Prager dom - boněk jan

Karl IV., römischer Kaiser und König von Böhmen, machte sich um den Ausbau zahlreicher monumentaler Bauten verdient, wobei sein Hauptaugenmerk dem St.-Veits-Dom auf der Prager Burg galt. Dieser Dom sollte ein Meisterwerk der Gotik werden - eine aus Stein gefertigte Verkörperung des Glaubens, Symbol Seiner königlichen Majestät, Sitz des Erzbischofs, Kultzentrum für die Schutzpatrone des Landes, Schauplatz feierlicher Krönungszeremonien, königliche und zugleich auch nationale Begräbnisstätte. Keine andere Kirche in Europa vereinigte in sich so viele Funktionen. Das Projekt des ersten Baumeisters des Domes, Matthäus von Arras, kam schon zu seiner Zeit einem Bauwunder gleich. Die ihm gestellte Aufgabe - den Stil der südfranzösischen Dome auf Prag anzuwenden - passte er unauffällig seinen eigenen Vorstellungen sowie den hiesigen Traditionen an. Peter Parler, sein Nachfolger, ging bei seinem Herangehen an das vor ihm liegende Arbeitspensum recht eigenwillig, dabei genial und aus architektonischer Sicht auch riskant vor, sodass er in Konflikt zu den damals anerkannten baulichen Regeln geriet. Kein Wunder also, dass noch im XXI. Jahrhundert dieser Dom im Herzen unserer Metropole, ursprünglich dem unbekannten sizilianischen Märtyrer Veit geweiht, den Betrachter mit seiner imposanten Vornehmheit sowohl aus der Ferne als auch aus der Nähe, aber auch mit seinem Inneren und Äußeren zu verblüffen vermag. Der Prager Dom ist weder der älteste, noch der baulich gewichtigste oder gar höchsten Dom in Europa. Seine Einmaligkeit ist in seiner umwerfenden Ausgewogenheit begründet. Die Gesamtlänge des Bauwerkes beträgt 124 Meter und die Breite des Transeptes erreicht imposante 60 Meter. Das Gewölbe erreicht eine Höhe von mehr als 33 Metern und der fast 100 Meter lange Südturm prägt sichtbar das charakteristische Panorama der Hauptstadt. Die heilige Domhalle vermag mehr als 8000 Personen zu fassen, die hier dem Wort Gottes lauschen können. (patro.cz)

Město, které již víc než sto let neexistuje, a přitom bývalo jedním z nejvýznamnějších a dozajista také nejstarších středisek židovského etnika v Evropě. Podle legendy sem zamířili Izraelité po zboření legendárního Jeruzalémského chrámu, aby se stalo jejich Matičkou Prahou, Městem a Matkou v Izraeli. Od 16. století zjednodušeně židovské ghetto, které se v polovině 19. století změnilo na pátou městskou čtvrť. Na počest císaře Josefa II. byla pojmenována Josefov, z něhož se ve finále vyklubalo útočiště pražské chudiny. (patro.cz)

The architectural style that changed the city Edifeces full of secrets of ingenious creators Prague - the jewel of Baroque culture (patro.cz)

Ein Baustil, der das Stadtbild veränderte. Bauten Bauten voller Rätsel Prag als Perle der Barockkultur (patro.cz)

Emperor and King Charles IV had many monumental edifices built, but paid special attention to the Cathedral of St. Vitus at the Prague Castle. He wanted it to be a Gothic masterpiece - a stone epitome of faith, the symbol of royal majesty, the see of the archbishop, the cult center of the land patrons, the place of royal crowning and the royal as well as national necropolis. No other church in Europe plays so many roles of great importance. The project of Matthias of Arras, the first architect of the cathedral, was literally one of the architectural wonders of that time. Commissioned to build a Gothic house of prayer in Prague modeled after cathedrals in Southern France, he inconspicuously modified the assignment according to his own ideas and local traditions. The approach of his successor Peter Parler was so distinctive, ingenious and yet architecturally risky that he fell afoul of backthen recognized rules. Looking at the cathedral, originally consecrated to the unknown Sicilian martyr Vitus and built in the heart of our capital city, from afar, up close and from inside, people are in awe of its impressive grandness even now in the 21st century. The Prague cathedral is not the oldest, largest or highest cathedral in Europe, but is unparalleled with its breathtaking balance. It is 124m long, 60m wide and over 33m high. The Southern Spire, which is almost 100m high, has become the landmark of the capital city. Over 8,000 people can hear the word of God inside this sacred place all at once. (patro.cz)

Karlstein ist die bedeutendste Burg in Böhmen und wird wohl zu den großartigsten Burgen in ganz Europa gezählt. Wenn man jedoch anfängt, sich mit der Geschichte dieser Burg eingehender zu beschäftigen, dann wird man sicherlich eines Tages feststellen müssen, dass Kaiser und König Karl IV. im Falle dieses Baues kein Interesse an einer eventuellen Publizität hatte. Es scheint fast so, als ob er den Wunsch gehabt hat, dass diese Burg für die breite Öffentlichkeit unsichtbar ist. Er konnte eigentlich keinen weniger geeigneten Platz für deren Aufbau auswählen. Von den umliegenden Hügeln aus schaute man fast in sein "Schlafzimmer" hinein. Von seiner Beziehung zu der Burg zeugt auch die Tatsache, dass er bei der Grundsteinlegung abwesend war. Die ansonsten redseligen Chronisten sind im Falle von Karlstein rätselhaft schweigsam. Obwohl dieser Bau finanziell sehr anspruchsvoll war, weiß man fast nichts von seiner Geschichte. Und auch das Vorhaben, warum die Burg errichtet wurde, ist uns unbekannt. Die knappe Nachricht darüber, dass sich Karl IV. zum Ziel gesetzt hatte, nach dem Vorbild französischer Könige eine Sommerresidenz aufbauen zu lassen, wenn manche Wände bis sieben Meter dick waren, scheint auch zweifelhaft zu sein. Und so bleibt schließlich als einzige Sicherheit die Tatsache, dass von Anfang an damit gerechnet wurde, hier den wertvollen Schatz - die Reliquien - aufzubewahren, deren Verwalter von der geschichtlichen Tradition her unanfechtbarer Herrscher des Heiligen Römischen Reiches war. Infolge verhängnisvoller historischer Umstände war der Reichskrönungsschatz innerhalb der Burgmauern nur wenige Jahrzehnte untergebracht. Die böhmischen Krönungskleinodien dagegen, mit deren Unterbringung hier Karl IV. nie gerechnet hatte, verbrachten auf der Burg mehrere Jahrhunderte, verborgen hinter vielen Schlössern. Die Burg Karlstein ist ein Ort vieler Geheimnisse. Den Schleier von manchen zu lüften, war das Ziel des vorliegenden Buches. (knihydobrovsky.cz)

Kniha z edice Praha esoterická věnovaná Korunovačním klenotům Království českého. Německá verze. (knihydobrovsky.cz)

Kresby VLADIMÍRA RENČÍNA (1941) patří k základním a zároveň nejtrvalejším hodnotám našeho národa a jsou pevně ukotveny v české kultuře. Přestože nejsou jednoduché, oslovují nejširší publikum. Renčína zná každý, prezident i popelář, univerzitní profesor i zemědělec. V tom je zároveň překvapivý. Když měl těsně po svých čtyřicetinách výstavu na Staroměstské radnici v Praze, přišlo přes 140 000 lidí. Zřejmě to bylo poprvé a asi také naposled, kdy se tato vznešená budova otřásala smíchy. V Návštěvní knize dodnes zůstaly tisíce podpisů a stovky vzkazů nadšených návštěvníků. Kniha, kterou držíte v ruce, je výsledkem výběru myšlenek, postřehů, ale i vzpomínání, které během mnoha let Vladimír Renčín napsal nebo řekl. Byl mnohokrát doslova přinucen mluvit na vernisážích svých výstav i výstav svých přátel, tu a tam dal rozhovor spřízněnému novináři, neubránil se rozhlasovému reportérovi, případně ho vtlačili před televizní kameru, aby s ním natočili třeba pořad z cyklu GEN. Často to přineslo takřka detektivní pátrání po pramenech, protože s Vladimírem Renčínem jednoduše nelze dělat rozhovory na povel. Je o to cennější, že budou zachovány alespoň v této podobě. Vladimír Renčín má vlastnost všech mimořádných světových umělců: mnohdy o sobě pochybuje. A to přesto, že je za ním víc než dvacet tisíc kreseb publikovaných doma i v zahraničí, desítky knih, stovky výstav, dva večerníčky, divadelní hra i poštovní známka. Říká, že se uklidnil jen jedinkrát - to když otevřel jakousi zahraniční publikaci a tam v rejstříku objevil pěkně za sebou: Rembrandt - Rencin - Renoir. KRABICE OD BOT je o tom, jak v náručí matky přežil v krytu bombardování Drážďan, o postavách, které ho provázely životem, a také o jeho osudové ženě, která se stala vzorem legendární Marie. Pokud jeho kresby máte rádi, po přečtení této knihy je budete mít ještě raději. (patro.cz)

(patro.cz)

Karlštejn je nejvýznamnějším hradem v Čechách a pravděpodobně jedním z nejznámějších v Evropě. Začnete-li se ale jeho historií zabývat podrobněji, zákonitě zjistíte, že císař a král Karel IV. právě v případě této stavby nestál o publicitu. Jako by si přál, aby to byl hrad pro veřejnost neviditelný. I jindy upovídaní kronikáři jsou v případě Karlštejna přímo tajemní. Neznáme ani rok jeho založení. Přestože to byla stavba mimořádně nákladná, o její historii nevíme téměř nic. Samozřejmě ani o záměru, proč byl vznikla. Vzácná informace o tom, že cílem Karla IV. bylo postavit si po vzoru francouzských králů letní sídlo, když některé stěny dosahovaly tloušťky téměř sedmi metrů, je nedůvěryhodná. Stejně tak není v historických pramenech doloženo, že Karlštejn měl být hradem sv. grálu. A tak nakonec jedinou jistotou zůstává, že od počátku počítal s umístěním nejvzácnějšího pokladu, říšských svátostin. Jejich správce byl z historické tradice nezpochybnitelným vládcem Svaté říše římské. Jenže shodou neblahých okolností říšský korunovační poklad pobyl ve zdech hradu pouze několik desetiletí. Oproti tomu české korunovační klenoty, s jejichž uložením zde ale Karel IV. nikdy nepočítal, vydržely za mnoha zámky dokonce několik staletí. Hrad Karlštejn je místem mnoha tajemství. Odhalit některá z nich bylo cílem této knihy. (verze v anglickém jazyce) (knihydobrovsky.cz)

Eine, seit mehr als hundert Jahren nicht mehr existierende Stadt, und dabei handelte es sich um eines der bedeutendsten und ganz bestimmt auch ältesten Zentren des Judentums in Europa. Der Legende nach legten es die Israeliten hier an, nachdem ihr legendärer Tempel in Jerusalem zerstört worden war, damit Prag ihr Mutter Prag, Stadt und Mutter in Israel, wird. Ab dem XVI. Jahrhundert vereinfacht als Jüdisches Ghetto bezeichnet, das Mitte des XIX. Jahrhunderts zum fünften Stadtviertel umgewandelt wurde. Zu Ehren von Kaiser Josef II. erhielt es den Namen Josefstadt und entwickelte sich schließlich zur Zufluchtsstätte für die Prager Armut. Die ursprüngliche Lokalität begrenzte auf der einen Seite das Moldauer Ufer, auf der anderen Seite dann die streng bewachte Grenze der Prager Altstadt. Auf dieser nicht allzu großen Fläche, die kaum 93 000 Quadratmeter überschritt, gab es vielleicht an die dreißig Straßen, zwei kleinere Plätzchen, die man nur aus Gewohnheit "Stadtplatz" zu nennen pflegte, ein Palais, einige hunderte, mannigfaltig miteinander verbundene Häuser und logischerweise auch Synagogen sowie einen bis heute berühmten Friedhof. Es war ein Ort voller Rätsel und Geheimnisse auf engstem Raum. Die Prager Judenstadt erlebte hautnah Aufstieg und Verfall, sie musste wiederholt Pogromen christlicher Nachbarn, der Plünderung durch fremde Heere, verhängnisvollen Bränden und Hochwasser widerstehen. Mehrmals wurde die ansässige Bevölkerung von der Pestseuche fast ausgerottet, ein anderes Mal war sie gezwungen, aus der Stadt und aus dem Lande wegzuziehen. Dennoch erholte sich die Judenstadt immer wieder aufs Neue und auch an der Ausübung ihrer Religion hielten die Bewohner unvermindert fest. Ende des XIX. Jahrhunderts fand Prag an der "Modernisierung" Gefallen und nach dem Vorbild von Paris, wo das historische Zentrum Boulevards sowie einer Luxusverbauung hatte weichen müssen, bewilligten die Prager Ratsherren eine gemäßigtere Variante solch eines Assanierungsplanes, der einem dennoch kalte Schauer über den Rücken jagt. Dieser Plan bedeutete letztendlich die Vernichtung des altertümlichen und für manche abscheulichen, aber nichtsdestoweniger an Zauber und Esoterik reichen Ghettos. Bis auf wenige Bauten verschwand es von der Erdoberfläche.Wem wäre damals in den Sinn gekommen, dass mit jedem einzelnen abgerissenen Haus auch ein wesentlicher Teil unserer Geschichte unwiederbringlich verloren geht? (knihydobrovsky.cz)

La baroque, nepravidelná perla. Skutečně příznačné označení pro umělecké období, kterému dala jméno. Symbol nadpozemské krásy, zázrak barev a umění architektů, kterým se dokonalostí podařilo oslovit chudáky i krále. Věřící se už nemuseli krčit v románských bazilikách, obávat se budoucnosti v mystickém temnu gotických katedrál nebo se hledat v obtížně čitelné renesanci. O tom všem je barokní Praha. Její návštěvníci se vzácně shodují, že s příchodem do města mají pocit vzácného porozumění. Jakoby naráz se stali jeho součástí. Zatímco jiná města skrývají svoji tvář v mlze a mlčení, město nad Vltavou září jedinečnou krásou, kterou sem přineslo několik generací stavitelů, původem z nevelké oblasti na severu Itálie. Stačilo jim jen několik desetiletí, aby v 17. století stvořili jedinečný architektonický sloh, který je v mnohém srovnatelný s nejvelkolepějšími stavbami Říma. Barokní duše Prahy se zrodila z tragických rozporů třicetileté války, ovšem zdaleka není tak náboženská, jak zněla původní objednávka církevních řádů a zahraniční šlechty. Z osudového konfliktu se zrodilo umění, stále častěji obdivované a uznávané jako jedinečný fenomén: české baroko. (knihydobrovsky.cz)

La baroque, nepravidelná perla. Skutečně příznačné označení pro umělecké období, kterému dala jméno. Symbol nadpozemské krásy, zázrak barev a umění architektů, kterým se dokonalostí podařilo oslovit chudáky i krále. Věřící se už nemuseli krčit v románských bazilikách, obávat se budoucnosti v mystickém temnu gotických katedrál nebo se hledat v obtížně čitelné renesanci. O tom všem je barokní Praha. Její návštěvníci se vzácně shodují, že s příchodem do města mají pocit vzácného porozumění. Jakoby naráz se stali jeho součástí. Zatímco jiná města skrývají svoji tvář v mlze a mlčení, město nad Vltavou září jedinečnou krásou, kterou sem přineslo několik generací stavitelů, původem z nevelké oblasti na severu Itálie. Stačilo jim jen několik desetiletí, aby v 17. století stvořili jedinečný architektonický sloh, který je v mnohém srovnatelný s nejvelkolepějšími stavbami Říma. Barokní duše Prahy se zrodila z tragických rozporů třicetileté války, ovšem zdaleka není tak náboženská, jak zněla původní objednávka církevních řádů a zahraniční šlechty. Z osudového konfliktu se zrodilo umění, stále častěji obdivované a uznávané jako jedinečný fenomén: české baroko. (knihydobrovsky.cz)

Když se Alfons Mucha procházel v Paříži po bulváru St. Michel, zastavovala se auta a lidé mu tleskali. Jeho ateliér byl na přelomu 19. a 20. století centrem společenského života. Navštěvovaly ho světoznámé osobnosti, Sarah Bernhardtová, Anatole France, Paul Gauguin nebo vynálezci kinematografu bratři Lumiérové. Zvlášť vítaným byl ředitel pařížské hvězdárny, parapsycholog, mystik a esoterik Camille Flammarion, se kterým Mucha alespoň jednou týdně probíral svá oblíbená témata: tajemství mimosmyslového vnímání a podstatu tzv. automatického psaní. Byl bohatý, oceňovaný v Evropě i Americe - a přesto nespokojený. Stále hledal smysl svého uměleckého života. V roce 1910 se vrátil tento tvůrce jedinečného uměleckého stylu do Prahy. Chtěl naplnit svůj sen a sloužit vlasti. Hned po příjezdu byl doslova šokován: téměř celá pražská kulturní veřejnost se postavila proti jeho nabídce podílet se na výzdobě Reprezentačního domu. Jeho jedinečný talent v Čechách překážel. Mucha ovšem prosadil vlastní představu a v Primátorském salonku odevzdal své nejvýznamnější dílo. Jeho umělecký triumf, dvacetidílná Slovanská epopej, se mu stal vítězstvím i prohrou zároveň, když Josef Čapek za všechny žárlivce předpověděl její osud ironickou otázkou: "Kam s ní?" Dnes je Alfons Mucha fenoménem. Tak tomu nebylo ale vždy - jeho okno v katedrále sv. Víta na Pražském hradě naplněné křesťanskou mystikou bylo ohroženo, a dokonce mělo být odstraněno. Naštěstí dnes patří tato vitráž k nejvzácnějším uměleckým pokladům katedrály. V posledním období svého života zažil Mucha v Praze pocty i propady až na dno. Tušil ovšem, že odevzdal dílo, které zůstane zapsáno v dějinách umění. (knihydobrovsky.cz)

Kresby Vladimíra Renčína (1941) patří k základním a zároveň nejtrvalejším hodnotám našeho národa a jsou pevně ukotveny v české kultuře. Přestože nejsou jednoduché, oslovují nejširší publikum. Renčína zná každý, prezident i popelář, univerzitní profesor i zemědělec. V tom je zároveň překvapivý. Když měl těsně po svých čtyřicetinách výstavu na Staroměstské radnici v Praze, přišlo přes 140 000 lidí. Zřejmě to bylo poprvé a asi také naposled, kdy se tato vznešená budova otřásala smíchy. V Návštěvní knize dodnes zůstaly tisíce podpisů a stovky vzkazů nadšených návštěvníků. Kniha, kterou držíte v ruce, je výsledkem výběru myšlenek, postřehů, ale i vzpomínání, které během mnoha let Vladimír Renčín napsal nebo řekl. Byl mnohokrát doslova přinucen mluvit na vernisážích svých výstav i výstav svých přátel, tu a tam dal rozhovor spřízněnému novináři, neubránil se rozhlasovému reportérovi, případně ho vtlačili před televizní kameru, aby s ním natočili třeba pořad z cyklu GEN. Často to přineslo takřka detektivní pátrání po pramenech, protože s Vladimírem Renčínem jednoduše nelze dělat rozhovory na povel. Je o to cennější, že budou zachovány alespoň v této podobě. Vladimír Renčín má vlastnost všech mimořádných světových umělců: mnohdy o sobě pochybuje. A to přesto, že je za ním víc než dvacet tisíc kreseb publikovaných doma i v zahraničí, desítky knih, stovky výstav, dva večerníčky, divadelní hra i poštovní známka. Říká, že se uklidnil jen jedinkrát – to když otevřel jakousi zahraniční publikaci a tam v rejstříku objevil pěkně za sebou: Rembrandt – Rencin – Renoir. Krabice od bot je o tom, jak v náručí matky přežil v krytu bombardování Drážďan, o postavách, které ho provázely životem, a také o jeho osudové ženě, která se stala vzorem legendární Marie. Pokud jeho kresby máte rádi, po přečtení této knihy je budete mít ještě raději. (knihydobrovsky.cz)

Praha a především Pražský Hrad se na konci 16. století staly evropským centrem nejen okultních věd, astrologie a alchymie, ale hlavně mezinárodní politiky, vědeckého bádání astronomů, lékařů a botaniků. Vůbec první hlavní město monarchie k sobě přitahovalo i nejslavnější umělce své doby: malíře, grafiky, sochaře i hudebníky. I když to bylo velmi krátké období, trvalo všeho všudy necelých 37 let, přesto se zapsalo do dějin evropské kultury zlatým písmem. Na začátku té hvězdné doby stál jediný muž. Snílek, samorostlý badatel, sběratel umění i přírodních zvláštností, velký podporovatel všeho tajemného ve světě kolem nás a hlavně mecenáš každého, kdo mohl rozšířit jeho poznání světa, císař Svaté říše římské, král český a uherský Rudolf II. Přenést sídlo habsburské monarchie z Vídně do Prahy bylo svým způsobem velmi odvážné. I když dodnes neznáme všechny důvody proč se císař Rudolf II. tak rozhodl, mnohé popisujeme v této knize. Především je jisté, že položení Hradu vysoko nad městem vyhovovalo jeho přecitlivělé duši. Měl tam svůj klid, vzdálen žárlivým bratrům i tureckému nebezpečí. Od prvních dnů na Hradě přestavoval a stavěl. Nebudoval reprezentační sídlo, ale depozitáře pro své sbírky. Nevíme přesně, kolik položek obsahovaly, jisté ale je, že kdyby zůstaly v Praze, byla by to skutečně skvělá kolekce. (knihydobrovsky.cz)

Ján Zambor, básnik, prekladateľ a literárny vedec staršej generácie, rozširuje v novej zbierke Dom plný neviditeľných tematickú a výrazovú škálu svojej lyriky, najmä o impulzy a zážitky z pobytov v Španielsku, ale aj vďaka nadväzovaniu na slovenské literárne tradície. Dom plný neviditeľných je autorov rodný dom, pustý, ale v jeho vnímaní plný blízkych. Návrat k predkom nadobúda aj podobu reflexie uzlových postáv slovenskej kultúry. (knihydobrovsky.cz)

Ján Zambor, básnik, prekladateľ a literárny vedec staršej generácie, rozširuje v novej zbierke Dom plný neviditeľných tematickú a výrazovú škálu svojej lyriky, najmä o impulzy a zážitky z pobytov v Španielsku, ale aj vďaka nadväzovaniu na slovenské literárne tradície. Dom plný neviditeľných je autorov rodný dom, pustý, ale v jeho vnímaní plný blízkych. Návrat k predkom nadobúda aj podobu reflexie uzlových postáv slovenskej kultúry. (patro.cz)

Pražský hrad, dominující snad nejkrásnějšímu městu na světě, je skvostem evropské kultury. V publikaci vybavené výmluvným podtitulem „křižovatka dějin" sehrává toto magické místo úlohu středobodu mnohdy turbulentní historie státních celků, jejichž symbolickým centrem byl, a to od prvních přemyslovských knížat po odchod prvního československého a českého prezidenta, Václava Havla. Autor, pražský rodák Miloš Pokorný (*1931), získal během více než půl století nakladatelské činnosti v Praze a od r. 1962 ve Velké Británii bohaté zkušenosti v oboru historických publikací. V této knize shromáždil pozoruhodný soubor ilustrací k dějinám Pražského hradu, který předkládá českým i zahraničním zájemcům. Českého čtenáře kniha upozorní na méně známé stránky naší historie a povzbudí ho k přezkoumání vžitých představ. (patro.cz)

Kniha - 132 stran, slovensky, brožovaná bez přebalu lesklá Publikácia Dom a záhrada s podtitulom Staviame a rekonštruujeme je určená pre všetkých, ktorí plánujú svojpomocnú prerábku interiéru aj exteriéru, no rovnako ju ocenia aj tí, ktorí svoje bývanie alebo záhradu ešte len plánujú. Nájdete v nej 35 podrobne spracovaných tém vrátane kompletných pracovných postupov s tipmi, ako predísť možným problémom. Takmer 60 strán je venovaných inšpiráciám do záhrady s praktickými radami na výsadbu rastlín a návodmi na výstavbu záhradného domčeka či realizáciu jazierka. (alza.cz)

Bezstarostný a poněkud nezodpovědný Lukáš prochází životem, aniž by řešil jakékoli problémy. Ovšem ani jemu osud nespletl jenom růžovou nit. Po rodinné tragédii se musí postavit na vlastní nohy a začít uvažovat o životě jinak než jako o ráji plném drog, alkoholu a holek. Když překoná nejtěžší období, svitne mu přece jenom šťastná hvězda. Stojí tváří v tvář skutečnosti, že se ze dne na den stal milionářem. Díky tomu si zařídí život tak, aby se mohl cítit spokojený a vlastně i užitečný. Ale v okamžiku, kdy se pohybuje na vrcholu a uvědomuje si, že má v podstatě všechno, po čem kdy toužil, mu děsivý osud vstoupí do života podruhé. Čtivý příběh o rodině, přátelství, smrti a penězích. Nevtíravý všudypřítomný humor, slzy a smích. Radost pro radost. Pozitivní kniha do nepozitivní doby. (knihydobrovsky.cz)

Co je na desateru přikázání, které se poprvé objevilo v hebrejské bibli, co je na oněch pouhých deseti přikázáních tak převratného? Není snad etika starší než náboženství? Odedávna se přece pociťuje sounáležitost všech lidí. Pod povrchem různých kultur nalézáme velmi podobná pravidla morálky zdravého rozumu. V jednom hieroglyfu je psáno: chlapci mají mluvit pravdu. A pod korunou východního stromu prohlašuje Konfucius: nepokradeš a nečiň druhému, co nechceš, aby činil tobě. Dennis Prager dokazuje, že to tak prosté není a také, že většina věřících i nevěřících hlubší souvislosti dekalogu často nevnímá. Desatero totiž není negací, je cestou ke svobodě a povzbuzuje člověka k dobru, zejména když Stvořitele chápe jako zdroj dobra a lidské svobody. „Já jsem tě vyvedl z domu otroctví,” „Neklaň se modlám” – zotročujícím ideologiím – a dopřej si odpočinku v den sváteční, chceš-li být šťasten – nebuď otrokem své práce. Není svobody bez morálky a není morálky bez svobody. Zvlášť aktuální je dnes ono jediné přikázání, jehož přestoupení Hospodin neodpouští, páchat zlo ve jménu božím. Ospravedlnění vírou zde neexistuje, ti, kteří vraždí ve jménu božím, nezabíjejí pouze svou oběť, ale „zabíjejí” samého Boha.Čtenář, který zná jen stručnou křesťanskou verzi Desatera, bude překvapen, jaké souvislosti se za ním skrývají, i tím, jakou revoluci etický monoteismus přinesl a jak položil základy jediné civilizace, která umožnila zároveň svobodu i řád. (knihydobrovsky.cz)

Co je na desateru přikázání, které se poprvé objevilo v hebrejské bibli, co je na oněch pouhých deseti přikázáních tak převratného? Není snad etika starší než náboženství? Odedávna se přece pociťuje sounáležitost všech lidí. Pod povrchem různých kultur nalézáme velmi podobná pravidla morálky zdravého rozumu. V jednom hieroglyfu je psáno: chlapci mají mluvit pravdu. A pod korunou východního stromu prohlašuje Konfucius: nepokradeš a nečiň druhému, co nechceš, aby činil tobě. Dennis Prager dokazuje, že to tak prosté není a také, že většina věřících i nevěřících hlubší souvislosti dekalogu často nevnímá. Desatero totiž není negací, je cestou ke svobodě a povzbuzuje člověka k dobru, zejména když Stvořitele chápe jako zdroj dobra a lidské svobody. „Já jsem tě vyvedl z domu otroctví,” „Neklaň se modlám” – zotročujícím ideologiím – a dopřej si odpočinku v den sváteční, chceš-li být šťasten – nebuď otrokem své práce. Není svobody bez morálky a není morálky bez svobody. Zvlášť aktuální je dnes ono jediné přikázání, jehož přestoupení Hospodin neodpouští, páchat zlo ve jménu božím. Ospravedlnění vírou zde neexistuje, ti, kteří vraždí ve jménu božím, nezabíjejí pouze svou oběť, ale „zabíjejí” samého Boha. Čtenář, který zná jen stručnou křesťanskou verzi Desatera, bude překvapen, jaké souvislosti se za ním skrývají, i tím, jakou revoluci etický monoteismus přinesl a jak položil základy jediné civilizace, která umožnila zároveň svobodu i řád. (patro.cz)

Bezstarostný a poněkud nezodpovědný Lukáš prochází životem, aniž by řešil jakékoli problémy. Ovšem ani jemu osud nespletl jenom růžovou nit. Po rodinné tragédii se musí postavit na vlastní nohy a začít uvažovat o životě jinak než jako o ráji plném požitků a nicnedělání. Když překoná nejtěžší období, svitne mu přece jenom šťastná hvězda. Stojí tváří v tvář skutečnosti, že se ze dne na den stal nezávislým. Díky tomu si zařídí život tak, aby se mohl cítit spokojený a vlastně i užitečný. Ale v okamžiku, kdy se pohybuje na vrcholu a uvědomuje si, že má v podstatě všechno, po čem kdy toužil, mu děsivý osud vstoupí do života podruhé. (patro.cz)

Úsměvné příhody z dlouholeté praxe našeho předního daňového odborníka. Proč jsme „berňáci, O šéfech nejvyšších, Jak jsme se radili, Jak se vařilo kafe, Jak se jezdilo na služební cesty, O lihových nápojích, Nápady daňových poplatníků, Rady, které jsem dostával i dával, to je jen výběr témat, která tato kniha obsahuje. Příběhy jsou doplněny půvabnými ilustracemi Miloslava Martenka. (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

Nejnavštěvovanější památka historického centra Prahy – Staroměstský neboli Pražský orloj je právem hodnocen jako nejzachovalejší středověký orloj. Proč tomu tak je? Jaké časy se dají odečíst na jeho astrolábu? Odkdy se na něm promenují dřevěné sochy apoštolů? Jaké ezoterické symboly v sobě skrývají kamenné sochy? Proč musel údajný tvůrce Orloje mistr Hanuš oslepnout? I o dalších tajemstvích skrytých v útrobách unikátního středověkého díla pojednává tato knížka. Inspirována Kalendáriem přibližuje významné okamžiky historie Orloje ve dvanácti kapitolách a v závěrečném souhrnu přehled dat a technických údajů.Pražský orloj vám právě poodhaluje svá tajemství a své obdivovatele odmění originalitou a původností.BOTE AUS DEM MITTELALTER MENSCHLICHES MEMENTO MORIDie meistbesuchte Sehenswürdigkeit im historischen Zentrum Prags – die Altstädter oder Prager Rathausuhr wird ganz zu Recht als die am besten erhaltene mittelalterliche astronomische Uhr angesehen. Warum ist das so? Welche Stunden kann man an ihrem Astrolabium ablesen? Seit wann gehen die hölzernen Apostelfiguren auf ihr einher? Welche esoterischen Symbole tragen die Steinskulpturen? Weshalb musste der angebliche Schöpfer der Rathausuhr, Meister Hanuš, blind werden? Und noch von weiteren, im Innern des einzigartigen mittelalterlichen Werks verborgenen Geheimnissen handelt dieses Büchlein. Inspiriert vom Kalendarium bringt es in zwölf Kapiteln bedeutende Augenblicke der Geschichte der Uhr nahe und in der abschließenden Zusammenfassung eine Übersicht von Daten und technischen Angaben.Die Prager Rathausuhr enthüllt Ihnen soeben ihre Geheimnisse und belohnt ihre Bewunderer mit Originalität und Ursprünglichkeit. (knihydobrovsky.cz)

Po relativně poklidném oťukávání mladého Lukáše z prvotiny Aleše Pragera se touto knihou čtenář ponoří do daleko hlubších vod. Hrdina tohoto příběhu, mladý ekonom Karel, si jednoduše vzal příklad z Jánošíka a rozhodl se bohatým brát a chudým rozdávat. Proč jste začal krást, Karle? Z čistě sobeckých důvodů. A když krabic od bot bylo tolik, že jsem je neměl kam dávat, začal jsem myslet i na druhé. Proč jste vstoupil do politiky? Co jste od toho očekával? Lidé v mé blízkosti mě přemluvili. Jsem člověk, který rád buduje. Máma si myslela, že bych svým přístupem mnohým pomohl a také uspokojil své potřeby ovládat druhé. Říká se o vás, že jste nejpoctivější politik od pádu komunismu. Cítíte to také tak? To je blbost! Poctivý politik rozhodně nejsem, ale při své práci myslím na lidi a jsou za mnou vidět výsledky. Na člověka, který o sobě říká, že je poctivý, si dávám dvakrát pozor. A pokud to o sobě říká politik, tak je to buď ta největší svině, nebo je k ničemu. A jak se daří rodině? Rodina je mým koníčkem. Daří se nám dobře, děkuji, děti rostou, samé příjemné starosti. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Bezstarostný a poněkud nezodpovědný Lukáš prochází životem, aniž by řešil jakékoli problémy. Ovšem ani jemu osud nespletl jenom růžovou nit. Po rodinné tragédii se musí postavit na vlastní nohy a začít uvažovat o životě jinak než jako o ráji plném drog, alkoholu a holek. Když překoná nejtěžší období, svitne mu přece jenom šťastná hvězda. Stojí tváří v tvář skutečnosti, že se ze dne na den stal milionářem. Díky tomu si zařídí život tak, aby se mohl cítit spokojený a vlastně i užitečný. Ale v okamžiku, kdy se pohybuje na vrcholu a uvědomuje si, že má v podstatě všechno, po čem kdy toužil, mu děsivý osud vstoupí do života podruhé.Čtivý příběh o rodině, přátelství, smrti a penězích. Nevtíravý všudypřítomný humor, slzy a smích. Radost pro radost. Pozitivní kniha do nepozitivní doby. RECENZE: Mezi tím, prvotina Aleše Pragera, která má šanci být bestseller Stanislava Zábrodská Prvotina mladého autora Aleše Pragera je nadějná. Říká-li sám autor, že je sladká, ví proč. Každopádně se nenechte odradit poněkud naturalistickým začátkem i slovníkem, kterým chtěl autor navodit poněkud pozdní nezralost vlastního hrdiny. Příběh přechází do roviny dospělé záhy. Je současný, i když ne příliš typický. Období šťastné a úspěšné je až limonádové, snad proto, aby autor docílil kýženého zvratu, dalšího mezníku hrdiny románu. Autor ponechal konec pootevřený, možná se ke svému hrdinovi vrátí, ale možná také ne. Každopádně je to kniha čtivá, dobře vystavěný příběh, a na nováčka v české literatuře slušný výkon. Věříme, že si čtenáře najde a autor brzy překvapí další novinkou. Kniha vyšla vlastním nákladem, zvolil si tedy cestu nelehkou. Přejeme hodně štěstí. http://www.citarny.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=3519:-mezi-tim-prvotina-alee-pragera-ktera-ma-anci-byt-bestseller&catid=21:beletrie&Itemid=4156 Talentovaný Aleš Prager napsal první knihu, která má desítky chutí, jako dobrá káva Redakce čítárny.cz Prvotina Aleše Pragera je slušně napsaná, říkají kritici. Nebývá v Česku zvykem, aby autor - samouk psal čtivě a dokázal příběh tak dobře vystavět. Jenže klídek, kniha má své chyby, jako každá kniha. Ale na straně druhé, který zavedený autor je bez chyb? Ale je chybou, že pro někoho je příběh plný nedospělé lásky, zatímco dalším po chvíli čtivě zhořkne dospělostí? Někdo řekl, že jeho kniha má chuť dobře připravené kávy. Má vlastně desítky chutí, záleží jen na vás, jak si čtení dochutíte... http://www.citarny.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=3551:ales-prager-mezi-tim-rozhovor&catid=94:rozhovory&Itemid=4138 Kniha, kterou má cenu číst http://www.kultura21.cz/literatura/4200-ales-prager-mezi-tim O Autorovi: Aleš Prager se narodil v Táboře (1981), vystudoval Táborské soukromé gymnázium a poté se vydal do Prahy, kde úspěšně absolvoval Vysokou školu hotelovou. Během svého krátkého života si prošel všemi možnými druhy pohostinských provozů. Ještě na střední brigádničil v hospodě, v restauraci a klubu v Řecku. Pracoval v restauraci, rychlém občerstvení, vinárně, hotelech, zábavním komplexu s diskotékou a bowlingovém centru, kavárně. Jeho nejúspěšnější a prozatím poslední štací bylo vdechnutí života Café Fara. Kavárna za Pálavskými vrchy, mezi vinicemi, ho inspirovala k napsání jeho prvotiny, románu Mezi tím. Už na střední, s úsměvem na tváři, psal se svým kamarádem humorné básně, laškoval se slovy. S myšlenkou napsat knihu si již pohrával na vysoké škole, leč nepřinutil se k pravidelnému zasednutí k pracovnímu stolu, psal jen málo a jen do šuplíku. www.alesprager.cz (knihydobrovsky.cz)

Gustav Meyrink takzvaný „pražský židovský“ autor milující atmosféru staré Prahy ve své nejznámější poloze v bilingvní sbírce tří jeho povídek svázané tématem Prahy a jejího genia loci: „Praha“, „G.M.“ a „Ta se dělá“ v dárkovém provedení s názvem Pražská vizitka, Prager Visitenkarte. (patro.cz)

eBook:,Po relativně poklidném oťukávání mladého Lukáše z prvotiny Aleše Pragera se touto knihou čtenář ponoří do daleko hlubších vod. Hrdina tohoto příběhu, mladý ekonom Karel, si jednoduše vzal příklad z Jánošíka a rozhodl se bohatým brát a chudým rozdávat… Proč jste začal krást, Karle? Z čistě sobeckých důvodů. A když krabic od bot bylo tolik, že jsem je neměl kam dávat, začal jsem myslet i na druhé. Proč jste vstoupil do politiky? Co jste od toho očekával? Lidé v mé blízkosti mě přemluvili. Jsem člověk, který rád buduje. Máma si myslela, že bych svým přístupem mnohým pomohl a také uspokojil své potřeby ovládat druhé. Říká se o vás, že jste nejpoctivější politik od pádu komunismu. Cítíte to také tak? To je blbost! Poctivý politik rozhodně nejsem, ale při své práci myslím na lidi a jsou za mnou vidět výsledky. Na člověka, který o sobě říká, že je poctivý, si dávám dvakrát pozor. A pokud to o sobě říká politik, tak je to buď ta největší svině, nebo je k ničemu. A jak se daří rodině? Rodina je mým koníčkem. Daří se nám dobře, děkuji, děti rostou, samé příjemné starosti. Aleš Prager (1981) se po napsání úspěšné prvotiny rozhodl pokračovat ve spisovatelské kariéře a vydal druhou knihu, která se liší od té první jako noc a den. A přece jsou si tyto dvě knížky v mnohém podobné. (knihydobrovsky.cz)

Publikácia Dom a záhrada s podtitulom Staviamea rekonštruujeme je určená pre všetkých, ktoríplánujú svojpomocnú prerábku interiéru aj exteriéru,no rovnako ju ocenia aj tí, ktorí svoje bývanie alebozáhradu ešte len plánujú. Nájdete v nej 35 podrobnespracovaných tém vrátane kompletných pracovnýchpostupov s tipmi, ako predísť možným problémom.Takmer 60 strán je venovaných inšpiráciám do záhradys praktickými radami na výsadbu rastlín a návodmi navýstavbu záhradného domčeka či realizáciu jazierka. (knihydobrovsky.cz)

DVD film Dom Hemingway [2013]. Český dabing. České titulky. Dolby Digital. Hrají: Jude Law. Dom Hemingway (Jude Law) je charismatický chlápek, výbušný jako ruční granát s uvolněnou pojistkou. Po dvanácti letech vězení se vrací do ulic Londýna, aby si vzal, co mu náleží za to, že celou dobu držel jazyk za zuby. S oddaným přítelem Dickiem (Richard E. Grant) se Dom chystá navštívit svého bosse Fontaina (Demián Bichir), aby se přihlásil o svou odměnu. Ovšem alkoholem a drogami poháněné Domovo ego se rozhodlo, že to, co ztratil, nemůže být vykoupeno. Jedna autonehoda a jedna femme fatale ovšem později zcela změní Domovo uvažování. (dvd-premiery.cz)

Publikácia Dom a záhrada s podtitulom Staviame a rekonštruujeme je určená pre všetkých, ktorí plánujú svojpomocnú prerábku interiéru aj exteriéru, no rovnako ju ocenia aj tí, ktorí svoje bývanie alebo záhradu ešte len plánujú. Nájdete v nej 35 podrobne spracovaných tém vrátane kompletných pracovných postupov s tipmi, ako predísť možným problémom. Takmer 60 strán je venovaných inšpiráciám do záhrady s praktickými radami na výsadbu rastlín a návodmi na výstavbu záhradného domčeka či realizáciu jazierka. (patro.cz)

Pražský hrad a jeho tajemství to jsou prostorové obrázky z Pražského hradu obklopené krátkými texty, které vypráví o vyhánění pohanských bohů a zakládání prvních křesťanských kostelů, o králích a jejich strastech, o rytířích, dvorních dámách, alchymistech, strašidlech a o dalších obyvatelích tohoto nadmíru zajímavého místa. (knihydobrovsky.cz)

Pražský hrad, dominující snad nejkrásnějšímu městu na světě, je skvostem evropské kultury. V publikaci vybavené výmluvným podtitulem "křižovatka dějin" sehrává toto magické místo úlohu středobodu mnohdy turbulentní historie státních celků, jejichž symbolickým centrem byl, a to od prvních přemyslovských knížat po odchod prvního československého a českého prezidenta, Václava Havla. Autor, pražský rodák Miloš Pokorný (*1931), získal během více než půl století nakladatelské činnosti v Praze a od r. 1962 ve Velké Británii bohaté zkušenosti v oboru historických publikací. V této knize shromáždil pozoruhodný soubor ilustrací k dějinám Pražského hradu, který předkládá českým i zahraničním zájemcům. Českého čtenáře kniha upozorní na méně známé stránky naší historie a povzbudí ho k přezkoumání vžitých představ. (knihydobrovsky.cz)

Pražský hrad a jeho tajemství to jsou prostorové obrázky z Pražského hradu obklopené krátkými texty, které vypráví o vyhánění pohanských bohů a zakládání prvních křesťanských kostelů, o králích a jejich strastech, o rytířích, dvorních dámách, alchymistech, strašidlech a o dalších obyvatelích tohoto nadmíru zajímavého místa. (patro.cz)

Danny žije na predmestí Filadelfie v impozantnom Holandskom dome, ktorý po smrti majiteľov kúpil jeho otec, podnikateľ s nehnuteľnosťami. Vyrastá bez matky, s citovo chladným otcom, no pod ochrannými krídlami pôvabnej a nadanej staršej sestry Maeve. K sestre ho viaže pevné puto. Ich detstvo plynie príjemne a predvídateľne pod ostražitými pohľadmi portrétov pôvodných majiteľov domu, kým si otec jedného dňa neprivedie Andreu, vdovu s dvoma dcérami. Onedlho sa s ňou ožení.. Jej pričinením napokon Danny a Maeve prídu o milovaný domov a životnú istotu. Nevyrovnajú sa s tým ani potom, keď sa osamostatnia, a trauma z detstva ich prenasleduje celé desaťročia.Súrodenci sa pravidelne vracajú na miesto, kam nemajú prístup, a márne klopú na zamknuté dvere minulosti. Neprítomnosť matky je príčinou ich vynúteného vyhnanstva a ovplyvňuje ich väčšmi než ľudia, ktorí sú súčasťou ich dospelého života.Zdá sa, že raj detstva je navždy stratený. No jedného dňa osud nanovo zamieša karty...Holandský dom je príbeh o rodine, láske, zrade, zodpovednosti a obeti, o mocných putách času a citovej závislosti od miest, ktoré nás celý život magicky priťahujú. (knihydobrovsky.cz)

Táto krásne ilustrovaná kniha vaše deti naučí prvé slovíčka týkajúce sa domu vďaka skrytým okienkam v rôznych miestnostiach - v obývacej izbe, v kuchyni, v kúpeľni - a v záhrade. Pestré aktivity, ako je tvorenie dvojíc, usporadovanie písmen, objavovanie siluet či priraďovanie slov k obrázkom, budú vaše deti baviť. Navyše sa prostredníctvom textov v okienkach naučia prvé pojmy a frázy. Vrhnite sa s nami do učenia! (knihydobrovsky.cz)

Danny žije na predmestí Filadelfie v impozantnom Holandskom dome, ktorý po smrti majiteľov kúpil jeho otec, podnikateľ s nehnuteľnosťami. Vyrastá bez matky, s citovo chladným otcom, no pod ochrannými krídlami pôvabnej a nadanej staršej sestry Maeve. K sestre ho viaže pevné puto. Ich detstvo plynie príjemne a predvídateľne pod ostražitými pohľadmi portrétov pôvodných majiteľov domu, kým si otec jedného dňa neprivedie Andreu, vdovu s dvoma dcérami. Onedlho sa s ňou ožení.. Jej pričinením napokon Danny a Maeve prídu o milovaný domov a životnú istotu. Nevyrovnajú sa s tým ani potom, keď sa osamostatnia, a trauma z detstva ich prenasleduje celé desaťročia. Súrodenci sa pravidelne vracajú na miesto, kam nemajú prístup, a márne klopú na zamknuté dvere minulosti. Neprítomnosť matky je príčinou ich vynúteného vyhnanstva a ovplyvňuje ich väčšmi než ľudia, ktorí sú súčasťou ich dospelého života. Zdá sa, že raj detstva je navždy stratený. No jedného dňa osud nanovo zamieša karty... Holandský dom je príbeh o rodine, láske, zrade, zodpovednosti a obeti, o mocných putách času a citovej závislosti od miest, ktoré nás celý život magicky priťahujú. (patro.cz)

Román Dom prízrakov (1931) žánrovo kombinuje detektívku s okultným hororom. Súkromný detektív Den prichádza na prosbu svojho priateľa Freda Podbereského na pohraničie v Podbereží do jeho paláca, v ktorom "straší". V jednej z komnát dochádza k nadprirodzeným úkazom: počuť v nej stony, zjavujú sa obrovské nenávistné zelené zrenice, neviditeľná ruka zovrie hrdlo obete... Zakrátko počas špiritistickej seansy dôjde aj k záhadnému úmrtiu. Pomôže prípad vyriešiť znalosť okultných náuk, alebo racionálne detektívne vyšetrovanie? Román Dom prízrakov je založený na skutočnom kriminálnom prípade rodiny Potockých, ktorý Wotowski sám vyšetroval. Samozrejme, dofabuloval detektívnu záhadu strašidelnej komnaty a primiešal aj okultné ingrediencie. (patro.cz)

Film na DVD - Dom Hemingway (Jude Law) je charismatický chlápek, výbušný jako ruční granát s uvolněnou pojistkou.Po dvanácti letech vězení se vrací do ulic Londýna, aby si vzal, co mu náleží za to, že celou dobu držel jazyk za zuby. Dom Hemingway (Jude Law) je charismatický chlápek, výbušný jako ruční granát s uvolněnou pojistkou. Po dvanácti letech vězení se vrací do ulic Londýna, aby si vzal, co mu náleží za to, že celou dobu držel jazyk za zuby. S oddaným přítelem Dickiem (Richard E. Grant) se Dom chystá navštívit svého bosse Fontaina (Demián Bichir), aby se přihlásil o svou odměnu. Ovšem alkoholem a drogami poháněné Domovo ego se rozhodlo, že to, co ztratil, nemůže být vykoupeno. Jedna autonehoda a jedna femme fatale ovšem později zcela změní Domovo uvažování. (alza.cz)

Cider - nealkoholické, ochucené a cider, plech Změna barevného stylu šablony pro potraviny Cider F. H. Prager nealko Zázvor, 6× 0,33 l plech Cider F. H. Prager se vyrábí z jablek původem z Moravy a Velké Británie, které společně vytváří typickou sladkokyselou chuť s náznakem hořkosti. Byliny se přidávají přímo do kvasné nádoby s nápojem, který touto technologií získá specifickou chuť. Cider s příchutí zázvoru je nefiltrovaný, takže se zachová barva i chuť moštu. Je bez alkoholu a neobsahuje barviva, konzervanty ani aromata. Balení obsahuje 6 plechovek cideru. Klíčové vlastnosti F. H. Prager nealko cideru Cider F. H. Prager s příchutí zázvoruMá sladkokyselou chuť s hořkými tónyNefiltrovaný a bez alkoholu Z... (alza.cz)

Dom Samuel v úvodu této "rozpravy o prokazování milosrdenství" napsal: Jako křesťan chci promluvit o tom, co nás oslabuje: naše chabá víra v křesťanskou rodinu, v níž děti vyrůstají a nalézají svou rovnováhu; náš zmatek pramenící z nespravedlivých činů některých kněží; nedostatek upřímnosti, pomluvy a křivá obvinění; naše malověrnost, když přijde řeč na povolání, na řeholní či mnišský život. Budu hovořit i o tom, co nás nese: milost pevného života modlitby; umění předávat zkušenost; váha otcovství; schopnost odpouštět... Nečekejte ode mě přesný plán. Spíš vnitřní návaznost, jako když se v rozhovoru volně střídají témata podle přání účastníků. Nejprve položím základy. Člověk je povolán k setkání s Bohem (v kapitole Mezi dvěma absolutny). Poté se zastavím u současné společnosti a církve v kontextu morální krize (kapitola Křesťanská morálka: úzké dveře?). Rozeberu slogan "nulová tolerance" (Odložit strach) a povzbudím kněze (Křehkost kněží a síla milosti). Co nám poslouží v této souvislosti z náboženského hlediska? Dar zasvěceného života (Zasvěcená čistota: její cena a její boj) a řeholní život (Řeholní povolání: choulostivá otázka svobody), které se musíme naučit předávat (Umění učitele a žáka; Být závislý na otci, být závislý na Bohu). Tato kapitola ústí v duchovní rozuzlení problému díky milosrdenství a vzájemnému odpuštění. Což je téma ve skutečnosti probíhá jako hlavní vlákno celým textem. Nakonec problém nahlédneme z perspektivy církve (Údy jednoho Těla) a zakončíme dvěma kapitolami týkajícími se vnitřního života (Zdrávas, Maria, …nyní… a "Nauč nás modlit se"). Předmluvu napsal kardinál Dominik Duka (knihydobrovsky.cz)

Šesť mesiacov po uzatvorení prípadu sériových vrážd spod Zobora sa policajný vyšetrovateľ Leo Legen vracia do terénu. Vážne zranenia, ktoré utrpel pred pol rokom, sú zahojené, pred menom mu svieti vyššia hodnosť a na stole má nový prípad. Telo mladého dievčaťa, ktoré sa našlo ukryté pod hromadou lístia v Huntáckej doline, svedčí o násilnej smrti. Vyšetrovanie zločinu sa ešte ani poriadne nerozbehne, keď sa Leovi za záhadných okolností stratí dcéra, ktorá sa s priateľmi vybrala na výlet. Vyšetrovateľ sa s kolegami z nitrianskej kriminálky púšťa do divokého pátrania v oboch prípadoch zároveň. Komu dá prednosť - neznámemu mŕtvemu dievčaťu, alebo vlastnej dcére? Vyhrá v ňom policajt, alebo otec? Neľútostná naháňačka s časom a falošnými stopami zatiaľ naberá životu nebezpečné obrátky, ktoré môžu byť pre mnohých osudné... (knihydobrovsky.cz)

Od roku 1746, kdy vyšla poprvé, neopouští kniha Augustina Calmeta o zjeveních žebříček bestsellerů. I přesto lze tvrdit, že nebyla nikdy doceněna; právě proto vychází tato komentovaná studie, která toto dílo nabízí českému čtenáři v perspektivě své doby i dneška. Kardinála Calmeta upoutaly zprávy o maďarských a slovanských upírech a pustil se do jejich zkoumání. Nashromáždil tak pozoruhodné množství dokladů o podobných jevech téměř s celé tehdejší Evropy a pro srovnání prostudoval i mnoho starých pramenů. Odmítal všechno, co považoval za výtvor místních pověr, ale zároveň prověřoval vše, co se vztahovalo k otázce přežití po tělesné smrti. Jednotlivé projevy dokumentoval na 150 více méně přesných případech, čímž položil základ k výzkumu klinické smrti. Jeho výsledky jej v největší pravděpodobností dovedly i k přijetí myšlenky reinkarnace, o které však z pochopitelných důvodů nemohl hovořit otevřeně. V podstatě dodržel moderní vědeckou metodu: vyhnul se vlastním závěrům a konečný soud nechal zcela na čtenáři. Tato kniha je volným doplněním publikace Jaromíra Kozáka nahlédnutí za oponu smrti, která mapuje vývoj v poznání klinické smrti v Evropě za posledních 300 let a současně předkládá i východisko k dalšímu nabývání poznatků s využitím schopností, které dřímají v každém z nás. (knihydobrovsky.cz)

Antológia poviedok desiatich súčasných čínskych autorov (A-čcheng, Cung-pchu, Čchen Ťien-kung, Kao Siao-šeng, Liou Sin-wu, Lu Wen-fu, Ma Jüan, Mo Jen, Šen Žung, Wang Meng) z obdobia 1979 – 1985. Ich texty odrážajú osobné tragédie z obdobia prenasledovania inteligencie koncom 50. rokov, kultúrnej revolúcie a tiež spoločenské zmeny v čase ekonomických reforiem. V tomto období sa zrodila tzv. literatúra rán a literatúra hľadania koreňov, ktoré boli umeleckou odpoveďou na zásadné zmeny, ktorými čínska spoločnosť prechádzala. Výber zostavila a preložila Anna Doležalová (1935 – 1992), jedna zo zakladateliek slovenskej sinológie. (knihydobrovsky.cz)

Román Dom prízrakov (1931) žánrovo kombinuje detektívku s okultným hororom. Súkromný detektív Den prichádza na prosbu svojho priateľa Freda Podbereského na pohraničie v Podbereží do jeho paláca, v ktorom "straší". V jednej z komnát dochádza k nadprirodzeným úkazom: počuť v nej stony, zjavujú sa obrovské nenávistné zelené zrenice, neviditeľná ruka zovrie hrdlo obete... Zakrátko počas špiritistickej seansy dôjde aj k záhadnému úmrtiu. Pomôže prípad vyriešiť znalosť okultných náuk, alebo racionálne detektívne vyšetrovanie? Román Dom prízrakov je založený na skutočnom kriminálnom prípade rodiny Potockých, ktorý Wotowski sám vyšetroval. Samozrejme, dofabuloval detektívnu záhadu strašidelnej komnaty a primiešal aj okultné ingrediencie. (knihydobrovsky.cz)

Viacnásobná finalistka súťaže Anasoft litera a známa herečka Zuzana Cigánová, autorka úspešných noviel Šampanské, káva, pivo; Špaky v tŕni a Aksál, prichádza s novým románom o ľuďoch a ich románikoch. Dosť dobrý dom je jeden obyčajný paneláčik s ľuďmi ako my. Je o susedských vzťahoch, o láskach a sklamaniach, o dobre a zle, o všednosti i nevšednosti dní. V originálne vyrozprávaných príbehoch manželiek a manželov, rodičov a detí, priateľov a milencov sa dozaista nájde každý z nás. (knihydobrovsky.cz)

Ju trápi materstvo, on sa neúspešne borí s novým románom. No problémy, o akých sa im ani nesnívalo, ešte len prídu... Spisovateľ Martin Lutziak sa s manželkou Zuzanou a dvoma malými deťmi presťahuje z rušnej Nitry do nenápadnej stredoslovenskej obce Kriváň. Manželom neprekáža, že v ich novom príbytku kedysi umreli štyria ľudia - z duchárskych historiek predsa dávno vyrástli. Sotva sa však do domu nasťahujú, začnú sa diať zvláštne veci. Prebúdzajú sa tiene minulosti, ktoré mali ostať navždy pochované. A život mladej rodiny už nikdy viac nebude ako predtým... Zuzana už dávno vedela, aký zavádzajúci je pojem „materská dovolenka". Akáže dovolenka! Byť doma s deťmi sama, to nemá s oddychom nič spoločné. Je to robota, dokonca viac než to. Hotová rehoľa. Najmä keď sa vám muž túla po Slovensku a vy ste na všetko sama. Je to o nervy. Je to akoby vás spúšťali do studenej čiernej jamy, čoraz hlbšie a hlbšie a vy si idete pľúca vykričať, no nikto nepočúva... (patro.cz)