Čtenáři a internauti - trávníček jiří

Kniha přináší výsledky druhého reprezentativního výzkumu čtenářů a čtení v České republice. Ten první proběhl v roce 2007 a jeho výsledky, včetně interpretací, byly představeny v knize Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2007). Není pouhým souhrnem statistických údajů o tom, kolik čteme, co čteme, kolik knih kupujeme, jak často chodíme do knihoven, kde si nejčastěji obstaráváme informace o knihách, co má na náš vztah ke knihám největší vliv, jaké časopisy čteme atd. Data ukazují, jak je české čtenářstvo rozloženo, tj. kdo jsou jeho tahouni a kdo ho naopak táhne dolů, kde se nacházejí bariéry a kde má česká čtenářská kultura své silné stránky. Dále je zde čtení nahlíženo v kontextu jiných aktivit — mediálních, pracovních i volnočasových. Specifickým tématem druhého výzkumu je čtení beletrie a čtení v digitálním prostředí. Součástí knihy jsou i rámcující kapitoly o tom, kdy, kde a z jakého důvodu se zrodila beletrie, jakož i jak se mění či nemění čtení pod tlakem nových technologií. Nechybí ani srovnání se čtenářskou kulturou v jiných zemích. Není zřejmě širší a důsažnější kulturní stopy než čtení. Čtení toho o nás ví hodně, takže není od věci vědět i něco o něm (patro.cz)

Kniha přináší výsledky druhého reprezentativního výzkumu čtenářů a čtení v České republice. Ten první proběhl v roce 2007 a jeho výsledky byly představeny v knize Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2007). Nejde jen o statistické údaje o tom, kolik čteme, co čteme, kolik knih kupujeme, jak často chodíme do knihoven, kde si nejčastěji obstaráváme informace o knihách, co má na náš vztah ke knihám největší vliv, jaké časopisy čteme atd. Data ukazují, jak je české čtenářstvo rozloženo, tj. kdo jsou jeho tahouni a kdo ho táhne dolů, kde se nacházejí bariéry a kde naopak má česká čtenářská kultura své silné stránky. Dále je zde čtení nahlíženo ve vztahu k jiným aktivitám - mediálním, pracovním i volnočasovým. Specifickým tématem druhého výzkumu je čtení beletrie a čtení v digitálním prostředí. Kniha přináší i rámcující kapitoly o tom, kdy, kde a z jakého důvodu se zrodila beletrie, jakož i jak se mění či nemění čtení pod tlakem nových technologií. Nechybějí ani srovnání se čtenářskou kulturou v jiných zemích. Není širší a důsažnější kulturní stopy než čtení. Čtení toho o nás ví hodně, takže není od věci vědět i něco o něm. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Jiří Trávníček, 192 stran, česky Kniha přináší výsledky druhého reprezentativního výzkumu čtenářů a čtení v České republice. Ten první proběhl v roce 2007 a jeho výsledky, včetně interpretací, byly představeny v knize Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2007). Není pouhým souhrnem statistických údajů o tom, kolik čteme, co čteme, kolik knih kupujeme, jak často chodíme do knihoven, kde si nejčastěji obstaráváme informace o knihách, co má na náš vztah ke knihám největší vliv, jaké časopisy čteme atd. Data ukazují, jak je české čtenářstvo rozloženo, tj. kdo jsou jeho tahouni a kdo ho naopak táhne dolů, kde se nacházejí bariéry a kde má česká čtenářská kultura své silné stránky. Dále je zde čtení nahlíženo v kontextu jiných aktivit — mediálních, pracovních i volnočasových. Specifickým tématem druhého výzkumu je čtení beletrie a čtení v digitálním prostředí. Součástí knihy jsou i rámcující kapitoly o tom, kdy, kde a z jakého... (alza.cz)

(patro.cz)

Jaká jsme čtenářská kultura? Silná, nebo slabá? Setrvalá, nebo upadající? Jsou stesky nad úpadkem čtení oprávněné, nebo jde jen o pohodlný kulturní katastrofismus? Kniha se zabývá těmito i dalšími otázkami, přičemž vychází z výsledků třetího statistického výzkumu čtenářů a čtení v České republice, který organizovala v roce 2013 Národní knihovna spolu s Ústavem pro českou literaturu AV ČR. Hlavním tématem výzkumu je knižní trh — kolik knih kupujeme, kolik za ně vydáváme, podle čeho si je vybíráme, proč je nekupujeme, které instituce známe. V knize dochází i na čtení, čtení digitální, veřejné knihovny, naše oblíbené knihy a mnohé další. Čtení toho na nás ví hodně. (patro.cz)

Čtení je kulturní vetřelec. Drtivou většinu svého času jsme jako lidstvo strávili mimo čtení. Představíme-li si dějiny lidstva jako jeden rok, dostavuje se v něm písmo (i čtení) až 20. prosince, od té doby se nás ale drží jako klíště. Publikace ukazuje, co všechno se na této kulturní prosincové párty událo, počínaje vynalezením písma a konče dobou digitální. Činí tak formou kalendária rozděleného do šesti historických epoch a mapujícího zhruba sedm set událostí, jež jsou v kontextu čtenářské kultury podstatné. Už několikrát v dějinách se věřilo, že se čtení zbavíme, třeba že ho spolkne vizuální kultura nebo že se vrátíme do stavu kultury orální. Zatím však pořád nic… (patro.cz)

Je čtenářství u nás v úpadku, nebo není? Publikace přináší výsledky zatím posledního reprezentativního statistického šetření české dospělé populace. Shrnuje základní data a poznatky z výzkumů předchozích (2007, 2010, 2013) a přináší nové, aktuální. V daleko větší míře se věnuje čtení v digitálním prostředí, našemu vztahu k eknihám a audioknihám. Hlavním tématem je však čtenářská socializace: co hraje největší roli v tom, že se stáváme čtenáři, jaké místo při tom zaujímá rodina, jaký je náš vztah ke škole (a povinné četbě), jak je důležitý obraz rodičů, který si odnášíme do dospělého života. Nechybějí pohledy za hranice České republiky, stejně jako rámcující úvahy o tom, co se dnes s naší čtenářskou kulturou děje: Upadá, nebo neupadá? Kam se posouvá? Mění se její celková povaha? (patro.cz)

Kniha o současné české čtenářské kultuře vychází z anonymních čtenářských životopisů, které se nahrávaly v letech 2009—2015. Tyto výpovědi (celkem jich je 138) slouží jako základ pro trojí pohled na naše čtenářství. Úhel generační portrétuje čtyři generace (rozhlasovou, televizní, počítačovou a internetovou), konkrétně to, čím musely projít a jaké jsou jejich dominanty. Druhá perspektiva (fenomény) se zabývá tematickými průsečíky, tedy tím, co z jednotlivých čtenářských životopisů vyplynulo — například Babička, detektivka, film a kniha, odpadlictví, povinná četba, Švejk, tipaři, zákazy a další. Třetí úhel (životopisy) přináší devět životních čtenářských příběhů, které jsou něčím typické a zároveň něčím podnětné, to vše s malou interpretační nápovědou. (patro.cz)

Profesor Dušan Šlosar je výrazná brněnská osobnost, která vychovala několik generací bohemistů a za nechala nesmazatelnou stopu v oblasti historického vývoje jazyka a dialektologie. Nadto mu není cizí přemítání o jazyce způsobem přístupným pro širší publikum: napsal tři popularizační knihy, které se setkaly s velmi vřelým ohlasem. Téměř celým svým odborným životem je spjat s brněnskou filozofickou fakultou. Rozhovor, který s ním vedou dva jeho bývalí žáci, se drží životopisné linie: dětství ve Staříči a sousedním Sviadnově u Frýdku-Místku, studia v Brně, první zaměstnání v Akademii věd, brněnská fakulta v 60. letech, srpnová invaze v Brně, normalizace, listopad 1989 a to, co přišlo po něm. Závěrečná kapitola je věnována otázkám jazyka a jazykové kultury, zejména té současné. Dušan Šlosar se v rozhovoru ukazuje jako osobnost všestranných zájmů, jasných a neuhýbavých názorů a velmi plastické paměti, která je schopna vynést na světlo dávno zapomenuté lidi i události. Kniha je vybavena bohatým doprovodným materiálem (fotografie, kopie zajímavých dokumentů ad.), soupisem hlavních prací Dušana Šlosara a životopisným kalendáriem. (patro.cz)

Jaká jsme čtenářská kultura? Silná, nebo slabá? Setrvalá, nebo upadající? Jsou stesky nad úpadkem čtení oprávněné, nebo jde jen o pohodlný kulturní katastrofismus? Kniha se zabývá těmito i dalšími otázkami, přičemž vychází z výsledků třetího statistického výzkumu čtenářů a čtení v České republice, který organizovala v roce 2013 Národní knihovna spolu s Ústavem pro českou literaturu AV ČR. Hlavním tématem výzkumu je knižní trh - kolik knih kupujeme, kolik za ně vydáváme, podle čeho si je vybíráme, proč je nekupujeme, které instituce známe. V knize dochází i na čtení, čtení digitální, veřejné knihovny, naše oblíbené knihy a mnohé další. Čtení toho na nás ví hodně. (knihydobrovsky.cz)

Publikace obsahuje některé důležité texty polské sociologie kultury a literatury, českému pohledu tak trochu skryté v záplavě toho, co k nám přichází ze Západu. Zaměřuje se na významné polské osobnosti těchto oborů od meziválečného období po současnost (S. Bystroně, S. Ossowského, S. Żółkiewského, A. Kłoskowskou ad.). Sociologie literatury zde získává podobu dynamické a vnitřně členité disciplíny. Antologie je rozdělena do dvou částí — v první se nacházejí texty spíše teoretické a metodologické, v druhé ty, které sociologii literatury ukazují v interpretační akci. Polské myšlení na tomto poli má věru co nabídnout. (knihydobrovsky.cz)

Čtení je kulturní vetřelec. Drtivou většinu svého času jsme jako lidstvo strávili mimo čtení. Představíme-li si dějiny lidstva jako jeden rok, dostavuje se v něm písmo (i čtení) až 20. prosince, od té doby se nás ale drží jako klíště. Publikace ukazuje, co všechno se na této kulturní prosincové párty událo, počínaje vynalezením písma a konče dobou digitální. Činí tak formou kalendária rozděleného do šesti historických epoch a mapujícího zhruba sedm set událostí, jež jsou v kontextu čtenářské kultury podstatné. Už několikrát v dějinách se věřilo, že se čtení zbavíme, třeba že ho spolkne vizuální kultura nebo že se vrátíme do stavu kultury orální. Zatím však pořád nic… (knihydobrovsky.cz)

Je čtenářství u nás v úpadku, nebo není? Publikace přináší výsledky zatím posledního reprezentativního statistického šetření české dospělé populace. Shrnuje základní data a poznatky z výzkumů předchozích (2007, 2010, 2013) a přináší nové, aktuální. V daleko větší míře se věnuje čtení v digitálním prostředí, našemu vztahu k eknihám a audioknihám. Hlavním tématem je však čtenářská socializace: co hraje největší roli v tom, že se stáváme čtenáři, jaké místo při tom zaujímá rodina, jaký je náš vztah ke škole (a povinné četbě), jak je důležitý obraz rodičů, který si odnášíme do dospělého života. Nechybějí pohledy za hranice České republiky, stejně jako rámcující úvahy o tom, co se dnes s naší čtenářskou kulturou děje: Upadá, nebo neupadá? Kam se posouvá? Mění se její celková povaha? (knihydobrovsky.cz)

Kniha o současné české čtenářské kultuře vychází z anonymních čtenářských životopisů, které se nahrávaly v letech 2009-2015. Tyto výpovědi (celkem jich je 138) slouží jako základ pro trojí pohled na naše čtenářství. Úhel generační portrétuje čtyři generace (rozhlasovou, televizní, počítačovou a internetovou), konkrétně to, čím musely projít a jaké jsou jejich dominanty. Druhá perspektiva (fenomény) se zabývá tematickými průsečíky, tedy tím, co z jednotlivých čtenářských životopisů vyplynulo - například Babička, detektivka, film a kniha, odpadlictví, povinná četba, Švejk, tipaři, zákazy a další. Třetí úhel (životopisy) přináší devět životních čtenářských příběhů, které jsou něčím typické a zároveň něčím podnětné, to vše s malou interpretační nápovědou. (knihydobrovsky.cz)

Jiří Trávníček se už řadu let zabývá čtenářstvím. Jeho publikace, založené na kvantitativním výzkumu (Čteme? a Čtenáři a internauti), přinesly po mnoha letech konečně důležitá data o oblasti, která zůstávala stranou zájmu literární vědy. Lidé od knihy pak představují další krok v tomto směru. Nejde již o sumu dat ani o odbornou disputaci, ale o jednotlivé čtenářské životopisy konkrétních lidí (celkem jich je 33), jak je sami narátoři zaznamenali, editor zapsal a upravil. Jsou zde zastoupeni spisovatelé (například S. Monyová, J. H. Krchovský a A. Bajaja), nakladatelé (F. Tomáš, J. Padevět, J. Říha), překladatelé (například H. Stachová či J. Pelán), editoři (M. Machovec, P. Voit), knihkupci (P. Bouda, J. Kanzelsberger), propagátoři knihy a čtení (E. Katrušáková, J. Císař), literární kritici a vědci (O. Horák, J. Med ad.) a knihovníci (H. Hanáčková, L. Kurka, T. Řehák ad.). Každá z biografií sleduje nejen jejich individuální čtenářský vývoj (jaké knihy kdy četli, které byly ty iniciační, ke kterým se vracejí, které odvrhli, co je ovlivnilo), ale současně i jejich reflexi vlastní profese; v závěru pak dochází i na výhled do budoucna - jak bude vypadat čtenářská kultura (knihy, čtení, knihovny, knižní trh) za padesát let? Publikace tak poskytuje sumu osobitých - čtenářských, profesních i lidských - osudů, stejně jako vhled do jednotlivých oblastí světa kolem knih. Svým způsobem je také zprávou o vývoji české knižní kultury v posledních padesáti letech… a rovněž seznamem doporučené četby "ve stavu tekutém". (knihydobrovsky.cz)

Dějiny knižního trhu v českých zemích Jak vypadal český knižní trh ve středověku? Co všechno se až do současnosti na jeho poli událo?Jak se utvářel, jakými změnami prošel, jaké byly jeho vrcholy a pády? To vše zodpoví dějiny knižního trhu zasazené do kontextu kulturních, ale také obecných dějin v českých zemích. Prostor dostává i kontext německý, židovský a slovenský. Dozvíte se, jak fungovaly jednotlivé segmenty trhu. Získáte informace o jeho čelných institucích, jako jsou nakladatelství, knihkupectví, tiskárny (a místy rovněž knihovny), i o jeho významných osobnostech. Poslední titul stejného ražení u nás vyšel v roce 1927. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Kniha o současné české čtenářské kultuře vychází z anonymních čtenářských životopisů, které se nahrávaly v letech 2009—2015. Tyto výpovědi (celkem jich je 138) slouží jako základ pro trojí pohled na naše čtenářství. Úhel generační portrétuje čtyři generace (rozhlasovou, televizní, počítačovou a internetovou), konkrétně to, čím musely projít a jaké jsou jejich dominanty. Druhá perspektiva (fenomény) se zabývá tematickými průsečíky, tedy tím, co z jednotlivých čtenářských životopisů vyplynulo — například Babička, detektivka, film a kniha, odpadlictví, povinná četba, Švejk, tipaři, zákazy a další. Třetí úhel (životopisy) přináší devět životních čtenářských příběhů, které jsou něčím typické a zároveň něčím podnětné, to vše s malou interpretační nápovědou. --------- Taky si vzpomínám, jak byly ty čtvrtky – Hlava XXII a tak podobně. V těch frontách jsem stál. Vzpomínám si třeba taky na Letiště. Nebo Motýlka – ten taky byl ve čtvrtkách. I Párala jsem nějakýho skousal, ale ten mě moc nechyt. Jestli to byl jinej styl? Asi to bylo moc na bednu, ale já jsem čet taky pár knížek na bednu, kdy jsem se musel vracet, na něco se voptat, když jsem nechápal. Protože ten kluk, jak jsem se o něm zmínil, že byl vyučenej sazečem, tak ten byl bedna, ten byl načtělej. S tím jsme i knihy konzultovali. Já jsem tady říkal Láďovi: „Hele, já jsem toho přečet mraky, ale už si nevzpomenu… a už si i těžko uvědomuju ty děje.“ (soukromý zemědělec, 59 let) (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Soubor třiatřiceti čtenářských životopisů lidí, kteří se sice nenacházejí v centru mediální pozornosti, ale o to více se podílejí na utváření knižní kultury v naší zemi. Editorovi se podařilo shromáždit mezi lety 2010 až 2013 pestrý vzorek lidí zabývajících se profesně knihami a nyní přináší jejich osobité vzpomínky a zajímavé osudy, nejen čtenářské, ale také profesní… ba i osobní. Najdeme tu spisovatele (S. Monyová, J. H. Krchovský, A. Bajaja), nakladatele (F. Tomáš, J. Říha), překladatele (H. Stachová, J. Pelán), editory (M. Machovec, M. Jareš), knihkupce (P. Bouda, J. Kanzelsberger), ale i propagátory knihy a čtení (E. Katrušáková, J. Císař), literární kritiky a vědce (P. Voit, J. Med), knihovníky (L. Kurka, T. Řehák) atd.Knihu můžeme rovněž vnímat jako portrét doby — minulé i současné: nejstarší vzpomínky sahají ještě do časů první republiky, nejnovější k době zaznamenání rozhovorů. Jednotlivá vyprávění například přibližují, jak fungovala nakladatelství (Odeon — J. Pelán), z jakých pohnutek se zrodila Noc s Andersenem (H. Hanáčková) nebo proč vznikla distribuční síť Kosmas (J. Žák). Martin Machovec popisuje fungování undergroundu, Dana Kalinová pak začátky veletrhu Svět knihy. Kromě toho jsou v publikaci zachyceny také proměny jednotlivých profesí kolem knihy, včetně jejich společenského postavení.Tituly, na něž jednotliví narátoři vzpomínají jako na určující a formativní knihy svého života, se v bludišti literární produkce mohou i dnes stát dobrými čtenářskými tipy pro širokou veřejnost.Poslední část životopisů je věnována pohledu na časy příští — tomu, co se s knihou a čtením stane za jednu až dvě generace. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Nation of Bookworms? je v komparativní perspektivě určená zahraničním čtenářům a představuje českou populaci z hlediska čtenářské kultury. Východiskem jsou statistické výzkumy čtenářů a čtení (2007, 2010, 2013 a 2018, které organizovala Národní knihovna ČR s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, a orální výzkum konaný v letech 2009–2015 metodou čtenářských životopisů. Jednotlivé kapitoly kontextualizují české kulturní reálie a analyzují jednotlivé segmenty a jevy čtenářské kultury – čtení, digitální čtení, veřejné knihovny, knižní trh, čtenářskou socializaci (škola, rodina), čas věnovaný čtení i hodnotové preference (nejoblíbenější tituly a autoři) ad. Autor klade otázky po hlavních rysech české čtenářské kultury dnes, v čase probíhající digi-revoluce, jakož i po tom, čím se odlišuje od čtenářských kultur v jiných zemích. Kniha obsahuje množství užitečných tabulek a grafů. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Vít Slíva; Jiří Trávníček, 304 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Rozhovor je veden po dvou liniích — životopisné a tematické. V té první dochází na životní peripetie od dětství v milovaném Hradci nad Moravicí přes středoškolská studia v Bohumíně, vysokoškolská v Brně, učitelské štace a partnerské karamboly až po odchod do Opavy a návrat do Brna. Ve druhé je vyzvětšováno šest podstatných stigmat autorova světa: 1. Místa, krajiny; 2. Lidé, přátelé; 3. Učitel, studenti; 4. Čtení, literatura; 5. Poslech, hudba; 6. Víra, Bůh. Rozhovor je veden velmi otevřeně, upřímně, zaujatě, ale zároveň s nadhledem nad tím, co odvál čas a co se tak úplně nezdařilo. Sešli se v něm středoškolský učitel a jeho bývalý student z brněnského gymnázia na Slovanském náměstí. Život, názory, lidé, místa, vzmachy, kotrmelce — to vše v jednom „poplantanem“ chumlu. (alza.cz)

eBook:,Kniha vychází ze tří statistických výzkumů čtenářů a čtení, které v letech 2007, 2010 a 2013 zorganizovaly Ústav pro českou literaturu Akademie věd české republiky a Národní knihovna. Nejdříve jsou představeny základní údaje o České republice (demografie, kultura, vzdělání, ekonomika atd.), následují údaje z jednotlivých výzkumů. Ty se týkají čtení, digitálního čtení, toho, jak navštěvujeme veřejné knihovny, kolik knih si v průměru za rok kupujeme a jaký je náš vztah k jednotlivým médiím. Tuto kvantitativní část doplňují údaje části kvalitativní – volné výroky respondentů na téma čtení a knižního trhu. Publikaci uzavírá několik srovnání české čtenářské populace se situací v jiných zemích. – Vychází ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu Akademie věd české republiky. (knihydobrovsky.cz)

Lidstvo prodělává dlouhou a těžkou depresi, která může vést k sebezničení, pokud tento stav nebude účinně léčen. Lidé necítí sounáležitost s vesmírem, přírodou, ani se sebou samými. Rabují se přírodní zdroje a ničí životní prostředí. Strategie "po nás potopa" přináší hořké ovoce. (knihydobrovsky.cz)

Knižní prvotina nadějného sportovního žurnalisty Václava Trávníčka mapuje novodobou historii vsetínského hokejového klubu prostřednictvím rozhovorů s 26 osobnostmi, které ji tvořily. Na léta vzestupu vzpomíná například Ivo Pešat, období největší slávy okomentoval i Jiří Dopita, svůj pohled na pád do hokejového podpalubí přidá mimo jiné Oldřich Štefl a nejnovější éru znovuzrození přiblíží i trenér Luboš Jenáček. Fenomén Vsetín je první českou publikací o sportu, která vyšla i v moderní podobě tzv. E-book. V elektronické podobě ji za 95 Kč můžete zakoupit na oficiálním webu knihy www.fenomenvsetin.cz. Kniha je rozčleněna do čtyř kapitol, které dohromady obsahují 26 rozhovorů s níže uvedenými osobnostmi. Vzestup (1987 - 1992): Miroslav Janošek, Josef Holubec, Jaroslav Plachtovič, Jiří Vodák, Ivo Pešat. Vrchol (1993 - 2001): Petr Husička, Roman Zubík, Horst Valášek, Rostislav Vlach, Tomáš Sršeň, Roman Čechmánek, Jiří Dopita, Alexej Jaškin. Pád (2002 - 2007): Oldřich Štefl, Jiří Hudler, Tomáš Demel, Ondřej Němec, Lukáš Navrátil, Josef Turek, Radovan Biegl, Roman Stantien. Restart (2008 - 2011): Stanislav Pavelec, Josef Mikeš, Daniel Vaněk, Radim a Daniel Tesaříkovi, Luboš Jenáček. (patro.cz)

Publikace se zabývá současnou právní úpravou střídavé péče v občanském zákoníku a shrnuje, k jakým změnám došlo oproti úpravě v zákoně o rodině, přičemž vychází zejména z nejnovější judikatury Ústavního soudu. Hlavní pozornost je věnována předpokladům, za kterých je možné a vhodné nařídit střídavou péči. Vhodnost střídavé péče ovlivňuje řada faktorů, které jsou v publikaci přehledně rozčleněny. Je uvedeno, jak k těmto faktorům přistupuje právní doktrína, psychologové a zejména soudní judikatura. Ve výsledku jsou formulována doporučení, která mohou být vodítkem pro obecné soudy při rozhodování ve věcech střídavé péče, ale mohou být inspirující i pro samotné rodiče a všechny ty, kteří se touto problematikou zabývají. Se střídavou péčí souvisí i některé další otázky či praktické problémy, například stanovování a placení výživného, kterými se publikace také zabývá. Monografi e je určena nejen odborníkům z řad soudců, advokátů či zaměstnancům orgánu sociálně-právní ochrany dětí, ale také rodičům, kteří o střídavé péči uvažují, a všem, kdo si chtějí v dané problematice rozšířit své dosavadní znalosti. (patro.cz)

Lidstvo prodělává dlouhou a těžkou depresi, která může vést k sebezničení, pokud tento stav nebude účinně léčen. Lidé necítí sounáležitost s vesmírem, přírodou, ani se sebou samými. Rabují se přírodní zdroje a ničí životní prostředí. Strategie "po nás potopa" přináší hořké ovoce. (patro.cz)

Autor knihy se věnuje poblematice ohrožení zdraví. Nezabýva se však výlučne problémy, na něž se soustředuje současná oficiální medicína, ale také alternatívními pohledy na lidské zdraví a tedy i netradičními způsoby léčby. Upozorňuje,že zdravotní stav každého jednotlivce den co den ovlivňují různé faktory. (knihydobrovsky.cz)

Autor knihy se věnuje poblematice ohrožení zdraví. Nezabýva se však výlučne problémy, na něž se soustředuje současná oficiální medicína, ale také alternatívními pohledy na lidské zdraví a tedy i netradičními způsoby léčby. Upozorňuje,že zdravotní stav každého jednotlivce den co den ovlivňují různé faktory. (patro.cz)

(patro.cz)

(patro.cz)

Knižní prvotina nadějného sportovního žurnalisty Václava Trávníčka mapuje novodobou historii vsetínského hokejového klubu prostřednictvím rozhovorů s 26 osobnostmi, které ji tvořily. (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

Víno - bílé, suché, Chardonnay, oblast Morava, vinařství Trávníček & Kořínek, Česká republika, ročník 2017, objem 0,75 l, obsah alkoholu 13 %. Zboží určené pro osoby starší 18 let. Přepočet Patříte k příznivcům dobrého bílého vína, které si vychutnáváte? Potom si jistě oblíbíte bílé víno Trávníček & Kořínek z odrůdy Chardonnay. Tento druh vína se řadí mezi suchá hlavně díky výrazné příchuti se silnější kyselinkou. Česká republika je domovinou tohoto produktu. V balení dostanete 0,75 l vína Trávníček & Kořínek. Tato varianta vína by se měla podávat při teplotě 9-11 °C. Nabízené víno Trávníček & Kořínek má 13 % alkoholu. Klíčové přednosti vína TRÁVNÍČEK & KOŘÍNEK Chardonnay APRI 2017 0,75l Bílé víno Trávníček & Kořínek vhodné pro oslavy a výjimečné příležitosti Podle obsahu cukru označujeme víno jako suché Vyrobeno z odrůdy Chardonnay Víno bylo vyrobeno ve vinařství Trávníček & Kořínek Obsah alkoholu se rovná 13 % Z ročníku 2017 Jeho výrobou se chlubí Česká... (alza.cz)

Audiokniha:,Původní LP album 1018 3571 z cyklu Supraphonu Ač zemřeli - ještě mluví - díl IV. bylo vydáno v roce 1982. Ota Sklenčka spojuje zasvěceným průvodním slovem dokumentární záznamy hlasů významných osobností - na tomto albu promlouvá např. o mateřštině český jazykovědec a proslulý bohemista akademik František Trávníček, na svůj život vzpomíná spisovatelka Anna Marie Tilschová, moravský prozaik a básník Metoděj Jahn vypráví o jeho rodném kraji, Valašsku, spisovatel Ota Pavel mluví o knize Jak jsem potkal ryby, kterou právě píše, zazní i vzpomínky prvního sportovního redaktora a rozhlasového reportéra Josefa Laufra, malíř Jan Zrzavý vypravuje o svých malířských začátcích...další a další vzpomínky známých osobností či na známé osobnosti vycházejí poprvé digitálně (knihydobrovsky.cz)

Prof.ak.mal. Jiří Načeradský vystudoval v letech 1957 - 63 Akademii výtvarných umění v Praze u prof. V.Rady, od r.1967 samostatně vystavuje, v letech 1968 - 69 působil v Paříži, po r.1989 byl profesorem na pražské AVU a na Fakultě výtvarného umění VUT Brno. Katalog obsahuje 22 reprodukcí jeho děl z let 2006 - 2009. (knihydobrovsky.cz)

Neuplynul ani rok od vydání prózy Jiřího Štědroně Jak se dělá hvězda a už je tu s další knihou. Tentokrát se jedná o tři povídky opět z lákavého prostředí showbusinessu. Profesionální znalost prostředí umožňila autorovi podat čtenáři věrohodné příběhy s překvapivými zápletkami a ještě překvapivějšími konci. Nudit se u této knihy rozhodně nebudete. (knihydobrovsky.cz)

Chcete vědět, co se učí v Aprílové škole? Kdo se skrývá v telefonním sluchátku? Jaké rošťárny vymýšlí tiskařský šotek? Proč je pozdě honit bycha? Pojďte s námi do světa veselých básniček a pohádek a dozvíte se ještě spoustu dalších věcí. Výběr nejhezčích básniček a pohádek Jiřího Žáčka s kouzelnými obrázky Vlasty Baránkové. Oba dva malým čtenářům přátelsky vzkazují: Buďte hraví, ať jste zdraví! (knihydobrovsky.cz)

Faksimile prvního deníku z poutní cesty do Santiaga de Compostela, na kterou se Jiří Bouda vydal na kole od kostela sv. Matěje v Praze-Dejvicích. Po dosažení cíle - poutního kostela sv. Jakuba ve španělské Compostele - si plánoval návrat vlakem. Měl už předem zakoupenou jízdenku, ale tamní železničáři právě stávkovali, takže cesta domů po železnici nebyla možná. Vypátral náhradní způsob dopravy a český autobus, který byl na zpáteční cestě ze Španělska poloprázdný, ho dopravil i s bicyklem domů. Jiří Bouda si na své cestě vše nejen zapisoval, ale samozřejmě také kreslil, neboť kresba byla jeho základním vyjadřovacím prostředkem. Vnímal krásu světa kolem sebe, krajinu, neznámá města, potkával zajímavé lidi. Jeho kresby věrně zachycují krajinu i architekturu a jsou jedinečným dokumentem o době, lidech, městech a stavbách. Jiří Bouda byl dokumentarista virtuózní a precizní, měl jistou ruku a čisté srdce. Ručně psaný zápisník, který je sám o sobě uměleckým dílem, obsahuje i tzv. zkušební cestu, kterou Jiří Bouda absolvoval ještě před tím, než se vydal na dlouhou cestu do Španělska. Vedla z Prahy na Slovensko a přes Rakousko zpět domů. (knihydobrovsky.cz)

Pozoruhodné příhody a poučné historky nezdolného houbaře. Drobné črty, které podle vyprávění proslulého branického milovníka hub, lesa a dobrodružství sepsal Jiří Pavel. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Autor čte své překlady Sonetů týdne a měsíců Folgora da San Gimignano, Římských sonetů Giuseppa Gioachina Belliho a překlad básně Guida Gozzana Slečna Felicita aneb Štěstí. Součástí CD je doprovodný text Jiřího Pelána. (knihydobrovsky.cz)

Posterbook Jiřího Anderleho, světově proslulého současného českého umělce, grafika. (knihydobrovsky.cz)

Zahrada Jiřího Trnky patří mezi díla, která léta oslovují děti i dospělé. Má své kouzlo, poezii i humor. Pohádku Trnka nejen ilustroval, ale sám i napsal.Pět kluků otevře starou rozvrzanou branku a vejdou do krásné zahrady, kde potkají starého moudrého trpaslíka, zlomyslného kocoura a odhalují rozličná tajemství. (knihydobrovsky.cz)

Faksimile prvního deníku z poutní cesty do Santiaga de Compostela, na kterou se Jiří Bouda vydal na kole od kostela sv. Matěje v Praze-Dejvicích. Po dosažení cíle - poutního kostela sv. Jakuba ve španělské Compostele - si plánoval návrat vlakem. Měl už předem zakoupenou jízdenku, ale tamní železničáři právě stávkovali, takže cesta domů po železnici nebyla možná. Vypátral náhradní způsob dopravy a český autobus, který byl na zpáteční cestě ze Španělska poloprázdný, ho dopravil i s bicyklem domů. Jiří Bouda si na své cestě vše nejen zapisoval, ale samozřejmě také kreslil, neboť kresba byla jeho základním vyjadřovacím prostředkem. Vnímal krásu světa kolem sebe, krajinu, neznámá města, potkával zajímavé lidi. Jeho kresby věrně zachycují krajinu i architekturu a jsou jedinečným dokumentem o době, lidech, městech a stavbách. Jiří Bouda byl dokumentarista virtuózní a precizní, měl jistou ruku a čisté srdce. Ručně psaný zápisník, který je sám o sobě uměleckým dílem, obsahuje i tzv. zkušební cestu, kterou Jiří Bouda absolvoval ještě před tím, než se vydal na dlouhou cestu do Španělska. Vedla z Prahy na Slovensko a přes Rakousko zpět domů. (patro.cz)

Výběr 12 děl z tvorby Jířího Anderle. (patro.cz)

Neuplynul ani rok od vydání prózy Jiřího Štědroně Jak se dělá hvězda a už je tu s další knihou. Tentokrát se jedná o tři povídky opět z lákavého prostředí showbussinesu. Profesionální znalost prostředí umožňila autorovi podat čtenáři věrohodné příběhy s překvapivými zápletkami a ještě překvapivějšími konci. Nudit se u této knihy rozhodně nebudete. (patro.cz)

Koloproktologie se jako chirurgický obor zabývá diagnostikou a především terapií onemocnění střeva, konečníku a anu. Spektrum chorob, kterému se koloproktologie věnuje, zahrnuje zhoubná onemocnění, zejména kolorektální karcinom, nezhoubná onemocnění, jako je například divertikulární choroba, střevní záněty a funkční poruchy. Předchozí vydání publikace Koloproktologie, vybrané kapitoly I, se setkalo se značným zájmem a bylo rychle rozebráno. Nová publikace si činí ambici získat a potvrdit podobnou atraktivitu. Jejím obsahem budou kapitoly o aktuálním stavu léčby střevní inkontinence, o složité problematice kolorektální anastomózy, o onkochirurgii kolorektálního karcinomu, o možnostech a novinkách laparoskopické a robotické kolorektální chirurgie. Další kapitola bude věnována funkčním střevním a anorektálním poruchám a možnostem jejich terapie, závěrečná kapitola perioperační péči, na níž význačnou měrou závisí úspěch kolorektálních a anorektálních operací. Autory kapitol jsou v oboru známí odborníci z respektovaných pracovišť, editory publikace reprezentanti oboru profesoři Jiří Hoch a František Antoš. (patro.cz)

Chcete vědět, co se učí v Aprílové škole? Kdo se skrývá v telefonním sluchátku? Jaké rošťárny vymýšlí tiskařský šotek? Proč je pozdě honit bycha? Pojďte s námi do světa veselých básniček a pohádek a dozvíte se ještě spoustu dalších věcí. Výběr nejhezčích básniček a pohádek Jiřího Žáčka s kouzelnými obrázky Vlasty Baránkové. Oba dva malým čtenářům přátelsky vzkazují: Buďte hraví, ať jste zdraví! (patro.cz)

"Tam, kde mi chutná, se mi taky líbí," je zlaté cestovatelské pravidlo Jiřího Babici. Oblíbený protagonista cookingshow Babicovy dobroty přibližuje ve svojí cestovatelské kuchařce zážitky a zkušenosti, které nasbíral za posledních dvacet let. Během nich projel všechny kontinenty kromě Antarktidy, jedl a nechával se zaměstnávat v nejrůznějších restauracích a to nejlepší ze světa vám nabízí v této skvělé knize v podobě neméně skvělých receptů. (knihydobrovsky.cz)

Tato kniha je věnována člověku, který během své profesionální fotbalové kariéry dokázal překročit status fotbalisty a stal se výraznou osobností i mimo fotbalový svět. Prosadil se v Anglii, po Euru 2004 doslova pobláznil celé Česko a během tureckého angažmá si podmanil patnáctimilionový Istanbul. Svým způsobem života a stylem hry byl širokou veřejností milován nebo nenáviděn. Ve fotbale i v osobním životě byl vždy přímočarý. Pro výsledek a úspěch svého týmu se maximálně obětoval. Dokonce se na hřišti během devadesáti minut dokázal pohádat naprosto s kýmkoliv, jen aby jeho tým vyhrál. Jeho touha po vítězství neměla téměř žádnou hranici. Je to člověk s velkým srdcem na pravém místě, který se ale svou upřímností k ostatním ne vždy a všem zavděčil. Nejen kvůli těmto vlastnostem si jej bývalí spoluhráči a lidé z jeho blízkého okolí váží… (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Rozhlasové vzpomínky herce, zpěváka, textaře, spisovatele a zakladatele divadla Semafor. V životním příběhu Jiřího Suchého je obsaženo vše, čím rozkvetla česká divadla malých forem, i to, jak v 70. a 80. letech 20. století také zvadla, či spíše změnila se z míst, kde se zpívalo, že „trocha poezie nikoho nezabije“, ve výrobny zábavy čím dál víc postrádající eleganci. Jako připomenutí Gramotingltanglů uslyšíte v každém z deseti dílů jednu písničku, příznačnou pro dobu, o níž je řeč. Obsah 1 Plzeň, Klatovy, Praha, Sv. Jan pod Skalou a válka - 25:30 2 Konec války, reklamním grafikem a pak vojákem generála Čepičky - 28:29 3 Reduta a Jiří Šlitr, Divadlo Na Zábradlí a Semafor v ulici Ve Smečkách - 28:04 4 Mé dekadentní začátky, poprvé v televizi a Semafor vítězný - 26:25 5 Gramotingltangl, Jonáš a tingltangl, Armstrong v Praze a Molavcová v Semaforu, emigrantem proti své vůli - 24:58 6 Čemu se říkalo normalizace a pár slov o StB - 27:29 7 Soudruzi ředitelé a s Janem Werichem v Lucerně - 26:01 8 Svoboda, její nádhera a stíny, schopnost odhladit bolest a filmy z USA na ministerstvu kultury - 28:49 9 Perplex a stěhování: Alfa – Karlín – Dejvice, zamejšlení nad divadlem a nad výtvarnem - 26:38 10 Spolupráce Semaforu s jinými autory, syn Jakub, ženský element, a na závěr trochu transcedentna a trochu soukromí - 25:06 „Tak tedy: Vzpomínky mého bratra jsou úžasné! Pouze na jedno musím posluchače upozornit: Nechtějte, byť vás to bude velmi lákat, vyslechnout všechna ta vyprávění naráz, trvají skoro pět hodin. Zvláště když zjistíte, že nejlépe se poslouchají vleže. Neříkám, zážitek je to bezesporu krásný, jenomže když se náhle po třech půlhodinkách poslechu zničehožnic probudíte a zjistíte, že se musíte vrátit do poloviny druhého či třetího CD (jak kdo), abyste mohli při plném vědomí poslouchat pokračování, ztrácíte drahocenný čas a pak se vám může stát to, co mně, že poslechu kompletní sady těchto „zvukových nosičů“ věnujete celý den. A teď už nastává katarze neboli moje „duševní očista spojená s uvolněním; povznášející pocit související s prožitkem uměleckého díla“, jinak řečeno vyvrcholení mého sleeve notu, kdy od hodnocení původně kritického docházím k hodnocení zcela kladnému, obdivnému, hraničícímu až s upřímnou servilitou: Jiří Suchý (tedy můj starší bratr, hrdě připomínám!) mluví spatra tak zajímavě a obdivuhodně, že těm, kteří ho mají rádi podobně jako já, poskytuje při poslechu vzácný požitek. To slovo vzácný jsem přidal schválně, protože dnešní doba – jak víme – požitky poskytuje opravdu pramálo.“ Ondřej Suchý Rozhlasová nahrávka z roku 2007. Vypráví Jiří Suchý. Hudba Ferdinand Havlík, Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Antoine „Fats“ Domino, Karel Vágner (knihydobrovsky.cz)

"Tam, kde mi chutná, se mi taky líbí," je zlaté cestovatelské pravidlo Jiřího Babicy. Oblíbený protagonista cookingshow Babicovy dobroty přibližuje ve svojí cestovatelské kuchařce zážitky a zkušenosti, které nasbíral za posledních dvacet let. Během nich projel všechny kontinenty kromě Antarktidy, jedl a nechával se zaměstnávat v nejrůznějších restauracích a to nejlepší ze světa vám nabízí v této skvělé knize v podobě neméně skvělých receptů. (patro.cz)