Básnické spisy ii. - egon bondy

Egona Bondyho netřeba představovat: guru několika generací nonkonformní mládeže, světec českého undergroundu, svérázný filozof, pozoruhodný prozaik a především - vynikající básník. Projekt Bondyho sebraných básnických spisů si klade za cíl představit poprvé v úplnosti jeho básnickou tvorbu, včetně nově objevených či rekonstruovaných textových materiálů. Proponované tři svazky nepřinesou "pouze" Bondyho vlastní texty, nýbrž i ediční aparát; naše edice se tak svými parametry v mnohém přibližuje kritickému vydání.Zárukou kvalitního edičního zpracování je Martin Machovec, přední český editor, literární historik, znalec Bondyho díla a kronikář českého undergroundu. Druhý svazek přináší texty z let 1962-1975. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky. (knihydobrovsky.cz)

Egona Bondyho netřeba představovat: guru několika generací nonkonformní mládeže, světec českého undergroundu, svérázný filozof, pozoruhodný prozaik a především - vynikající básník. Projekt Bondyho sebraných básnických spisů si klade za cíl představit poprvé v úplnosti jeho básnickou tvorbu, včetně nově objevených či rekonstruovaných textových materiálů. Proponované tři svazky nepřinesou "pouze" Bondyho vlastní texty, nýbrž i ediční aparát; naše edice se tak svými parametry v mnohém přibližuje kritickému vydání. Zárukou kvalitního edičního zpracování je Martin Machovec, přední český editor, literární historik, znalec Bondyho díla a kronikář českého undergroundu. Třetí svazek přinese básně z let 1976-1994, včetně mnoha nalezených či zrekonstruovaných textů. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Egon Bondy, 1084 stran, česky Egona Bondyho netřeba představovat: guru několika generací nonkonformní mládeže, světec českého undergroundu, svérázný filozof, pozoruhodný prozaik a především – vynikající básník. Projekt Bondyho sebraných básnických spisů si klade za cíl představit poprvé v úplnosti jeho básnickou tvorbu, včetně nově objevených či rekonstruovaných textových materiálů. Proponované tři svazky nepřinesou „pouze“ Bondyho vlastní texty, nýbrž i ediční aparát; naše edice se tak svými parametry v mnohém přibližuje kritickému vydání. Zárukou kvalitního edičního zpracování je Martin Machovec, přední český editor, literární historik, znalec Bondyho díla a kronikář českého undergroundu. Druhý svazek přináší texty z let 1962–1975. (alza.cz)

Juliiny otázky (1970). Na jejich problematiku pak přímo navazuje tzv. Doslov (1988). Různé aspekty úvodního eseje rozvíjí pak Pár stránek (1974), Páté pojednání o ontologii (1975), Markétě Machovcové (1979), Úvaha o eschatologii (1979), Nesubstanční ateismus a nesubstanční teismus (1981). Dopis příteli (1983), Odpověď doktoru teologie (1984), Výhledy (1986), Další bod (1990), Ontologie beze všech určení (1991). (knihydobrovsky.cz)

Vývojově ucelená a filozoficky sevřená poezie Otokara Březiny, básníka duše, světel a tónů, tajemství, extáze i zklamání, představuje vrchol metafyzického symbolismu v české literatuře, kdy umění v jeho univerzálnosti, syntetismu a absolutizaci bylo vnímáno jako nejvyšší forma duchovní činnosti. Způsob, jakým se Březina zmocnil slov, aby prostřednictvím jejich obraznosti, hudebnosti, mnohoznačnosti i dosud netušených asociací vyjádřil své vize, dojmy a city, vzbuzuje úžas i dnes. Jeho básnickou cestu od mytologizace bolesti ke stupňované abstraktnosti, od individuální melancholie k nadosobní harmonii vytyčilo pět, v rozmezí let 1895-1901 vydaných básnických knih (Tajemné dálky, Svítání na západě, Větry od pólů, Stavitelé chrámu, Ruce), které i s torzem šesté, nedokončené sbírky obsahuje přítomný svazek. Jejich analýzu spolu s odpovědí na otázku, v čem spočívá význam Březinova díla pro dnešek, předkládá současnému čtenáři ve své doprovodné studii Josef Vojvodík. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Egon Bondy, 1036 stran, česky Egona Bondyho netřeba představovat: guru několika generací nonkonformní mládeže, světec českého undergroundu, svérázný filozof, pozoruhodný prozaik a především – vynikající básník. Projekt Bondyho sebraných básnických spisů si klade za cíl představit poprvé v úplnosti jeho básnickou tvorbu, včetně nově objevených či rekonstruovaných textových materiálů.Egona Bondyho netřeba představovat: guru několika generací nonkonformní mládeže, světec českého undergroundu, svérázný filozof, pozoruhodný prozaik a především – vynikající básník. Projekt Bondyho sebraných básnických spisů si klade za cíl představit poprvé v úplnosti jeho básnickou tvorbu, včetně nově objevených či rekonstruovaných textových materiálů. Proponované tři svazky nepřinesou „pouze“ Bondyho vlastní texty, nýbrž i ediční aparát; naše edice se tak svými parametry v mnohém přibližuje kritickému vydání. Zárukou kvalitního edičního zpracování je... (alza.cz)

eBook: Vývojově ucelená a filozoficky sevřená poezie Otokara Březiny, básníka duše, světel a tónů, tajemství, extáze i zklamání, představuje vrchol metafyzického symbolismu v české literatuře, kdy umění v jeho univerzálnosti, syntetismu a absolutizaci bylo vnímáno jako nejvyšší forma duchovní činnosti. Způsob, jakým se Březina zmocnil slov, aby prostřednictvím jejich obraznosti, hudebnosti, mnohoznačnosti i dosud netušených asociací vyjádřil své vize, dojmy a city, vzbuzuje úžas i dnes. Jeho básnickou cestu od mytologizace bolesti ke stupňované abstraktnosti, od individuální melancholie k nadosobní harmonii vytyčilo pět, v rozmezí let 1895–1901 vydaných básnických knih (Tajemné dálky, Svítání na západě, Větry od pólů, Stavitelé chrámu, Ruce), které i s torzem šesté, nedokončené sbírky obsahuje přítomný svazek. Jejich analýzu spolu s odpovědí na otázku, v čem spočívá význam Březinova díla pro dnešek, předkládá současnému čtenáři ve své doprovodné studii Josef Vojvodík. (knihydobrovsky.cz)

Próza Severin (1995) patří vzhledem ke své mozaikovité kompozici ke čtenářsky nejnáročnějším Bondyho prozaických textům. Dílo je vystaveno na základě hagiografické, latinsky psané zprávy z pera mnicha Eugippa, Vita Sancti Severini, z počátku šestého století. Jde o biografický příběh z dob úpadku a zániku Římské říše, odehrávající se v provincii Noriku, tj. v dnešním rakouském Podunají. Do této víceméně historicky věrně vylíčené situace oplývající četnými historicky doložitelnými reáliemi pátého století jsou zamontovány jednak úryvky autorova překladu z autentického Eugippova textu, jednak fiktivní, resp. apokryfní dopisy sv. Severina jeho zemřelé životní družce. Jednu z kapitol tvoří ještě tři dějové digrese, z nichž dvě přibližují jiné dvě osobnosti rovněž z pátého století: sv. Sidonia Apollinaris z Auvergne a biskupa Hydatia ze španělské Galicie, třetí pak, jejímž rámcem je jakoby mystické zření sv. Sidonia, nás přivádí do světa počítačových hackerů přelomu dvacátého a jednadvacátého století. Jde o druhé knižní vydání, které je výsledkem důkladné textové revize a je prosto mimořádně velkého kvanta chyb, jimiž bylo znehodnoceno první vydání z r. 1996. (knihydobrovsky.cz)

Příležitostna krátka próza i o tom, jak to bylo s Chartou 77. (knihydobrovsky.cz)

Dvoudílná próza Bezejmenná (1986) je podobně jako Sklepní práce (1973) a Leden na vsi (1977) textovou koláží, v níž převažují pasáže deníkového záznamu, konkrétní osobní zpovědi, záznamy o životě přátel z undergroundu a disentu, polemiky, případně politické a filosofické úvahy. Na rozdíl od těchto knih je však Bezejmenná také dilogií skládající se ze dvou textů vskutku naprosto nesourodných: první, rozsáhlejší část je onou typicky bondyovskou směsicí textů nejrůznějších, byť vesměs velmi konkrétních, osobních a dobových témat, druhá je jakýmsi "postmortálním", chmurným epilogem k antiutopii Invalidní sourozenci (1974). Svými silně kritickými poznámkami zejména na adresu Charty 77 a jejího "stínového establishmentu" vzbudil Bondy, poté co samizdatově vyšel první díl této prózy, značnou nelibost hlavně redaktorů tehdejší Revolver Revue, na jejíchž stránkách pak byla publikována řada ostrých kritik. Druhé knižní vydání, poprvé však na základě textové revize s přihlédnutím k autorskému rukopisu (knihydobrovsky.cz)

Strašidýlka jsou malá strašidla. Jedna rozvazují tkaničky od bot. Druhá kradou kapesníky. Třetí upíjejí pivo, takže se musí stále nalívat. Pověstná Bondyho Strašidýlka vycházejí prvně jako leporelo pro nejmenší děti. Podobu dal záludným strašidlům Jakub Bachorík. (knihydobrovsky.cz)

Jedna z nejznámějších a vedle Invalidních sourozenců asi jedna z nejvíce ceněných Bondyho próz (samizdatově poprvé roku 1976) je vybudována na reáliích pravěké, neolitické společnosti, jíž však prorůstají prvky soudobého policejního "komunistického" státu. Na osudech stárnoucího "šamana", tedy jakéhosi duchovního vůdce tlupy, se odráží pervertovanost doby: kompromisnictví, zvůle mocných, manipulace lidmi, snaha přežít na úkor bližního: "ďáblův svět", v němž již není naděje na obrat k lepšímu, na východisko, na uchování morálních hodnot. Již I. M. Jirous kdysi poukázal na skutečnost, že ústřední postava je stylizovaným autorovým autoportrétem, v němž se sebeobžaloba mísí s apologií. Šaman je mj. jednou z mála Bondyho próz, doplněných též ad hoc psaným cyklem básní, tedy dílem, v němž je překračován rozpor mezi "didaktickou" epikou a "autokonfesní" lyrikou. - Druhé vydání dílo vychází v nezkrácené a necenzurované podobě, s ediční poznámkou Martina Machovce. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - ze série Česká knižnice, autor Otokar Březina, 344 stran, česky Vývojově ucelená a filozoficky sevřená poezie Otokara Březiny, básníka duše, světel a tónů, tajemství, extáze i zklamání, představuje vrchol metafyzického symbolismu v české literatuře, kdy umění v jeho univerzálnosti, syntetismu a absolutizaci bylo vnímáno jako nejvyšší forma duchovní činnosti. Způsob, jakým se Březina zmocnil slov, aby prostřednictvím jejich obraznosti, hudebnosti, mnohoznačnosti i dosud netušených asociací vyjádřil své vize, dojmy a city, vzbuzuje úžas i dnes. Jeho básnickou cestu od mytologizace bolesti ke stupňované abstraktnosti, od individuální melancholie k nadosobní harmonii vytyčilo pět, v rozmezí let 1895–1901 vydaných básnických knih (Tajemné dálky, Svítání na západě, Větry od pólů, Stavitelé chrámu, Ruce), které i s torzem šesté, nedokončené sbírky obsahuje... (alza.cz)

Dve novely básnika a filozofa žijúceho od polovice 90. tych rokov v Bratislave. V novele Epizóda Egon Bondy popisuje fiktívne stretnutie F. X. Messerschmidta s rabi Meierom. Na potulkách bratislavskými ulicami a dnes už zbúraným Podhradím objavuje genius loci a ducha starej Bratislavy, ktoý žije už iba v imaginácii a spomienkach autora. Egon Bondy, vlastným menom Zbyněk Fišer, (* 20. januára 1930 Praha - † 9. apríla 2007 Bratislava), český básnik, prozaik a filozof. Narodil sa v rodine generála čsl. armády. Krátko po "Víťaznom februári", na príprave ktorého sa ako mladý marxista podieľal, odhalil nový režim ako fašistický. V 50. rokoch sa stretával s Bohumilom Hrabalom a Vladimírom Boudníkom. Písal poéziu "totálneho realizmu" a študoval filozofiu. Od roku 1967 bol invalidný dôchodca. Koncom 60. rokov vydal filozofické práce Útěcha z ontologie, Otázky bytí a existence a Buddha. Keď začiatkom 70. rokov skupina The Plastic People zhudobnila Bondyho básne, stáva sa kľúčovou osobnosťou českého undergroundu. Po novembri 1989 je ako marxista opäť v opozícii voči režimu. Prednáša indickú a čínsku filozofiu na univerzitách v Prahe a v Bratislave. Od polovice 90. rokov žil v Bratislave, kde tragicky zomrel na následky popálenín. (knihydobrovsky.cz)

Rukopis, resp. autorské korektury této vůbec poslední Bondyho prózy (1997), byly po dvacet let považovány za ztracené či zničené, takže teprve poté, co byly v r. 2018 tyto textové podklady náhodně nalezeny a posléze uceleny, bylo možno uvažovat o vydání tohoto díla. Jde o jeden z řady Bondyho "filosofických životopisů", jimiž jsou evokovány životní osudy význačných starověkých či středověkých myslitelů a jejich názory jsou konfrontovány s dneškem a s autorovými vlastními filosofickými reflexemi. V této próze, již možno považovat v jistém smyslu za Bondyho "poslední slovo", za jeho myšlenkovou závěť, jde o příběh pololegendárního čínského filosofa Lao-c‘, zakladatele filosofické koncepce taoismu. V příběhu sledujeme odchod "Dlouhého ucha", jemuž je Lao-c‘ předobrazem, pryč od civilizace, nejprve do polobarbarských pohraničních končin a pak ještě dále až do horské divočiny, kde konečně nachází samotu, klid a smrt. Příběh je zpestřen mnoha staročínskými reáliemi, s nimiž byl autor dobře obeznámen, neboť právě poslední léta svého života se více než kdy předtím zabýval čínskou kulturou, filosofií a zejména taoismem. - Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR. (knihydobrovsky.cz)

Próza Gottschalk (1988), která tvoří spolu s připojenými prózami Kratés a Jao Li volnou historicko-alegorickou trilogii, byla posledním beletristickým textem, který Bondy vydal samizdatově, zatímco „román v dopisech“ s prvky „road novel“ Hatto byl již napsán a vydán až po roce 1989. Obě titulní prózy jsou situovány do „temného středověku“, do doby beznaděje, nejistoty. Jejich protagonisty jsou duchovní bytosti, které se snaží na vlastní pěst čelit světu, prchají z něj a opět se do něj vracejí. Autor v těchto textech – a rovněž v Kratétovi a Jao Lim, které se odehrávají v antickém Řecku a ve starověké Číně – využívá historických reálií, ale v jádře jsou tyto prózy alegorickými podobami doby, kdy byly napsány, tedy přelomu 80. a 90. let XX. století. Zároveň jsou i kryptickými autoportréty, tak jako většina Bondyho prozaických prací.Všechny v tomto svazku obsažené prózy vycházejí knižně podruhé, ale poprvé společně a v textově revidované podobě, která je výsledkem editorovy práce s rukopisy a dosavadními, tedy i samizdatovými vydáními. (knihydobrovsky.cz)

Sklepní práce (1973) je úplně první z řady Bondyho próz ze 70. a 80. let a společně s Lednem na vsi (1977) a s Bezejmennou (1986) tvoří soubor Bondyho autokonfesních textů. Jde o asambláž stylizovaných deníkových záznamů, filosofických či politických úvah, "hospodských vypravování“, fiktivních příběhů i záznamů snů – vše v konkrétním časovém rámci zimy 1972–73 s "dějem“ převážně na "jevišti“ pražské Malé Strany a Hradčan. Kniha je rovněž výpovědí o beznaději a depresi na počátku éry československé "normalizace“, o stoupající míře kolaborantství a čecháčkovského přikrčenectví, přičemž se autor vyznává i ze ztráty víry ve skutečnou socialistickou revoluci, v maoismus, v možnost boje proti sovětské moci, která jeho zemi okupuje a ovládá. Ve svých filosofických meditacích se tu Bondy častěji zabývá náboženstvím a Bohem a vyrukuje se svou vlastní verzí teismu, ovšem naprosto necírkevního, netradičního. Jde již o třetí knižní vydání, pro něž byl však text revidován a opraven podle původního autorského strojopisu. (knihydobrovsky.cz)

Prózy 677 (1977) a Afghánistán (1980) spojuje obdobná literární strategie: reflexe bezprostřední současnosti, doby, kdy tyto texty vznikly, se zde mísí s utopickými či distopickými vizemi fiktivní apokalyptické budoucnosti a s evokacemi časů civilizačního úpadku v minulosti. Oba tyto texty oplývají reáliemi společenství Charty 77 a kulturního podzemí v Československu konce sedmdesátých let, mezi nimiž lze rozeznat též řadu stylizovaných portrétů autorových tehdejších bližních (např. básníci I. M. Jirous, Fanda Pánek, kritik Jan Lopatka, farář Miroslav Mevald, psychiatr Stanislav Drvota) a najít zcela konkrétní zmínky o řadě dalších osobností a ovšem též identifikovat ústřední autobiografickou postavu "básníka" či uprchlíka "C.", která spojuje tyto prózy s Invalidními sourozenci (1974), v nichž se autor skrývá v postavě invalidního důchodce a filosofa "A.". 677 zde vychází ve druhém a Afghánistán, zasazený do září roku 1980 tedy doby těsně po vstupu sovětských vojsk do země, ve třetím knižním vydání. (knihydobrovsky.cz)

Bondyho radostná utopie, resp. antiutopie, vzniknuvší v letech nejchmurnější normalizace a kdysi považovaná za "svaté písmo" českého undergroundu, je nejen oslavou "alternativního způsobu života" lidí žijících vědomě a záměrně na pokraji tzv. majoritní společnosti, nejen výsměchem dobovým konzumentským idejím policejního státu, ale i lehkou parodií science fiction, do níž jsou navíc organicky včleněna filosofická témata, která ve svých diskusích formují některé z postav. Jakkoli je toto dílo možno označit i za "dobrodružnou literaturu", evokující například scenérie "tajuplného ostrova", jeho celkové vyznění dosahuje až síly náboženské, evangelijní zvěsti o tom, že na tomto světě je navzdory všemu očekávání přece jen "možno žít". Za tento román, jejž poprvé vydali manželé Škvorečtí v torontském 68 Publishers, získal jeho autor Cenu Egona Hostovského; dílo již také vyšlo v překladech do cizích jazyků. V pořadí již páté knižní vydání této nejznámější prózy Egona Bondyho koriguje dosavadní vydání samizdatová i tištěná, neboť opakované chyby a překlepy (vyskytující se i v předchozím, čtvrtém vydání z r. 2012) jsou zde opraveny nejen podle autorova rukopisu, ale zejména podle nově objeveného původního autorského strojopisu z r. 1974. Ediční příprava Martin Machovec. (knihydobrovsky.cz)

Výbor básní Egona Bondyho z 50. let v zrcadlovém vydání s německým překladem a německým doslovem o Totálním realismu a Trapné poesii. Výbor obsahuje převážnou část básně "Zbytky eposu". Kniha vychází společně s výborem básní Ivo Vodseďálka: "Am Esstisch". Wie kann man die Sowjetunion mit Gedichten zu Fall bringen? Egon Bondy (1930-2007) und Ivo Vodseďálek (1931-2017) fanden im Prag der 1950er Jahre passende Methoden: den Totalen Realismus und die Peinliche Poesie. Diese Stile gehen vom Surrealismus aus und halten dem von den Stalinisten zur Staatskunst erhobenen Sozialistischen Realismus den Spiegel vor. Absolut alltägliche Szenen und menschliche Sehnsüchte werden mit der Propaganda kontrastiert, die Propaganda wird nachgeäfft und bloßgestellt, die Realität wird surreal und poetisch. Es sind Methoden, die auch für die politische Dichtung der Gegenwart höchst inspirierend sind. Gemeinsam gaben Bondy und Vodseďálek die Samizdat-Reihe "Edition Mitternacht" heraus. Die Bände hatten meistens eine Auflage von vier Stück. Das reichte aus, um viele Werke Bondys und Vodseďáleks vor der Vernichtung durch die Staatssicherheit zu retten. Die Auswahl "In Strassenbahnen" enthält auch viele Gedichte, die Bondy seiner Geliebten, der Autorin Jana Krejcarová = Černá gewidmet hat, darunter das Zonengedicht "Reste eines Epos". Gleichzeitig mit der Auswahl aus Bondys Gedichten erscheint im Kétos-Verlag auch eine Auswahl von Ivo Vodseďálek: "Am Esstisch". Egon Bondy war eine besonders schillernde Gestalt der tschechoslowakischen Untergrundkultur. Die "faschistische" Sowjetunion kritisierte er von einem linken Standpunkt aus. In den 50er Jahren lebte er am Rand der Gesellschaft und schmuggelte Kristallglas nach Österreich. Während der Reformen der 60er Jahre versuchte er sich an einem geordneten Leben, studierte orientalische Philosophien, erhielt den Doktortitel - und wurde zeitgleich offiziell für geisteskrank erklärt. Ab den 70er Jahren schrieb er Texte für die Untergrund-Band "The Plastic People of the Universe". Ein lupenreiner Held war Bondy nicht, sondern arbeitete, um dem Gefängnis zu entgehen, mehrmals mit der Staatssicherheit zusammen, während er in seiner Literatur unermüdlich den Fall der Sowjetunion prophezeite. Kniha vychází s podporou MKČR. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Některé šílené předpovědi se naplní do poslední tečky. Sci-fi román proslulého filozofa a básníka, mrazivě trefná předpověď vývoje civilizace. Vítejte na Zemi v roce 2046, kdy svět ovládají dvě velké korporace a Mafie sídlící v Praze. Mrazivá předpověď vývoje civilizace. Svět v roce 2046 ovládají dvě velké, navzájem se požírající korporace a Mafie, která sídlí v Praze, kde udržuje pořádek a podporuje turistický ruch. Tuto kořist už nikdy z rukou nepustí. Tito tři hráči ovládají i národní vlády, které ztratily poslední střípky vlivu. Zboží, z něhož neplyne zisk, končí na skládkách, zdravotnictví, školství a ostatní veřejné služby jsou zprivatizovány a zpoplatněny, většina populace Země nemá šanci se k nim dostat. Která z vizí tohoto skvělého cyberpunkového románu, napsaného v roce 1997, dojde naplnění? Bondy dává na vybranou, nebo můžeme brát vše: přelidněnost planety, vyčerpání zdrojů, hladomor a celosvětové války, ovládání veškeré výroby jednou firmou, naprostá ztráta lidskosti či Paříž, hlavní město arabského světa. (knihydobrovsky.cz)

Dvojice Bondyho původně samostatných prací, které však byly napsány v časové následnosti, v letech 1982 a 1983, vyšly samostatně několikrát v samizdatu a obě pak ještě v 80. letech i tiskem na stránkách Tigridova exilového časopisu Svědectví. Próza Nový věk patří do řady Bondyho kvazihistorických novel a povídek, společně např. s Mníškem (1975), Gottschalkem (1988), Hattonem (1991) či Severinem (1995): na půdorysu faktografie o židovské šabatiánské herezi ze 17. století rozehrává autor jedno ze svých podobenství o (ne)možnosti společenské změny, o naději a o víře. Nepovídka je poměrně rozsáhlý prozaický text, v němž se velmi zábavně mísí prvky science-fiction, antiutopie a filosofického traktátu; konkrétní, ale i poněkud autokarikaturní podobu zde získává Bondyho filosofický postulát vytvoření "artificiálních bytostí" budoucnosti. Obě dvě prózy vycházejí knižně podruhé, ale poprvé v textově revidované podobě, která je výsledkem editorovy práce se všemi dosavadními, tedy i samizdatovými vydáními a rovněž s rukopisy. (knihydobrovsky.cz)

Doposud tiskem nepublikovaná trilogie z roku 1979. Tři prozaické miniatury neboli "tři povídky na totéž téma" paralelně přinášejí tři obdobná myšlenková poselství. Příběh z ruské revoluce 1917, příběh z chartistického, undergroundového prostředí v Československu 70. let a utopie vsazená do "minulostní budoucnosti" vybavená reáliemi maurské Córdoby sjednocuje motiv hledání naděje, snahy žít v nelidských podmínkách, nepropadnout zoufalství, jakkoli vnější okolnosti k němu bezpochyby vedou. V samizdatových vydáních vycházela tato trilogie původně "bez názvu", posléze však autor zvolil její definitivní titul podle posledních dvou slov třetího z příběhů, v nichž je možno, ale není též nutno spatřovat jisté ironické předznamenání obsahu díla. Ediční příprava Martin Machovec. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Jedna z nejznámějších a vedle Invalidních sourozenců asi z nejvíce ceněných Bondyho próz (samizdatově poprvé roku 1976) je vybudována na reáliích pravěké, neolitické společnosti, jíž však prorůstají prvky soudobého policejního „komunistického“ státu. Na osudech stárnoucího „šamana“, tedy jakéhosi duchovního vůdce tlupy, se odráží pervertovanost doby: kompromisnictví, zvůle mocných, manipulace lidmi, snaha přežít na úkor bližního: „ďáblův svět“, v němž již není naděje na obrat k lepšímu, na východisko, na uchování morálních hodnot. Již I. M. Jirous kdysi poukázal na skutečnost, že ústřední postava je stylizovaným autorovým autoportrétem, v němž se sebeobžaloba mísí s apologií. Šaman je mj. jednou z mála Bondyho próz, doplněných též ad hoc psaným cyklem básní, tedy dílem, v němž je překračován rozpor mezi „didaktickou“ epikou a „autokonfesní“ lyrikou. – Druhé vydání dílo vychází v nezkrácené a necenzurované podobě, s ediční poznámkou Martina Machovce. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Rukopis, resp. autorské korektury této vůbec poslední Bondyho prózy (1997), byly po dvacet let považovány za ztracené či zničené, takže teprve poté, co byly v r. 2018 tyto textové podklady náhodně nalezeny a posléze uceleny, bylo možno uvažovat o vydání tohoto díla. Jde o jeden z řady Bondyho „filosofických životopisů“, jimiž jsou evokovány životní osudy význačných starověkých či středověkých myslitelů a jejich názory jsou konfrontovány s dneškem a s autorovými vlastními filosofickými reflexemi. V této próze, již možno považovat v jistém smyslu za Bondyho „poslední slovo“, za jeho myšlenkovou závěť, jde o příběh pololegendárního čínského filosofa Lao-c‘, zakladatele filosofické koncepce taoismu. V příběhu sledujeme odchod „Dlouhého ucha“, jemuž je Lao-c‘ předobrazem, pryč od civilizace, nejprve do polobarbarských pohraničních končin a pak ještě dále až do horské divočiny, kde konečně nachází samotu, klid a smrt. Příběh je zpestřen mnoha staročínskými reáliemi, s nimiž byl autor dobře obeznámen, neboť právě poslední léta svého života se více než kdy předtím zabýval čínskou kulturou, filosofií a zejména taoismem. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Bondyho radostná utopie, resp. antiutopie, vzniknuvší v letech nejchmurnější normalizace a kdysi považovaná za „svaté písmo“ českého undergroundu, je nejen oslavou „alternativního způsobu života“ lidí žijících vědomě a záměrně na pokraji tzv. majoritní společnosti, nejen výsměchem dobovým konzumentským idejím policejního státu, ale i lehkou parodií science fiction, do níž jsou navíc organicky včleněna filosofická témata, která ve svých diskusích formují některé z postav. Jakkoli je toto dílo možno označit i za „dobrodružnou literaturu“, evokující například scenérie „tajuplného ostrova“, jeho celkové vyznění dosahuje až síly náboženské, evangelijní zvěsti o tom, že na tomto světě je navzdory všemu očekávání přece jen „možno žít“. Za tento román, jejž poprvé vydali manželé Škvorečtí v torontském 68 Publishers, získal jeho autor Cenu Egona Hostovského; dílo již také vyšlo v překladech do cizích jazyků. V pořadí již páté knižní vydání této nejznámější prózy Egona Bondyho koriguje dosavadní vydání samizdatová i tištěná, neboť opakované chyby a překlepy (vyskytující se i v předchozím, čtvrtém vydání z r. 2012) jsou zde opraveny nejen podle autorova rukopisu, ale zejména podle nově objeveného původního autorského strojopisu z r. 1974. (knihydobrovsky.cz)

Nové, textově nejspolehlivější vydání. Básnické a okrajově též prozaické dílo Egona Bondyho z první poloviny padesátých let představuje jedno z logických vyústění a pokračování literatury druhé generace českých surrealistů. Je jedinečné i tím, že v situaci tvrdé stalinistické totality bylo naprosto svobodné, nepodléhalo žádnému cenzurnímu omezení a přinášelo reflexe doby svého vzniku, doby, v níž byla zcela vyloučena jeho oficiální publikace. Vybíráme šest původních básnických sbírek a dvě lyrickoepické skladby: Totální realismus, Trapná poezie, Pražský život, Dagmara aneb Nademocionalita, Für Bondy's unbekannte Geliebte aneb Nepřeberné bohatství, Velká kniha, Malá kniha a Zbytky eposu. Jim je ve svazku předřazena v celku doposud nepublikovaná próza s názvem 2000, hybridní textová koláž, v níž se mísí prvky esejistických úvah, odborných pojednání, reportáže, přestylizovaných deníkových záznamů, snově poetických obrazů a evokací, polemik a kategoricky, nekompromisně artikulovaných ideových a estetických postulátů. Svazek připravil znalec a dlouholetý editor Bondyho díla Martin Machovec. (knihydobrovsky.cz)

Próza Severin (1995) patří vzhledem ke své mozaikovité kompozici ke čtenářsky nejnáročnějším Bondyho prozaických textům. Dílo je vystaveno na základě hagiografické, latinsky psané zprávy z pera mnicha Eugippa, Vita Sancti Severini, z počátku šestého století. Jde o biografický příběh z dob úpadku a zániku Římské říše, odehrávající se v provincii Noriku, tj. v dnešním rakouském Podunají. Do této víceméně historicky věrně vylíčené situace oplývající četnými historicky doložitelnými reáliemi pátého století jsou zamontovány jednak úryvky autorova překladu z autentického Eugippova textu, jednak fiktivní, resp. apokryfní dopisy sv. Severina jeho zemřelé životní družce. Jednu z kapitol tvoří ještě tři dějové digrese, z nichž dvě přibližují jiné dvě osobnosti rovněž z pátého století: sv. Sidonia Apollinaris z Auvergne a biskupa Hydatia ze španělské Galicie, třetí pak, jejímž rámcem je jakoby mystické zření sv. Sidonia, nás přivádí do světa počítačových hackerů přelomu dvacátého a jednadvacátého století. Jde o druhé knižní vydání, které je výsledkem důkladné textové revize a je prosto mimořádně velkého kvanta chyb, jimiž bylo znehodnoceno první vydání z r. 1996. (patro.cz)

Dvoudílná próza Bezejmenná (1986) je podobně jako Sklepní práce (1973) a Leden na vsi (1977) textovou koláží, v níž převažují pasáže deníkového záznamu, konkrétní osobní zpovědi, záznamy o životě přátel z undergroundu a disentu, polemiky, případně politické a filosofické úvahy. Na rozdíl od těchto knih je však Bezejmenná také dilogií skládající se ze dvou textů vskutku naprosto nesourodných: první, rozsáhlejší část je onou typicky bondyovskou směsicí textů nejrůznějších, byť vesměs velmi konkrétních, osobních a dobových témat, druhá je jakýmsi „postmortálním“, chmurným epilogem k antiutopii Invalidní sourozenci (1974). Svými silně kritickými poznámkami zejména na adresu Charty 77 a jejího „stínového establishmentu“ vzbudil Bondy, poté co samizdatově vyšel první díl této prózy, značnou nelibost hlavně redaktorů tehdejší Revolver Revue, na jejíchž stránkách pak byla publikována řada ostrých kritik. (patro.cz)

Kniha představuje v češtině nejmodernější systematické zpracování dějin indické filosofie od jejich počátků až po období novověku. Přes svou nespornou erudovanost je psána přístupně a čtivým jazykem. Oproti původnímu vydání je doplněna současnou odbornou literaturou a bohatým poznámkovým aparátem, který vychází ze stavu současného indologického bádání. V této podobě vychází kniha poprvé. K vydání připravili, doprovodné studie napsali a poznámkami opatřili Petr Kužel a Jiří Holba. (knihydobrovsky.cz)

Próza Gottschalk (1988), která tvorí spolu s pripojenými prózami Kratés a Jao Li volnou historicko-alegorickou trilogii, byla posledním beletristickým textem, který Bondy vydal samizdatove, zatímco "román v dopisech“ s prvky "road novel“ Hatto byl již napsán a vydán až po roce 1989. Obe titulní prózy jsou situovány do "temného stredoveku“, do doby beznadeje, nejistoty. Jejich protagonisty jsou duchovní bytosti, které se snaží na vlastní pest celit svetu, prchají z nej a opet se do nej vracejí. Autor v techto textech – a rovnež v Kratétovi a Jao Lim, které se odehrávají v antickém Recku a ve staroveké Cíne – využívá historických reálií, ale v jádre jsou tyto prózy alegorickými podobami doby, kdy byly napsány, tedy prelomu 80. a 90. let XX. století. Zároven jsou i kryptickými autoportréty, tak jako vetšina Bondyho prozaických prací. Všechny v tomto svazku obsažené prózy vycházejí knižne podruhé, ale poprvé spolecne a v textove revidované podobe, která je výsledkem editorovy práce s rukopisy a dosavadními, tedy i samizdatovými vydáními. (patro.cz)

Sklepní práce (1973) je úplně první z řady Bondyho próz ze 70. a 80. let a společně s Lednem na vsi (1977) a s Bezejmennou (1986) tvoří soubor Bondyho autokonfesních textů. Jde o asambláž stylizovaných deníkových záznamů, filosofických či politických úvah, „hospodských vypravování“, fiktivních příběhů i záznamů snů – vše v konkrétním časovém rámci zimy 1972–73 s „dějem“ převážně na „jevišti“ pražské Malé Strany a Hradčan. Kniha je rovněž výpovědí o beznaději a depresi na počátku éry československé „normalizace“, o stoupající míře kolaborantství a čecháčkovského přikrčenectví, přičemž se autor vyznává i ze ztráty víry ve skutečnou socialistickou revoluci, v maoismus, v možnost boje proti sovětské moci, která jeho zemi okupuje a ovládá. Ve svých filosofických meditacích se tu Bondy častěji zabývá náboženstvím a Bohem a vyrukuje se svou vlastní verzí teismu, ovšem naprosto necírkevního, netradičního. Jde již o třetí knižní vydání, pro něž byl však text revidován a opraven podle původního autorského strojopisu. (patro.cz)

Rukopis, resp. autorské korektury této vůbec poslední Bondyho prózy (1997), byly po dvacet let považovány za ztracené či zničené, takže teprve poté, co byly v r. 2018 tyto textové podklady náhodně nalezeny a posléze uceleny, bylo možno uvažovat o vydání tohoto díla. Jde o jeden z řady Bondyho "filosofických životopisů", jimiž jsou evokovány životní osudy význačných starověkých či středověkých myslitelů a jejich názory jsou konfrontovány s dneškem a s autorovými vlastními filosofickými reflexemi. V této próze, již možno považovat v jistém smyslu za Bondyho "poslední slovo", za jeho myšlenkovou závěť, jde o příběh pololegendárního čínského filosofa Lao-c', zakladatele filosofické koncepce taoismu. V příběhu sledujeme odchod "Dlouhého ucha", jemuž je Lao-c' předobrazem, pryč od civilizace, nejprve do polobarbarských pohraničních končin a pak ještě dále až do horské divočiny, kde konečně nachází samotu, klid a smrt. Příběh je zpestřen mnoha staročínskými reáliemi, s nimiž byl autor dobře obeznámen, neboť právě poslední léta svého života se více než kdy předtím zabýval čínskou kulturou, filosofií a zejména taoismem. - Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR. (patro.cz)

Dve novely básnika a filozofa žijúceho od polovice 90. tych rokov v Bratislave. V novele Epizóda Egon Bondy popisuje fiktívne stretnutie F. X. Messerschmidta s rabi Meierom. Na potulkách bratislavskými ulicami a dnes už zbúraným Podhradím objavuje genius loci a ducha starej Bratislavy, ktorý žije už iba v imaginácii a spomienkach autora. (patro.cz)

eBook:,Pracovní analýza (1969) představuje jednu z nejrozsáhlejších teoretických prací Egona Bondyho a je vůbec nejrozsáhlejší prací, v níž se Bondy věnuje analýze tehdejšího politického systému. Řadu otázek tematizuje pouze zde a ve svých pozdějších textech pak již vychází přímo ze závěrů tohoto rozboru. To činí Pracovní analýzu mimořádným textem, který umožňuje nahlédnout společně s již vydanými texty vývoj Bondyho politického myšlení v jeho celistvosti. Zároveň je však i mimořádným historickým dokumentem reflektujícím z hlediska širších geopolitických souvislostí politickou situaci v tehdejším Československu. Součástí výboru je rovněž několik kratších textů z druhé poloviny 60. let, které tematizují podobné otázky jako Pracovní analýza a v řadě ohledů ji tak doplňují a dokreslují Bondyho kritiku tehdejšího společenského systému a jeho představu o možných alternativách. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Nové, textově nejspolehlivější vydání Básnické a okrajově též prozaické dílo Egona Bondyho z první poloviny padesátých let představuje jedno z logických vyústění a pokračování literatury druhé generace českých surrealistů. Je jedinečné i tím, že v situaci tvrdé stalinistické totality bylo naprosto svobodné, nepodléhalo žádnému cenzurnímu omezení a přinášelo reflexe doby svého vzniku, doby, v níž byla zcela vyloučena jeho oficiální publikace. Vybíráme šest původních básnických sbírek a dvě lyrickoepické skladby: Totální realismus, Trapná poezie, Pražský život, Dagmara aneb Nademocionalita, Für Bondy’s unbekannte Geliebte aneb Nepřeberné bohatství, Velká kniha, Malá kniha a Zbytky eposu. Jim je ve svazku předřazena v celku doposud nepublikovaná próza s názvem 2000, hybridní textová koláž, v níž se mísí prvky esejistických úvah, odborných pojednání, reportáže, přestylizovaných deníkových záznamů, snově poetických obrazů a evokací, polemik a kategoricky, nekompromisně artikulovaných ideových a estetických postulátů. Svazek připravil znalec a dlouholetý editor Bondyho díla Martin Machovec. (knihydobrovsky.cz)

Svazek obsahuje jednak původní, širší verzi novely Mníšek z r. 1979, jednak dosud tiskem nevydanou trilogii Vylitý nočník z roku 1979. Mníšek – příběh vsazený do 9. století je parabolou české normalizační beznaděje 70. let 20. století a patří k jedné z nejznámějších Bondyho evokací, jejichž smyslem je ztráta a znovunalezení víry. Jádrem svazku je však dosud tiskem nepublikovaná trilogie Vylitý nočník. Tři prozaické miniatury neboli „tři povídky na totéž téma“ paralelně přinášejí tři obdobná myšlenková poselství. Příběh z ruské revoluce 1917, příběh z chartistického, undergroundového prostředí v Československu 70. let a utopie vsazená do „minulostní budoucnosti“ vybavená reáliemi maurské Córdoby sjednocuje motiv hledání naděje, snahy žít v nelidských podmínkách, nepropadnout zoufalství, jakkoli vnější okolnosti k němu bezpochyby vedou. (patro.cz)

Dvojice Bondyho původně samostatných prací, které však byly napsány v časové následnosti, v letech 1982 a 1983, vyšly samostatně několikrát v samizdatu a obě pak ještě v 80. letech i tiskem na stránkách Tigridova exilového časopisu Svědectví. Próza Nový věk patří do řady Bondyho kvazihistorických novel a povídek, společne např. s Mníškem (1975), Gottschalkem (1988), Hattonem (1991) či Severinem (1995): na půdorysu faktografie o židovské šabatiánské herezi ze 17. století rozehrává autor jedno ze svých podobenství o (ne)možnosti společenské změny, o naději a o víře. Nepovídka je poměrně rozsáhlý prozaický text, v němž se velmi zábavně mísí prvky science-fiction, antiutopie a filosofického traktátu; konkrétní, ale i poněkud autokarikaturní podobu zde získává Bondyho filosofický postulát vytvoření „artificiálních bytostí“ budoucnosti. Obě dvě prózy vycházejí knižně podruhé, ale poprvé v textové revidované podobě, která je výsledkem editorovy práce se všemi dosavadními, tedy i samizdatovými vydáními a rovněž s rukopisy. (patro.cz)

Druhý díl Fenomenologických spisů zahrnuje fenomenologické texty,které Jan Patočka uveřejnil doma či v zahraničí po roce 1949. Vzhledemk tomu, že se v padesátých letech zabýval převážně studiema vydáváním díla J. A. Komenského, pochází první velká práce tohotosvazku až z roku 1965. Svazek tedy obsahuje pozdní autorovu fenomenologickou tvorbu a představuje ústřední část celých Sebraných spisů. (knihydobrovsky.cz)

Druhý svazek Spisů světově proslulého básníka, překladatele, fejetonisty a esejisty, k jehož sudičkám patřila kromě jiného i americká a anglická literatura, tentokráte obsahuje tři slavné cestopisy: legendárního Anděla na kolečkách (1963), pozapomenutý titul Žít v New Yorku (1969), který takto teprve podruhé vychází po 35 letech, a do Asie zaměřenou Aladinovu lampu (1996). Zdobí je básnický jazyk, vtip a rafinovaně útržkovité postřehy, z nichž je skládán komplexní, nepřikrášlený obraz popisovaných zemí (USA, Indie, Čína, Rusko a další). (knihydobrovsky.cz)

Po svazcích IV (Velký roman) a I (Mea) vychází již třetí svazek Sebraných spisů filosofa Ladislava Klímy v ediční přípravě a s rozsáhlými komentáři Eriky Abrams. Zatímco Mea znamenalo "Moje", Hominibus znamená "pro lidi". Klímova korespondence ve svazku Hominibus obsahuje 379 nevýlučně filosofických, nýbrž i milostných, žebravých, pijáckých a jinak "příležitostně" prožitých listů osmadvaceti adresátům, zde tištěných poprvé v celkové souvislosti, ba z velké části vůbec poprvé. K výslednému, v lecčems překvapivému Klímovu autoportrétu přispívá i přijatá korespondence, zpřítomněná zde v rámci edičního komentáře a poznámkového aparátu, a pět dosud neznámých odnoží filosofových rozhovorů zařazených do příloh. Kniha je doplněna též rozsáhlým jmenným rejstříkem.Uspořádala, k vydání připravila a poznámkami opatřila Erika Abrams. (knihydobrovsky.cz)

Druhý svazek vybraných spisů klasika české literatury zahrnuje následující prózy: Ukradený měsíc (1950), Putování za švestkovou vůní (1959), Praštěné pohádky (1965), Malá vánoční povídka (1966), Pohádka na klíč (1967) a Cestopis s jezevčíkem (1970). (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Druhý svazek Spisů Františka Gellnera přináší veškerou povídkovou tvorbu tohoto dodnes čtenářsky oblíbeného autora, obsaženou v titulech Cesta do hor a jiné povídky (1914) a Povídky a satiry (1927). První vydání tohoto svazku Spisů vyšlo v roce 1927, od té doby vycházely z Gellnerovy tvorby pouze a jen výbory. Realizace opětovného vydání celého Gellnerova díla byla provedena z důvodu čtenářské nedostupnosti původní edice v roce 2006, přesto se nedočkala ze strany kritiky či veřejnosti žádné reakce. Nicméně výsledek ve své obsažnosti a úplnosti si zasluhuje pozornost. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor František Gellner, 412 stran Druhý svazek Spisů Františka Gellnera přináší veškerou povídkovou tvorbu tohoto dodnes čtenářsky oblíbeného autora, obsaženou v titulech Cesta do hor a jiné povídky (1914) a Povídky a satiry (1927). První vydání tohoto svazku Spisů vyšlo v roce 1927, od té doby vycházely z Gellnerovy tvorby pouze a jen výbory. Realizace opětovného vydání celého Gellnerova díla byla provedena z důvodu čtenářské nedostupnosti původní edice v roce 2006, přesto se nedočkala ze strany kritiky či veřejnosti žádné reakce. Nicméně výsledek ve své obsažnosti a úplnosti si zasluhuje pozornost. (alza.cz)

Kniha - autor Benjamin Kuras, 138 stran, česky, Brožovaná bez přebalu lesklá Humoristická novela či tragikomické sci-fi melodrama plné zápletek, nebezpečí, filozofování a lásky mezi viry i lidmy. Uprostřed jedné z virových epidemií se mladý hippie virus zamiluje do mileneckého páru svých nakaženců a odmítá je zabít. Stává se tak pro virusový establishment stíhaným disidentem a bezděkým vůdcem vzpoury, jejímž posláním je zachránit Zemi před hrozící katastrofou působenou lidstvem. (alza.cz)

Předkládaná publikace je druhým z celkem tří plánovaných dílů kritické edice Sebraných spisů Ivana Poldaufa, zahrnuje jeho česky psané práce lingvistické, lexikografické s obecně lingvistickým přesahem a úvahu o stavu jazykovědy, původně publikované na stránkách českých lingvistických časopisů a sborníků z konferencí v letech 1961-1977 (12 textů). Jedná se o řadu zásadních a často citovaných Poldaufových prací, které nikdy uceleně nevyšly a z nichž mnohé dále rozpracovávají velká témata nastíněná v článcích předcházejících, vydaných v rámci prvního dílu Sebraných spisů. Ve svazku je dále zařazen zeditovaný strojopis nedokončené a nikdy nevydané práce o adjektivu, na které Poldauf pracoval v době svého působení na olomoucké FF společně s J. Macháčkem. (knihydobrovsky.cz)

Pátý svazek Spisů navazuje na čtyři předchozí: Básně (Spisy I), Cestopisné prózy (Spisy II), Eseje a sloupky (Spisy III) a Paralipomena (Spisy IV). Obsahuje do předchozích Paralipomen nezařazenou publicistiku, rozčleněnou do následujících oddílů: 1) Údolím neklidu (Životopis E. A. P.), 2) Eseje, sloupky a fejetony, 3) Pozdravy a dopisy, 4) Glosy, polemiky, úvahy, 5) Ankety, 6) Reportáže, 7) Rozhovory, 8) Proč jsem z Plzně, 9) Dodatky. To vše posbírané a vybrané z novin, časopisů, sborníků i z knih, co zůstalo v předchozích svazcích stranou - zapomenuté, opomenuté, skryté. Zejména opomenutí textu o americkém básníkovi E. A. Poeovi (oddíl 1) a cestopisných reportáží by bylo bezmála trestuhodné. Kniha je doplněna jmenným rejstříkem k oběma svazkům Paralipomen. Je konečným svazkem Spisů Miroslava Holuba. (knihydobrovsky.cz)

Druhá část třetího svazku lovecraftovských spisů Volání Cthulhu přináši vedle všemi již jistě napjatě očekávaného dokončení novely Případ Charlese Dextera Warda další povídky a příběhy z let 1927–1930. V dubnu 1926 se Lovecraft vrací z nemilovaného New Yorku zpět do rodné Providence a s novou tvůrčí energií píše jedny ze svých nejpůsobivější a čtenářsky nejpřitažlivější příběhů... (knihydobrovsky.cz)

Publikace navazuje na první svazek nových českých komentovaných překladů základních děl korpusu řeckých lékařských spisů, tradicí připisovaných Hippokratovi, tzv. Corpus Hippocraticum. Tento druhý svazek obsahuje spisy věnované lékařské terapii a prognóze (Prognostikon, Epidemie, I) a dále několik spisů, které sehrály v dějinách evropského myšlení mimořádnou roli: spis O svaté nemoci (pojednává o epilepsii a jejím světském původu), spis O vzduchu, vodách a místech (podává základy klimatické medicíny) a spis O přirozenosti člověka, představující humorální teorii, jež se stala paradigmatickou teorií po řadu dalších staletí. Knihu uzavírá pojednání věnované snům: O životosprávě, IV. Součástí publikace je podrobný přehled všech spisů Corpus Hippocraticum. Autory překladů a komentářů jsou H. Bartoš, J. Černá, S. Fischerová, J. Klouda, J. Országh a J. Souček. Editory svazku jsou H. Bartoš a S. Fischerová (patro.cz)

Elektronická kniha - ze série Volání Cthulhu Spisy 3, autor Howard P. Lovecraft, 328 stran, česky Druhá část třetího svazku lovecraftovský spisů Volání Cthulhu přináši vedle všemi již jistě napjatě očekávaného dokončení novely Případ Charlese Dextera Warda další povídky a příběhy z let 1927–1930. V dubnu 1926 se Lovecraft vrací z nemilovaného New Yorku zpět do rodné Providence a s novou tvůrčí energií píše jedny ze svých nejpůsobivější a čtenářsky nejpřitažlivější příběhů: Barva z kosmu je výjimečným propojením horou a science fiction, jejíž objevnost oceňoval i Stanisław Lem, Tamtéž představuje velmi vtipnou mystifikační hříčku, zatímco Hrůza v Dunwichi či Šepot v temnotách obohacují žánr strašidelných povídek o „mytický“ rozměr, který později jeho vydavatelé proslaví pod jménem mýtus Cthulhu. Svazek doplňuje i překlad studie Produktivní hnus od J. M. Fischera. (alza.cz)