Zmizelé čechy-litomyšl - milan skřivánek

V edici Zmizelé Čechy předkládá autor obrazovou dokumentaci zaniklých stavebních památek a jiných nemovitostí města Litomyšle provázenou odborným historickým úvodem. (knihydobrovsky.cz)

Existují města, která jsou přehlídkou stavitelského umu i architektonických dovedností, ale přesto se jim čehosi nedostává. Postrádají právě tu vlastnost, která se jen těžko definuje, ale jejíž nepřítomnost je tak výrazně pociťována. Někdo by ji nazval geniem loci, propojeností místa s lidmi, kteří si zde vytvořili své domovy, nebo zkrátka tou správnou atmosférou. Litoměřice jsou v tomto pohledu ukázkovým příkladem, právě zde na břehu řeky obklopené kopci Českého středohoří se zrodilo město, které snad ani nemohlo nevzniknout. Kulisu, načrtnutou přírodními podmínkami, doplnily ruce stavitelů, kteří se nechali inspirovat rázem zdejší krajiny, a vytvořili tak místo, kde se dá dobře žít. (patro.cz)

Další svazek edice Zmizelé Čechy je věnován regionu Českobudějovicka. Zavádí čtenáře do míst, která před více než sto lety popsal Leopold M. Zeithammer těmito slovy: „K severní straně nabývá pánev budějovická nemalého půvabu lesnatou krabatinou, táhnoucí se mezi Hlubokou a Vltavotýnem… Podél Vltavy, která se vine zátočkami směrem od jihozápadu k severu od Boršova až po Zámostí, kde opouští planinu budějovickou, a podél Malše, směrem severním od Plava k Č. Budějovicům též četnými oklikami spěchající a zde do Vltavy se vlévající, prostírají se širokým lemem úrodné lučiny, jimž dodávají roztroušené skupiny stromoví zvláštního půvabu. (patro.cz)

Kniha Martina Kříže přináší svědectví o proměnách města Klatov, nedalekých Janovic nad Úhlavou a Plánic. Text, který je věnován historii těchto tří obcí od prvního osídlení až po současnost, doplňují unikátní archivní snímky zaniklých staveb, urbanistických celků i žánrových výjevů ze života jejich obyvatel. (knihydobrovsky.cz)

Tento svazek z edice Zmizelé Čechy, Morava a Slezsko přináší zajímavou studii o architektonických proměnách města Pelhřimova. Autorka velmi detailně popisuje osudy jednotlivých staveb a postupně tak skládá obraz urbanistického vývoje celého Pelhřimova, města s bohatou historií. Knihu doprovází téměř sto šedesát unikátních archivních fotografií. (knihydobrovsky.cz)

V tomto svazku edice Zmizelé Čechy představuje autor obrazovou dokumentaci zaniklých nemovitých památek a staveb soboteckého regionu, tj. města Sobotka a bývalého kosteckého panství. (knihydobrovsky.cz)

V edici Zmizelé Čechy prezentuje autor obrazovou dokumentaci zaniklých památek a jiných staveb města Chomutov. Odborný úvod seznamuje s historií města ve vazbě na architekturu. (knihydobrovsky.cz)

Další svazek edice Zmizelé Čechy je věnován regionu Českobudějovicka. Zavádí čtenáře do míst, která před více než sto lety popsal Leopold M. Zeithammer těmito slovy: "K severní straně nabývá pánev budějovická nemalého půvabu lesnatou krabatinou, táhnoucí se mezi Hlubokou a Vltavotýnem… Podél Vltavy, která se vine zátočkami směrem od jihozápadu k severu od Boršova až po Zámostí, kde opouští planinu budějovickou, a podél Malše, směrem severním od Plava k Č. Budějovicům též četnými oklikami spěchající a zde do Vltavy se vlévající, prostírají se širokým lemem úrodné lučiny, jimž dodávají roztroušené skupiny stromoví zvláštního půvabu." Daniel Kovář (1975) je zaměstnancem Státního okresního archivu České Budějovice. Zabývá se minulostí rodného města i širšího Českobudějovicka, zejména pak historickou topografií. Regionálním dějinám věnoval asi čtyři desítky publikací a něco málo přes tři sta článků. V edici Zmizelé Čechy vydal knihy České Budějovice I. a II. díl. (knihydobrovsky.cz)

Rudolfov patří historicky mezi deset nejvýznamnějších českých kutišť na stříbro a druhé nejbohatší ložisko v jižních Čechách. Vedle Jáchymova a Kutné Hory se uvádí jako třetí nejdůležitější těžební oblast renesančních Čech, se kterou na dlouhou dobu skončilo produktivní dolování drahých kovů u nás. Kniha Zmizelé Rudolfovsko přináší slovem i obrazem svědectví o tomto zajímavém koutu jižních Čech.Vratislav Klabouch se narodil 4. 8. 1967 v Českých Budějovicích. Od svého narození žije trvale v nedalekém Rudolfově. Zaměstnán jako strojvedoucí Českých drah. Zakladatel naučné stezky Rudolfovo město a Hornického muzea v Rudolfově, propagátor zmizelých rudolfovských tradic, autor publikací a statí o historii města a zdejšího těžebního revíru.V letech 2006—2007 krátce starosta Rudolfova. (knihydobrovsky.cz)

V předkládaném svazku edice Zmizelé Čechy autor shromáždil a zhodnotil obrazovou dokumentaci zaniklých památek a jiných nemovitostí bývalého královského věnného a později pevnostního města Hradce Králové. (knihydobrovsky.cz)

Kniha přináší obraz zmizelého Nového Bydžova včetně úvodního textu věnovaného dějinám tohoto města..Prom. historik Jaroslav Prokop (16. 11. 1939) vystudoval obor historie - čeština na Filozofické fakultě Univerzity Karlo-vy v Praze a od r. 1975 pracuje v Měst-ském muzeu v Novém Bydžově. Kromě místních dějin se věnuje životu a dílu malíře Petra Brandla a dějinám venko-va. Je autorem knih Nový Bydžov v pro-měnách staletí (2005) a Petr Brandl. (knihydobrovsky.cz)

Další ze svazků edice Zmizelé Čechy poodhaluje kouzlo oblíbeného regionu Posázaví. „Dnes již tento nádherný kraj není takový, jaký býval, a přece znovu a znovu každého, i toho největšího samotáře, Zlatá řeka zláká a uchvátí.“ Přestože tuto větu napsal písničkář Bob Hurikán v roce 1940, neztrácí nic ze své aktuálnosti. Rozmarná řeka stále otevírá svou náruč nejen trampům, ale i obdivovatelům starých vodních děl, románských kostelů, malebných obcí a polozapomenutých městeček. (knihydobrovsky.cz)

Existují města, která jsou přehlídkou stavitelského umu i architektonických dovedností, ale přesto se jim čehosi nedostává. Postrádají právě tu vlastnost, která se jen těžko definuje, ale jejíž nepřítomnost je tak výrazně pociťována. Někdo by ji nazval geniem loci, propojeností místa s lidmi, kteří si zde vytvořili své domovy, nebo zkrátka tou správnou atmosférou. Litoměřice jsou v tomto pohledu ukázkovým příkladem, právě zde na břehu řeky obklopené kopci Českého středohoří se zrodilo město, které snad ani nemohlo nevzniknout. Kulisu, načrtnutou přírodními podmínkami, doplnily ruce stavitelů, kteří se nechali inspirovat rázem zdejší krajiny, a vytvořili tak místo, kde se dá dobře žít. PhDr. Ilona Kotyzová (1963) působí jako archivářka ve Státním okresním archivu Litoměřice. PhDr. Oldřich Kotyza (1963) působí jako archeolog v Oblastním muzeu v Litoměřicích, kde zastává funkci zástupce ředitelky. (knihydobrovsky.cz)

Podhorský region Semilsko je místem bohatým na dějinné události i krásným koutem severních Čech. O jeho proměnách pojednává kniha nazvaná Semilsko Pavla Jakubce a Iva Navrátila, která vychází v rámci edice Zmizelé Čechy. Historický text doplňuje téměř sto osmdesát unikátních fotografií z místních archivů i od soukromých sběratelů. (knihydobrovsky.cz)

Pod společným označením Zmizelé Čechy a Zmizelá Morava a Slezsko vychází edice, která má připomenout zaniklou tvář měst i celých regionů se zřetelem na jejich historický či umělecký význam a na sílu genia loci, na jehož vytváření se podíleli naši předkové. Jednotlivé tituly edice přinášejí zejména unikátní archivní snímky zaniklých objektů, doplněné stručnou historií města či regionu. Nejinak je tomu i v případě knihy Petra Hlaváčka a Jaroslava Pachnera věnované proměnám západočeského města Kadaně. Text knihy je doplněn téměř dvěma stovkami unikátních archivních fotografií. (knihydobrovsky.cz)

Historik Josef Ptáček v knize seznamuje čtenáře s dějinami východočeských měst Dobrušky a Opočna od dávných věků až po současnost. Textovou část doprovází téměř sto sedmdesát unikátních archivních fotografií, které dokumentují proměny obou měst, jejich sváteční i všední život. (knihydobrovsky.cz)

Pod společným označením Zmizelé Čechy/Zmizelá Morava a Slezsko připravuje nakladatelství Paseka svazky z různých oblastí Čech a Moravy ve snaze připomenout zaniklou tvář měst, ale i celých regionů České republiky, přičemž výběr lokalit a obrazové dokumentace probíhá nejen s ohledem na jejich historický či umělecký význam, ale rovněž se zřetelem na sílu genia loci, na jehož utváření se podílely dnes již nedochované výtvory lidských rukou. Jednotlivé tituly edice přinášejí zejména unikátní archivní snímky zaniklých objektů, doplněné stručnou historií města či regionu. (knihydobrovsky.cz)

Na samém rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny leží město s výrazně nečeským názvem Tábor. Další svazek edice Zmizelé Čechy pojednává o proměnách tohoto jihočeského sídla, které je nejčastěji historiky spojováno s obdobím husitských válek, ale také například s úspěchy mladé Československé republiky ve druhém desetiletí 20. století. Tábor tak zůstává živým městem ale i svědkem staré i novější historie Čech. Průvodní text historika Zdeňka Vybírala doprovází téměř sto padesát unikátních fotografií ze sbírek Muzea Šechtl a Voseček. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Daniel Kolář, 216 stran, česky, pevná s přebalem matná Další svazek edice Zmizelé Čechy je věnován regionu Českobudějovicka. Zavádí čtenáře do míst, která před více než sto lety popsal Leopold M. Zeithammer těmito slovy: „K severní straně nabývá pánev budějovická nemalého půvabu lesnatou krabatinou, táhnoucí se mezi Hlubokou a Vltavotýnem… Podél Vltavy, která se vine zátočkami směrem od jihozápadu k severu od Boršova až po Zámostí, kde opouští planinu budějovickou, a podél Malše, směrem severním od Plava k Č. Budějovicům též četnými oklikami spěchající a zde do Vltavy se vlévající, prostírají se širokým lemem úrodné lučiny, jimž dodávají roztroušené skupiny stromoví zvláštního půvabu. (alza.cz)

Litomyšl a její okolí jsou ideální pro milovníky klidu, památek a přírody. Zajímavosti regionu sahají od historického města, které se vyvinulo u obchodní stezky, přes klášter premonstrátů, který byl centrem vzdělanosti, až po renesanční zámek známý po celém světě. Kromě toho region nabízí malebné vesnice s kostelíky založené ve středověku a přírodní krásy jako skalní město Toulovcovy Maštale. Tato kniha vás provede regionem Litomyšle a okolí a stane se inspirací pro vaše objevování tohoto kouzelného místa. (knihydobrovsky.cz)

Podhorský region Semilsko je místem bohatým na dějinné události i krásným koutem severních Čech. O jeho proměnách pojednává kniha nazvaná Semilsko Pavla Jakubce a Iva Navrátila, která vychází v rámci edice Zmizelé Čechy. Historický text doplňuje téměř sto osmdesát unikátních fotografií z místních archivů i od soukromých sběratelů. (patro.cz)

Další svazek edice Zmizelé Čechy připomíná slovem i obrazem zaniklou tvář historického centra města Plzně. Pod pojmem "zmizelá Plzeň" si čtenář asi představí především podobu města, kterou setřela masivní vlna demolic a výstavby nových činžovních domů na přelomu 19. a 20. století. Není však jen jedna "zmizelá Plzeň". Město jakožto živý organismus se proměňovalo po celou dobu své existence. Na tento svazek naváže další díl věnovaný čtvrtím města mimo historický střed. Autorské texty doprovází přes 180 unikátních archivních fotografií. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Tomáš Bernhardt; Jana Domanická; Petr Domanický, 208 stran, česky, pevná bez přebalu matná Další svazek edice Zmizelé Čechy připomíná slovem i obrazem zaniklou tvář historického centra města Plzně. Pod pojmem „zmizelá Plzeň“ si čtenář asi představí především podobu města, kterou setřela masivní vlna demolic a výstavby nových činžovních domů na přelomu 19. a 20. století. Není však jen jedna „zmizelá Plzeň“. Město jakožto živý organismus se proměňovalo po celou dobu své existence. Na tento svazek naváže další díl věnovaný čtvrtím města mimo historický střed. Autorské texty doprovází přes 180 unikátních archivních fotografií. (alza.cz)

Další svazek edice Zmizelé Čechy připomíná slovem i obrazem zaniklou tvář historického centra města Plzně. Pod pojmem „zmizelá Plzeň“ si čtenář asi představí především podobu města, kterou setřela masivní vlna demolic a výstavby nových činžovních domů na přelomu 19. a 20. století. Není však jen jedna „zmizelá Plzeň“. Město jakožto živý organismus se proměňovalo po celou dobu své existence. Na tento svazek naváže další díl věnovaný čtvrtím města mimo historický střed. Autorské texty doprovází přes 180 unikátních archivních fotografií. (patro.cz)

V roce 1962 byl zámek prohlášen národní kulturní památkou. Na toto ocenění navázal zápis zámku mezi památky UNESCO v roce 1999.Nyní Vám Betexa přináší tento zámek v podobě vystřihovánky v měřítku 1:250. Jako i ostatní papírové modely tak i tento je proveden s velkými detaily, které jistě ocení kterýkoliv modelář. Zámek Litomyšl je municipalitou mimořádně starou proto si zaslouží být zařazena mezi naše papírové modely zámků. V místě dnešního zámku a městečka stávalo r. 981 pomezní hradiště Slavníkovců, o němž se ve své kronice zmiňuje Kosmas. K onomu datu však už litomyšlské hradiště muselo existovat dlouho, protože – jak uvádí A. Sedláček – slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj při své cestě do Čech na sklonku 9. století založili v Litomyšli křesťanský kostel sv. Klimenta. Roku 1098 vznikl na místě hradiště premonstrátský klášter, který se stal základem biskupství pro východní Čechy a západní Moravu, zřízeného zde roku 1344 Karlem IV. Původní interiéry renesančního zámku byly vybaveny luxusně. Značné zásahy do interiérů vyvolal zejména požár r. 1775, který část původního zařízení zničil. Podstatný vliv na podobu vnitřních prostor zámku měla i jeho pozice rodiště Bedřicha Smetany, která ve druhé polovině 20. století vyústila ve zrušení původních expozic a instalaci Muzea české hudby. Z doby Kaňkovy barokní přestavby pocházejí tzv. bitevní sál a velká jídelna. Za pozornost stojí i původní dekorace zámeckého divadla z let 1796 – 1797, alokovaného v přízemí západního křídla. (knihydobrovsky.cz)

Soubor Erbovních map od Milana Myslivečka systematicky zaznamenává jednotlivá historická sídla a představuje pomocí erbů jejich stavebníky a významné majitele z řad šlechty či církevních i světských institucí. Další zobrazené erby patří rodům žijícím v mapovaném území po několik generací, z nichž některé se po svém sídle jmenují, nebo mají jeho jméno ve svém přídomku. Předchozích šestnáct dílů "Erbovní mapy" pokrylo celé Čechy. Protože byly čtenáři dobře přijaty, rozhodl se autor ve svém projektu pokračovat. V sedmnáctém dílu tedy překročíme zemskou hranici a staneme v kraji, jemuž v azurové modři vládne stříbro - červeně kostkovaná orlice. Autor Milan Mysliveček před námi rozvinul mapu jihozápadního kouta Moravy jako goblén, posetý pestrou směsicí znaků a erbů, symbolů cti mocných velmožů a bohatých měst, ale i drobných, pozapomenutých zemánků a poddanských městeček. To všechno je naše dědictví a je dobré, že nám to grafik a osvědčený znalec heraldiky připomíná. (knihydobrovsky.cz)

Erbovní mapa, jejíž díly pokračují Moravou a Slezskem, je pokusem zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v naší zemi stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí. Předposlední díl mapy nás zavádí na severovýchodní výspu naší republiky, kterou z větší části tvoří Slezsko. Na území tohoto poněkud opomíjeného kraje se ve středověku rozkládalo několik slezských knížectví. Hlavním historickým centrem této oblasti je Opava. Okolo roku 1269 udělil král Přemysl Otakar II. Opavsko svému nemanželskému synu Mikuláši, který se tituloval Mikuláš I., vévoda Opavský. Jeho potomek Přemek postavil na počátku 15. století v Opavě hrad a přenesl sem správu vévodství z nedalekého Hradce nad Moravicí. Z rezidenčního sídla opavských vévodů vládla téměř dvě století do roku 1456 Opavsku boční větev Přemyslovců. Při rozdělení opavského knížectví mezi syny Mikuláše II. v roce 1377 obdržel kníže Jan Krnovsko a vytvořil z něj samostatné knížectví. Třetím, kdysi samostatným územním celkem, jehož část zasahuje do České republiky, je Těšínsko, zmiňované jako knížectví od roku 1281. Vlivem důlní činosti zanikla na Ostravsku a Karvinsku řada obcí a s nimi též zámků a dalších stavebních památek. Jejich četné vyobrazení v této knize vypovídá o značné devastaci zdejší krajiny, v níž pro slavné časy šlechtických sídel jakoby již nebylo místa. (knihydobrovsky.cz)

18. díl Erbovní mapy nás zavede do prosluněného kraje jižní Moravy, kde na nás čeká další várka hradů, zámků a tvrzí. Nad řekou Oslavou se vypíná mohutná silueta náměšťského zámku. Původní gotický hrad upravili renesančně páni ze Žerotína, příznivci Jednoty bratrské, s jejichž podporou byla v nedalekých Kralicích vytištěna Bible Kralická. Znak Náměště nad Oslavou je odvozen z erbu Werdenberků, kteří přebudovali tamní zámek v barokním slohu. Také nedaleké město se zámkem Rosice nese ve svém městském znaku znamení dávné vrchnosti, štiku, z erbu Hechtů z Rosic. Na soutoku Svitavy a Svratky leží moravská metropole Brno. Městu dominuje vrch s pevnostním hradem Špilberkem, sloužícím svého času jako pověstné vězení. Moravská větev pánů z Lipé ovládala ze svých hradů a zámků krajinu mezi řekami Jihlavou a Rokytnou. K nejvýznamnějším jejich sídlům patří zámek a město Moravský Krumlov, o které rod přišel v pobělohorských konfiskacích. Za věrné služby císaři získali tamní panství v roce 1625 Lichtensteinové. Jejich knížecí rod vlastnil do roku 1945 také velkou část jižního moravského pomezí s honosnými zámky Valticemi a Lednicí. Štítek s vinařskými noži z erbu Ditrichsteinů ve znaku Mikulova dokládá vládu tohoto knížecího rodu nad městem, která trvala po několik staletí. Po Bílé hoře díky kardinálu Františkovi z Ditrichsteina se panství rodu na Moravě ještě více rozrostla. Právě knížecí rody Ditrichsteinů a Lichtensteinů zanechaly ve zdejší krajině výrazné stopy v podobě mnoha dalších stavebních památek zachycených v této knize. Jejím hlavním posláním je graficky zmapovat a pomocí erbů zachytit z trochu jiného pohledu to nepřeberné bohatství starých šlechtických či církevních sídel, která tu po staletí stála, a některá z nich se jako poslové dávných časů zachovala dodnes. (knihydobrovsky.cz)

Jihovýchodní hranice Moravy čelila odnepaměti neustálému ohrožení cizími nájezdníky. V těchto končinách byly proto již od raného středověku budovány strážní stanice, které se v průběhu dalších staletí proměnily v opevněná města s hrady. Příhodné jméno města Strážnice plně vyjadřuje jeho historický vznik. Kromě Tatarů a Turků pamatuje tento kraj také vpády uherské. Podle jihovýchodního souseda dostala své přívlastky známá moravská města Hradiště, Ostroh a Brod. Za svůj vznik vděčí králi Přemyslu Otakarovi II., který ve 2. polovině 13. století systematicky budoval soustavu královských měst s hrady, jež chránily zemskou hranici a přechody obchodních cest přes řeku Moravu. Mezi nejstarší a nejznámější moravské hrady patří Buchlov, jenž se majestátně vypíná na předsunutém kopci pohoří Chřiby. Až do 16. století byl zeměpanským majetkem a jeho zachovalé detaily svědčí o souvislosti s románskou stavbou nedalekého kláštera Velehradu. Nedaleký hrad Cimburk se zachoval pouze jako romantická zřícenina. Renesance je v tomto kraji mimo jiné zastoupena stavbou raně renesančního zámku Nové Zámky se vzácnou střešní atikou. K dalším renesančním skvostům patří zámek v Bučovicích, který ukrývá nejstarší zámecké arkádové nádvoří na Moravě. Barokní sloh v této oblasti reprezentuje monumentální zámek ve Slavkově, který vděčí za svůj vznik moravské větvi rodu Kouniců. K významným barokním zámkům patří též pozoruhodný zámek v Buchlovicích, nebo úhledný zámek Milovice postavený v místech staršího sídla hraběcím uherským rodem Serenyi. Pseudogotický zámek v Novém Světlově byl upraven na luxusní hotel. Horší osud stihl zámecké stavby ve dvou významných moravských městech. Ve starobylé Břeclavi stával přemyslovský hrad, přestavěný pány ze Žerotína na renesanční zámek a upravený Lichtensteiny v 19. století v duchu romantizmu. Konec romantiky nastal po roce 1945, kdy se tu ubytovala čs. armáda. Díky zanedbané údržbě se zámek po několika desetiletích proměnil ve zříceninu. Renesanční zámek v Hodoníně byl v roce 1793 přebudován na tabákovou továrnu. Jeho poslední zbytky zanikly po roce 1814. Dalo by se tak pokračovat v představování dalších jednotlivých hradů a zámků zmíněných v této knize. Erbovní mapa, jejíž díly postupně vycházejí od roku 2014, je pokusem ve zkratce graficky zachytit nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí. (knihydobrovsky.cz)

Čtyři významné panské moravské rody ovládaly ve středověku ze svých sídel podstatnou část oblasti vytyčené v 21. dílu Erbovní mapy, která nás tentokrát zavádí na moravskou stranu Českomoravské vrchoviny. Na horním povodí řeky Svratky postavili své hrady páni erbu "zubří hlavy". Kromě Auersperka, Zubštejna či Pyšolce, které se časem proměnily ve zříceniny, zde nalezneme majestátný hrad Pernštejn, sídlo nejmocnějšího moravského rodu, pánů z Pernštejna, jenž ovládl česko-moravské pomezí a řadu statků měl též na české straně království. Mezi Svratkou a Svitavou leží městečko a zámek Kunštát, kolébka rodu pánů z Kunštátu. Jeho členové "povýšeni byli na nejdůležitější úřady zemské, získavše sobě slavné paměti v dějinách…". Třetí významný panský moravský rod, páni z Lomnice a Meziříčí, erbu "orlího křídla" vybudovali hrad a městečko Lomnici a také stáli u zrodu jednoho z nejstarších šlechtických sídel na Moravě, hradu proměněném na zámek, jenž se vypíná nad městem Velkým Meziříčím. Orlí křídlo ve svém erbu mělo též několik dalších příbuzných rodů - páni z Bukova, z Tasova, z Ivanče a z Křižanova. Čtvrtým významným rodem v této oblasti jsou páni z Boskovic. Mohutné trosky jejich hradu Boskovic se tyčí nad stejnojmenným městem nad údolím řeky Svitavy. Jedinečnou raně renesanční památkou je zámek v Moravské Třebové, který Ladislav z Boskovic přestavěl z původního hradu. Pozoruhodný je též klasicistní zámek v Rájci nad Svitavou, který v letech 1763 až 1845 vlastnila knížecí rodina Salmů. Sloučením se sousedním Blanskem vytvořil jejich rod jedno z největších panství na Moravě o rozloze přibližně 13 500 hektarů. Erbovní mapa, jejíž díly postupně vycházejí od roku 2014, je pokusem ve zkratce graficky zachytit nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v naší zemi stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí. (knihydobrovsky.cz)

Ve 20. dílu Erbovní mapy navštívíme hrady, zámky a tvrze, které stojí či stály v rovinaté krajině Hané, protékané řekou Moravou. Pomocí erbů jsou zde představeni jejich stavebníci z řad šlechty či církevních a světských institucí. Značný vliv a význam má v této oblasti olomoucké biskupství a arcibiskupství, do jehož majetku patří několik významných zámků - Kroměříž, Vyškov a další. Ze starých šlechtických rodů, které ze svých sídel vládly v tomto kraji, jsou zde zmíněni především páni z Cimburka, ze Šternberka, z Kravař, z Pernštejna z Ludanic či z Lichtensteina. A pak tu máme celou řadu drobných zemanů a rytířů, jejichž tvrzičky jsou dávno rozpadlé v prach, nebo se při troše štěstí proměnily v zámky. Z množství památných staveb zobrazených v této knize vyniká "starobylý" hrad Bouzov, sídlo řádu německých rytířů přebudované na přelomu 19. a 20. století v pseudogotickém slohu. Pohádkový hrad nás přenáší do časů, kdy rytíři měli své erby, kdy lesk a noblesa panských sídel se po staletí proměňovaly s novými a novými generacemi rodů od slavného vzniku velkolepých staveb, až po jejich úpadek a zkázu. Pestré barvy erbů jejich majitelů prostupují celou touto knihou. (knihydobrovsky.cz)

V 22. dílu Erbovní mapy nás cesta po hradech, zámcích a tvrzích zavede na rozhraní Moravy a Slezska. Za hradbou Jeseníků se nad městem Javorníkem zvedá Jánský vrch s hradem upraveným na zámek, který býval téměř po šest století rezidencí vratislavských biskupů. Vratislavští biskupové vystavěli v hornaté oblasti Jeseníků a Rychlebských hor několik středověkých hradů (Kaltenštejn, Koberštejn, Qinburk, Edelštejn a další). Všechny se časem proměnily ve zříceniny a z některých z nich zůstaly jen nepatrné stopy. Nejlépe dochovaným středověkým objektem v této horské krajině je gotická tvrz Jeseník (dříve Frývaldov), součást stejnojmenného města, které ve 2. polovině 13. století vybudovali vratislavští biskupové na důležité křižovatce zemských cest. V podhůří na jižní straně Jeseníků stával od počátku 13. století jeden z nejstarších severomoravských hradů - Bludov, sídlo Bludovců z Bludova, předků pánů ze Žerotína. Právě Žerotínové vybudovali v jeho okolí několik významných renesančních zámků. Nejkrásnějším z nich jsou Velké Losiny, které se v plné kráse své původní podoby dochovaly dodnes. Také nedaleký zámek Vízmberk (dnes Loučná nad Desnou) byl vybudován Žerotíny v renesančním slohu, který později překryly barokní a pseudoslohové úpravy. Žerotínové podnikli též renesanční přestavbu hradu Kolštejna (Branné). Jejich stavební aktivita se zapsala i do úprav města a hradu Šumperka, který si Petr ze Žerotína, nejvyšší moravský komoří, po roce 1496 zvolil za své hlavní sídlo. Před Žerotíny sídlil na Šumperku rod Tunklů z Brníčka. Jan Tunkl, jenž užíval přídomek po hradu Brníčku stojícím jižně od Šumperka, vytvořil v polovině 15. století poměrně rozsáhlé panství, jehož střediskem byl hrad a město Zábřeh na Moravě. Dále na jih, v povodí řeky Moravy, stojí dvě významné původně hradní stavby. Raně gotický Úsov byl založen v místech slovanského hradiště v polovině 13. století českými králi. Nedaleký hrad Mírov vystavěli olomoučtí biskupové v polovině 13. století. Biskup Karel II. přestavěl po roce 1665 hrad na mohutnou barokní pevnost. Hrad, upravený ve 2. polovině 19. století v novogotickém slohu, se stal jedním z nejtěžších žalářů v republice. Ve výčtu významných hradů této oblasti nelze opomenout Sovinec. Jeho zakladatelé, páni ze Sovince, patřili ke staré moravské šlechtě a na zdejším hradě a v jeho okolí vládli více jak 200 let. Od roku 1650 zde sídlil řád německých rytířů. Rezidenční sídlo si němečtí rytíři pořídili v nedalekém městě Bruntálu, kde v pozdně barokním slohu obnovili třicetiletou válkou poničený zámek. Hornické město Bruntál, založené českými králi, je spjato s rodem pánů z Vrbna, jehož větev, Bruntálští z Vrbna přestavěla městský hrad na reprezentační renesanční zámek. (knihydobrovsky.cz)

24. díl "Erbovní mapy" uzavírá rozsáhlý grafický projekt, který mapuje hrady, zámky a tvrze na území naší republiky a pomocí erbů představuje jejich majitele a stavebníky. Kromě zachovaných starých památek, zobrazených přímo na mapě, je v naší zemi též značné množství zaniklých či rozpadlých sídel se svojí bohatou historií. Ta jsou v mapě zaznamenána příslušnou grafickou značkou. Významnější z nich, především hrady, jsou zakresleny nikoliv jako zříceniny, ale v ideální podobě s letopočtem z časů jejich zašlé slávy. Tyto stavby jsou v mapě barevně odlišeny, podobně jako zámky a tvrze, které zanikly v době nedávné, a u nichž se dochovala jejich podoba. Vyobrazení těchto památek je doplněno křížkem s letopočtem jejich zániku. 24 dílů mapy obsahuje celkem 586 políček, na kterých je zachyceno 5708 míst a 5694 erbů rodů a dalších majitelů, z nichž mnohé se podle rozsáhlosti majetků a panství třeba i několikrát opakují. 24. díl mapy je doplněn rejstříkem míst a erbů z posledních osmi svazků, které zahrnují historické území Moravy a Slezska v hranicích současné České republiky. (knihydobrovsky.cz)

Nezvykle objemné dílo autorského tria Otáhal - Pithart - Příhoda vznikalo na sklonku 80. let jako protiváha tehdejšímu účelovému výkladu moderní české historie. Autoři se v něm pokoušejí o demontáž "českého národního mýtu" tak, jak byl systematicky budován nejen v minulém století, ale jak často přežívá i dnes. Kniha nastavuje nesmlouvavě přísné zrcadlo našemu pohledu na nedávnou českou historii - od roku 1848 do mnichovských událostí - a na naši roli v evropském politickém a společenském kontextu. I díky tomu vyvolalo první vydání této knihy také řadu polemických reakcí. Cílem autorů nebylo sepsání odborné historické práce - to ani podmínky původně zamýšleného samizdatového vydání neumožňovaly. Slovy jednoho z autorů Petra Pitharta je tato kniha spíše "netypickým esejem s řadou znepokojujících tázání". Kniha také přináší detailní pohled na období první československé republiky, bez růžového mámení, bez sentimentu a idealizující nostalgie, bez zjednodušujících stereotypů, bez pozdějších ideologických nánosů. Rovněž pohled na rodící se českou politiku po roce 1848 a nadcházející usilování o moderní českou státnost klade řadu otázek, zda a jak jsme v tomto díle obstáli, zda a jak jsme využili či promarnili šance, které nám dějiny stavěly do cesty. Současný čtenář má možnost ve vztahu probouzející se české politické reprezentace k rakouskému mocnářství odhalit také řadu paralel s dnešním vztahem české společnosti k evropskému projektu a k naší roli v něm. (knihydobrovsky.cz)

Vůjtkova lyrickoepická skladby Skřivánek je podobně jako jeho Báseň pro soprán (1983) Nebo básnické texty František, Jindřich, Žofka, Amerikán ze sbírky Takové noci takové dny (1982) ovlivněna osudy lidí z minulosti. Někdy se jedná o návraty zprostředkované čtenářským zážitkem. Ve Skřivánkovi se básník nechal volně inspirovat údělem jedné prosté venkovské ženy. Vždy se jedná o zprostředkovaná setkání s autentickými životními osudy, které autora nějak zaujaly nebo se mu v některých detailech vryly do paměti. (patro.cz)

Vůjtkova lyrickoepická skladby Skřivánek je podobně jako jeho Báseň pro soprán (1983) Nebo básnické texty František, Jindřich, Žofka, Amerikán ze sbírky Takové noci takové dny (1982) ovlivněna osudy lidí z minulosti. Někdy se jedná o návraty zprostředkované čtenářským zážitkem. Ve Skřivánkovi se básník nechal volně inspirovat údělem jedné prosté venkovské ženy. Vždy se jedná o zprostředkovaná setkání s autentickými životními osudy, které autora nějak zaujaly nebo se mu v některých detailech vryly do paměti. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Nezvykle objemné dílo autorského tria Otáhal – Pithart – Příhoda vznikalo na sklonku 80. let jako protiváha tehdejšímu účelovému výkladu moderní české historie. Autoři se v něm pokoušejí o demontáž „českého národního mýtu“ tak, jak byl systematicky budován nejen v minulém století, ale jak často přežívá i dnes. Kniha nastavuje nesmlouvavě přísné zrcadlo našemu pohledu na nedávnou českou historii – od roku 1848 do mnichovských událostí – a na naši roli v evropském politickém a společenském kontextu. I díky tomu vyvolalo první vydání této knihy také řadu polemických reakcí. Cílem autorů nebylo sepsání odborné historické práce – to ani podmínky původně zamýšleného samizdatového vydání neumožňovaly. Slovy jednoho z autorů Petra Pitharta je tato kniha spíše „netypickým esejem s řadou znepokojujících tázání“. Kniha také přináší detailní pohled na období první československé republiky, bez růžového mámení, bez sentimentu a idealizující nostalgie, bez zjednodušujících stereotypů, bez pozdějších ideologických nánosů. Rovněž pohled na rodící se českou politiku po roce 1848 a nadcházející usilování o moderní českou státnost klade řadu otázek, zda a jak jsme v tomto díle obstáli, zda a jak jsme využili či promarnili šance, které nám dějiny stavěly do cesty. Současný čtenář má možnost ve vztahu probouzející se české politické reprezentace k rakouskému mocnářství odhalit také řadu paralel s dnešním vztahem české společnosti k evropskému projektu a k naší roli v něm. MUDr. Petr Příhoda (1939–2014), lékař-psychiatr, psychoanalytik a publicista. Od roku 1962 pracoval jako lékař v psychiatrické léčebně, v letech 1970–1990 byl ambulantním psychiatrem. V 70. a 80. letech publikoval pod různými pseudonymy (Jan Příbram, Vojtěch Kořán, Franz Jederman, Podiven) v samizdatu i v zahraničních periodikách. Vydával samizdatovou edici Publikace. V letech 1990–1991 byl tiskovým mluvčím a poradcem předsedy vlády ČR Petra Pitharta, od roku 1991 vedl Ústav základů vzdělanosti a lékařské etiky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 1990 dál pravidelně publikoval zejména v Přítomnosti, v Perspektivách a v Hospodářských novinách, dříve i v Lidových novinách a v Mladé frontě Dnes. Patřil k členům Bioetické komise při Radě vlády ČR, koordinační rady Diskusního česko-německého fóra zřízeného Ministerstvem zahraničí ČR a Etické komise Syndikátu novinářů. Doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c. (* 1941), právník, politik, politolog, historik. V letech 1962–1970 působil na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a v redakční radě Literárních novin. Krátce po srpnu 1968 sám vystoupil z KSČ a jako exponent reformního procesu byl roku 1970 nucen dočasně opustit svoji profesi. Pracoval v dělnických zaměstnáních, poté krátce znovu jako právník, avšak po podpisu Charty 77 opět jako dělník, později jako úředník. V 70. a 80. letech byl činný v disentu, publikoval v samizdatu i v zahraničí, kolportoval zakázanou zahraniční a exilovou literaturu, vydával časopisy, organizoval bytové semináře. V letech 1989–1990 byl čelným představitelem Občanského fóra, v letech 1990–1992 předsedou vlády ČR, krátce i místopředsedou vlády ČSFR, a zároveň poslancem. Spoluzaložil Občanské hnutí; po jeho volebním neúspěchu v roce 1992 na čas odešel z politiky. V letech 1996–1998 a 2000–2004 byl předsedou Senátu, senátorský mandát vykonával až do roku 2012. V roce 2003 kandidoval ve volbách prezidenta ČR. Je autorem řady politologických a historických studií, esejů a překladů. PhDr. Milan Otáhal, CSc. (1928–2017), historik. V letech 1955–1970 byl vědeckým pracovníkem Historického ústavu ČSAV, kde od roku 1964 řídil oddělení nejnovějších českých dějin. V roce 1970 byl vyloučen z KSČ, propuštěn z ČSAV a trestně stíhán za sborník dokumentů o srpnu 1968 „Sedm pražských dnů“ (tzv. Černé knihy), jehož byl redaktorem. V 70. a 80. letech působil v disentu (signatář Charty 77). Od roku 1990 působil v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Zabýval se novodobými českými dějinami, v 90. letech především analýzou období „normalizace“ a historických souvislostí převratu v listopadu 1989. Autor řady historických prací, studií a monografií. ....................................... ISBN: 978-80-7656-000-0 Formát: 140 x 210 mm vazba: V4 (vázaná s měkkými deskami a chlopněmi) rozsah: 576 stran doporučená prodejní cena: 399 Kč Kniha vyjde 15. října 2020. (knihydobrovsky.cz)

Kniha „Velké Bílovice včera a dnes" nenabízí pouze pohled do historie města díky dobovým fotografiím, ale ukazuje i srovnání se současnými fotografiemi. Celobarevná publikace tak zve na pomyslnou procházku Velkými Bílovicemi a ukazuje proměny, jakými město v okrese Břeclav během posledního století prošlo. (knihydobrovsky.cz)

DVD film Skřivánek [1964]. Český dabing. České titulky. Dolby Digital. Podle skutečné události vzniklo silné filmové drama, popisující sílu a hrdinství několika lidí na pozadí zuřících bojů druhé světové války. (dvd-premiery.cz)

Klárka a její bratr Petr tráví každé léto v Cornwallu společně se svými prarodiči a charismatickým bratrancem Rupertem. Ale idyla končí každé září, kdy se Petr a Rupert vrací do internátní školy a Klárka se nudí v domě svého otce, jenž pořád není doma. A stín katastrofy se blíží. A když Rupert vyráží jako voják do zákopů první světové války, Klárka má pocit, že teď se konečně vše změní. Ovšem nic není takové, jak si představovala. Dokáže celá její rodina přežít běsnící válku? A spatří ještě někdy Ruperta? (patro.cz)

Po prvotině Hafni! a jiné povídky připravila autorka čtenářům deset nových příbhů. Opět dokazuje, že je dobrou pozorovatelkou okolního světa a že ze zdánlivě obyčejných situací umí vykřesat neobvyklé závěry. Budeme cestovat – v Alpách si zalyžujeme, poletíme z Afriky, sluníčko načrpáme na březích Jadranu –, trochu budeme nakupovat v hypermarketu, setkáme se s aktéry časosběrného dokumentu, pochopíme, že nejsou rozvody jako rozvody, že patnáctiletá holka bez maminky to nemá vůbec snadné a že nevěrný muž může být i v dospělosti řádně ztrestán jako malý kluk vlastním otcem, také navštívíme jednu regionální redakci… Životaplné příběhy osvěží, někdy pohladí, jindy šlehnou, v každém případě díky vtipu a velmi svěžímu stylu autorky se skvěle čtou. (patro.cz)

Klárka a její bratr Petr tráví každé léto v Cornwallu společně se svými prarodiči a charismatickým bratrancem Rupertem. Ale idyla končí každé září, kdy se Petr a Rupert vrací do internátní školy a Klárka se nudí v domě svého otce, jenž pořád není doma. A stín katastrofy se blíží. A když Rupert vyráží jako voják do zákopů první světové války, Klárka má pocit, že teď se konečně vše změní. Ovšem nic není takové, jak si představovala. Dokáže celá její rodina přežít běsnící válku? A spatří ještě někdy Ruperta? (knihydobrovsky.cz)

Popeláři jsou velkými hrdiny pro všechny kluky, možná i pro některé holky. Veršovaný příběh nám vypoví, jak to chlapi se svaly mají od rána, kdy se pustí do práce, aby uklidili město. Auto plné vlídných tváří, venku randál, skřípe plech, to jsou přece popeláři, spočítám je na prstech. (knihydobrovsky.cz)

Každé dítě udržuje ve svém pokojíčku svět fantazie, jenom tam se dají prožít ohromná dobrodružství. Právě o něm je veršované leporelo, které přinese dětem a rodičům spoustu dobré nálady. Víš, kde bydlí všechny hračky? Jakou mají adresu? Auta, kostky, vysílačky… kde máš tucet výkresů? (knihydobrovsky.cz)

Kniha je souborem statí na základní témata křesťanské víry z oblasti věrouky, biblistiky, morálky, liturgie a liturgického roku a duchovního života. Autor nezamýšlel své dílo jako systematickou příručku, ale jako podněty k zamyšlení. Víra je víra, ale je třeba, aby jí člověk využíval také jako světla pro svůj rozum a každodenní život. Otci Františkovi se podařilo napsat knihu, ve které je shrnuto to podstatné pro orientaci a formování vážných zájemců o dobrý a hluboký křesťanský život v běžných podmínkách každodenního života. Knihu lze žánrově zařadit mezi katechismus, punkta k rozjímání, katechetické hodiny, psychologizující úvahy nad tématy víry, zdravou současnou apologetiku, ale také osobní vyznání věrného a poctivého kněze (knihydobrovsky.cz)

Ve své třiadvacáté sbírce z posledních let Skřivánek na pánvi se Václav Hons svými verši i nadále vrací do míst, která máme všichni rádi. Snaží se pochopit kvas doby. Verše jsou o lásce i nelásce, o zpěvu i o pláči, jsou ze života i o životě. Básník hledá absolutní výšku a absolutní dno noci. Je třeba stále šlapat na vrchol, na kterém nikdy nestaneme. A tak praví básník, že všechno se přežije, i to, že už člověk nežije. Básník však nekončí, neboť – slovy z jeho předchozí sbírky – bůh spí a šílenec píše a píše… (knihydobrovsky.cz)

Dvakrát se odlehlá horská vesnice Aultbea u skotského zálivu Loch Ewe stává místem, v němž se odehrává děj našeho příběhu. Za druhé světové války se toto ospalé hnízdo stalo místem, odkud byly vypravovány námořní konvoje na sebevražedné plavby ledovým oceánem na východ. A právě tehdy se zde propletly osudy Aleka, syna místního šlechtice, a Flory, dcery hajného. Lásce, jež se mezi nimi rozhořela, nebylo dovoleno vzplanout naplno – kvůli malosti místa, kde žili, a… kvůli válce. O mnoho desítek let později se do vesnice vrací Flořina dcera Lexie, aby odhalila všechna tajemství z oněch dávných let. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Karel Vůjtek, 70 stran, česky, brožovaná s přebalem matná Vůjtkova lyrickoepická skladby Skřivánek je podobně jako jeho Báseň pro soprán (1983) Nebo básnické texty František, Jindřich, Žofka, Amerikán ze sbírky Takové noci takové dny (1982) ovlivněna osudy lidí z minulosti. Někdy se jedná o návraty zprostředkované čtenářským zážitkem. Ve Skřivánkovi se básník nechal volně inspirovat údělem jedné prosté venkovské ženy. Vždy se jedná o zprostředkovaná setkání s autentickými životními osudy, které autora nějak zaujaly nebo se mu v některých detailech vryly do paměti. (alza.cz)

Železnice nám přinesla nejen revoluci v dopravě osob a zboží, ale také nové architektonické prvky přetvářející ráz krajiny. Seznamte se s již zaniklými tratěmi i nadobro ztracenými malebnými nádražíčky a rovněž poznejte ty, které je nahradily. Vše je doprovázeno množstvím unikátních historických fotografií a přehlednými mapami původních i nových železničních tras. (patro.cz)

Katalog Sympozium Litomyšl 6 rekapituluje letošní litomyšlské Sympozium a výstavu v tamní renomované Galerii Miroslava Kubíka. Sympozia se zúčastnilo 7 italských a českých tvůrců: Alessandra Draghi Chiara Giorgetti Radim Langer Virginia Dal Magro Cristiano Rizzo Vladimír Skrepl Viktorie Valocká (patro.cz)