Filosofie a věda - pavel hobza

Věda se dnes stala nedílnou součástí našeho světa i našich životů. Tato mimořádná role vědy však nebyla dosud uspokojivě reflektována; pokud filosofie vědu vůbec brala v potaz, buď ji kritizovala (např. fenomenologie), anebo se její pomocí jen snažila řešit tradiční epistemologické či ontologické problémy (např. naturalismus). Jestliže však filosofie není schopna vědu přiměřeně reflektovat, ukazuje tím jen vlastní omezenost a neužitečnost. Filosofie je však nezastupitelná. Formuje naše myšlení: vytváří myšlenková schémata, jejichž prostřednictvím rozumíme světu i sobě samým. Dosavadní neschopnost filosofie porozumět vědě souvisela především s tím, že vědu (skutečnost i člověka) reflektovala pouze na základě tradičních pojmů a kategorií, které byly ovšem kdysi vytvořeny pro popis zcela jiných podmínek, než v jakých se lidstvo nachází dnes. Tato kniha je pokusem o vytvoření či nalezení takových schémat a pojmů, které by umožnily adekvátnější pochopení situace, v níž se dnešní lidstvo nachází a v níž věda hraje klíčovou roli. První část knihy představuje historickou analýzu vztahu filosofie a vědy, z níž vyplývá, že filosofie je naším sebeporozuměním. Analýza druhé části ukazuje, že věda je skutečnost (přinejmenším z praktického hlediska našeho jednání nelze dnes totiž vědu od skutečnosti odlišit). (knihydobrovsky.cz)

Věda se dnes stala nedílnou součástí našeho světa i našich životů. Tato mimořádná role vědy však nebyla dosud uspokojivě reflektována; pokud filosofie vědu vůbec brala v potaz, buď ji kritizovala (např. fenomenologie), anebo se její pomocí jen snažila řešit tradiční epistemologické či ontologické problémy (např. naturalismus). Jestliže však filosofie není schopna vědu přiměřeně reflektovat, ukazuje tím jen vlastní omezenost a neužitečnost. Filosofie je však nezastupitelná. Formuje naše myšlení: vytváří myšlenková schémata, jejichž prostřednictvím rozumíme světu i sobě samým. Dosavadní neschopnost filosofie porozumět vědě souvisela především s tím, že vědu (skutečnost i člověka) reflektovala pouze na základě tradičních pojmů a kategorií, které byly ovšem kdysi vytvořeny pro popis zcela jiných podmínek, než v jakých se lidstvo nachází dnes. Tato kniha je pokusem o vytvoření či nalezení takových schémat a pojmů, které by umožnily adekvátnější pochopení situace, v níž se dnešní lidstvo nachází a v níž věda hraje klíčovou roli. První část knihy představuje historickou analýzu vztahu filosofie a vědy, z níž vyplývá, že filosofie je naším sebeporozuměním. Analýza druhé části ukazuje, že věda je skutečnost (přinejmenším z praktického hlediska našeho jednání nelze dnes totiž vědu od skutečnosti odlišit). (patro.cz)

René Descartes (1596-1650) je zakladatelem novověké filosofie a jeden z nevlivnějších filosofických a vědeckých autorů. Jeho bádání vděčíme za zásadní vhledy do podstaty lidského ducha a jeho odlišnosti od fyzikálního světa, do podstaty matematické struktury přírody či za základní myšlenky týkající se neeukleidovské geometrie. Descartes je elegantní, ale zároveň též nesnadno pochopitelný filosofický autor. Tento úvod nejen představuje nejdůležitější Descartovy poznatky a teorie, nýbrž ukazuje také filosofické intence určující Descartovo dílo jako celek od jeho raných, za jeho života nikdy nepublikovaných spisů až po jeho poslední díla. A konečně probírá zajímavá a důležitá témata: co znamenal pro Descarta Bůh, co Descarta zajímalo na lidské duši, co byla jeho "etika" a co byly základní rysy jeho filosofie přírody. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Pavel Hobza, 256 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Věda se dnes stala nedílnou součástí našeho světa i našich životů. Tato mimořádná role vědy však nebyla dosud uspokojivě reflektována; pokud filosofie vědu vůbec brala v potaz, buď ji kritizovala (např. fenomenologie), anebo se její pomocí jen snažila řešit tradiční epistemologické či ontologické problémy (např. naturalismus). Jestliže však filosofie není schopna vědu přiměřeně reflektovat, ukazuje tím jen vlastní omezenost a neužitečnost. Filosofie je však nezastupitelná. Formuje naše myšlení: vytváří myšlenková schémata, jejichž prostřednictvím rozumíme světu i sobě samým. Dosavadní neschopnost filosofie porozumět vědě souvisela především s tím, že vědu (skutečnost i člověka) reflektovala pouze na základě tradičních pojmů a kategorií, které byly ovšem kdysi vytvořeny pro popis zcela jiných podmínek, než v jakých se lidstvo nachází dnes. Tato kniha je pokusem o vytvoření či nalezení... (alza.cz)

Vše, co se nám dochovalo od tří mílétských myslitelů (Thaléta, Anaximandra a Anaximena), jsou pouhá nepřímá svědectví, která pocházejí především ze dvou zdrojů: od Aristotela a jeho žáka Theofrasta. Kvůli nedostatku jiných zpráv jsou dochované informace většinou považovány za věrohodné. Pavel Hobza je naproti tomu přesvědčen, že jsou často značně zkreslené a že míru jejich zkreslení lze posoudit na základě důkladné analýzy aristotelské filosofie. Při interpretaci mílétského myšlení si podle Hobzy musíme vždy klást otázku, zda údajná mílétská terminologie není ve skutečnosti spíš aristotelskou interpretací. Oproti jiným studiím o Míléťanech tkví hlavní přednost Hobzovy knihy v tom, že se nejprve důkladně vyrovnává s Aristotelovou filosofií a teprve následně přistupuje ke zkoumání dochovaných informací o Míléťanech. Potvrzuje se, že hledání pralátky (jež se dříve považovalo za hlavní rys mílétského myšlení) je pouze aristotelskou konstrukcí. Navíc se ukazuje, a že Anaximandros neznal pojem Neomezena (to apeiron) a Anaximenův pojem aér neoznačoval primárně průhledný atmosférický vzduch, ale spíš vlhkou mlhu, z níž vznikl svět. Za hlavní filosofický přínos Míléťanů tak Hobza považuje především vytvoření obdivuhodných kosmogonicko-kosmologických modelů, jež poprvé v dějinách umožnily vysvětlit fungování světa přirozeným způsobem, tj. bez zásahů bohů. (patro.cz)

Vše, co se nám dochovalo od tří mílétských myslitelů (Thaléta, Anaximandra a Anaximena), jsou pouhá nepřímá svědectví, která pocházejí především ze dvou zdrojů: od Aristotela a jeho žáka Theofrasta. Kvůli nedostatku jiných zpráv jsou dochované informace většinou považovány za věrohodné. Pavel Hobza je naproti tomu přesvědčen, že jsou často značně zkreslené a že míru jejich zkreslení lze posoudit na základě důkladné analýzy aristotelské filosofie. Při interpretaci mílétského myšlení si podle Hobzy musíme vždy klást otázku, zda údajná mílétská terminologie není ve skutečnosti spíš aristotelskou interpretací. Oproti jiným studiím o Míléťanech tkví hlavní přednost Hobzovy knihy v tom, že se nejprve důkladně vyrovnává s Aristotelovou filosofií a teprve následně přistupuje ke zkoumání dochovaných informací o Míléťanech. Potvrzuje se, že hledání pralátky (jež se dříve považovalo za hlavní rys mílétského myšlení) je pouze aristotelskou konstrukcí. Navíc se ukazuje, a že Anaximandros neznal pojem Neomezena (to apeiron) a Anaximenův pojem aér neoznačoval primárně průhledný atmosférický vzduch, ale spíš vlhkou mlhu, z níž vznikl svět. Za hlavní filosofický přínos Míléťanů tak Hobza považuje především vytvoření obdivuhodných kosmogonicko-kosmologických modelů, jež poprvé v dějinách umožnily vysvětlit fungování světa přirozeným způsobem, tj. bez zásahů bohů. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 - autor Martin Weis, čte Martin Weis O vztahu církve a vědy v průběhu věků hovoří církevní historikPřínos křesťanství a církve pro lidstvo v běhu dějin bývá hodnocen různě. Církev někdy bývá označována jako tmářská, na druhou stranu ale můžeme nalézt tvrzení, která ji chválí za její přínos pro kulturu a vzdělanost lidstva. Píše se o tom, že na křesťanských základech stojí celá evropská civilizace. Jak si ale máme vyložit například zničení známé alexandrijské knihovny davem zfanatizovaných křesťanů? O vztahu církve a vědy v průběhu věků hovoří církevní historik, teolog Martin Weis. (alza.cz)

Předkládaná kniha se snaží odpovědět na otázku, co je to filosofie (i když to může znít překvapivě, jedná se o jeden z nejhůře uchopitelných filosofických problémů, neboť víceméně každý filosof chápe filosofii jinak než ostatní). Zároveň s tím však probíhá mnohem zásadnější zkoumání týkající se toho, kdo jsme a jaké je naše místo v dnešním vědecko-technickém světě. Nejedná se ovšem o dvě oddělená zkoumání, neboť odpovídat na otázku, co to je filosofie, neznamená vposled nic jiného než objasňovat, kdo jsem (jakožto ti, kteří filosofují). I proto je filosofie spíš praktickým postojem než teoretickou disciplínou či vědou. Jak se ukazuje, filosofie je primárně porozuměním lidské situaci, přičemž lze rozlišit tři základní typy lidské situace (jedná se vlastně o tři základní modality lidské existence): archaický, evropský a dnešní vědecko-technický typ. Zatímco archaický typ lidské situace je charakterizován nejistotou a labilitou lidského postavení, evropský typ se zakládá na imateriálnu, které vytvořil Platón a které jako něco absolutního umožnilo překonat archaickou nejistotu. Dnešní typ lidské situace je zase utvářen vědou a technikou, které jsou tak nejenom důležitou součástí našeho sebe-porozumění, ale rovněž bytí. Pochopit roli a povahu vědy a techniky se proto jeví jako klíčový úkol současné filosofie. (knihydobrovsky.cz)

Kniha pamětí mikrobiologa Jána Vilčeka určitě zaujme i čtenáře, kteří zrovna nebádají v laboratoři nad nějakým novým lékem. Předkládá životní příběh zajímavý, dobrodružný, plný zvratů. Jako dítě židovských rodičů byl v ohrožení života v době slovenského státu, s pomocí rodičů však přečkal toto těžké období bez úhony. Při studiu na lékařské fakultě bratislavské univerzity se začal zajímat o výzkumné programy a to určilo jeho další cestu. Nejdříve do Virologického ústavu v Bratislavě a odtud dále do světa. Jeho vědecká kariéra se naplno rozvinula ve Spojených státech amerických, když ho jako československého emigranta bez peněz zaměstnala Newyorská univerzita. Tam – ve vlastní laboratoři – se vydal na dobrodružnou cestu objevování, na jejímž konci stál nový lék s názvem Remicade. Číst o procesu objevování léku, o peripetiích, kdy se prochází slepými uličkami a začíná se stále znovu, je jako číst detektivní román. A čtenář začne chápat, proč vědci tráví celé hodiny dlouho do noci ve svých laboratořích, když se zdá, že objev je na dosah. S knihou pamětí Jána Vilčeka se může čtenář na tu zajímavou a tajuplnou cestu vydat. Ján Vilček nezůstal Newyorské univerzitě nic dlužen. Věnoval jí část svých příjmů z licence a prodeje léku. A nejen to. Založil nadaci, rovněž financovanou z příjmů licence, a ta podporuje jednak mladé vědce, jednak i mladé umělce. Snaží se vyzdvihnout přínos vědců a umělců, kteří se do Spojených států přistěhovali. Je asi málo lidí na světě, kteří mnohem větší část svých příjmů rozdali, než si nechali pro sebe. Ján Vilček prožil smysluplný a bohatý život, naplněný hlavně láskou k vědě, umění a samozřejmě k lidem. (patro.cz)

Ján Vilček sa narodil na Slovensku ako dieťa židovských rodičov v dobe, keď boli židia v celej Európe prenasledovaní. Študoval medicínu a zameral sa na virológiu a imunológiu v čase, keď tieto oblasti ešte neboli preskúmané. Ako dvadsaťročný publikoval článok v prestížnom časopise Nature a usporiadal prvú medzinárodnú konferenciu o interferóne. V roku 1965 s manželkou Maricou opustil komunistické Československo a bez akýchkoľvek finančných prostriedkov sa dostal do USA. Tu získal miesto na NYU School of Medicine, kde čoskoro ako priekopník objavil významné možnosti terapeutickej aplikácie interferónu. Jeho výskum v oblasti TNF (tumor necrosis factor) ho priviedol k objaveniu nových génov a proteínov a naznačil ďalšie možnosti nových spôsobov liečby širokej škály antiimunných a zápalových chorôb. Časom Dr. Vilček získal bohatstvo, o ktoré nikdy neusiloval, ale ktoré ho priviedlo k filantropii. Kniha Láska a Veda nám názorne ukazuje, ako sa pokrok vo vede niekedy rodí z veľkých sklamaní a ako sa výdobytky v oblasti medicíny dosahujú tímovou prácou, kde sa nové myšlienky zdieľajú, kde priateľstvo a láska niekedy zavážia najviac a kde šťastné náhody môžu byť rovnako dôležité ako vôľa uspieť. (patro.cz)

Harry Potter přinesl myšlenku magie a čarodějnictví do každodenní reality více než kterákoli jiná kniha v historii. Magie je často vnímána jako nadpřirozená síla. Dokáže zaujmout a potěšit publikum kvůli své zdánlivé schopnosti vzdorovat fyzice a logice. Ale přemýšleli jste někdy nad tím, zda má věda nějaké vysvětlení pro tyto fantastické výkony? Kniha Harry Potter a věda zkoumá vědecké principy oblíbených postav, kouzel, předmětů a scén ze světa tohoto literárního hrdiny. Nabízí vědecká fakta a analýzu pro jeho podporu. Mimo jiné se ptá na otázky jako jsou: Spatříme někdy neviditelný plášť? Jak nebezpečná jsou létající košťata? Dokáží vědci někdy provést kouzlo Wingardium Leviosa? Je možné seslat na někoho mdloby? a mnoho dalších (patro.cz)

Audiokniha:,Přínos křesťanství a církve pro lidstvo v běhu dějin bývá hodnocen různě. Církev někdy bývá označována jako tmářská, na druhou stranu ale můžeme nalézt tvrzení, která ji chválí za její přínos pro kulturu a vzdělanost lidstva. Píše se o tom, že na křesťanských základech stojí celá evropská civilizace. Jak si ale máme vyložit například zničení známé alexandrijské knihovny davem zfanatizovaných křesťanů? O vztahu církve a vědy v průběhu věků hovoří církevní historik, teolog Martin Weis. (knihydobrovsky.cz)

Kniha pamětí mikrobiologa Jána Vilčeka určitě zaujme i čtenáře, kteří zrovna nebádají v laboratoři nad nějakým novým lékem. Předkládá životní příběh zajímavý, dobrodružný, plný zvratů. Jako dítě židovských rodičů byl v ohrožení života v době slovenského státu, s pomocí rodičů však přečkal toto těžké období bez úhony. Při studiu na lékařské fakultě bratislavské univerzity se začal zajímat o výzkumné programy a to určilo jeho další cestu. Nejdříve do Virologického ústavu v Bratislavě a odtud dále do světa. Jeho vědecká kariéra se naplno rozvinula ve Spojených státech amerických, když ho jako československého emigranta bez peněz zaměstnala Newyorská univerzita. Tam – ve vlastní laboratoři – se vydal na dobrodružnou cestu objevování, na jejímž konci stál nový lék s názvem Remicade. Číst o procesu objevování léku, o peripetiích, kdy se prochází slepými uličkami a začíná se stále znovu, je jako číst detektivní román. A čtenář začne chápat, proč vědci tráví celé hodiny dlouho do noci ve svých laboratořích, když se zdá, že objev je na dosah. S knihou pamětí Jána Vilčeka se může čtenář na tu zajímavou a tajuplnou cestu vydat.Ján Vilček nezůstal Newyorské univerzitě nic dlužen. Věnoval jí část svých příjmů z licence a prodeje léku. A nejen to. Založil nadaci, rovněž financovanou z příjmů licence, a ta podporuje jednak mladé vědce, jednak i mladé umělce. Snaží se vyzdvihnout přínos vědců a umělců, kteří se do Spojených států přistěhovali. Je asi málo lidí na světě, kteří mnohem větší část svých příjmů rozdali, než si nechali pro sebe. Ján Vilček prožil smysluplný a bohatý život, naplněný hlavně láskou k vědě, umění a samozřejmě k lidem. (knihydobrovsky.cz)

Předkládaná kniha se snaží odpovědět na otázku, co je to filosofie (i když to může znít překvapivě, jedná se o jeden z nejhůře uchopitelných filosofických problémů, neboť víceméně každý filosof chápe filosofii jinak než ostatní). Zároveň s tím však probíhá mnohem zásadnější zkoumání týkající se toho, kdo jsme a jaké je naše místo v dnešním vědecko-technickém světě. Nejedná se ovšem o dvě oddělená zkoumání, neboť odpovídat na otázku, co to je filosofie, neznamená vposled nic jiného než objasňovat, kdo jsem (jakožto ti, kteří filosofují). I proto je filosofie spíš praktickým postojem než teoretickou disciplínou či vědou. Jak se ukazuje, filosofie je primárně porozuměním lidské situaci, přičemž lze rozlišit tři základní typy lidské situace (jedná se vlastně o tři základní modality lidské existence): archaický, evropský a dnešní vědecko-technický typ. Zatímco archaický typ lidské situace je charakterizován nejistotou a labilitou lidského postavení, evropský typ se zakládá na imateriálnu, které vytvořil Platón a které jako něco absolutního umožnilo překonat archaickou nejistotu. Dnešní typ lidské situace je zase utvářen vědou a technikou, které jsou tak nejenom důležitou součástí našeho sebe-porozumění, ale rovněž bytí. Pochopit roli a povahu vědy a techniky se proto jeví jako klíčový úkol současné filosofie. (patro.cz)

Seriál Teorie velkého třesku s téměř třemi stovkami epizod a dvanácti sezonami vysílání je jedním z oblíbených amerických televizních seriálů. Přináší nový druh postav – vědecké nerdy. Ti vynikající v oboru své činnosti, ale nedaří se jim chápat a navazovat vztahy s většinou společnosti. Proto se pohybují ve skupince lidí sobě podobných. Kniha Teorie velkého třesku a věda využívá komediální scény ke zkoumání vědeckých témat v kapitolách jako jsou: Selhání vědeckých principů a Archimédés Valentýnské extempore: Zábavné vlajky Knedlíčkový paradox: Sheldon a Pán času Šmírování tajemného rande: Neobvyklé romantické návyky intelektuálů a mnoho dalších S lehkostí a nadhledem napsaná kniha inspirovaná televizním seriálem vám poskytne možnost pochopit vědu a její prostředí. Vždyť matematika, přírodní vědy, historie, odhalování záhad a všechno ostatní započalo velkým třeskem! Nadšencům pro vědu tedy patří budoucnost Země. (patro.cz)

Elektronická kniha - autor Michal Miovský, Ivo Čermák, Vladimír Chrz, kolektiv a, 368 stran Umění je kreativní aktivitou, k níž je jedinec puzen, činem, kterým je člověk obohacován. Monografie vám alespoň částečně zprostředkovává něco, co obvykle bývá při vnímání uměleckého díla skryto. Tematické spektrum knihy je však velice široké: na jednom konci začíná výtvarným dílem a psychologií, aby následně pokračovalo přes oblasti tvůrčího procesu, interpretaci díla, práci s filmovým materiálem až po básně. Celé dílo je výsledkem systematické práce několika výzkumných týmů v naší zemi a na Slovensku. Mezi několika pracovišti tak vznikla unikátní vazba prohlubovaná dnes již každoročním setkáváním na platformě česko-slovenské konference. (alza.cz)

eBook: Studie zkoumá úvahy významného německého filozofa Martina Heideggera týkající se moderní techniky, vědy a moci rovněž na základě dialogu s myšlením Ernsta Jüngera a Friedricha Nietzscheho. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Ján Vilček, 296 stran, slovensky, pevná bez přebalu lesklá Ján Vilček sa narodil na Slovensku ako dieťa židovských rodičov v dobe, keď boli židia v celej Európe prenasledovaní. Študoval medicínu a zameral sa na virológiu a imunológiu v čase, keď tieto oblasti ešte neboli preskúmané. Ako dvadsaťročný publikoval článok v prestížnom časopise Nature a usporiadal prvú medzinárodnú konferenciu o interferóne. V roku 1965 s manželkou Maricou opustil komunistické Československo a bez akýchkoľvek finančných prostriedkov sa dostal do USA. Tu získal miesto na NYU School of Medicine, kde čoskoro ako priekopník objavil významné možnosti terapeutickej aplikácie interferónu. Jeho výskum v oblasti TNF (tumor necrosis factor) ho priviedol k objaveniu nových génov a proteínov a naznačil ďalšie možnosti nových spôsobov liečby širokej škály antiimunných a zápalových chorôb. Časom Dr. Vilček získal bohatstvo, o ktoré nikdy neusiloval, ale ktoré ho priviedlo k... (alza.cz)

Sborník 14 příspěvků věnovaných problematice fenoménu vágnosti a diskutovaných na mezioborovém semináři, konaném v listopadu 2001 v Praze. Autoři příspěvků se zamýšlejí nad rolí, kterou vágnost hraje v běžném životě, umění, filosofii, lingvistice, psychologii, fyzice a biologii. (knihydobrovsky.cz)

Z lepšího nahlížení do budoucnosti by měl prospěch každý, ať už jde o nákup akcií, sestavování politických opatření, uvádění nového produktu na trh, nebo jen plánování jídelníčku na týden dopředu. Lidé však obecně předpovídají budoucnost velice špatně. Kniha Superprognózy od jednoho z nejuznávanějších sociologů na světě je průlomovým dílem pojednávajícím o návycích mysli, které vedou k nejlepším prognózám. Profesor Philip Tetlock dokázal, že dokonce i prognózy odborníků jsou jen o málo přesnější než náhodné odhady. Jeho studie však vedla k dalšímu důležitému zjištění: někteří lidé skutečně dokážou předpovídat budoucnost. V posledních deseti letech se Tetlock snažil zjistit, proč tomu tak je. Díky čemu jsou tak dobří? Můžeme se této schopnosti naučit? Tetlock a Gardner čerpají z desítek let výzkumu a z výsledků obrovského prognostického turnaje financovaného americkou vládou. Good Judgment Project zapojuje desítky tisíc obyčejných lidí, kteří se rozhodli předpovídat globální události. Překvapivě se ukázalo, že někteří z nich jsou velice dobří. Překonali referenční hodnoty, své konkurenty i prognostické trhy a zpravodajské analytiky mající přístup k utajeným informacím. Jsou to „superprognostici“. V této průlomové a čtivé knize autoři ukazují, co a jak se od této elitní skupiny můžeme učit. Superprognózy nabízejí první prokazatelně účinný způsob, jak zlepšit naši schopnost předpovídat budoucnost – a to v podnikání, finančnictví, politice, mezinárodních vztazích i každodenním životě. V knize se dozvíte: Co je pohled zpoza špičky nosu Jaký je rozdíl mezi liškami a ježky K čemu je dobré pochybování Proč prognostici potřebují zpětnou vazbu Jak se vyhnout vágním pojmům Že k dobrým prognózám nejsou zapotřebí supervýkonné počítače ani záhadné metody Kde udělali analytici ze CIA chybu ohledně zbraní hromadného ničení v Iráku Co pro superprognostiky znamená jejich tým Proč by dobří lídři měli být dobrými prognostiky O autorovi Philip E. Tetlock je profesor působící na Pensylvánské univerzitě (Annenberg School) a na Wharton School. Zaměřuje se na psychologii a politologii. Společně se svou manželkou Barbarou Mellersovou vede Good Judgment Project, dlouholetou studii předpovídání budoucnosti. Je také autorem knihy Expert Political Judgment a spoluatorem (společně s Aaronem Belkinem) knihy Counterfactual Thought Experiments in World Politics. (knihydobrovsky.cz)

Každá země má své typické společenské zvyky, moderně zvané reálie, s kterými její obyvatele žijí, a připadají jim samozřejmé. S těmi se návštěvník z ciziny seznámí obvykle brzy. Ve spodní hladině těchto reálií objevil autor knížky ještě zvláštní francouzské zvyky, které nazývá nedbalkami a které se před hostem vynoří až po delším pobytu, protože domácími nejsou vnímány, nebo jsou dokonce ukrývány. Kniha nekonvenčním způsobem popisuje reálie a nedbalky tří oblastí Francie, kam autor jezdil pracovat v laboratořích v rozmezí třiceti let. Severní území, obývané hlavně potomky Franků, návštěvníci znají nejlépe, tamní skryté reálie však jen málo. Polovina země, která leží jižně od řeky Loiry, je zcela svébytná a u nás skoro neznámá. Je totiž obývána potomky Středozemních národů, které tudy v historii prošly nebo se tam usadily a navzájem smísily. Tato vinorodá oblast je podle autora největším přírodním a kulturně historickým bohatstvím Francie. Díky znalosti jazyka a přátelským kolegům poznal autor také typické Románské nedbalky, včetně těch historických a nám velmi vzdálených. Samozřejmě je porovnal s děsivými nedbalkami, doprovázejícími jeho život v českém totalitním režimu, takzvaném reálném socialismu. Pro ty, kdo znají Francii jen letmo, nebo ji teprve chtějí hlouběji poznat, jsou tyto vzpomínky na Francii z období třiceti let, velmi poučné. A platí to také pro ty Čechy, kteří se ve Francii pohybovali nebo žili jinde než autor a mohou s ním své poznatky o francouzských nedbalkách srovnávat. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - ze série Vita intellectiva, autor Aleš Novák, 201 stran, česky Studie zkoumá úvahy významného německého filozofa Martina Heideggera týkající se moderní techniky, vědy a moci rovněž na základě dialogu s myšlením Ernsta Jüngera a Friedricha Nietzscheho. (alza.cz)

Kniha - Kniha pamětí mikrobiologa Jána Vilčeka určitě zaujme i čtenáře, kteří zrovna nebádají v laboratoři nad nějakým novým lékem. Předkládá životní příběh zajímavý, dobrodružný, plný zvratů. Jako dítě židovských rodičů byl v ohrožení života v době slovenského státu, s pomocí rodičů však přečkal toto těžké období bez úhony. Při studiu na lékařské fakultě bratislavské univerzity se začal zajímat o výzkumné programy a to určilo jeho další cestu. Nejdříve do Virologického ústavu v Bratislavě a odtud dále do světa. Jeho vědecká kariéra se naplno rozvinula ve Spojených státech amerických, když ho jako československého emigranta bez peněz zaměstnala Newyorská univerzita. Tam – ve vlastní laboratoři – se vydal na dobrodružnou cestu objevování, na jejímž konci stál nový lék s názvem Remicade. Číst o procesu objevování léku, o peripetiích, kdy se prochází slepými uličkami a začíná se stále znovu, je jako číst detektivní román. A čtenář začne chápat, proč vědci tráví... (alza.cz)

eBook:,Umění je kreativní aktivitou, k níž je jedinec puzen, činem, kterým je člověk obohacován. Monografie vám alespoň částečně zprostředkovává něco, co obvykle bývá při vnímání uměleckého díla skryto. Tematické spektrum knihy je však velice široké: na jednom konci začíná výtvarným dílem a psychologií, aby následně pokračovalo přes oblasti tvůrčího procesu, interpretaci díla, práci s filmovým materiálem až po básně. Celé dílo je výsledkem systematické práce několika výzkumných týmů v naší zemi a na Slovensku. Mezi několika pracovišti tak vznikla unikátní vazba prohlubovaná dnes již každoročním setkáváním na platformě česko-slovenské konference. (knihydobrovsky.cz)

Publikace vycházející k významnému životnímu jubileu Ladislava Tondla obsahuje devatenáct studií, které různým způsobem navazují na vědecká témata široké badatelské činnosti jubilanta: od filosofických a metodologických úvah souvisejících s metafyzikou, sémiotikou, etikou až po hodnocení vědy a jejích důsledků, inovační chování a komunikační procesy v éře globalizace. (knihydobrovsky.cz)

Sborník příspěvků. Osvětluje povahu mladého vědního oboru - memetiky - a zamýšlí se nad tím, jakou roli z hlediska vědy a filozofie v současné kultuře hrají předměty memetiky, tzv. memy. Memetika je věda na pomezí přírodních, společenských a humanitních věd. Sestavil Jiří Nosek. (knihydobrovsky.cz)

Sborník složený z příspěvků, o nichž se diskutovalo na mezioborovém semináři věnovaném problematice pojmu konvence. Příspěvky jsou tematicky členěny do čtyř skupin. V první skupině převažují příspěvky s lingvistickou problematikou. Do druhé skupin jsou zahrnuty příspěvky týkající se problematiky literárně vědní, estetické, kulturologické a symbolonické. Třetí skupina tvoří příspěvky s převážně fyzikální problematikou a poslední skupina obsahuje příspěvky filosofů, kteří se zabývají problematikou konvence z hlediska filosofie vědy, dějin filosofie a sociální filosofie. (knihydobrovsky.cz)

Jaká je vlastně povaha funkcionalistického myšlení, myšlení, které tvořilo jednu z dominant minulého století? Na tuto otázku se pokusili dát odpověď čeští a slovenští vědci z různých oborů. kteří se sešli na mezioborovém semináři Funkcionalismus ve vědě a filosofii konaném v Praze ve dnech 3.-4. listopadu 1998. Výsledek jejich diskuse je předložen v tomto sborníku. (knihydobrovsky.cz)

Na Vídeň z přelomu století se vzpomíná jako na estetický, erotický a intelektuální svět: na rodiště Freuda a psychoanalýzy, valčíku a Schnitzlerových románů. Jednotlivé kontexty této kulturní vitality, tvrdí Chandak Sengoopta, byly ovšem mnohem temnější a komplexnější, než si dokážeme představit. Tato provokativní poučná studie zkoumá prostředí, v jakém filosof Otto Weininger (1880-1903) psal svou kontroverzní knihu Geschlecht und Charakter (Pohlaví a charakter). Krátce po jejím vydání, ve věku dvaceti tří let, spáchal Weininger sebevraždu. Jeho kniha, kde prohlašuje, že ženy a Židé jsou pouze sexuální bytosti, kteří postrádají individualitu, se stala bestselerem.Weininger, oslavovaný intelektuály jako Ludwig Wittgenstein a Karl Kraus, byl obdivován nikoliv pro své předsudky, nýbrž proto, že se zaobíral hlavními problémy své doby - podstatou a významem identity. Sengoopta věnuje zvláštní pozornost tomu, jak si Weininger přivlastnil vědecký jazyk a údaje, aby definoval své názory, a jak zkoumá samotné vědecké teorie. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Mark Brake, 216 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Seriál Teorie velkého třesku s téměř třemi stovkami epizod a dvanácti sezonami vysílání je jedním z oblíbených amerických televizních seriálů. Přináší nový druh postav – vědecké nerdy. Ti vynikající v oboru své činnosti, ale nedaří se jim chápat a navazovat vztahy s většinou společnosti. Proto se pohybují ve skupince lidí sobě podobných. Kniha Teorie velkého třesku a věda využívá komediální scény ke zkoumání vědeckých témat v kapitolách jako jsou: Selhání vědeckých principů a Archimédés Valentýnské extempore: Zábavné vlajky Knedlíčkový paradox: Sheldon a Pán času Šmírování tajemného rande: Neobvyklé romantické návyky intelektuálů a mnoho dalších S lehkostí a nadhledem napsaná kniha inspirovaná televizním seriálem vám poskytne možnost pochopit vědu a její prostředí. Vždyť matematika, přírodní vědy, historie, odhalování záhad a všechno ostatní započalo velkým třeskem! Nadšencům... (alza.cz)

Designové inspirativní pouzdro STEAM pro Casio kalkulátory Classwiz s tématem Ženy ve vědě vytvořené designérkou a ilustrátorkou Brooke Emmettovou. (tonerpartner.cz)

Je to možná zvláštní, ale na začátku i konci dosavadní analytické tradice nacházíme schopenhauerovskou výzvu. A překvapivý je samozřejmě kontext, ale už ne tak souvislost s obsahem. Je totiž navýsost jasné, že je-li něco primárně odpovědné za pokrok vědeckého poznání, pak je to vůle vědět. A můžeme si ji samozřejmě vyložit po libosti. Ale i když si ji vyložíme jako samozřejmě podmíněně racionální důsledek darwinovské selekce vedoucí k přežití, a nikoliv jako kognitivní bias, stejně nás žádný naturalistický bůh neochrání od nutnosti popasovat se s otázkou, která překračuje, naprosto samozřejmě, v našem světě, v naší skutečnosti sféru faktů, vstříc nutnosti volit cíle, touhy, stanoviska (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Přijde vám zábavná představa, že v tak hloupé hře jako kámen-nůžky-papír možná existuje úspěšná strategie? Pocítili jste potřebu učit svého psa matematiku nebo se převléknout za mrkev? Skákat do černé díry kvůli řešení matematických problémů? Víte, že prase parazituje na naší oblibě vepřového a za globální oteplování může čistý vzduch? Zvrhlá věda je sbírkou kuriozit, zajímavostí, hypotéz, sporů i dedukcí - a hlavně dobrá zábava, za kterou by se nemusel stydět ani Ig Nobel. (knihydobrovsky.cz)

Dějiny filosofie jasně a stručně ve svém druhém, výrazně rozšířeném vydání přinášejí oproti prvnímu vydání v r. 2008 znatelně obsahově obohacené kapitoly týkající se indické, antické a křesťanské filosofie. Mnoho podrobných informací je věnováno filosofickým koncepcím s ohledem na jejich spirituální kontext a záměr. Tento zasvěcený, ale nikoli přehnaně komplikovaný průvodce dějinami myšlení s charakteristikami a mnohdy zajímavými osudy významných osobností je doplněn rozsáhlými citáty i z méně známých textů, jež mohou k pochopení složitého vývoje úvah o člověku a obklopujícím ho světě nesporně přispět a zaujmout i ty, kteří podobné publikace příliš nevyhledávají. Součástí textu jsou na konci každé kapitoly i stručné metodické pokyny pro studenty či čtenáře, které by mohly zainteresovaným napomoci k jisté sebereflexi, koneckonců jsou tak i zřetelně koncipovány. (knihydobrovsky.cz)

Studie se zabývá analýzou povahy vědy ve filosofických koncepcích minulého století. Autor vychází z toho, že dynamika kultury ovlivňuje postavení vědy, posuny v jejích společenských rolích, strukturu (jazyk, logiku, metodologii), život vědecké komunity. Proměna kulturního prostoru, jehož součástí věda je, zakládá početné obrazy vědy. Autor srovnává několik vlivných přístupů a modelů (novokantovství, fenomenologii, logický empirismus, kritický racionalismus) se záměrem ukázat jejích propojenost a komplementární povahu. Studie odůvodňuje, že bohatství vědecké racionality podmiňuje a legitimizuje pluralitu jejich obrazů. Autor analyzuje a prezentuje některé z nich. (patro.cz)

Studie se zabývá analýzou povahy vědy ve filosofických koncepcích minulého století. Autor vychází z toho, že dynamika kultury ovlivňuje postavení vědy, posuny v jejích společenských rolích, strukturu (jazyk, logiku, metodologii), život vědecké komunity. Proměna kulturního prostoru, jehož součástí věda je, zakládá početné obrazy vědy. Autor srovnává několik vlivných přístupů a modelů (novokantovství, fenomenologii, logický empirismus, kritický racionalismus) se záměrem ukázat jejích propojenost a komplementární povahu. Studie odůvodňuje, že bohatství vědecké racionality podmiňuje a legitimizuje pluralitu jejich obrazů. Autor analyzuje a prezentuje některé z nich. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Mark Brake; John Case, 242 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Harry Potter přinesl myšlenku magie a čarodějnictví do každodenní reality více než kterákoli jiná kniha v historii. Magie je často vnímána jako nadpřirozená síla. Dokáže zaujmout a potěšit publikum kvůli své zdánlivé schopnosti vzdorovat fyzice a logice. Ale přemýšleli jste někdy nad tím, zda má věda nějaké vysvětlení pro tyto fantastické výkony? Kniha Harry Potter a věda zkoumá vědecké principy oblíbených postav, kouzel, předmětů a scén ze světa tohoto literárního hrdiny. Nabízí vědecká fakta a analýzu pro jeho podporu. Mimo jiné se ptá na otázky jako jsou: Spatříme někdy neviditelný plášť? Jak nebezpečná jsou létající košťata? Dokáží vědci někdy provést kouzlo Wingardium Leviosa? Je možné seslat na někoho mdloby? a mnoho dalších (alza.cz)

Trojdílná učebnice pro gymnázia a další střední školy seznamuje studenty se základy vybraných společenských věd důležitých pro jejich osobní orientaci ve společnosti i pro přípravu na pomaturitní studium. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Studie se zabývá analýzou povahy vědy ve filosofických koncepcích minulého století. Autor vychází z toho, že dynamika kultury ovlivňuje postavení vědy, posuny v jejích společenských rolích, strukturu (jazyk, logiku, metodologii), život vědecké komunity. Proměna kulturního prostoru, jehož součástí věda je, zakládá početné obrazy vědy. Autor srovnává několik vlivných přístupů a modelů (novokantovství, fenomenologii, logický empirismus, kritický racionalismus) se záměrem ukázat jejich propojenost a komplementární povahu. Studie odůvodňuje, že bohatství vědecké racionality podmiňuje a legitimizuje pluralitu jejích obrazů. Autor analyzuje a prezentuje některé z nich. (knihydobrovsky.cz)

Sociální vědy mají odedávna sklon věnovat značnou pozornost vlastnímu statusu a zvláště vztahu k vědám přírodním. Peter Winch se ve svém rozsahem nevelkém, přesto však obsažném a velmi přehledném pojednání Idea sociální vědy snaží vybudovat sociálnímu bádání pevné filosofické základy, přičemž východiskem jsou mu Wittgensteinova zkoumání jazyka, významu a pravidel. Z wittgensteinovského pojetí podle Winche nutně plyne, že mezi vědami přírodními a sociálními existují zásadní a nepominutelné rozdíly. Na příkladu idejí sociálních myslitelů, jako byl J. S. Mill, Vilfredo Pareto či Max Weber, pak Winch ilustruje, v čem tyto rozdíly spočívají a jak zásadní mají dopad. Útlá Winchova kniha patří - stejně jako v případě připravovaného titulu J. A. Schumpetera - mezi nejcitovanější a nejvýznamnější práce společenských věd dvacátého století. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Dějiny filosofie jasně a stručně ve svém druhém, výrazně rozšířeném vydání přinášejí oproti prvnímu vydání v r. 2008 znatelně obsahově obohacené kapitoly týkající se indické, antické a křesťanské filosofie. Mnoho podrobných informací je věnováno filosofickým koncepcím s ohledem na jejich spirituální kontext a záměr. Tento zasvěcený, ale nikoli přehnaně komplikovaný průvodce dějinami myšlení s charakteristikami a mnohdy zajímavými osudy významných osobností je doplněn rozsáhlými citáty i z méně známých textů, jež mohou k pochopení složitého vývoje úvah o člověku a obklopujícím ho světě nesporně přispět a zaujmout i ty, kteří podobné publikace příliš nevyhledávají. Součástí textu jsou na konci každé kapitoly i stručné metodické pokyny pro studenty či čtenáře, které by mohly zainteresovaným napomoci k jisté sebereflexi, koneckonců jsou tak i zřetelně koncipovány. (knihydobrovsky.cz)

Ačkoliv o různých etapách filosofie a o filosofických školách vycházejí stále nové studie, vývoj myšlení v Byzantské říši, dědičce Říma a antických tradic, jež existovala více než tisíc let a dominovala kulturnímu vývoji evropského středověku, zůstává stranou. Publikace Úvod do byzantské filosofie je vůbec prvním komplexním pokusem o uchopení tohoto tématu u nás. Důkladnému rozboru jsou podrobeny vazby byzantské filosofie nejen na předchozí období, ale zvláště na určující dobová theologická východiska. Polemický charakter práce si klade za cíl nové zhodnocení, promyšlení, a především problematizaci ustálených paradigmat. Kniha rovněž obsahuje studii M. Řoutila Na východ od Antiochie. Řecké myšlení za hranicemi Byzance, 2.-8. století. Syrská tradice, jež se věnuje translaci antické a raně byzantské učenosti do aramejského prostředí Sýrie a Mezopotámie. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - česky Prostřednictvím této učebnice se autoři snažili předat základní sumy vědomostí (nová fakta, pojmy) z oboru filosofie a z oboru etiky, ale především inspirovat a podněcovat k formulaci vlastních názorů a vést k respektování názorů a postojů jiných. Vybízejí také k procvičování etiky a techniky umění vést dialog. (alza.cz)

Kniha - autor Nikolaj Demjančuk, 304 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Studie se zabývá analýzou povahy vědy ve filosofických koncepcích minulého století. Autor vychází z toho, že dynamika kultury ovlivňuje postavení vědy, posuny v jejích společenských rolích, strukturu (jazyk, logiku, metodologii), život vědecké komunity. Proměna kulturního prostoru, jehož součástí věda je, zakládá početné obrazy vědy. Autor srovnává několik vlivných přístupů a modelů (novokantovství, fenomenologii, logický empirismus, kritický racionalismus) se záměrem ukázat jejích propojenost a komplementární povahu. Studie odůvodňuje, že bohatství vědecké racionality podmiňuje a legitimizuje pluralitu jejich obrazů. Autor analyzuje a prezentuje některé z nich. (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Nikolaj Demjančuk, 304 stran, česky Studie se zabývá analýzou povahy vědy ve filosofických koncepcích minulého století. Autor vychází z toho, že dynamika kultury ovlivňuje postavení vědy, posuny v jejích společenských rolích, strukturu (jazyk, logiku, metodologii), život vědecké komunity. Proměna kulturního prostoru, jehož součástí věda je, zakládá početné obrazy vědy. Autor srovnává několik vlivných přístupů a modelů (novokantovství, fenomenologii, logický empirismus, kritický racionalismus) se záměrem ukázat jejich propojenost a komplementární povahu. Studie odůvodňuje, že bohatství vědecké racionality podmiňuje a legitimizuje pluralitu jejích obrazů. Autor analyzuje a prezentuje některé z nich. (alza.cz)

Monografie by se dala nejlépe zařadit do oblasti, pro kterou se v současnosti vžilo označení filozofie informace. Jejím cílem je vyslovit určité metateoretické předpoklady, na kterých stojí pokusy o definování pojmu informace a o které se opírají jednotlivá paradigmata informační vědy, vnést více světla do problémů, které se pojí zejména s pojmem informace a transdisciplinární povahou informační vědy, a navrhnout přístup informační vědy, který se opírá o zdůvodněné závěry metateoretických výzkumů. V rámci těchto výzkumů se zaměřujeme na dosažení tří dílčích cílů – definujeme pojem informace v rámci 1. epistemologie a 2. v rámci metafyziky a 3. vytváříme model domény, v níž dochází k tvorbě informací, pomocí funkční syntézy tří hlavních paradigmat informační vědy. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Sborník Filosofie jako životní cesta vznikl u příležitosti 70. narozenin profesora PhDr. Jana Zouhara, CSc., vysokoškolského pedagoga, skvělého znalce dějin české filozofie a organizátora univerzitního života. Svazek začíná rozhovorem, v němž profesor Jan Zouhar představuje své filozofické krédo. Jádro sborníku tvoří šest osobně laděných příspěvků a šestnáct dosud nepublikovaných odborných textů jeho kolegů a přátel, kteří se s pozorností upřenou k profesnímu zájmu jubilanta věnují široké škále témat, v nichž je filozofie úzce propojena s historií, literaturou, jazykem, etnografií a kulturou. Součástí sborníku, který k vydání připravila Helena Pavlincová, je rovněž stručný životopis profesora Zouhara, jeho bibliografie, fotografická příloha a seznam autorů (Karel Altman, Ivan Blecha, Radim Brázda, Otakar A. Funda, Jiří Gabriel, Michaela Hashemi, Ivana Holzbachová, Břetislav Horyna, Petr Jemelka, Erika Lalíková, Jiří Malíř, Pavel Materna, Helena Pavlincová, Josef Petrželka, Dagmar Pichová, Zlatica Plašienková, Jana Pleskalová, Ivo Pospíšil, Jiří Pulec, Pavel Spunar, Barbara Szotek, Jan Štěpán, Libor Vykoupil, Josef Zumr). (knihydobrovsky.cz)

Reedicí studie vydané v roce 1961 se naplňuje dlouhodobá snaha dát "druhý život" pracím významného českého filosofa Milana Machovce (1925-2003), které formovaly čtenáře v šedesátých letech 20. století. Machovec své tehdejší knihy o Františku Palackém a Josefu Dobrovském později označoval za "masarykovské". Jejich napsání mu totiž bylo zároveň cestou, jak se pomalu přiblížit k Masarykovu myšlení a nastolovat témata, která s Masarykem sdílel. Filosofie tak podle Machovce byla Palackému především nástrojem v zápasu o ušlechtilejší lidství a v tomto "ideálu humanitním" Masaryk viděl smysl českých dějin. Palackého myšlení Machovec zasadil do kontextu české filosofické tradice, se všemi úskalími, s nimiž se musela vypořádat. Bonusovým materiálem druhého vydání, nově zařazeným za původní studii, je text Machovcovy přednášky s názvem "Palackého osobitost v českém tisíciletí", přednesené na jubilejní konferenci v roce 1998. Palacký byl Machovcem vnímán jako mravní osobnost, jež dokázala svým životním dílem splynout s úsilím mnoha generací a zároveň na ně přímo či nepřímo působit. To byl úkol, který Machovec uložil i sám sobě. Pro debatu o českém filosofickém myšlení tak zůstává studie i s odstupem více než poloviny století inspirativním příspěvkem. V edice Pavla Žďárského a s úvodem historika a Palackého životopisce prof. Jiřího Štaifa vychází za laskavé podpory Ministerstva kultury ČR. (knihydobrovsky.cz)

Současná věda ve vší své oborové pestrosti a metodologické spletitosti zaujímá ve společenském dění dneška pozici plnou paradoxů a zvratů. Pochopení toho není snadné a samotní vědci, zejména ti, co byli na určitou dobu zvoleni do odpovědných akademických funkcí, se o takové pochopení museli snažit a s realitou se při velkém zatížení odpovědností vyrovnávat. Nejlépe dobový vývoj ilustruje přímé svědectví takových osobností, které byly konfrontovány s dosavadním dvacetiletým vývojem vědy a univerzitního školství u nás po roce 1989. Jejich výpovědi tvoří tuto knihu. Všichni jsou přírodovědci, i když každý z jiného oboru, tři z nich byli děkany Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze (V. Kořínek, P. Čepek, K. Štulík), tři zase předsedy Akademie věd ČR (R. Zahradník, H. Illnerová, V. Pačes). Vyzpovídal je jejich kolega, také již bývalý děkan PřF UK, P. Kovář. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Monografie by se dala nejlépe zařadit do oblasti, pro kterou se v současnosti vžilo označení filozofie informace. Jejím cílem je vyslovit určité metateoretické předpoklady, na kterých stojí pokusy o definování pojmu informace a o které se opírají jednotlivá paradigmata informační vědy, vnést více světla do problémů, které se pojí zejména s pojmem informace a transdisciplinární povahou informační vědy, a navrhnout přístup informační vědy, který se opírá o zdůvodněné závěry metateoretických výzkumů. V rámci těchto výzkumů se zaměřujeme na dosažení tří dílčích cílů – definujeme pojem informace v rámci 1. epistemologie a 2. v rámci metafyziky a 3. vytváříme model domény, v níž dochází k tvorbě informací, pomocí funkční syntézy tří hlavních paradigmat informační vědy. (knihydobrovsky.cz)