Evangelium utrpení - søren aabye kierkegaard - e-kniha

eBook:,Spis Evangelium utrpení přináší v sedmi pojednáních zdůvodnění a rozbor utrpení, jimiž musí věřící v životě projít, neboť jsou křesťanům Novým zákonem (požadavky života) předurčena: nést svůj kříž, jít s ním sám a nést jej tak, aby byl lehký („rozkošný“). K tomu musí věřící, nechce-li se klamat, odumřít vlastní vůli (světu – za nějž se obyčejně člověk schovává a nejúčinněji tak niveluje svoji duši a poměr k Bohu). Věřící má Krista následovat. V základu všech Kierkegaardových spisů stojí člověk před Bohem vždy jako Jedinec a i zde, v této „radostné zvěsti utrpení“, apeluje dánský „revizor křesťanství“ na jeho význam: „Neví se možná, že se otroctví znovu zavádí, a odtrhnout se od něj působí ohromnou potíž! Toto otroctví nespočívá v tom, že jeden chce potlačovat mnohé (pak by si dal člověk pozor), ale že jedinci na Boha zapomínají a více se začínají bát množství lidí, kteří se ze strachu z lidí zase začínají bát jeden druhého. Tak se vytváří množství, jež se vzdává věčného šlechtictví každému povoleného – být jedincem!“ Cesta věřícího, jak je zmíněno několikrát ve spise, není těsná, naopak je cestou sama tíseň, a tíseň je: jak se jde! Víra by se neměla obrátit ani v lehkomyslnou „záruku“ boží milosti (kritika církve) ani v těžkomyslnost, musí být smělá: směle se odvažovat a směle důvěřovat…, neboť „přese všechny omyly a návody, je totiž pravda jen jedna, jen jedna jediná, jež je Cesta a Život, jen jeden návod, jenž člověka vede opravdově k životu skrze život…“ (knihydobrovsky.cz)

eBook:,„Uvnitř člověka je hlas věčnosti, jenž chce být slyšen, a aby došel sluchu, používá rámusu soužení. Když tedy pomocí soužení umlknou všechny vedlejší hlasy, uslyšíme tento vnitřní hlas.“ Kierkegaardův spis Ladění v zápasech utrpení se řadí k tzv. „křesťanským řečem“, přímému sdělení. V sedmi kapitolách rozebírá Kierkegaard radosti z různého druhu utrpení, které mění tíži života (viděno světsky) v lehkost (viděno křesťansky). Křesťan, který se vzdal své vůle (světského nazírání života: člověka-zvířete) se na všechno dívá obráceně, všechny pojmy chápe obráceně, protože se sám (jako křesťan) „obrátil“. O radostech z tohoto obrácení jsou tato životní ladění, nechť se týkají soužení, chudoby, neúspěchu aj. – Kniha vychází opět ve vynikajícím překladu česko-dánské znalkyně Kierkegaardových děl, paní Marie Mikulové Thulstrupové. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,V posledním roce svého života, roku 1855, píše Søren Aabye Kierkegaard dílo, které, jak říká, je psáno současníkovi. Nazývá jej „Okamžik“. Jedná se o soubor deseti takzvaných sešitů (poslední, desátý, byl vydán posmrtně), v nichž se dánský myslitel a filosof vypořádává jako „revizor křesťanství“ s „křesťanstvem“ – tedy s tím, co drží podobu křesťanství podle jména (s pokrytectvím) – co znivelovalo po dobu 1800let Kristovo učení (učení o životě), aby z něj učinilo pouhý žvást a frašku poplatnou lidské vychytralosti, kdy se stalo křesťanství světskostí „par excellence“! Autor děl: „Nácvik křesťanství“ či „Skutky lásky“ zde zaznívá ve svém posledním mohutném zápase jako polnice! Jako filosof užívá nejednou své sokratické ironie v boji s bezduchým sofismem – s bezduchým, hračkářským křesťanstvím, jejich kněžími a tzv. morálkou. Žádné učení se v dějinách nepřekroutilo do takové míry jako křesťanství (v žádném jiném učení nebylo však rovněž tolik možno – jako právě v křesťanství, skrze kategorický a kvalitativní rozpor mezi učením světa a pravými požadavky života, vzniknout tolika tzv. kacířům, jichž bylo „třeba“ odstranit pro „pokojné“ vydržování pokrytectví), neboť vstoupilo-li křesťanství v oficiálnost (křesťanství uznané státem – protimluv sám o sobě), bylo zapotřebí se vypořádat s jeho praktickým základem: s podstatou Ježíšova života, jeho učení – s jeho následníky – překroutit, či jak píše Kierkegaard, přidat ke vší lži slovíčko „křesťanský“. – Vypořádat se s učením, ustaveným nikoli v obláčcích metafyziky či náboženského snění (jak předvedla scholastika či tzv. zbožnost – a co dodnes považují lidé za křesťanství), nýbrž s učením udaném v mravním citu, v nezávislých požadavcích rozumu a svědomí každého jedince, které jdou přirozeně proti srsti a podstatě učení tohoto světa a jeho násilí (nesmyslu života). Odstranilo-li se křesťanství tím, že se stali v pokrytectví všichni křesťany (ve stejném duchu, považ! – jsme i všichni „svobodní“), pak již, pro uchování lži, postačilo jen dohlížet nad možnými výhonky pravdy – tu a tam se objevivšími, vzbuzující s dostatkem podezření, že to vše, co je profánní, je vůči pravdě sama lež, což nelze zadržet sebevětší armádou nejzaprodanějších lidí systému, kdy pravda (nechť má kdo o tomto pojmu sebepomatenější relativistickou představu) je nezávislá na přání či moci světa. Proto staví se hranice, posvěcuje se meč a dělo, vedou se tzv. svaté války, vydržují se armády kněží, vojáků, policistů, učitelů, trhají se lidé na kolech, mučí se, vykořisťují, zavádějí se inkvizice (vše zajisté v rámci daného pokroku, pořádku), platí se za loajálnost svým apologetům, špehům či katům a dalším lokajům (všichni zajisté navýsost vzdělaní); a stejně tak se podávají a prodávají lístky do nebe jako do kina (samozřejmě vše to „křesťansky“) – a pod slovem křesťanství opět křižují Krista. – Přiznávají se tím však nechtě, byť jinak to nejde, jak jsou vůči pravdě v její podstatě – při snaze ji odstranit – zcela bezmocní a bezbranní! Kierkegaardova slova jsou proto i nadále aktuální, i když si jej berou ve „vážnost“ opět i ti, kteří „do jisté míry“ učí „křesťanství“ (tedy živí se z křesťanství), kteří „do té míry“ jsou „křesťany“, neohrožují-li tím zároveň svého světského prospěchu, jde-li před, ba co více i za jménem nějaký ten titul světské důležitosti jako odznak Šelmy a její dvojakosti – že tedy ne zcela v očích jejich současníků je to z jejich strany nutné brát vážně! Vedle Chelčického a Tolstého, doplňuje Kierkegaard trojlístek myslitelů – apoštolů lidstva, kteří se nezávisle na sobě, a každý originálně, skrze dary svého ducha, ale rovněž i skrze oběť (bez níž není, obklopuje-li nás koukol, života a pravdy) zasloužili o to, že pozvedávají vědomí o životě, uchovávají nerozředěné požadavky rozumu, mravnosti, citu a víry nad onu vychytralost, hadovitost a lež. Kniha je pro přehlednost předkládána čtenáři v nejlepší možné sazbě, kterou umožňuje elektronický formát, aby se mohl na základě každého čísla Okamžiku dostat na příslušnou pasáž či odkaz v textu. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Které pokušení v sobě uzavírá všechna ostatní pokušení? Je to odstranění Boha, přestat být člověkem. Otročíme nejbídnějšímu poddanství šílenství, v nadbytku otročíme za jídlo a pití, v bohatství otročíme za peníze a sami sobě jsme prokletím, přirozenosti hnusem a pro pokolení jsme nákazou. Starost nakonec svou kořist pozře. Jako uschlé dřevo ve tmě svítí, jako světélka výparu čarují v mlhách, tak vypadá pro druhé ve třpytu své pozemské povýšenosti člověk bez Boha. Jeho já však nežije, jeho nejniternější bytost je strávena a vysáta ve službě nicotnosti. Je otrokem vychloubání v zajetí závratné světskosti a opuštěn Bohem přestává být člověkem. V nitru je jako mrtvý, ale jeho povýšenost nás obchází jako strašidlo – stále žije. Není to člověk, s kým mluvíš, když mluvíš s ním; v touze po povýšenosti se stal tím, k němuž lidé vzhlížejí a jako člověk znamená jen vlastní titul. Niterně je jenom prázdnota a nic, nicotnost, ale zůstává mu zdání, pomíjející zdání, jež nosí vyznamenání světské povýšenosti. Ó, může být hrozné vidět člověka v nízkosti a bídě, jak se k nepoznání změnil, a dívat se na ubohost, v níž skoro nepoznáváme člověka – ale hledět na světskou povýšenost a přitom poznat, že tu chybí člověk, je strašné. Může být hrozné vidět člověka, jak chodí jako stín své dřívější velikosti, ale vidět světskou povýšenost a v ní sotva stín člověka je hrozné. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,„Všichni víme, co je to nejvyšší, i dítě to ví, nejprostší člověk i ten nejmoudřejší, všichni víme, co je věc nejvyšší a všichni stejně, neboť to je, smím-li to tak říci, úkol, který je nám všem uložen. Za jednu tichou hodinku odstupu od zmatku života a světa to pochopí každý člověk. Při návratu bude stále chápat, dokud to bude v životě vypadat hezky; ale až začne zmatek, chápat přestane, nebo se ukáže, že chápal jen z odstupu. Sedět v pokoji, kde je tak docela ticho, že uslyšíme padnout i zrnko písku, a pochopit, co je věc nejvyšší, dovede každý, ale – řekněme obrazně – sedět v kádi, do které tlučou kotláři a stále myslit na věc nejvyšší, vyžaduje vyvinuté chápání, jinak se ukáže, že bylo jen předběžné, protože se sem nedostavilo. Křesťanství je nezřídka představováno v téměř změkčilé podobě jakési rozmazlené lásky. Všechno tu je jenom samá láska, šetři sám sebe, své tělo a krev, měj se dobře a buď bezstarostně šťastný, vždyť Bůh je láska a samá láska, o přísnosti se vůbec nesmí slyšet, všechno musí být jen volná řeč lásky a její bytost. V takovém pojetí je boží láska jen bájná a dětinská představa, Kristova podstata příliš zmírněná a změkčilá na to, aby mohla odpovídat pravdě, aby mohla být ,Židovi pohoršením a Řekovi bláznovstvímʼ.“ V šestém svazku Knihovny SAK, Skutky lásky, nazývá Kierkegaard svůj spis „několika křesťanskými úvahami ve formě proslovů“. Snad by bylo příhodné nazvat tyto úvahy rovněž bodavými, láskyplnými epištolami. Láska je zde pojmuta křesťansky, nikoli básnicky! Jak by se proto mohla nevyhnout možnému (lidskému!) pohoršení a nepochopení! Ve své předmluvě autor upozorňuje, a nikoli neprávem: „Tyto křesťanské úvahy jsou ovocem mnohého přemítání a mají být chápány pozvolna, i lehce; jistě budou velice těžké, kdyby je někdo jen zběžně a zvědavě pročetl. Jedinec se nejdříve rozhodne, chce-li nebo nechce-li je číst, a zvolí-li čtení, musí si laskavě rozmyslet, zdali se potíž a lehkost navzájem na vážkách chovají správně, takže křesťanství nebude nesprávně zváženo proto, že se nesnadnosti nebo lehkosti přitíží – jde o ,křesťanské úvahyʼ, proto nejednají o ,lásceʼ, ale o ,skutcích láskyʼ.“ Můžeme si jen přát, kvůli Bohu, aby se tato kniha a její myšlenky střetnuly s Jedincem, s jeho láskou, stejně jako aby poměr k lásce, není-li zcela naplněn, mohl být úsilím ještě více očištěn, nebo od základu znovu vzdělán. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Kniha Suďte sami!, s podtitulem „Ke zkušení sebe samého, doporučeno současnosti“, vyšla až zásluhou P. Chr. Kierkegaarda (bratra SAK) více jak dvacet let po autorově smrti. Oproti jiným spisům dánského revizora křesťanství je Suďte sami! vedeno ve smířlivém duchu. Touto smířlivostí, ústupkem, není zajisté myšleno (jaké případné nedorozumění), znivelování křesťanských požadavků. Kierkegaard vybízí k „pouhému“ DOZNÁNÍ (včetně sebe sama), zda jsme či máme právo, každý sám za sebe, nehledáme-li NEJPRVE Království boží, nazývat se křesťany! – Vybízí k vystřízlivění a pochopení pravého následování Krista a milosti ve vztahu k službě jednomu pánu. – Jak nekonečně náročný ústupek, jak nekonečně náročné „pouhé“ doznání! – Kniha vychází opět ve vynikajícím překladu česko-dánské znalkyně Kierkegaardových děl, paní Marie Mikulové Thulstrupové. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Kierkegaardův hlavní spis: „Nácvik křesťanství“, psaný pod pseudonymem Johannes Anti-Climacus, mající zdůraznit nejvyšší idealitu křesťanství, počíná citací z Mat. 11, 28: „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinutí.“ Avšak jaké nepochopení a nedorozumění, že ten, kdo zve, k nám nemluví z výsosti, nepodvádí nás jako světsky urozený, zajištěný člověk s přeplněnými sýpkami (nashromážděné v tomto světě nadto vždy jen z práce druhých – právě proto!), nýbrž jako ubohý, ponížený člověk – Ježíš, bůh, který nemá, kde by hlavu složil. Jaké nedorozumění, že ten, jehož se chce dovolávat „křesťanstvo“ (přirozeně jen ve formě zajištěného vítězství) nebo jehož chce chápat světské mudrlanství jako pouhý náboženský fenomén na „ose času“, je nikoli jen před dvaceti staletími, ale stejně tak i dnes ve svém důsledku považován, přijde-li se na věc, za společenského zločince, syna pouhého tesaře (tedy drzouna!, neurozeného člověka) rušícího zbožštěný „oficiální řád“. Věřit v takovouto pomoc, odmyslíme-li si prozatím světsky absurdnost této pomoci (chudý, pohrdaný volá k sobě všechny, aby jim pomohl, – natož se má k tomu ještě za boha, Syna božího), je z lidského hlediska samo o sobě prvotně k smíchu; a je-li to myšleno vážně: k pohoršení. A právě možnost pohoršení je ústředním předpokladem víry, paradoxem, možným skokem ze světa klamu („oficiálnosti“) v křesťanství (Království boží). Buď uvěříš, nebo se pohoršíš. Křesťanství separované od možnosti bytostného pohoršení (tzv. vítězící církev), a tedy abstrahované od následování (zápasící církve), není křesťanství – leda tak jeho čajová verze. V knize, která patří k tomu nejlepšímu z křesťanské literatury, upomíná Kierkegaard, že právě schopnost překonat možnost pohoršení vírou, nese s sebou ve všech staletích nutnost stát se bytostně současníkem Krista v jeho cestě, kterou je ponížení (ponížení jako bytostný kontrapunkt!). Lidé, příchylní družit se k vítězům, domýšlejí se však, že lze v křesťanství vynechat svoji časnost (a současnost s Ježíšem), v níž se zápasí pro pravdu. Pravda hledá se dnes v poznání (nejlépe bezbolestném, spekulativním, meditativním; v poznání, které nás nic nestojí, kde nic neriskujeme ze světskosti, kdy vyznáváme hrdě „pravdu“ jen z gauče, do jisté míry, která po nás vzhledem k Bohu a k bližním nic nevyžaduje a nestojí – maximálně tak chvilkovou „úvahu“), zatímco ona, pravda, spočívá v bytí, v každodenním „zápase“ o božství – v každodenním zápase, pohorší-li se člověk na ni, zradí-li člověk jako Jidáš Krista nebo se od něj rozuteče jako ona hrstka učedníků – či jej zapře jako Petr. Není to zápas myšlenkou vynucovaný, nýbrž s božím dopuštěním bezprostřední, protože stát se co jen člověkem, bude vždy vzbuzovat v hlavách lůzy nepřekonatelné pohoršení. Zbožštěný řád se naučil vidět v lidech kolečka svého soukolí, neboť „bohem“ se stalo samo soukolí. Cožpak se může stát, aby se nějaké kolečko odvažovalo být co jen člověkem, nemluvě Bohočlověkem? Jaké to rouhání vůči Šelmě! Zápas v křesťanství není cílem, nýbrž bezprostředností cesty. Odstraní-li se tato cesta, odstraní se i evangelium, Kristus, pohoršení, tedy křesťanství, že pravda se projevuje ve světě v nízkosti. Když Kierkegaard chtěl podruhé vydat spis již pod vlastním jménem, píše: „Nyní jsem sám v sobě zajedno ve dvojí věci: v tom, že oficiální řád je z křesťanského hlediska neudržitelný, takže každý den, kdy převládá, je křesťansky vzato zločinem, a že dovolávání se milosti tím způsobem není dovoleno“. Překladatelka spisu, Marie Mikulová-Thulstrupová, ve svém Doslovu správně podotýká: „Odstraňme tedy pseudonymitu, pak se po menších úpravách v textu „Nácvik křesťanství“ stane útokem na oficiální řád!“ Kierkegaard je si však vědom, že útok na oficiální řád je zbytečný, neboť snažit se tím napravovat řád („ladit“ Boha do světskosti) je samo o sobě absurdní. Člověk může upravit jen svůj vlastní poměr k životu, tedy k Bohu. A jaké překvapení, vyvolávající právě „možnost pohoršení“, že takový člověk, žijící po božím, se vidí lidem jako by se vyvyšoval nade vše – ano, nejúčinněji totiž ruší klam, neboť nalézá sebe sama nikoli ve spojitosti k lidským výmyslům, nýbrž k Bohu. A priori chtít rušit či napravovat oficiální řád, znamená v něj v prvé řadě věřit – v jeho samozvanou, božskou legitimitu, a přitom nevíra v něj, respektive (což je to samé) pravá víra v Boha, je jeho nejpodstatnějším zrušením! Toto zrušení je podobné, jako když proráží Slunce své bytí z nočního nevědomí či jako dítě, klubající se z dělohy (vždy skrze zápas) své matky. Ono samo se uskutečňuje – a zpod něj pozůstávají jen červánky nočního nevědomí. Jak malicherné by bylo Slunce, kdyby namísto svého ranního úsvitu hledalo uskutečnění a nápravu ve tmě? – Ano, bylo by podobné housence, rezignující na stav motýla, nalézající příčinně ve své kukle i svoji smrt! Vyústění Kierkegaardova spisu je zároveň pochopením rozdílu a významu samotného křesťanství oproti filosofiím, učením, spekulacím či meta (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Rozmlouvat o víře, aniž bychom se kdy dotkli sebereflexe, pochybností a bytostné úzkosti, aniž bychom se co jen přiblížili pochopení paradoxu života a stali se Jedinci, je jako rozmlouvat o kružnici bez znalosti jejího středu. Člověk ovšem rád tlachá; více než vědět, záleží mu na tom, aby měl nějaký názor, s nímž by mohl vést diskuze a šermovat ve vzduchu se stejně „plodnými“ hlavami. Jedni se domýšlí, vyzbrojeni pokrytectvím, že si s vírou, protože jsou v kostelních lavicích, něco skutečně začali (společně s farářem, samozřejmě); druzí, vyzbrojeni nadutostí, si potrpí na tom, že se dostali svým vědeckým bystrozrakem dále – za sebereflexi, úzkost, paradox a Jedince, tedy za víru. V pátém díle knihovny S. A. Kierkegaarda, Bázeň a chvění, je možné slyšet Kierkegaarda v „dialektické lyrice“. Rozebírá ve své přísnosti otázku víry na biblickém příkladu Abraháma a Izáka: „Nekonečná rezignace je posledním stadiem před vírou; kdo tento pohyb nevykonal, nemůže uvěřit. Teprve v nekonečné rezignaci se sám sobě ukáži v nekonečné platnosti, a teprve pak se dá mluvit o pochopení života skrze víru… V každém případě zůstává víra skokem do absurdna a nadějí v nemožnost. Víra je však absurdní jen pro nezasvěcené. Staré rčení z vnějšího, viditelného světa říká: kdo nepracuje, ať nejí. Zvláštní; toto rčení totiž neplatí ve světě, který je formuloval; vždyť se znovu a znovu stává, že se nají i ten, kdo nic nedělá, a že i spáč dostane víc než pracující. Ve světě duchovním je tomu jinak. Zde panuje věčný božský pořádek, zde neprší na spravedlivé i nespravedlivé, zde nesvítí slunce jak na dobré, tak i na zlé. Zde platí, že se nají jen pracující, jen ten dojde pokoje, kdo prošel úzkostí, jen ten zachrání milovaného, kdo je s to sestoupit do podsvětí, a jen ten si Izáka ponechá, kdo dokáže tasit nůž… Znám vědu, jež chce do světa duchovního svévolně vnášet týž zákon lhostejnosti, pod nímž vzdychá vnější svět. Podle ní stačí o velkých věcech pouze vědět, jiné námahy prý není třeba. Takto však nikdo chleba nedobude a musí zahynout hlady. A co vlastně ví? Na tisíce lidí a bezpočetní v pozdějších pokoleních uměli ve starém Řecku všechna Miltiadova vítězství nazpaměť, ale jen jediný kvůli nim nemohl spát. Bezpočetná pokolení uměla vyprávění o Abrahámovi zpaměti a slovo od slova; kolik však jich kvůli němu nemohlo spát?… Absurdnost je kategorie, negativní kritérium božství či poměru k Bohu. Tím však, že věřící věří, není již absurdnost absurdní – víra ji mění… jedině vášeň víry nad absurdností vítězí… Kdyby v člověku nebylo žádné vědomí věčnosti, kdyby základem dění byla jen divoce kypící moc, jež by zmítána v temných vášních vytvořila vše, věci veliké i věci bezvýznamné, kdyby se pod vším skrývala bezedná a nikdy nedosycená prázdnota, co by byl život jiného než zoufalství? Kdyby tomu tak bylo, kdyby neexistovalo žádné svaté pouto, jež by lidstvo spojovalo, kdyby povstávalo pokolení za pokolením jako listí v lese a jedno dávalo vznik druhému jako ptačí zpěv v háji – kdyby procházelo světem tak jako loď proplouvá mořem a vánek pouští – bezmyšlenkovitá a neplodná věc – kdyby věčně hladové zapomnění vždycky číhalo na oběť a neexistovala žádná moc natolik silná, aby mu ji vyrvala – jak by byl život prázdný a bezútěšný!“ Kniha Bázeň a chvění s podtitulem dialektická lyrika, napsaná pod pseudonymem Johannes de Silentio, vychází v našem nakladatelství opět v tom nejlepším možném překladu od česko-dánské znalkyně Kierkegaardových děl, paní Marie Mikulové-Thulstrupové. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Nemoc k smrti, napsaná roku 1849, je mistrnou psychologickou úvahou o ztrátě člověkova já. Kierkegaard užívá pro svůj spis obměnu Kristova výroku z evangelia Jana kap. 11, v. 4., kdy v úvodu spisu píše: „Trýzní v zoufalství je, že se umřít nemůže… Nemoc k smrti je tedy totéž co nemoci umřít, ale ne tak, jako by ještě zbývala naděje na život; beznaděj spočívá v tom, že chybí i ta poslední naděje, smrt. …na člověkovo já se svět ptá ze všeho nejméně, vždyť projevíme-li, že je vůbec máme, může to být pro svět velmi nebezpečné. Největší nebezpečí – ztratit sama sebe – se může ve světě přejít tiše a jakoby nic. Není ztráty, jež by se oplakávala méně.“ Druhý díl knihy představuje toto zoufalství, nebýt sám sebou, v pojmu hříchu a vyděluje se tak zároveň od sokratovského „nepoznání“ k „nechtění poznat“ (rozdíl mezi helenismem – pohanstvím a křesťanstvím), čímž se „hřích“ člověka stává neustále aktuálním a bytostným. To, co v jistém smyslu nazývá o více jak sedmdesát let později C. G. Jung bytostným Já (střed či rovnováha mezi vědomím a nevědomím), rozebírá Kierkegaard, v křesťanském smyslu, v pojmu syntézy našeho já k Věčnosti. A přesto zůstane Pravda povětšinou v uších člověka, jak v jednom, tak v druhém případě, nečte-li kdo duchem, jen v rovině rozumových kategorií, slovíčkaření, jež je maximálně schopen vnímat – obdobně jako svou vlastní duši. Avšak tíseň nemlčí – nabývá sama svých rozměrů v duši člověka, je-li ztracen či zastřen onen poměr k tomu Nejvyššímu – k podstatě sebe sama, k Životu, k Věčnosti. K léčbě používá Kierkegaard řeč ke vzdělání a probuzení, vědom si, že léčba vyžaduje (duchovní) skok, pokání (změnu smýšlení) a dostává se jí jen nemnohým. V následujících dílech, které píše Søren Kierkegaard až do své smrti r. 1855, gradující spisem Okamžik, rozebírá dále ideu křesťanství (a zároveň její profánní neznalost), její bytostnou hloubku, a konfrontuje ji s oním čajovým, kostelním náboženstvím, jímž se stalo oficiální křesťanstvo, které si z Ježíšova učení udělalo nejen bezduchou loutku a cetku, ale zároveň i živnost. Nemocí k smrti, s podtitulem: křesťanská psychologická úvaha ke vzdělání a probuzení, se tak počíná vydávání knih dánského myslitele a revizora křesťanství Sørena Kierkegaarda, jeho křesťanských spisů, které patří k tomu nejlepšímu ze světové literatury. Kierkegaard, přeložený již do mnoha jazyků, dostává se k českému čtenáři nadto v jeho nejkvalitnější možné formě, od vynikající česko-dánské znalkyně a překladatelky Kierkegaardových děl: Marie Mikulové-Thulstrupové. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Myšlenky, jež ranní zezadu nabízí čtenářům v sedmi kapitolách Kierkegaardovu přímou řeč, tzv. „křesťanské řeči“ meditující nad poměrem člověka k Bohu a navracející od smyslového klamu víry, tzv. „křesťanstva“, ke skutečnému křesťanství. Kierkegaard ve svém úvodu zdůrazňuje jeho útočnost, neboť uvěřit, znamená být (oproti lichotivému si přivlastnění boží milosti) raněn křesťanstvím prvně zezadu: „Křesťanství nepotřebuje žádnou obhajobu, obhajoba je mu k ničemu – je samo útočné. Obhajovat je, je ze všech znetvoření nejnezodpovědnější, úplně obrácené, nejnebezpečnější vůbec – je to neuvědomělá, podivínská zrada. Křesťanství je útočné a v křesťanstvu samozřejmě napadá zezadu. Dej proto pozor na nohu, když jdeš do domu Páně. Neboť i kdybys přicházel z toho nejhroznějšího, co se člověku ve světě může stát, dostaneš se v útěku do božího domu k něčemu ještě strašnějšímu. Zde v domě božím se obvykle mluví o nebezpečí, jež nikdy nenadešlo ani předtím, ani potom, a ve srovnání s tím, co se může přihodit člověku ze všech nejnešťastnějšímu, je to jen maličkost: ta hrůza, že lidské pokolení ukřižovalo Boha. Možná, že se tam totiž dozvíš o mnoho více, než ti je po chuti, možná, že tam dostaneš dojem, kterého se později budeš nadarmo chtít zbavit. Dej si proto pozor na oheň, protože pálí.“ Jubilejní desátý svazek Knihovny SAK vychází opět ve vynikajícím překladu česko-dánské znalkyně Kierkegaardových děl paní Marie Mikulové-Thulstrupové. (knihydobrovsky.cz)

Presents Abraham as a great man, who chose to sacrifice his son, Isaac, in the face of conflicting expectations and in defiance of any conceivable ethical standard. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Bázeň a chvění si bere název z novozákonních epištol. Kierkegaard se snaží pochopit úzkost, jakou musel cítit Abraham, když ho Bůh vyzval, aby obětoval svého syna Izáka. Posledním stadiem před dosažením víry je podle autora stav nekonečné rezignace a odhodlání vzdát se všeho, co by člověk upřednostňoval před Bohem. Nemoc k smrti pojednává o zoufalství, které Kierkegaard z křesťanského pohledu označuje za hřích, i když psychologicky ho chápe. Název odkazuje na příběh vzkříšeného Lazara. Autor rozebírá různé podoby zoufalství, které se vztahují k tomu, jak člověk dokáže přijmout vlastní konečnost (fyzickou složku) či nekonečnost (duchovní složku). Oba spisy vznikly ve čtyřicátých letech 19. století a dodnes zůstávají významné jak v rámci autorova díla, tak v kontextu existencialistické filozofie a psychologie.Soren Kierkegaard (1813–1855) byl dánský filozof a předchůdce existencialismu, zabývající se etickými, teologickými a psychologickými tématy. Měl sklon k metaforickému, poetickému vyjadřování. Silně kritizoval pro jeho dobu typickou Hegelovu filozofii i formálnost tehdejší církve. Řada jeho prací se zaměřuje na konkrétní lidské prožívání a nutnost osobní volby v kontrastu k abstraktnímu myšlení. Pro víru v Boha nemá podle něj člověk žádný důkaz, a tak musí učinit „skok do absurdna“ – víra a pochybnost existují ruku v ruce. Kierkegaard je tak pokládán za zakladatele křesťanské a existenciální psychologie. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Soren Aabye Kierkegaard, 113 stran, česky Spis Evangelium utrpení přináší v sedmi pojednáních zdůvodnění a rozbor utrpení, jimiž musí věřící v životě projít, neboť jsou křesťanům Novým zákonem (požadavky života) předurčena: nést svůj kříž, jít s ním sám a nést jej tak, aby byl lehký („rozkošný“). K tomu musí věřící, nechce-li se klamat, odumřít vlastní vůli (světu – za nějž se obyčejně člověk schovává a nejúčinněji tak niveluje svoji duši a poměr k Bohu). Věřící má Krista následovat. V základu všech Kierkegaardových spisů stojí člověk před Bohem vždy jako Jedinec a i zde, v této „radostné zvěsti utrpení“, apeluje dánský „revizor křesťanství“ na jeho význam: „Neví se možná, že se otroctví znovu zavádí, a odtrhnout se od něj působí ohromnou potíž! Toto otroctví nespočívá v tom, že jeden chce potlačovat mnohé (pak by si dal člověk pozor), ale že jedinci na Boha zapomínají a více se začínají bát množství lidí, kteří se ze strachu z lidí... (alza.cz)

eBook:,Jednoho sychravého podzimního dne najde policie na předměstí Kodaně tělo mladé ženy. Někdo ji brutálně zavraždil a uřízl jednu ruku. Nad obětí visí panáček z kaštanů. Případu se ujímá mladá a ambiciózní vyšetřovatelka Naia Thulinová. Za parťáka dostane vyhořelého kolegu Marka Hesse, kterého právě vyhodili z hlavního sídla Europolu v Haagu a poslali zpět do Kodaně. Brzy přijdou na to, že kaštanový panáček na sobě nese stopu po zmizelé dívce, o které se všichni domnívají, že byla před rokem zavražděna: jedná se o dceru Rosy Hartungové, ministryně sociálních věcí. Případ je dávno objasněný a pachatel se k vraždě přiznal. Krátce nato je ale nalezena další oběť a s ní i další kaštanová figurka se stopou po mrtvé dívce. Thulinová s Hessem pátrají po souvislostech mezi případem dcery ministryně, zavražděnými ženami a vrahem, kterému se daří šířit strach po celé zemi. Hrají o čas. Obávají se, že se pachatel vydal na vražednou misi, která pro něho ještě zdaleka neskončila. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Na predmestí Kodane nájdu zavraždenú ženu. Na mieste činu polícia objaví panáčika z gaštanov, na ktorom je odtlačok prsta patriaci zmiznutej dievčine, ktorej prípad bol dávno uzavretý. Krátko nato sa stane ďalšia vražda. Ďalšie znetvorené telo, ďalšia gaštanová figúrka. Vyšetrovatelia bojujú s časom, nepoznajú však motív a páchateľ sa s nimi neľútostne zahráva. Dokážu ho zastaviť, skôr než sa objaví ďalší panáčik? A ako s vraždami súvisí prípad zmiznutej školáčky? (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Detektiv Parker je jiný než ostatní. Zemřel a znovu se narodil. Je odhodlaný vést válku s bytostmi ze stínů, které trýzní nevinné lidi, a nikdy s ní nepřestat. Podomní prodejce klenotů Jerome Burnel se na chvíli stal hrdinou. Zabránil několikanásobné vraždě, ale sebe tím zničil. Jeho život se ocitl v troskách. Obvinili ho ze sexuálního deliktu, zavřeli do vězení, mučili. Po propuštění na svobodu se rozhodl, že se svěří se svým příběhem detektivu Parkerovi. Vyprávěl mu o záchraně dívky, jež měla zemřít; mluvil o těch, kdo ho trýznili, a o bytostech, jimž slouží. Charlie Parker nedávno přežil svou smrt a stal se z něj úplně nový člověk. Není zlomený ani zesláblý, ale to, čím prošel, ho naopak zocelilo. A nepozbyl ani to, co v něm bylo dřív. Převezme Burnelův případ a zamíří do podivné izolované komunity žijící v místě zvaném Puklina. Tam se Parker musí postavit přesile lidí, kteří se řídí jen pravidly teroru, vydírání a vražd. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Kniha promluv, ve kterých papež Benedikt na základě evangelijních úryvků rozvíjí svá zamyšlení nad životem křesťana dnes. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Poslední mágové tohoto světa žijí v panickém strachu ze smrti; z téměř tří set členů Nejvyššího kruhu jich zbývá pět. Navzdory svým vědomostem podléhají sadistickému démonovi, který je zbavuje moci, aby se mohl stát svrchovaným vládcem nejen pekelných sfér… Soukromý detektiv Harry D’Amour plní poslední přání mrtvých, kteří komunikují s jeho společnicí Normou. Slepé médium Norma Paineová žije v newyorském bytě s více než stovkou televizorů, jež ji chrání před náporem nejhalasnějších přízraků. Na Norminu žádost se Harry jednoho dne vypraví do New Orleansu a v nenápadném domě, který však skrývá řadu zrůdných tajemství, objeví něco, co ho uvede do společnosti ambiciózního démona. A ten ho osloví s prazvláštní nabídkou… Clive Barker (* 1952) v Šarlatových evangeliích velice volně navazuje na slavnou novelu Hellraiser (1986). Hlavního cenobitu, Pinheada, zde zvaného také Pekelný kněz, vrhá do mnohem epičtějšího dobrodružství, odehrávajícího se v různých děsivých lokacích včetně samotného Pekla. Šarlatová evangelia jsou posledním románem tohoto titána temné fantastiky, který dosud nebyl přeložen do češtiny. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Volné pokračování knihy Mučen pro Krista. Richard Wurmbrand byl židovský křesťan a rumunský evangelikální pastor. On i jeho žena Sabina byli za fašismu i komunismu tvrdě pronásledováni. Za vlády komunistů v Rumunsku strávil Richard Wurmbrand pro svoji víru čtrnáct let ve vězení. Nakonec byli oba zachráněni norskou Misií Izraeli a Aliancí židovských křesťanů. Po odchodu na Západ si je Bůh použil k ustanovení mezinárodní Křesťanské misie komunistickému světu, která má nyní pobočky v mnoha zemích. V roce 1990, kdy byla při revoluci v Rumunsku svržena Ceaușescova diktatura, se Richard se Sabinou mohli vrátit do vlasti, kam pětadvacet let nesměli. Tato kniha není ani tak o utrpení, které tam nalezli, jako o kráse, kterou dal Bůh rumunským křesťanům za léta útlaku. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Námět k románu, který založil jeho světovou slávu, Goethe načerpal při své praxi praktikanta u soudu. Kromě vlastní lásky posloužila autorovi jako námět sebevražda jeho kolegy. Utrpení mladého Werthera ()(1774) je kombinací románu v dopisech a románu-deníku, v němž spisovatel dokázal geniálně skloubit bohatý vnitřní svět hlavního hrdiny, vylíčení jeho duševních stavů, a autenticitu, kterou celému textu dodávají poznámky a zpráva o Wertherově smrti. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Samá okna bez závěsů. Okna, do kterých za večerů a nocí zírá vypravěčka nové knihy Dory Kaprálové. Hledí skrz hranici mrazu do cizích bytů, životů, osudů; sama neviditelná, přitisknutá stehny k topení. Ale je to nezákeřné šmírování; a hranice mezi vlastním a cizím je zde průhledná, neviditelná, nejasná. Mnohdy se změní v zrcadlo, které odráží bolesti a radosti samotné vypravěčky: smrt otce či dětské touhy jejích dcer; třeba tu, aby jim maminka koupila zvíře, které žije dlouho, skoro napořád…MATĚJ HOŘAVALíbí se ti u nás, Apokalypso? (knihydobrovsky.cz)

eBook: Nicky Gumbel: Proč Bůh dovolí utrpení? Je hřích stále něco, co se nás týká? Proč by měl jeden člověk zemřít za hříchy ostatních lidí? Proč je kříž pro křesťany tak důležitý i dnes? Nicky Gumbel přemýšlí nad jedním z nejdůležitějších článků křesťanské víry. Doplněná úvodní kapitola z knihy „Ožehavé otázky“. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Výklad Evangelia Markova je stěžejním dílem Františka Kováře a zároveň kritickým studiem nejstaršího ze synoptických evangelií, Evangelia podle Marka. Zapomenutá Kovářova kniha, objemná svým rozsahem i myšlenkou, která byla při prvním vydání r. 1941 cenzurována fašisty, aby následně upadla v rukách církve do ztracena, vychází opět na boží Světlo ve své necenzurované podobě. Byl-li Výklad psán v kroužku teologů CČS(H), během první poloviny 20. století (z čehož obsah v dané církvi již dávno vzal za své), je nyní předkládán všem lidem. Ačkoli se jedná o knihu exegetickou, nikoli o kázání, zaznívá z ní v její kvintesenci hloubka ducha pravého Ježíšova učení. Autor v celém spise, ač si drží svůj vědecký odstup, odděluje jako na pipetě olej od vody, tedy Kristovy výroky od dobových vpisků a úprav, nesouznících s Kristovým učením; a to převážně pod vlivem apologetiky prvních křesťanů – ve vleku židovských ale i pohanských představ. Přesto není kniha laděna v duchu antisemitismu, nýbrž kritickou studií vyjasňuje Ježíšovo jasné učení o Životě, obsažené v jeho samotných výrocích. Sama analýza synoptických evangelií, znalost řečtiny, hebrejštiny ale i aramejštiny, vývoj a posun znění perikop, odkrývají do jisté míry samy o sobě podstatu a původnost Ježíšových slov. Krásnými příklady, s nimiž se tak střetne čtenář při četbě této knihy, jsou podrobně vyložené výroky, oproštěné od hrubých představ tělesného vzkříšení, folklóru dobových zázraků, od představ apokalyptických či eschatologických, od výkupné krvavé oběti, od mylné představy národně-politického mesiáše či tajemných podobenství pro tzv. vyvolené (kroužku zasvěcenců) – jakožto, pro změnu, folklóru mysteriozních škol řecko-římského světa té doby. A právě to, co zbývá (považ, že právě to je křesťanství, o němž nic nevíme!), je Perla učení, učení o království Božím v nás, o životě a jeho zápase za Pravdu – tedy křesťanství, které oslovovalo nejlepší duchy lidstva všech věků. Přesně v době, kdy byla kniha vydaná v její necenzurované verzi (na sklonku roku 1945), mohl se svět těšit z objevu svitků v Nag Hammádí. Zatímco ten byl vyzvednut z prachu zapomnění, Kovářův spis, mající přitom mnohé shody s obsahovou stránkou Tomášova Evangelia, jehož přitom autor v celé podobě neznal, ale k němuž došel nezávisle rozborem synoptických textů, šel osudem opačným. A přesto za tu dobu se v pochopení Ježíšova pravého učení o Životě neučinil ani krůček vpřed – ani nemohl. Namísto podstaty učení o Životě, království Božím, které má moc oslovovat duši člověka a povznášet jej nad zvíře, nad zápas tohoto světa a jeho utrpení, počala se zkoumat metafyzická originalita, zamlžující a odvádějící stejně tak účinně od podstaty učení jako apologetika prvních žido- i pohanokřesťanů; nakolik žádný metafyzický diskurz ještě sám o sobě neučinil z člověka bytost rozumnou. Poznání, jakým byli v dějinách prodchnuti Chelčický, Tolstoj, Eckhart či Kierkegaard, však vyžaduje více než objev, apologetiku, scholastiku, metafyzický diskurs či kázání; vyžaduje více než slova vytesaná do kamene, stejně jako za doby Ježíšovy, vyžaduje více než primitivní antisemitismus či pozitivní liberalismus, více než čekání na Krista přicházejícího hrubohmotně z nebe či z Aiónů: vyžaduje celého, bytostného člověka – Syna člověka, jeho upřímnost, jeho duši v poměru k Bohu – jeho vlastní úsilí po Pravdě, jeho nové zrození v rozumnou bytost, nesenou (jako každé zrození) svým křížem v kontrapunktu se světem zákoníků a farizeů, v kontrapunktu se světem, který miluje pravdu jen do jisté míry. Přehled a badatelská práce autora, který se živě zajímal o prostředí prvních křesťanů, helénismu, židovství či pársismu (autor známé knihy Filosofie helénistického židovstva), s sebou nese profesorskou aplikaci a postup, přesto protkaný láskou k tématu a vlastní, rozumnou vírou v Kristovo učení. Tato kniha by měla být proto povinnou četbou nejen každého křesťana, ale zároveň každého člověka, který chce mluvit o křesťanství, mysle si, že jím je ono křesťanstvo v lavicích, vydávané dosud za samo křesťanství. Kniha vychází s přihlédnutím na jazykový posun dnešní doby a je členěna, oproti poslednímu vydání, na kapitoly přímo podle Markova Evangelia, aniž by bylo jakkoli narušeno původní rozvržení a jeho plynulost. V knize nalezne čtenář i důležitý seznam paralelních míst k perikopám a uspořádání kapitol (i perikop samých) pro maximální komfort, který si dnes vyžaduje nejmodernější zpracování elektronického formátu. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Mezi starověkými papyry od Mrtvého moře je nalezen pozoruhodný svitek. Pochází zprvního století našeho letopočtu a vše nasvědčuje tomu, že obsahuje pravdivé vylíčení Ježíšova života, jak ho zachytil Jehuda iš Karijot – Jidáš Iškatriotský. Pokud by se prokázala pravost svitku, stal by se z něj jeden z nejvýbušnějších psaných dokumentů v historii lidstva, který by zásadním způsobem otřásl základními tisíciletými dogmaty katolické církve. Úkolem svitek prozkoumat - potvrdit či vyvrátit jeho pravost – je pověřen katolický duchovní páter Leo Newman, světově uznávaný odborník na Koiné, dialekt starořečtiny, který se používal v oblasti východního Středomoří na přelomu letopočtu, a zároveň muž, který je v novinách označován za „odpadlického kněze“. Leo je stále více pohlcován odkrýváním tajemství Jidášova svědectví, ale zároveň na něj doléhají i temné zákruty jeho vlastního života. Zakázaná, avšak neodolatelnáa zničující láska k vdané ženě. Příběh vášnivého a vrcholně tragického milostného vzplanutí jeho matky ve válkou rozvráceném Římě. Jeho vlastní prožitky lásky a zrady ohrožují pevnost a základy jeho víry stejně pronikavě, jako Jidášovo evangelium. Dramatický a emocemi nabitý románový příběh se klene mezi Evropou v období druhé světové války a Jeruzalémem dva tisíce let po Ježíšově narození. O autorovi Simon Mawer (1948) je úspěšný britský autor, který si navzdory tomu, že svou prvotinu vydal poněkud neobvykle až na prahu čtyřicítky, již získal svými romány popularitu mezi čtenáři i přízeň literární kritiky jak v Evropě, tak v Americe. Po studiích zoologie na Oxfordu se několik let živil jako učitel biologie v Anglii, na Kypru a na Maltě. Pozornost literárního světa upoutal už svým prvním románem Chimera (Chiméra), který vyšel v roce 1989 a získal McKitterickovu cenu udělovanou nejlepším románovým debutům vydaným ve Velké Británii. Očekávání, která úspěch prvotiny vyvolal, bezpochyby naplnil jeho dosud nejúspěšnější román Mendel´s Dwarf (Mendelův trpaslík). Po něm následovaly romány The Gospel of Judas (Jidášovo evangelium) a The Fall, za který autor Boardman-Taskerovu cenu. Jeden z jeho posledních románů, Swimming to Ithaca, je inspirován Mawerovým dětstvím stráveným částečně na Kypru. Skleněný pokoj byl přeložen do češtiny v roce 2009 a sklidil velký úspěch u českých čtenářů. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Od dob Filipova evangelia, v němž čteme, že „Království Otce je již rozšířeno na zemi, jenže lidé to nevědí“, až do světa súfijského islámu a dalších mystických směrů dnešní doby hledají spirituálně zaměření lidé za povrchním zdáním skrytého Boha. Autor tohoto evangelia pocházejícího ze druhého století je rovněž fascinován tím, co je skryté, a v textu poskytuje klíče, jak typy a obrazy zjevného dešifrovat tak, aby se člověku odhalila pravda. Překlad vlastního evangelia je doprovázen zasvěceným komentářem. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Břeněk Malovec z Malovic je králem Jiřím z Poděbrad vyslán do Turecka coby vůdce diplomatického poselstva. Když se dlouho nevrací, vydává se jeho snoubenka, šlechtická dcera Kateřina z Voračova, za ním. Po dobrodružném putování po Dunaji se ocitne v sultánově harému, odkud však se štěstím uniká. Velmistr řádu johanitů ji pak v doprovodu jednoho ze svých rytířů posílá do Egypta, kde má nalézt církví utajované Evangelium svaté Máří Magdalény, vzácný rukopis z doby prvních křesťanů. Dočká se však Kateřina také shledání se svým milým? Nakladatelská anotace. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Strhující francouzský thriller, který doporučuje i spisovatel Bernard Minier Redaktor amerického deníku Seth Ballaham se dozví, že je jeden z jeho kolegů uvězněn v Severní Koreji. Nikoho to ale nezajímá, a tak se ho rozhodne zachránit sám. Když dorazí do přísně střeženého Pchjongjangu, kde se ho ujme spolupracovnice nevládní organizace, dozví se o nálezu několika zmrzačených těl. Vyšetřováním je pověřen poručík Paik Dong-Soo, elitní severokorejský voják. Co objeví na konci děsivé cesty plné teroru? (knihydobrovsky.cz)

eBook: Evangelium podle Gaiana je historický román s prvky thrilleru. Děj se odehrává ve dvou časových rovinách, v minulosti a v přítomnosti. Kolem počátku našeho letopočtu je mladý římský chlapec Marius Gaianus poslán svým otcem do římské provincie Judea na zkušenou k jejímu správci Pilátovi. V té době je Římská říše pánem Středomoří a Judea leží na její východní hranici. Za touto hranicí je mocná Parthská říše, která je odvěkým protivníkem Říma. Marius je využit Pilátem jako špión a setkává se zde s Ježíšem Kristem. O svém životě pak napíše deník, který dědí jeho následovníci. V době, kdy císař Konstantin zrovnoprávní v Římské říši křesťanství se stávajícím náboženstvím, jeden z dědiců nazná, že obsah deníku je příliš výbušný, a raději ho ukryje na neznámém místě. Dále se pak dědí pouze zašifrovaná zpráva, kde je deník ukrytý. V přítomnosti je zpráva rozluštěna mladým studentem Francescem Giulianem, který se stane jejím dědicem, a následně deník objeví. Kniha je alternativním pohledem na vznik křesťanství. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Raritní spis, Stručný výklad evangelia, zařazený do šestého svazku Knihovny LNT, patří k jedinečnému vyjádření pravého učení Ježíše Krista. Unikátní, propracované dílo, v němž Lev Tolstoj na základě kritické znalosti evangelijních textů, a jeho smyslu, uspořádal zvěst Ježíše Krista v „jedno“ evangelium, je přirozeně oproštěné od účelových vpisků církve, nánosů zázraků (apologetiky prvních generací křesťanů) a především od hrubého pavlovského, krvavého „talmudu“, který nejvíce zploštil a zatemnil jasné Ježíšovo učení. Kniha dokládá, že v samotných synoptických textech, včetně Janova evangelia, nalezneme pravé jádro toho, co rozumět pod Kristovou zvěstí pro chudé o Království božím (potažmo Synu božím, Synu člověka) tam, kde je pole života oseto zároveň koukolem a kde se největší buřina a bodláčí uvalilo na stolici Pravdy. Ježíš odpovídá na otázku (o tom je křesťanství, život): co dělat, v co doufat, jak žít v kontrapunktu se světem a ve světě farizejů a zákoníků, kteří vyjídají domy vdov a lstí a násilím zotročují člověka. – Ježíš předkládá učení, oslovující tehdy i dnes milióny lidí (na základě toho stalo se učení božským, vedoucí jako jediné ke svobodě a spáse člověka) oproti oné masce křesťanství, vydávané v kostelech i v kruzích tzv. ateistů či módních konspirátorů, za samo učení Ježíše Krista. Kniha u nás vyšla jedinkrát před 124 lety, ještě za doby Tolstého života, a stala se skoro ihned nedostupnou. V kompletně opraveném vydání přichází však dnes ke každému čtenáři, který touží po pravdě a miluje ji. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Guy Gilbert, známý francouzský vychovatel delikventní mládeže, vydal ve Francii téměř dvacet knih. Tato kniha, jedna z jeho posledních, dostala v roce 2004 Cenu spirituality dneška. Východiskem každé kapitoly je krátký úryvek z evangelia, od kterého se odvíjejí Gilbertovy úvahy s názory na současné události a život, duchovními myšlenkami, podněty k rozjímání a utvoření životních postojů i se zkušenostmi ze života s mladými problematickými lidmi, zkušenostmi z jeho působení třeba ve vězení i z jeho vychovatelské činnosti mezi narušenou mládeží. Kniha je určena čtenářům se zájmem o spiritualitu a pro ty, kdo se zajímají o sociální a duchovní působení církve v prostředí delikventní mládeže, která žije na pokraji společnosti. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Kniha italského jezuity Silvana Faustiho je plodem dvacetileté zkušenosti s hlásáním evangelia. Jejím záměrem je pomoci čtenáři proniknout do tajemství Slova, jež se stalo tělem, a tak vstoupit do hlubšího dialogu s Ježíšem Kristem. Autor vychází ze skutečnosti, že evangelia nejsou v první řadě spisy pro exegety, nýbrž vyprávěné vzpomínky určené ke slavení vlastní víry a k jejímu předávání druhým. Proto na jedné straně klade důraz na odbornost, ale na straně druhé nepostrádá pochopitelnost a živost, která zve nejen k četbě, ale i k přemýšlení a k žití rozjímaného slova. V jeho přístupu se spojují životní zkušenosti s poctivým bádáním a přesný výklad s jednoduchým jazykem v ustavičném dialogu mezi moderností a tradicí. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Knihy italského jezuity Silvana Faustiho o jednotlivých evangeliích jsou plodem dvacetileté zkušenosti s hlásáním Božího slova. Jejich záměrem je pomoci čtenáři hlouběji proniknout do tajemství Slova, a tak se setkat se živým Kristem.Matoušovo evangelium se považuje za evangelium společenství: soustřeďuje se na Synovo slovo, které z nás činí syny Otce a zároveň bratry mezi sebou navzájem. V tomto bratrství se uskutečňuje naše synovství: ve vztahu k druhému člověku uskutečňujeme životní vztah k Jinému. To byl jeden z důvodů, proč toto evangelium bylo v církvi nejčtenější. V dnešní době, kdy se společný život stal problematickým, znovu nabývá na aktuálnosti. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Výklad Lukášova evangelia, ve kterém nechybí odbornost a přitom i pochopitelnost a živost, která zve nejen k četbě, ale i k přemýšlení a k žití rozjímaného slova. Autorova životní zkušenost se zde spojuje s poctivým bádáním a přesný výklad s jednoduchým jazykem v ustavičném dialogu mezi moderností a tradicí. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Výklad Lukášova evangelia, ve kterém nechybí odbornost a přitom i pochopitelnost a živost, která zve nejen k četbě, ale i k přemýšlení a k žití rozjímaného slova. Autorova životní zkušenost se zde spojuje s poctivým bádáním a přesný výklad s jednoduchým jazykem v ustavičném dialogu mezi moderností a tradicí. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Soren Aabye Kierkegaard, 64 stran, česky „Uvnitř člověka je hlas věčnosti, jenž chce být slyšen, a aby došel sluchu, používá rámusu soužení. Když tedy pomocí soužení umlknou všechny vedlejší hlasy, uslyšíme tento vnitřní hlas.“ Kierkegaardův spis Ladění v zápasech utrpení se řadí k tzv. „křesťanským řečem“, přímému sdělení. V sedmi kapitolách rozebírá Kierkegaard radosti z různého druhu utrpení, které mění tíži života (viděno světsky) v lehkost (viděno křesťansky). Křesťan, který se vzdal své vůle (světského nazírání života: člověka-zvířete) se na všechno dívá obráceně, všechny pojmy chápe obráceně, protože se sám (jako křesťan) „obrátil“. O radostech z tohoto obrácení jsou tato životní ladění, nechť se týkají soužení, chudoby, neúspěchu aj. – Kniha vychází opět ve vynikajícím překladu česko-dánské znalkyně Kierkegaardových děl, paní Marie Mikulové Thulstrupové. (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Soren Aabye Kierkegaard, 120 stran Nemoc k smrti, napsaná roku 1849, je mistrnou psychologickou úvahou o ztrátě člověkova já. Kierkegaard užívá pro svůj spis obměnu Kristova výroku z evangelia Jana kap. 11, v. 4., kdy v úvodu spisu píše: „Trýzní v zoufalství je, že se umřít nemůže… Nemoc k smrti je tedy totéž co nemoci umřít, ale ne tak, jako by ještě zbývala naděje na život; beznaděj spočívá v tom, že chybí i ta poslední naděje, smrt. …na člověkovo já se svět ptá ze všeho nejméně, vždyť projevíme-li, že je vůbec máme, může to být pro svět velmi nebezpečné. Největší nebezpečí – ztratit sama sebe – se může ve světě přejít tiše a jakoby nic. Není ztráty, jež by se oplakávala méně.“ Druhý díl knihy představuje toto zoufalství, nebýt sám sebou, v pojmu hříchu a vyděluje se tak zároveň od sokratovského „nepoznání“ k „nechtění poznat“ (rozdíl mezi helenismem – pohanstvím a křesťanstvím), čímž se „hřích“ člověka stává neustále aktuálním a... (alza.cz)

Kniha obsahuje přednášky z let 1957–1975, v nichž se jako červená nit táhne otázka člověka po smyslu života. Viktor Frankl je přesvědčen, že utrpení z pocitu hluboké nesmyslnosti a ochromující prázdnoty života je specifickou nemocí naší doby. Vytvořil proto terapeutickou koncepci, s jejíž pomocí toto existenciální vakuum úspěšně léčil. V této knize dává nahlédnout do svého myšlení i praxe a na mnoha příkladech ukazuje, jak se dá utrpení z nesmyslnosti života léčit. „Názory, které profesor Frankl zastává v této a dalších svých knihách, znamenají nejdůležitější přínos pro obor psychoterapie od časů Freuda, Adlera a Junga. A jeho styl je mnohem čtivější.“ (Sir Cyril Burt, předseda British Psychological Society). „Tento svazek je tak zhuštěný, tak prodchnutý žhoucím humanismem, tak bohatý na dokumentaci a jeho kritické postoje jsou tak uvážlivé, že zasluhuje podrobnou četbu stránka co stránka.“ (Annales Médico-psychologiques). Viktor E. Frankl (1905–1997) byl profesorem neurologie a psychiatrie na vídeňské univerzitě a profesorem logoterapie na United States International University v Kalifornii a dalších amerických univerzitách. Je tvůrcem specifického druhu terapie, již nazval „logoterapie“, a směru tzv. existenciální analýzy, v nichž využil mj. své zkušenosti vězně nacistických koncentračních táborů. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Soren Aabye Kierkegaard, 153 stran V posledním roce svého života, roku 1855, píše Soren Aabye Kierkegaard dílo, které, jak říká, je psáno současníkovi. Nazývá jej „Okamžik“. Jedná se o soubor deseti takzvaných sešitů (poslední, desátý, byl vydán posmrtně), v nichž se dánský myslitel a filosof vypořádává jako „revizor křesťanství“ s „křesťanstvem“ – tedy s tím, co drží podobu křesťanství podle jména (s pokrytectvím) – co znivelovalo po dobu 1800let Kristovo učení (učení o životě), aby z něj učinilo pouhý žvást a frašku poplatnou lidské vychytralosti, kdy se stalo křesťanství světskostí „par excellence“! Autor děl: „Nácvik křesťanství“ či „Skutky lásky“ zde zaznívá ve svém posledním mohutném zápase jako polnice! Jako filosof užívá nejednou své sokratické ironie v boji s bezduchým sofismem – s bezduchým, hračkářským křesťanstvím, jejich kněžími a tzv. morálkou. Žádné učení se v dějinách nepřekroutilo do takové míry jako křesťanství... (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Soren Aabye Kierkegaard, 104 stran, česky Kniha Suďte sami!, s podtitulem „Ke zkušení sebe samého, doporučeno současnosti“, vyšla až zásluhou P. Chr. Kierkegaarda (bratra SAK) více jak dvacet let po autorově smrti. Oproti jiným spisům dánského revizora křesťanství je Suďte sami! vedeno ve smířlivém duchu. Touto smířlivostí, ústupkem, není zajisté myšleno (jaké případné nedorozumění), znivelování křesťanských požadavků. Kierkegaard vybízí k „pouhému“ DOZNÁNÍ (včetně sebe sama), zda jsme či máme právo, každý sám za sebe, nehledáme-li NEJPRVE Království boží, nazývat se křesťany! – Vybízí k vystřízlivění a pochopení pravého následování Krista a milosti ve vztahu k službě jednomu pánu. – Jak nekonečně náročný ústupek, jak nekonečně náročné „pouhé“ doznání! – Kniha vychází opět ve vynikajícím překladu česko-dánské znalkyně Kierkegaardových děl, paní Marie Mikulové Thulstrupové. (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Soren Aabye Kierkegaard, 79 stran, česky Myšlenky, jež ranní zezadu nabízí čtenářům v sedmi kapitolách Kierkegaardovu přímou řeč, tzv. „křesťanské řeči“ meditující nad poměrem člověka k Bohu a navracející od smyslového klamu víry, tzv. „křesťanstva“, ke skutečnému křesťanství. Kierkegaard ve svém úvodu zdůrazňuje jeho útočnost, neboť uvěřit, znamená být (oproti lichotivému si přivlastnění boží milosti) raněn křesťanstvím prvně zezadu: „Křesťanství nepotřebuje žádnou obhajobu, obhajoba je mu k ničemu – je samo útočné. Obhajovat je, je ze všech znetvoření nejnezodpovědnější, úplně obrácené, nejnebezpečnější vůbec – je to neuvědomělá, podivínská zrada. Křesťanství je útočné a v křesťanstvu samozřejmě napadá zezadu. Dej proto pozor na nohu, když jdeš do domu Páně. Neboť i kdybys přicházel z toho nejhroznějšího, co se člověku ve světě může stát, dostaneš se v útěku do božího domu k něčemu ještě strašnějšímu. Zde v domě božím se... (alza.cz)

Kniha - autor Jiří Vokiel Čmolík, 190 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá UPOZORNĚNÍNa podnikatelské aktivity autora upozorňovala Česká národní banka, protože vykazují znaky neoprávněného shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti za účelem jejich společného investování. Program Neurorestart získal v roce 2016 ocenění Bludný balvan.O KNIZEKniha Vzpoura vědomí aneb Teslovo evangelium volně navazuje na teze, výzkumy známého fyzika a vynálezce Nikoly Tesly. Osobitým jazykem autora vysvětluje a rozvíjí poznatky na téma vesmír, vibrace, frekvence a kvantové fyziky. Otevírá otázky lidského vědomí, smyslu člověka na této planetě a přístupu k životu. Kniha je rozdělena na dvě části, kdy první část poskytuje kontroverzní názory a zjištění autora o síle myšlenky, vědomí, vibrací a frekvencí. Druhá část knihy je sci-fi román, kdy autor vede dialog s velkým Nikolou Teslou a tvoří společně novou realitu. Nikola Tesla říká: "Pokud chcete najít... (alza.cz)

Od původního významu řeckého slova "evangelium" (dobrá zpráva, případně odměna tomu, kdo nese dobrou zprávu) prošel obsah pojmu evangelium na samém počátku křesťanství několika proměnami. Ježíš užíval pravděpodobně hebrejské sloveso s významem "nést dobrou zprávu", pro Pavla z Tarsu znamenal tento termín označení zvěsti o Ježíšově vzkříšení, Marek, autor nejstaršího evangelia, spojil toto pojetí s výkladem o nejdůležitější části Ježíšova pozemského života a po určité době začali křesťané chápat první větu jeho spisu ("Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího") jako název a později i jako označení svébytného literárního žánru, typu Ježíšových biografií. Na základě výkladu o těchto proměnách pojmu autor přispívá též k zásadní diskusi o okolnostech, za nichž synoptická evangelia a evangelium Janovo vznikala. (knihydobrovsky.cz)

Studie Jiřího Olšovského nabízí srovnání filosofických koncepcí dvou předních myslitelů - Martina Heideggera (1889-1976) a Sorena Kierkegaarda (1813-1855), a to s důrazem na propracovanější Heideggerův pokus. Oba tito filosofové se snaží myslet postmetafyzicky, alespoň v náznaku překračovat ontotheologická omezení a subjektivistický voluntarismus moderní doby. Autor se pokouší nalézt společné rysy v jejich jinak odlišném myšlení, blíže vystopovat a určit možný Kierkegaardův vliv na předního fenomenologického ontologa dvacátého století a nastínit, za co ve svém myšlení Heidegger vděčí Kierkegaardovi, k němuž se zejména ve svém raném rozvrhu vztahoval a učil se od něho myslet proti metafyzice. Vlastní Heideggerův rozvrh myšlení je zde ovšem vždy představen v nasvícení Kierkegaardem, nepochybným otcem existenciální filosofie. Vedle podobnosti obou myslitelů studie vyjeví i rozdílnost v jejich pojetí lidské existence a života. Pečlivým zkoumáním obou filosofických rozvrhů se tak nabízí komplexnější pohled na vztah těchto dvou významných myslitelů. (knihydobrovsky.cz)

Text o slavném dánském filozofovi. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Soren Aabye Kierkegaard, 219 stran Kierkegaardův hlavní spis: „Nácvik křesťanství“, psaný pod pseudonymem Johannes Anti-Climacus, mající zdůraznit nejvyšší idealitu křesťanství, počíná citací z Mat. 11, 28: „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinutí.“ Avšak jaké nepochopení a nedorozumění, že ten, kdo zve, k nám nemluví z výsosti, nepodvádí nás jako světsky urozený, zajištěný člověk s přeplněnými sýpkami (nashromážděné v tomto světě nadto vždy jen z práce druhých – právě proto!), nýbrž jako ubohý, ponížený člověk – Ježíš, bůh, který nemá, kde by hlavu složil. Jaké nedorozumění, že ten, jehož se chce dovolávat „křesťanstvo“ (přirozeně jen ve formě zajištěného vítězství) nebo jehož chce chápat světské mudrlanství jako pouhý náboženský fenomén na „ose času“, je nikoli jen před dvaceti staletími, ale stejně tak i dnes ve svém důsledku považován, přijde-li se na věc, za společenského zločince,... (alza.cz)

Kierkegaard nesmí být redukován na úzce zaměřeného myslitele křesťanství. Aby mohl k problému křesťanství přistoupit, stal se myslitelem plnosti možností lidské existence. V předkládané široce pojaté a důsledně provedené interpretaci se tak dostává pozornosti právě pozoruhodné cestě, jíž ke křesťanství jako takovému dospívá Kierkegaard coby autor spolu se svým čtenářem. Tato studie je svébytnou interpretací rozhodujícího úseku Kierkegaardovy filosofie, současně však přispívá k obecnějšímu tématu působnosti filosofického textu, figury čtenáře filosofie, jako i strategie filosofického autorství. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Soren Aabye Kierkegaard, 340 stran, česky „Všichni víme, co je to nejvyšší, i dítě to ví, nejprostší člověk i ten nejmoudřejší, všichni víme, co je věc nejvyšší a všichni stejně, neboť to je, smím-li to tak říci, úkol, který je nám všem uložen. Za jednu tichou hodinku odstupu od zmatku života a světa to pochopí každý člověk. Při návratu bude stále chápat, dokud to bude v životě vypadat hezky; ale až začne zmatek, chápat přestane, nebo se ukáže, že chápal jen z odstupu. Sedět v pokoji, kde je tak docela ticho, že uslyšíme padnout i zrnko písku, a pochopit, co je věc nejvyšší, dovede každý, ale – řekněme obrazně – sedět v kádi, do které tlučou kotláři a stále myslit na věc nejvyšší, vyžaduje vyvinuté chápání, jinak se ukáže, že bylo jen předběžné, protože se sem nedostavilo. Křesťanství je nezřídka představováno v téměř změkčilé podobě jakési rozmazlené lásky. Všechno tu je jenom samá láska, šetři sám sebe, své tělo a krev, měj se dobře... (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Soren Aabye Kierkegaard, 78 stran, česky Které pokušení v sobě uzavírá všechna ostatní pokušení? Je to odstranění Boha, přestat být člověkem. Otročíme nejbídnějšímu poddanství šílenství, v nadbytku otročíme za jídlo a pití, v bohatství otročíme za peníze a sami sobě jsme prokletím, přirozenosti hnusem a pro pokolení jsme nákazou. Starost nakonec svou kořist pozře. Jako uschlé dřevo ve tmě svítí, jako světélka výparu čarují v mlhách, tak vypadá pro druhé ve třpytu své pozemské povýšenosti člověk bez Boha. Jeho já však nežije, jeho nejniternější bytost je strávena a vysáta ve službě nicotnosti. Je otrokem vychloubání v zajetí závratné světskosti a opuštěn Bohem přestává být člověkem. V nitru je jako mrtvý, ale jeho povýšenost nás obchází jako strašidlo – stále žije. Není to člověk, s kým mluvíš, když mluvíš s ním; v touze po povýšenosti se stal tím, k němuž lidé vzhlížejí a jako člověk znamená jen vlastní titul. Niterně je jenom... (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Soren Aabye Kierkegaard, 122 stran, česky Rozmlouvat o víře, aniž bychom se kdy dotkli sebereflexe, pochybností a bytostné úzkosti, aniž bychom se co jen přiblížili pochopení paradoxu života a stali se Jedinci, je jako rozmlouvat o kružnici bez znalosti jejího středu. Člověk ovšem rád tlachá; více než vědět, záleží mu na tom, aby měl nějaký názor, s nímž by mohl vést diskuze a šermovat ve vzduchu se stejně „plodnými“ hlavami. Jedni se domýšlí, vyzbrojeni pokrytectvím, že si s vírou, protože jsou v kostelních lavicích, něco skutečně začali (společně s farářem, samozřejmě); druzí, vyzbrojeni nadutostí, si potrpí na tom, že se dostali svým vědeckým bystrozrakem dále – za sebereflexi, úzkost, paradox a Jedince, tedy za víru. V pátém díle knihovny S. A. Kierkegaarda, Bázeň a chvění, je možné slyšet Kierkegaarda v „dialektické lyrice“. Rozebírá ve své přísnosti otázku víry na biblickém příkladu Abraháma a Izáka: „Nekonečná rezignace je... (alza.cz)

Fotografická publikace, ve ktere se autor osobitým způsobem pokouší ztvárnit současný pohled na život Ježíše Nazaretského, jak se s ním setkává na své cestě světem. Fotografický příběh je provázen úryvky z Nového zákona, v Kralickém překladu. (knihydobrovsky.cz)