcelonou vše, co je možné, krom jiného deset španělských titulů a čtyřikrát Champions League, jako kapitán Albicelestes zatím dosáhne "jen" na světové stříbro na Mondialu v Brazílii. A tak toužebně vzhlíží k zisku Světovému poháru na MS v Kataru 2022 a myslí na svůj největší sen. "Chtěl bych se stát s Argentinou mistrem světa." Vydejme se na Messiho neuvěřitelnou cestu dlážděnou výsostným uměním velkého hráče a posetou fotbalovými diamanty, ostatně Andrés Iniesta, mistr světa a dirigent slavné éry Barcy, o Leovi řekl: "Má schopnost praktikovat magii." (patro.cz)

Nejstarší z velkých básnických skladeb anglické literatury vznikla patrně na přelomu osmého a devátého století v anglosaské Anglii (jejíž dějiny se tradičně rámují lety 449–1066) a dochovala se v jediném rukopisu z doby kolem roku 1000. Děj skladby vyrůstá ze starogermánských lidových pověstí a využívá motivů z mýtů i povětšinou ústně předávaných hrdinských písní (řada z nich se objevuje i v literárních památkách germánského Severu po roce 1200). Osu děje představují tři hrdinské souboje starogermánského válečníka Béowulfa, který dal básnické skladbě jméno: nejprve s obrem Grendelem, posléze jeho matkou a nakonec s ohnivým drakem. Děj skladby zasadil její neznámý tvůrce do meditativního rámce, jehož tématem je vztah anglického křesťana sklonku prvního tisíciletí ke vznešené, avšak pohanské starogermánské minulosti. Poprvé česky Béowulf vyšel až po více než tisíci letech od doby svého vzniku roku 2003 v překladu a s komentáři Jana Čermáka. Přítomná podoba knihy představuje rozšířené a upravené druhé vydání skladby s ilustracemi Františka Štorma a v grafické úpravě Jana Franty. (patro.cz)

Rozklad sebeobrazu člověka v době antropocénu, tedy tzv. epoše lidstva, jde ruku v ruce s pochopením jeho kulturní i materiální prekarity a možného vyhynutí. Zpomalený, ale vytrvalý kolaps ekosystémů nevěstí komplexním druhům nic dobrého, a čím dále a hlouběji dohlédne nahá opice realitu světa, tím rychleji ztratí půdu pod nohama a nebe jí spadne na hlavu. ReturnSelf.New nabízí manuál pro apoptózu toho, co je třeba zanechat za sebou, abychom se mohli stát tím, čím je třeba. (knihydobrovsky.cz)

Kniha povídek. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Rozlet je příběhem letce, podnikatele a fotbalového brankaře Milana Kroupy, člověka, jehož osudy zaujaly předního novináře českého původu Josefa Čermáka, působícího v Kanadě (jde o jeho pátou knihu vydanou v nakladatelství ATELIER IM). Milan Kroupa je synem politického vězně Ladislava Kroupy. Podnikatelské schopnosti zdědil po otci, který v roce 1968 po Milanově emigraci byl znovu zatčen. Milan Kroupa začínal doslova z ničeho, byl zaměstnán jako uklizeč. Postupně v oboru vynikal a po mnoha peripetiích popsaných v knize, uspěl. Dnes je majitelem největší kanadské uklízecí firmy United Cleaning Services, zaměstnává 4 tisíce lidí a firma má 800 poboček. M.K. je mecenášem, podporuje charitu, vlastní privátní letiště, které velmi zvelebil, (získalo status civilního letiště) a podporuje zde aktivity veteránů – letců (bývalých RAF zejména), koná srazy automobilů-veteránů z Kanady i USA. Příběh je určen všem, kteří se chtějí věnovat podnikání, neboť poctivě probírá všechna úskalí vnější i vnitřní, která odvážlivce čekají. Autor se smyslem pro lidskou psychiku prochází celou genezí hrdiny až do dnešních dnů. (knihydobrovsky.cz)