Být homérem po joyceovi - poznámky k románu - jiří trávníček

Pohled na román optikou jeho současnosti i historie. Má román v naší době ještě šanci? Má stále čím zaujmout? Dokáže si uhájit svůj status a hranice? Jak jeho hranice vymezit? Román je žánrový a stylový mnohožrout, nikoli však všežravec. Dokáže absorbovat velký počet jiných žánrů a stylů, ale nikdy bezdůvodně. Nebo jinak: sice podvraťák, ale pořád je to pes, žádný kočkopes. Modernismu se téměř podařilo román zabít, naštěstí ne úplně. - Ukázat člověka v totalitě světa a proměnách života. Představit svět jako jeviště, které člověk svým životem přetváří v epické dějiště. To pořád umí pouze román. Přitom současně platí, že k tomu všemu se nelze dostat jinou cestou než skrze jeho čtení. Čtení románu - stav blažené úplnosti. Knihu tvoří dvě části - ta první je souhrnným pohledem na román z hlediska jeho současného stavu, jakož i historie; ta druhá obsahuje dílčí poznámky z let 2003-2023, uspořádané do sedmi tematických oddílů. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Pohled na román optikou jeho současnosti i historie Má román v naší době ještě šanci? Má stále čím zaujmout? Dokáže si uhájit svůj status a hranice? Jak jeho hranice vymezit? Román je žánrový a stylový mnohožrout, nikoli však všežravec. Dokáže absorbovat velký počet jiných žánrů a stylů, ale nikdy bezdůvodně. Nebo jinak: sice podvraťák, ale pořád je to pes, žádný kočkopes. Modernismu se téměř podařilo román zabít, naštěstí ne úplně. — Ukázat člověka v totalitě světa a proměnách života. Představit svět jako jeviště, které člověk svým životem přetváří v epické dějiště. To pořád umí pouze román. Přitom současně platí, že k tomu všemu se nelze dostat jinou cestou než skrze jeho čtení. Čtení románu — stav blažené úplnosti. Knihu tvoří dvě části — ta první je souhrnným pohledem na román z hlediska jeho současného stavu, jakož i historie; ta druhá obsahuje dílčí poznámky z let 2003—2023, uspořádané do sedmi tematických oddílů. ––– — Joyce se snažil zabít román a téměř se mu to povedlo. To „téměř“ je samozřejmě důležité. (Jerzy Pilch)— Ne, nepovedlo. Sláva! (knihydobrovsky.cz)

Jaká jsme čtenářská kultura? Silná, nebo slabá? Setrvalá, nebo upadající? Jsou stesky nad úpadkem čtení oprávněné, nebo jde jen o pohodlný kulturní katastrofismus? Kniha se zabývá těmito i dalšími otázkami, přičemž vychází z výsledků třetího statistického výzkumu čtenářů a čtení v České republice, který organizovala v roce 2013 Národní knihovna spolu s Ústavem pro českou literaturu AV ČR. Hlavním tématem výzkumu je knižní trh - kolik knih kupujeme, kolik za ně vydáváme, podle čeho si je vybíráme, proč je nekupujeme, které instituce známe. V knize dochází i na čtení, čtení digitální, veřejné knihovny, naše oblíbené knihy a mnohé další. Čtení toho na nás ví hodně. (knihydobrovsky.cz)

Jiří Trávníček rozpráví s významným českým básníkem, legendárním pedagogem a inspirativní osobností Vítem Slívou. Rozhovor dvou přátel je veden velmi otevřeně, upřímně, zaujatě, ale zároveň s humorem a nadhledem. K dialogu se zde sešli středoškolský učitel a jeho bývalý student z brněnského gymnázia na Slovanském náměstí. Básníkův životní příběh se před čtenářem otevírá ve dvou liniích — životopisné a tematické. V té první jsou nazírány životní peripetie od dětství v navždy milovaném Hradci nad Moravicí přes středoškolská studia v Bohumíně, vysokoškolská v Brně, učitelské štace a partnerské karamboly až po odchod do Opavy a následný návrat do moravské metropole. V té druhé je zevrubně vyzvětšováno několik stěžejních stigmat autorova světa: místa a krajiny, lidé a přátelé, vztah učitele a studentů, čtení a literatura, poslech a hudba, víra a Bůh. Prošlý život, názory, setkávání a míjení, láska, vzmachy a kotrmelce — to vše v jednom celistvě „poplantanem“ chumlu. (knihydobrovsky.cz)

Čtení je kulturní vetřelec. Drtivou většinu svého času jsme jako lidstvo strávili mimo čtení. Představíme-li si dějiny lidstva jako jeden rok, dostavuje se v něm písmo (i čtení) až 20. prosince, od té doby se nás ale drží jako klíště. Publikace ukazuje, co všechno se na této kulturní prosincové párty událo, počínaje vynalezením písma a konče dobou digitální. Činí tak formou kalendária rozděleného do šesti historických epoch a mapujícího zhruba sedm set událostí, jež jsou v kontextu čtenářské kultury podstatné. Už několikrát v dějinách se věřilo, že se čtení zbavíme, třeba že ho spolkne vizuální kultura nebo že se vrátíme do stavu kultury orální. Zatím však pořád nic… (knihydobrovsky.cz)

Publikace obsahuje některé důležité texty polské sociologie kultury a literatury, českému pohledu tak trochu skryté v záplavě toho, co k nám přichází ze Západu. Zaměřuje se na významné polské osobnosti těchto oborů od meziválečného období po současnost (S. Bystroně, S. Ossowského, S. Żółkiewského, A. Kłoskowskou ad.). Sociologie literatury zde získává podobu dynamické a vnitřně členité disciplíny. Antologie je rozdělena do dvou částí — v první se nacházejí texty spíše teoretické a metodologické, v druhé ty, které sociologii literatury ukazují v interpretační akci. Polské myšlení na tomto poli má věru co nabídnout. (knihydobrovsky.cz)

The book is based on a presentation of the main data from three statistical representative readership surveys conducted by the Institute of the Czech Literature (the Czech Academy of Sciences) and the National Library of the Czech Republic in 2007, 2010, and 2013. Czech readership culture is here monitored against a background of relevant information on the Czech Republic as a whole (e.g. demography, culture, education and the economy). However, the main section of this book is aimed at a wide spectrum of specific activities such as reading, digital reading, public library attendance, buying and acquiring books, and mass media activities. All these activities are interpreted by putting them into relevant contexts; at the same time, quantitative data are enlarged by qualitative findings. The book also contains a chapter comparing Czech reading culture with the situation abroad. Published in cooperation with the Institute of the Czech Literature. Kniha vychází ze tří statistických výzkumů čtenářů a čtení, které v letech 2007, 2010 a 2013 zorganizovaly Ústav pro českou literaturu Akademie věd české republiky a Národní knihovna . Nejdříve jsou představeny základní údaje o České republice (demografie, kultura, vzdělání, ekonomika atd.), následují údaje z jednotlivých výzkumů. Ty se týkají čtení, digitálního čtení, toho, jak navštěvujeme veřejné knihovny, kolik knih si v průměru za rok kupujeme a jaký je náš vztah k jednotlivým médiím. Tuto kvantitativní část doplňují údaje části kvalitativní - volné výroky respondentů na téma čtení a knižního trhu. Publikaci uzavírá několik srovnání české čtenářské populace se situací v jiných zemích. - Vychází ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu Akademie věd české republiky On the author Jiří Trávníček (born 1960), a literary scholar by education and profession, he is a Deputy Director at the Institute of the Czech Literature - the Czech Academy of Sciences (full-time job) as well as a professor at the Faculty of Arts - Masaryk University, Brno (part-time job). He is an author or co-author of eight monographs dealing with modern Czech and Central European literature, hermenutics and interpretation, reading culture, and the book market. In cooperation with the National Library, he has also organized three representative statistical readership surveys of the Czech adult population (2007, 2010, 2013). Additionally, he works as an editor and literary critic. E-mail contact: travnicek@ucl.cas.cz (knihydobrovsky.cz)

Je čtenářství u nás v úpadku, nebo není? Publikace přináší výsledky zatím posledního reprezentativního statistického šetření české dospělé populace. Shrnuje základní data a poznatky z výzkumů předchozích (2007, 2010, 2013) a přináší nové, aktuální. V daleko větší míře se věnuje čtení v digitálním prostředí, našemu vztahu k eknihám a audioknihám. Hlavním tématem je však čtenářská socializace: co hraje největší roli v tom, že se stáváme čtenáři, jaké místo při tom zaujímá rodina, jaký je náš vztah ke škole (a povinné četbě), jak je důležitý obraz rodičů, který si odnášíme do dospělého života. Nechybějí pohledy za hranice České republiky, stejně jako rámcující úvahy o tom, co se dnes s naší čtenářskou kulturou děje: Upadá, nebo neupadá? Kam se posouvá? Mění se její celková povaha? (knihydobrovsky.cz)

Kniha přináší výsledky druhého reprezentativního výzkumu čtenářů a čtení v České republice. Ten první proběhl v roce 2007 a jeho výsledky byly představeny v knize Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2007). Nejde jen o statistické údaje o tom, kolik čteme, co čteme, kolik knih kupujeme, jak často chodíme do knihoven, kde si nejčastěji obstaráváme informace o knihách, co má na náš vztah ke knihám největší vliv, jaké časopisy čteme atd. Data ukazují, jak je české čtenářstvo rozloženo, tj. kdo jsou jeho tahouni a kdo ho táhne dolů, kde se nacházejí bariéry a kde naopak má česká čtenářská kultura své silné stránky. Dále je zde čtení nahlíženo ve vztahu k jiným aktivitám - mediálním, pracovním i volnočasovým. Specifickým tématem druhého výzkumu je čtení beletrie a čtení v digitálním prostředí. Kniha přináší i rámcující kapitoly o tom, kdy, kde a z jakého důvodu se zrodila beletrie, jakož i jak se mění či nemění čtení pod tlakem nových technologií. Nechybějí ani srovnání se čtenářskou kulturou v jiných zemích. Není širší a důsažnější kulturní stopy než čtení. Čtení toho o nás ví hodně, takže není od věci vědět i něco o něm. (knihydobrovsky.cz)

Kniha o současné české čtenářské kultuře vychází z anonymních čtenářských životopisů, které se nahrávaly v letech 2009-2015. Tyto výpovědi (celkem jich je 138) slouží jako základ pro trojí pohled na naše čtenářství. Úhel generační portrétuje čtyři generace (rozhlasovou, televizní, počítačovou a internetovou), konkrétně to, čím musely projít a jaké jsou jejich dominanty. Druhá perspektiva (fenomény) se zabývá tematickými průsečíky, tedy tím, co z jednotlivých čtenářských životopisů vyplynulo - například Babička, detektivka, film a kniha, odpadlictví, povinná četba, Švejk, tipaři, zákazy a další. Třetí úhel (životopisy) přináší devět životních čtenářských příběhů, které jsou něčím typické a zároveň něčím podnětné, to vše s malou interpretační nápovědou. (knihydobrovsky.cz)

Kdybyste měla dát svému dítěti na cestu životem jednu knihu, která by to byla? Vejce a já. Proč zrovna Betty MacDonaldová, autorka knihy Vejce a já, dosáhla u českých čtenářů (dominantně čtenářek) takové popularity? Co ji způsobilo? A proč se tak děje zrovna u nás, a ne jinde? Autor nejdříve sleduje americké osudy života a díla Betty MacDonaldové v kulturních i společenských souvislostech a poté hledá české paralely, kódy a předpoklady. V další části dostávají slovo samy české čtenářky a jejich názory. Knihu zakončuje shrnující pohled na daný fenomén v širokém kontextu (čtenářské) kultury. Ba ne, není to jen osobitý humor, jímž se tato americká autorka vepsala do našich srdcí; do značné míry je to i její protofeminismus. Její kulturní mise v českém prostředí je jak čtenářská, tak emancipační. (knihydobrovsky.cz)

Jaká jsme čtenářská kultura? Silná, nebo slabá? Setrvalá, nebo upadající? Jsou stesky nad úpadkem čtení oprávněné, nebo jde jen o pohodlný kulturní katastrofismus? Kniha se zabývá těmito i dalšími otázkami, přičemž vychází z výsledků třetího statistického výzkumu čtenářů a čtení v České republice, který organizovala v roce 2013 Národní knihovna spolu s Ústavem pro českou literaturu AV ČR. Hlavním tématem výzkumu je knižní trh — kolik knih kupujeme, kolik za ně vydáváme, podle čeho si je vybíráme, proč je nekupujeme, které instituce známe. V knize dochází i na čtení, čtení digitální, veřejné knihovny, naše oblíbené knihy a mnohé další. Čtení toho na nás ví hodně. (patro.cz)

(patro.cz)

Jiří Trávníček se už řadu let zabývá čtenářstvím. Jeho publikace, založené na kvantitativním výzkumu (Čteme? a Čtenáři a internauti), přinesly po mnoha letech konečně důležitá data o oblasti, která zůstávala stranou zájmu literární vědy. Lidé od knihy pak představují další krok v tomto směru. Nejde již o sumu dat ani o odbornou disputaci, ale o jednotlivé čtenářské životopisy konkrétních lidí (celkem jich je 33), jak je sami narátoři zaznamenali, editor zapsal a upravil. Jsou zde zastoupeni spisovatelé (například S. Monyová, J. H. Krchovský a A. Bajaja), nakladatelé (F. Tomáš, J. Padevět, J. Říha), překladatelé (například H. Stachová či J. Pelán), editoři (M. Machovec, P. Voit), knihkupci (P. Bouda, J. Kanzelsberger), propagátoři knihy a čtení (E. Katrušáková, J. Císař), literární kritici a vědci (O. Horák, J. Med ad.) a knihovníci (H. Hanáčková, L. Kurka, T. Řehák ad.). Každá z biografií sleduje nejen jejich individuální čtenářský vývoj (jaké knihy kdy četli, které byly ty iniciační, ke kterým se vracejí, které odvrhli, co je ovlivnilo), ale současně i jejich reflexi vlastní profese; v závěru pak dochází i na výhled do budoucna - jak bude vypadat čtenářská kultura (knihy, čtení, knihovny, knižní trh) za padesát let? Publikace tak poskytuje sumu osobitých - čtenářských, profesních i lidských - osudů, stejně jako vhled do jednotlivých oblastí světa kolem knih. Svým způsobem je také zprávou o vývoji české knižní kultury v posledních padesáti letech… a rovněž seznamem doporučené četby "ve stavu tekutém". (knihydobrovsky.cz)

Dějiny knižního trhu v českých zemích Jak vypadal český knižní trh ve středověku? Co všechno se až do současnosti na jeho poli událo?Jak se utvářel, jakými změnami prošel, jaké byly jeho vrcholy a pády? To vše zodpoví dějiny knižního trhu zasazené do kontextu kulturních, ale také obecných dějin v českých zemích. Prostor dostává i kontext německý, židovský a slovenský. Dozvíte se, jak fungovaly jednotlivé segmenty trhu. Získáte informace o jeho čelných institucích, jako jsou nakladatelství, knihkupectví, tiskárny (a místy rovněž knihovny), i o jeho významných osobnostech. Poslední titul stejného ražení u nás vyšel v roce 1927. (knihydobrovsky.cz)

Profesor Dušan Šlosar je výrazná brněnská osobnost, která vychovala několik generací bohemistů a za nechala nesmazatelnou stopu v oblasti historického vývoje jazyka a dialektologie. Nadto mu není cizí přemítání o jazyce způsobem přístupným pro širší publikum: napsal tři popularizační knihy, které se setkaly s velmi vřelým ohlasem. Téměř celým svým odborným životem je spjat s brněnskou filozofickou fakultou. Rozhovor, který s ním vedou dva jeho bývalí žáci, se drží životopisné linie: dětství ve Staříči a sousedním Sviadnově u Frýdku-Místku, studia v Brně, první zaměstnání v Akademii věd, brněnská fakulta v 60. letech, srpnová invaze v Brně, normalizace, listopad 1989 a to, co přišlo po něm. Závěrečná kapitola je věnována otázkám jazyka a jazykové kultury, zejména té současné.Dušan Šlosar se v rozhovoru ukazuje jako osobnost všestranných zájmů, jasných a neuhýbavých názorů a velmi plastické paměti, která je schopna vynést na světlo dávno zapomenuté lidi i události. Kniha je vybavena bohatým doprovodným materiálem (fotografie, kopie zajímavých dokumentů ad.), soupisem hlavních prací Dušana Šlosara a životopisným kalendáriem. (knihydobrovsky.cz)

Čtení je kulturní vetřelec. Drtivou většinu svého času jsme jako lidstvo strávili mimo čtení. Představíme-li si dějiny lidstva jako jeden rok, dostavuje se v něm písmo (i čtení) až 20. prosince, od té doby se nás ale drží jako klíště. Publikace ukazuje, co všechno se na této kulturní prosincové párty událo, počínaje vynalezením písma a konče dobou digitální. Činí tak formou kalendária rozděleného do šesti historických epoch a mapujícího zhruba sedm set událostí, jež jsou v kontextu čtenářské kultury podstatné. Už několikrát v dějinách se věřilo, že se čtení zbavíme, třeba že ho spolkne vizuální kultura nebo že se vrátíme do stavu kultury orální. Zatím však pořád nic… (patro.cz)

eBook:,Kniha o současné české čtenářské kultuře vychází z anonymních čtenářských životopisů, které se nahrávaly v letech 2009—2015. Tyto výpovědi (celkem jich je 138) slouží jako základ pro trojí pohled na naše čtenářství. Úhel generační portrétuje čtyři generace (rozhlasovou, televizní, počítačovou a internetovou), konkrétně to, čím musely projít a jaké jsou jejich dominanty. Druhá perspektiva (fenomény) se zabývá tematickými průsečíky, tedy tím, co z jednotlivých čtenářských životopisů vyplynulo — například Babička, detektivka, film a kniha, odpadlictví, povinná četba, Švejk, tipaři, zákazy a další. Třetí úhel (životopisy) přináší devět životních čtenářských příběhů, které jsou něčím typické a zároveň něčím podnětné, to vše s malou interpretační nápovědou. --------- Taky si vzpomínám, jak byly ty čtvrtky – Hlava XXII a tak podobně. V těch frontách jsem stál. Vzpomínám si třeba taky na Letiště. Nebo Motýlka – ten taky byl ve čtvrtkách. I Párala jsem nějakýho skousal, ale ten mě moc nechyt. Jestli to byl jinej styl? Asi to bylo moc na bednu, ale já jsem čet taky pár knížek na bednu, kdy jsem se musel vracet, na něco se voptat, když jsem nechápal. Protože ten kluk, jak jsem se o něm zmínil, že byl vyučenej sazečem, tak ten byl bedna, ten byl načtělej. S tím jsme i knihy konzultovali. Já jsem tady říkal Láďovi: „Hele, já jsem toho přečet mraky, ale už si nevzpomenu… a už si i těžko uvědomuju ty děje.“ (soukromý zemědělec, 59 let) (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Nation of Bookworms? je v komparativní perspektivě určená zahraničním čtenářům a představuje českou populaci z hlediska čtenářské kultury. Východiskem jsou statistické výzkumy čtenářů a čtení (2007, 2010, 2013 a 2018, které organizovala Národní knihovna ČR s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, a orální výzkum konaný v letech 2009–2015 metodou čtenářských životopisů. Jednotlivé kapitoly kontextualizují české kulturní reálie a analyzují jednotlivé segmenty a jevy čtenářské kultury – čtení, digitální čtení, veřejné knihovny, knižní trh, čtenářskou socializaci (škola, rodina), čas věnovaný čtení i hodnotové preference (nejoblíbenější tituly a autoři) ad. Autor klade otázky po hlavních rysech české čtenářské kultury dnes, v čase probíhající digi-revoluce, jakož i po tom, čím se odlišuje od čtenářských kultur v jiných zemích. Kniha obsahuje množství užitečných tabulek a grafů. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Soubor třiatřiceti čtenářských životopisů lidí, kteří se sice nenacházejí v centru mediální pozornosti, ale o to více se podílejí na utváření knižní kultury v naší zemi. Editorovi se podařilo shromáždit mezi lety 2010 až 2013 pestrý vzorek lidí zabývajících se profesně knihami a nyní přináší jejich osobité vzpomínky a zajímavé osudy, nejen čtenářské, ale také profesní… ba i osobní. Najdeme tu spisovatele (S. Monyová, J. H. Krchovský, A. Bajaja), nakladatele (F. Tomáš, J. Říha), překladatele (H. Stachová, J. Pelán), editory (M. Machovec, M. Jareš), knihkupce (P. Bouda, J. Kanzelsberger), ale i propagátory knihy a čtení (E. Katrušáková, J. Císař), literární kritiky a vědce (P. Voit, J. Med), knihovníky (L. Kurka, T. Řehák) atd.Knihu můžeme rovněž vnímat jako portrét doby — minulé i současné: nejstarší vzpomínky sahají ještě do časů první republiky, nejnovější k době zaznamenání rozhovorů. Jednotlivá vyprávění například přibližují, jak fungovala nakladatelství (Odeon — J. Pelán), z jakých pohnutek se zrodila Noc s Andersenem (H. Hanáčková) nebo proč vznikla distribuční síť Kosmas (J. Žák). Martin Machovec popisuje fungování undergroundu, Dana Kalinová pak začátky veletrhu Svět knihy. Kromě toho jsou v publikaci zachyceny také proměny jednotlivých profesí kolem knihy, včetně jejich společenského postavení.Tituly, na něž jednotliví narátoři vzpomínají jako na určující a formativní knihy svého života, se v bludišti literární produkce mohou i dnes stát dobrými čtenářskými tipy pro širokou veřejnost.Poslední část životopisů je věnována pohledu na časy příští — tomu, co se s knihou a čtením stane za jednu až dvě generace. (knihydobrovsky.cz)

Kniha přináší výsledky druhého reprezentativního výzkumu čtenářů a čtení v České republice. Ten první proběhl v roce 2007 a jeho výsledky, včetně interpretací, byly představeny v knize Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2007). Není pouhým souhrnem statistických údajů o tom, kolik čteme, co čteme, kolik knih kupujeme, jak často chodíme do knihoven, kde si nejčastěji obstaráváme informace o knihách, co má na náš vztah ke knihám největší vliv, jaké časopisy čteme atd. Data ukazují, jak je české čtenářstvo rozloženo, tj. kdo jsou jeho tahouni a kdo ho naopak táhne dolů, kde se nacházejí bariéry a kde má česká čtenářská kultura své silné stránky. Dále je zde čtení nahlíženo v kontextu jiných aktivit — mediálních, pracovních i volnočasových. Specifickým tématem druhého výzkumu je čtení beletrie a čtení v digitálním prostředí. Součástí knihy jsou i rámcující kapitoly o tom, kdy, kde a z jakého důvodu se zrodila beletrie, jakož i jak se mění či nemění čtení pod tlakem nových technologií. Nechybí ani srovnání se čtenářskou kulturou v jiných zemích. Není zřejmě širší a důsažnější kulturní stopy než čtení. Čtení toho o nás ví hodně, takže není od věci vědět i něco o něm (patro.cz)

Je čtenářství u nás v úpadku, nebo není? Publikace přináší výsledky zatím posledního reprezentativního statistického šetření české dospělé populace. Shrnuje základní data a poznatky z výzkumů předchozích (2007, 2010, 2013) a přináší nové, aktuální. V daleko větší míře se věnuje čtení v digitálním prostředí, našemu vztahu k eknihám a audioknihám. Hlavním tématem je však čtenářská socializace: co hraje největší roli v tom, že se stáváme čtenáři, jaké místo při tom zaujímá rodina, jaký je náš vztah ke škole (a povinné četbě), jak je důležitý obraz rodičů, který si odnášíme do dospělého života. Nechybějí pohledy za hranice České republiky, stejně jako rámcující úvahy o tom, co se dnes s naší čtenářskou kulturou děje: Upadá, nebo neupadá? Kam se posouvá? Mění se její celková povaha? (patro.cz)

Kniha o současné české čtenářské kultuře vychází z anonymních čtenářských životopisů, které se nahrávaly v letech 2009—2015. Tyto výpovědi (celkem jich je 138) slouží jako základ pro trojí pohled na naše čtenářství. Úhel generační portrétuje čtyři generace (rozhlasovou, televizní, počítačovou a internetovou), konkrétně to, čím musely projít a jaké jsou jejich dominanty. Druhá perspektiva (fenomény) se zabývá tematickými průsečíky, tedy tím, co z jednotlivých čtenářských životopisů vyplynulo — například Babička, detektivka, film a kniha, odpadlictví, povinná četba, Švejk, tipaři, zákazy a další. Třetí úhel (životopisy) přináší devět životních čtenářských příběhů, které jsou něčím typické a zároveň něčím podnětné, to vše s malou interpretační nápovědou. (patro.cz)

Profesor Dušan Šlosar je výrazná brněnská osobnost, která vychovala několik generací bohemistů a za nechala nesmazatelnou stopu v oblasti historického vývoje jazyka a dialektologie. Nadto mu není cizí přemítání o jazyce způsobem přístupným pro širší publikum: napsal tři popularizační knihy, které se setkaly s velmi vřelým ohlasem. Téměř celým svým odborným životem je spjat s brněnskou filozofickou fakultou. Rozhovor, který s ním vedou dva jeho bývalí žáci, se drží životopisné linie: dětství ve Staříči a sousedním Sviadnově u Frýdku-Místku, studia v Brně, první zaměstnání v Akademii věd, brněnská fakulta v 60. letech, srpnová invaze v Brně, normalizace, listopad 1989 a to, co přišlo po něm. Závěrečná kapitola je věnována otázkám jazyka a jazykové kultury, zejména té současné. Dušan Šlosar se v rozhovoru ukazuje jako osobnost všestranných zájmů, jasných a neuhýbavých názorů a velmi plastické paměti, která je schopna vynést na světlo dávno zapomenuté lidi i události. Kniha je vybavena bohatým doprovodným materiálem (fotografie, kopie zajímavých dokumentů ad.), soupisem hlavních prací Dušana Šlosara a životopisným kalendáriem. (patro.cz)

Publikace vychází z vůbec prvního reprezentativního průzkumu čtenářů a čtení v české populaci, který v roce 2007 organizovala Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR. Východiskem jsou statistická data o tom, kolik knih čteme (během roku), jak často čteme, kolik knih kupujeme, jací jsou naši nejoblíbenější autoři a knihy, v jakém poměru je četba knih k četbě časopisů, sledování TV, poslechu rozhlasu atd. Knižní publikace nabízí hlubší interpretaci jednotlivých faktů, pokouší se charakterizovat českou čtenářskou kulturu a podává srovnání s některými průzkumy jinde ve světě. Výsledky, kterých jsme - jako čtenáři - dosáhli, jsou velmi dobré; jde o to najít, díky čemu takové jsou. (knihydobrovsky.cz)

Udělala z nás pandemie větší čtenáře, nebo spíše naopak? Vychýlila naše čtenářské zvyky? Publikace vychází ze statistického šetření, organizovaného Národní knihovnou ČR v únoru 2021. Přináší data týkající se našeho chování před pandemií covidu-19 a během ní - snaží se zjistit, které mediální aktivity narostly nejvíce, které naopak poklesly, jak se změnily naše čtenářské návyky, jak jsme vnímali u svých dětí to, že byly uzavřené školy. Autoři zasazují získaná data do širšího kontextu kultury a společenských změn, které pandemie přinesla. A zprostředkovávají i zkušenosti z jiných zemí. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Kniha vychází ze tří statistických výzkumů čtenářů a čtení, které v letech 2007, 2010 a 2013 zorganizovaly Ústav pro českou literaturu Akademie věd české republiky a Národní knihovna. Nejdříve jsou představeny základní údaje o České republice (demografie, kultura, vzdělání, ekonomika atd.), následují údaje z jednotlivých výzkumů. Ty se týkají čtení, digitálního čtení, toho, jak navštěvujeme veřejné knihovny, kolik knih si v průměru za rok kupujeme a jaký je náš vztah k jednotlivým médiím. Tuto kvantitativní část doplňují údaje části kvalitativní – volné výroky respondentů na téma čtení a knižního trhu. Publikaci uzavírá několik srovnání české čtenářské populace se situací v jiných zemích. – Vychází ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu Akademie věd české republiky. (knihydobrovsky.cz)

Pobyty na letních bytech se objevily již v 19. století, největší popularity však dosáhly v meziválečném období, kdy se staly jedním ze symbolů života prvorepublikové městské středostavovské společnosti. Kniha krátce seznamuje s téměř stoletou historií výjezdů na letní byty, hlavní pozornost ale soustředí na všední i nevšední život na letních bytech v meziválečném období. Ukazuje, jak trávili svůj volný čas v létě významné osobnosti i běžní návštěvníci, a přibližuje atmosféru tehdejších proslulých letovisek. (patro.cz)

Pobyty na letních bytech se objevily již v 19. století, největší popularity však dosáhly v meziválečném období, kdy se staly jedním ze symbolů života prvorepublikové městské středostavovské společnosti. Kniha krátce seznamuje s téměř stoletou historií výjezdů na letní byty, hlavní pozornost ale soustředí na všední i nevšední život na letních bytech v meziválečném období. Ukazuje, jak trávili svůj volný čas v létě významné osobnosti i běžní návštěvníci, a přibližuje atmosféru tehdejších proslulých letovisek. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Vít Slíva; Jiří Trávníček, 304 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Rozhovor je veden po dvou liniích — životopisné a tematické. V té první dochází na životní peripetie od dětství v milovaném Hradci nad Moravicí přes středoškolská studia v Bohumíně, vysokoškolská v Brně, učitelské štace a partnerské karamboly až po odchod do Opavy a návrat do Brna. Ve druhé je vyzvětšováno šest podstatných stigmat autorova světa: 1. Místa, krajiny; 2. Lidé, přátelé; 3. Učitel, studenti; 4. Čtení, literatura; 5. Poslech, hudba; 6. Víra, Bůh. Rozhovor je veden velmi otevřeně, upřímně, zaujatě, ale zároveň s nadhledem nad tím, co odvál čas a co se tak úplně nezdařilo. Sešli se v něm středoškolský učitel a jeho bývalý student z brněnského gymnázia na Slovanském náměstí. Život, názory, lidé, místa, vzmachy, kotrmelce — to vše v jednom „poplantanem“ chumlu. (alza.cz)

V rozsáhlém časosběrném projektu Pohledy z okna mého bytu (1981-2003) vytvořil fotograf a galerista Jiří Hanke jeden z legendárních souborů české fotografie. Na příkladu „osudu“ jedné z mnoha ulic Kladna jedinečným způsobem zachytil období normalizace i následných transformačních devadesátých let. Především ale osobitě zúročil možnosti fotografie, tematizoval fenomén času a přinesl ojedinělou výpověď o každodenních momentech, ve kterých se koncentroval ubíhající čas. (knihydobrovsky.cz)

Mezi beletrií a historiografií vede nejasná hranice odnepaměti. Tradiční historický román vychází z premisy, že je coby román realistický, a tudíž že románové ztvárnění historie je realistické – liší se v detailech, nicméně základní linie historického vývoje zůstává nezpochybnitelná… stejně jako byla nezpochybnitelná tradiční historiografie. Obě tyto premisy byly ovšem ve 20. století zásadně zpochybněny, což znovu otevřelo prostor pro pohyb na této nejasně vytyčené hranici. Nová kniha respektovaného překladatele a anglisty Ladislava Nagye se pokouší postihnout různé aspekty tohoto pohybu a načrtnout cestu, po níž se historická próza vydala od romance k románu, načež se oklikou vrátila zpět k romanci, obohacena o poznání, že hlavní silou není kompatibilita s ověřitelnými fakty, nýbrž síla výpovědi. (patro.cz)

Mezi beletrií a historiografií vede nejasná hranice odnepaměti. Tradiční historický román vychází z premisy, že je coby román realistický, a tudíž že románové ztvárnění historie je realistické - liší se v detailech, nicméně základní linie historického vývoje zůstává nezpochybnitelná… stejně jako byla nezpochybnitelná tradiční historiografie. Obě tyto premisy byly ovšem ve 20. století zásadně zpochybněny, což znovu otevřelo prostor pro pohyb na této nejasně vytyčené hranici. Nová kniha respektovaného překladatele a anglisty Ladislava Nagye se pokouší postihnout různé aspekty tohoto pohybu a načrtnout cestu, po níž se historická próza vydala od romance k románu, načež se oklikou vrátila zpět k romanci, obohacena o poznání, že hlavní silou není kompatibilita s ověřitelnými fakty, nýbrž síla výpovědi. (knihydobrovsky.cz)

Knižní prvotina nadějného sportovního žurnalisty Václava Trávníčka mapuje novodobou historii vsetínského hokejového klubu prostřednictvím rozhovorů s 26 osobnostmi, které ji tvořily. Na léta vzestupu vzpomíná například Ivo Pešat, období největší slávy okomentoval i Jiří Dopita, svůj pohled na pád do hokejového podpalubí přidá mimo jiné Oldřich Štefl a nejnovější éru znovuzrození přiblíží i trenér Luboš Jenáček. Fenomén Vsetín je první českou publikací o sportu, která vyšla i v moderní podobě tzv. E-book. V elektronické podobě ji za 95 Kč můžete zakoupit na oficiálním webu knihy www.fenomenvsetin.cz. Kniha je rozčleněna do čtyř kapitol, které dohromady obsahují 26 rozhovorů s níže uvedenými osobnostmi. Vzestup (1987 - 1992): Miroslav Janošek, Josef Holubec, Jaroslav Plachtovič, Jiří Vodák, Ivo Pešat. Vrchol (1993 - 2001): Petr Husička, Roman Zubík, Horst Valášek, Rostislav Vlach, Tomáš Sršeň, Roman Čechmánek, Jiří Dopita, Alexej Jaškin. Pád (2002 - 2007): Oldřich Štefl, Jiří Hudler, Tomáš Demel, Ondřej Němec, Lukáš Navrátil, Josef Turek, Radovan Biegl, Roman Stantien. Restart (2008 - 2011): Stanislav Pavelec, Josef Mikeš, Daniel Vaněk, Radim a Daniel Tesaříkovi, Luboš Jenáček. (patro.cz)

Publikace se zabývá současnou právní úpravou střídavé péče v občanském zákoníku a shrnuje, k jakým změnám došlo oproti úpravě v zákoně o rodině, přičemž vychází zejména z nejnovější judikatury Ústavního soudu. Hlavní pozornost je věnována předpokladům, za kterých je možné a vhodné nařídit střídavou péči. Vhodnost střídavé péče ovlivňuje řada faktorů, které jsou v publikaci přehledně rozčleněny. Je uvedeno, jak k těmto faktorům přistupuje právní doktrína, psychologové a zejména soudní judikatura. Ve výsledku jsou formulována doporučení, která mohou být vodítkem pro obecné soudy při rozhodování ve věcech střídavé péče, ale mohou být inspirující i pro samotné rodiče a všechny ty, kteří se touto problematikou zabývají. Se střídavou péčí souvisí i některé další otázky či praktické problémy, například stanovování a placení výživného, kterými se publikace také zabývá. Monografi e je určena nejen odborníkům z řad soudců, advokátů či zaměstnancům orgánu sociálně-právní ochrany dětí, ale také rodičům, kteří o střídavé péči uvažují, a všem, kdo si chtějí v dané problematice rozšířit své dosavadní znalosti. (patro.cz)

Lidstvo prodělává dlouhou a těžkou depresi, která může vést k sebezničení, pokud tento stav nebude účinně léčen. Lidé necítí sounáležitost s vesmírem, přírodou, ani se sebou samými. Rabují se přírodní zdroje a ničí životní prostředí. Strategie "po nás potopa" přináší hořké ovoce. (patro.cz)

Lidstvo prodělává dlouhou a těžkou depresi, která může vést k sebezničení, pokud tento stav nebude účinně léčen. Lidé necítí sounáležitost s vesmírem, přírodou, ani se sebou samými. Rabují se přírodní zdroje a ničí životní prostředí. Strategie "po nás potopa" přináší hořké ovoce. (knihydobrovsky.cz)

Poznámky k literatuře obsahují texty napsané Theodorem Adornem převážně v 50. letech 20. století. Jedná se o eseje utvářející nová pravidla literární kritiky a interpretace. Nalezneme v nich jak práce věnované autorům jako Eichendorff, Beckett, Proust nebo Valéry, jež představují reflektovaný vztah k duchovní minulosti, tak obecnější texty zaměřené na vzájemnou provázanost estetického a společenského. Napříč nimi se formuje řada Adornových klíčových filosofických přesvědčení. Vzhledem k důrazu, který Adorno klade na esejistickou formu, Poznámky k literatuře nelze vnímat pouze jako doplněk jeho rozsáhlejších prací - naopak, představují jeden z Adornových nejvydařenějších pokusů o překlenutí rozestupu mezi kritikou a konstruktivní filosofií. (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

(patro.cz)

Autor knihy se věnuje poblematice ohrožení zdraví. Nezabýva se však výlučne problémy, na něž se soustředuje současná oficiální medicína, ale také alternatívními pohledy na lidské zdraví a tedy i netradičními způsoby léčby. Upozorňuje,že zdravotní stav každého jednotlivce den co den ovlivňují různé faktory. (patro.cz)

Autor knihy se věnuje poblematice ohrožení zdraví. Nezabýva se však výlučne problémy, na něž se soustředuje současná oficiální medicína, ale také alternatívními pohledy na lidské zdraví a tedy i netradičními způsoby léčby. Upozorňuje,že zdravotní stav každého jednotlivce den co den ovlivňují různé faktory. (knihydobrovsky.cz)

Třetí, aktualizované vydání úspěšného titulu z roku 2011 je obohaceno nejen o nová svědectví a odhalená fakta, ale také o doposud nepublikované fotografie či snímky z osobních archivů hráčů. Zatímco základ původní knihy spočíval ve zlaté éře Vsetína na přelomu milénia, aktuální vydání stojí na půdorysu šesti obsáhlých kapitol mapujících prostřednictvím autentických rozhovorů či publicistických materiálů a fotografií jak zlatou éru, tak časy, které tomuto období předcházely, i vývoj klubu až do dnešních dní. Kniha zároveň obsahuje originální materiály včetně jejich aktualizace. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Ladislav Nagy, 160 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Mezi beletrií a historiografií vede nejasná hranice odnepaměti. Tradiční historický román vychází z premisy, že je coby román realistický, a tudíž že románové ztvárnění historie je realistické – liší se v detailech, nicméně základní linie historického vývoje zůstává nezpochybnitelná… stejně jako byla nezpochybnitelná tradiční historiografie. Obě tyto premisy byly ovšem ve 20. století zásadně zpochybněny, což znovu otevřelo prostor pro pohyb na této nejasně vytyčené hranici. Nová kniha respektovaného překladatele a anglisty Ladislava Nagye se pokouší postihnout různé aspekty tohoto pohybu a načrtnout cestu, po níž se historická próza vydala od romance k románu, načež se oklikou vrátila zpět k romanci, obohacena o poznání, že hlavní silou není kompatibilita s ověřitelnými fakty, nýbrž síla výpovědi. (alza.cz)

Vlak projede bez zastavení nádražím a řítí se deštěm zkrápěnou krajinou neznámo kam. Cinkání esemesek. Překřikování se do mobilů. Mezi cestujícími se v přeplněném vagónu počíná šířit tekutá nenávist. Experimentální novela v tragikomické zkratce popisuje charakteristické znaky dneška: nárůst bezohlednosti, což má za následek ubývání tolerance. (knihydobrovsky.cz)

Knižní prvotina nadějného sportovního žurnalisty Václava Trávníčka mapuje novodobou historii vsetínského hokejového klubu prostřednictvím rozhovorů s 26 osobnostmi, které ji tvořily. (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

Kniha Luisy Novákové potěší mladší i dospělé čtenáře historické fantasy. Neobyčejně strhující děj se točí kolem války o trůn, kterou musí svést mladý následník proti intrikánskému otčímovi. Princi a jeho sestře nezbývá než opustit domov, postavit se nebezpečnému nepříteli a bojovat, každý po svém, za vlastní čest a za všechno, na čem jim opravdu záleží. Ve víru bouřlivých událostí se královští sourozenci vnitřně proměňují a dozrávají, ale rozhodující bitvu mají teprve před sebou. Naštěstí na ni nezůstanou sami. Vždyť jejich protivník se nezastaví před žádnou podlostí… Dějově bohatý příběh o věrnosti a zradě, obětavosti a zbabělosti, marné i naplněné lásce je zalidněn řadou postav a důležitou roli v něm sehrávají také tajemné bytosti nadané starobylou mocí. (knihydobrovsky.cz)

Jan Theobald Held (1770–1851) byl nejenom výraznou postavou počátků novodobé medicíny u nás, jedním z předních reprezentantů pražské univerzity a zároveň také hudebním skladatelem i výkonným hudebníkem, ale především mužem s neobyčejně zajímavým, téměř „stendhalovským“, jak píše autorka úvodu, životním příběhem. A pro dobu, kdy nadaní lidé byli přesvědčeni, že svými schopnostmi, talentem a pracovitostí mohou dosáhnout stejné prestiže jako lidé se šlechtickým predikátem, byl Heldův životní příběh charakteristický. Chlapec, který vzešel z poměrně chudých venkovských poměrů, se vlastním přičiněním vypracoval na předního pražského lékaře, ba dokonce i na rektora Karlo-Ferdinandovy univerzity, a navíc, obdařen mužným šarmem a hudebním nadáním, se dokázal suverénně pohybovat v prostředí šlechtických salonů, okouzlovat krásné dámy a získávat přátelství osobností z uměleckého světa. Zároveň ale nikdy neztratil ze zřetele svět lidské bídy a nemoci a jako dlouholetý ředitel nemocnice milosrdných bratří vynakládal mnoho sil na zmírňování lidského utrpení a pomoc potřebným. (patro.cz)

Jan Theobald Held (1770–1851) byl nejenom výraznou postavou počátků novodobé medicíny u nás, jedním z předních reprezentantů pražské univerzity a zároveň také hudebním skladatelem i výkonným hudebníkem, ale především mužem s neobyčejně zajímavým, téměř „stendhalovským“, jak píše autorka úvodu, životním příběhem. A pro dobu, kdy nadaní lidé byli přesvědčeni, že svými schopnostmi, talentem a pracovitostí mohou dosáhnout stejné prestiže jako lidé se šlechtickým predikátem, byl Heldův životní příběh charakteristický. Chlapec, který vzešel z poměrně chudých venkovských poměrů, se vlastním přičiněním vypracoval na předního pražského lékaře, ba dokonce i na rektora Karlo-Ferdinandovy univerzity, a navíc, obdařen mužným šarmem a hudebním nadáním, se dokázal suverénně pohybovat v prostředí šlechtických salonů, okouzlovat krásné dámy a získávat přátelství osobností z uměleckého světa. Zároveň ale nikdy neztratil ze zřetele svět lidské bídy a nemoci a jako dlouholetý ředitel nemocnice milosrdných bratří vynakládal mnoho sil na zmírňování lidského utrpení a pomoc potřebným (knihydobrovsky.cz)