Čemu se báseň říká - jiří orten - audiokniha

Audiokniha:,JIŘÍ ORTEN (*30. 8.1919 – †1.9. 1941) Z komentáře k původnímu LP albu 0 18 0633 "Jiří Orten Čemu se báseň říká" vydanému Supraphonem v roce 1970 a nyní vydávánému poprvé digitálně: "Když je na světě druh lidí, kterému se říká básníci, a Vy přece víte, co to znamená, pak chci být básníkem celým srdcem a ještě víc, a chci za to zemřít..." To jsou slova z dopisu, který napsal dvacetiletý básník JIŘÍ ORTEN svému staršímu příteli, básníku Františku Halasovi. A skutečně - Jiří Orten byl jedním z "vyvolených": dva roky poté zemřel skutečně "za to", že byl a za všech okolností zůstal básníkem. Bylo to právě v den Ortenových dvadvacátých narozenin, kdy jeho osud básníka - žida, jemuž byla nacistickými zákony zakázáno tvořit a žít, byl "zasažen" koly německého sanitního vozu na tehdejším Rašínově nábřeží v Praze. O tři dny později se uzavřel lidský život Jiřího Ortena; jeho osud básníka však nepřestává zářit temným obzorem našich let... (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 - autor Jiří Orten, čte Zdeněk Ornest, Dagmar Sedláčková, Jaroslav Kepka, Jaroslava Adamová a Ota Ornest Čemu se říká báseňZ komentáře k původnímu LP albu 0 18 0633 "Jiří Orten Čemu se báseň říká" vydanému Supraphonem v roce 1970 a nyní vydávánému poprvé digitálně:"Když je na světě druh lidí, kterému se říká básníci, a Vy přece víte, co to znamená, pak chci být básníkem celým srdcem a ještě víc, a chci za to zemřít..." To jsou slova z dopisu, který napsal dvacetiletý básník JIŘÍ ORTEN svému staršímu příteli, básníku Františku Halasovi. A skutečně - Jiří Orten byl jedním z "vyvolených": dva roky poté zemřel skutečně "za to", že byl a za všech okolností zůstal básníkem. Bylo to právě v den Ortenových dvadvacátých narozenin, kdy jeho osud básníka - žida, jemuž byla nacistickými zákony zakázáno tvořit a žít, byl "zasažen" koly německého sanitního vozu na tehdejším Rašínově nábřeží v Praze. O tři dny později se uzavřel lidský život Jiřího Ortena; jeho... (alza.cz)

Audiokniha MP3 - autor Jiří Orten, čte Berta Ohrensteinová Audiokniha básníka Jiřího Ortena Čemu se báseň říkáJiří Orten, vlastním jménem Jiří Ohrenstein (*30. srpna 1919 – †1. září 1941) byl český básník židovského původu. Studoval reálku v Kutné Hoře, dokončil ji v Kolíně. V roce 1936 odešel za svým bratrem do Prahy. Chtěl se stát hercem, ale na konzervatoř nebyl přijat a tak rok studoval jazykovou školu. O rok později byl přijat na dramatické oddělení Státní konzervatoře hudby, kde vystudoval pouze tři ročníky, protože byl ve školním roce 1939–1940 vyloučen z rasových důvodů. Své texty psal nejprve pod pseudonymy Karel Jílek nebo Jiří Jakub, později přijal své umělecké jméno Jiří Orten. Ve velmi krátkém období napsal několik křehkých a citlivých knížek veršů a snových próz. Orten byl v den svých 22. narozenin sražen a těžce zraněn německou sanitkou na Rašínově nábřeží. Svým zraněním podlehl o dva dny později 1. září 1941. (alza.cz)

eBook:,Pátá Ortenova básnická sbírka byla uspořádána těsně před básníkovou tragickou smrtí. Základní podobou Ortenovy poezie je plachá něha, s níž se chlapecký básník dorozumívá se skutečnosti, jíž je obklopen. Sbírka je souborem devíti elegií, v nichž se básník zamýšlí nad svým dosavadním životem a loučí se se vším, co tvořilo jeho naivní dětství a mládí. (knihydobrovsky.cz)

IX. svazek Spisů Jiřího Ortena přináší vůbec poprvé všechny jeho dochované mladistvé básně, které napsal před svou prvotinou Čítanka jaro (1939). Básně jsou řazeny chronologicky od roku 1935, umožňují tedy krok za krokem sledovat zrod a zrání jednoho z největších českých básníků 20. století. Knihu edičně připravil literární historik, kritik a editor Jiří Opelík, který zde ve své ediční studii "Orten před Ortenem" podal jeden z dosud nejhlubších vhledů do zrodu Ortenovy poetiky, v úplnosti shrnul všechny osobní i dobové souvislosti se vznikem Ortenova mladistvého díla spjaté a svazek opatřil vyčerpávající ediční poznámkou. Svazek básnických juvenilií Jiřího Ortena patří k základním hodnotám novodobé české literatury. (patro.cz)

eBook:,Tento svazek edice knihovnicka.cz sdružuje básnickou skladbu Jeremiášův pláč a sbírku Elegie, kterou mnozí Ortenovi vykladači považují za absolutní vrchol básníkovy tvorby a současně za jeho testament. Obě dvě díla spojuje nejen doba a okolnosti vzniku, ale také některé shodné rysy vyplývající z charakteru postavení židovského básníka v nacisty okupované zemi.Jeremiášův pláč je krátká skladba, která aktualizuje biblické téma nářku proroka Jeremiáše nad vypleněným Jeruzalémem. Jednostranný dialog, který Orten se starozákonním Bohem vede, se snaží postihnout v nápadných paralelách děsivost vlastní prožívané současnosti.Elegie jsou cyklem devíti žalozpěvů, inspirovaných rilkovskou tématikou. Subjektivní a objektivní se prolíná v básnických úvahách o dopadech okupace, ztrátě lidství a transcendentna. (knihydobrovsky.cz)

Svazkem Korespondence se završuje vydávání devítisvazkových Spisů Jiřího Ortena. Kniha shrnuje Ortenovu korespondenci odeslanou i přijatou. Jeho korespondenčními partnery byly významné osobnosti české literatury (Ivan Blatný, Klement Bochořák, Hanuš Bonn, Karel Čapek, Václav Černý, Jiří Daniel, František Halas, Jindřich Heisler, Vladimír Holan, Jindřich Chalupecký, Jaromír John, Pavel Tigrid, Zdeněk Urbánek a mnozí další), divadla, studentského života na prahu války, ale i členové jeho rodiny, přátelé a Věra Fingerová. Právě korespondence s Věrou Fingerovou, jejíž část přijatá dosud nebyla v úplnosti publikována, a korespondence Jiřího Ortena s jeho maminkou tvoří nejrozsáhlejší korespondenční soubory přítomného svazku. Na Ortenově korespondenci můžeme zblízka sledovat života mladého básníka a dozvědět se tak mnoho podstatného i o vzniku jeho literárních textů. Edice je doprovozena komentáři, zevrubnou ediční poznámkou editorky Marie Havránkové a jmenným rejstříkem. (patro.cz)

Výbor z básní předčasně a tragicky zemřelého básníka Jiřího Ortena. Jeho křehká poezie v sobě spojuje především protikladné motivy dětství a smrti. Pocity hřejivého bezpečí a klidu se střetávají s chladem a zakletím úzkosti. Výrazným rysem Ortenových veršů je ale také hledání kouzelné formule, která dokáže tuto disharmonii prolomit. (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

Svazek představuje Jiřího Grušu jako česko-německého básníka. Prvně v úplnosti, v originálech, resp. i překladu zahrnuje jeho šest za života vydaných českojazyčných básnických knih (Torna, Světlá lhůta, Právo útrpné, Cvičení mučení, Modlitba k Janince, Grušas Wacht am Rhein) a dvě sbírky německojazyčné (Der Babylonwald, Wandersteine). Mimoto českým čtenářům zpřístupňuje básně rukopisné, časopisecké, do češtiny dosud nepřeložené a v dodatcích a komentáři osvětluje genezi a souvislosti tohoto Grušova rozsáhlého díla. "Gruša vešel do Babylonu a musel do jiné řeči. Zaneslo ho to skoro přes kraj světa. Musel se znovu narodit. Kreatury jak od Kafky, ale i čeští psi a kočky na jeho ulici." - Sarah Kirschová (knihydobrovsky.cz)

Básnické dílo Jiřího Wolkera v sobě uchovalo nezaměnitelnou individuální výpověď o radikální proměně poezie dvacátých let a již v letech třicátých se stalo podnětem četných diskuzí a polemik o budoucím směřování avantgardního umění. Poúnorová kritika jej však účelově dezinterpretovala v duchu proletářství a budovatelské vitality. Česká knižnice přináší komentovaný výbor, který má ambici sejmout z Wolkera tuto zjednodušující, v povědomí čtenářů stále přetrvávající nálepku, jež recepci jeho textů na léta poškodila. Společně s oběma sbírkami vydanými ještě za básníkova života — lyricky radostnými i pokornými verši Hosta do domu (1921) a sociálně vyhrocenou, baladickou notou Těžké hodiny (1922) — obsahuje i další skladby do sbírek nezařazené, např. stěžejní pásmo Svatý Kopeček (1921) inspirované Apollinairem, anebo básně publikované až po Wolkerově předčasné smrti. Jejich nově kriticky ověřené vydání s rozsáhlým poznámkovým aparátem připravila Irena Vaňková, která je zároveň s Janem Wiendlem také autorkou doprovodného komentáře. (knihydobrovsky.cz)

Svazek představuje Jiřího Grušu jako česko-německého básníka. Prvně v úplnosti, v originálech, resp. i překladu zahrnuje jeho šest za života vydaných českojazyčných básnických knih (Torna, Světlá lhůta, Právo útrpné, Cvičení mučení, Modlitba k Janince, Grušas Wacht am Rhein) a dvě sbírky německojazyčné (Der Babylonwald, Wandersteine). Mimoto českým čtenářům zpřístupňuje básně rukopisné, časopisecké, do češtiny dosud nepřeložené a v dodatcích a komentáři osvětluje genezi a souvislosti tohoto Grušova rozsáhlého díla. "Gruša vešel do Babylonu a musel do jiné řeči. Zaneslo ho to skoro přes kraj světa. Musel se znovu narodit. Kreatury jak od Kafky, ale i čeští psi a kočky na jeho ulici." - Sarah Kirschová (patro.cz)

Dílo Jiřího Pištory představuje jeden z posledních podstatných vydavatelských dluhů české literatury. Zvláště dvě první Pištorovy sbírky z šedesátých let jsou dnes prakticky nedostupné. Paradoxní je, že tato stále živá poezie už dvě desítky let "leží" zpracována zkušeným editorem. Nakladatelství Host nyní přichází s edicí, která obsahuje tři Pištorovy básnické sbírky, nejpodstatnější esejistické práce, kalendárium věnované jeho životu i oddíl dokumentů. Snaha vydat tuto edici má svůj původ již v sedmdesátých letech minulého století, kdy po básníkově smrti začal texty zpracovávat jeho přítel Dr. Dušan Karpatský. Tvorba Jiřího Pištory má blízko k existenciální linii české poezie, reprezentované jmény Františka Halase, Vladimíra Holana či Oldřicha Mikuláška. K rysům autorovy poetiky patří záznamy samoty a odcizení a z nich pramenící úzkosti. Pištorova poezie je osobitou výpovědí o hledání pevného místa ve světě, který ztrácí svou logiku, o životě, který přináší více otázek, než skýtá odpovědí; je dílem, jehož nadčasové vyznění je stvrzeno pečetí autorovy tragické smrti. (knihydobrovsky.cz)

Tvorba Jiřího Pištory má blízko k existenciální linii české poezie, reprezentované jmény Františka Halase, Vladimíra Holana či Oldřicha Mikuláška. K rysům autorovy poetiky patří záznamy samoty a odcizení a z nich pramenící úzkosti. Pištorova poezie je osobitou výpovědí o hledání pevného místa ve světě, který ztrácí svou logiku, o životě, který přináší více otázek, než skýtá odpovědí; je dílem, jehož nadčasové vyznění je stvrzeno pečetí autorovy tragické smrti (patro.cz)

Audiokniha:,Komentář k původnímu LP XM 60025 z roku 1965: "Bože, dej mi, abych byl pilen, aby ze mne někdy měli Češi radost!" - takový zbožný povzdech si Karel Havlíček zaznamenal do zápisníku v noci 13. ledna roku 1842, když byl pro své kritické stanovisko k náboženským dogmatům a k církevní praxi vyloučen z pražského arcibiskupského semináře. A toto přání, první arcisvětské přikázání, jež si sám dal dvacetiletý student, samozřejmě jen s matnou představou o své budoucnosti, naštěstí Karel Havlíček splnil pro naše štěstí a pro naši radost v nejvyšší možné míře: jeho životní dílo publicistické i beletristické se stalo živným zdrojem radosti pro všechny rozumné a pokrokové Čechy za všech okolností našeho politického a kulturního vývoje, ať už za jeho života, ať po jeho smrti, za Rakouska i po něm, a až do naší živé přítomnosti. Karel Havlíček se narodil 31. října 1821 v Borové na Českomoravské vysočině v rodině zámožného kupce, nebylo by tedy bývalo nic zvláštního, kdyby jako dědic setrval v své společenské vrstvě, omezené, národně neuvědomělé a neživotné, politicky neúčinné. Ale bystrého hocha se ujal přítel rodiny, borovský kněz Jan Brůžek, a věnoval se mu jako zkušený a vzdělaný pedagog. Jeho výchovnou péčí byl Havlíček připraven pro studium na německobrodském gymnasiu, kdež se již s pomocí učitelů počal po svém vyvíjet v myšlenkové samostatnosti a k vlasteneckému cítění, a dokonce se už tehdy u něho projevují tvůrčí schopnosti literární. Jeho první pokusy básnické byly německé, jako tomu bylo i u jiných představitelských osobností našeho obrození, u Karla Hynka Máchy, u Boženy Němcové, ale skoro současně vznikaly i jeho prvotiny české. Pro příštího bojovníka je charakteristické, že si už tehdy přeložil píseň o hrdinech polského povstání z let 1830-31 z díla německého básníka Julia Mosena. Po příchodu na pražskou filosofii dospívá Havlíček v samém centru obrozenského ruchu k plnému národnímu uvědomění: "...němčiny jsem se zcela odřekl a svatou libozvučnou mateřskou řeč uchopiv, se vší chutí Čechem chci býti i řečí i skutky." Protože pak byl z borovského mládí prostoupen vděčnými vzpomínkami na vzdělaného a laskavého kněze a protože byl přesvědčen, že kněz má z inteligence nejblíže k prostým venkovským lidem a může své farníky nejsnáze a nejúčinněji vést ke vzdělání a k národnímu obrození, rozhodl se i on v dobrém úmyslu pro kněžské povolání. A pražský arcibiskupský seminář tak znova ohrozil jeho příští osvětové a tvůrčí poslání. Ale i tato překážka byla brzy překonána podle zákona trvalého, přísného, nezviklatelného vývojového procesu. Kněžští představení poznali Havlíčkovu myslitelskou samostatnost a vyloučili ho ze semináře. Ani tato oklika a zacházka nebyla však pro něho neužitečná: prohlédl aspoň důkladně do tajnosti církevní organizace a do kněžských praktik, což mu bylo navýsost užitečné, co živ byl, jak nám bohatě dosvědčuje především jeho odkaz satirický. Poměrné životní zajištění dovolovalo mu i potom, aby se samostatně vzdělával, aby byl stále pilný, jak si to uložil, aby si shromažďoval všecko možné, o čem usoudil, že se mu to jednou k něčemu hodí. Prošel pak v Rusku jako vychovatel nepředvídanou životní školou, přesvědčil se, že carské slavjanofilské samoděržaví není o nic lepší než rakušácké císařství a že pravoslaví je stejná vláda tmy jako jiná církevní dogmatika. Poznal důkladně slovanskou nesvornost, rozněcovanou feudály a statkáři, seznámil se s dílem N. V. Gogola a dospěl od naivního, idealistického všeslovanství k reálnému názoru na slovanskou vzájemnost. Ani tím však nezmalomyslněl. A stejně pronikl i v společenské rozpory: "Co je pán, šlechtic, ... voní pižmem, co je mužík, nevolní, ...zas juchtovinou...", a došel samostatně k závěru, smělému, ale jasnozřivnému: "...časem svým, jak se snadně předvídati může, juchta úplně zvítězí nad pižmem." Lid se mu stal zárukou národního vývoje. Obrazy z Rus, kniha jeho ruských zkušeností, vyrostly mu v letech 1842-46 v dílo souměřitelné s "obrazy ze života venkovského", k nimž poznenáhlu vyspívala Božena Němcová, v dílo, jež svým realismem, pronikavosti soudů a slovesnou svěžestí tvoří pevný předstupeň sociálního a cestopisného fejetonu Nerudova. Ještě jednou zkouškou a zároveň úskalím musel se však prodrat v letech své redaktorské a politické činnosti: stal se z něho mluvčí české buržoazie a hlasatel austroslavinismu, a tak roku 1848 nesouhlasil s revolučními akcemi a s radikálními demokraty. Ale přesto směle, radikálně a přímo bojovně hájil práva a demokratické svobody, jakoby rozpolcen svým měsťanským původem a zařazením a naproti tomu vírou v poslání lidových vrstev. Byl tím zaveden až na pozici ocejchovanou zpátečnictvím, ale perzekuci neunikl. A dobře se tak stalo, i za cenu jeho života. Konfiskacemi Národních novin a porotním soudem z 13. dubna 1849 se Havlíček vzpamatoval a proměnil se v důsledného a již nerozdvojeného bojovníka svého lidu. Jím zůstal pak až do konce svého života, nezadržel ho ani zákaz Národních novin z 19. ledna 1850, an (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Guillaume Apollinaire (*26. srpna 1880 Řím – † 9. listopadu 1918 Paříž) byl francouzský básník, prozaik a dramatik; po matce, šlechtičně Angelice Kostrowicke, polského původu. Jeho literární začátky se datují na přelom 19. a 20. století Je považován za jednoho ze zakladatelů moderní francouzské poezie a hlavním propagátorem avantgardních směrů v malířství, především kubismu, zároveň i dalších výtvarných směrů - fauvismu a futurismu. V první dekádě 20. století stává určující osobností moderní francouzské poezie a naprosto zásadní postavou francouzské i evropské umělecké avantgardy. Ve své tvorbě vychází ze změn, které na přelomu 19. a 20. století ve světě a v nazírání člověka na svět probíhaly. V jeho poezii mizí klasický, vázaný verš, interpunkce i rytmus ztrácí na důležitosti, básně plynou volnou asociací. U nás byl překládán mnoha básníky - Karlem Čapkem, Vítězslavem Nezvalem, Konstantinem Bieblem aj. Naše nahrávka z roku 1965 obsahuje Apollinairovy verše přeložené Milanem Kunderou a recitované Václavem Voskou, ale také ve francouzském jazyce - přednes Paul André Lecler. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Původní EP album 20048 "Básně Vladimíra Holana" vydal Supraphon ve spolupráci s Klubem přátel poezie v roce 1963 - nyní titul s básněmi Píseň milenky, Matce, Masopustní úterý, Večeře, Matka, Lidský hlas a dalšími z pera VLADIMÍRA HOLANA (*16. 9.1905 – †31.3.1980) v interpetaci Milana Friedla, Dagmar Sedláčkové a samotného autora. vychází poprvé digitálně. VLADIMÍR HOLAN (*16.9.1905 – †31.3.1980) (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Původní EP 20183 "Básně Jana Nerudy" vydal Supraphon v roce 1964 - nyní titul vydaný původně ke 130. výročí narození JANA NERUDY (*9.7.1834 - †22 8.1891) vychází v původní sestavě poprvé digitálně ke 130. výročí básníkova úmrtí (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Autor čte své překlady Sonetů týdne a měsíců Folgora da San Gimignano, Římských sonetů Giuseppa Gioachina Belliho a překlad básně Guida Gozzana Slečna Felicita aneb Štěstí. Součástí CD je doprovodný text Jiřího Pelána. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Heinrich Heine (*13.12.1797 – †17.2. 1856) druhý největší německý básník po Goethovi, byl také prozaik, publicista a esejista, představitel hnutí Junges Deutschland v období romantismu. Původní titul SP 20301 s jeho básněmi vydal Supraphon v roce 1965 - titul nyní vychází poprvé digitálně. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,JOSEF KAINAR (*29. 6.1917 - †16.11. 1971) Z komentáře k původnímu LP albu 1 18 1440 vydanému v Supraphonu v roce 1973 a vycházejícímu nyní poprvé digitálně: Kainarovy básně dovedou šumět, hřmít i mlčet jako voda. Padají shora i vzlínají nepozorovaně od kořínků, jsou kalné i průzračné, nesou v sobě sedliny smutku i bublají veselím...patří k zemi, k rostlinám i rybám. A jsou lidem jednoduše potřebné. Jako ta voda. Nedozírnost moří i blízkost pramene v trávě - takové je rozpětí Kainarovy tvorby. Milostný šanson renesančního ladění, vedle toho zmarněnost válečných osudů: rozmáchnutý historický van Českého snu a zase grotesky dětských říkadel s logikou, krásně postavenou na hlavu: Rozhlásky o hokeji, o počasí a o malých lidských trapnostech, a vedle toho přísná, uhrančivě teskná skladba o nikdy nenapsaném klavírním koncertu. Jazzové texty a kresby jako doprovod k rozhláskům. Drama o Nasredinovi, loutková hra a pokusy ve fotolaboratoři...Marnotratný talent? Rozptýlenost? Ne - snaha ze všech možných úhlů mířit jedním směrem: k lidskému srdci. Kainar je básník Českého snu i hořkého, dlouhého bdění. Je, nikoliv byl.... Ilona Borská ...Často říkal, že nejdůležitější je v poezii znát cenu toho, co nebylo řečeno. Uměl to neopakovatelně: v atmosférách, které měly chemicky čisté prvky pro syntézu tvoření.Nejméně slovy říci co nejvíce. Vměstnat do slova všechnu tu duchovní, skrytou, ale životodárnou tradici...Poezie, jak jsi pořád krásná, říkali jsme si, poslouchajíce jeho verše. Zveme vás k tomu rozhovoru. S básníkem, který, kdyby měl svět i on dost času, se stal stejně dobrým hudebním skladatelem, či malířem, či... Červená světluška nad studiem pohasla. Teď už záleží na jediném. Aby ruka správně spustila černý kotouč desky: k lidskému srdci. Otakar Brůna (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Rozhlasové vzpomínky herce, zpěváka, textaře, spisovatele a zakladatele divadla Semafor. V životním příběhu Jiřího Suchého je obsaženo vše, čím rozkvetla česká divadla malých forem, i to, jak v 70. a 80. letech 20. století také zvadla, či spíše změnila se z míst, kde se zpívalo, že „trocha poezie nikoho nezabije“, ve výrobny zábavy čím dál víc postrádající eleganci. Jako připomenutí Gramotingltanglů uslyšíte v každém z deseti dílů jednu písničku, příznačnou pro dobu, o níž je řeč. Obsah 1 Plzeň, Klatovy, Praha, Sv. Jan pod Skalou a válka - 25:30 2 Konec války, reklamním grafikem a pak vojákem generála Čepičky - 28:29 3 Reduta a Jiří Šlitr, Divadlo Na Zábradlí a Semafor v ulici Ve Smečkách - 28:04 4 Mé dekadentní začátky, poprvé v televizi a Semafor vítězný - 26:25 5 Gramotingltangl, Jonáš a tingltangl, Armstrong v Praze a Molavcová v Semaforu, emigrantem proti své vůli - 24:58 6 Čemu se říkalo normalizace a pár slov o StB - 27:29 7 Soudruzi ředitelé a s Janem Werichem v Lucerně - 26:01 8 Svoboda, její nádhera a stíny, schopnost odhladit bolest a filmy z USA na ministerstvu kultury - 28:49 9 Perplex a stěhování: Alfa – Karlín – Dejvice, zamejšlení nad divadlem a nad výtvarnem - 26:38 10 Spolupráce Semaforu s jinými autory, syn Jakub, ženský element, a na závěr trochu transcedentna a trochu soukromí - 25:06 „Tak tedy: Vzpomínky mého bratra jsou úžasné! Pouze na jedno musím posluchače upozornit: Nechtějte, byť vás to bude velmi lákat, vyslechnout všechna ta vyprávění naráz, trvají skoro pět hodin. Zvláště když zjistíte, že nejlépe se poslouchají vleže. Neříkám, zážitek je to bezesporu krásný, jenomže když se náhle po třech půlhodinkách poslechu zničehožnic probudíte a zjistíte, že se musíte vrátit do poloviny druhého či třetího CD (jak kdo), abyste mohli při plném vědomí poslouchat pokračování, ztrácíte drahocenný čas a pak se vám může stát to, co mně, že poslechu kompletní sady těchto „zvukových nosičů“ věnujete celý den. A teď už nastává katarze neboli moje „duševní očista spojená s uvolněním; povznášející pocit související s prožitkem uměleckého díla“, jinak řečeno vyvrcholení mého sleeve notu, kdy od hodnocení původně kritického docházím k hodnocení zcela kladnému, obdivnému, hraničícímu až s upřímnou servilitou: Jiří Suchý (tedy můj starší bratr, hrdě připomínám!) mluví spatra tak zajímavě a obdivuhodně, že těm, kteří ho mají rádi podobně jako já, poskytuje při poslechu vzácný požitek. To slovo vzácný jsem přidal schválně, protože dnešní doba – jak víme – požitky poskytuje opravdu pramálo.“ Ondřej Suchý Rozhlasová nahrávka z roku 2007. Vypráví Jiří Suchý. Hudba Ferdinand Havlík, Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Antoine „Fats“ Domino, Karel Vágner (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Komentovaná kniha překladů obou Langerových básnických knih, Pijutim ve-širej jedidot (Básně a písně přátelství) a Meat cori (Trocha balzámu). Básně vycházejí oboujazyčně, hebrejsky i česky. Vynikají precizní znalostí hebrejštiny (Langer je patrně posledním pražským autorem píšícím hebrejsky) a múzičností (čeština překladů je poetická a zdařile napodobuje obraznost originálu). Čtenářům se tak dostává do ruky knížka, kterou mohou číst jako dobrou poezii, jako informaci o autorovi, jeho osudech a díle, ale také jako kulturní studii. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Natočeno v březnu 2016 v Pavlíkově, výběr sestavil Tomáš Černý Láska za lásku je série zvukových obrazů, které se na tehdejší stanici Praha začaly vysílat prvního května roku 1997. Těžko by někdo prorokoval, že další a další skici, lepty, suché jehly, akvarely či oleje provedené vždy důsledně akusticky s pomocí papouška Žandy budou vznikat po dvě desetiletí. Jiří Anderle se osvědčil nejen jako výtvarník, jehož díla visí v New Yorku vedle Picassa nebo Leonarda da Vinci, ale také jako vypravěč, což je jedna z nejvyšších kategorií rozhlasového mistrovství. Středočeský Pavlíkov se stal v pravdě bájným místem mistrova dětství, nekonečným zdrojem výjevů a situací. Mnozí se ptali, zda skutečně existuje papoušek Žanda? „ Jaký je ve skutečnosti ten Pavlíkov?“ ptal se sám sebe Tomáš Černý. Zrodil se nápad vyrazit po stovkách odvysílaných pořadů natočit alespoň jeden přímo tam. A tak vyrazili. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,JIŘÍ SOVÁK (*27.12.1920 – †6.9.2000) Původní CD titul Supraphonu SU 5293-2 S pozdravem Jiří Sovák vyšel v roce 2000 jako pocta jedné z našich předních hereckých osobností. Obsahoval výběr z jeho automobilistických povídek, Sovákovu návštěvu v kdysi oblíbeném televizním pořadu Divadélko Pod věží, telefonát do představení Miloslava Šimka Zavěste prosím, volá Semafor. Jeho interpretační umění je pak dokumentováno v povídce Oty Pavla Pumprdentlich. Červenou nití spojující celou kompilaci sestavenou z archivních snímků Supraphonu je laskavý a chápající Sovákův humor. Původní CD titul obsahoval i dvě Sovákem zpívané písně z filmu Hvězda padá vzhůru, ty jsme ovšem ze smluvních důvodů bohužel museli z digitální verze titulu odstranit. (knihydobrovsky.cz)

Audioknihu Povídky a jedna báseň ()napsal autor: Zdeněk Svěrák, čte: Zdeněk Svěrák. Celková stopáž: 3 hodiny, 51 minut. (dvd-premiery.cz)

Audiokniha:,Jiří Mádl vypráví svůj film! Audio CD pro celou rodinou! Dvojí debut herce Jiřího Mádla jako režiséra celovečerního hraného filmu a jako scénáristy příběhu o jedné obyčejné rodině nahlížený očima desetiletého Tomáše, který chce být dalším Milošem Formanem.Dále účinkují: Ondřej Vetchý, Jaroslava Pokorná, Lucie Trmíková, Miroslav Táborský.1. Pojedeme k moři 00:51:302. Peter Pan Complex - Feathers 00:02:523. Lina Mayer - This Time 00:01:13Celkový čas: 00:55:35 (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Vzpomínková kniha Jiřího Čáslavského, bratra Karla Čáslavského, populárního filmového historika. Jiří Čáslavský neodmyslitelně patří k Havlíčkovu Brodu již několik desetiletí. Je jako živel, který vás při každém setkání zaplaví spoustou originálních názorů a postřehů na to či ono, až žasnete, kde se v něm bere ta úžasná šíře záběru, pohledů na život. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,První a zároveň poslední próza scenáristy Jiřího Křižana (1941-2010). Příběh osiřelého venkovského chlapce vychovávaného bezmála starosvětsky spravedlivým dědečkem, prostříhávaný "blbeckými" historkami z náhradní vojenské služby u Pomocných technických praporů (PTP). Nesmírně sugestivní vyprávění, které dává téměř fyzicky pocítit, jaké to je vyrůstat na okraji společnosti - jako politickou zvůlí ocejchovaný "třídní nepřítel", a tudíž neplnohodnotný, "bývalý člověk". Křižan toto vyprávění se silně autobiografickými prvky napsal, když mu bylo 27 let, avšak jeho vydání v mateřském jazyce se nedožil: začátkem 70. let sloupcové korektury rozmetaly normalizační čistky a v kvasu konce tisíciletí vyzněly všechny snahy o jeho zpřístupnění čtenářům do prázdna. Nyní Stín konečně spatřuje světlo světa. Nestalo se tak z pouhé povinnosti splatit dluh literární historii, ani ve snaze zpeněžit neznámé dílo známého autora, ale proto, že se jedná o mimořádný text, který za půl století neztratil nic ze své aktuálnosti a působivosti: "Třikrát v životě jsem chtěl umřít… když jsem nesl domů maluškú rakvičku a vezl na hřbitov našeho prvního syna. Z hřbitova jsem šel domů přes les kolem potoka a voněl tam lýkovec a svítilo slunko… tenkrát jsem si myslel, že to nepřežiju… a když jsem pochovával tvoji babičku, zrovna tak. Tenkrát voněl les hřibama a srdce mě bolelo… ale za měsíc mi ukázali tebe, vnuka, a už mě to tolik nebolelo, a jak tak šla zima a jaro a šly léta a podzimky a ty jsi vyrostl, přešla aj ta bolest… jenomže bolest nikdy neodejde, čeká a vždycky sa vrátí… ty jsi byl moc malý, když tobě oběsili tátu a mně syna, když to tvoji matku zabilo a zůstali jsme sami. Já moc starý a ty děcko. Ty si nevzpomeneš, jak nás lidi nezdravili, jak sa dívali na špínu po zemi nebo na mraky na nebi, aby neviděli tebe malého, jak sa držíš za ruku staříčka… jak sa lidi báli stát vedle nás v obchodě… tenkrát sa bolest vrátila a zmáčkla mi srdce, jenom malunký kúseček mi tam zbyl pro tebe a ten zbytek zůstal podnes prázdný… tenkrát začala druhá půlka století a já jsem začal umírat a nevím, co to bylo, jestli ne pámbu, co mě udrželo pro tebe, co mi dalo sílu a zdraví, abych tě nakonec mohl poslat do Prahy… Jarku, prodej tu chalupu a doštuduj!" (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Detektivní román o zločinech, které dlouho spaly za hraničním pásmem. Když se k jedné složce s podezřelou smrtí připojí druhá, rozhodne se mladý detektiv Tomáš Volf vyzpovídat člověka, který se tehdy vyšetřování účastnil: bývalého úředníka ministerstva vnitra. Prostřednictvím jeho vzpomínek se Tomáš snaží získat informace, které ze spisů záhadně zmizely. Může ale věřit muži, ze kterého se stal politik s mizernou pověstí? A jak hluboko do minulosti se musí ponořit, aby odhalil, komu kdysi prošly dvě vraždy? Jiří Březina (1980) Narozen v Českých Budějovicích. Stál u zrodu českého vydání populárně naučné knihy Manuál (Jak se dostat na vrchol hitparády). V roce 2013 debutoval detektivním románem Na kopci, který obdržel Cenu Jiřího Marka za nejlepší českou detektivku. Cenu uděluje každoročně Česká asociace autorů detektivní a dobrodružné literatury (AIEP). Jakub Saic (1969) je český herec a dabér. Často hraje v Divadle Na Prádle. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Novelu Stín napsal Jiří Křižan v roce 1968, ale jejího českého vydání se nedožil. Naději na vydání zhatila normalizace. V roce 1990 se stala předlohou filmu Tichá bolest, který natočil režisér Martin Hollý s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Na pultech knihkupectví se tak objevila až v roce 2018 díky Knihovně Václava Havla. Je to příběh tiše prožívané bolesti a smíření. Jankův děda umírá s vědomím, že páchané zlo v posledku ničí více ty, kteří jej páchají nebo kteří mu třeba jen nečinně přihlížejí, a to bez ohledu na konkrétní dobu. A je to samozřejmě i příběh vyznání lásky vnuka ke svému dědovi. Právě v těchto ohledech je to příběh mocný stejně jako slivovice, kterou Jankův děda po své svatbě zakopal kdesi na zahradě, aby tam ve vysmoleném soudku zrála a ubíhajícími léty získávala na síle. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Letos uplyne 95 let od narození renesanční osobnosti, grafika, malíře, ilustrátora a režiséra kreslených a loutkových filmů, Jiřího Trnky (1912-1969). K umělcovu výročí jsme rádi upozornili na jeho mimořádnou dětskou knihu, čtenou Karlem Högerem. Hercova interpretace souzní s autorovým textem, když mistrně rozehrává nuance nevysvětlitelných záhad kouzelné zahrady, takže poslech může být zážitkemnejen pro děti, ale i jejich rodiče. Fantazijní příběh má pět dětských hrdinů, dále pět slonů, jednoho zlomyslného kocoura, jednoho trpaslíka a spoustu psů, kteří si do tajemné zahrady, kde sedějí zázraky, chodí pít psí víno. Sloni zde klukům sehrají divadelní představení s názvem Šípková Karkulka, se psy zažijí kluci veselý večírek, ale především si užijí zábavy s potměšilým a poťouchlým kocourem. Pohádkový příběh mohou znát děti i z animovaného filmu Břetislava Pojara. Setkání dvou mistrů - Karla Högera a Jiřího Trnky nad jednou nádhernou pohádkou (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Dramatizace Jiří Kafka Překlad Jana a Marie Holická Hrají Karel Höger, Jiřina Bohdalová, Vlastimil Brodský, Zdeněk Řehoř, Jaroslav Kepka, František Filipovský, Viola Zinková, Zorka Jiráková, Gabriela Vránová a další Hudba Ilja Hurník Zpívá Dětský pěvecký sbor ČR Režie Miroslav Disman Klasický pohádkový příběh vyprávěný neméně slavnými interprety Jednoho dne si vyřezal pan Gepetto z polínka panáčka. A stal se zázrak, panáček ožil, hýbal se a mluvil. Gepetto jej pojmenoval Pinocchio, vyrobil mu šaty z papíru, a aby se panáček vyznal ve světě, poslal jej do školy. Prodal kvůli tomu i svou kazajku, jen aby měl Pinocchio slabikář. Jenže nezvedený panáček do školy nešel a svůj slabikář vyměnil za lístek do loutkového divadla. Naštěstí se nad ním slitoval principál divadelního souboru a věnoval Pinocchiovi pro Gepetta pět zlaťáků. Dva potulní šizunkové, lišák s kocourem, se naivního Pinocchia o jeho poklad snažili připravit, ale nakonec, s pomocí hodných zvířátek i dobrotivé víly, se Pinocchio šťastně opět shledal s Gepettem. Slavnou dětskou knihu napsal její italský autor již před sto čtyřiceti lety. Příběh nezvedeného dřevěného panáčka, který se nakonec, po mnoha dobrodružstvích a nezbedách, stane chlapcem, se stal předlohou řady uměleckých ztvárnění ve filmu i na divadle po celém světě. Tato naše nahrávka vznikla podle dramatizace v roce 1969 a využila schopnosti Jiřiny Bohdalové ztvárnit věrohodně a s humorem dětskou postavu. Ke zlatému kádru české interpretační školy ostatně patří celý další herecký tým. Díky všem tvůrcům se tento Pinocchio řadí k tomu nejlepšímu, co u nás za poslední půlstoletí před mikrofonem vzniklo. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Z rozhlasových pořadů Láska za lásku. Cyklus vyprávění, příběhů, rozjímání a hudby od známého českého malíře a grafika Jiřího Anderle. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Jiří Wolker ( *29. března 1900 – † 3. ledna 1924) Komentář k původnímu albu DV 15171: Jiří Wolker náležel k mladému básnickému pokolení z počátku dvacátých let, které v jinošském věku zažilo první světovou válku, zrálo v paprscích Velké říjnové revoluce, a zaněcujíc se v jejím duchu snem o novém, společensky spravedlivém světě, dychtilo po uskutečnění socialismu i u nás a hlásila se tudíž po boku revolučního proletariátu ke komunistickému učení a hnutí. V souzvuku s tím usilovalo o nové, socialistické, či jak se tehdy říkalo, proletářské umění, které se nejen obracelo do řad dělnické třídy, ale chtělo také z jejího světa - prodchnuto pospolitým cítěním - růst svými popudy, svou myšlenkou a notou. Chtělo nejen po pravdě znázorňovat společenskou skutečnost s její křivdou a bídou, ale i aktivně se podílet na jejím revolučním dění, být přitom nejen věrozvěstem nového společenského řádu, ale spolu již vyjadřovat sám nový, socialistický životní názor a cit. Jiří Wolker se stal čelným průkopníkem a zakladatelem této nové, socialistické poezie u nás. Když po zmužilém zápasu s úpornou, zákeřnou chorobou v tatranském sanatoriu dodýchal dne 3. ledna 1924 ve svém prostějovském domově, ani ne čtyřiadvacetiletý, zanechal po sobě napodiv bohaté dílo. Zahrnovalo verše, prózu vypravěčskou i teoretickou, dramatické pokusy, nicméně jeho jádrem byla Wolkrova básnická tvorba, obdivuhodně vyzrálá. Přesto předčasná smrt odsoudila nejeden tvůrčí záměr mladého básníka k údělu torza, mj. i plán na baladický cyklus, z něhož tři ukázky přinesla "Těžká hodina" (1922), druhá Wolkrova sbírka veršů po jeho knižní prvotině "Host do domu" (1921). Ostatní balady, jež stačil napsat, schránil si pro zamýšlenou "Knihu balad", kterou však již nedotvořil. Kolektivisticky cítící básník se posléze odkláněl od lyrické struny, protože mu připadala příliš spjata s "určitým člověkem, který mluví stále jen o sobě"; zato usiloval o obnovu epiky veršem, protože byla v souladu s jeho dychtěním po poezii, předmětně znázorňující "poznání lidí a věcí mimo nás" a spolu se samou dobou revolučních hnutí a akcí: "Lyrika je stav, epika je čin", prohlásil. Jestliže přitom sáhl po útvaru balady, tedy pravděpodobně z dvojího důvodu: jednak že mu její temnosvitné ladění umožnilo dramaticky znázornit peklo kapitalistického světa spolu s revolučním úsvitem společenského příští, jednak že si uvědomil lidovou tradici baladického útvaru, v němž sám nově a osobitě navázal na klasický odkaz národního umění, na baladu Nerudovu a zejména Erbenovu. V prvních dvou z pěti balad, jejichž přednes uslyšíte z toto desky, v baladách "o nenarozeném dítěti" a "o ženě, bohu a muži" je Wolker básníkem milostné lásky, která se nemůže uskutečnit ve světě plném bídy, křivdy, nenávisti - proto je a musí být "láskou bojující", proto chce a musí chtít "celý svět bez mezí". Obojí příběh chudých, vyděděných milenců zaujme už samým pojetím, příznačným pro socialistického básníka, jemuž ani štěstí intimního citu a vztahu nebylo nezávislé na společenských podmínkách a jemuž osobní úděl nedílně splýval se společenským. V další "Baladě o snu" se proti té poezii buržoazní epochy, která buď se rozdírala steskem neuskutečnitelných iluzí, nebo rozčarovaně hořkla nad snem leda výsměšně uskutečněným, naopak radostně, hymnicky radostně zná básník k činorodě pospolitému uskutečnění reálného snu společenského, které konečně uzdraví svět rozvrácený zlem společenské nespravedlnosti. V této horoucí jistotě se obrážel optimismus samé dělnické třídy, prodchnuté vědomím svého dějinného poslání a jeho konečného vítězství. Ne nadarmo jsou dělníci a pracující lidé básníku té balady "tvořeni světa dědicového věční". A jestliže člověk právě svou prací a svým bojem vždy znovu utváří a přetváří život a svět, nejenže tak proměňuje své já v hodnotu objektivní, společenskou, ale zároveň tak vyrůstá i nad svou přechodnou existenci, protože i po svém skonu nadále žije v takovém díle, kterým se dal "celému světu" a v něž proměnil svou bytost - to je smysl Wolkrovy "Balady o očích topičových", to je jeho "proletářská moudrost", která neznala pocit životní marnosti, a jeho materialistická víra v pozemský život věčný, která neznala ani úzkosti ze zmaru. Rovněž nadosobní službou pro obecné dobro se ze svého provinění vykupuje hrdina poslední "Balady o námořníku", v jejímž verši "ve vlastní ráně najde nůž, kterým sám zabíjel" zhustil Wolker představu o zlu obracejícím se proti samému viníkovi a v jejímž příběhu nadto znázornil i své poznání jak o vzájemné souvztažnosti lidských osudů, tak o příkazu odtud plynoucím: o příkazu společenké odpovědnosti, kterou každý z nás nese za úděl druhého, za osud všech. Nuže, tak i v těchto baladách, ano v nich nad jiné, vyslovil mladý socialistický básník plastikou jejich příběhů a hudbou svých veršů samo nové pojetí lidského života a soužití, lásky a práce, předjal už prvky a rysy nového socialistického lidství - v tom vězí trvale živý smysl i účin jeho poezie. A. M. Píša (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Milé, vtipné, někdy až něžně naivní vzpomínky nejen na dětství, rodiče, sestru Lidušku a bratra Karla, o mnoho let později slavného filmového historika a tvůrce legendárního Videostopu a Hledání ztraceného času. Je pár let po válce a pro kluka z Lipnice nad Sázavou začíná svět odhalovat prvá tajemství. S Jiřím Čáslavským (1947) se obyvatelé českého venkova mohli setkávat mnoho let při promítání putovního letního kina. S traktůrkem a maringotkou projel pořádný kus cesty. Digitalizace jeho vášeň ukončila. Nastal čas vzpomínek zapsaných do knihy Šlápoty. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Nahrávka pohádky, kterou napsal autor Jiří Kafka volně podle stejnojmenné knihy Carla Collodiho. Nejenom malí posluchači si mohou poslechnout dramatizaci příběhu o tom, jak z obyčejného polena vyřezal řezbář Geppetto dřevěného panáčka a pojmenoval ho Pinocchio. Poleno však nebylo tak obyčejné - v rukou Geppetta oživlo a Geppetto se stal Pinochiovi otcem. Panáček s dlouhým nosem je ale velmi zlobivý a neposlušný syn. Svému tatínkovi přinese spoustu trápení a sám zažije mnohá dobrodružství na své cestě za poznáním dobra a zla na světě... Nesmrtelný Pinocchiův příběh okouzlí všechny děti i jejich rodiče - krásná pohádka o tom, že sny se mohou stát skutečností, pokud si to opravdu přejeme... (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Jiří Gruša, 660 stran, pevná bez přebalu lesklá Svazek představuje Jiřího Grušu jako česko-německého básníka. Prvně v úplnosti, v originálech, resp. i překladu zahrnuje jeho šest za života vydaných českojazyčných básnických knih (Torna, Světlá lhůta, Právo útrpné, Cvičení mučení, Modlitba k Janince, Grušas Wacht am Rhein) a dvě sbírky německojazyčné (Der Babylonwald, Wandersteine). Mimoto českým čtenářům zpřístupňuje básně rukopisné, časopisecké, do češtiny dosud nepřeložené a v dodatcích a komentáři osvětluje genezi a souvislosti tohoto Grušova rozsáhlého díla. "Gruša vešel do Babylonu a musel do jiné řeči. Zaneslo ho to skoro přes kraj světa. Musel se znovu narodit. Kreatury jak od Kafky, ale i čeští psi a kočky na jeho ulici." - Sarah Kirschová (alza.cz)

Audiokniha:,K výročí narození Jiřího Voskovce (19. června 1905) vychází soubor zvukových dopisů, posílaných životnímu příteli Janu Werichovi do Prahy v šedesátých a sedmdesátých letech. Na tzv. dopimluvech, jak je V+W nazývali, jsou písně, vyprávění o snech, nejrůznější nápady, nevšední návrhy projektů i scénář nahrávky, realizované v roce 1964 pod názvem Rozhovor přes oceán. Ze zvukových dopisů vysvítá Voskovcovo niterné uvažování, jeho koncepční myšlení, invence, s níž organizoval přes oceán nahrávku společného dialogu, i role Jana Wericha, roubujícího na nápady přítele své imprese s neuvadající schopností souznění. Zajímavé jsou i jinotaje, jimiž Voskovec obcházel cenzory a kontrolory Werichovy pošty. Kapitola ze setkání obou přátel ve Vídni 1974, již jsme záměrně nezařadili do titulu. Poslední forbína nalezla konečně své místo na tomto narozeninovém vydání. Jde o vyprávění Jiřího Voskovce o historii rodného domu na Sázavě a o dědečkovi Soběslavu Pinkasovi. Tím se stává vídeňský záznam kompletní. Nové a zcela neznámé nahrávky pocházejí, tak jako tomu bylo u předchozí Poslední forbíny, z archivu Karla Koliše, blízkého přítele Jana Wericha. Doplňující záznam z vídeňského setkání V+W v roce 1974 a neznámé zvukové dopisy Jiřího Voskovce! (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,CD s deseti písničkami nazpívanými na jméno vašeho dítěte. V každé ze superpísniček je jméno obdarovaného zmíněno alespoň třikrát. Spolu s personalizovanou pohádkou o Žabím princi, která je bonusem tohoto CD, to je nejoriginálnější dárek pro děti od jednoho roku do pěti let. K dispozici máme 64 nejčastejších jmen. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Záchrana princezny přece stojí i za cestu do pekla! Poslechněte si vyprávění o tom, co všechno na své cestě zažil kašpárek s Honzou. Poznáte, jaké je to v pekle a dozvíte se, co všechno čerti dovedou a zmůžou. Jestlipak kašpárek s Honzou princeznu nakonec z pekla dostanou? Vyprávějí, hrají a zpívají Jan Přeučil a Eva Hrušková. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Navštívíme dneska spolu aprílovou školu. Kde žáci (s poškoláky v čele) zkoušejí pana učitele… Co se učí v aprílové škole? Lhaní, zlobení a ještě kdesi cosi: říkat v cizích řečech helevole, dělat na rodiče dlouhé nosy... Tak to ale chodí jenom na apríla, jenom na apríla, jenom jednou v roce. Verše Jiřího Žáčka si recituje již několik generací, první vydání Aprílové školy vyšlo před více jak třiceti lety a od té doby zažilo statisícové reedice. Do zvukové podoby tuto hravou, vtipnou a trochu praštěnou poeziipřevedli se stejnou hravostí, jakou má autor i interpreti. Vojta Dyk, Martin Písařík či Lucie Pernetová, oblíbení průvodci dětských televizních vysílání, jako by čekali na příležitost si nonsens básniček vychutnat v recitaci i písničkách. Sbírka Aprílová škola je v bonusu doplněna obdobně žertovnými básněmi z další Žáčkovy poetické knihy Bajky a nebajky. Takže když si v aprílové škole učitel domů pětku přinese si, syn vykráká ho za pačesy (jestliže ovšem nemá pleš)… Všecko je pravda - žádná lež! Básničky, říkadla a písničky pro děti od pěti do stopěti! (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Znamenité vyprávění pohádek z celého světa plné kouzel kouzelníků, čar čarodějnic, kouzelných předmětů, magických zaklínadel, zázračných schopností a divotvorných proměn, veselých i strašidelných, uvěřitelných i neuvěřitelných. A malí kouzelníci, posluchači těchto pohádek pochopí, že na nejmocnější ze všech kouzel — lásku — jsou však i nejstrašnější čarodějové krátcí. Tato výpravná sbírka lidových pohádkových příběhů je pokračováním úspěšných Hrůzostrašných pohádek pro malé strašpytlíky, oceněných Zlatou stuhou. Jiří Žáček (1945) Dětství a školní léta prožil v jihočeských Strakonicích. Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební ve Volyni (1959—1963) a stavební fakultu ČVUT v Praze (1963—1970). Po tříleté praxi na vodohospodářské správě v Benešově u Prahy dezertoval od inženýrství k literatuře. Do roku 1991 pracoval jako redaktor nakladatelství Československý spisovatel, necelý půlrok v nakladatelství Carmen, v létech 1992—1994 v časopise Vlasta. Od té doby spisovatel na volné noze. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Neobyčejné příhody a dobrodružství malého medvídka Kulíška od známeho autora příběhů pro děti Jiřího Kafky. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Světí účel prostředky? To je problém, který Štědroňovi hrdinové neřeší. Rozhodně si neberou na své cestě k cíli servítky a jsou schopni vskutku lecčeho. Nicméně, ambiciózní herci, krásné herečky, vykutálení umělečtí agenti nebo posádka debutujícího baru, ti všichni vás nekompromisně vtáhnou do děje. Získají si vás nesentimentálním přístupem k životu a specifickým humorem. Jiří Štědroň prostředí, kde se jeho postavy pohybují, dobře zná. Už v minulém století se výrazně prosadil jako zpěvák a herec. V té době si jen tu a tam napsal nějaký písňový text, ale devadesátá léta, kdy pracoval v reklamě, převážně v její kreativní sféře, naplno uvolnila jeho dosud skrývané autorské pudy. Štědroň, přestože se vrátil k divadlu - je dodnes kmenovým členem Semaforu - nejen, že vydal překvapivé CD s vlastními a, budiž řečeno, pozoruhodnými písničkami, ale napsal a inscenoval i dvě divadelní hry, a hlavně píše knížky. Vítězná sestava je jeho v pořadí pátý beletristický počin. Hezký poslech! (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Zbyněk, profesí správce pozemků, se po mnoha letech setkává se svou dávnou láskou, aby jí pomohl se zdánlivě jednoduchým majetkoprávním problémem. Vrací se na venkov, do míst svého dětství a dospívání, a postupně se téměř detektivně zaplete do nejasných okolností sporu o pozemek, ale také do své osobní a manželské krize. Potýká se s nespavostí, bloudí krajinou a katastrálními mapami, nad nimiž si vysnívá osudy vepsané na zakreslená území, která pro někoho představují užitečně investované peníze a pro jiného znamenají celý život i s dědictvím předchozích generací. Ve zlomovém okamžiku vyráží Zbyněk s tváří pomalovanou válečnými barvami do boje za to, aby se jednoho rána „nevzbudil jako někdo jinej“. Jiří Hájíček (* 1967) Vyrůstal na venkově, kde po vysokoškolských studiích také několik let pracoval v zemědělství. Od konce 90. let žije v Českých Budějovicích. Debutoval sbírkou povídek Snídaně na refýži (1998), hledačům vltavínů se věnuje novela Zloději zelených koní (2001). Na povídkovou tvorbu navázal roku 2004 souborem dvanácti kratších próz Dřevěný nůž. Román Selský baroko (2005) získal cenu Magnesia Litera za prózu, román Rybí krev (2012) byl oceněn Magnesií Literou 2013 jako Kniha roku. Texty publikoval také v literárních časopisech Host, Revolver Revue, Weles, Tvar a Pandora. Jeho prózy vzbudily pozornost rovněž v zahraničí. V Budapešti vyšel překlad jeho novely Zloději zelených koní, román Selský baroko byl přeložen do angličtiny, italštiny, chorvatštiny a maďarštiny, překlad románu Rybí krev se připravuje v Bělorusku, Bulharsku, Makedonii a Polsku. Martin Pechlát (* 1974) Během studia na pražské DAMU, působil v Klicperově divadle v Hradci Králové a hned po absolutoriu v roce 2005 nastoupil do angažmá do Divadla Komedie, kde zůstal až do zániku souboru v roce 2012. Filmoví a televizní diváci ho znají z filmů Nuda v Brně (2003), Účastníci zájezdu (2006), Václav (2007), Vratné lahve (2007), Tři sezony v pekle (2009), Polski film (2012), Rodinný film (2015), Vlk z Královských Vinohrad (2016) nebo Já, Olga Hepnarová (2016) i seriálů Ulice, Kriminálka Anděl, Policie Modrava nebo Modré stíny. Jeho hlas se stále více prosazuje i v dabingu. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Audiokniha První český filozof a vlastenec Jeroným Pražský je doslova živým ztělesněním jeho životního příběhu. Poskytuje nám jedinečnou možnost k intenzivnímu prožití této epochy dějin i jejího vztahu k současnosti, k otázkám, které žijeme dnes. Jeroným Pražský byl evropským vzdělancem, filozofem, mistrem sedmera svobodných umění na Pražské univerzitě a dalších univerzitách své doby. Byl blízkým přítelem Mistra Jana Husa, bojovníka za svobodu, který Jeronýma považoval za vtipného a odvážného muže. Jeho život byl ztělesněním toho, co hlásal a učil. Byl buřičem… byl vzdělancem… a stal se tak nebezpečným tehdejšímu vládnoucímu klimatu. Kniha si neklade za cíl přinést nějaká nová historická fakta, ale snaží se především dát lidskou tvář zkušenostnímu rozjímání nad osobitostí Jeronýmovou. Komunikuje tak přímým způsobem hlas jeho duše dnešnímu čtenáři na pozadí historických událostí, které vyústily Jeronýmovým skonem za pravdu. Knihu čte velmi sugestivním a poutavým způsobem sám autor Jiří Krutina. Hudbu, plně vystihující osobnost a osud Jeronýma, zkomponoval Čeněk Kavečka. Kniha byla nahrána v pardubickém studiu Digitální svět. Vydejte se s námi na dechberoucí a současně dech oživující vnitřní pouť nejen středověkou historií spolu s výjimečným českým mužem, jehož filozofické myšlenky stály u počátku české husitské revoluce v 15. století. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Český pohled do proslulého období americké historie, kdy správná volba nápoje mohla rozhodnout o mnohém! Tento román z pera Jiřího Brdečky je parodií na klasické westerny s Jesse Jamesem, Billy Kidem a Buffalo Billem. Knihu proslavil stejnojmenný film z roku 1964. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,JIŘÍ WOLKER (*29.března 1900 – †3.ledna 1924) byl básník, autor proletářské poezie dvacátých let minulého století. Byl členem Literární skupiny a Devětsilu, stejně jako např. Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval nebo Vladislav Vančura. Výčet jeho děl je stručný, protože se nedožil ani dvacetičtyř let. Zatímco jeho první sbírka Host do domu (vydali jsme na kat.č. VT 7518-2) byla ještě plná lyrického optimismu, druhá sbírka Těžká hodina (1922) je již angažovanější, je reakcí na špatné sociální poměry po 1. světové válce. O této sbírce 22 epických básní se mluvilo již po vydání jako o nejlepším básnickém díle roku. Základ celé sbírky tvoří tři sociální balady - Balada o nenarozeném dítěti, Balada o snu a Balada o očích topičových. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,V roce 1996 Supraphon nahrál a vydal na audio kazetě SU 5114-4 811 jedno z nejkrásnějších děl pro děti básníka Jiřího Žáčka (nar. 6.11.1945 ) Počítání oveček (původně Počítání oveček.Knížka plná pohádek poskládaných do řádek) Nyní vydáváme tuto skvostnou nahrávku veršovaných pohádek pro nejmenší posluchače v podání Nadi Konvalinkové a Otakara Brouska ml. poprvé digitálně. (knihydobrovsky.cz)