Ze světa lesních samot - karel klostermann, tibor varga, lukáš procházka

Román Ze světa lesních samot ()čtenáře přenese přímo do zmizelého světa staré Šumavy, Modravských plání a Březníku. Již v době svého vzniku (1892) byl vzpomínkou na dobu před velkou šumavskou vichřicí a kůrovcovou kalamitou v sedmdesátých letech 19. století, které Klostermannovu Šumavu nenávratně proměnily. Namísto historizujících popisných pasáží však text žije příběhy mnoha lidí, jejichž osudy byly svedeny dohromady v tomto odloučeném, drsném světě, kde ještě pořád po nocích obcházejí duchové zemřelých a kde člověk v souboji s přírodou mnohdy tahá za kratší konec. Každou kapitolu doprovází moderní ruční perokresby, dotvářející obraz tehdejší Šumavy. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Audiokniha Ze světa lesních samot ()je snad nejznámější román Karla Klostermanna v podání Alfreda Strejčka. Děj je situován do centrální Šumavy, oblasti kolem Modravy a Kvildy, při hranici s Bavorskem, v šedesátých letech 19. století. Hlavní protagonisté - revírník Kořán, jeho manželka Zdenička, přicházející sem z jihočeských rovin, jeho adjunkt Svijanský, hajný Vavruch a jeho krásná dcera Katy žijí na samotě Pürstlink (dnes známou jako Březník) pod horou Luzný, odříznuti po většinu roku od civilizace. Klostermann vyniká realistickým líčením postav a vytvářením jejich typů, modelovaných tvrdým životem v těchto krásných ale drsných horách. Nepřekonatelný je Klostermann v popisu přírodních scenérií za všech ročních období - z jeho letní krajiny sálá teplo a pohoda, při popisu divoké metelice běhá mráz po zádech a čtenář si bezděky nazouvá teplé ponožky. V jeho době byl román kritiky označován jako romantická idyla. Jedná se však o skutečný realismus, popis života v krutých přírodních podmínkách, na skutečných místech, kam se civilizace dostávala jen velmi pomalu. Líčení zimních scén, kdy lidé nemohou ven ze zapadlých chalup, kdy jsou jejich domovy na několik týdnů odříznuty od světa, nahání dnešnímu čtenáři hrůzu. Klostermann, jehož rodiče byli šumavskými Němci, čerpal své náměty převážně z tohoto prostředí, které důvěrně znal. Za Němce se nikdy nepovažoval a odmítal také výtky o odpadlictví. V jeho románech nenajdete stopy po národnostních konfliktech, jeho výtky Bavorákům pro pytláctví nemají národnostní podtext. Ostatně - jeho líčení vzájemných půtek bavorských pytláků s hajným Vavruchem a revírníkem Kořánem je věnována značná část románu Ze světa lesních samot. Z Klostermannových děl k nám proniká síla jeho nesmrtelnosti, kdy on sám, skromný a pokorný, nabádá všechny bez rozdílu národnosti k lásce k lidem i přírodě. Tím zůstal dosud nepřekonaným básníkem lásky k Šumavě. Přejeme Vám pěkný poslech Karel Klostermann (1848) Karel Klostermann zasvětil celé své literární dílo Šumavě a životním osudům jejich obyvatel. Studovat začal v Klatovech, pak se zapsal na lékařskou fakultu vídeňské univerzity, po 10 semestrech byl nucen pro tíživé rodinné poměry nastoupit do zaměstnání. Nejprve byl vychovatelem v Žamberku, potom redaktorem časopisu. A nakonec až do odchodu na odpočinek profesorem německého a francouzkého jazyka v Plzni. Klostermann byl původem Němec, ale hlásil se k České národnosti. Stal se jedním ze zakladatelů českého akademického spolku ve Vídni a nakonec českým spisovatelem. Do literatury vstoupil Klostermann v pol. 80. let 19. století drobnými fejetony a črtami, které uveřejňoval převážně v pražském německém časopise Politik. Z podnětu redaktora časopisu Osvěta V. Vlčka začal Klostermann soustavně psát česky. Pro českou literaturu objevil krásu Šumavských lesů a hor i život a tradice jejich obyvatel. Velký důraz klad na vylíčení krajiny a přírody. Jeho díla vznikla na základě skutečných událostí a vyprávění. Antonín Kaška (1957) Český herec v letech vystudoval herectví v Praze na DAMU, jeho spolužáky z ročníku byli mimo jiné Miroslav Vladyka, Zora Jandová nebo Valérie Zawadská. Od roku 1989 je Antonín Kaška členem činohry Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde za dvacet let odehrál již řadu rolí, od epizodních výstupů až po výrazné kreace převážně temperamentních figur. Do přelomu 80. a 90. let spadají počátky spolupráce Antonína Kašky s mikrofonem v rozhlasu a dabingu. Angažoval se především v plzeňském studiu Českého rozhlasu. Jako produkční a asistent režie pracoval pro dabing televize Nova, dodnes působí na podobných postech pro televizi Prima. Před kamerou se vyskytuje jen sporadicky, v posledních letech jej diváci mohli vidět v několika televizních seriálech (ULICE, 2005; MÍSTO V ŽIVOTĚ 2, 2007; ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ, 2008). Valérie Zawadská (1958) Jméno Valérie Zawadské je známé především z dabingu, který tvoří stěžejní část její práce. V dabingu začala působit již za studií na DAMU, první větší role dostala ale až v 90. letech, kdy byla nakonec natolik vytížená, že musela opustit stálé divadelní angažmá. Za zmínku stojí především její namluvení Claudie Cardinal ve slavném westernu Tenkrát na západě, dále dabovala Sophii Loren, Goldie Hawn nebo Sigourney Weaver, promlouvala také v řadě seriálů, zvláště je na místě uvést slavný sitcom Ženatý se závazky. Značný přísun zahraničních filmů a seriálů v 90. letech přinesl Zawadské a jejímu nezaměnitelnému hlasu široké uplatnění a v návaznosti na to také značnou popularitu – v letech 1998-2003 bezkonkurečně obsazovala první příčku v anketě Týtý v kategorii dabér. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa. V dramatizované četbě na pokračování účinkují Otakar Brousek, Vilém Besser, Čestmír Řanda, Gabriela Vránová, Miriam Kantorková a další. V roce 1983 natočila režisérka Jana Bezdíčková. Karel Klostermann (1848 - 1923) Narodil se v hornorakouském Haagu, oba jeho rodiče však pocházeli ze Šumavy. Tomuto kraji věnoval spisovatel prakticky celé své dílo. Největšího čtenářského úspěchu dosáhla trojice románů Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, Kam spějí děti, která tvoří volnou trilogii. Značné obliby dosáhly i další romány - Skláři, Mlhy na blatech. Otakar Brousek (1924 - 2014) Byl český divadelní i televizní herec a dabér, hlava celé herecké rodiny. Začínal jako naprostý ochotník bez jakéhokoliv formálního divadelního vzdělání, amatérsky hrál i režíroval. Působil v letech 1959 až 1990 ve Vinohradském divadle, kde zůstal do smrti jako stálý host. Účinkování ve filmu bylo vzácnější. Byl to herec s mimořádně precizní dikcí a vysoce kultivovaným hereckým projevem. Byl i výborným recitátorem, konferenciérem, dabérem a voiceoverem. Vilém Besser (1930 - 1985) Vyučil se číšníkem. V oboru však nepracoval dlouho, převážil jeho zájem o divadlo. Svou hereckou kariéru zahájil v zájezdovém souboru Divadla československé armády, resp. Ústředního divadla Československé armády, pak vystřídal několik regionálních scén. Nakonec zakotvil zhruba na dvacet let v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého v Praze na Smíchově, kde působil v letech 1961 až do své předčasné smrti v roce 1985. Čestmír Řanda (1923 - 1986) Čestmír Řanda byl český herec a divadelní režisér. Absolvoval strojní průmyslovku, při zaměstnání se věnoval ochotnicky divadlu. Po válce začal na doporučení Jaroslava Průchy studovat herectví. Po vystudování konzervatoře se stal členem Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni, kde byl též činný jako režisér. V roce 1960 následoval režiséra Luboše Pistoria do pražského Divadla na Vinohradech . Od roku 1966 byl pak až do své smrti v roce 1986 členem činohry Národního divadla. Působil rovněž úspěšně ve filmu, rozhlase a v televizi, zabýval se také dabingem. Věnoval se i autorské a dramaturgické tvorbě, napsal řadu skečů pro rozhlasové a televizní vysílání. Gabriela Vránová (1939 - 2018) Gabriela Vránová byla česká herečka a divadelní pedagožka, dlouholetá členka pražského Divadla na Vinohradech. Po absolutoriu brněnské JAMU v roce 1960 působila nejprve v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, poté v pražském Divadle na Vinohradech. Účinkovala v řadě filmů a televizních inscenací. V závěru života byla bez stálého divadelního angažmá, úspěšně spolupracovala s rozhlasem, v roce 2004 jí byla udělena Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. Pedagogicky působila na Pražské konzervatoři, kde od roku 1974 vyučovala herectví. Miriam Kantorková (1935) Od dětství hrála v rozhlasových hrách, studovala však zpěv a hru na klavír na Pražské konzervatoři. Během studia hrála ochotnicky divadlo. Po absolutoriu konzervatoře vyučovala několik let hudební výchovu, teprve poté se stala herečkou, zpěvačkou a konferenciérkou v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, zároveň s tím studovala herectví na DAMU. Po ukončení této školy spoluzakládala Poetickou kavárnu Viola (dnes Divadlo Viola), pohostinsky hrála v Divadle Na zábradlí a nakonec zakotvila v Divadle E. F. Buriana, kde působila až do jeho oficiálního zrušení. Dnes vystupuje pohostinsky s různými divadelními soubory. Během své kariéry si zahrála několik desítek filmových a televizních rolí, mezi její nejznámější role patří účinkování ve filmu Romance pro křídlovku nebo ve snímku Kladivo na čarodějnice. Z nedávných televizních rolí třeba účinkování v televizních seriálech Život na zámku nebo Ordinace v růžové zahradě. Účinkuje také v rozhlase a v dabingu. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa. V dramatizované četbě na pokračování účinkují Otakar Brousek, Vilém Besser, Čestmír Řanda, Gabriela Vránová, Miriam Kantorková a další. V roce 1983 natočila režisérka Jana Bezdíčková. Karel Klostermann (1848 - 1923) se narodil v hornorakouském Haagu, oba jeho rodiče však pocházeli ze Šumavy. Tomuto kraji věnoval spisovatel prakticky celé své dílo. Největšího čtenářského úspěchu dosáhla trojice románů Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, Kam spějí děti, která tvoří volnou trilogii. Značné obliby dosáhly i další romány - Skláři, Mlhy na blatech. Délka: 5 hod 44 min Čtou: Otakar Brousek, Vilém Besser, Ludmila Roubíková, Pavel Soukup, Čestmír Řanda, Jiří Hromada, Václav Kaňkovský (knihydobrovsky.cz)

eBook: Román Ze světa lesních samot ()napsal Karel Klostermann pro revue Osvěta, ve které vycházel od června 1891. K revírníku Kořánovi přijíždí na lesní samotu do Pürstlinku mladý lesnický příručí Karel Svijanský. Seznamuje se s drsným krajem i drsnými mravy jeho obyvatel. Brzy se zamiluje do Katy, půvabné dcery hajného Vavrucha, přestože ho Kořán upozorňuje, že nerovný vztah s nevzdělanou prostou dívkou pro něho nemá žádnou perspektivu. Svijanský se ji marně pokouší vzdělávat, aby ji vyzvedl na svou úroveň, ale zůstává s ní pro její půvab a dobré srdce. Neumím naprosto vynalézati ani typů, ani povah, ani událostí, toho daru se mi nedostalo. Osoby, jež předvádím čtenářům, existovaly, a co vypravuji ve svých románech a povídkách, se stalo, já jsem to pouze kombinoval, uspořádal a v jakýsi celek upravil… Karel Klostermann (knihydobrovsky.cz)

eBook: Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa. Děj se točí kolem líčení tvrdého života obyvatel horských samot, dřevorubců, lesníků, podloudníků a pytláků. (knihydobrovsky.cz)

Přírodní katastrofa v poslední čtvrtině 19. století obrátila společenský život chudých šumavských horalů naruby. Výdělky plynoucí z lesních prací jsou přímo královské a z obyčejných lidí se přes noc stávají boháči. Karel Klostermann na osudu sedláka Podhamerského a jeho rodiny ukazuje křehkost společnosti orientované pouze na zisk a výdělek. Protiváhou krátkozrakého chování je život skromného, dobrotivého, ale respektovaného šumavského siláka, Rankelského Seppa z plání u Horské Kvildy. Díky Klostermannově citu pro lidské povahy může čtenář v románu nalézt nejen jedinečný popis šumavské přírody a historie, ale i nečekaně věrný obraz naší doby. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 - Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století. - Karel Klostermann, čte Otakar Brousek, Vilém Besser, Ludmila Roubíková, Pavel Soukup, Čestmír Řanda, Jiří Hromada, Václav Kaňkovský Lorem ipsum dolorLorem ipsum dolor sit amet, cmonsectetur adipiscing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquip ex ea commodo consequat. Duis aute irure dolor in reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint occaecat cupidatat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum. (alza.cz)

Audiokniha MP3 - Nejznámější román Karla Klostermanna. Děj je situován do centrální Šumavy, oblasti kolem Modravy a Kvildy, při hranici s Bavorskem. - Karel Klostermann, čte Antonín Kaška, Valérie Zawadská, Jitka Ježková, Kamila Šmejkalová Ze světa lesních samot ()je snad nejznámější román Karla KlostermannaDěj je situován do centrální Šumavy, oblasti kolem Modravy a Kvildy, při hranici s Bavorskem, v šedesátých letech 19. století. Hlavní protagonisté - revírník Kořán, jeho manželka Zdenička, přicházející sem z jihočeských rovin, jeho adjunkt Svijanský, hajný Vavruch a jeho krásná dcera Katy žijí na samotě Pürstlink (dnes známou jako Březník) pod horou Luzný, odříznuti po většinu roku od civilizace.Klostermann vyniká realistickým líčením postav a vytvářením jejich typů,modelovaných tvrdým životem v těchto krásných ale drsných horách. Nepřekonatelný je Klostermann v popisu přírodních scenérií za všech ročních období - z jeho letní krajiny sálá teplo a pohoda, při... (alza.cz)

Rozhlasová nahrávka z roku 1983. Rozhlasová dramatizace nejznámějšího šumavské románu. Když Karel Klostermann koncem roku 1890 slíbil redaktorovi časopisu Osvěta Václavu Vlčkovi, že mu za tři týdny zašle novelu ze šumavského prostředí, netušil, že se mu literární text začne pod rukama rozrůstat v rozměrnější žánr, že na jeho napsání bude potřebovat půl roku a že tento román se stane jeho patrně nejznámějším dílem. Dostal název Ze světa lesních samot. A přitom to byla jeho teprve druhá literární práce v češtině. Prvotinu – povídku Rychtářův syn – otiskla Osvěta počátkem roku 1891. (dvd-premiery.cz)

Elektronická kniha - autor Karel Klostermann, 198 stran, česky Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa. Děj se točí kolem líčení tvrdého života obyvatel horských samot, dřevorubců, lesníků, podloudníků a pytláků. (alza.cz)

Hudební CD - Rozhlasová dramatizace nejznámějšího šumavského románu z roku 1983. Rozhlasová dramatizace nejznámějšího šumavského románu z roku 1983. Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád „světa lesních samot” narušila živelná katastrofa. Když Karel Klostermann koncem roku 1890 slíbil redaktorovi časopisu Osvěta Václavu Vlčkovi, že mu za tři týdny zašle novelu ze šumavského prostředí, netušil, že se mu literární text začne pod rukama rozrůstat v rozměrnější žánr, že na jeho napsání bude potřebovat půl roku a že se tento román stane jeho patrně nejznámějším dílem. Dostal název Ze světa lesních samot. (alza.cz)

V této knize se dočtete nejenom o zážitcích a některých názorech Oty Bouzka, již známého autora próz s přírodní tematikou. Profesí lesní inženýr a myslivec letos oslaví 70. narozeniny a tato kniha je jeho třicátou osmou vydanou. Tentokrát pod titul Volání lesních samot přidal svoje povídky i jeho kamarád a skvělý fotograf zvěře a přírody Martin Žatka. Jeho poutavé záběry divoké zvěře i ostatní fotografie přírodních scenérií nejen doplňují texty v knize a tvoří její obal, ale především vypovídají o jeho velmi osobním vztahu k přírodě, k Jeseníkům a k tamnímu podhůří. (knihydobrovsky.cz)

První kniha Karla Klostermanna, kterou napsal německy, do češtiny v roce 1923 přeložila Marie Stunová a její text krátce před svou smrtí autor schválil. Čtenář dostává toto dílo do rukou v původní podobě. Jsou to črty ze života lidí v divoké Šumavské přírodě na pomezí Čech a Bavorska koncem 19. století, kdy do kraje romanticky drsného šumavského pohoří proniká civilizace. To poznával Klostermann jako student, který na Šumavě každoročně trávil čas prázdnin a zamiloval se do nedotčené přírody šumavských hvozdů, poznal opravdový prales, kde mohl neopatrný cizinec snadno zabloudit, ztratit se a beze stopy zmizet. Zamiloval se do obyvatel Šumavy, kteří v drsné přírodě zápasí o živobytí, prožívá s nimi jejich radosti i bolesti, předkládá jejich příběhy přítomné i minulé, všímá si měnících se vztahů mezi Čechy a Němci, kteří zde žili odpradávna pospolu a najednou se objevují národnostní neshody. Kniha je plná nadšení pro krásu Šumavy a její obyvatele, kterým Klostermann první vydání své knihy věnoval. (knihydobrovsky.cz)

Této knize povídek bylo záměrně ponecháno původní kouzlo Klostermannovy řeči vydané v Nakladatelství J. R. Vilímka. Obsahuje povídky: "Malenovský Tell, "Menažerie", "Supák", "Dvě gardy", "Záloženská knížka", "Slepičí vojna", "Nioba z Malče", "Vyzrával na všecky", "Výstřel v lese", "Čemu se ve světě lidé naučí", "Mušketýr". (knihydobrovsky.cz)

Této knize bylo záměrně ponecháno původní kouzlo Klostermanovy řeči. Obsahuje tyto povídky z oblasti Šumavy: Srul, Sousedé, Návrat Šumařův, Matrikář, Převozníkova dcera, Černý pátek, Úzkosti pana "Státního návladního", Když pan kancelista postoupil, Přiživoval se, Potopa v Americe, Co způsobilo osudné velikonoce, Petr Řimbaba, Revoluce v Písku.Karel Klostermann zasvětil celé své literární dílo Šumavě a životním osudům jejich obyvatel. Narodil se sice v hornorakouském Haag am Hausruck, ale brzy se vrátil s rodinou do Čech, a to nejprve do Sušice, kde jeho otec působil jako praktický lékař. Dětství prožil v Žichovicích nedaleko Rábí. Nechodil ani do školy, protože ve vsi nebyla a do ostatních škol bylo daleko. Až když otec, panský lékař knížete Lamberka zjistil, že je jeho syn zanedbaný, poslal ho do Stříbrných hor (později Nalžovské hory).Gymnázium začal studovat v Klatovech a dokončil v Písku, pak se zapsal na lékařskou fakultu vídeňské univerzity, po 10 semestrech byl nucen pro tíživé rodinné poměry nastoupit do zaměstnání. Nejprve byl vychovatelem v Žamberku, potom redaktorem časopisu. A nakonec od roku 1878 profesorem německého a francouzkého jazyka v Plzni až do odchodu na odpočinek v roce 1908. Klostermann byl stejně jako Adalbert Stifter původem Němec. Ale hlásil se k České národnosti. Stal se jedním ze zakladatelů českého akademického spolku ve Vídni a nakonec českým spisovatelem.Klostermann podnikl několik cest do ciziny, zejména do Francie a na Balkán, byl členem plzeňské městské rady a okresního zastupitelstva, funkcionářem četných kulturních a osvětových spolků. Inicioval také stavbu rozhledny na Javorníku, která po rekonstrukci v roce 2000 nese jeho jméno.Do literatury vstoupil Klostermann v pol. 80. let 19. století drobnými fejetony a črtami, které uveřejňoval převážně v pražském německém časopise Politik.Z podnětu redaktora časopisu Osvěta V. Vlčka začal Klostermann soustavně psát česky. Pro českou literaturu objevil krásu Šumavských lesů a hor i život a tradice jejich obyvatel. Velký důraz kladl na vylíčení krajiny a přírody. Jeho díla vznikla na základě skutečných událostí a vyprávění.Závěr života strávil Karel Klostermann ve Štěkni na Strakonicku, kde také zemřel na rozedmu plic. (knihydobrovsky.cz)

Po kruté vichřici v 70. letech 19. století ničí obrovské lesní porosty na Šumavě kůrovec. Nutnost zpracovat spoustu dřeva vyvolává dočasný blahobyt, což má na obyvatele, dosud zvyklé na tvrdý a skromný život v nehostinné krajině, neblahý morální dopad. Realistický román, v němž autor čerpá z osobní znalosti prostředí, se odehrává na česko-bavorském pomezí v okolí Modravy a líčí tragické osudy členů rodiny pyšného, sobeckého a nenasytného sedláka Podhamerského, jehož protějškem je poctivý, skromný, moudrý Sepp a jeho vnuk Václav. Klostermann dokáže poutavě spojovat tradice a osudy šumavských obyvatel s popisy drsné, nemilosrdné, přesto však krásné přírody. (knihydobrovsky.cz)

Klostermann ve svém románu líčí na pozadí dávné historie šumavského předhůří - jihočeských Blat - odlišnou historii dvou selských rodů. Poutavě vystihuje milostný příběh bohaté selské dcery Apoleny a vzpurného, divokého a nezvladatelného čeledína Vojty, který se ve své touze neohroženě a s obrovskou vůlí snaží vymanit z chudoby i za cenu násilí, aby jejich láska mohla být naplněna. Mlhy na Blatech jsou obrazem doby a prostředí sedmdesátých let 19. století, kdy dochází k rozporu mezi touhou uchovat hrdost a tradici vlastního selského rodu, nebo volbou možná jednoduššího života ve městě. (knihydobrovsky.cz)

Velice čtivý román Kam spějí děti tvoří třetí a poslední článek řady románů o Šumavě - Ze světa lesních samot, V ráji šumavském. Děj se odehrává v centrální Šumavě 19. století. V němž se odehrává úplný rozpad horalské rodiny, v níž velký počet dětí způsobil rozdrobení původního majetku a dluhy dovršily úpadek. Život v horských vesničkách se po "broučkovém ráji" náhle proměnil a místní, krátkodobě přivyklí na vysoké příjmy z těžby dřeva, přišli o tento pramen financí. Ovšem život na vysoké noze jel dál a tím pak rostly jen dluhy a následovaly osobní a rodinné tragédie. Mladí lidé odcházejí do měst, odcizují se domovu a často propadají i mravnímu úpadku. Šumava zbavená největší části svého lesního bohatství rychle chudne, zemědělství v nepříznivém podnebí nemůže lidi uživit a bývalé velké statky se zadlužují. (knihydobrovsky.cz)

Cyklus třiatřiceti fejetonů Heiteres und Trauriges aus dem BöhmerwaIde / Veselé i smutné ze Šumavy z let 1885 až 1887, má pro dílo Karla Faustina Klostermanna (1848-1923), jednu z klíčových postav české prózy přelomu 19. a 20. století, mimořádný význam. Nejenže stojí na samém počátku jeho spisovatelské dráhy, ale zároveň otevírá před čtenáři téma, které se stalo celoživotním středobodem jeho tvorby. Přesto soubor šumavských fejetonů vychází v českém jazyce vůbec poprvé až nyní, po více než 130 letech. "Pila stojí na bažinaté půdě, vzdálená mnoho hodin od jakéhokoli lidského obydlí, okolí je nekonečně chmurné a jednotvárné. Slatiny bez konce, obrovské mýtiny, jejichž houpavá půda je pokryta trouchnivějícími kmeny pralesních stromů, na metr vysokou travou, neproniknutelným křovím, vřesem a maliním. Četné potoky a vodní žíly protkávají klikatě po nestálých stezkách tuto pustinu, kterou v zimě neoživí jediný pták, jediné zvíře, všechno odtáhne pryč a předá panování hlubokému sněhu a husté bílé mlze. Až na několik dělníků, kteří tu hledají obživu, vstoupí do této děsivé smutné divočiny málokdy lidská noha, a ti, kteří tak učiní, se obvykle nepohybují na cestě zákona. Jsou to ubozí podloudníci, kteří dávají všanc život a svobodu kvůli pár kilogramům šňupavého tabáku nebo střelného prachu, neboť právě když vánice nejvíc zuří, je také nejméně pravděpodobné setkání s hraničáři." (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Sbírka črt, vyprávění o zašlých časech či mizejících původně nedotčených míst krásné, drsné, rázovité a autorem dozajista milované Šumavy. Původní LP album 11 0010-1 811 vydal Supraphon v roce 1987 - nyní vychází poprvé digitálně (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa. V dramatizované četbě na pokračování účinkují Miloš Hlavica, Roman Hemala, Josef Patočka, Petr Pelzer, Zuzana Šavrdová, Jana Drbohlavová, Taťjana Medvecká a další. V roce 1991 natočil režisér Petr Adler. (knihydobrovsky.cz)

Slavné a méně známé vánoční i novoroční povídky Karla Klostermanna se odehrávají v drsných podmínkách sněhem a mrazem zkoušené Šumavy. Příběhy jsou svědectvím o lidských osudech, vztazích, láskách i tvrdém životě. Spisovatel v nich zaznamenává vzpomínky svého otce, který jako lékař poznal tento kraj i její obyvatele, a přidává i své vlastní zážitky. Vyprávění rámuje šumavská krajina a její drsné přírodní podmínky, které jsou zvláště v zimě neúprosné, a v každé povídce se odráží silná láska spisovatele k Šumavě a lidem, kteří tam žijí. „Napsal jsem tyto řádky na památku zemřelým, na slávu posud žijícím, kteří v bídě pomáhali, v neštěstí těšili. Ničeho nepřidávám, holou pravdu povídám, do minulosti sahám; ale co se tehdy událo, i dnes státi se může.“ Karel Klostermann (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: „Jsem synem svých domovských lesů, miluji jejich drsnou přírodu … a to celou silou své duše.“ Karel Klostermann. „Obíral-li jsem se ve svých pracích převážně Šumavou, stalo se tak proto, že ji znám snad lépe než kdo jiný; přírodu, kraj, lid, z něhož jsem vyšel a s nímž jsem se mnoho stýkal, který mě také za svého pokládal, důvěřoval a ničeho přede mnou netajil.“ Hluboký cit k šumavskému kraji a jeho lidu. Právě díky němu Karel Klostermann ukazuje osudovost a tragiku venkovského života na Šumavě a v Pošumaví. Snad nikdy nebyla v české literatuře tak patrná svrchovaná moc přírody a její vliv na lidské životy. Šumava Karla Klostermanna je drsný, ale úchvatný kraj, který charakterizují tajemné lesy, husté hvozdy, neúprosné zimy, neproniknutelné mlhy, neustálé deště, nebezpečné sněhové bouře, zrádné mokřady a nekonečné zasněžené a blátivé cesty. V této podmanivé krajině básník Šumavy mistrně vykresluje izolovaný svět samot a jejich obyvatel, Čechů i Němců, kteří mají společný úděl - tvrdý boj o přežití uprostřed nelítostné a úctu vzbuzující přírody, jež zůstává lhostejná k lidskému osudu. Audiokniha obsahuje povídky: Červené srdce, Bílý samum, Chuchláci, Dědova vina, Vodní supové, Robinson na Otavě, Nová křídlovka, Kousek cukerínu, Zmizela, Dva chytráci, Čaroděj, Poručík, Oční nákaza, Schovanec. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Hluboký cit k šumavskému kraji a jeho lidu. Právě díky němu Karel Klostermann ukazuje osudovost a tragiku venkovského života na Šumavě a v Pošumaví. Snad nikdy nebyla v české literatuře tak patrná svrchovaná moc přírody a její vliv na lidské životy. Šumava Karla Klostermanna je drsný, ale úchvatný kraj, který charakterizují tajemné lesy, husté hvozdy, neúprosné zimy, neproniknutelné mlhy, neustálé deště, nebezpečné sněhové bouře, zrádné mokřady a nekonečné zasněžené a blátivé cesty. V této podmanivé krajině básník Šumavy mistrně vykresluje izolovaný svět samot a jejich obyvatel, Čechů i Němců, kteří mají společný úděl - tvrdý boj o přežití uprostřed nelítostné a úctu vzbuzující přírody, jež zůstává lhostejná k lidskému osudu. Audiokniha obsahuje povídky: Červené srdce, Bílý samum, Chuchláci, Dědova vina, Vodní supové, Robinson na Otavě, Nová křídlovka, Kousek cukerínu, Zmizela, Dva chytráci, Čaroděj, Poručík, Oční nákaza, Schovanec. (knihydobrovsky.cz)

Román je příběhem muže, který se ze světa vrací do rodného Pošumaví a chce zde hospodařit. Je stíhán nezdarem a odchází znovu do světa. Za tento román K. Klostermann obdržel v roce 1905 výroční cenu za literaturu od České akademie, v témže roce byl vydán v nakladatelství J. R. Vilímka. Toto vydání je druhým vydáním od roku 1905, knize byl ponechán původní kouzelný Klostermanovský jazyk a je doplněna barevnými ilustracemi Josefa Černého. (knihydobrovsky.cz)

Slavný šumavský autor Karel Klostermann napsal tuto knihu v roce 1908 a povídkám v ní obsaženým bylo ponecháno kouzlo tohoto původního Klostermannovského jazyka. Kniha se skládá ze tří částí "Pan vrchní", "Páni na Břízkovicích", "Za věrné služby". Je doprovázena barevnými ilustracemi Josefa Černého a fotografiemi Jana Kavale. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Děj románu Karla Klostermanna spadá do 70. let 19. století, kdy obrovské plochy lesů na Šumavě ničil kůrovec. Dříví muselo být rychle vytěženo a zpracováno. Tichá Šumava byla najednou plná ruchu. Přistěhoval se sem nezvyklý blahobyt – lidé utráceli peníze, rozmohlo se pijáctví, poklesla mravnost. Ale dočasný blahobyt pominul a šumavští sedláci tu náhle stáli s prázdnýma rukama. Nemohli přivyknout starému způsobu života, upadali do dluhů, stěhovali se pryč.Román se odehrává v horním Pootaví a Povydří, v krajině mezi Kašperskými Horami a Horskou Kvildou. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Román Karla Klostermanna (1848–1923) V ráji šumavském nás zavádí na Šumavu do sedmdesátých let 19. století, kdy se díky zvýšené, vichřicí a kůrovcovou kalamitou vynucené těžbě dřeva dostala do chudého kraje možnost slušného výdělku. Neumím naprosto vynalézati ani typů, ani povah, ani událostí, toho daru se mi nedostalo. Osoby, jež předvádím čtenářům, existovaly, a co vypravuji ve svých románech a povídkách, se stalo, já jsem to pouze kombinoval, uspořádal a v jakýsi celek upravil… Karel Klostermann (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Šumava pokrytá sněhem a mrazem. Zcela neznámé i slavné adventní, vánoční i novoroční povídky Karla Klostermanna spojuje vánoční čas. Odehrávají se v drsných podmínkách sněhem a mrazem udolané Šumavy. „Napsal jsem tyto řádky na památku zemřelým, na slávu posud žijícím, kteří v bídě pomáhali, v neštěstí těšili. Ničeho nepřidávám, holou pravdu povídám, do minulosti sahám; ale co se tehdy událo, i dnes státi se může.“ Klostermannovy příběhy jsou svědectvím o lidských osudech, vztazích, láskách i tvrdém životu. Spisovatel ve svých povídkách zaznamenává vzpomínky svého otce, který jako lékař poznal celou tvář Šumavy a jejích obyvatel, a přidává i své vlastní prožitky a zážitky. I přítomnost smrti v čase adventním je obrazem nesmlouvavé tiché dohody s horskou krajinou. Vše rámuje krajina Šumavy a její klimatické podmínky, které jsou zvláště v zimě neúprosné. V každé povídce se odráží silná láska spisovatele k lidu Šumavy. Audiokniha obsahuje povídky: Vánoce pod sněhem, Odyssea soudního sluhy , Sláviččiny jesličky , Kaplanův Štědrý večer, Štědrý večer v Pürstlinku, Novoroční noc rozhodla, Vánice, Co Nový rok nadělil dědečkovi. (knihydobrovsky.cz)

V knize čerpá autor ze své důvěrné znalosti Šumavy a hospodářských proměn, které způsobilo pronikání spekulace do těchto končin. Odehrává se zde úplný rozpad horalské rodiny, v níž velký počet dětí způsobil rozdrobení původního majetku a alkoholismus a dluhy dovršily úpadek. Knize byl ponechán původní kouzelný Klostermanovský jazyk a je doplněna barevnými ilustracemi Aleše Čumy. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Sedm krátkých napínavých povídek Karla Klostermanna (1848–1923) z nitra šumavské přírody, kniha o Šumavě, tvrdém životě tehdejší doby a životních hodnotách lidí. O tom, jak je život těžký, krutý a krásný zároveň. Neumím naprosto vynalézati ani typů, ani povah, ani událostí, toho daru se mi nedostalo. Osoby, jež předvádím čtenářům, existovaly, a co vypravuji ve svých románech a povídkách, se stalo, já jsem to pouze kombinoval, uspořádal a v jakýsi celek upravil… Karel Klostermann (knihydobrovsky.cz)

eBook: Sedm krátkých napínavých povídek z nitra šumavské přírody, kniha o Šumavě, tvrdém životě tehdejší doby a životních hodnotách lidí. O tom, jak je život těžký, krutý a krásný zároveň. (knihydobrovsky.cz)

Klostermann ve svém románu líčí na pozadí dávné historie šumavského předhůří - jihočeských Blat - odlišnou historii dvou selských rodů. Mlhy na Blatech jsou obrazem doby a prostředí sedmdesátých let 19. století, kdy dochází k rozporu mezi touhou uchovat hrdost a tradici vlastního selského rodu, nebo volbou možná jednoduššího života ve městě. (patro.cz)

Karel Klostermann (1848–1923) je v českém kontextu vnímán především jako autor, jehož dílo představuje jedinečný dokument takzvané „staré Šumavy“. Ve svých nejznámějších románech Ze světa lesních samot ()(1891) a V ráji šumavském (1893) totiž zobrazil české jihozápadní příhraničí jako oblast, která vlivem přírodní pohromy spojené s lidskou chamtivostí během několika let pozbyla svůj staletý řád i podobu. Opozice „původní vs. současný“ je klíčová také ve struktuře šesti povídek, které tvoří tuto kompilaci. Tajemný titul Velebnost, melancholie, hrůza, z úvodu povídky Schovanec a který upozorňuje na fundamentální, avšak opomíjený rys Klostermannovy tvorby – svár věrného popisu s romantickou ambicí, je výzvou k novému, pozornému čtení málem klasického autora. (patro.cz)

Realistický román, v němž autor čerpá z osobní znalosti prostředí, se odehrává na česko-bavorském pomezí v okolí Modravy a líčí tragické osudy členů rodiny pyšného a nenasytného sedláka Podhamerského, jehož protějškem je poctivý, skromný, moudrý Sepp a jeho vnuk Václav. Klostermann dokáže poutavě spojovat tradice a osudy šumavských obyvatel s popisy drsné, nemilosrdné, přesto však krásné přírody. (patro.cz)

Obrazová publikace založená na bohatém a dosud nepublikovaném archivním materiálu vychází u příležitosti sta let od úmrtí spisovatele Karla Klostermanna (1848-1923) pevně spjatého se Šumavou - pohořím, které má pro Čechy specifickou hodnotu. Kniha určená odborné i širší veřejnosti se odklání od obvyklé prezentace autorova života a díla a vydává se cestou výkladu "básníka Šumavy" jakožto komplexního kulturního a literárního fenoménu. Tematizuje proto mimo jiné nástup masového turismu, nacionalizaci zemských periférií či rozvoj knižního trhu orientovaného na profit. Záměrem knihy je Karla Klostermanna a obraz "naší" Šumavy vymanit ze zažitých stereotypů. Není proto oslavou, nýbrž terapií. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Těžko odhadovat, jak by Karel Klostermann viděl dnešní Šumavu protkanou sítí cyklistických cest, které vedou kolem zaniklých vesnic, v nichž žili jeho němečtí rodáci. Jeho talent by měl jistě dost podnětů pro stejně nemilosrdný pohled na kraj, v němž se změnilo skoro všechno, jen z lesů stoupá stejně melancholický opar, tu odhalující, co mělo zůstat utajeno, tu skrývající, co se marně dožadovalo pozornosti. Ideální prostředí pro příběhy temné jak šero zdejších pralesů. Pět takových příběhů ožívá na tomto CD. Mýlil by se ten, kdo by za nimi viděl jen autorovu zjitřenou fantazii. O Klostermannovi je známo, že se často nechával inspirovat skutečnými událostmi, jak je sám zažil nebo jak o nich slyšel vyprávět. Je tomu tak i v případě příběhu muže, kterého všichni pokládají za mrtvého, a náhle se vrátí ke své ženě - která už na něj přestala čekat. Ale jen mrtví se nevracejí, můžeme parafrázovat název povídky, jejíž dramatizace byla v Českém rozhlase natočena přesně před dvaceti lety. Jestliže v tomto případě autor vycházel z příběhu, který se údajně stal, o hodnověrnosti tragédie v Sušici na Velikonoce 1859 nemůže být pochyb. Pod tíhou stovek poutníků, kteří mířili ke kapli Anděla Strážce, se prolomil dřevěný most přes Otavu a zahynulo víc než padesát lidí. Tato tragédie tvoří rámec vyprávění, v němž hraje osudovou roli láska a kletba. Neodvratitelnost osudu provází Klostermannovu tvorbu jako jeden z jejích základních svorníků. Naopak jen zřídka, jako zlatá šupinka v řece Otavě, se v jeho textech zableskne úsměv, tak jako je tomu v závěrečné povídce o muži, kterému zkušenosti z "velkého světa" přinesou jen trápení. Je dobře, že máme možnost poznat tohoto stále oblíbeného spisovatele i jako shovívavého pozorovatele lidských slabostí a nedokonalostí. Ale hlavně je dobře, že spolu s ním můžeme objevovat Šumavu, krajinu příběhů naplněných stejně jako ona sama tesknotou a temnou krásou. Milan Pokorný (knihydobrovsky.cz)

Lukáš Sobíšek je symbolista, statistik a houslista. Od mládí si psaním básní krátí čekání na slunovrat během chmurných zimních večerů. Své myšlenky a pocity začal veřejně ventilovat v umělecké skupině Blázni.cz pod pseudonymem Kulturní P_rnograf. Básnická sbírka Sedm dní samoty je autorovou prvotinou. Jedná se o autodokument, jakýs otisk jednoho vědomí, které se klene přes patnáct let. Začíná půvabnými juveniliemi, pokračuje klasickými miniaturami Kulturního P_rnografa a končí ve skvěle vyosených novinkách, které už už předznamenávají vysoustružený výraz, který prostupuje autorovou současnou tvorbou. Snové krajiny a přílivy melancholických emocí skrývající se v této sbírce doprovází obrazy soudobých, mladých malířů. Pořádně prozkoumejte tu špičku ledovce, co Vám v této knize předkládá. Pohlédněte strace do očí, pohybem hlavy Vám naznačí směr. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Šestihodinová nahrávka obsahuje celkem jedenáct vybraných a pravděpodobně nejznámějších příběhů, které spisovatel Šumavy zařadil do různých povídkových knih. Při jejich psaní čtenářům vylíčil skutečné události. Odehrály se v českém i německém prostředí, jsou veselé i smutné, někdy až osudově kruté. Jsou to příběhy ze Šumavy, která již zmizela, zůstaly po ní jen stopy v krajině, muzeích, archivech a knihovnách. S ní zmizely i nedotčené, tajemné a neprostupné hvozdy a močály tak barvitě Klostermannem popisované. Nám však jeho povídky i po více než stu letech připomínají, jak mohou v drsných podmínkách zhrubnout lidské charaktery a jak se i přes řadu těžkostí máme dnes po několika generacích až neskutečně dobře. (knihydobrovsky.cz)

Otevřená zpověď Mistrových nejbližších, jeho nejstarší dcery Dominiky Gottové a novináře Luboše Procházky, který s Gottem 15 let spolupracoval. Oba ve svém vyprávění nabízejí pohled do rodinného zákulisí v posledních letech života Karla Gotta. Jak začaly jeho nemoci? Proč svoji dceru Dominiku zavrhoval i zachraňoval? Jak se Ivana dostala k veškerému majetku? Jak se mu podařilo tajit dlouholetý vztah s jinou ženou? Dočkal se vytouženého syna? Bonusové kapitoly pak přinášejí upřímnou zpověď Dominiky o závislostech a o tom, že si plánovala vzít život. (patro.cz)

Od šesťdesiatych rokov, kedy vyšiel Zamarovského zborník Utopisti a Šimečkove knihy o utópiách, nevznikla na Slovensku kniha, ktorá by systematicky spracovávala tému dejín utópií a utopizmu z pozície systematickej filozofie. Predložená kniha analyzuje diela autorov, akými boli Thomas More, Tommaso Campanella, Francis Bacon, Henri de Saint-Simon, Charles Fourier či Robert Owen, ale aj zabudnutých mien ako Étienne-Gabriel Morelly, Gabriel Bonnot de Mably, Gracchus Babeuf, Etienne Cabet, Robert de Lamennais, s rozšírením na slovanský (ruský, český a slovenský utopizmus (Gercen, Belinskij, Bolzano, Štúr). Kniha je rozdelená do troch častí: prvá skúma utópiu encyklopedicky, druhá časť sú samotné dejiny utópií a tretia, teoreticko-praktická časť skúma utópiu ako filozofický argument pre sociálno-politickú prax vo vedeckom a racionálnom uvažovaní o budúcnosti ľudstva. Publikácia má v prvom rade slúžiť ako prehľad dejinami utopických ideí, ktoré sa v rôznych formách a u rôznych autorov opakovali. Toto opakovanie ideí v rôznych historických etapách je empirickým dôkazom o univerzálnosti fenoménu utopizmu... (patro.cz)

Od šesťdesiatych rokov, kedy vyšiel Zamarovského zborník Utopisti a Šimečkove knihy o utópiách, nevznikla na Slovensku kniha, ktorá by systematicky spracovávala tému dejín utópií a utopizmu z pozície systematickej filozofie. Predložená kniha analyzuje diela autorov, akými boli Thomas More, Tommaso Campanella, Francis Bacon, Henri de Saint-Simon, Charles Fourier či Robert Owen, ale aj zabudnutých mien ako Étienne-Gabriel Morelly, Gabriel Bonnot de Mably, Gracchus Babeuf, Etienne Cabet, Robert de Lamennais, s rozšírením na slovanský (ruský, český a slovenský utopizmus (Gercen, Belinskij, Bolzano, Štúr).Kniha je rozdelená do troch častí: prvá skúma utópiu encyklopedicky, druhá časť sú samotné dejiny utópií a tretia, teoreticko-praktická časť skúma utópiu ako filozofický argument pre sociálno-politickú prax vo vedeckom a racionálnom uvažovaní o budúcnosti ľudstva. Publikácia má v prvom rade slúžiť ako prehľad dejinami utopických ideí, ktoré sa v rôznych formách a u rôznych autorov opakovali. Toto opakovanie ideí v rôznych historických etapách je empirickým dôkazom o univerzálnosti fenoménu utopizmu... (knihydobrovsky.cz)

Publikace je souhrnným dílem pojednávajícím o nemocech střeva, má jasnou, přehlednou strukturu, je rozčleněna na část obecnou a část speciální. Obecná část obsahuje genetiku, embryologii, anatomii a histologii, fyziologii a patofyziologii. Další kapitoly v obecné části pojednávají o střevním mikrobiomu, velmi podrobně o symptomatologii a vyšetřovacích metodách. Speciální část je rozčleněna na nemoci duodena, tenkého střeva, slepého střeva a Bauhinovy chlopně, červovitého přívěsku, tračníku, konečníku a řiti. Zvláštní kapitoly jsou věnovány např. ileózním stavům, stomiím, infekcím střeva, včetně sexuálně přenosných a parazitárních onemocnění, AIDS, těhotenství, funkčním onemocněním, průjmu a zácpě, krvácení a břišním katastrofám. Kapitoly, u kterých je to přínosné, obsahují chirurgické a pediatrické dodatky. Kolektiv autorů byl sestaven z 49 odborníků z celé České republiky, knihu recenzovali prof. MUDr. Aleš Hep, CSc., a prof. MUDr. Jan Wechsler CSc. Bohatě obrazově dokumentovaná barevná publikace je určena zejména gastroenterologům, internistům, chirurgům, pediatrům, ale i dalším spolupracujícím odbornostem. (patro.cz)

Ze severní Moravy pocházelo mnoho zajímavých osobností, které se zapsaly do naší moderní historie. Zvláštní skupinu tvoří vojáci – účastníci prvního i druhého odboje. Patřil mezi ně i rodák z Brníčka Karel Lukas, jehož osudy zůstávají poněkud zapomenuty. Jeho vojenská kariéra mu dala přitom prožít neobyčejné události a setkat se zajímavými lidmi. Zůstával přitom vždy českým vlastencem a severomoravským patriotem. Za svobodu vlasti bojoval jako legionář a v letech 1939–1945 jako příslušník československé zahraniční armády. Významným způsobem se podílel na přípravách obrany Československa ve třicátých letech, pomáhal budovat československé vojsko ve Francii a Velké Británii a jako pozorovatel u britských vojsk zažil za druhé světové války bitvu u El Alameinu a boje v Itálii. Putování jeho životem je pro čtenáře zároveň jedinečnou příležitostí nahlédnout do dosud málo známých či dokonce neznámých kapitol našich moderních dějin a uvědomit s jakou nezištností dokázali naši předkové bojovat za svobodu a demokracii. Karel Lukas své znalosti a schopnosti dal plně do služeb Československa, v jehož budoucnost věřil. Tento milovník umění a člověk s kontakty v nejvyšších patrech anglické aristokracie jistě netušil, když se v roce 1947 vracel domů po několikaletém působení jako vojenský přidělenec v USA a Kanadě, jak smutný osud ho brzy potká. Pro komunisty, kteří Československo definitivně ovládli v únoru 1948, se stal nepohodlným člověkem. Způsob a okolnosti jeho tragické smrti v roce 1949 by přitom měly být dodnes výstražným mementem dokládajícím zrůdnost komunistického režimu. (patro.cz)

Hlavním smyslem knihy je především praktický návod, jak v uvedených situacích postupovat a u kterých stavů na možnost neuroendokrinního nádoru trávicí trubice myslet. Je zde zdůrazněn fakt, že v diagnostice a léčbě neuroendokrinních nádorů trávicí trubice se uplatňuje snad více než u jiných onemocnění gastrointestinálního traktu nutnost velmi těsné týmové spolupráce. V knize jsou dále systematicky, a to především z klinického hlediska, probrány karcinoidy trávicí trubice a pankreatu, které jsou také mezi těmito nádory nejčastější. Samostatnou kapitolu tvoří shrnutí vlastních zkušeností autorů s diagnostikou a léčbou karcinoidů. (patro.cz)

Ze severní Moravy pocházelo mnoho zajímavých osobností, které se zapsaly do naší moderní historie. Zvláštní skupinu tvoří vojáci - účastníci prvního i druhého odboje. Patřil mezi ně i rodák z Brníčka Karel Lukas, jehož osudy zůstávají poněkud zapomenuty. Jeho vojenská kariéra mu dala přitom prožít neobyčejné události a setkat se zajímavými lidmi. Zůstával přitom vždy českým vlastencem a severomoravským patriotem. Za svobodu vlasti bojoval jako legionář a v letech 1939-1945 jako příslušník československé zahraniční armády. Významným způsobem se podílel na přípravách obrany Československa ve třicátých letech, pomáhal budovat československé vojsko ve Francii a Velké Británii a jako pozorovatel u britských vojsk zažil za druhé světové války bitvu u El Alameinu a boje v Itálii. Putování jeho životem je pro čtenáře zároveň jedinečnou příležitostí nahlédnout do dosud málo známých či dokonce neznámých kapitol našich moderních dějin a uvědomit s jakou nezištností dokázali naši předkové bojovat za svobodu a demokracii. Karel Lukas své znalosti a schopnosti dal plně do služeb Československa, v jehož budoucnost věřil. Tento milovník umění a člověk s kontakty v nejvyšších patrech anglické aristokracie jistě netušil, když se v roce 1947 vracel domů po několikaletém působení jako vojenský přidělenec v USA a Kanadě, jak smutný osud ho brzy potká. Pro komunisty, kteří Československo definitivně ovládli v únoru 1948, se stal nepohodlným člověkem. Způsob a okolnosti jeho tragické smrti v roce 1949 by přitom měly být dodnes výstražným mementem dokládajícím zrůdnost komunistického režimu. (knihydobrovsky.cz)

Kniha je věnována vodním ptákům. Zařazení druhů do "Vodních ptáků" vychází ze skutečnosti, že v knize uvedení vodní ptáci žijí v prostředí nějakým způsobem souvisejícím s vodou, tj. ve sladkých, brakických i slaných vodách, na mořských i říčních pobřežích, na mokrých loukách, u potoků, rybníků či u jiných vodních nádrží, bažiny a rašeliniště nevyjímaje. V knize popsané druhy ve zmíněných prostředích žijí, hnízdí nebo v nich hledají potravu. Kromě popisu životního prostředí a míst výskytu jsou u každého druhu zmíněny i zvyky vodních ptáků při námluvách, jejich hnízdění, potrava, výchova mláďat, a konečně i místa, kam odlétají přezimovat. Úvodní část je věnována i tomu, čeho si máme všímat při určování ptáků v přírodě, a je pojednáno o významu vodních ptáků, jejich ochraně i ohrožení. (knihydobrovsky.cz)

Kniha přibližuje zájemci o dravé ptáky (živící se lovem živé kořisti, případně požíráním mršin či jiné potravy) z celosvětově cca 500 známých druhů přes 100 ptáků. Přednost byla dána těm, kteří se vyskytují v naší krajině a významným zástupcům z ostatních světadílů - Evropy, Asie, Afriky, obou Amerik a Austrálie vč. Oceánie. Každý dospělý exemplář je zobrazený v názorných ilustracích Pavla Procházky (většinou i s letovkou, mladým ptákem či samicí) a v textu známého ornitologa prof. Karla Šťastného se čtenář dozví kde žije, jaké je jeho přirozené prostředí, kde a jak hnízdí, kolik snáší vajec, jak vychovává mláďata, kolik se dožívá let, čím se živí, kde a jak loví, je-li tažný nebo není, kterému jinému druhu se podobá atd. Nechybějí ani údaje o velikosti, váze, rozpětí křídel, barevnosti peří, hlase apod. (knihydobrovsky.cz)

Vzpomínky a obrázky ze života lidí na šumavské samotěBřezník – to malebné místo – je právem nazývané srdcem Šumavy. Nelze se proto divit, že tímto šumavským srdcem byl okouzlen i sám Karel Klostermann, který život v tomto odlehlém koutě Šumavy zvěčnil ve svém asi nejkrásnějším díle Ze světa lesních samot. První budovou, která zde byla postavena, byla dřevěná lesovna, pozdější myslivna. Jedinou budovou dochovanou do dnešních časů je kamenná hájovna.Život na Březníku, byť dnes vypadá idylicky, byl velmi tvrdý, představoval celoroční práci téměř bez odpočinku. Od letních měsíců až do podzimu, pokud to počasí dovolilo, se kácelo. V zimě kácení vystřídaly sáně, pomocí nichž se přibližovalo dřevo k potokům. Při jarním tání se po vodě plavilo. A po ukončení plávky přišlo na řadu zalesňování vykácených ploch. Snad i příliš práce umožňovalo březnickým zapomenout na odlehlost lokality a samotu. Příběhy lidí, které osud zavál do těchto opuštěných a nehostinných míst, ale i události, které se na Březníku a jeho okolí odehrály, přináší tato kniha. (knihydobrovsky.cz)