Karlstein - jan boněk

Karlštejn je nejvýznamnějším hradem v Čechách a pravděpodobně jedním z nejznámějších v Evropě. Začnete-li se ale jeho historií zabývat podrobněji, zákonitě zjistíte, že císař a král Karel IV. právě v případě této stavby nestál o publicitu. Jako by si přál, aby to byl hrad pro veřejnost neviditelný. I jindy upovídaní kronikáři jsou v případě Karlštejna přímo tajemní. Neznáme ani rok jeho založení. Přestože to byla stavba mimořádně nákladná, o její historii nevíme téměř nic. Samozřejmě ani o záměru, proč byl vznikla. Vzácná informace o tom, že cílem Karla IV. bylo postavit si po vzoru francouzských králů letní sídlo, když některé stěny dosahovaly tloušťky téměř sedmi metrů, je nedůvěryhodná. Stejně tak není v historických pramenech doloženo, že Karlštejn měl být hradem sv. grálu. A tak nakonec jedinou jistotou zůstává, že od počátku počítal s umístěním nejvzácnějšího pokladu, říšských svátostin. Jejich správce byl z historické tradice nezpochybnitelným vládcem Svaté říše římské. Jenže shodou neblahých okolností říšský korunovační poklad pobyl ve zdech hradu pouze několik desetiletí. Oproti tomu české korunovační klenoty, s jejichž uložením zde ale Karel IV. nikdy nepočítal, vydržely za mnoha zámky dokonce několik staletí. Hrad Karlštejn je místem mnoha tajemství. Odhalit některá z nich bylo cílem této knihy. (verze v anglickém jazyce) (knihydobrovsky.cz)

Karlstein ist die bedeutendste Burg in Böhmen und wird wohl zu den großartigsten Burgen in ganz Europa gezählt. Wenn man jedoch anfängt, sich mit der Geschichte dieser Burg eingehender zu beschäftigen, dann wird man sicherlich eines Tages feststellen müssen, dass Kaiser und König Karl IV. im Falle dieses Baues kein Interesse an einer eventuellen Publizität hatte. Es scheint fast so, als ob er den Wunsch gehabt hat, dass diese Burg für die breite Öffentlichkeit unsichtbar ist. Er konnte eigentlich keinen weniger geeigneten Platz für deren Aufbau auswählen. Von den umliegenden Hügeln aus schaute man fast in sein "Schlafzimmer" hinein. Von seiner Beziehung zu der Burg zeugt auch die Tatsache, dass er bei der Grundsteinlegung abwesend war. Die ansonsten redseligen Chronisten sind im Falle von Karlstein rätselhaft schweigsam. Obwohl dieser Bau finanziell sehr anspruchsvoll war, weiß man fast nichts von seiner Geschichte. Und auch das Vorhaben, warum die Burg errichtet wurde, ist uns unbekannt. Die knappe Nachricht darüber, dass sich Karl IV. zum Ziel gesetzt hatte, nach dem Vorbild französischer Könige eine Sommerresidenz aufbauen zu lassen, wenn manche Wände bis sieben Meter dick waren, scheint auch zweifelhaft zu sein. Und so bleibt schließlich als einzige Sicherheit die Tatsache, dass von Anfang an damit gerechnet wurde, hier den wertvollen Schatz - die Reliquien - aufzubewahren, deren Verwalter von der geschichtlichen Tradition her unanfechtbarer Herrscher des Heiligen Römischen Reiches war. Infolge verhängnisvoller historischer Umstände war der Reichskrönungsschatz innerhalb der Burgmauern nur wenige Jahrzehnte untergebracht. Die böhmischen Krönungskleinodien dagegen, mit deren Unterbringung hier Karl IV. nie gerechnet hatte, verbrachten auf der Burg mehrere Jahrhunderte, verborgen hinter vielen Schlössern. Die Burg Karlstein ist ein Ort vieler Geheimnisse. Den Schleier von manchen zu lüften, war das Ziel des vorliegenden Buches. (knihydobrovsky.cz)

Kniha z edice Praha esoterická věnovaná Korunovačním klenotům Království českého. Německá verze. (knihydobrovsky.cz)

Kniha z edice Praha esoterická věnovaná Korunovačním klenotům Království českého. Anglická verze. (knihydobrovsky.cz)

La baroque, nepravidelná perla. Skutečně příznačné označení pro umělecké období, kterému dala jméno. Symbol nadpozemské krásy, zázrak barev a umění architektů, kterým se dokonalostí podařilo oslovit chudáky i krále. Věřící se už nemuseli krčit v románských bazilikách, obávat se budoucnosti v mystickém temnu gotických katedrál nebo se hledat v obtížně čitelné renesanci. O tom všem je barokní Praha. Její návštěvníci se vzácně shodují, že s příchodem do města mají pocit vzácného porozumění. Jakoby naráz se stali jeho součástí. Zatímco jiná města skrývají svoji tvář v mlze a mlčení, město nad Vltavou září jedinečnou krásou, kterou sem přineslo několik generací stavitelů, původem z nevelké oblasti na severu Itálie. Stačilo jim jen několik desetiletí, aby v 17. století stvořili jedinečný architektonický sloh, který je v mnohém srovnatelný s nejvelkolepějšími stavbami Říma. Barokní duše Prahy se zrodila z tragických rozporů třicetileté války, ovšem zdaleka není tak náboženská, jak zněla původní objednávka církevních řádů a zahraniční šlechty. Z osudového konfliktu se zrodilo umění, stále častěji obdivované a uznávané jako jedinečný fenomén: české baroko. (knihydobrovsky.cz)

Eine, seit mehr als hundert Jahren nicht mehr existierende Stadt, und dabei handelte es sich um eines der bedeutendsten und ganz bestimmt auch ältesten Zentren des Judentums in Europa. Der Legende nach legten es die Israeliten hier an, nachdem ihr legendärer Tempel in Jerusalem zerstört worden war, damit Prag ihr Mutter Prag, Stadt und Mutter in Israel, wird. Ab dem XVI. Jahrhundert vereinfacht als Jüdisches Ghetto bezeichnet, das Mitte des XIX. Jahrhunderts zum fünften Stadtviertel umgewandelt wurde. Zu Ehren von Kaiser Josef II. erhielt es den Namen Josefstadt und entwickelte sich schließlich zur Zufluchtsstätte für die Prager Armut. Die ursprüngliche Lokalität begrenzte auf der einen Seite das Moldauer Ufer, auf der anderen Seite dann die streng bewachte Grenze der Prager Altstadt. Auf dieser nicht allzu großen Fläche, die kaum 93 000 Quadratmeter überschritt, gab es vielleicht an die dreißig Straßen, zwei kleinere Plätzchen, die man nur aus Gewohnheit "Stadtplatz" zu nennen pflegte, ein Palais, einige hunderte, mannigfaltig miteinander verbundene Häuser und logischerweise auch Synagogen sowie einen bis heute berühmten Friedhof. Es war ein Ort voller Rätsel und Geheimnisse auf engstem Raum. Die Prager Judenstadt erlebte hautnah Aufstieg und Verfall, sie musste wiederholt Pogromen christlicher Nachbarn, der Plünderung durch fremde Heere, verhängnisvollen Bränden und Hochwasser widerstehen. Mehrmals wurde die ansässige Bevölkerung von der Pestseuche fast ausgerottet, ein anderes Mal war sie gezwungen, aus der Stadt und aus dem Lande wegzuziehen. Dennoch erholte sich die Judenstadt immer wieder aufs Neue und auch an der Ausübung ihrer Religion hielten die Bewohner unvermindert fest. Ende des XIX. Jahrhunderts fand Prag an der "Modernisierung" Gefallen und nach dem Vorbild von Paris, wo das historische Zentrum Boulevards sowie einer Luxusverbauung hatte weichen müssen, bewilligten die Prager Ratsherren eine gemäßigtere Variante solch eines Assanierungsplanes, der einem dennoch kalte Schauer über den Rücken jagt. Dieser Plan bedeutete letztendlich die Vernichtung des altertümlichen und für manche abscheulichen, aber nichtsdestoweniger an Zauber und Esoterik reichen Ghettos. Bis auf wenige Bauten verschwand es von der Erdoberfläche.Wem wäre damals in den Sinn gekommen, dass mit jedem einzelnen abgerissenen Haus auch ein wesentlicher Teil unserer Geschichte unwiederbringlich verloren geht? (knihydobrovsky.cz)

La baroque, nepravidelná perla. Skutečně příznačné označení pro umělecké období, kterému dala jméno. Symbol nadpozemské krásy, zázrak barev a umění architektů, kterým se dokonalostí podařilo oslovit chudáky i krále. Věřící se už nemuseli krčit v románských bazilikách, obávat se budoucnosti v mystickém temnu gotických katedrál nebo se hledat v obtížně čitelné renesanci. O tom všem je barokní Praha. Její návštěvníci se vzácně shodují, že s příchodem do města mají pocit vzácného porozumění. Jakoby naráz se stali jeho součástí. Zatímco jiná města skrývají svoji tvář v mlze a mlčení, město nad Vltavou září jedinečnou krásou, kterou sem přineslo několik generací stavitelů, původem z nevelké oblasti na severu Itálie. Stačilo jim jen několik desetiletí, aby v 17. století stvořili jedinečný architektonický sloh, který je v mnohém srovnatelný s nejvelkolepějšími stavbami Říma. Barokní duše Prahy se zrodila z tragických rozporů třicetileté války, ovšem zdaleka není tak náboženská, jak zněla původní objednávka církevních řádů a zahraniční šlechty. Z osudového konfliktu se zrodilo umění, stále častěji obdivované a uznávané jako jedinečný fenomén: české baroko. (knihydobrovsky.cz)

La baroque, nepravidelná perla. Skutečně příznačné označení pro umělecké období, kterému dala jméno. Symbol nadpozemské krásy, zázrak barev a umění architektů, kterým se dokonalostí podařilo oslovit chudáky i krále. Věřící se už nemuseli krčit v románských bazilikách, obávat se budoucnosti v mystickém temnu gotických katedrál nebo se hledat v obtížně čitelné renesanci. O tom všem je barokní Praha. Její návštěvníci se vzácně shodují, že s příchodem do města mají pocit vzácného porozumění. Jakoby naráz se stali jeho součástí. Zatímco jiná města skrývají svoji tvář v mlze a mlčení, město nad Vltavou září jedinečnou krásou, kterou sem přineslo několik generací stavitelů, původem z nevelké oblasti na severu Itálie. Stačilo jim jen několik desetiletí, aby v 17. století stvořili jedinečný architektonický sloh, který je v mnohém srovnatelný s nejvelkolepějšími stavbami Říma. Barokní duše Prahy se zrodila z tragických rozporů třicetileté války, ovšem zdaleka není tak náboženská, jak zněla původní objednávka církevních řádů a zahraniční šlechty. Z osudového konfliktu se zrodilo umění, stále častěji obdivované a uznávané jako jedinečný fenomén: české baroko. (knihydobrovsky.cz)

Když se Alfons Mucha procházel v Paříži po bulváru St. Michel, zastavovala se auta a lidé mu tleskali. Jeho ateliér byl na přelomu 19. a 20. století centrem společenského života. Navštěvovaly ho světoznámé osobnosti, Sarah Bernhardtová, Anatole France, Paul Gauguin nebo vynálezci kinematografu bratři Lumiérové. Zvlášť vítaným byl ředitel pařížské hvězdárny, parapsycholog, mystik a esoterik Camille Flammarion, se kterým Mucha alespoň jednou týdně probíral svá oblíbená témata: tajemství mimosmyslového vnímání a podstatu tzv. automatického psaní. Byl bohatý, oceňovaný v Evropě i Americe - a přesto nespokojený. Stále hledal smysl svého uměleckého života. V roce 1910 se vrátil tento tvůrce jedinečného uměleckého stylu do Prahy. Chtěl naplnit svůj sen a sloužit vlasti. Hned po příjezdu byl doslova šokován: téměř celá pražská kulturní veřejnost se postavila proti jeho nabídce podílet se na výzdobě Reprezentačního domu. Jeho jedinečný talent v Čechách překážel. Mucha ovšem prosadil vlastní představu a v Primátorském salonku odevzdal své nejvýznamnější dílo. Jeho umělecký triumf, dvacetidílná Slovanská epopej, se mu stal vítězstvím i prohrou zároveň, když Josef Čapek za všechny žárlivce předpověděl její osud ironickou otázkou: "Kam s ní?" Dnes je Alfons Mucha fenoménem. Tak tomu nebylo ale vždy - jeho okno v katedrále sv. Víta na Pražském hradě naplněné křesťanskou mystikou bylo ohroženo, a dokonce mělo být odstraněno. Naštěstí dnes patří tato vitráž k nejvzácnějším uměleckým pokladům katedrály. V posledním období svého života zažil Mucha v Praze pocty i propady až na dno. Tušil ovšem, že odevzdal dílo, které zůstane zapsáno v dějinách umění. (knihydobrovsky.cz)

Císař a král Karel IV. se zasloužil o vybudování celé řady monumentálních staveb, ovšem zvláštní pozornost věnoval Svatovítské katedrále na Pražském hradě. Měla se stát vrcholným dílem gotiky - kamenným ztělesněním víry, symbolem královského majestátu, sídlem arcibiskupa, střediskem kultu zemských patronů, dějištěm slavnostních korunovací, pohřebištěm královským a vlastně i národním. Žádný jiný kostel v Evropě nespojoval tolik důležitých funkcí najednou. Projekt prvního stavitele katedrály Matyáše z Arrasu patřil už ve své době doslova ke stavebním zázrakům. Jednoznačné zadání přenést do Prahy styl jihofrancouzských katedrál nenápadně přizpůsobil vlastním představám i místním tradicím. Přístup jeho nástupce Petra Parléře byl natolik osobitý, geniální a přitom architektonicky riskantní, že se dostal do konfliktu s tehdy uznávanými pravidly. A tak chrám zasvěcený původně neznámému sicilskému mučedníku Vítovi v srdci naší metropole budí i v 21. století úžas svou impozantní vznešeností z dálky, z blízka i zevnitř. Pražská katedrála není nejstarší, nejširší ani nejvyšší v Evropě. Její jedinečnost spočívá v ohromující vyváženosti. Celková délka stavby je 124 metrů a šířka transeptu dosahuje 60 metrů. Klenba se tyčí do výšky pres 33 metrů a téměř stometrová tzv. jižní věž dodává hlavnímu městu čitelné charakteristické panorama. Slovo Boží může v posvátném prostoru katedrály vyslechnout najednou víc než osm tisíc lidí. V anglickém jazyce. (knihydobrovsky.cz)

Ein Baustil, der das Stadtbild veränderte. Bauten Bauten voller Rätsel Prag als Perle der Barockkultur (patro.cz)

Město, které již víc než sto let neexistuje, a přitom bývalo jedním z nejvýznamnějších a dozajista také nejstarších středisek židovského etnika v Evropě. Podle legendy sem zamířili Izraelité po zboření legendárního Jeruzalémského chrámu, aby se stalo jejich Matičkou Prahou, Městem a Matkou v Izraeli. Od 16. století zjednodušeně židovské ghetto, které se v polovině 19. století změnilo na pátou městskou čtvrť. Na počest císaře Josefa II. byla pojmenována Josefov, z něhož se ve finále vyklubalo útočiště pražské chudiny. (patro.cz)

Karl IV., römischer Kaiser und König von Böhmen, machte sich um den Ausbau zahlreicher monumentaler Bauten verdient, wobei sein Hauptaugenmerk dem St.-Veits-Dom auf der Prager Burg galt. Dieser Dom sollte ein Meisterwerk der Gotik werden - eine aus Stein gefertigte Verkörperung des Glaubens, Symbol Seiner königlichen Majestät, Sitz des Erzbischofs, Kultzentrum für die Schutzpatrone des Landes, Schauplatz feierlicher Krönungszeremonien, königliche und zugleich auch nationale Begräbnisstätte. Keine andere Kirche in Europa vereinigte in sich so viele Funktionen. Das Projekt des ersten Baumeisters des Domes, Matthäus von Arras, kam schon zu seiner Zeit einem Bauwunder gleich. Die ihm gestellte Aufgabe - den Stil der südfranzösischen Dome auf Prag anzuwenden - passte er unauffällig seinen eigenen Vorstellungen sowie den hiesigen Traditionen an. Peter Parler, sein Nachfolger, ging bei seinem Herangehen an das vor ihm liegende Arbeitspensum recht eigenwillig, dabei genial und aus architektonischer Sicht auch riskant vor, sodass er in Konflikt zu den damals anerkannten baulichen Regeln geriet. Kein Wunder also, dass noch im XXI. Jahrhundert dieser Dom im Herzen unserer Metropole, ursprünglich dem unbekannten sizilianischen Märtyrer Veit geweiht, den Betrachter mit seiner imposanten Vornehmheit sowohl aus der Ferne als auch aus der Nähe, aber auch mit seinem Inneren und Äußeren zu verblüffen vermag. Der Prager Dom ist weder der älteste, noch der baulich gewichtigste oder gar höchsten Dom in Europa. Seine Einmaligkeit ist in seiner umwerfenden Ausgewogenheit begründet. Die Gesamtlänge des Bauwerkes beträgt 124 Meter und die Breite des Transeptes erreicht imposante 60 Meter. Das Gewölbe erreicht eine Höhe von mehr als 33 Metern und der fast 100 Meter lange Südturm prägt sichtbar das charakteristische Panorama der Hauptstadt. Die heilige Domhalle vermag mehr als 8000 Personen zu fassen, die hier dem Wort Gottes lauschen können. (patro.cz)

The architectural style that changed the city Edifeces full of secrets of ingenious creators Prague - the jewel of Baroque culture (patro.cz)

Kresby Vladimíra Renčína (1941) patří k základním a zároveň nejtrvalejším hodnotám našeho národa a jsou pevně ukotveny v české kultuře. Přestože nejsou jednoduché, oslovují nejširší publikum. Renčína zná každý, prezident i popelář, univerzitní profesor i zemědělec. V tom je zároveň překvapivý. Když měl těsně po svých čtyřicetinách výstavu na Staroměstské radnici v Praze, přišlo přes 140 000 lidí. Zřejmě to bylo poprvé a asi také naposled, kdy se tato vznešená budova otřásala smíchy. V Návštěvní knize dodnes zůstaly tisíce podpisů a stovky vzkazů nadšených návštěvníků. Kniha, kterou držíte v ruce, je výsledkem výběru myšlenek, postřehů, ale i vzpomínání, které během mnoha let Vladimír Renčín napsal nebo řekl. Byl mnohokrát doslova přinucen mluvit na vernisážích svých výstav i výstav svých přátel, tu a tam dal rozhovor spřízněnému novináři, neubránil se rozhlasovému reportérovi, případně ho vtlačili před televizní kameru, aby s ním natočili třeba pořad z cyklu GEN. Často to přineslo takřka detektivní pátrání po pramenech, protože s Vladimírem Renčínem jednoduše nelze dělat rozhovory na povel. Je o to cennější, že budou zachovány alespoň v této podobě. Vladimír Renčín má vlastnost všech mimořádných světových umělců: mnohdy o sobě pochybuje. A to přesto, že je za ním víc než dvacet tisíc kreseb publikovaných doma i v zahraničí, desítky knih, stovky výstav, dva večerníčky, divadelní hra i poštovní známka. Říká, že se uklidnil jen jedinkrát – to když otevřel jakousi zahraniční publikaci a tam v rejstříku objevil pěkně za sebou: Rembrandt – Rencin – Renoir. Krabice od bot je o tom, jak v náručí matky přežil v krytu bombardování Drážďan, o postavách, které ho provázely životem, a také o jeho osudové ženě, která se stala vzorem legendární Marie. Pokud jeho kresby máte rádi, po přečtení této knihy je budete mít ještě raději. (knihydobrovsky.cz)

I když o památkách starého Egypta byla napsána řada knih, tato je výjimečná. Její autor záměrně vypustil nejznámější objekty, které každoročně navštěvují tisíce turistů, a dal prostor těm méně proslulým. Během svojí desítky let trvající spolupráce s prof. Miroslavem Vernerem měl jedinečnou možnost všechny vidět a pořídil často velice unikátní snímky. Mnohé z památek, o kterých se v této knize píše, nejsou veřejnosti přístupné. Vedle nich přiblížil mnoho úžasných míst, která neprávem leží na okraji zájmu cestovatelů, především překrásné oázy, skryté v Západní egyptské poušti. Právě v nich se zachovala atmosféra Egypta, který okouzluje obdivovatele této úžasné země víc než dvě stovky let. Tajuplná země, jejíž nesmírně bohatá historie položila základy evropské civilizace, stojí za poznání. Díky této jedinečné publikaci můžete odhalit její podstatnou a málo známou část. (knihydobrovsky.cz)

Emperor and King Charles IV had many monumental edifices built, but paid special attention to the Cathedral of St. Vitus at the Prague Castle. He wanted it to be a Gothic masterpiece - a stone epitome of faith, the symbol of royal majesty, the see of the archbishop, the cult center of the land patrons, the place of royal crowning and the royal as well as national necropolis. No other church in Europe plays so many roles of great importance. The project of Matthias of Arras, the first architect of the cathedral, was literally one of the architectural wonders of that time. Commissioned to build a Gothic house of prayer in Prague modeled after cathedrals in Southern France, he inconspicuously modified the assignment according to his own ideas and local traditions. The approach of his successor Peter Parler was so distinctive, ingenious and yet architecturally risky that he fell afoul of backthen recognized rules. Looking at the cathedral, originally consecrated to the unknown Sicilian martyr Vitus and built in the heart of our capital city, from afar, up close and from inside, people are in awe of its impressive grandness even now in the 21st century. The Prague cathedral is not the oldest, largest or highest cathedral in Europe, but is unparalleled with its breathtaking balance. It is 124m long, 60m wide and over 33m high. The Southern Spire, which is almost 100m high, has become the landmark of the capital city. Over 8,000 people can hear the word of God inside this sacred place all at once. (patro.cz)

Praha a především Pražský Hrad se na konci 16. století staly evropským centrem nejen okultních věd, astrologie a alchymie, ale hlavně mezinárodní politiky, vědeckého bádání astronomů, lékařů a botaniků. Vůbec první hlavní město monarchie k sobě přitahovalo i nejslavnější umělce své doby: malíře, grafiky, sochaře i hudebníky. I když to bylo velmi krátké období, trvalo všeho všudy necelých 37 let, přesto se zapsalo do dějin evropské kultury zlatým písmem. Na začátku té hvězdné doby stál jediný muž. Snílek, samorostlý badatel, sběratel umění i přírodních zvláštností, velký podporovatel všeho tajemného ve světě kolem nás a hlavně mecenáš každého, kdo mohl rozšířit jeho poznání světa, císař Svaté říše římské, král český a uherský Rudolf II. Přenést sídlo habsburské monarchie z Vídně do Prahy bylo svým způsobem velmi odvážné. I když dodnes neznáme všechny důvody proč se císař Rudolf II. tak rozhodl, mnohé popisujeme v této knize. Především je jisté, že položení Hradu vysoko nad městem vyhovovalo jeho přecitlivělé duši. Měl tam svůj klid, vzdálen žárlivým bratrům i tureckému nebezpečí. Od prvních dnů na Hradě přestavoval a stavěl. Nebudoval reprezentační sídlo, ale depozitáře pro své sbírky. Nevíme přesně, kolik položek obsahovaly, jisté ale je, že kdyby zůstaly v Praze, byla by to skutečně skvělá kolekce. (knihydobrovsky.cz)

Kresby VLADIMÍRA RENČÍNA (1941) patří k základním a zároveň nejtrvalejším hodnotám našeho národa a jsou pevně ukotveny v české kultuře. Přestože nejsou jednoduché, oslovují nejširší publikum. Renčína zná každý, prezident i popelář, univerzitní profesor i zemědělec. V tom je zároveň překvapivý. Když měl těsně po svých čtyřicetinách výstavu na Staroměstské radnici v Praze, přišlo přes 140 000 lidí. Zřejmě to bylo poprvé a asi také naposled, kdy se tato vznešená budova otřásala smíchy. V Návštěvní knize dodnes zůstaly tisíce podpisů a stovky vzkazů nadšených návštěvníků. Kniha, kterou držíte v ruce, je výsledkem výběru myšlenek, postřehů, ale i vzpomínání, které během mnoha let Vladimír Renčín napsal nebo řekl. Byl mnohokrát doslova přinucen mluvit na vernisážích svých výstav i výstav svých přátel, tu a tam dal rozhovor spřízněnému novináři, neubránil se rozhlasovému reportérovi, případně ho vtlačili před televizní kameru, aby s ním natočili třeba pořad z cyklu GEN. Často to přineslo takřka detektivní pátrání po pramenech, protože s Vladimírem Renčínem jednoduše nelze dělat rozhovory na povel. Je o to cennější, že budou zachovány alespoň v této podobě. Vladimír Renčín má vlastnost všech mimořádných světových umělců: mnohdy o sobě pochybuje. A to přesto, že je za ním víc než dvacet tisíc kreseb publikovaných doma i v zahraničí, desítky knih, stovky výstav, dva večerníčky, divadelní hra i poštovní známka. Říká, že se uklidnil jen jedinkrát - to když otevřel jakousi zahraniční publikaci a tam v rejstříku objevil pěkně za sebou: Rembrandt - Rencin - Renoir. KRABICE OD BOT je o tom, jak v náručí matky přežil v krytu bombardování Drážďan, o postavách, které ho provázely životem, a také o jeho osudové ženě, která se stala vzorem legendární Marie. Pokud jeho kresby máte rádi, po přečtení této knihy je budete mít ještě raději. (patro.cz)

Karl IV., römischer Kaiser und König von Böhmen, machte sich um den Ausbau zahlreicher monumentaler Bauten verdient, wobei sein Hauptaugenmerk dem St.-Veits-Dom auf der Prager Burg galt. Diesel Dom sollte ein Meisterwerk der Gotik werden – eine aus Steingefertigte Verkörperung des Glaubens, Symbol Seiner königlichen Majestät, Sitz des Erzbischofs, Kultzentrum für die Schutzpatrone des Landes, Schauplatz feierlicher Krönungszeremonien, königliche und zugleich auch nationale Begräbnisstätte. Keine andere Kirche in Europa vereinigte in sich so viele Funktionen.Das Projekt des ersten Baumeisters des Domes, Matthäus von Arras, kam schon zu seiner Zeit einem Bauwunder gleich. Die ihm gestellte Aufgabe – den Stil der südfranzösischen Dome auf Prag anzuwenden – passte er unauffällig seinen eigenen Vorstellungen sowie den hiesigen Traditionen an. Peter Parler, sein Nachfolger, ging bei seinem Herangehen an das vor ihm liegende Arbeitspensum recht eigenwillig, dabei genial und aus architektonischer Sicht auch riskant vor, sodass er in Konflikt zu den damals anerkannten baulichen Regeln geriet. Kein Wunder also, dass noch im XXI. Jahrhundert dieser Dom im Herzen unserer Metropole, ursprünglich dem unbekannten sizilianischen Märtyrer Veit geweiht, den Betrachter mit seiner imposanten Vornehmheit sowohl aus der Ferne als auch aus der Nähe, aber auch mit seinem Inneren und Äußeren zu verblüffen vermag.Der Prager Dom ist weder der älteste, noch der baulich gewichtigste oder gar höchsten Dom in Europa. Seine Einmaligkeit ist in Steiner umwerfenden Ausgewogenheit begründet. Die Gesamtlänge des Bauwerkes beträgt 124 Meter und die Breite des Transeptes erreicht imposante 60 Meter. Das Gewölbe erreicht eine Höhe von mehr als 33 Metern und der fast 100 Meter lange Südturm prägt sichtbar das charakteristische Panorama der Hauptstadt.Die heilige Domhalle vermag mehr als 8000 Personen zu fassen, die hier dem Wort Gottes lauschen können. (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

The very first children's novel by Philip Pullman, Count Karlstien is a deliciously terrifying, wickedly funny adventure, beautifully illustrated by Peter Bailey.All Souls' Eve is a night when nobody in the village of Karlstein dares to leave their homes. For that is the night that Zamiel, the Demon Huntsman, prowls through the forests in search of his prey . . .This year, however, the Huntsman doesn't need to go searching. He knows exactly where to find his human prey. Ten years ago, he made a deal with the Count of Karlstein - and now the Demon Huntsman has come to collect his prize . . .Count Karlstien has offered up the lives of his two young nieces, Lucy and Charlotte. Lucky for the orphaned sisters, the Count's maid, Hildi, has heard his evil plan and is determined that they will not be this year's prey - not on her watch . . . (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

Úsměvné příhody z dlouholeté praxe našeho předního daňového odborníka. Proč jsme „berňáci, O šéfech nejvyšších, Jak jsme se radili, Jak se vařilo kafe, Jak se jezdilo na služební cesty, O lihových nápojích, Nápady daňových poplatníků, Rady, které jsem dostával i dával, to je jen výběr témat, která tato kniha obsahuje. Příběhy jsou doplněny půvabnými ilustracemi Miloslava Martenka. (knihydobrovsky.cz)

Text shrnuje atributy procesů kolem správy daní v České republice s přihlédnutím k novému procesnímu daňovému právu. Nahlíží správu daní z pohledu ekonomických subjektů, které nesou administrativní náklady správy daní. Je rozdělen na dvě části. První část rozebírá základní pojmy, se kterými správa daní pracuje. Dále se zaměřuje na osoby, které se zúčastní správy daní, a jejich procesní postavení. Značná pozornost je věnována zásadám, které se při správě daní aplikují, a jejich interpretaci. Rozsáhlá kapitola je věnována rovněž náležitostem správy daní v časně časového horizontu, tj. pravidel pro průběh lhůt při správě daní. Druhá část textu analyzuje celý proces správy daní počítaje sběrem informací o daňových subjektech (registrační řízení či vyhledávací činnost) až po placení a vymáhání daní. Po obecném rozboru nastavení daňového řízení text zkoumá řízení nalézací i placení daní. V závěru textu jsou zmíněny i zvláštní postupy při správě daní, jako je závazné posouzení při prominutí daně. Samostatná kapitola je věnována sankcím při správě daní. Kniha je určena každému, kdo musí jednat se správcem daně anebo kdo chce mít základní přehled o tom, jak spravování daní u nás probíhá. (knihydobrovsky.cz)

Ostouzený i oslavovaný, popularizovaný i potlačovaný, především ale více než sto let přítomný. Tramping, ryze český fenomén, jenž se zrodil ve stínu povltavských lesů na úsvitu československé samostatnosti. Třebaže se jeho počátky skrývají v mlze času, jeho osud představuje pozoruhodný příběh touhy po svobodě, volnosti a opravdovosti, a to napříč generacemi a v různých politických režimech. Trampové se ocitali v hledáčku prvorepublikových mravokárců i státních orgánů, byli sledováni úřady v době protektorátu, komunistický režim je považoval za problémové pásky a chuligány. Dějiny trampingu však nejsou jen historií pronásledování a represí, ale také životní radosti, nezaměnitelného humoru a hledání romantiky i čistých mezilidských vztahů v záři táborových ohňů nebo jen tak pod hvězdnou oblohou. Kniha Putování za obzor ukazuje cestu českého trampování Od prvopočátku až do sklonku komunistické diktatury. (patro.cz)

Ostouzený i oslavovaný, popularizovaný i potlačovaný, především ale více než sto let přítomný. Tramping, ryze český fenomén, jenž se zrodil ve stínu povltavských lesů na úsvitu československé samostatnosti. Třebaže se jeho počátky skrývají v mlze času, jeho osud představuje pozoruhodný příběh touhy po svobodě, volnosti a opravdovosti, a to napříč generacemi a v různých politických režimech. Trampové se ocitali v hledáčku prvorepublikových mravokárců i státních orgánů, byli sledováni úřady v době protektorátu, komunistický režim je považoval za problémové pásky a chuligány. Dějiny trampingu však nejsou jen historií pronásledování a represí, ale také životní radosti, nezaměnitelného humoru a hledání romantiky i čistých mezilidských vztahů v záři táborových ohňů nebo jen tak pod hvězdnou oblohou. Kniha Putování za obzor ukazuje cestu českého trampování Od prvopočátku až do sklonku komunistické diktatury. (knihydobrovsky.cz)

Úzkost a obavy jsou normálními reakcemi na nebezpečí nebo na stres. Problémem se stávají tehdy, pokud se tyto emoční reakce objevují příliš často, jsou příliš silné, trvají příliš dlouho nebo se objevují v nevhodných situacích. Generalizovaná úzkostná porucha se projevuje všeobecnou trvalou úzkostí, která není vázána na konkrétní situace nebo objekty. Lidé s touto poruchou reagují nepřiměřeně i na slabé stresory a žijí v trvalém vnitřním napětí. Trápí se maličkostmi a stálou nerozhodností, trpí podrážděností, nadměrnou únavou až vyčerpaností, bolestmi hlavy, bušením srdce, poruchami spánku, svalovým napětím, třesem, závratěmi, výjimkou nejsou ani panické epizody. Kniha shrnuje poznatky o generalizované úzkostné poruše a o způsobech terapeutické intervence, kterou nejčastěji představuje kombinace psychoterapie a farmakoterapie. Využijí ji pacienti trpící úzkostnou poruchou, jejich rodinní příslušníci i lékaři a psychologové. Také jako e-kniha (knihydobrovsky.cz)

Rozsáhlá odborná monografie Jana Bernarda, věnující se přednímu světovému a českému režisérovi Janu Němcovi nabídne komplexní obraz jeho díla v historických, politických, ekonomických a estetických souvislostech. Jan Němec tvořil v různých zemích a dobách v naprosto odlišných produkčních podmínkách. První díl knihy, který vyjde koncem tohoto roku, se zabývá léty 1954 - 1974, kdy Němec nejprve studoval FAMU, točil v rámci Československého armádního studia, pracoval jako asistent režie, pomocný režisér a nakonec i jako režisér ve Filmovém studiu Barrandov a odkud pro nemožnost tvořit dal dvakrát výpověď. V rámci koprodukcí i samostatně pracoval pro italské a americké producenty a zažil světovou slávu i domácí politickou perzekuci. Jeho tvůrčí osudy se tak významně prolnuly s dějinnými událostmi vývoje Československa zejména v šedesátých letech. Kniha pracuje s množstvím archivních materiálů, fotografií, s publikovanými i nepublikovanými rozhovory s Němcem a s jeho spolupracovníky, s domácími i zahraničními kritikami jeho filmů a přináší poznatky nejen o nich, ale i o řadě jeho nerealizovaných projektů. (knihydobrovsky.cz)

Druhá část knihy o režisérovi Janu Němcovi, navazující na první díl událostmi po roce 1974, přibližuje režisérovy životní peripetie v exilu, návrat do vlasti po roce 1989 a umělecké i pedagogické působení Jana Němce až do úmrtí v březnu 2016. Jan Bernard podrobně popisuje Němcův život a tvorbu ve Francii, v Německu i USA a využívá při tom nejen režisérovy autentické vzpomínky, ale i množství archivních materiálů, fotografií, rozhovorů či kritik. Kniha obsahuje také informace o Němcově posledním filmu Vlk z Královských Vinohrad. (knihydobrovsky.cz)

Dílo fotografa Jana Svobody (1934-1990) má mezinárodní význam, přesto je dodnes spíše legendou, neúplně dotýkanou a zpracovanou, dodnes se například nedočkal velké retrospektivní výstavy. Teoretik fotografie Pavel Vančát připravil pro přítomnou edici zevrubnou studii, v níž po soustavném studiu Svobodova díla pojmenovává Svobodovu pozici jako zakladatelské osobnosti celé jedné linie české fotografie. Svobodově jedinečné tvorbě, dopracované do těch nejjemnějších detailů, se touto knihou dostává důstojného zhodnocení. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Přesvědčte se, že i klasikové německy psané literatury píší k současným tématům! Pociťujete zdrženlivý odstup při slovech světoví klasikové, klasická díla, nebo vám dokonce naskakuje husí kůže, když slyšíte termín „povinná četba“? Dovolte, abychom se vás pokusili přesvědčit, že se za tím mohou skrývat zajímavé i dobrodružné příběhy, že problémy, které literární postavy řeší, nám mohou být dokonce i dnes blízké. Vždyť touha po lásce, spravedlnosti, nenávist, žárlivost, radost, smutek, hlad po penězích, honba za slávou, závist, škodolibost … to všechno důvěrně známe, ať se to odehrávalo v minulých stoletích nebo jde o naši současnost. Jméno Friedricha Schillera reprezentuje jednu z největších osobností německé literatury. Tak jej známe z učebnic. Ale on byl také normálním člověkem se všemi chybami, touhami, vášněmi, byl také mladý, nerozvážný, plný ideálů, také chtěl tvořit lepší svět. Drama, které vám v této knize nabízíme, vzniklo v době, která se v německé literatuře příznačně nazývá „Sturm und Drang“ – období bouře a vzdoru. Hlavní důraz se klade na hluboce prožívané city, vášně, hrdinové se pohybují neustále v extrémních situacích a pohříchu většinou končí tragicky. Dílo je dramatickou prvotinou mladého autora, Schiller měl jen něco málo přes dvacet let, když ho psal. Vytvořil dílo plné vášně a tužeb. Nejvyššími hodnotami hlavních hrdinů jsou svoboda, čest a spravedlnost. Drama se vyznačuje mistrovským zpracováním dialogů, přináší na scénu řadu bojových scén plných akce a napětí. Karel Moor je prototyp romantického hrdiny, který má všechno, co takový hrdina má mít, a sympatie si získává svým temperamentem, schopností prožívat city a vášně naplno a beze zbytku. Ponořte se do četby a přeneste se do světa, kde láska je vždy věrná, čistá a nesmrtelná, zloba nezkrotná, zoufalství bezedné a zrada propastná! Pomocí cvičení si ověříte, jestli jste všemu porozuměli. V jazykových kapitolách jsou vybrány některé gramatické jevy s příklady přímo z textu a na konci knihy najdete ve slovníku méně známá, případně v současném jazyce méně obvyklá slova. Součástí knihy je nahrávka ke stažení ve formátu MP3. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Úzkost a obavy jsou normálními reakcemi na nebezpečí nebo na stres. Problémem se stávají tehdy, pokud se tyto emoční reakce objevují příliš často, jsou příliš silné, trvají příliš dlouho nebo se objevují v nevhodných situacích. Generalizovaná úzkostná porucha se projevuje všeobecnou trvalou úzkostí, která není vázána na konkrétní situace nebo objekty. Lidé s touto poruchou reagují nepřiměřeně i na slabé stresory a žijí v trvalém vnitřním napětí. Trápí se maličkostmi a stálou nerozhodností, trpí podrážděností, nadměrnou únavou až vyčerpaností, bolestmi hlavy, bušením srdce, poruchami spánku, svalovým napětím, třesem, závratěmi, výjimkou nejsou ani panické epizody. Kniha shrnuje poznatky o generalizované úzkostné poruše a o způsobech terapeutické intervence, kterou nejčastěji představuje kombinace psychoterapie a farmakoterapie. Využijí ji pacienti trpící úzkostnou poruchou, jejich rodinní příslušníci i lékaři a psychologové. (knihydobrovsky.cz)

Ukazuje se, že úspěch podniků netkví v optimalizaci existujících procesů, ale v inovacích. V této knize nenajdete odpovědi na všechny otázky, jak správně inovovat, ani stoprocentní rady, jak dosáhnout úspěchu. Ale rozhodně vám pomůže hledat odpovědi na otázky proč, jak a kde inovovat, jak vytvořit a řídit inovační proces v podniku, jak definovat zákazníky a hodnotu pro ně nebo jak hledat elegantní inovační strategii. (knihydobrovsky.cz)

Na tomto novém CD uslyší posluchači dosud digitálně nevydané skutečné lahůdky z umělcových úvah (O srandě, O židli, O štice, chycené na pstruha, O psu Thordovi), ale také opravdové legrace,jako je přednes básně F.L. Čelakovského Blázni byli, kordy měli. Výběr zakončí zcela neznámý unikát z konce 50. let Moje žena Penelope z reklamního filmu a četba z knihy Roarka Bradforda Černošský Pán Bůh a páni Izraelité. Záznamy pocházejí z archívu Ondřeje Suchého, některé z nich tvořil Jan Werich pro Suchého rozhlasový pořad Gramotingltangl. Obdivovatelé Jana Weicha si tentokrát skutečně "pochutnají". (patro.cz)

řadu Český ekumenický komentář k Novému zákonu (ČEK) připravují čeští teologové z různých církví. Komentáře vydává Česká biblická společnost ve spolupráci s Centrem biblických studií. Jednotlivé svazky jsou číslovány podle pořadí knih v Novém zákoně. Čtvrté z novozákonních evangelií má v tomto souboru spisů zachycujících veřejné působení Ježíše Krista zvláštní místo. Klement z Alexandrie je na počátku 3. stol. charakterizoval jako „duchovní evangelium“, čímž zdůraznil, že Jan ve svém svědectví o Kristu věnuje více místa promýšlení jeho významu. Zejména v novější době však došla větší pozornosti badatelů také řada historických údajů, jimiž toto Jan doplňuje a někdy i koriguje podání literárně starších evangelií synoptických. Janův portrét Ježíše je tak tvořen originálním propojením meditativních výkladů s důrazem na historickou konkrétnost Ježíšovy životní cesty. Ukazuje, že v Ježíšově životě se Boží „slovo stalo tělem“, jak to evangelista provokativní zkratkou vyjádřil hned v úvodu. Jan Roskovec, Ph.D. (*1966) Vystudoval teologii na tehdejší Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze (nyní UK ETF), další studijní pobyty strávil na univerzitách v Cambridge a Erlangen. Působil jako evangelický farář, od roku 2005 vyučuje novozákonní biblistiku na Evangelické teologické fakultě UK, od roku 2011 je ředitelem Centra biblických studií UK a AVČR. Badatelsky se zaměřuje na spisy apoštola Pavla a Janovo evangelium. (patro.cz)

Výběr fotografií světově proslulého českého fotografa Jana Saudka. (knihydobrovsky.cz)

První část kánonu Nového zákona tvoří skupina čtyř evangelií. Tyto spisy navazují na nejstarší z nich, Evangelium podle Marka, avšak každý po svém, s vlastními důrazy i zvláštními látkami podávají svědectví o závěrečném období života Ježíše z Nazareta, jeho působení na veřejnosti a popravě ukřižováním. Ačkoli se tyto čtyři portréty Ježíše navzájem v mnohém odlišují, byly do souboru normativních spisů křesťanské církve zařazeny vedle sebe, aby společně z různých stran odkazovaly ke skutečnosti, která je přesahuje.Čtvrté evangelium je patrně nejmladší a od ostatních se výrazně liší uspořádáním Ježíšova příběhu i celkovým charakterem spisu. Podobně jako ve starších evangeliích, také janovský Ježíš je putující kazatel a učitel, který své poselství o naléhavé blízkosti Boží vlády dosvědčuje překvapivými činy pomoci všelijak postiženým lidem, především uzdravováním nemocných. U Jana však Ježíšova řeč nabývá podoby dlouhých promluv, pronášených zvláštním, meditativním jazykem, často znějícím jako přímá řeč Boží, a jeho zázračné činy jsou označovány jako „znamení“, odkazující k hlubšímu významu, který jejich přímým účastníkům zůstává většinou skryt. Zároveň čtvrtý evangelista v lecčems doplňuje, někdy i koriguje historické údaje svých předchůdců – na zasazení Ježíšova příběhu, včetně jeho vznešených promluv, do konkrétních reálií, v nichž Ježíš svůj život prožil, mu zjevně velmi záleželo.Jan svým čtenářům představuje Ježíše jako toho, kdo lidem přiblížil Boha tím, že jej „vyložil“, jako „vtělené“ Boží slovo. Předkládá tajemství Ježíšova příběhu jako hádanku, jejíž rozluštění vyžaduje od čtenářů aktivní pozornost. (knihydobrovsky.cz)

Učebnice Státověda je v prvé řadě určena potřebám výuky předmětu Státověda v magisterském studiu na právnických fakultách. Tomuto účelu je proto podřízena její základní koncepce. Kniha však současně aspiruje na představení rozsáhlejšího základu státovědného poznávání, který je vhodný a využitelný jako širší rámec studia (nejen) veřejného práva; přináší také obecnější komplementární rámec sloužící poznávání mezinárodních vztahů, politologie, sociologie a dalších oblastí sociálních studií na vysokých školách. Vedle toho je určena širší čtenářské obci, která má zájem o problematiku státu, jeho organizace, forem demokracie a vládnutí, samosprávy, postavení jednotlivce v moderním státě, stejně jako jeho územní organizace a postavení Evropské unie jako nadnárodního útvaru. Publikace také reaguje na vývoj v posledním období, který s sebou přinesl nebývalý rozvoj poznávacích a studijních možností, a v tomto smyslu přináší monografické zpracování řady státovědných témat, jež vypovídají o významných změnách v pojetí státovědy, a to zejména v podobě rozšíření jejího předmětu. Moderní státnost, která se postupně formovala do podoby národního státu s důrazem na svrchovanost jeho moci uvnitř, popř. svrchovanou rovnost navenek v rámci společenství dalších států, doznává nyní řadu změn. Ty postupně vedou k tomu, že předmětem státovědy se stává rovněž zvláštní podoba moderního státu – členský stát mezinárodní organizace. Zmíněné tendence se odrazily také v předkládaném pojetí tradičního vědního oboru, jakým státověda bezesporu je. (knihydobrovsky.cz)

Kniha evangelického kazatele, odsouzeného r.1978 za údajné napadení veřejného činitele. s fejtonem Ludvíka Vaculíka. (knihydobrovsky.cz)

Monografie pokrývá všechny oblasti jak obecné, tak i speciální farmakologie. Je určena jak pro pregraduální vzdělávání, tak i pro postgraduální odborníky širokého okruhu specializací. Koncepčně se jedná o spojení klasického přístupu farmakologického a farmakoterapeutického. Tomu odpovídá i výběr autorů, kteří vesměs pocházejí z klinických pracovišť.Monografie se dělí na obecnou a speciální část a uvádí základní informace prakticky o všech léčivých látkách, které jsou v současné době u nás používány. Publikace obsahuje rozsáhlou obrazovou dokumentaci a více než 300 přehledných tabulek, které sumarizují a zpřehledňují velký rozsah uváděných informací. Obecná farmakologie obsahuje 8 kapitol. Jsou zde podrobně vysvětleny obecné farmakodynamické a farmakokinetické pochody, které tvoří základ pro představu o pohybu léčivé látky v organismu až k místu jejího působení, a přispívají tak i ke správnému výběru lékové formy a nastavení dávkovacího schématu. Speciální část je rozčleněna do 28 kapitol převážně podle klinického použití léčivých látek. Podrobně jsou v rozsáhlých kapitolách popsány léčivé látky používané v neurologii, psychiatrii, kardiologii, revmatologii, hematologii, při onemocnění dýchacích cest a trávicího traktu. Je také podrobně rozebrána protinádorová terapie a možnosti ovlivnění imunitního systému. Standardně jsou zahrnuty i antiinfekční látky včetně antiparazitik a antiprotozoálních látek. Komplexně jsou popsána také hormonální léčiva, celá skupina antidiabetik a terapie osteoporózy. Jako samostatné kapitoly doplňují speciální část léčiva používaná v dermatologii a oftalmologii. V knize najdeme pro odlehčení i několik ilustrací ak. mal. Miroslava Bartáka. (knihydobrovsky.cz)

Knižní debut Jana Škopa představuje dialog vizuálního umění s jazykovým světem. Vizuální stránka se střetává s textovou v podobě básní předních současných českých básníků a snaží se tak vytvořit novou formu komplexního díla. Páteř obsahu tvoří fotografie nafocené po dobu 4 let. Jde o emotivní záznamy pocitů, které jsou vytvořené inscenovanou a výtvarnou fotografií. (knihydobrovsky.cz)

Jan Kubíček patří k nejvýznamnějším představitelům české geometrické abstrakce. V jeho díle hrají nezastupitelnou roli také fotografie, které ale nejsou veřejnosti prozatím tolik známé. Sám umělec své fotografie příliš nevystavoval, důležité místo však měly na pozdějších retrospektivách jeho díla a vzbudily velkou pozornost nejen mezi sběrateli. Publikace je prvním ucelenějším shrnutím Kubíčkovy fotografické tvorby. V osmi cyklech ukazuje šíři jeho fotografické činnosti a dokládá pochopení specifik tohoto média i dlouhodobou lásku k němu. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Laozi je studnicí staročínské moudrosti a jako taková byla již přeložena do mnoha jazyků. Druhý svazek nové edice Český Laozi přináší nejnovější verzi překladu Oldřicha Krále ve výtvarném pojetí Jana Merty pracujícího zde se symbolikou dne a noci, prostřednictvím kterých nabízí čtenáři možnost hledání asociací a klíčů k samotnému výkladu hlubokého obsahu textu knihy Laozi. (knihydobrovsky.cz)

Jan Pištěk (1961) se na české výtvarné scéně objevil spolu s tzv. generací osmdesátých let minulého století. Již na neoficiálních výstavách nové české malby se u něj objevují symbolické odkazy k archaickým kulturám. Jeho malířská tvorba byla oproti současníkům klidnější, kontemplativnější. Je mnohostranná, různorozměrná, polytématická, vždy však rozpoznáme osobitý rukopis. Velkorysost malířského gesta i monumentalita pojetí plochy bývají doprovázeny minimalistickým detailem, kontrapunktem, který je vyjádřen jemnou kresbou odkazující na blízko i dálně východní malířskou spiritualitu. Retrospektivní katalog vyšel k výstavě Link 4 pictures, která se konala na počátku roku 2008 v pražském Mánesu. (knihydobrovsky.cz)

Katalog byl vydán u příležitosti stejnojmenné výstavy, konané v Zámku Troja v Praze 25. 5.-1. 11. 2020 s texty Magdaleny Juříkové a Jana Kováříka. Jan Kovářík je umělec mladší střední generace, autor barevných soch s biologickým rodokmenem. Sám o nich mluví jako o "podhoubí", narůstající buněčné hmotě. Používá všechny druhy moderních akrylátů a jejich derivací, aby jeho objekty co nejplynuleji expandovaly do prostoru. Jejich povrch však pokrývá zcela klasickou metodou - trpělivě tečkuje svá rozměrná díla štětečkem, aby iluze vibrujícího povrchu byla co nejdokonalejší. Texty: Magdalena Juříková, Jan Kovářík Redakce textů: Ondřej Krochmalný Překlady do angličtiny: Rani Tolimat Fotografie: Studio Flusser Grafická úprava: Anymade Studio (knihydobrovsky.cz)

Jan Šmíd je fotograf, krajinář. Je jedním ze tří Čechů, kteří jsou nositeli nejcennějšího a nejprestižnějšího fotografického titulu Master QEP (Master Qualified European Photographer udělovaný Federation of European Photographers v Bruselu). Zatím za své fotografie získal více než 200 medailí a ocenění, které pro sebe, ale zejména pro českou fotografii vybojoval na mezinárodních fotografických soutěžích. Když se řekne "fotografie", každý si představí "cvak" a hotovo. Jan Šmíd pracuje metodou skládané fotografie, kdy jeden motiv vzniká z desítek až stovek jednotlivých snímků. Díky tomu jsou jeho fotografie technicky dokonalé. Ve své tvorbě se specializuje na krajinářská panorama a snímky noční oblohy. Nyní nazrál čas, aby vydal svou knižní prvotinu. Knihu vydává nakladatelství Green Mango ve stejně luxusní podobě, jako jsou jeho fotografie. (knihydobrovsky.cz)

Publikace doprovází stejnojmennou výstavu, jejímž prostřednictvím Uměleckoprůmyslové museum v Praze představuje sbírku skla podnikatele ve stavebnictví, mecenáše a spoluzakladatele muzea Vojtěcha Lanny (1836-1909). Jeho zájem na vzniku muzea vycházel z jeho sběratelské vášně a zaujetí pro zvelebení kulturních a hospodářských poměrů v Čechách. Proslulou a nezvykle rozsáhlou sbírku především renesančního a barokního skla získalo muzeum darem roku 1906. Její význam a uměleckohistorickou hodnotu dokládá osm desítek vybraných ukázek, které obrazem i textem seznamují s jedinečnými památkami nejen benátského a českého sklářského umění 16. až 18. století. Katalog vydalo Uměleckoprůmyslové museum v Praze v roce 2022 ke stejnojmenné výstavě konané v UPM od 15. června do 30. října 2022 u příležitosti 26. Generální konference ICOM Praha 2022. koncepce: Jana Černovská, Jan Mergl texty: Helena Brožková, Jana Černovská, Helena Koenigsmarková, Jan Mergl, Jan Schöttner, Filip Wittlich grafický design: Eva Koktová (knihydobrovsky.cz)

České překlady latinských spisů Jana Husa. Přináší české znění dvou dalších polemických spisů českého reformátora a drobné spisky, které Hus sepsal v kostnickém vězení; dva z nich byly převedeny do raně novověké češtiny, i tyto starší překlady podává kniha v podobě čtenářské edice. Dále je zde kritický traktát (Husovo autorství je nejisté) proti vícehlasu v církevním zpěvu, svazek uzavírají překlady básnických skladeb k Husově poctě ze 16. století. (knihydobrovsky.cz)

Publikace Druhý exil Edvarda Beneše. Fotografie z let 1938-1945 obsahuje fotografie ilustrující druhý exil E. Beneše, druhého prezidenta Československé republiky a jeho aktivity před a v průběhu druhé světové války, v letech 1938-1945. Koncepčně kniha představuje jednofondovou edici vybraného fotografického archivního materiálu chronologicky seřazeného. Edice představuje 99 autentických fotografií pořízených z černobílých pozitivů. Kniha začíná velkou vstupní studií spoluautorů Jana Kuklíka a Jana Němečka o Benešově zahraniční i vnitřní politice v exilu, následuje ediční úvod Jana Bílka a poznámky Erika Maršouna k vybraným fotografiím včetně obsáhlého anglického resumé. The book Second Exile of Edvard Beneš deals with the series of photographs illustrating the second exile of E. Beneš, the second President of the Czechoslovak Republic and his activities before and during WWII, in the years 1938-1945. Conceptually, the book forms a one-collection and selective edition of photographic archival materials arranged chronologically. The edition of reproductions presents a set of 99 full and authentic photographs as black-and-white positives. This book begins with a big introductory study by co-authors Jan Kuklík and Jan Němeček deals about Beneš's foreign and internal policy in exile, followed by an editorial introduction by Jan Bílek and notes of Erik Maršoun who selected the photographs inclusive extensive English resume. (knihydobrovsky.cz)