Praha alfonse muchy - jan boněk

Když se Alfons Mucha procházel v Paříži po bulváru St. Michel, zastavovala se auta a lidé mu tleskali. Jeho ateliér byl na přelomu 19. a 20. století centrem společenského života. Navštěvovaly ho světoznámé osobnosti, Sarah Bernhardtová, Anatole France, Paul Gauguin nebo vynálezci kinematografu bratři Lumiérové. Zvlášť vítaným byl ředitel pařížské hvězdárny, parapsycholog, mystik a esoterik Camille Flammarion, se kterým Mucha alespoň jednou týdně probíral svá oblíbená témata: tajemství mimosmyslového vnímání a podstatu tzv. automatického psaní. Byl bohatý, oceňovaný v Evropě i Americe - a přesto nespokojený. Stále hledal smysl svého uměleckého života. V roce 1910 se vrátil tento tvůrce jedinečného uměleckého stylu do Prahy. Chtěl naplnit svůj sen a sloužit vlasti. Hned po příjezdu byl doslova šokován: téměř celá pražská kulturní veřejnost se postavila proti jeho nabídce podílet se na výzdobě Reprezentačního domu. Jeho jedinečný talent v Čechách překážel. Mucha ovšem prosadil vlastní představu a v Primátorském salonku odevzdal své nejvýznamnější dílo. Jeho umělecký triumf, dvacetidílná Slovanská epopej, se mu stal vítězstvím i prohrou zároveň, když Josef Čapek za všechny žárlivce předpověděl její osud ironickou otázkou: "Kam s ní?" Dnes je Alfons Mucha fenoménem. Tak tomu nebylo ale vždy - jeho okno v katedrále sv. Víta na Pražském hradě naplněné křesťanskou mystikou bylo ohroženo, a dokonce mělo být odstraněno. Naštěstí dnes patří tato vitráž k nejvzácnějším uměleckým pokladům katedrály. V posledním období svého života zažil Mucha v Praze pocty i propady až na dno. Tušil ovšem, že odevzdal dílo, které zůstane zapsáno v dějinách umění. (knihydobrovsky.cz)

Karlstein ist die bedeutendste Burg in Böhmen und wird wohl zu den großartigsten Burgen in ganz Europa gezählt. Wenn man jedoch anfängt, sich mit der Geschichte dieser Burg eingehender zu beschäftigen, dann wird man sicherlich eines Tages feststellen müssen, dass Kaiser und König Karl IV. im Falle dieses Baues kein Interesse an einer eventuellen Publizität hatte. Es scheint fast so, als ob er den Wunsch gehabt hat, dass diese Burg für die breite Öffentlichkeit unsichtbar ist. Er konnte eigentlich keinen weniger geeigneten Platz für deren Aufbau auswählen. Von den umliegenden Hügeln aus schaute man fast in sein "Schlafzimmer" hinein. Von seiner Beziehung zu der Burg zeugt auch die Tatsache, dass er bei der Grundsteinlegung abwesend war. Die ansonsten redseligen Chronisten sind im Falle von Karlstein rätselhaft schweigsam. Obwohl dieser Bau finanziell sehr anspruchsvoll war, weiß man fast nichts von seiner Geschichte. Und auch das Vorhaben, warum die Burg errichtet wurde, ist uns unbekannt. Die knappe Nachricht darüber, dass sich Karl IV. zum Ziel gesetzt hatte, nach dem Vorbild französischer Könige eine Sommerresidenz aufbauen zu lassen, wenn manche Wände bis sieben Meter dick waren, scheint auch zweifelhaft zu sein. Und so bleibt schließlich als einzige Sicherheit die Tatsache, dass von Anfang an damit gerechnet wurde, hier den wertvollen Schatz - die Reliquien - aufzubewahren, deren Verwalter von der geschichtlichen Tradition her unanfechtbarer Herrscher des Heiligen Römischen Reiches war. Infolge verhängnisvoller historischer Umstände war der Reichskrönungsschatz innerhalb der Burgmauern nur wenige Jahrzehnte untergebracht. Die böhmischen Krönungskleinodien dagegen, mit deren Unterbringung hier Karl IV. nie gerechnet hatte, verbrachten auf der Burg mehrere Jahrhunderte, verborgen hinter vielen Schlössern. Die Burg Karlstein ist ein Ort vieler Geheimnisse. Den Schleier von manchen zu lüften, war das Ziel des vorliegenden Buches. (knihydobrovsky.cz)

Kniha z edice Praha esoterická věnovaná Korunovačním klenotům Království českého. Německá verze. (knihydobrovsky.cz)

Karlštejn je nejvýznamnějším hradem v Čechách a pravděpodobně jedním z nejznámějších v Evropě. Začnete-li se ale jeho historií zabývat podrobněji, zákonitě zjistíte, že císař a král Karel IV. právě v případě této stavby nestál o publicitu. Jako by si přál, aby to byl hrad pro veřejnost neviditelný. I jindy upovídaní kronikáři jsou v případě Karlštejna přímo tajemní. Neznáme ani rok jeho založení. Přestože to byla stavba mimořádně nákladná, o její historii nevíme téměř nic. Samozřejmě ani o záměru, proč byl vznikla. Vzácná informace o tom, že cílem Karla IV. bylo postavit si po vzoru francouzských králů letní sídlo, když některé stěny dosahovaly tloušťky téměř sedmi metrů, je nedůvěryhodná. Stejně tak není v historických pramenech doloženo, že Karlštejn měl být hradem sv. grálu. A tak nakonec jedinou jistotou zůstává, že od počátku počítal s umístěním nejvzácnějšího pokladu, říšských svátostin. Jejich správce byl z historické tradice nezpochybnitelným vládcem Svaté říše římské. Jenže shodou neblahých okolností říšský korunovační poklad pobyl ve zdech hradu pouze několik desetiletí. Oproti tomu české korunovační klenoty, s jejichž uložením zde ale Karel IV. nikdy nepočítal, vydržely za mnoha zámky dokonce několik staletí. Hrad Karlštejn je místem mnoha tajemství. Odhalit některá z nich bylo cílem této knihy. (verze v anglickém jazyce) (knihydobrovsky.cz)

Eine, seit mehr als hundert Jahren nicht mehr existierende Stadt, und dabei handelte es sich um eines der bedeutendsten und ganz bestimmt auch ältesten Zentren des Judentums in Europa. Der Legende nach legten es die Israeliten hier an, nachdem ihr legendärer Tempel in Jerusalem zerstört worden war, damit Prag ihr Mutter Prag, Stadt und Mutter in Israel, wird. Ab dem XVI. Jahrhundert vereinfacht als Jüdisches Ghetto bezeichnet, das Mitte des XIX. Jahrhunderts zum fünften Stadtviertel umgewandelt wurde. Zu Ehren von Kaiser Josef II. erhielt es den Namen Josefstadt und entwickelte sich schließlich zur Zufluchtsstätte für die Prager Armut. Die ursprüngliche Lokalität begrenzte auf der einen Seite das Moldauer Ufer, auf der anderen Seite dann die streng bewachte Grenze der Prager Altstadt. Auf dieser nicht allzu großen Fläche, die kaum 93 000 Quadratmeter überschritt, gab es vielleicht an die dreißig Straßen, zwei kleinere Plätzchen, die man nur aus Gewohnheit "Stadtplatz" zu nennen pflegte, ein Palais, einige hunderte, mannigfaltig miteinander verbundene Häuser und logischerweise auch Synagogen sowie einen bis heute berühmten Friedhof. Es war ein Ort voller Rätsel und Geheimnisse auf engstem Raum. Die Prager Judenstadt erlebte hautnah Aufstieg und Verfall, sie musste wiederholt Pogromen christlicher Nachbarn, der Plünderung durch fremde Heere, verhängnisvollen Bränden und Hochwasser widerstehen. Mehrmals wurde die ansässige Bevölkerung von der Pestseuche fast ausgerottet, ein anderes Mal war sie gezwungen, aus der Stadt und aus dem Lande wegzuziehen. Dennoch erholte sich die Judenstadt immer wieder aufs Neue und auch an der Ausübung ihrer Religion hielten die Bewohner unvermindert fest. Ende des XIX. Jahrhunderts fand Prag an der "Modernisierung" Gefallen und nach dem Vorbild von Paris, wo das historische Zentrum Boulevards sowie einer Luxusverbauung hatte weichen müssen, bewilligten die Prager Ratsherren eine gemäßigtere Variante solch eines Assanierungsplanes, der einem dennoch kalte Schauer über den Rücken jagt. Dieser Plan bedeutete letztendlich die Vernichtung des altertümlichen und für manche abscheulichen, aber nichtsdestoweniger an Zauber und Esoterik reichen Ghettos. Bis auf wenige Bauten verschwand es von der Erdoberfläche.Wem wäre damals in den Sinn gekommen, dass mit jedem einzelnen abgerissenen Haus auch ein wesentlicher Teil unserer Geschichte unwiederbringlich verloren geht? (knihydobrovsky.cz)

La baroque, nepravidelná perla. Skutečně příznačné označení pro umělecké období, kterému dala jméno. Symbol nadpozemské krásy, zázrak barev a umění architektů, kterým se dokonalostí podařilo oslovit chudáky i krále. Věřící se už nemuseli krčit v románských bazilikách, obávat se budoucnosti v mystickém temnu gotických katedrál nebo se hledat v obtížně čitelné renesanci. O tom všem je barokní Praha. Její návštěvníci se vzácně shodují, že s příchodem do města mají pocit vzácného porozumění. Jakoby naráz se stali jeho součástí. Zatímco jiná města skrývají svoji tvář v mlze a mlčení, město nad Vltavou září jedinečnou krásou, kterou sem přineslo několik generací stavitelů, původem z nevelké oblasti na severu Itálie. Stačilo jim jen několik desetiletí, aby v 17. století stvořili jedinečný architektonický sloh, který je v mnohém srovnatelný s nejvelkolepějšími stavbami Říma. Barokní duše Prahy se zrodila z tragických rozporů třicetileté války, ovšem zdaleka není tak náboženská, jak zněla původní objednávka církevních řádů a zahraniční šlechty. Z osudového konfliktu se zrodilo umění, stále častěji obdivované a uznávané jako jedinečný fenomén: české baroko. (knihydobrovsky.cz)

La baroque, nepravidelná perla. Skutečně příznačné označení pro umělecké období, kterému dala jméno. Symbol nadpozemské krásy, zázrak barev a umění architektů, kterým se dokonalostí podařilo oslovit chudáky i krále. Věřící se už nemuseli krčit v románských bazilikách, obávat se budoucnosti v mystickém temnu gotických katedrál nebo se hledat v obtížně čitelné renesanci. O tom všem je barokní Praha. Její návštěvníci se vzácně shodují, že s příchodem do města mají pocit vzácného porozumění. Jakoby naráz se stali jeho součástí. Zatímco jiná města skrývají svoji tvář v mlze a mlčení, město nad Vltavou září jedinečnou krásou, kterou sem přineslo několik generací stavitelů, původem z nevelké oblasti na severu Itálie. Stačilo jim jen několik desetiletí, aby v 17. století stvořili jedinečný architektonický sloh, který je v mnohém srovnatelný s nejvelkolepějšími stavbami Říma. Barokní duše Prahy se zrodila z tragických rozporů třicetileté války, ovšem zdaleka není tak náboženská, jak zněla původní objednávka církevních řádů a zahraniční šlechty. Z osudového konfliktu se zrodilo umění, stále častěji obdivované a uznávané jako jedinečný fenomén: české baroko. (knihydobrovsky.cz)

Město, které již víc než sto let neexistuje, a přitom bývalo jedním z nejvýznamnějších a dozajista také nejstarších středisek židovského etnika v Evropě. Podle legendy sem zamířili Izraelité po zboření legendárního Jeruzalémského chrámu, aby se stalo jejich Matičkou Prahou, Městem a Matkou v Izraeli. Od 16. století zjednodušeně židovské ghetto, které se v polovině 19. století změnilo na pátou městskou čtvrť. Na počest císaře Josefa II. byla pojmenována Josefov, z něhož se ve finále vyklubalo útočiště pražské chudiny. (patro.cz)

Karl IV., römischer Kaiser und König von Böhmen, machte sich um den Ausbau zahlreicher monumentaler Bauten verdient, wobei sein Hauptaugenmerk dem St.-Veits-Dom auf der Prager Burg galt. Dieser Dom sollte ein Meisterwerk der Gotik werden - eine aus Stein gefertigte Verkörperung des Glaubens, Symbol Seiner königlichen Majestät, Sitz des Erzbischofs, Kultzentrum für die Schutzpatrone des Landes, Schauplatz feierlicher Krönungszeremonien, königliche und zugleich auch nationale Begräbnisstätte. Keine andere Kirche in Europa vereinigte in sich so viele Funktionen. Das Projekt des ersten Baumeisters des Domes, Matthäus von Arras, kam schon zu seiner Zeit einem Bauwunder gleich. Die ihm gestellte Aufgabe - den Stil der südfranzösischen Dome auf Prag anzuwenden - passte er unauffällig seinen eigenen Vorstellungen sowie den hiesigen Traditionen an. Peter Parler, sein Nachfolger, ging bei seinem Herangehen an das vor ihm liegende Arbeitspensum recht eigenwillig, dabei genial und aus architektonischer Sicht auch riskant vor, sodass er in Konflikt zu den damals anerkannten baulichen Regeln geriet. Kein Wunder also, dass noch im XXI. Jahrhundert dieser Dom im Herzen unserer Metropole, ursprünglich dem unbekannten sizilianischen Märtyrer Veit geweiht, den Betrachter mit seiner imposanten Vornehmheit sowohl aus der Ferne als auch aus der Nähe, aber auch mit seinem Inneren und Äußeren zu verblüffen vermag. Der Prager Dom ist weder der älteste, noch der baulich gewichtigste oder gar höchsten Dom in Europa. Seine Einmaligkeit ist in seiner umwerfenden Ausgewogenheit begründet. Die Gesamtlänge des Bauwerkes beträgt 124 Meter und die Breite des Transeptes erreicht imposante 60 Meter. Das Gewölbe erreicht eine Höhe von mehr als 33 Metern und der fast 100 Meter lange Südturm prägt sichtbar das charakteristische Panorama der Hauptstadt. Die heilige Domhalle vermag mehr als 8000 Personen zu fassen, die hier dem Wort Gottes lauschen können. (patro.cz)

The architectural style that changed the city Edifeces full of secrets of ingenious creators Prague - the jewel of Baroque culture (patro.cz)

Ein Baustil, der das Stadtbild veränderte. Bauten Bauten voller Rätsel Prag als Perle der Barockkultur (patro.cz)

Kresby Vladimíra Renčína (1941) patří k základním a zároveň nejtrvalejším hodnotám našeho národa a jsou pevně ukotveny v české kultuře. Přestože nejsou jednoduché, oslovují nejširší publikum. Renčína zná každý, prezident i popelář, univerzitní profesor i zemědělec. V tom je zároveň překvapivý. Když měl těsně po svých čtyřicetinách výstavu na Staroměstské radnici v Praze, přišlo přes 140 000 lidí. Zřejmě to bylo poprvé a asi také naposled, kdy se tato vznešená budova otřásala smíchy. V Návštěvní knize dodnes zůstaly tisíce podpisů a stovky vzkazů nadšených návštěvníků. Kniha, kterou držíte v ruce, je výsledkem výběru myšlenek, postřehů, ale i vzpomínání, které během mnoha let Vladimír Renčín napsal nebo řekl. Byl mnohokrát doslova přinucen mluvit na vernisážích svých výstav i výstav svých přátel, tu a tam dal rozhovor spřízněnému novináři, neubránil se rozhlasovému reportérovi, případně ho vtlačili před televizní kameru, aby s ním natočili třeba pořad z cyklu GEN. Často to přineslo takřka detektivní pátrání po pramenech, protože s Vladimírem Renčínem jednoduše nelze dělat rozhovory na povel. Je o to cennější, že budou zachovány alespoň v této podobě. Vladimír Renčín má vlastnost všech mimořádných světových umělců: mnohdy o sobě pochybuje. A to přesto, že je za ním víc než dvacet tisíc kreseb publikovaných doma i v zahraničí, desítky knih, stovky výstav, dva večerníčky, divadelní hra i poštovní známka. Říká, že se uklidnil jen jedinkrát – to když otevřel jakousi zahraniční publikaci a tam v rejstříku objevil pěkně za sebou: Rembrandt – Rencin – Renoir. Krabice od bot je o tom, jak v náručí matky přežil v krytu bombardování Drážďan, o postavách, které ho provázely životem, a také o jeho osudové ženě, která se stala vzorem legendární Marie. Pokud jeho kresby máte rádi, po přečtení této knihy je budete mít ještě raději. (knihydobrovsky.cz)

Emperor and King Charles IV had many monumental edifices built, but paid special attention to the Cathedral of St. Vitus at the Prague Castle. He wanted it to be a Gothic masterpiece - a stone epitome of faith, the symbol of royal majesty, the see of the archbishop, the cult center of the land patrons, the place of royal crowning and the royal as well as national necropolis. No other church in Europe plays so many roles of great importance. The project of Matthias of Arras, the first architect of the cathedral, was literally one of the architectural wonders of that time. Commissioned to build a Gothic house of prayer in Prague modeled after cathedrals in Southern France, he inconspicuously modified the assignment according to his own ideas and local traditions. The approach of his successor Peter Parler was so distinctive, ingenious and yet architecturally risky that he fell afoul of backthen recognized rules. Looking at the cathedral, originally consecrated to the unknown Sicilian martyr Vitus and built in the heart of our capital city, from afar, up close and from inside, people are in awe of its impressive grandness even now in the 21st century. The Prague cathedral is not the oldest, largest or highest cathedral in Europe, but is unparalleled with its breathtaking balance. It is 124m long, 60m wide and over 33m high. The Southern Spire, which is almost 100m high, has become the landmark of the capital city. Over 8,000 people can hear the word of God inside this sacred place all at once. (patro.cz)

Praha a především Pražský Hrad se na konci 16. století staly evropským centrem nejen okultních věd, astrologie a alchymie, ale hlavně mezinárodní politiky, vědeckého bádání astronomů, lékařů a botaniků. Vůbec první hlavní město monarchie k sobě přitahovalo i nejslavnější umělce své doby: malíře, grafiky, sochaře i hudebníky. I když to bylo velmi krátké období, trvalo všeho všudy necelých 37 let, přesto se zapsalo do dějin evropské kultury zlatým písmem. Na začátku té hvězdné doby stál jediný muž. Snílek, samorostlý badatel, sběratel umění i přírodních zvláštností, velký podporovatel všeho tajemného ve světě kolem nás a hlavně mecenáš každého, kdo mohl rozšířit jeho poznání světa, císař Svaté říše římské, král český a uherský Rudolf II. Přenést sídlo habsburské monarchie z Vídně do Prahy bylo svým způsobem velmi odvážné. I když dodnes neznáme všechny důvody proč se císař Rudolf II. tak rozhodl, mnohé popisujeme v této knize. Především je jisté, že položení Hradu vysoko nad městem vyhovovalo jeho přecitlivělé duši. Měl tam svůj klid, vzdálen žárlivým bratrům i tureckému nebezpečí. Od prvních dnů na Hradě přestavoval a stavěl. Nebudoval reprezentační sídlo, ale depozitáře pro své sbírky. Nevíme přesně, kolik položek obsahovaly, jisté ale je, že kdyby zůstaly v Praze, byla by to skutečně skvělá kolekce. (knihydobrovsky.cz)

Kresby VLADIMÍRA RENČÍNA (1941) patří k základním a zároveň nejtrvalejším hodnotám našeho národa a jsou pevně ukotveny v české kultuře. Přestože nejsou jednoduché, oslovují nejširší publikum. Renčína zná každý, prezident i popelář, univerzitní profesor i zemědělec. V tom je zároveň překvapivý. Když měl těsně po svých čtyřicetinách výstavu na Staroměstské radnici v Praze, přišlo přes 140 000 lidí. Zřejmě to bylo poprvé a asi také naposled, kdy se tato vznešená budova otřásala smíchy. V Návštěvní knize dodnes zůstaly tisíce podpisů a stovky vzkazů nadšených návštěvníků. Kniha, kterou držíte v ruce, je výsledkem výběru myšlenek, postřehů, ale i vzpomínání, které během mnoha let Vladimír Renčín napsal nebo řekl. Byl mnohokrát doslova přinucen mluvit na vernisážích svých výstav i výstav svých přátel, tu a tam dal rozhovor spřízněnému novináři, neubránil se rozhlasovému reportérovi, případně ho vtlačili před televizní kameru, aby s ním natočili třeba pořad z cyklu GEN. Často to přineslo takřka detektivní pátrání po pramenech, protože s Vladimírem Renčínem jednoduše nelze dělat rozhovory na povel. Je o to cennější, že budou zachovány alespoň v této podobě. Vladimír Renčín má vlastnost všech mimořádných světových umělců: mnohdy o sobě pochybuje. A to přesto, že je za ním víc než dvacet tisíc kreseb publikovaných doma i v zahraničí, desítky knih, stovky výstav, dva večerníčky, divadelní hra i poštovní známka. Říká, že se uklidnil jen jedinkrát - to když otevřel jakousi zahraniční publikaci a tam v rejstříku objevil pěkně za sebou: Rembrandt - Rencin - Renoir. KRABICE OD BOT je o tom, jak v náručí matky přežil v krytu bombardování Drážďan, o postavách, které ho provázely životem, a také o jeho osudové ženě, která se stala vzorem legendární Marie. Pokud jeho kresby máte rádi, po přečtení této knihy je budete mít ještě raději. (patro.cz)

(patro.cz)

Úžasná Praha je výpravná obrazová publikace zachycující krásy hlavního města. Najdete v ní klasické dominanty, ale i neznámá zákoutí a poklady ukryté v útrobách pražských staveb. Každá kapitola se na Prahu dívá jinou optikou a dohromady skládají úžasný obraz historické a krásné, ale i omšelé a moderní pulzující metropole. Užijte si ojedinělé fotografie, které Prahu představují v tradičních, ale i velmi neobvyklých perspektivách a barvách. (knihydobrovsky.cz)

Úžasná Praha je výpravná obrazová publikace zachycující krásy hlavního města. Najdete v ní klasické dominanty, ale i neznámá zákoutí a poklady ukryté v útrobách pražských staveb. Každá kapitola se na Prahu dívá jinou optikou a dohromady skládají úžasný obraz historické a krásné, ale i omšelé a moderní pulzující metropole. Užijte si ojedinělé fotografie, které Prahu představují v tradičních, ale i velmi neobvyklých perspektivách a barvách. (patro.cz)

Nouzový stav. Jestli to bude trvat Devět a půl týdne, neboli 66 dní, tak napíšu nový erotický román, řekla spisovatelka kamarádce uprostřed nouzového stavu, který byl vyhlášen v pátek 13. března 2020. Ta prasárna na lidstvo se musí celá popsat! A ono to tak bylo. A tak tu máme nový román, který si nebere servítky. Co dělají tři kamarádky podnikatelky - Hana, Lucie a Betty, když je vyhlášen nouzový stav? Erotická novela ze současnosti nás zavede do Prahy během nouzového stavu na jaře 2020, kde sledujeme osudy tří kamarádek. Každá se s vnucenou izolací vyrovnává jinak, každá se snaží žít po svém, a taky v rámci možností prožívat lásku, sex a vést o tom rozhovory. Organizátorka eventů Betty objevuje svoji promiskuitu a užívá si to, zatímco Lucie, majitelka divadla s barem našla v Paříži svého pana Božského, amerického scénáristu, s nímž prožívá Lásku, která se ovšem neobejde bez přívlastků. Hana vrátila záhadného Kentaura zpátky do Nonstopu, angažuje se ve svém podniku s křišťálovými svítidly, kde nastala krize poté, co se zmařila velká zakázka pro Čínu, a ve svém osobním životě potkává samé pochybné existence, než se na scéně objeví šarmantní Ital. Autorka opět svoji novelu protkala úvahami nad politickými a společenskými procesy současnosti. (knihydobrovsky.cz)

Moderní praktický „průvodce do kapsy“ po pražských památkách doprovázený fotografiemi L. Sváčka.Turistický průvodce Prahou, který prostřednictvím deseti vhodně zvolených vycházkových okruhů seznamuje návštěvníky české metropole se všemi pamětihodnostmi "matky měst". Díky své přehlednosti, spoustě zajímavostí popsaných vsuvkami typu "víte, že...?", praktickému formátu 220 x 115 mm a nádherným barevným fotografiím Libora Sváčka se tento průvodce stává nepostradatelným společníkem zahraničních, ale i česky hovořících návštěvníků Prahy. Samozřejmostí je přiložená mapa centra města, plán metra a také letecké pohledy na Prahu opatřené popisky. (knihydobrovsky.cz)

Moderní praktický „průvodce do kapsy“ po pražských památkách doprovázený fotografiemi L. Sváčka. Turistický průvodce Prahou, který prostřednictvím deseti vhodně zvolených vycházkových okruhů seznamuje návštěvníky české metropole se všemi pamětihodnostmi "matky měst". Díky své přehlednosti, spoustě zajímavostí popsaných vsuvkami typu "víte, že...?", praktickému formátu 220 x 115 mm a nádherným barevným fotografiím Libora Sváčka se tento průvodce stává nepostradatelným společníkem zahraničních, ale i česky hovořících návštěvníků Prahy. Samozřejmostí je přiložená mapa centra města, plán metra a také letecké pohledy na Prahu opatřené popisky. (knihydobrovsky.cz)

Moderní praktický „průvodce do kapsy“ po pražských památkách doprovázený fotografiemi L. Sváčka.Turistický průvodce Prahou, který prostřednictvím deseti vhodně zvolených vycházkových okruhů seznamuje návštěvníky české metropole se všemi pamětihodnostmi "matky měst". Díky své přehlednosti, spoustě zajímavostí popsaných vsuvkami typu "víte, že...?", praktickému formátu 220 x 115 mm a nádherným barevným fotografiím Libora Sváčka se tento průvodce stává nepostradatelným společníkem zahraničních, ale i česky hovořících návštěvníků Prahy. Samozřejmostí je přiložená mapa centra města, plán metra a také letecké pohledy na Prahu opatřené popisky. (knihydobrovsky.cz)

Moderní praktický „průvodce do kapsy“ po pražských památkách doprovázený fotografiemi L. Sváčka.Turistický průvodce Prahou, který prostřednictvím deseti vhodně zvolených vycházkových okruhů seznamuje návštěvníky české metropole se všemi pamětihodnostmi "matky měst". Díky své přehlednosti, spoustě zajímavostí popsaných vsuvkami typu "víte, že...?", praktickému formátu 220 x 115 mm a nádherným barevným fotografiím Libora Sváčka se tento průvodce stává nepostradatelným společníkem zahraničních, ale i česky hovořících návštěvníků Prahy. Samozřejmostí je přiložená mapa centra města, plán metra a také letecké pohledy na Prahu opatřené popisky. (knihydobrovsky.cz)

Moderní praktický „průvodce do kapsy“ po pražských památkách doprovázený fotografiemi L. Sváčka.Turistický průvodce Prahou, který prostřednictvím deseti vhodně zvolených vycházkových okruhů seznamuje návštěvníky české metropole se všemi pamětihodnostmi "matky měst". Díky své přehlednosti, spoustě zajímavostí popsaných vsuvkami typu "víte, že...?", praktickému formátu 220 x 115 mm a nádherným barevným fotografiím Libora Sváčka se tento průvodce stává nepostradatelným společníkem zahraničních, ale i česky hovořících návštěvníků Prahy. Samozřejmostí je přiložená mapa centra města, plán metra a také letecké pohledy na Prahu opatřené popisky. (knihydobrovsky.cz)

Nouzový stav. Jestli to bude trvat Devět a půl týdne, neboli 66 dní, tak napíšu nový erotický román, řekla spisovatelka kamarádce uprostřed nouzového stavu, který byl vyhlášen v pátek 13. března 2020. Ta prasárna na lidstvo se musí celá popsat! A ono to tak bylo. A tak tu máme nový román, který si nebere servítky. Co dělají tři kamarádky podnikatelky - Hana, Lucie a Betty, když je vyhlášen nouzový stav? Erotická novela ze současnosti nás zavede do Prahy během nouzového stavu na jaře 2020, kde sledujeme osudy tří kamarádek. Každá se s vnucenou izolací vyrovnává jinak, každá se snaží žít po svém, a taky v rámci možností prožívat lásku, sex a vést o tom rozhovory. Organizátorka eventů Betty objevuje svoji promiskuitu a užívá si to, zatímco Lucie, majitelka divadla s barem našla v Paříži svého pana Božského, amerického scénáristu, s nímž prožívá Lásku, která se ovšem neobejde bez přívlastků. Hana vrátila záhadného Kentaura zpátky do Nonstopu, angažuje se ve svém podniku s křišťálovými svítidly, kde nastala krize poté, co se zmařila velká zakázka pro Čínu, a ve svém osobním životě potkává samé pochybné existence, než se na scéně objeví šarmantní Ital. Autorka opět svoji novelu protkala úvahami nad politickými a společenskými procesy současnosti. (patro.cz)

Popisy měst, veršované i prozaické, mají v latinské literatuře dlouhou tradici – jedná se o žánr pěstovaný napříč různými etapami evropské historie. Tato kniha přináší texty dvou zástupců tradičního žánru z přelomu 16. a 17. století, věnované hlavnímu městu Českého království. Oba autoři, Jan Hubecius ve své veršované skladbě Carmen continens descriptionem celeberrimae urbis Pragae (1591) i Bartoloměj Martinides v prozaické Descriptio amplissimae atque ornatissimae regiae urbis Pragensis (1615), věnují pozornost pražské historii, poloze, obyvatelstvu či významným památkám a nabízejí tak čtenáři jedinečný pohled na dobovou Prahu, jejíž podoba se vlivem různých okolností v průběhu následujících staletí výrazně proměnila. Na hranici mezi žánrovou idealizací a pečlivým popisem skutečnosti se v těchto dílech vyjevuje obraz slávy sídelního města českých králů, ale i záznam každodenního života obyvatel raněnovověké metropole v jejích historických kulisách. (patro.cz)

Kniha zahrnuje poválečnou dvouletkovou etapu, epochu socialistického historismu, "bruselskou" epizodu s návratem k funkcionalistickým tradicím, normalizační i brutalistní a postmoderní tendence. Nejnovějším trendům po roce 1990 a jejich reprezentantům je věnována téměř polovina knihy. Nedílnou součástí publikace je seznam objektů uspořádaný abecedně podle ulic, kde je možné nalézt požadovanou budovu a její data dle adresy. Text doprovází cca 200 černobílých fotografií V. Skaly, převážně fasád ze sledovaného období, podle možností je doplněn dobovými snímky a kopiemi plánů. (patro.cz)

Kniha cíleně vybírá pražské památky, kam obvykle míří kroky všech turistů, tedy Pražský hrad, Strahovský klášter, Chrám sv. Víta, Karlův most, Ungelt, Staroměstské náměstí a Staroměstský orloj, Židovské Město a další. K těmto nejnavštěvovanějším pamětihodnostem se zároveň váží staré pověsti, ze kterých jsme vybrali ty nejzajímavější.Půvaby Prahy tkví hluboko v její historii a v její nezaměnitelné atmosféře. Když jednou vstoupíte do jejích tajemných zákoutí, nedokážete se již z jejího magického objetí vymanit. Zamilujete se. Vnímáte ji všemi smysly. Mezi tóny pražských zvonů a zvonků možná zaslechnete z věže Pražského hradu i skřipky rytíře Dalibora. Na Karlově mostě se vám může klidně stát, že zavadíte o ten pravý kámen a odhalíte čarovný Bruncvíkův meč, určitě však na Staroměstské mostecké věži zahlédnete portrét odvážné lazebnice Zuzany. V kostele u Pražského Jezulátka pocítíte závan křídel sedmi strážných andělů a na Židovském Městě se stín obrovského muže z hlíny mihne kdesi za Staronovou synagogou. Socha knížete Václava na Václavském náměstí, ohnivý kostlivec nebo šílený holič v Karlově ulici ...ti všichni a mnohé další legendární postavy skládají poezii staré Prahy.Mystické tajemno a historickou náladu Prahy zachytil svými vynikajícími ilustracemi malíř a ilustrátor Jan Klimeš, jehož práce vychází a je známá především v zahraničí. (knihydobrovsky.cz)

V předcházející knize Před branami Prahy jsme se seznámili s východní částí okolí naší stověžaté matičky. Tentokrát budeme obcházet českou metropoli ze západní strany. Začneme na Zbraslavi, kde král Václav II. založil proslulý cisterciácký klášter Aula Regia. Dokonce zde mělo být pohřebiště přemyslovských panovníků, ale se smrští husitské revoluce vzal tento bohulibý záměr za své. Poté se vydáme za tajemstvím bájného Kazína a pokusíme se odpovědět na otázku, zda vůbec existoval. Ostatně v těch hodně dávných dějinách zůstaneme povětšinu našeho putování, které bychom bez valného přehánění mohli nazvat cestování časem. Není divu. Vždyť oblast na západ od Vltavy směrem k dnešnímu průmyslovému Kladnu bývala hodně dávno jádrem území kmene Čechů, jak to potvrzují archeologické vykopávky na hradištích v Budči nebo v Šárce. A ještě o mnoho let dříve vešla do dějin pravěké Evropy tajemná svatyně u Makotřas, záhadná mohyla v Rudné - Dušníkách, menhir ve Zbuzanech či nálezy z doby bronzové u Únětic. Navštívíme také místa spjatá s tragickými okamžiky našich dějin, ať už jde o Bílou horu nebo ves Lidice. Cestou potkáme četné proslulé osobnosti, například spisovatele Vladislava Vančuru, básníka Jaroslava Vrchlického, francouzského geologa Joachima Barrande, loupežníka Václava Babinského, malíře Mikoláše Alše, slavného "lovce orchidejí" Benedikta Roezla, druhého komunistického prezidenta Antonína Zápotockého, průkopníka moderní archeologie MUDr. Čeňka Rýznera či malířku Zdenku Braunerovou … Samozřejmě se dostane i na pověsti spojované třeba s jeskyní v Dalejském údolí, odkud vyhnal svatý Prokop čerty, se zříceninou hradu Okoře či se soutěskou v Divoké Šárce, kde prý bojechtivá děvčata nastražila past na dobrosrdečného siláka Ctirada. Zkrátka, máme se na co těšit. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Dva detektivní příběhy známého českého autora. V prvním se setkáváme s novoměstským rychtářem Jakubem Protivou z Protivce, který pátrá po tajemném vrahovi mladých žen. Jeho nečekanými pomocníky se stávají důvtipný františkánský mnich Blasius a prostořeká nevěstka Magdalena. Ve druhém příběhu Jakub Protiva z Protivce a mnich Blasius čelí řádění tajemného vampýra, kterého se bojí celé Nové Město pražské. Údajně jim má být zázračně oživlý irský alchymista, který má na svědomí vraždy a možná i zmizení cenné relikvie – zubu svatého Jeronýma. (knihydobrovsky.cz)

Kniha významného českého historika Jana Galandauera čtivě, ale současně zasvěceně přibližuje dějiny Národního památníku na Vítkově, tvořícího jednu z dominant Prahy. Autor vychází již od samotného vzniku myšlenky uctít zdejší husitské vítězství dne 14. července 1420 vybudováním Žižkova pomníku a líčí komplikovanou cestu jeho realizace (vznik spolku v roce 1882, odhalení pomníku až roku 1950). Zároveň se zabývá osudy velkolepé budovy Národního památníku, zamýšleného jako „legionářský panteon“ a místo posledního odpočinku prezidenta Masaryka, s jehož stavbou se započalo v roce 1928. Všechny plány však zmařila nacistická okupace a později komunistický převrat, kdy se památník stal na čas mauzoleem Klementa Gottwalda a pohřebištěm komunistických prominentů. Paralelně autor sleduje osudy hrobu Neznámého vojína i spory s ním spojené a své vyprávění, dokumentované četnými dobovými citáty a bohatým obrazovým materiálem, uzavírá v současnosti. Kniha je zajímavým přínosem k poznání novodobých českých dějin, jejichž běh se do značné míry odráží právě v osudech Národního památníku na Vítkově. Gigantická stavba vlastně nikdy nesloužila účelu, kvůli kterému byla vybudována, a spíše byla vždy zneužívána ve prospěch té či oné ideologie. Historie žižkovského památníku tak zrcadlí české dějiny 20. století v celé jejich složitosti a nejednoznačnosti. (patro.cz)

V době, kdy už ve vestfálských městech několik let jednali diplomaté válčících států o míru, vpadl do špatně chráněného Českého království švédský generál Hans Christoph Königsmarck a v létě 1648 směle zaútočil přímo na jeho srdce, Prahu. Při nočním přepadu překonal na západě pražské hradby a po krátkém boji ovládl Hradčany i Malou Stranu. Hradní sbírky a šlechtické paláce byly vypleněny. Průnik přes řeku se Švédům nezdařil, ale po příchodu posil se rozhořel těžký boj o zbylá pražská města (Staré a Nové Město). Ten se protáhl až do začátku listopadu, kdy se i v Praze dověděli, že v Münsteru a Osnabrücku byl uzavřen mír. Praha vytrvala a od vděčného císaře se dočkala řady odměn, na prvním místě dosud nevídaného množství nobilitací svých obránců. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Naše nejznámější pověsti mohou být pro většinu lidí spojeny s nudou školních lavic a povinnou četbou. Když se však pojmou zcela netradičně a fantazie autorova se nechá pracovat, mohou se z nich stát příběhy plné tajemství, romantiky, ale také krve, násilí a divokého sexu. Vydejte se na erotickou a dobrodružnou procházku historickou Prahou. Kněžna Libuše, Václav IV., Faust, ale také hříšná kurtizána, úchvatná lazebnice a mužní vojáci už na vás čekají… (knihydobrovsky.cz)

V době, kdy už ve vestfálských městech několik let jednali diplomaté válčících států o míru, vpadl do špatně chráněného Českého království švédský generál Hans Christoph Königsmarck a v létě 1648 směle zaútočil přímo na jeho srdce, Prahu. Při nočním přepadu překonal na západě pražské hradby a po krátkém boji ovládl Hradčany i Malou Stranu. Hradní sbírky a šlechtické paláce byly vypleněny. Průnik přes řeku se Švédům nezdařil, ale po příchodu posil se rozhořel těžký boj o zbylá pražská města (Staré a Nové Město). Ten se protáhl až do začátku listopadu, kdy se i v Praze dověděli, že v Münsteru a Osnabrücku byl uzavřen mír. Praha vytrvala a od vděčného císaře se dočkala řady odměn, na prvním místě dosud nevídaného množství nobilitací svých obránců. (patro.cz)

Dne 1. ledna 1922 vznikla tzv. Velká Praha. V následujících letech se k dosavadním pražským částem postupně přičlenilo 37 obcí. A stejně jako policejní strážníci vystřídali četnictvo, museli se detektivové zvyklí na vnitřní Prahu utkat se zločinem na zcela novém poli – místo do dlážděných ulic a kaváren vyrazit blátivou pěšinou mezi statky a vesnické chalupy. V deseti povídkách inspirovaných skutečnými případy, které dosud nebyly literárně zpracované, vyšetřuje zločiny trojice detektivů. Vrchní inspektor Budík je vynikající kriminalista, jenž zná vnitřní Prahu jako své boty, které zatvrzele odmítá vyměnit za cokoli vhodnějšího, co by se lépe hodilo do terénu jeho nového působiště, Velké Prahy. Těžce se smiřuje s tím, že byl s povýšením odsunut na okraj, zatímco vnitřní Prahu dostal nějaký legionář. Fakt, že své bohaté zkušenosti a zásluhy nasbíral za dob monarchie, mu kariérní postup usnadňuje asi stejně jako jeho manželka, bývalá hraběnka von Czákoly. Ani jeho dvě dcery mu starosti neubírají. Jak se vyrovná s novými poměry i s blížící se pohromou ve vlastní rodině? Budíkův přítel a bývalý kolega, nyní jeho podřízený obvodní inspektor Havlík je zkušený znalec pražského podsvětí a ještě zkušenější znalec a milovník žen. V kriminální branži už ho stěží co překvapí, avšak i on se dostane do nečekané situace, a to v osobním životě. Posledním z týmu je mladý policejní agent Nováček, který se velmi snaží, aby si své zařazení pod velení vrchního inspektora zasloužil. Sice postupně získává kriminalistické ostruhy a tu a tam se mu dostane i trocha uznání ze strany nadřízeného, avšak veškerá odvaha ho opouští, když si uvědomuje, že by se měl Budíkovi přiznat, že je v budoucnu možná bude spojovat víc než jen práce. Literární předloha k historickému krimiseriálu z 20. let minulého století, stylově navazujícímu na seriál Hříšní lidé Města pražského a Četnické humoresky. (knihydobrovsky.cz)

Hudební CD - V. K. H. Rovenský, A. Reichenauer, J. D. Zelenka, J. F. Fasch, A. Caldara Hana Blažíková - soprán, Kamila Ševčíková - alt, Tomáš Král, Marián Krejčík - baryton Collegium Marianum, uměleckávedoucí Jana Semerádová (na dobové nástroje) V bohatém hudebním životě Prahy první poloviny 18. století představ V. K. H. Rovenský, A. Reichenauer, J. D. Zelenka, J. F. Fasch, A. Caldara Hana Blažíková - soprán, Kamila Ševčíková - alt, Tomáš Král, Marián Krejčík - baryton Collegium Marianum, uměleckávedoucí Jana Semerádová (na dobové nástroje) V bohatém hudebním životě Prahy první poloviny 18. století představovala doba adventní a vánoční svébytnou kapitolu. Specifický repertoár spoluutvářela nejen samotná témata tohoto liturgického období (včetně výrazného prvku mariánské úcty), ale například i vlastní liturgické a hudební formy. V písních i figurální hudbě se tu najednou ozývala vedle latinyi čeština a do hudby pronikaly prvky lidové zbožnosti a kultury. Ty... (alza.cz)

Výpravná velkoformátová kniha zahrnuje poválečnou dvouletkovou etapu, epochu socialistického historismu, "bruselskou" epizodu s návratem k funkcionalistickým tradicím, normalizační i brutalistní a postmoderní tendence. Nejnovějším trendům po roce 1990 a jejich reprezentantům je věnována téměř polovina knihy. Nedílnou součástí publikace je seznam objektů uspořádaný abecedně podle ulic, kde je možné nalézt požadovanou budovu a její data dle adresy. Text doprovází cca 200 černobílých fotografií převážně fasád ze sledovaného období, podle možností je doplněn dobovými snímky a kopiemi plánů. (knihydobrovsky.cz)

Tradiční galerie, současný prostor, obraz a socha, artová kavárna, umění v ulicích a lidé, kteří o tom mají co říct. Kurátor vybírá to nejlepší, co umění dalo Praze. Zůstává co nejobjektivnější ve své subjektivitě a co nejpřehlednější ve své rozmanitosti. Ukáže vám Prahu tak, jak jste možná ještě žádné město neviděli. (knihydobrovsky.cz)

Úsměvné příhody z dlouholeté praxe našeho předního daňového odborníka. Proč jsme „berňáci, O šéfech nejvyšších, Jak jsme se radili, Jak se vařilo kafe, Jak se jezdilo na služební cesty, O lihových nápojích, Nápady daňových poplatníků, Rady, které jsem dostával i dával, to je jen výběr témat, která tato kniha obsahuje. Příběhy jsou doplněny půvabnými ilustracemi Miloslava Martenka. (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

Kolekce textů vychází především z empirické práce se statistickými daty a jejich vizualizace formou grafických a kartografických prvků. V úvodu jsou diskutovány současné trendy urbánních studií v kontextu výzkumu Prahy. První kapitola reflektuje dva důležité demografické procesy, které se podílejí na proměňování sociálního prostředí Prahy, demografické stárnutí a reprodukční chování mladých dospělých. Další kapitola se zaměřuje na specifické téma urbánních studií, na městskou kriminalitu. Následující dvě kapitoly vycházejí z konceptu sociálního prostředí, hodnotí transformaci dělnické čtvrti vnitřního města a roli mezinárodní migrace pro proměnu sídlištní lokality. Závěrečné tři kapitoly jsou lokalizovány do zázemí města a z různých perspektiv nahlížejí na proces lokalizace práce, komerční suburbanizace a koncept edge city. Mezi případovými studiemi se objevují pražské čtvrti Holešovice, Hůrka, Novodvorská, Ruzyně a několik suburbánních obcí v těsném zázemí Prahy. (knihydobrovsky.cz)

Hudební CD - Vivaldiho není třeba představovat, další jména (Caldara, Fasch, Tůma) jsou známa především milovníkům barokní hudby, s pozoruhodným dílem Reichenauera či Jiránka se i odborníci seznamují až v posledních letech, mj. prostřednictvím řady Hudba Prahy 18. století. Vivaldiho není třeba představovat, další jména (Caldara, Fasch, Tůma) jsou známa především milovníkům barokní hudby, s pozoruhodným dílem Reichenauera či Jiránka se i odborníci seznamují až v posledních letech, mj. prostřednictvím řady Hudba Prahy 18. století. Společným jmenovatelem všech těchto skladatelů je Praha; pro některé znamenala významnou část jejich umělecké dráhy, u jiných jen krátkou epizodu nebo přestupní stanici. Praha představovala tavící tyglík, v němž se setkávaly Drážďany, Vídeň, Neapol i Benátky, přetavovaly se tu vlivy ze všech významných hudebních center Evropy. V sálech výstavních šlechtických paláců tito skvělí hudebníci ku potěše svých pánů hráli vlastní komorní... (alza.cz)

Automobilová a motocyklová soutěž Malou dohodou, byla největším motoristickým podnikem organizovaným v meziválečném Československu a v jeho spřátelených zemích. Historicky první knižní publikace věnovaná této motoristické soutěži, jež se jela v září 1937 na trase Praha-Bratislava-Košice-Užhorod-Kluž-Bukurešť-Bělehrad, líčí přípravy a průběh této ojedinělé akce a přináší dosud nezveřejněnou startovní listinu i kompletní výsledky soutěže. Z Prahy odstartovalo 73 automobilů a 58 motocyklů, z nichž 9 mělo postranní vozík, v cíli v Bělehradě bylo klasifikováno 63 vozů, 40 sólových motocyklů a 3 sajdkáry. Není bez zajímavosti, že vítěze tohoto přes 2400 km dlouhého a týden trvajícího klání určila až závěrečná jízda zručnosti na vojenském cvičišti na předměstí Bělehradu. Poutavý příběh ilustruje 170 dobových fotografií, z nichž mnohé jsou publikovány poprvé. (knihydobrovsky.cz)

Hudební CD - Ještě dnes se před našima očima - a především pro naše uši - otevírají stále nové kapitoly z historie bohatého hudebního života barokní Prahy. Ještě dnes se před našima očima - a především pro naše uši - otevírají stále nové kapitoly z historie bohatého hudebního života barokní Prahy. O osobnosti Františka Jiránka, skladatele a houslisty v pražské kapele hraběte Morzina, donedávna tušilo jen několik nejzasvěcenějších. Teď poprvé se pro všechny milovníky staré hudby otevírá možnost poslechnout si reprezentativní výběr z jeho virtuosních koncertů. Na první poslech je zde zřejmá vivaldiovská inspirace (propojená ovšem s výraznými prvky české muzikality) - nikoli náhodou; Jiránek byl svým zaměstnavatelem poslán na studia do Benátek, kde byl jeho učitelem nejspíš sám Antonio Vivaldi, v té době Morzinův „maestro di musica in Italia”. Později našel Jiránek své působiště v Drážďanech, kde byla jeho další tvorba postupně formována galantním stylem a... (alza.cz)

Hudební CD - Praha prvních desetiletí 18. století žila přebohatým hudebním životem. Praha prvních desetiletí 18. století žila přebohatým hudebním životem. Notových pramenů se však zachovalo spíše poskrovnu a instrumentální hudba je v tom málu zastoupena ještě mnohem vzácněji. Sbírka koncertů Hora pomeridiana Jana Josefa Ignáce Brentnera, kterou poprvé v úplnosti naleznete na této nahrávce, představuje v dané oblasti naprostou raritu a je vůbec první známou v Praze tištěnou instrumentální hudbou domácího skladatele. Jeho první vydaným opusem však byla Harmonica duodecatomeria ecclesiastica (1716), sbírka duchovních árií. Se čtyřmi tištěnými sbírkami byl Brentner jednoznačně nejvydávanějším domácím skladatelem své doby. Díky inspiraci italským hudebním stylem se jeho díla úspěšně šířila i daleko za hranice; prostřednictvím jezuitských misionářů se dostala až na území dnešní Bolívie (!), kde se několik jejich opisů dochovalo dodnes. Brentner, ve své době... (alza.cz)

Audiokniha:,Z komentáře k LP 1018 4171 vydanému v Supraphonu v roce 1984 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: ....čím blíže docházíme ve svém putování k dnešnímu dni, tím více a naléhavěji se nabízejí nejen ve vyprávění, ale i v reálném pohledu obrazy jiné, dodnes patrné prostým okem na tváři města. Nejsou o nic méně patetické a monumentální - nikoli však už vždy vznosnými oblouky dějů a staveb, ale dramatičností i hrůzou, prudkostí i krásou historie nepříliš dávné. Její odlesk se ještě chvěje, ještě se zrcadlí a zaznívá ozvěnou tentokrát už ne na Vyšehradě, na Pražském hradě, v Karolinu či na mostě mezi Starým a Menším Městem pražským. Mám na mysli třetí a čtvrtý pořad v pořadí tohoto alba - reportáže Praha proletářská a Praha měšťácká. Tento čtvrtý soubor cyklu Prahou staletí nás přivádí k onomu rozhraní naší minulosti, kdy můžeme o starších dějích číst v podání dávných svědků a studiích současných historiků - ale o těch mladších dějích máme už řadu svědectví z úst i pera mužů a žen, které jsme ještě nedávno potkávali v ulicích Prahy, slyšeli jejich hlas v rozhlase a vídali jejich tváře v televizi a jejich statě, povídky či básně čítávali v tisku... (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Z komentáře k původnímu 2LP albu 1018 3051 vydanému v Supraphonu v roce 1982 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: První dvoudeskové album reportážních procházek předhistorickou Prahou, které vydal Supraphon v roce 1981, se setkalo s velkým ohlasem. Naplnilo totiž bohatě účel, pro který bylo připraveno a vydáno: stalo se suvenýrem pro ty návštěvníky Prahy, kteří žijí mimo hlavní město; bylo přijato jako moderní mluvená kronika, kterou si lze kdykoliv poslechnout, jako je možno kdykoliv otevřít knihu, a proto také jako výborná pomůcka při studiu historie a literatury; stalo se užitečným průvodcem pro ty, kteří se chystali do Prahy nejen na nákupy, nýbrž především poznat památná místa našich nejstarších i nejnovějších dějin. ...Naše putování Prahou staletou mělo zatím čtyři zastavení: na Vyšehradě jsme se zamyslili nad Prahou starých českých pověstí i nad Prahou křesťanských legend, na Hradčanech nad Prahou přemyslovskou a zejména nad velikou postavou českého krále Karla IV. Doba vlády jeho syna Václava IV. vede pražského poutníka z královského Hradu do ulic Staré Města, protože rozmarný král, zcela nepodobný slavnému otci, dával přednost rušnému životu kolem nově vybudovaného "králova dvora" v okolí starobylé ulice Celetné; ale právě tato skutečnost umožňuje osvětlit podrobně dobu předhusitskou plastickým vylíčením poměrů, které nezbytně vedly k husitskému revolučnímu hnutí. Tentokráte procházejí reportéři se svým mikrofonem kapli Betlémskou, vyprávějí o jejím vzniku, o kazatelském působení Mistra Jana Husa, i o tom, jak z místa, odkud mělo z vůle zakladatelů zaznívat slovo boží v jazyce českém, stávala se z vůle lidu politická tribuna...Reportážní vyprávění o Praze husitské začíná ovšem na vrchu Žižkově před dnešním Národním památníkem; neboť to je místo, odkud hnal husitský vojevůdce v roce 1420 s nevelkým houfcem svým mnohonásobnou převahu křižáckých vojsk přes Špitálské pole...Snaha ukázat, že naše dějiny nejsou jen pásmo zajímavých historek, nýbrž ustavičný, souvislý a vzrušující proces ideového zrání národa za stále patrnější účasti lidových vrstev, nositelů nejpokrokovějších tradic, vede autory k hlubšímu pohledu na jednotlivé vývojové etapy. Tak např. na dobu poděbradskou, kdy na královský trůn zasedl panovník českého původu, hlasatel míru mezi národy, který šířil a ve své politice uplatňoval myšlenky nové, smělé na svou dobu pokrokové. Reportéři si zvolili pro své sedmé zastavení druhé poschodí Prašné brány, která sice v době Jiříkově ještě nestála, ale která ve své nynější podobě umožňuje pohled na Prahu z doby Jiřího Poděbrad: na radnici, kde byl zvolen českým králem, na Týnský chrám, kam ho s jásotem doprovázely nesmírné zástupy, na královskou cestu, po které jezdíval z "králova dvora" na Pražský hrad a kudy bylo vezeno na Hrad jeho tělo, když zemřel, teprve jednapadesátiletý, k zármutku všech věrných Čechů. Osmé zastavení nemohlo být jinde než před Letohradem v Královské zahradě, kterému se dlouho říkalo Belveder, protože je nejkrásnějším dokladem renesance, která začala pronikat do gotické Prahy za Jagelonců a prvních Habsburků. Z nich zejména Rudolf II. přítel věd a umění, ale zároveň častá důvěřivá oběť podvodných alchymistů, astrologů a věštců, bývá pokládán za panovníka "pražského"; tento podivínský císař Prahu i miloval i proklínal, i budoval i zanedbával. Dějiny se řítí kupředu, i když se někdy zdá, že se čas vleče, že příliš dlouho trvá poroba, že utiskovaný lid se marně občas pozvedá k odporu osamělými akcemi, že příliš dlouho je temno nad celou vlastí, než se na konci osmnáctého století objeví první červánky obrození. Ale to už uslyšíme na dalších deskách alba Prahou století.... Dr. Vladimír Kovářík (knihydobrovsky.cz)

Jedná se o třetí vydání knihy JAN HUS, která na rozdíl od ostatních vydání obsahuje v příloze autentickou diskusi, která po napsání knihy v roce 1988 proběhla mezi signatáři Charty 77 na téma „Je Hus ještě aktuální?“ Této diskuse se zúčastnili M. Šimečka, M. Rejchrt, J. Zvěřina, Jan Šimsa a další. Na obálce knihy je použita reprodukce obrazu Alfonse Muchy Hus v Betlémské kapli. Kniha obsahuje 8 stránek ilustrací, např. z Richentalovy kroniky, stížný dopis českých pánů atd. (patro.cz)

Po příjezdu na letiště v Letňanech se vás ujme náš pilot, který vám vysvětli vše potřebné ohledně bezpečnostního připoutání v letadle a použití sluchátek v letadle, pro snazší komunikaci za letu. Před letem se s pilotem můžete domluvit, jakou lokalitu byste si rádi prohlédli. Poletíte letadlem Tecnam 2006 (adrop.cz)

Kniha - autor Eva Kantůrková, 460 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Jedná se o třetí vydání knihy JAN HUS, která na rozdíl od ostatních vydání obsahuje v příloze autentickou diskusi, která po napsání knihy v roce 1988 proběhla mezi signatáři Charty 77 na téma „Je Hus ještě aktuální?“ Této diskuse se zúčastnili M. Šimečka, M. Rejchrt, J. Zvěřina, Jan Šimsa a další. Na obálce knihy je použita reprodukce obrazu Alfonse Muchy Hus v Betlémské kapli. Kniha obsahuje 8 stránek ilustrací, např. z Richentalovy kroniky, stížný dopis českých pánů atd. (alza.cz)