Básně a prózy (1949–1955) - egon bondy - e-kniha

eBook: Nové, textově nejspolehlivější vydání Básnické a okrajově též prozaické dílo Egona Bondyho z první poloviny padesátých let představuje jedno z logických vyústění a pokračování literatury druhé generace českých surrealistů. Je jedinečné i tím, že v situaci tvrdé stalinistické totality bylo naprosto svobodné, nepodléhalo žádnému cenzurnímu omezení a přinášelo reflexe doby svého vzniku, doby, v níž byla zcela vyloučena jeho oficiální publikace. Vybíráme šest původních básnických sbírek a dvě lyrickoepické skladby: Totální realismus, Trapná poezie, Pražský život, Dagmara aneb Nademocionalita, Für Bondy’s unbekannte Geliebte aneb Nepřeberné bohatství, Velká kniha, Malá kniha a Zbytky eposu. Jim je ve svazku předřazena v celku doposud nepublikovaná próza s názvem 2000, hybridní textová koláž, v níž se mísí prvky esejistických úvah, odborných pojednání, reportáže, přestylizovaných deníkových záznamů, snově poetických obrazů a evokací, polemik a kategoricky, nekompromisně artikulovaných ideových a estetických postulátů. Svazek připravil znalec a dlouholetý editor Bondyho díla Martin Machovec. (knihydobrovsky.cz)

Nové, textově nejspolehlivější vydání. Básnické a okrajově též prozaické dílo Egona Bondyho z první poloviny padesátých let představuje jedno z logických vyústění a pokračování literatury druhé generace českých surrealistů. Je jedinečné i tím, že v situaci tvrdé stalinistické totality bylo naprosto svobodné, nepodléhalo žádnému cenzurnímu omezení a přinášelo reflexe doby svého vzniku, doby, v níž byla zcela vyloučena jeho oficiální publikace. Vybíráme šest původních básnických sbírek a dvě lyrickoepické skladby: Totální realismus, Trapná poezie, Pražský život, Dagmara aneb Nademocionalita, Für Bondy's unbekannte Geliebte aneb Nepřeberné bohatství, Velká kniha, Malá kniha a Zbytky eposu. Jim je ve svazku předřazena v celku doposud nepublikovaná próza s názvem 2000, hybridní textová koláž, v níž se mísí prvky esejistických úvah, odborných pojednání, reportáže, přestylizovaných deníkových záznamů, snově poetických obrazů a evokací, polemik a kategoricky, nekompromisně artikulovaných ideových a estetických postulátů. Svazek připravil znalec a dlouholetý editor Bondyho díla Martin Machovec. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Egon Bondy, 336 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Výbor tvoří nejvýznamnější Bondyho básnické sbírky a lyricko-epické skladby z první poloviny padesátých let (Totální realismus, Trapná poezie, Pražský život, Dagmara aneb Nademocionalita, Für Bondy’s unbekannte Geliebte aneb Nepřeberné bohatství, Velká kniha, Malá kniha a Zbytky eposu), k nimž je na úvod přiřazena raná, doposud oficiálně a v celku nepublikovaná próza 2000. Edičně navazuje na samizdatové vydání Jana Lopatky (1977) a na řadě míst koriguje znění Bondyho básnických spisů (2014). Svazek uspořádal a komentářem doprovodil znalec a dlouholetý editor Bondyho díla Martin Machovec. (alza.cz)

eBook: Přítomný výbor shrnuje významné, čtenářsky stále aktuální texty z celoživotní poetické, prozaické a publicistické tvorby Vítězslava Hálka. Obsahuje dvě nejznámější Hálkovy básnické sbírky charakteristické citovostí, sepětím s přírodou a touhou po harmonii: milostně lyrické Večerní písně (1858, 1862, 1871) a laskavě i posmutněle baladické Pohádky z naší vesnice (1874). Následují čtyři realistické povídky: sociálně kritické obrázky z vesnického i městského prostředí a idealizující povahokresby Muzikantská Liduška (1861), Domácí učitel (1867), Na statku a v chaloupce (1871) a Poldík rumař (1873). Svazek uzavírá šest publicistických článků: dobrodružná reportáž Neštěstí na Dunajci v Tatrách (1862), náladová črta z cest Noc a jitro na moři (1865), oslava mělnické krajiny Cestopis na Oupor (1872), fejeton velebící technický pokrok Podmořský drát (1866), literárně kritická stať Gogola hledám (1872) a nadčasová úvaha o lidské komunikaci Papírová společnost (1874). Literárněhistorický komentář Michala Fránka je věnován především interpretaci vydávaných textů a jejich kritickému ohlasu. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Jedna z nejznámějších a vedle Invalidních sourozenců asi z nejvíce ceněných Bondyho próz (samizdatově poprvé roku 1976) je vybudována na reáliích pravěké, neolitické společnosti, jíž však prorůstají prvky soudobého policejního „komunistického“ státu. Na osudech stárnoucího „šamana“, tedy jakéhosi duchovního vůdce tlupy, se odráží pervertovanost doby: kompromisnictví, zvůle mocných, manipulace lidmi, snaha přežít na úkor bližního: „ďáblův svět“, v němž již není naděje na obrat k lepšímu, na východisko, na uchování morálních hodnot. Již I. M. Jirous kdysi poukázal na skutečnost, že ústřední postava je stylizovaným autorovým autoportrétem, v němž se sebeobžaloba mísí s apologií. Šaman je mj. jednou z mála Bondyho próz, doplněných též ad hoc psaným cyklem básní, tedy dílem, v němž je překračován rozpor mezi „didaktickou“ epikou a „autokonfesní“ lyrikou. – Druhé vydání dílo vychází v nezkrácené a necenzurované podobě, s ediční poznámkou Martina Machovce. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Rukopis, resp. autorské korektury této vůbec poslední Bondyho prózy (1997), byly po dvacet let považovány za ztracené či zničené, takže teprve poté, co byly v r. 2018 tyto textové podklady náhodně nalezeny a posléze uceleny, bylo možno uvažovat o vydání tohoto díla. Jde o jeden z řady Bondyho „filosofických životopisů“, jimiž jsou evokovány životní osudy význačných starověkých či středověkých myslitelů a jejich názory jsou konfrontovány s dneškem a s autorovými vlastními filosofickými reflexemi. V této próze, již možno považovat v jistém smyslu za Bondyho „poslední slovo“, za jeho myšlenkovou závěť, jde o příběh pololegendárního čínského filosofa Lao-c‘, zakladatele filosofické koncepce taoismu. V příběhu sledujeme odchod „Dlouhého ucha“, jemuž je Lao-c‘ předobrazem, pryč od civilizace, nejprve do polobarbarských pohraničních končin a pak ještě dále až do horské divočiny, kde konečně nachází samotu, klid a smrt. Příběh je zpestřen mnoha staročínskými reáliemi, s nimiž byl autor dobře obeznámen, neboť právě poslední léta svého života se více než kdy předtím zabýval čínskou kulturou, filosofií a zejména taoismem. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Bondyho radostná utopie, resp. antiutopie, vzniknuvší v letech nejchmurnější normalizace a kdysi považovaná za „svaté písmo“ českého undergroundu, je nejen oslavou „alternativního způsobu života“ lidí žijících vědomě a záměrně na pokraji tzv. majoritní společnosti, nejen výsměchem dobovým konzumentským idejím policejního státu, ale i lehkou parodií science fiction, do níž jsou navíc organicky včleněna filosofická témata, která ve svých diskusích formují některé z postav. Jakkoli je toto dílo možno označit i za „dobrodružnou literaturu“, evokující například scenérie „tajuplného ostrova“, jeho celkové vyznění dosahuje až síly náboženské, evangelijní zvěsti o tom, že na tomto světě je navzdory všemu očekávání přece jen „možno žít“. Za tento román, jejž poprvé vydali manželé Škvorečtí v torontském 68 Publishers, získal jeho autor Cenu Egona Hostovského; dílo již také vyšlo v překladech do cizích jazyků. V pořadí již páté knižní vydání této nejznámější prózy Egona Bondyho koriguje dosavadní vydání samizdatová i tištěná, neboť opakované chyby a překlepy (vyskytující se i v předchozím, čtvrtém vydání z r. 2012) jsou zde opraveny nejen podle autorova rukopisu, ale zejména podle nově objeveného původního autorského strojopisu z r. 1974. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Pracovní analýza (1969) představuje jednu z nejrozsáhlejších teoretických prací Egona Bondyho a je vůbec nejrozsáhlejší prací, v níž se Bondy věnuje analýze tehdejšího politického systému. Řadu otázek tematizuje pouze zde a ve svých pozdějších textech pak již vychází přímo ze závěrů tohoto rozboru. To činí Pracovní analýzu mimořádným textem, který umožňuje nahlédnout společně s již vydanými texty vývoj Bondyho politického myšlení v jeho celistvosti. Zároveň je však i mimořádným historickým dokumentem reflektujícím z hlediska širších geopolitických souvislostí politickou situaci v tehdejším Československu. Součástí výboru je rovněž několik kratších textů z druhé poloviny 60. let, které tematizují podobné otázky jako Pracovní analýza a v řadě ohledů ji tak doplňují a dokreslují Bondyho kritiku tehdejšího společenského systému a jeho představu o možných alternativách. (knihydobrovsky.cz)

Přítomný výbor shrnuje významné, čtenářsky stále aktuální texty z celoživotní poetické, prozaické a publicistické tvorby Vítězslava Hálka. Obsahuje dvě nejznámější Hálkovy básnické sbírky charakteristické citovostí, sepětím s přírodou a touhou po harmonii: milostně lyrické Večerní písně (1858, 1862, 1871) a laskavě i posmutněle baladické Pohádky z naší vesnice (1874). Následují čtyři realistické povídky: sociálně kritické obrázky z vesnického i městského prostředí a idealizující povahokresby Muzikantská Liduška (1861), Domácí učitel (1867), Na statku a v chaloupce (1871) a Poldík rumař (1873). Svazek uzavírá šest publicistických článků: dobrodružná reportáž Neštěstí na Dunajci v Tatrách (1862), náladová črta z cest Noc a jitro na moři (1865), oslava mělnické krajiny Cestopis na Oupor (1872), fejeton velebící technický pokrok Podmořský drát (1866), literárně kritická stať Gogola hledám (1872) a nadčasová úvaha o lidské komunikaci Papírová společnost (1874). Literárněhistorický komentář Michala Fránka je věnován především interpretaci vydávaných textů a jejich kritickému ohlasu. (patro.cz)

Přítomný výbor shrnuje významné, čtenářsky stále aktuální texty z celoživotní poetické, prozaické a publicistické tvorby Vítězslava Hálka. Obsahuje dvě nejznámější Hálkovy básnické sbírky charakteristické citovostí, sepětím s přírodou a touhou po harmonii: milostně lyrické Večerní písně (1858, 1862, 1871) a laskavě i posmutněle baladické Pohádky z naší vesnice (1874). Následují čtyři realistické povídky: sociálně kritické obrázky z vesnického i městského prostředí a idealizující povahokresby Muzikantská Liduška (1861), Domácí učitel (1867), Na statku a v chaloupce (1871) a Poldík rumař (1873). Svazek uzavírá šest publicistických článků: dobrodružná reportáž Neštěstí na Dunajci v Tatrách (1862), náladová črta z cest Noc a jitro na moři (1865), oslava mělnické krajiny Cestopis na Oupor (1872), fejeton velebící technický pokrok Podmořský drát (1866), literárně kritická stať Gogola hledám (1872) a nadčasová úvaha o lidské komunikaci Papírová společnost (1874). Literárněhistorický komentář Michala Fránka je věnován především interpretaci vydávaných textů a jejich kritickému ohlasu. (knihydobrovsky.cz)

Karel Havlíček Borovský (1821—1856) je zakladatelem české politické žurnalistiky, tvůrcem veršované satiry a nejvýznamnějším autorem časových epigramů devatenáctého století. Jako vyhraněná novinářská osobnost se stal symbolem národního hnutí roku 1848 a zejména odporu vůči nastupujícímu neoabsolutismu v následujících letech. Svazek obsahuje: Obrazy z Rus, Epigramy a aforismy, Brixenské skladby, Satiry a politické písně, Smíšené Básně. Na tento svazek naváže druhý díl (Publicistika), plánovaný na rok 2021. Edici k vydání připravil a komentář napsal Václav Vaněk. (patro.cz)

Karel Havlíček Borovský (1821—1856) je zakladatelem české politické žurnalistiky, tvůrcem veršované satiry a nejvýznamnějším autorem časových epigramů devatenáctého století. Jako vyhraněná novinářská osobnost se stal symbolem národního hnutí roku 1848 a zejména odporu vůči nastupujícímu neoabsolutismu v následujících letech. Svazek obsahuje: Obrazy z Rus, Epigramy a aforismy, Brixenské skladby, Satiry a politické písně, Smíšené Básně. Na tento svazek naváže druhý díl (Publicistika), plánovaný na rok 2021. Edici k vydání připravil a komentář napsal Václav Vaněk. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - ze série Česká knižnice, autor Vítězslav Hálek, 487 stran, česky Přítomný výbor shrnuje významné, čtenářsky stále aktuální texty z celoživotní poetické, prozaické a publicistické tvorby Vítězslava Hálka. Obsahuje dvě nejznámější Hálkovy básnické sbírky charakteristické citovostí, sepětím s přírodou a touhou po harmonii: milostně lyrické Večerní písně (1858, 1862, 1871) a laskavě i posmutněle baladické Pohádky z naší vesnice (1874). Následují čtyři realistické povídky: sociálně kritické obrázky z vesnického i městského prostředí a idealizující povahokresby Muzikantská Liduška (1861), Domácí učitel (1867), Na statku a v chaloupce (1871) a Poldík rumař (1873). Svazek uzavírá šest publicistických článků: dobrodružná reportáž Neštěstí na Dunajci v Tatrách (1862), náladová črta z cest Noc a jitro na moři (1865),... (alza.cz)

Kniha - autor Karel Havlíček Borovský, 288 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Karel Havlíček Borovský (1821—1856) je zakladatelem české politické žurnalistiky, tvůrcem veršované satiry a nejvýznamnějším autorem časových epigramů devatenáctého století. Jako vyhraněná novinářská osobnost se stal symbolem národního hnutí roku 1848 a zejména odporu vůči nastupujícímu neoabsolutismu v následujících letech. Svazek obsahuje: Obrazy z Rus, Epigramy a aforismy, Brixenské skladby, Satiry a politické písně, Smíšené Básně. Na tento svazek naváže druhý díl (Publicistika), plánovaný na rok 2021. Edici k vydání připravil a komentář napsal Václav Vaněk. (alza.cz)

Kniha - autor Vítězslav Hálek, 488 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Reprezentativní výbor z básnického, prozaického a publicistického díla Vítězslava Hálka (1835—1874) má ambici shrnout jeho nejvýznamnější a zároveň čtenářsky dosud živé práce. Obsahuje dvě nejznámější Hálkovy básnické sbírky Večerní písně (1858) a Pohádky z naší vesnice (1874) a dále čtyři povídky (Muzikantská Liduška, 1861; Domácí učitel, 1867; Na statku a v chaloupce, 1871; Poldík rumař, 1873), reprezentující to nejlepší z Hálkova raného i zralého prozaického díla. Výbor uzavírá šest ukázek z publicistiky, zahrnujících fejetony a články cestopisné (například Neštěstí na Dunajci v Tatrách, Cestopis na Oupor) i literární (mimo jiné Gogola hledám, Papírová společnost). (alza.cz)

Kniha - autor Zdeněk Barborka, 600 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Výbor z díla básníka, prozaika i operního libretisty Zdeňka Barborky chce představit a připomenout především jeho dílo básnické a prozaické. Oddíl básní zahrnuje texty, které vznikaly zejména v průběhu šedesátých let. Prozaické dílo, datované od poloviny sedmdesátých let do konce let osmdesátých, se skládá z několika povídek a novel. Barborkou jsou navíc tyto texty výslovně zahrnovány do volného cyklu prozaických „studií“. Zatímco v poezii se ukazuje postupný přechod od lyriky k experimentu, v prózách autor neexperimentuje ani tak s formou jako spíš s neustálou blízkostí poetických prostředků, s citacemi a s narážkami na řadu literárních i hudebních děl. Kniha vychází v roce autorových nedožitých 80. narozenin. (alza.cz)

Próza Severin (1995) patří vzhledem ke své mozaikovité kompozici ke čtenářsky nejnáročnějším Bondyho prozaických textům. Dílo je vystaveno na základě hagiografické, latinsky psané zprávy z pera mnicha Eugippa, Vita Sancti Severini, z počátku šestého století. Jde o biografický příběh z dob úpadku a zániku Římské říše, odehrávající se v provincii Noriku, tj. v dnešním rakouském Podunají. Do této víceméně historicky věrně vylíčené situace oplývající četnými historicky doložitelnými reáliemi pátého století jsou zamontovány jednak úryvky autorova překladu z autentického Eugippova textu, jednak fiktivní, resp. apokryfní dopisy sv. Severina jeho zemřelé životní družce. Jednu z kapitol tvoří ještě tři dějové digrese, z nichž dvě přibližují jiné dvě osobnosti rovněž z pátého století: sv. Sidonia Apollinaris z Auvergne a biskupa Hydatia ze španělské Galicie, třetí pak, jejímž rámcem je jakoby mystické zření sv. Sidonia, nás přivádí do světa počítačových hackerů přelomu dvacátého a jednadvacátého století. Jde o druhé knižní vydání, které je výsledkem důkladné textové revize a je prosto mimořádně velkého kvanta chyb, jimiž bylo znehodnoceno první vydání z r. 1996. (knihydobrovsky.cz)

Příležitostna krátka próza i o tom, jak to bylo s Chartou 77. (knihydobrovsky.cz)

Dvoudílná próza Bezejmenná (1986) je podobně jako Sklepní práce (1973) a Leden na vsi (1977) textovou koláží, v níž převažují pasáže deníkového záznamu, konkrétní osobní zpovědi, záznamy o životě přátel z undergroundu a disentu, polemiky, případně politické a filosofické úvahy. Na rozdíl od těchto knih je však Bezejmenná také dilogií skládající se ze dvou textů vskutku naprosto nesourodných: první, rozsáhlejší část je onou typicky bondyovskou směsicí textů nejrůznějších, byť vesměs velmi konkrétních, osobních a dobových témat, druhá je jakýmsi "postmortálním", chmurným epilogem k antiutopii Invalidní sourozenci (1974). Svými silně kritickými poznámkami zejména na adresu Charty 77 a jejího "stínového establishmentu" vzbudil Bondy, poté co samizdatově vyšel první díl této prózy, značnou nelibost hlavně redaktorů tehdejší Revolver Revue, na jejíchž stránkách pak byla publikována řada ostrých kritik. Druhé knižní vydání, poprvé však na základě textové revize s přihlédnutím k autorskému rukopisu (knihydobrovsky.cz)

Strašidýlka jsou malá strašidla. Jedna rozvazují tkaničky od bot. Druhá kradou kapesníky. Třetí upíjejí pivo, takže se musí stále nalívat. Pověstná Bondyho Strašidýlka vycházejí prvně jako leporelo pro nejmenší děti. Podobu dal záludným strašidlům Jakub Bachorík. (knihydobrovsky.cz)

Jedna z nejznámějších a vedle Invalidních sourozenců asi jedna z nejvíce ceněných Bondyho próz (samizdatově poprvé roku 1976) je vybudována na reáliích pravěké, neolitické společnosti, jíž však prorůstají prvky soudobého policejního "komunistického" státu. Na osudech stárnoucího "šamana", tedy jakéhosi duchovního vůdce tlupy, se odráží pervertovanost doby: kompromisnictví, zvůle mocných, manipulace lidmi, snaha přežít na úkor bližního: "ďáblův svět", v němž již není naděje na obrat k lepšímu, na východisko, na uchování morálních hodnot. Již I. M. Jirous kdysi poukázal na skutečnost, že ústřední postava je stylizovaným autorovým autoportrétem, v němž se sebeobžaloba mísí s apologií. Šaman je mj. jednou z mála Bondyho próz, doplněných též ad hoc psaným cyklem básní, tedy dílem, v němž je překračován rozpor mezi "didaktickou" epikou a "autokonfesní" lyrikou. - Druhé vydání dílo vychází v nezkrácené a necenzurované podobě, s ediční poznámkou Martina Machovce. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Básne venované je osobná spoveď autora jeho, dnes už, manželke. Dala mnohokrát inšpiráciu jeho životu a chuť zveršovať pocity prerástli v túto fascinujúcu básnickú zbierku. (knihydobrovsky.cz)

Dve novely básnika a filozofa žijúceho od polovice 90. tych rokov v Bratislave. V novele Epizóda Egon Bondy popisuje fiktívne stretnutie F. X. Messerschmidta s rabi Meierom. Na potulkách bratislavskými ulicami a dnes už zbúraným Podhradím objavuje genius loci a ducha starej Bratislavy, ktoý žije už iba v imaginácii a spomienkach autora. Egon Bondy, vlastným menom Zbyněk Fišer, (* 20. januára 1930 Praha - † 9. apríla 2007 Bratislava), český básnik, prozaik a filozof. Narodil sa v rodine generála čsl. armády. Krátko po "Víťaznom februári", na príprave ktorého sa ako mladý marxista podieľal, odhalil nový režim ako fašistický. V 50. rokoch sa stretával s Bohumilom Hrabalom a Vladimírom Boudníkom. Písal poéziu "totálneho realizmu" a študoval filozofiu. Od roku 1967 bol invalidný dôchodca. Koncom 60. rokov vydal filozofické práce Útěcha z ontologie, Otázky bytí a existence a Buddha. Keď začiatkom 70. rokov skupina The Plastic People zhudobnila Bondyho básne, stáva sa kľúčovou osobnosťou českého undergroundu. Po novembri 1989 je ako marxista opäť v opozícii voči režimu. Prednáša indickú a čínsku filozofiu na univerzitách v Prahe a v Bratislave. Od polovice 90. rokov žil v Bratislave, kde tragicky zomrel na následky popálenín. (knihydobrovsky.cz)

Rukopis, resp. autorské korektury této vůbec poslední Bondyho prózy (1997), byly po dvacet let považovány za ztracené či zničené, takže teprve poté, co byly v r. 2018 tyto textové podklady náhodně nalezeny a posléze uceleny, bylo možno uvažovat o vydání tohoto díla. Jde o jeden z řady Bondyho "filosofických životopisů", jimiž jsou evokovány životní osudy význačných starověkých či středověkých myslitelů a jejich názory jsou konfrontovány s dneškem a s autorovými vlastními filosofickými reflexemi. V této próze, již možno považovat v jistém smyslu za Bondyho "poslední slovo", za jeho myšlenkovou závěť, jde o příběh pololegendárního čínského filosofa Lao-c‘, zakladatele filosofické koncepce taoismu. V příběhu sledujeme odchod "Dlouhého ucha", jemuž je Lao-c‘ předobrazem, pryč od civilizace, nejprve do polobarbarských pohraničních končin a pak ještě dále až do horské divočiny, kde konečně nachází samotu, klid a smrt. Příběh je zpestřen mnoha staročínskými reáliemi, s nimiž byl autor dobře obeznámen, neboť právě poslední léta svého života se více než kdy předtím zabýval čínskou kulturou, filosofií a zejména taoismem. - Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR. (knihydobrovsky.cz)

Próza Gottschalk (1988), která tvoří spolu s připojenými prózami Kratés a Jao Li volnou historicko-alegorickou trilogii, byla posledním beletristickým textem, který Bondy vydal samizdatově, zatímco „román v dopisech“ s prvky „road novel“ Hatto byl již napsán a vydán až po roce 1989. Obě titulní prózy jsou situovány do „temného středověku“, do doby beznaděje, nejistoty. Jejich protagonisty jsou duchovní bytosti, které se snaží na vlastní pěst čelit světu, prchají z něj a opět se do něj vracejí. Autor v těchto textech – a rovněž v Kratétovi a Jao Lim, které se odehrávají v antickém Řecku a ve starověké Číně – využívá historických reálií, ale v jádře jsou tyto prózy alegorickými podobami doby, kdy byly napsány, tedy přelomu 80. a 90. let XX. století. Zároveň jsou i kryptickými autoportréty, tak jako většina Bondyho prozaických prací.Všechny v tomto svazku obsažené prózy vycházejí knižně podruhé, ale poprvé společně a v textově revidované podobě, která je výsledkem editorovy práce s rukopisy a dosavadními, tedy i samizdatovými vydáními. (knihydobrovsky.cz)

Sklepní práce (1973) je úplně první z řady Bondyho próz ze 70. a 80. let a společně s Lednem na vsi (1977) a s Bezejmennou (1986) tvoří soubor Bondyho autokonfesních textů. Jde o asambláž stylizovaných deníkových záznamů, filosofických či politických úvah, "hospodských vypravování“, fiktivních příběhů i záznamů snů – vše v konkrétním časovém rámci zimy 1972–73 s "dějem“ převážně na "jevišti“ pražské Malé Strany a Hradčan. Kniha je rovněž výpovědí o beznaději a depresi na počátku éry československé "normalizace“, o stoupající míře kolaborantství a čecháčkovského přikrčenectví, přičemž se autor vyznává i ze ztráty víry ve skutečnou socialistickou revoluci, v maoismus, v možnost boje proti sovětské moci, která jeho zemi okupuje a ovládá. Ve svých filosofických meditacích se tu Bondy častěji zabývá náboženstvím a Bohem a vyrukuje se svou vlastní verzí teismu, ovšem naprosto necírkevního, netradičního. Jde již o třetí knižní vydání, pro něž byl však text revidován a opraven podle původního autorského strojopisu. (knihydobrovsky.cz)

Prózy 677 (1977) a Afghánistán (1980) spojuje obdobná literární strategie: reflexe bezprostřední současnosti, doby, kdy tyto texty vznikly, se zde mísí s utopickými či distopickými vizemi fiktivní apokalyptické budoucnosti a s evokacemi časů civilizačního úpadku v minulosti. Oba tyto texty oplývají reáliemi společenství Charty 77 a kulturního podzemí v Československu konce sedmdesátých let, mezi nimiž lze rozeznat též řadu stylizovaných portrétů autorových tehdejších bližních (např. básníci I. M. Jirous, Fanda Pánek, kritik Jan Lopatka, farář Miroslav Mevald, psychiatr Stanislav Drvota) a najít zcela konkrétní zmínky o řadě dalších osobností a ovšem též identifikovat ústřední autobiografickou postavu "básníka" či uprchlíka "C.", která spojuje tyto prózy s Invalidními sourozenci (1974), v nichž se autor skrývá v postavě invalidního důchodce a filosofa "A.". 677 zde vychází ve druhém a Afghánistán, zasazený do září roku 1980 tedy doby těsně po vstupu sovětských vojsk do země, ve třetím knižním vydání. (knihydobrovsky.cz)

Bondyho radostná utopie, resp. antiutopie, vzniknuvší v letech nejchmurnější normalizace a kdysi považovaná za "svaté písmo" českého undergroundu, je nejen oslavou "alternativního způsobu života" lidí žijících vědomě a záměrně na pokraji tzv. majoritní společnosti, nejen výsměchem dobovým konzumentským idejím policejního státu, ale i lehkou parodií science fiction, do níž jsou navíc organicky včleněna filosofická témata, která ve svých diskusích formují některé z postav. Jakkoli je toto dílo možno označit i za "dobrodružnou literaturu", evokující například scenérie "tajuplného ostrova", jeho celkové vyznění dosahuje až síly náboženské, evangelijní zvěsti o tom, že na tomto světě je navzdory všemu očekávání přece jen "možno žít". Za tento román, jejž poprvé vydali manželé Škvorečtí v torontském 68 Publishers, získal jeho autor Cenu Egona Hostovského; dílo již také vyšlo v překladech do cizích jazyků. V pořadí již páté knižní vydání této nejznámější prózy Egona Bondyho koriguje dosavadní vydání samizdatová i tištěná, neboť opakované chyby a překlepy (vyskytující se i v předchozím, čtvrtém vydání z r. 2012) jsou zde opraveny nejen podle autorova rukopisu, ale zejména podle nově objeveného původního autorského strojopisu z r. 1974. Ediční příprava Martin Machovec. (knihydobrovsky.cz)

Výbor básní Egona Bondyho z 50. let v zrcadlovém vydání s německým překladem a německým doslovem o Totálním realismu a Trapné poesii. Výbor obsahuje převážnou část Básně "Zbytky eposu". Kniha vychází společně s výborem básní Ivo Vodseďálka: "Am Esstisch". Wie kann man die Sowjetunion mit Gedichten zu Fall bringen? Egon Bondy (1930-2007) und Ivo Vodseďálek (1931-2017) fanden im Prag der 1950er Jahre passende Methoden: den Totalen Realismus und die Peinliche Poesie. Diese Stile gehen vom Surrealismus aus und halten dem von den Stalinisten zur Staatskunst erhobenen Sozialistischen Realismus den Spiegel vor. Absolut alltägliche Szenen und menschliche Sehnsüchte werden mit der Propaganda kontrastiert, die Propaganda wird nachgeäfft und bloßgestellt, die Realität wird surreal und poetisch. Es sind Methoden, die auch für die politische Dichtung der Gegenwart höchst inspirierend sind. Gemeinsam gaben Bondy und Vodseďálek die Samizdat-Reihe "Edition Mitternacht" heraus. Die Bände hatten meistens eine Auflage von vier Stück. Das reichte aus, um viele Werke Bondys und Vodseďáleks vor der Vernichtung durch die Staatssicherheit zu retten. Die Auswahl "In Strassenbahnen" enthält auch viele Gedichte, die Bondy seiner Geliebten, der Autorin Jana Krejcarová = Černá gewidmet hat, darunter das Zonengedicht "Reste eines Epos". Gleichzeitig mit der Auswahl aus Bondys Gedichten erscheint im Kétos-Verlag auch eine Auswahl von Ivo Vodseďálek: "Am Esstisch". Egon Bondy war eine besonders schillernde Gestalt der tschechoslowakischen Untergrundkultur. Die "faschistische" Sowjetunion kritisierte er von einem linken Standpunkt aus. In den 50er Jahren lebte er am Rand der Gesellschaft und schmuggelte Kristallglas nach Österreich. Während der Reformen der 60er Jahre versuchte er sich an einem geordneten Leben, studierte orientalische Philosophien, erhielt den Doktortitel - und wurde zeitgleich offiziell für geisteskrank erklärt. Ab den 70er Jahren schrieb er Texte für die Untergrund-Band "The Plastic People of the Universe". Ein lupenreiner Held war Bondy nicht, sondern arbeitete, um dem Gefängnis zu entgehen, mehrmals mit der Staatssicherheit zusammen, während er in seiner Literatur unermüdlich den Fall der Sowjetunion prophezeite. Kniha vychází s podporou MKČR. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Některé šílené předpovědi se naplní do poslední tečky. Sci-fi román proslulého filozofa a básníka, mrazivě trefná předpověď vývoje civilizace. Vítejte na Zemi v roce 2046, kdy svět ovládají dvě velké korporace a Mafie sídlící v Praze. Mrazivá předpověď vývoje civilizace. Svět v roce 2046 ovládají dvě velké, navzájem se požírající korporace a Mafie, která sídlí v Praze, kde udržuje pořádek a podporuje turistický ruch. Tuto kořist už nikdy z rukou nepustí. Tito tři hráči ovládají i národní vlády, které ztratily poslední střípky vlivu. Zboží, z něhož neplyne zisk, končí na skládkách, zdravotnictví, školství a ostatní veřejné služby jsou zprivatizovány a zpoplatněny, většina populace Země nemá šanci se k nim dostat. Která z vizí tohoto skvělého cyberpunkového románu, napsaného v roce 1997, dojde naplnění? Bondy dává na vybranou, nebo můžeme brát vše: přelidněnost planety, vyčerpání zdrojů, hladomor a celosvětové války, ovládání veškeré výroby jednou firmou, naprostá ztráta lidskosti či Paříž, hlavní město arabského světa. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Zbierka je osobnou spoveďou autora v životných situáciách, ktoré najviac ovplyvnili jeho život, ako je láska, smútok, nesplnené želania. Každý si v nej môže nájsť, čo ho zaujíma. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Přítomný svazek reprezentuje Jana Zábranu v roli svébytného básníka a prozaika. Trojici stěžejních básnických sbírek Utkvělé černé ikony (1965), Stránky z deníku (1968) a Samosoud (1968 pod názvem Lynč), v nichž Zábrana surově sugestivním výrazem vystihl pocity nejistoty a marnosti v poúnorové době, rozšiřuje nedokončený soubor „samomluv“ Zeď vzpomínek z let 1969–1971, upravený podle rukopisu nalezeného v pozůstalosti a úsečně shrnující básníkova intimní, tvůrčí i politická traumata. Do prozaické části svazku bylo soustředěno všech třináct známých Zábranových povídek z padesátých let: osm autorem zredigovaných a pět nedokončených, vydávaných na základě rukopisů nalezených v letech 1992 a 2007. Prvky autobiografičnosti, útržkovitost, všednost a skepse, dokumentárně zachycené prostředí městské periferie, snaha o nestylizovaný záznam vyslechnutých rozhovorů či improvizovaný proud vlastních myšlenek sbližují Zábranovy „svědecké“ prózy s díly Bohumila Hrabala, Jiřího Koláře, Josefa Škvoreckého či Josefa Jedličky. Svazek, který na základě ověření textových pramenů navazuje na ediční řešení předchozích vydání autorových básní a povídek z období po roce 1989, zpracovala pro Českou knižnici Adéla Petruželková. ––– Nikdy v životě jsem nehodlal žrát z jednoho koryta se sviněmi — nikdy jsem to nedělal a nebudu to dělat ani teď, ani kdybych věděl, že do roka a do dne umřu…— Jan Zábrana, 1974 (knihydobrovsky.cz)

Dvojice Bondyho původně samostatných prací, které však byly napsány v časové následnosti, v letech 1982 a 1983, vyšly samostatně několikrát v samizdatu a obě pak ještě v 80. letech i tiskem na stránkách Tigridova exilového časopisu Svědectví. Próza Nový věk patří do řady Bondyho kvazihistorických novel a povídek, společně např. s Mníškem (1975), Gottschalkem (1988), Hattonem (1991) či Severinem (1995): na půdorysu faktografie o židovské šabatiánské herezi ze 17. století rozehrává autor jedno ze svých podobenství o (ne)možnosti společenské změny, o naději a o víře. Nepovídka je poměrně rozsáhlý prozaický text, v němž se velmi zábavně mísí prvky science-fiction, antiutopie a filosofického traktátu; konkrétní, ale i poněkud autokarikaturní podobu zde získává Bondyho filosofický postulát vytvoření "artificiálních bytostí" budoucnosti. Obě dvě prózy vycházejí knižně podruhé, ale poprvé v textově revidované podobě, která je výsledkem editorovy práce se všemi dosavadními, tedy i samizdatovými vydáními a rovněž s rukopisy. (knihydobrovsky.cz)

Egona Bondyho netřeba představovat: guru několika generací nonkonformní mládeže, světec českého undergroundu, svérázný filozof, pozoruhodný prozaik a především - vynikající básník. Projekt Bondyho sebraných básnických spisů si klade za cíl představit poprvé v úplnosti jeho básnickou tvorbu, včetně nově objevených či rekonstruovaných textových materiálů. Proponované tři svazky nepřinesou "pouze" Bondyho vlastní texty, nýbrž i ediční aparát; naše edice se tak svými parametry v mnohém přibližuje kritickému vydání. Zárukou kvalitního edičního zpracování je Martin Machovec, přední český editor, literární historik, znalec Bondyho díla a kronikář českého undergroundu. Třetí svazek přinese Básně z let 1976-1994, včetně mnoha nalezených či zrekonstruovaných textů. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky. (knihydobrovsky.cz)

Egona Bondyho netřeba představovat: guru několika generací nonkonformní mládeže, světec českého undergroundu, svérázný filozof, pozoruhodný prozaik a především - vynikající básník. Projekt Bondyho sebraných básnických spisů si klade za cíl představit poprvé v úplnosti jeho básnickou tvorbu, včetně nově objevených či rekonstruovaných textových materiálů. Proponované tři svazky nepřinesou "pouze" Bondyho vlastní texty, nýbrž i ediční aparát; naše edice se tak svými parametry v mnohém přibližuje kritickému vydání.Zárukou kvalitního edičního zpracování je Martin Machovec, přední český editor, literární historik, znalec Bondyho díla a kronikář českého undergroundu. Druhý svazek přináší texty z let 1962-1975. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky. (knihydobrovsky.cz)

Doposud tiskem nepublikovaná trilogie z roku 1979. Tři prozaické miniatury neboli "tři povídky na totéž téma" paralelně přinášejí tři obdobná myšlenková poselství. Příběh z ruské revoluce 1917, příběh z chartistického, undergroundového prostředí v Československu 70. let a utopie vsazená do "minulostní budoucnosti" vybavená reáliemi maurské Córdoby sjednocuje motiv hledání naděje, snahy žít v nelidských podmínkách, nepropadnout zoufalství, jakkoli vnější okolnosti k němu bezpochyby vedou. V samizdatových vydáních vycházela tato trilogie původně "bez názvu", posléze však autor zvolil její definitivní titul podle posledních dvou slov třetího z příběhů, v nichž je možno, ale není též nutno spatřovat jisté ironické předznamenání obsahu díla. Ediční příprava Martin Machovec. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Tonoucího z vltavské tragédie května 1898 – výbuchu parníku František Josef I. – vyloví náhodný vorař z Kampy. Zachráněný se sblíží s vorařovou ženou, které se za čas narodí chlapec, jemuž alimenty otce, zámožného měšťana, později pomohou k výlučnému postavení mezi vrstevníky. Už mu však není dáno si ho udržet a osud mu předepíše roli jinou – roli příživníka, s níž je nucen se vyrovnat. Díky ní se také zabydluje v tehdejším pražském polosvětě, představovaném řadou nevěstinců a nočních lokálů, prodávajícími se novickami, vyhnanými sem na chodník neutěšenými sociálními poměry, protřelými prostitutkami a jejich pasáky, mazanými kuplířkami, hotelovými pikolíky, šantánovými zpěvačkami. Kischův první (a zároveň i poslední) román dnes nejen evokuje atmosféru, kterou čtenáři nejspíš znají ze známých kriminálních příběhů s radou Vacátkem. (knihydobrovsky.cz)

Juliiny otázky (1970). Na jejich problematiku pak přímo navazuje tzv. Doslov (1988). Různé aspekty úvodního eseje rozvíjí pak Pár stránek (1974), Páté pojednání o ontologii (1975), Markétě Machovcové (1979), Úvaha o eschatologii (1979), Nesubstanční ateismus a nesubstanční teismus (1981). Dopis příteli (1983), Odpověď doktoru teologie (1984), Výhledy (1986), Další bod (1990), Ontologie beze všech určení (1991). (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Zbavte se předsudků a úzkoprsosti a naučte se ty nejlechtivější lidové básničky, říkadla a písničky, které se vám budou ve společnosti hodit Veršované texty v této knize jsou nejen pozoruhodnou ukázkou tvůrčího ducha a vynalézavosti obyčejných lidí, ale i výrazem jejich silného erotického náboje. Známé balady v novém hanbatém kabátě, rýmovačky drsné i jemnější, žerty vkusné i ostřejší doprovodil svými ilustracemi populární kreslíř a humorista Petr Urban. Sice se u nich možná budete červenat, ale zaručeně se pobavíte! (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Komentovaná kniha překladů obou Langerových básnických knih, Pijutim ve-širej jedidot (Básně a písně přátelství) a Meat cori (Trocha balzámu). Básně vycházejí oboujazyčně, hebrejsky i česky. Vynikají precizní znalostí hebrejštiny (Langer je patrně posledním pražským autorem píšícím hebrejsky) a múzičností (čeština překladů je poetická a zdařile napodobuje obraznost originálu). Čtenářům se tak dostává do ruky knížka, kterou mohou číst jako dobrou poezii, jako informaci o autorovi, jeho osudech a díle, ale také jako kulturní studii. (knihydobrovsky.cz)

eBook: První Čech, který spatřil pyramidy a výbuch Etny Reprezentativní výběr z poezie a dochované korespondence Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic v chronologicko-tematickém uspořádání vybízí k exkurzi do Evropy doznívajícího středověku a nastupujícího humanismu, do doby zámořských objevů, technologických inovací a vynálezů, ale také náboženských konfliktů, morových epidemií a turecké hrozby. Díky unikátnímu prozaickému překladu Marty Vaculínové promlouvá Hasištejnský k dnešnímu čtenáři zcela srozumitelně a přirozeně. S charakteristicky kritickým nadhledem mu nabízí spontánní vhled jak do veřejných roztržek a politických intrik na dvoře Vladislava Jagellonského, tak do soukromí vzdělaného šlechtice, horlivého katolíka, který si v životě kladl vysoké cíle, skládal milostnou i duchovní lyriku a miloval knihy. Pro čtenáře, kteří se s dobovými reáliemi či antickou mytologií setkávají poprvé, připravila Marta Vaculínová praktické vysvětlivky, znalce zase potěší možností porovnat latinský originál nebo starší, časoměrný či přízvučný překlad, všem je určen její doprovodný komentář, v němž přibližuje Bohuslavovu osobnost, tvorbu a vymezuje jeho místo v dějinách literatury. (knihydobrovsky.cz)

Próza Severin (1995) patří vzhledem ke své mozaikovité kompozici ke čtenářsky nejnáročnějším Bondyho prozaických textům. Dílo je vystaveno na základě hagiografické, latinsky psané zprávy z pera mnicha Eugippa, Vita Sancti Severini, z počátku šestého století. Jde o biografický příběh z dob úpadku a zániku Římské říše, odehrávající se v provincii Noriku, tj. v dnešním rakouském Podunají. Do této víceméně historicky věrně vylíčené situace oplývající četnými historicky doložitelnými reáliemi pátého století jsou zamontovány jednak úryvky autorova překladu z autentického Eugippova textu, jednak fiktivní, resp. apokryfní dopisy sv. Severina jeho zemřelé životní družce. Jednu z kapitol tvoří ještě tři dějové digrese, z nichž dvě přibližují jiné dvě osobnosti rovněž z pátého století: sv. Sidonia Apollinaris z Auvergne a biskupa Hydatia ze španělské Galicie, třetí pak, jejímž rámcem je jakoby mystické zření sv. Sidonia, nás přivádí do světa počítačových hackerů přelomu dvacátého a jednadvacátého století. Jde o druhé knižní vydání, které je výsledkem důkladné textové revize a je prosto mimořádně velkého kvanta chyb, jimiž bylo znehodnoceno první vydání z r. 1996. (patro.cz)

Dvoudílná próza Bezejmenná (1986) je podobně jako Sklepní práce (1973) a Leden na vsi (1977) textovou koláží, v níž převažují pasáže deníkového záznamu, konkrétní osobní zpovědi, záznamy o životě přátel z undergroundu a disentu, polemiky, případně politické a filosofické úvahy. Na rozdíl od těchto knih je však Bezejmenná také dilogií skládající se ze dvou textů vskutku naprosto nesourodných: první, rozsáhlejší část je onou typicky bondyovskou směsicí textů nejrůznějších, byť vesměs velmi konkrétních, osobních a dobových témat, druhá je jakýmsi „postmortálním“, chmurným epilogem k antiutopii Invalidní sourozenci (1974). Svými silně kritickými poznámkami zejména na adresu Charty 77 a jejího „stínového establishmentu“ vzbudil Bondy, poté co samizdatově vyšel první díl této prózy, značnou nelibost hlavně redaktorů tehdejší Revolver Revue, na jejíchž stránkách pak byla publikována řada ostrých kritik. (patro.cz)

Kniha představuje v češtině nejmodernější systematické zpracování dějin indické filosofie od jejich počátků až po období novověku. Přes svou nespornou erudovanost je psána přístupně a čtivým jazykem. Oproti původnímu vydání je doplněna současnou odbornou literaturou a bohatým poznámkovým aparátem, který vychází ze stavu současného indologického bádání. V této podobě vychází kniha poprvé. K vydání připravili, doprovodné studie napsali a poznámkami opatřili Petr Kužel a Jiří Holba. (knihydobrovsky.cz)

Próza Gottschalk (1988), která tvorí spolu s pripojenými prózami Kratés a Jao Li volnou historicko-alegorickou trilogii, byla posledním beletristickým textem, který Bondy vydal samizdatove, zatímco "román v dopisech“ s prvky "road novel“ Hatto byl již napsán a vydán až po roce 1989. Obe titulní prózy jsou situovány do "temného stredoveku“, do doby beznadeje, nejistoty. Jejich protagonisty jsou duchovní bytosti, které se snaží na vlastní pest celit svetu, prchají z nej a opet se do nej vracejí. Autor v techto textech – a rovnež v Kratétovi a Jao Lim, které se odehrávají v antickém Recku a ve staroveké Cíne – využívá historických reálií, ale v jádre jsou tyto prózy alegorickými podobami doby, kdy byly napsány, tedy prelomu 80. a 90. let XX. století. Zároven jsou i kryptickými autoportréty, tak jako vetšina Bondyho prozaických prací. Všechny v tomto svazku obsažené prózy vycházejí knižne podruhé, ale poprvé spolecne a v textove revidované podobe, která je výsledkem editorovy práce s rukopisy a dosavadními, tedy i samizdatovými vydáními. (patro.cz)

Sklepní práce (1973) je úplně první z řady Bondyho próz ze 70. a 80. let a společně s Lednem na vsi (1977) a s Bezejmennou (1986) tvoří soubor Bondyho autokonfesních textů. Jde o asambláž stylizovaných deníkových záznamů, filosofických či politických úvah, „hospodských vypravování“, fiktivních příběhů i záznamů snů – vše v konkrétním časovém rámci zimy 1972–73 s „dějem“ převážně na „jevišti“ pražské Malé Strany a Hradčan. Kniha je rovněž výpovědí o beznaději a depresi na počátku éry československé „normalizace“, o stoupající míře kolaborantství a čecháčkovského přikrčenectví, přičemž se autor vyznává i ze ztráty víry ve skutečnou socialistickou revoluci, v maoismus, v možnost boje proti sovětské moci, která jeho zemi okupuje a ovládá. Ve svých filosofických meditacích se tu Bondy častěji zabývá náboženstvím a Bohem a vyrukuje se svou vlastní verzí teismu, ovšem naprosto necírkevního, netradičního. Jde již o třetí knižní vydání, pro něž byl však text revidován a opraven podle původního autorského strojopisu. (patro.cz)

Rukopis, resp. autorské korektury této vůbec poslední Bondyho prózy (1997), byly po dvacet let považovány za ztracené či zničené, takže teprve poté, co byly v r. 2018 tyto textové podklady náhodně nalezeny a posléze uceleny, bylo možno uvažovat o vydání tohoto díla. Jde o jeden z řady Bondyho "filosofických životopisů", jimiž jsou evokovány životní osudy význačných starověkých či středověkých myslitelů a jejich názory jsou konfrontovány s dneškem a s autorovými vlastními filosofickými reflexemi. V této próze, již možno považovat v jistém smyslu za Bondyho "poslední slovo", za jeho myšlenkovou závěť, jde o příběh pololegendárního čínského filosofa Lao-c', zakladatele filosofické koncepce taoismu. V příběhu sledujeme odchod "Dlouhého ucha", jemuž je Lao-c' předobrazem, pryč od civilizace, nejprve do polobarbarských pohraničních končin a pak ještě dále až do horské divočiny, kde konečně nachází samotu, klid a smrt. Příběh je zpestřen mnoha staročínskými reáliemi, s nimiž byl autor dobře obeznámen, neboť právě poslední léta svého života se více než kdy předtím zabýval čínskou kulturou, filosofií a zejména taoismem. - Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR. (patro.cz)

Dve novely básnika a filozofa žijúceho od polovice 90. tych rokov v Bratislave. V novele Epizóda Egon Bondy popisuje fiktívne stretnutie F. X. Messerschmidta s rabi Meierom. Na potulkách bratislavskými ulicami a dnes už zbúraným Podhradím objavuje genius loci a ducha starej Bratislavy, ktorý žije už iba v imaginácii a spomienkach autora. (patro.cz)

eBook: Jedná se o vícejazyčnou publikaci. Kniha přibližuje tvůrčí vztah mezi skladatelem Bohuslavem Martinů a básníkem Miloslavem Burešem. Objasňuje jejich spolupráci ve druhé polovině 50. let, vznik kantát Otvírání studánek, Romance z Pampelišek, Legenda z dýmu bramborové nati a Mikeš z hor, ale také jejich nerealizované plány. Přináší nový pohled na dobový kontext. Publikace vychází v česko-anglické zrcadlové edici. The book describes the creative relationship between the composer Bohuslav Martinů and the poet Miloslav Bureš. It explains their cooperation in the second half of the 1950s, the creation of the cantatas Opening of the Springs, Romance of Dandelions, Legend of the Smoke of potato nati and Mikeš of the Mountains, but also their unrealized plans. It brings a new perspective on the context of the period. The publication is published in a Czech-English mirror edition. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Miloš Bondy začíná své vzpomínky popisem transportu do Terezína spolu se svými rodiči. Tehdy mu bylo 16 let. V Terezíně byli internováni několik měsíců, podmínky zdejšího života byly sice velice stísněné a těžké, ale proti jiným táborům méně vražedné. Na počátku února 1943 však byla celá rodina transportována na východ, do vyhlazovacího tábora Osvětimi-Březinky. Zde začíná stěžejní část vzpomínek Miloše Bondyho – od úvodní selekce na rampě, kde byla maminka zařazena mezi ženy jdoucí do plynové komory, přes pobyt s tatínkem v úvodní „karanténě“ po zvykání si na nelidské a vražedné podmínky života v táboře. Po konci „karantény“ a smrti tatínka se Miloš Bondy dostává do hlavního tábora Osvětim I. Zde velmi živým způsobem popisuje otrocké práce, které musel vykonávat, mučení od kápů a jejich úlohu v systému koncentračního tábora, vztahy mezi vězni různých národností (Poláky, Rusy, Ukrajinci, Francouzi, Nizozemci a Židy) a pobyt na „ošetřovně“. Přežil tam s velkým štěstím několik selekcí do plynu a zrůdné lékařské pokusy. Po několika měsících byl s dalšími Židy přeložen zpět do Osvětimi-Březinky. Zde byl zařazen do „úklidového komanda“, které odklízelo a třídilo věci, jež na rampě zůstaly po příjezdu každého nového transportu a kde se věci příchozích a většinou zavražděných dále třídily a skladovaly. Členové komanda zde pracovali po několik měsíců, poté byli obvykle zavražděni v plynových komorách a nahrazeni novými vězni. Díky potravinám ze zavazadel se mu podařilo přežít další měsíce a získat tak fyzickou sílu pro poslední etapu svého věznění. V zimě na přelomu let 1944 a 1945 s blížící se frontou a Rudou armádou začala SS Osvětim postupně vyklízet. Miloš Bondy byl nejprve transportován do Sachsenhausenu, odtud pak do pracovního tábora Ohrdruf, pobočného tábora KT Buchenwald. V Ohrdrufu vězni pracovali v otřesných podmínkách při budování tunelu ve zdejším skalním masivu. Část pobytu naštěstí přežil v táborové kuchyni, nakonec však otrocké práci při budování štol neunikl. Brzy byl na konci sil, nadto se teror SS s blížící se nevyhnutelnou válečnou porážkou zvyšoval. Před postupem Rudé armády se příslušníci SS snažili dostat více na západ, blíže Američanům. Mnoho vysílených vězňů bylo na vyčerpávajícím pochodu bez jídla a odpočinku zastřeleno. Miloš Bondy se octl začátkem dubna 1945 v Buchenwaldu. Těsně před koncem války byl odtud hnán jedním z takzvaných pochodů smrti přes Výmar do Eisenachu, kde se dočkal osvobození Američany, pomoci UNRRA i cesty zpět do své vlasti. Kromě této hlavní dějové linky autor vyprávění prokládá vzpomínkami na členy své širší rodiny a popisuje prostředí, ve kterém vyrůstal – židovskou měšťanskou rodinu z pražských Vinohrad. Vzpomínky Co odvál dým jsou tak nejen poutavým vyprávěním o životě člověka, kterého nezlomily ani ty nejkrutější podmínky, ale především mimořádně cenným osobním svědectvím o tom, čemu byly oběti holokaustu vystaveny. Jejich autor zachytil mnoho konkrétních detailů fungování táborové mašinerie, příběhy některých svých spoluvězňů i táborovou hierarchii. Vše podává velmi živě a místy i s nečekaným humorem. Miloš Bondy pochází z pražské židovské rodiny obchodního cestujícího. Narodil se v roce 1924 a s rodiči Bohumilem a Kamilou Bondyovými a sestrou Věrou žili na Královských Vinohradech. V Praze studoval gymnázium. Za protektorátu dopadla na jeho rodinu perzekuce židovských obyvatel v rámci norimberských zákonů a posléze „konečného řešení židovské otázky“. V srpnu 1942 byl spolu s rodiči internován v ghettu Terezín, na začátku února 1943 byli transportováni do Osvětimi-Březinky, kde oba jeho rodiče zahynuli. Miloš Bondy věznění v Osvětimi a dalších táborech (Sachsenhausen, Ohrdruf a Buchenwald) přežil, po pochodu smrti se dočkal osvobození v německém Eisenachu. Po válce se vrátil do Prahy, kde dokončil gymnázium a vystudoval medicínu na Karlově univerzitě. Pracoval jako lékař v různých nemocnicích a nakonec až do roku 1968 působil na ministerstvu zdravotnictví. Hned po ruské okupaci emigroval s manželkou do Švýcarska, kde pracoval ve farmaceutickém průmyslu. Prahu s manželkou pravidelně každý rok navštěvují. (knihydobrovsky.cz)