Chytila patrola... aneb prostituce za rakouska i republiky - milena lenderová

Českému čtenáři se poprvé dostává do rukou dílo, kde autorka bez moralizování a hledání senzací představuje prostituci v Českých zemích v dobách rakousko-uherské monarchie a v počátcích Československé republiky. První část knihy je věnována definici prostituce, komentáři literatury a pramenů k tématu a historickému vývoji „nejstaršího řemesla“. Další kapitoly srovnávají jednotlivé druhy prostituce a popisují jejich tři hlavní aktéry: nevěstky, klienty a kuplíře. Závěrečná kapitola se zabývá problematikou vztahu prostituce k pohlavním chorobám. Autorka čerpá z široké škály odborných historických pramenů, z beletrie a velkého množství regionálních studií. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Osobní deníky patří mezi prameny soukromé povahy, teprve v poslední době docenili historikové jejich význam. Ženskými deníky se v českých zemích zatím nikdo nezabýval, dlouho se zdálo, že se jich dochoval jen zlomek. Až na výjimky souvisí vznik ženských autobiografických textů deníkového či memoárového typu s osvícenstvím; na rozdíl od historicky starších deníků mužských se objevují právě tehdy, a stejně jako ony nejdřív v šlechtickém prostředí. V průběhu dlouhého 19. století jich v českých zemích přibývá a sociální i věkové spektrum jejich autorek se rozšiřuje. Zhruba sedmdesát objevených deníků přibližuje svět dívek, mladých i starších žen předminulého věku: jejich každodenní starosti, zájmy, lásky i trápení. (knihydobrovsky.cz)

Porodní bába byla od nepaměti součástí místní kolektivní paměti – byla vnímána jako inventář obce, podobně jako farář, učitel, starosta; bábu potřeboval každý. Stála u biologického (vymanila dítě z lůna matky) i sociálního zrození (držela ho při křtu, občas byla kmotrou). Podílela se i na jiných úkonech, hrála důležitou roli při přechodových rituálech: zrození, křtu, úvodu i smrti. Přibližně v letech 1850–1950 se prohloubila profesionalizace porodnické pomoci. Přešla od sousedské výpomoci k povolání, které bylo třeba legislativně zakotvit: během sta let se porodní bába změnila v porodní asistentku. Kniha sleduje změny legislativního rámce, ohraničujícího život a činnost porodních babiček, institucionalizaci babického vzdělání, analyzuje proměny vztahu porodních bab a církve. Věnuje pozornost proměnlivě harmonickému a disharmonickému vztahu porodních bab a lékařů a rovněž genderovým stereotypům, které byly v tomto segmentu dějin vzhledem k porodní asistentce nejvýraznější. Báby jsou představeny i jako profesní skupina; lze sledovat, jak často a jakým způsobem porušovaly ve své nelehké praxi zákon. Závěr knihy se věnuje postupnému sebeuvědomování porodních asistentek, hledá odpověď na otázku, kdy a jakým způsobem se začaly hlásit o svá práva, proč odmítaly označení „bába“ a usilovaly o „důstojnější“ název „porodní asistentka“. (knihydobrovsky.cz)

Rozlehlost pole rozpínajícího se mezi naprostoudeterminací biologické podstaty jedince a absolutním vlivem sociálního prostředí, lze chápat jako motivaci k výzkumu historických aspektů vnímání těla. Tělo v soudobém sociálněvědním bádání nepředstavuje neměnný fyzický objekt, naopak, důraz při zkoumání dějin těla je kladen na proměnu a vývoj funkcí, kterýchmůže tělo nabývat ve vztahu jedince a společnosti. Z tohoto důvodu se bádání o těle rozvíjí především na bázi mezioborových přístupů a širokého spektra zkoumaných témat a užívaných metod. V historii je tělo pojímáno jako proměnlivý historický objekt - neustále konstruovaný a rekonstruovaný fenomén, neoddělitelný od kulturního kontextu, do něhož se jeho nositel zrodil, v němž žil a zemřel. Každá společnost je podle tohoto přístupu charakteristická svým vlastním viděním těla. Historik jej proto nemůže považovat za danost, ale naopak za něco, co je nám zprostředkováváno systémem kulturních významů.Dějiny těla jsou charakteristické sledováním principu vzájemného ovlivňování biologických konstant lidství, tedy lidského těla a vlivu kultury, spolupůsobící na utváření lidské individuality. Publikace Dějiny těla: prameny, koncepty, historiografie přináší studie věnované těmto proměnám chápání těla v českých zemích od středověku do 20. století. (knihydobrovsky.cz)

Od početí a porodu přes výchovu a vzdělávaní a získávaní prvních pracovních zkušenosti až po práh dospělosti v prostředí města, vesnice i šlechtických rodů, v rodině, ve škole či sirotčinci, za války i v míru. První velkorysé shrnutí ukazuje, jak se do tématu dětství promítají nejen poznatky o vývoji školství či práva, o dobové stravě, o bydleni, odívaní či řemeslném zpracovaní hraček, ale také psychologické výzkumy traumat nebo badání o vzniku a vývoji pediatrie jako samostatného lékařského oboru. Dětství má však i svůj "velký dějinný příběh". Ať už se jedna o dětské sňatky ve středověkých panovnických domech, osvícenské reformy a postupné prosazení právní ochrany dítěte, o oslavu dětství jako naděje lidstva v rané fázi komunistického režimu, nebo naopak obavu z podvratného potenciálu mládí za normalizace, dítě je vždy také téma politické. A ačkoli jde v mnoha těchto případech spíše o jeho zneužití, díky civilizačním posunům od středověku dodnes v dětství přece jen přibývá radostných chvil. Autorsky tým historiků z badatelských a akademických pracovišť v Pardubicích, Praze a Opavě pracoval pod vedením Mileny Lenderové ve složeni Martina Halířová, Martin Franc, Jiří Knapík, Eduard Maur, Martin Nodl a Karel Rýdl. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,„Dlouhé“ 19. století, doba od konce 18. věku do vypuknutí první světové války, nebylo jen stoletím zrodu občanské společnosti, dobou dotváření politických struktur, diplomatických jednání, málo trvanlivých mírových smluv a válek. Vcelku bez ohledu na to, jaký politický režim zrovna panoval, lidé jedli, bydleli a oblékali se, zakládali rodiny, vychovávali děti, stárnuli a umírali. Cestovali, bavili se, četli (móda číst je skutečným fenoménem 19. století!), dokonce začali sportovat. Větší pozornost věnovali hygieně osobní, příbytku i hygieně komunální. Třebaže konkrétní podoba všech těchto činností závisela na jejich sociálním postavení a finančních možnostech, tvoří skutečnou náplň lidského života, jak dokládá široká typologie pramenů. Autoři pracovali s deníky a pamětmi, korespondencí, účty, s dobovou odbornou literaturou (právnickou, pedagogickou, lékařskou), s tiskem i obrazovými prameny a zjistili, že naši předci, kteří zalidnili 19. věk, se od nás zas tolik nelišili. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Porodní bába byla od nepaměti součástí místní kolektivní paměti – byla vnímána jako inventář obce, podobně jako farář, učitel, starosta; bábu potřeboval každý. Stála u biologického (vymanila dítě z lůna matky) i sociálního zrození (držela ho při křtu, občas byla kmotrou). Podílela se i na jiných úkonech, hrála důležitou roli při přechodových rituálech: zrození, křtu, úvodu i smrti. Přibližně v letech 1850–1950 se prohloubila profesionalizace porodnické pomoci. Přešla od sousedské výpomoci k povolání, které bylo třeba legislativně zakotvit: během sta let se porodní bába změnila v porodní asistentku. Kniha sleduje změny legislativního rámce, ohraničujícího život a činnost porodních babiček, institucionalizaci babického vzdělání, analyzuje proměny vztahu porodních bab a církve. Věnuje pozornost proměnlivě harmonickému a disharmonickému vztahu porodních bab a lékařů a rovněž genderovým stereotypům, které byly v tomto segmentu dějin vzhledem k porodní asistentce nejvýraznější. Báby jsou představeny i jako profesní skupina; lze sledovat, jak často a jakým způsobem porušovaly ve své nelehké praxi zákon. Závěr knihy se věnuje postupnému sebeuvědomování porodních asistentek, hledá odpověď na otázku, kdy a jakým způsobem se začaly hlásit o svá práva, proč odmítaly označení „bába“ a usilovaly o „důstojnější“ název „porodní asistentka“. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Monografie Mileny Lenderové zachycuje postavení žen, zvláště ze středního městského stavu, v českých zemích v „dlouhém“ 19. století. Přihlíží k vývoji střední a zčásti západní Evropy; využívá pramenných podkladů, opírá se o osobní deníky, korespondenci, memoáry, ženský tisk a autentickou odbornou literaturu lékařskou, filozofickou, pedagogickou, právnickou. Vychází i z dobových feministických textů a obrazových materiálů. Primárním cílem bylo sledovat běh života ženy v jeho cyklech – dětství, dospívání, manželství, mateřství – a závazného modelu feminity pěstovaného zejména ve středních společenských vrstvách. Pozornost je věnována postavení ženy v domácnosti, její hygieně a oblékání, ale také dívčímu vzdělávání včetně úsilí o získání přístupu k středoškolskému (1870 vznikl státní dívčí učitelský ústav, 1890 soukromé dívčí gymnázium Minerva) a univerzitnímu vzdělání (nejdříve se dívkám otevřela filozofická, pak lékařská fakulta pražské univerzity) a průniku žen na pracovní trh; obojí je fenoménem až samého sklonku století. Samostatná kapitola připomíná vztah žen k umění – náleží spisovatelkám, malířkám a divadelním umělkyním. Po celé 19. století usilovaly první feministky (Karolina Světlá, Žofie Podlipská, Eliška Krásnohorská, Teréza Nováková a další) o právo žen na slušné zacházení, soukromí, vzdělání, vlastní profesi, ekonomickou nezávislost. To vše jim doposud většina mužů upírala, zesměšňovala novinářky, spisovatelky a obecně ženy, které ženskou emancipaci prosazovaly. Někteří muži – například Vojtěch Náprstek či T. G. Masaryk – jejich snahy naopak podporovali. Drtivá většina žen ovšem považovala za smysl života uzavřít manželství, pečovat o domácnost, manžela a děti; úsilí prvních feministek a jejich zastánců příliš nechápaly a nesouhlasily s ním. Vzdělaných žen a žen materiálně nezávislých však zvolna přibývalo: samostatných živnostnic i učitelek, úřednic, vychovatelek, ba i prvních lékařek, malířek, spisovatelek, novinářek... Zpočátku často rezignovaly na mateřství; lékařky zůstávaly svobodné dobrovolně, pro učitelky v Rakousku-Uhersku vyplýval takovýto celibát ze zákona. Zrušilo ho až Národní shromáždění mladé Československé republiky v roce 1919. Totéž Národní shromáždění pak dalo ženám rovnost a ničím nezpochybnitelné volební právo. (knihydobrovsky.cz)

Monografie Mileny Lenderové zachycuje postavení žen, zvláště ze středního městského stavu, v českých zemích v „dlouhém“ 19. století. Přihlíží k vývoji střední a zčásti západní Evropy; využívá pramenných podkladů, opírá se o osobní deníky, korespondenci, memoáry, ženský tisk a autentickou odbornou literaturu lékařskou, filozofickou, pedagogickou, právnickou. Vychází i z dobových feministických textů a obrazových materiálů. Primárním cílem bylo sledovat běh života ženy v jeho cyklech – dětství, dospívání, manželství, mateřství – a závazného modelu feminity pěstovaného zejména ve středních společenských vrstvách. Pozornost je věnována postavení ženy v domácnosti, její hygieně a oblékání, ale také dívčímu vzdělávání včetně úsilí o získání přístupu k středoškolskému (1870 vznikl státní dívčí učitelský ústav, 1890 soukromé dívčí gymnázium Minerva) a univerzitnímu vzdělání (nejdříve se dívkám otevřela filozofická, pak lékařská fakulta pražské univerzity) a průniku žen na pracovní trh; obojí je fenoménem až samého sklonku století. Samostatná kapitola připomíná vztah žen k umění – náleží spisovatelkám, malířkám a divadelním umělkyním. Po celé 19. století usilovaly první feministky (Karolina Světlá, Žofie Podlipská, Eliška Krásnohorská, Teréza Nováková a další) o právo žen na slušné zacházení, soukromí, vzdělání, vlastní profesi, ekonomickou nezávislost. To vše jim doposud většina mužů upírala, zesměšňovala novinářky, spisovatelky a obecně ženy, které ženskou emancipaci prosazovaly. Někteří muži – například Vojtěch Náprstek či T. G. Masaryk – jejich snahy naopak podporovali. Drtivá většina žen ovšem považovala za smysl života uzavřít manželství, pečovat o domácnost, manžela a děti; úsilí prvních feministek a jejich zastánců příliš nechápaly a nesouhlasily s ním. Vzdělaných žen a žen materiálně nezávislých však zvolna přibývalo: samostatných živnostnic i učitelek, úřednic, vychovatelek, ba i prvních lékařek, malířek, spisovatelek, novinářek... Zpočátku často rezignovaly na mateřství; lékařky zůstávaly svobodné dobrovolně, pro učitelky v Rakousku-Uhersku vyplýval takovýto celibát ze zákona. Zrušilo ho až Národní shromáždění mladé Československé republiky v roce 1919. Totéž Národní shromáždění pak dalo ženám rovnost a ničím nezpochybnitelné volební právo... (knihydobrovsky.cz)

„Dlouhé“ 19. století, doba od konce 18. věku do vypuknutí první světové války, nebylo jen stoletím zrodu občanské společnosti, dobou dotváření politických struktur, diplomatických jednání, málo trvanlivých mírových smluv a válek. Vcelku bez ohledu na to, jaký politický režim zrovna panoval, lidé jedli, bydleli a oblékali se, zakládali rodiny, vychovávali děti, stárnuli a umírali. Cestovali, bavili se, četli (móda číst je skutečným fenoménem 19. století!), dokonce začali sportovat. Větší pozornost věnovali hygieně osobní, příbytku i hygieně komunální. Třebaže konkrétní podoba všech těchto činností závisela na jejich sociálním postavení a finančních možnostech, tvoří skutečnou náplň lidského života, jak dokládá široká typologie pramenů. Autoři pracovali s deníky a pamětmi, korespondencí, účty, s dobovou odbornou literaturou (právnickou, pedagogickou, lékařskou), s tiskem i obrazovými prameny a zjistili, že naši předci, kteří zalidnili 19. věk, se od nás zas tolik nelišili. (knihydobrovsky.cz)

Každá společnost má své vidění světa, koncepci života a času, svůj obraz těla i vztahu mezi tělem a duší, který je proto kulturně a historicky závislý. Historik jej nemůže považovat za samozřejmou danost, ale také naopak vnímat jako něco, co je zprostředkováno jako systém kulturních významů. Právě řeč těla je to, co dává sílu vyřčenému slovu; gesta a řeč žijí v symbióze. Autoři knihy se pokusili představit tělo jako proměnlivý historický objekt - neustále konstruovaný a rekonstruovaný fenomén, neoddělitelný od kulturního kontextu, do něhož se nositel tohoto těla zrodil, v němž žil a zemřel. Jako každá společnost, i společnost českých zemí "dlouhého" 19. Století byla charakteristická svým vlastním viděním těla. (knihydobrovsky.cz)

Kolektivní monografie s názvem „Spanilost Vaše cizozemcům se líbí…“ přibližuje v mezioborovém pohledu vývoj a proměny českých kuchařských knih vydávaných v průběhu „dlouhého“ 19. století. Autoři se soustřeďují na otázku, jakou roli tato knižní tvorba plnila v každodenním životě obrozující se české společnosti. Tematicky se věnují podobě gastronomických schémat, která kuchařské knihy svým obsahem přirozeně dotvářely. Stranou autorského zájmu ovšem nezůstávají ani další hlediska potvrzující, že kuchařské knihy mohou být jedním z modelů interpretace veškerých procesů a společenských změn, jež 19. století přineslo v kolektivním i individuálním smyslu. (knihydobrovsky.cz)

Dvoudílná kolektivní monografie Krajiny prostřených i prázdných stolů se v široké metodologické škále věnuje proměnám evropské gastronomie od středověku po naši současnost. Její první část přiblížila různá pojetí jídla a stravování, vyplývající z dobového kontextu, zeměpisné polohy i vývojového stupně konkrétních sociálních skupin či profesních vrstev. Druhý svazek tvoří šestnáct rovněž chronologicky řazených kapitol, jež soustředí v širším středoevropském kontextu pozornost zejména na literární a umělecké reflexe nastíněných témat. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Jan Žáček, 184 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Skutečné příběhy vražd a zabití z doby mocnářství a první republiky. Jména aktérů byla změněna či pozměněna tak, aby nevyvolávala zbytečnou zášť. A také autor mohl lépe fabulovat. Výjimku si dovolil pouze v případě povídky první, protože to už je tak dávno... Vše ostatní v povídkách je reálné (původní názvy míst mordů, rovněž data a způsoby vražd). Také jména politiků a známých osobností byla ponechána. Co čekalo vraha? Tedy když byl dopaden, souzen a odsouzen k trestu smrti za Rakouska či za 1. republiky? Pochopitelně, že šibenice. Kat nejprve spoutal odsouzence do speciálního postroje. Poté jím byl přitisknut k prknu, nejmasivnější části smrtícího zařízení. Dole měla šibenice smyčky, do nichž byly zachyceny jeho spoutané nohy. Následně se postroj uchytil do karabiny a na krk byla odsouzenému přiložena smyčka. Potom došlo přes kladku k prudkému trhu. Smyčka se zatáhla tahem karabiny na... (alza.cz)

Audiokniha MP3 , čte Tomáš Garrigue Masaryk , Jaroslav Ježek, Josef Skupa, Martin Frič a další Vážení posluchači, málokterá kulturní instituce u nás se může pochlubit tak dlouhou historií jako Český rozhlas. Jeho počátky byly spjaty s celosvětovým technologickým rozpukem, ale naštěstí nejen s ním! Kdepak by byl rozhlas, nebýt osobností toužících po využití vyspělosti inženýrů ovládnuvších vysílání akustických signálů na dálku bez drátů ve prospěch té části národa, která si říká posluchači. Teprve tato touha vyústila v postupné osvojování dovednosti proměňovat radiofonii v rozhlasový program. Mohlo totiž klidně zůstat jen u meteorologických zpráv pro leteckou službu nebo u radiofonického šíření vojenských depeší. Kdosi však viděl (či snad slyšel?) mnohem dál. Otcové zakladatelé postavili svou existenci (doslova, vždyť šlo zprvu o podnikatelský záměr) na víře, že vzdělanější lidé budou kulturnější, mírumilovnější, ušlechtilejší. Nevzdali se ani když se ukázalo,... (alza.cz)

Audiokniha:,Vážení posluchači, málokterá kulturní instituce u nás se může pochlubit tak dlouhou historií jako Český rozhlas. Jeho počátky byly spjaty s celosvětovým technologickým rozpukem, ale naštěstí nejen s ním! Kdepak by byl rozhlas, nebýt osobností toužících po využití vyspělosti inženýrů ovládnuvších vysílání akustických signálů na dálku bez drátů ve prospěch té části národa, která si říká posluchači. Teprve tato touha vyústila v postupné osvojování dovednosti proměňovat radiofonii v rozhlasový program. Mohlo totiž klidně zůstat jen u meteorologických zpráv pro leteckou službu nebo u radiofonického šíření vojenských depeší. Kdosi však viděl (či snad slyšel?) mnohem dál. Otcové zakladatelé postavili svou existenci (doslova, vždyť šlo zprvu o podnikatelský záměr) na víře, že vzdělanější lidé budou kulturnější, mírumilovnější, ušlechtilejší. Nevzdali se ani když se ukázalo, že to tak jednoduché nebude a dál věřili, že do zvuku lze zakódovat obraz, emoci, prožitek, umělecký dojem. V tom se nemýlili, ačkoli se ukázalo, že stejně jako rozhlas vytvářet, je umění mu i naslouchat a není to dáno každému. Podobně jako si každý nenajde svůj vlastní niterný zážitek v hudbě, v dramatu či na malířském plátně. (knihydobrovsky.cz)

Hudební CD - Tomáš Černý vybírá z rozhlasového archívu 30. let. Mluví: Tomáš Garrigue Masaryk, Milada Horáková, František Křižík, Jan Antonín Baťa, Josef Čapek, Vladislav Vančura, Josef Suk, Jaroslav Ježek, Josef Skupa, Vlasta Burian, Martin Frič, Růžena Nasková a mnozí další. Tomáš Černý vybírá z rozhlasového archívu 30. let. Mluví: Tomáš Garrigue Masaryk, Milada Horáková, František Křižík, Jan Antonín Baťa, Josef Čapek, Vladislav Vančura, Josef Suk, Jaroslav Ježek, Josef Skupa, Vlasta Burian, Martin Frič, Růžena Nasková a mnozí další. Seznam stop Rozhlasová každodennost Kbelská modulace (1923) / Harfová znělka (1933) / Veselé do nového dne (cca 1935) / Mluvené noviny (1936) / Bezpečnostní služba (1936) / Hlasatelka Zdenka Walló (1934) / Ing. Eduard Svoboda o radiopřijímačích (1936) Vzdělání a osvěta Ing. Edurad Svoboda o televizi (1937) / Přednáška o amerických mrakodrapech (1933) / MUDr. Vladimír Vondráček o dovolených (1938) / Josef Skupa - Individuum... (alza.cz)

Elektronická kniha - Zakoupením této knihy na e-shopu Alza.cz podpoříte činnost Nadačního fondu proti korupci částkou 10 Kč Zakoupením této publikace na e-shopu Alza.cz podpoříte činnost NFPK částkou 10 KčNadační fond proti korupci vydává další díl prázdninového čtení „k vodě“. Letošní publikace nese název Jánabráchismus v České republice aneb mocenské sítě v letech 2010–2017. Titul obsahuje výčet několika desítek osob, které v uvedeném období měly různý díl moci a vlivu. Vyjma stručné charakteristiky jsou u každé osoby uvedeny vazby na další vlivné postavy. Z celkové propojenosti lze následně získat možný náhled mocenských a klientelistických sítí v uvedeném období a jejich změnu.Osobní vztahy a vazby hrají v každodenním životě podstatnou roli. Čtenář dobře ví, že „správné“ známosti (s řezníkem, se zelinářem, s lékařem apod.) byly v dobách komunismu částí skutečné osobní moci a vlivu jednotlivce a tvořily podstatnou část jeho společenské „prestiže“. A stejný... (alza.cz)

Překvapit ve škole skvělými vědomostmi ze zeměpisu, být rodinným poradcem při plánování výletů, to vše se dětem povede s atlasem plným barevných ilustrací, jednoduchých map i srozumitelných a poutavých textů. Při seznamování se s hlavními charakteristikami naší vlasti, jejími krásami, památkami a zajímavostmi čtenáře v každé kapitole provází Vítek a Štěpánka. Při putování děti stále něco řeší, ne vždy je hned jasné, kdo z nich má pravdu… a čtenář se spolu s nimi zamýšlí nad různými otázkami (odpovědi si ověřuje na konci knihy). Hravým způsobem se tak dozví třeba to, která zřícenina je v Česku největší, jestli v místech skalních soutěsek v severních Čechách bylo kdysi moře, kde se nachází zoo s obrovskými výběhy, kterými lze projíždět autem či autobusem a pozorovat zvířata, kde se setkávají hranice Česka, Polska a Slovenska… (patro.cz)

Klasické dílo plodného francouzského historika Paula Lacroise (píšícího pod pseudonymem Dufour) nenabízí čtenáři ani tak panoptikum obscénností jako spíše překvapivé poznání, které nejstarší řemeslo pod svým cejchem ukrývá. To, čemu říkáme zlo, často povstává z dobré věci, a je také známo, že cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly, což příkladně dokresluje příklad prostituce starořecké: moudrý Solón, chtěje uchránit a vychovat zdravou mládež, založil pro ni veřejné domy s tou nejnižší taxou. Můžeme v tom vidět – či nevidět – první státnický pokus prostituci legalizovat , kontrolovat a v neposlední řadě z ní učinit zdroj státních příjmů. Dějiny prostituce však souvisejí s nezadatelností práva nakládat s tím, co je člověku vlastní, dle vlastního uvážení. Prostituce se tak stává zcela specifickým druhem obchodu, který má v lidské společnosti své nezcizitelné místo. První díl pojednávající o prostituci starověkých národů přináší seznámení s kultem kněžek lásky, posvátné„pohostinné“ prostituce nebo s poutavými a vtipnými životopisy slavných řeckých konkubín. (patro.cz)

Klasické dílo plodného francouzského historika Paula Lacroise (píšícího pod pseudonymem Dufour) nenabízí čtenáři ani tak panoptikum obscénností jako spíše překvapivé poznání, které nejstarší řemeslo pod svým cejchem ukrývá. To, čemu říkáme zlo, často povstává z dobré věci, a je také známo, že cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly, což příkladně dokresluje příklad prostituce starořecké: moudrý Solón, chtěje uchránit a vychovat zdravou mládež, založil pro ni veřejné domy s tou nejnižší taxou. Můžeme v tom vidět - či nevidět - první státnický pokus prostituci legalizovat , kontrolovat a v neposlední řadě z ní učinit zdroj státních příjmů. (knihydobrovsky.cz)

První svazek třídílných Pamětí profesora práv a prvního děkana Právnické fakulty Masarykovy univerzity Františka Weyra (1879–1951) vydává svědectví o tom, z jakých prvků se skládal duchovní svět českého vzdělance začátku 20. století. Weyr vypráví o rodině svého otce, matematika Emila Weyra, a své matky, líčí dětství strávené ve Vídni, studium práv na pražské universitě, začátky své úřednické dráhy ve Vídni, působení v Zemské statistické kanceláři a na brněnské technice. V posledních dvou kapitolách popisuje život v Brně za první světové války a převrat v roce 1918. (patro.cz)

První díl pamětí právníka, právního filosofa, státovědce a statistika Františka Weyra. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Doplněné a rozšířené vydání knihy Dětská prostituce se šířeji zabývá otázkou komerčního zneužívání dětí a přináší výsledky nových studií tohoto aktuálního tématu. Tato ojedinělá publikace se věnuje dětské prostituci nejenom jako palčivému sociálnímu problému, ale pojednává i o důvodech vzniku zmíněného chování u dětí a mladistvých i dopadům, které takové jednání má na budoucí život a vztahy jedinců v dětství komerčně zneužívaných. Nezbytným doplněním je informace o možné prevenci a právních aspektech dětské prostituce. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Vít Štěpánek, 48 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Překvapit ve škole skvělými vědomostmi ze zeměpisu, být rodinným poradcem při plánování výletů, to vše se dětem povede s atlasem plným barevných ilustrací, jednoduchých map i srozumitelných a poutavých textů. Při seznamování se s hlavními charakteristikami naší vlasti, jejími krásami, památkami a zajímavostmi čtenáře v každé kapitole provází Vítek a Štěpánka. Při putování děti stále něco řeší, ne vždy je hned jasné, kdo z nich má pravdu… a čtenář se spolu s nimi zamýšlí nad různými otázkami (odpovědi si ověřuje na konci knihy). Hravým způsobem se tak dozví třeba to, která zřícenina je v Česku největší, jestli v místech skalních soutěsek v severních Čechách bylo kdysi moře, kde se nachází zoo s obrovskými výběhy, kterými lze projíždět autem či autobusem a pozorovat zvířata, kde se setkávají hranice Česka, Polska a Slovenska… (alza.cz)

(patro.cz)

Kniha - autor František Weyr, 486 stran, česky, pevná s přebalem matná (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Eva Vaníčková, 144 stran Doplněné a rozšířené vydání knihy Dětská prostituce se šířeji zabývá otázkou komerčního zneužívání dětí a přináší výsledky nových studií tohoto aktuálního tématu. Tato ojedinělá publikace se věnuje dětské prostituci nejenom jako palčivému sociálnímu problému, ale pojednává i o důvodech vzniku zmíněného chování u dětí a mladistvých i dopadům, které takové jednání má na budoucí život a vztahy jedinců v dětství komerčně zneužívaných. Nezbytným doplněním je informace o možné prevenci a právních aspektech dětské prostituce. (alza.cz)

Kniha představuje českému publiku zahraniční, zejména feministické, teoretické debaty o veřejných politikách prostituce a současné trendy v právních úpravách této problematiky. Předkládá rovněž kritickou analýzu české situace - jak stávajících i navrhovaných právních úprav, tak vnímání prostituce ve veřejném prostoru, zejména mezi odborníky a odbornicemi, ve veřejné správě a v médiích. Publikace obsahuje řadu doporučení pro veřejné politiky dotýkající se prostituce a její právní úpravy, nenabízí ale žádná jednoduchá a rychlá řešení. Autorky a autoři zejména identifikují, čeho je třeba se při formulování veřejné politiky a právní úpravy prostituce a jejího uplatňování v praxi vyvarovat, a to zejména s ohledem na lidská práva a požadavek genderové rovnosti. Kniha detailně rozebírá a kriticky hodnotí návrhy zákona na regulaci prostituce, které v posledních letech zpracovává a Poslanecké sněmovně předkládá hlavní město Praha. (knihydobrovsky.cz)

Kniha se věnuje turistice a cestovnímu ruchu v Českém ráji za dob Rakouska-Uherska, tedy v poslední třetině 19. století a období před první světovou válkou. Důraz je v ní kladen především na region Turnovska, který se stal jedním z turistických center sledované oblasti. První kapitoly publikace sledují fenomény spojené s rozvojem moderní turistiky po Českém ráji, ať již rostoucí sektor služeb, nástup železnice či turistickou organizovanost, a pokouší se vykreslit obraz turisty přelomu 19. a 20. století. Další části knihy se již více věnují samotnému městu Turnovu a jeho okolí. Nastiňují fungování místních ubytovacích a stravovacích zařízení, letních bytů, turistické poptavárny, městské plovárny či služeb průvodců. Stěžejní je popis činnosti turnovského odboru Klubu českých turistů, který v regionu začal působit v roce 1892. Odbor naplno převzal iniciativu spojenou s organizací turistiky na Turnovsku. Kniha sleduje jeho aktivity v oblasti značení turistických cest, správy a zvelebování památek, vydávání propagačních materiálů, provozování turistických stanic a studentských nocleháren či pořádání přednášek a různých kulturních akcí. Publikace vychází z pramenů uložených ve Státním okresním archivu v Semilech a ve sbírkách Muzea Českého ráje v Turnově. Text doplňuje na 200 obrázků ze sbírky pohlednic autorova dědy Jaroslava Mojsla a sbírky fotografií a negativů turnovského muzea. Obsah: Geneze názvu Český ráj, Počátky moderní turistiky, Obraz turisty, Turnov jako turistický cíl, Odbor Klubu českých turistů v Turnově (knihydobrovsky.cz)

Autorka v této knize překračuje hranice tradičního pojetí vyobrazujícího prostitutky jako oběti nebo společenský problém a místo toho na fenomén prostituce v Rakouském císařství na přelomu 19. a 20. století pohlíží optikou sociální historie odrážející společenské názory a postoje tehdejší doby. Na základě rozsáhlého studia dobových dokumentů ukazuje, že prostituci provozovaly ženy i ze své vlastní vůle, že ji vnímaly jako řemeslo. Detailně analyzuje vztah mezi povolenou a skrytou prostitucí, mravnostní policií a dalšími kontrolními orgány. Přibližuje prostředí komerčního sexu včetně zákazníků, pasáků a provozovatelek nevěstinců, jež v nepříliš změněné podobě přežilo i zánik habsburského impéria v roce 1918. (knihydobrovsky.cz)

Obrazová publikace Milena Valušková, fotografie 1971 až 2017, představuje výběr fotografií olomoucké fotografky Mileny Valuškové od roku 1971 až po současnost. Její tvorba se rozprostírá od dokumentu až po mnohovrstevnaté krajinné studie. Představuje i snová, technicky komplikovaná zátiší. Doprovázeno textem kurátorky Muzea umění v Olomouci PhDr. Štěpánky Bieleszové. (patro.cz)

eBook:,Aby nacisté upevnili svůj systém a minimalizovali vnitřní odpor, aplikovali násilné metody i proti ženám. Hitlerův věrný paladýn Heinrich Himmler do rozsáhlé strategie zakomponoval státem kontrolovanou prostituci jako součást mocenského a hospodářského zájmu. Prostitutky byly brány jako asociální zlořád, jenž představoval pro německý lid hrozbu, a ženy, které nesplňovaly představy nacistické ideologie, byly násilím sexuálně zotročeny a mnohé poslány nejen do nevěstinců pro vojáky Velkoněmecké říše, ale také do koncentračních táborů. Právě tam se běžně prováděly nucené sterilizace za pomocí vysokých dávek rentgenových paprsků. Experimentální potraty neznaly hranic a tisíce brutálních pokusů pod vedením Josefa Mengeleho vedly k bolestivé smrti. Své si prožili i homosexuálové a lesbicky orientované ženy. I když nacisté svému lidu kázali o mravnosti a hrdosti, ve skutečnosti sami činili úplný opak. V době jejich moci se tisíce žen a sotva dospělých dívek staly oběťmi různých forem sexuálního násilí, ponižování, znásilňování a mučení. Existovaly však tehdy i zvrácené formy rasového šílenství, kdy vybraní muži SS museli zplodit tisíce nových árijců v tzv. domech Lebensbornu s ochotně se nabízejícími ženami, které si vytyčily za povinnost porodit vůdci alespoň jedno dítě. Když však rozvoj nové populace nesplňoval požadovanou kvantitu, sáhli nacisté dokonce i k únosům blonďatých a modrookých dětí z celé okupované Evropy. Autor v této publikaci otevírá semknutou společenskou zvyklost, kterou dnes známe pod pojmem „tabu“. (knihydobrovsky.cz)

Obrazová publikace Milena Valušková, fotografie 1971 až 2017 , představuje výběr fotografií olomoucké fotografky Mileny Valuškové od roku 1971 až po současnost. Její tvorba se rozprostírá od dokumentu až po mnohovrstevnaté krajinné studie. Představuje i snová, technicky komplikovaná zátiší. Doprovázeno textem kurátorky Muzea umění v Olomouci PhDr. Štěpánky Bieleszové. (knihydobrovsky.cz)

Ondřej Závodský je známý český právník a dlouholetý státní zaměstnanec. V současné době pracuje jako právní expert Nadačního fondu proti korupci. Tento fond, jak již jeho samotný název vypovídá, má ve svém popisu pracovních činností vedení střetu se všemi projevy korupce, zhoubného nádoru v těle právního demokratického státu. Ondřej Závodský proslul jako nezkorumpovatelný úředník, v rámci své činnosti u NFPK zpracovává stanoviska k připravované legislativě a upozorňuje na netransparentnosti při činnosti státních úřadů. Ve své knize Výstup na vrchol korupce se kromě současných případů na české scéně zaobírá i politickou situací v Rusku a v Číně a v kontextu toho naznačuje rizika dalšího vývoje směřování našeho státu. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Václav Miko, 124 stran Aby nacisté upevnili svůj systém a minimalizovali vnitřní odpor, aplikovali násilné metody i proti ženám. Hitlerův věrný paladýn Heinrich Himmler do rozsáhlé strategie zakomponoval státem kontrolovanou prostituci jako součást mocenského a hospodářského zájmu. Prostitutky byly brány jako asociální zlořád, jenž představoval pro německý lid hrozbu, a ženy, které nesplňovaly představy nacistické ideologie, byly násilím sexuálně zotročeny a mnohé poslány nejen do nevěstinců pro vojáky Velkoněmecké říše, ale také do koncentračních táborů. Právě tam se běžně prováděly nucené sterilizace za pomocí vysokých dávek rentgenových paprsků. Experimentální potraty neznaly hranic a tisíce brutálních pokusů pod vedením Josefa Mengeleho vedly k bolestivé smrti. Své si prožili i homosexuálové a lesbicky orientované ženy. I když nacisté svému lidu kázali o mravnosti a hrdosti, ve skutečnosti sami činili úplný opak. V době jejich moci... (alza.cz)

Kniha - autor Pierre Dufour, 186 stran, česky, pevná bez přebalu matná Klasické dílo plodného francouzského historika Paula Lacroise (píšícího pod pseudonymem Dufour) nenabízí čtenáři ani tak panoptikum obscénností jako spíše překvapivé poznání, které nejstarší řemeslo pod svým cejchem ukrývá. To, čemu říkáme zlo, často povstává z dobré věci, a je také známo, že cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly, což příkladně dokresluje příklad prostituce starořecké: moudrý Solón, chtěje uchránit a vychovat zdravou mládež, založil pro ni veřejné domy s tou nejnižší taxou. Můžeme v tom vidět – či nevidět – první státnický pokus prostituci legalizovat , kontrolovat a v neposlední řadě z ní učinit zdroj státních příjmů. Dějiny prostituce však souvisejí s nezadatelností práva nakládat s tím, co je člověku vlastní, dle vlastního uvážení. Prostituce se tak stává zcela specifickým druhem obchodu, který má v lidské společnosti své nezcizitelné místo. První díl pojednávající... (alza.cz)

(patro.cz)

První ucelená, ryze česká a uživatelsky mimořádně vstřícná publikace na téma reflexní terapie od jednoho z našich nejznámějších odborníků. Detailním způsobem rozpracovává jednotlivé reflexní body a pomocí přehledných barevných fotografií jednotlivých bodů umožňuje přesnou lokalizaci každého reflexního bodu. (patro.cz)

Kniha - autor Timea E. Nagy, 368 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Když Timea odpověděla na inzerát, který nabízel mladým dívkám práci au pair v Kanadě, bylo jí přesně dvacet. Pro holku z komunistického Maďarska to znělo jako splněný sen – vydělá si peníze, naučí se anglicky… Po příjezdu do Toronta je ale uvězněna ve špinavém nočním klubu a musí prodávat své tělo. Najde Timea, která má život před sebou, sílu uniknout ze spárů nelítostných pasáků? (alza.cz)

Nejen historická fakta, ale i pohádky, pověsti a mýty oživují svým dechem minulost a dávají nahlédnout pod povrch příčin a důsledků lidské existence. Dějiny života jsou věčnou a nekončící spirálou času, v níž se opakují stále tytéž motivy, příběhy a situace, které v průběhu staletí pouze mění svá jména. (patro.cz)

Motto: "Brdy, vy mé Brdy, neúprosny, tvrdy, přec jsem na vás hrd! (Emanuel Krt) Kniha "Podbrdští géniové aneb Cimrman nebyl sám" je souborem textů slovního humoru a literárně-historické mystifikace "o nejvýznačnějších osobnostech Podbrdska za Rakouska-Uherska a tzv. První republiky, které si svým géniem v ničem nezadaly s nejslavnějším Čechem." Autor s nimi řadu let vystupoval v pořadu redaktora Mladého světa Josefa Velka "Zápisník hnutí Brontosaurus" v Malostranské besedě a při koncertech folkových skupin Arnika a Smolaři. Kniha navazuje na publikace "Illustrovaný věstník brdologický" (Nakladatelství Paseka, Praha 1993) a "Drby z Brd" (Nakladatelství P.E.T.R. a.s., Praha1996). (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha na CD - autor Franz Kafka, čte Jaroslava Adamová; Radovan Lukavský Dopisy, které napsal Franz Kafka Mileně Jesenské. Kafka poznal Milenu během jednoho jejího pobytu v Praze v předjaří roku 1920. Bylo to v kruhu společných přátel a známých v kavárně. Už předtím Kafku dopisem z Vídně požádala, aby jí dovolil přeložit jeho povídky do češtiny. To byl podnět, který vedl k jejich bližšímu seznámení a posléze k milostnému vztahu, jemuž vďečíme za dopisy Mileně. (alza.cz)

Audiokniha MP3 Franz Kafka, čte Jaroslava Adamová,Martin Růžek,Radovan Lukavský Tři základní pocity prolínají Kafkovým životem a dílem: pocit úzkosti, provázený vědomím neznámé viny, pocit únavy, stále se prohlubující s progresí plicní choroby, a fyziologická nezbytnost trvalé samoty.Milena Jesenská byla v mnohém Kafkovi antipodem. Absolventka dívčího gymnasia Minerva patřila k emancipovanému výkvětu pražské literární společnosti. Franzi Kafkovi byla představena náhodou, ve společnosti Franze Werfla a dalších pražských německo-židovských literátů v roce 1919. Franz Kafka měl za sebou v té době několik milostných vztahů a především bohaté literární dílo. Jesenská, ne dosti šťastně provdaná, si vydělávala žurnalistikou a překlady. Od dubna 1920 se Kafka léčil z akutní tuberkulózy v jihotyrolském Meranu. V té době již byli spjati oba přátelé živou korespondencí, inspirovanou nejprve blízkými literárními zájmy. Po osobním setkání ve Vídni se Franz Kafka do Mileny... (alza.cz)

Designové kousky ze série Milena od španělské značky Marckeric vás na první pohled zaujmou jednoduchým geometickým motivem. Kousky ze série Miela vytvoří ve vašem obývacím pokoji dokonalou moderní atmosféru, která přímo vybízí k odpočinku. Díky minimalistickému designu a neutrálním barvám je snadno sladíte s dalšími kousky ve vašem interiéru. (vemzu.cz)

Designové kousky ze série Milena od španělské značky Marckeric vás na první pohled zaujmou jednoduchým geometickým motivem. Kousky ze série Miela vytvoří ve vašem obývacím pokoji dokonalou moderní atmosféru, která přímo vybízí k odpočinku. Díky minimalistickému designu a neutrálním barvám je snadno sladíte s dalšími kousky ve vašem interiéru. (vemzu.cz)

Monografie se zabývá vznikem a vývojem nejstarší sokolské jednoty na Moravě. Popisuje složité počátky rodícího se sokolského hnutí v poněmčelém prostředí, kde docházelo k mnohem větším třenicím a animozitám, limitujícím rozvoj české tělovýchovy. Před námi tak vyrůstá obraz daleko složitější, než jaký existuje ve vědomí široké veřejnosti. Autorka analyzuje význam a úlohu tělesné výchovy a sportu v českém emancipačním hnutí a zároveň ve svém výkladu nabízí pohled do společenských, ideových a politických dějů "moravského Manchesteru" v 19. a 20. století (kniha zahrnuje časové období od 60. let 19. století do roku 1938). Tematiku dokreslují fotografie a citace z dobových materiálů. (patro.cz)

Látka v učebnici slohu pro 2. stupeň základních škol je tradiční, pojetí výuky je však nové. Autorka klade důraz na tvořivý přístup nejen žáků, ale i učitelů. Přináší řadu inspirativních námětů k samostatnému řešení úloh i pro vyslovení životních postojů. (patro.cz)

Milena Slavická se ve své třetí prozaické knize (po Povídkách jamrtálských a Hagiboru) rozhodla v sedmi povídkách pohlédnout na témata slavných románů mužských autorů s hlavními mužskými hrdiny jakoby z boku, pohledem vedlejších, „nevýznamných“ ženských postav. A tak tytéž problémy můžeme sledovat „neprivilegovanýma“ očima. Mohou se jevit v jiné velikosti, s jinou hloubkou, v jiném významu. Psaní Mileny Slavické je neobyčejně zralé. Zdroje svých povídek si vyhlédla v dílech významných prozaiků – Franze Kafky, Samuela Becketta, Henryho Millera, Milana Kundery, Thomase Bernharda, Torgnyho Lindgrena a Michela Houellebecqa. Její apokryfní texty přikládají k dílům zmiňovaných autorů další vrstvu a snaží se mimo jiné zjistit, jak dalece se může lišit ženský a mužský pohled na tutéž látku. (patro.cz)

Tato kniha „krajinných impresí“ olomoucké fotografky Mileny Valuškové představuje sotva pětinový výběr z jejího obrazového díla posledních let, kde se snaží zachytit ducha rodného kraje. Dle slavné glosy A. Camuse (vyslovené při jeho průjezdu Hanou v 50. letech 20. století) jsou nejzákladnějším znakem této krajiny „tklivé dálky, trpké švestky“. Fotografka tento obrazový příměr ráda přijímá. Zároveň však dobře ví, že tajemství tohoto regionu nespočívá pouze v „tklivé dálce“, kterou se rovinaté okolí města Olomouce otevírá nejbližším horám. Krajinu tvoří i střety nebeských a krajinných scenérií. Krajina je tvořena i mlhou, v níž se ztrácí dálka z obzorem. V omamných parách jitra je i ten nejmohutnější hrad vynesen do jakési vyšší krajinné skutečnosti. Co však nejpodstatněji určuje fotografický rys této publikace, je autorčino krédo: Krajina není jen příroda. Její povahu spoluvytváří vždy člověk. (patro.cz)