Stroj času / time machine - průvodce pražským orlojem (čj, aj) - jiří žáček, jan žáček

Kniha Stroj času ()- Průvodce pražským orlojem je pojata jako originální projekt. Erudovaný a obohacující text, popisující jednotlivé části orloje a historické události s ním spojené, ideálně doplňují věcné fotografie této unikátní památky od Tomáše Součka, stejně jako náladové obrazy v úvodu publikace od Dušana Tománka. Grafické zpracování odhaluje knihu jako "stroj", záměrně využívá technologické prvky tisku a vazby, které běžně zůstávají skryté. (knihydobrovsky.cz)

„To, co je na samotném orloji nejúžasnější, je dokonalost jeho strojů, které dokáží řídit vše, co je třeba řídit, včetně oka astrolábu. A také včetně apoštolů a dalších fi gurek vyskytujících se na fasádě orlojní věže. Srdcem i mozkem orloje je jednoznačně jeho stroj. Vše ostatní tady je jím řízeno. I apoštolové jdou tak, jak rozhodne stroj. Neučiní jediného kroku bez jeho vůle,“ říká spisovatel a publicista Jan Žáček. Kniha je příjemným, zasvěceným, nicméně subjektivním pohledem autora na historická i technická fakta týkající se zrodu a fungování slavného pražského orloje, která jsou zároveň obestřena mimořádně čtivým, mnohdy až napínavým předivem mýtů a legend. Hlavně však je plná otázek, k nimž odpovědi teprve hledáme a možná nikdy ani nenajdeme. „Co je Staroměstský orloj? Bylo mnoho řečeno a popsáno, v této knize i v jiných, v článcích, výpovědích … O původu, o vzniku, o provozu a současnosti orloje. Též o jeho tvůrcích a správcích. O jeho významu historicko- technickém, astronomickém, matematickém … Ale nevím, zatím jsem se nikdy nesetkal s vysvětlením, skutečným vysvětlením, co je orloj? Čeho je spojením, proč je toho spojením, co se v něm sváří?“ (patro.cz)

Oblíbený slabikář s vlídnými texty J. Žáčka obsahuje slabiky a slova pro nácvik uvědomělého čtení, dětské básně, říkadla a krátké příběhy s častou frekvencí přímé řeči. Nově obsahuje kartonovou přílohu. (knihydobrovsky.cz)

"To, co je na samotném orloji nejúžasnější, je dokonalost jeho strojů, které dokáží řídit vše, co je třeba řídit, včetně oka astrolábu. A také včetně apoštolů a dalších fi gurek vyskytujících se na fasádě orlojní věže. Srdcem i mozkem orloje je jednoznačně jeho stroj. Vše ostatní tady je jím řízeno. I apoštolové jdou tak, jak rozhodne stroj. Neučiní jediného kroku bez jeho vůle," říká spisovatel a publicista Jan Žáček. Kniha je příjemným, zasvěceným, nicméně subjektivním pohledem autora na historická i technická fakta týkající se zrodu a fungování slavného pražského orloje, která jsou zároveň obestřena mimořádně čtivým, mnohdy až napínavým předivem mýtů a legend. Hlavně však je plná otázek, k nimž odpovědi teprve hledáme a možná nikdy ani nenajdeme. "Co je Staroměstský orloj? Bylo mnoho řečeno a popsáno, v této knize i v jiných, v článcích, výpovědích … O původu, o vzniku, o provozu a současnosti orloje. Též o jeho tvůrcích a správcích. O jeho významu historicko- technickém, astronomickém, matematickém … Ale nevím, zatím jsem se nikdy nesetkal s vysvětlením, skutečným vysvětlením, co je orloj? Čeho je spojením, proč je toho spojením, co se v něm sváří?" (knihydobrovsky.cz)

Chcete vědět, co se učí v Aprílové škole? Kdo se skrývá v telefonním sluchátku? Jaké rošťárny vymýšlí tiskařský šotek? Proč je pozdě honit bycha? Pojďte s námi do světa veselých básniček a pohádek a dozvíte se ještě spoustu dalších věcí. Výběr nejhezčích básniček a pohádek Jiřího Žáčka s kouzelnými obrázky Vlasty Baránkové. Oba dva malým čtenářům přátelsky vzkazují: Buďte hraví, ať jste zdraví! (knihydobrovsky.cz)

Chcete vědět, co se učí v Aprílové škole? Kdo se skrývá v telefonním sluchátku? Jaké rošťárny vymýšlí tiskařský šotek? Proč je pozdě honit bycha? Pojďte s námi do světa veselých básniček a pohádek a dozvíte se ještě spoustu dalších věcí. Výběr nejhezčích básniček a pohádek Jiřího Žáčka s kouzelnými obrázky Vlasty Baránkové. Oba dva malým čtenářům přátelsky vzkazují: Buďte hraví, ať jste zdraví! (patro.cz)

Autoři v této knize vyprávějí historky ze svého života, kdy zažili setkání s takovými osobnostmi jako třeba Bill Gates, Michael Dell, Benjamin Zander nebo Evald Schorm, profesor Lochman, herec Vladimír Dlouhý. Ale popisují i jak se setkali s Microsoft, jak podnikali. Jak kšeftovali za socialismu. Jak neemigrovali. Jak vůbec pracují a co k tomu potřebují. Nebojí se dělat si ze sebe legraci. V knize jsou ale i velice vážné úvahy o tom s kým spolupracovat, s kým nespolupracovat a proč? Jak vést firmu? Jak vstoupili do politiky a koho v ní potkali. Klause, Zemana, Havla, Babiše, Schillerovou... (patro.cz)

Autoři v této knize vyprávějí historky ze svého života, kdy zažili setkání s takovými osobnostmi jako třeba Bill Gates, Michael Dell, Benjamin Zander nebo Evald Schorm, profesor Lochman, herec Vladimír Dlouhý. Ale popisují i jak se setkali s Microsoft, jak podnikali. Jak kšeftovali za socialismu. Jak neemigrovali. Jak vůbec pracují a co k tomu potřebují. Nebojí se dělat si ze sebe legraci. V knize jsou ale i velice vážné úvahy o tom s kým spolupracovat, s kým nespolupracovat a proč? Jak vést firmu? Jak vstoupili do politiky a koho v ní potkali. Klause, Zemana, Havla, Babiše, Schillerovou... (knihydobrovsky.cz)

Basta fidli je sbírka humorných a satirických výroků o světě, který není zdaleka tak srozumitelný, jak si myslíme. „Já také vím, že nic nevím,“ říkával XY v dobrém rozmaru, „ale na rozdíl od Sokrata nejsem chlubivý.“ XY se vyjadřuje ke všemu, co ho těší i rozčiluje, a tedy i k tomu, o čem nemá ani páru. Je proměnlivý jako chameleon: pravdomluvný lhář, smutný vtipálek, nesnesitelný sympaťák, poťouchlý patetik, nemravný moralista, láskyplný kazisvět. Přes všecky tajné sympatie, které k němu pociťujeme, autor upozorňuje, že s mnoha jeho výroky upřímně nesouhlasí a některé ho dokonce pobuřují. Ale když už máme svobodu slova, XY nepodléhá cen (patro.cz)

Kniha prenesie deti do čarovného sveta rozprávok. Ako presne to v rozprávkovom svete vyzerá, zachytil vo svojich ilustráciách Adolf Born, a čo všetko sa tam môže stať, rozpráva Jiří Žáček. Jeho rozprávkovú reč si deti obľúbili. Je blízka fantázii detských rojkov, ktorí majú radosť, keď pomôžu tajomstvá a čary, aby sa všetko dobre skončilo. Dvadsaťpäť rozprávok, aj keď niektoré sú známe, vďaka rozprávačovi si ako nové vychutnáme. Aký by to bol život bez rozprávky? Jiří Žáček otvoril deťom, oteckom aj mamičkám rozprávkový svet, v ktorom je všetko ako v skutočnom svete, ale ešte je tam navyše čosi čarovné, čo namaľoval na svojich obrázkoch aj Adolf Born. Kde se vzali rozprávky a akú majú moc? Priniesla ich z pradávna rieka reči a rozprávač ich rozdelil do viet, aby ich mohol rozprávať opäť a zas, a zas a opäť. A kto má uši, ten ho počuje, a kto má dušu, ten sa z jeho rozprávania raduje... Niektoré rozprávky už poznáme -- a predsa vďaku čaru, čo je v každom sliove, vypočujeme si aj tie známe ako celkom nové. O mačiatku, ktoré zabudlo mňaukať, Ako líška prekabátila medvedíky, O capkovi Nebojsovi, O troch malých prasiatkach, O hlúpom vlkovi, Dva mráziky, Popoluška, Pyšná princezná, Čo drží svet pohromade a veľa ďalších. A či už sú rozprávky pravdivé, či vymyslené, a či sú veselé alebo nám zimomriavky naháňa ich čítanie, všetky sú v detských postieľočkach vítané. Dobrú noc! (patro.cz)

Neskutečný život skutečných lidí. Je největším neštěstím Čechů to, že si teď vládnou sami? Bylo Hitler Čech? Byl Kňažko Havlův šašek? Lezl Plojhar komunistům do zadku ? (patro.cz)

Nová básnická kniha nejlepších Žáčkových sonetů doprovázená výtvarnými artefakty ze světových malířských galerií. Musím se přiznat, že dlouho mi sonety připadaly příliš staromódní, artistní. Zvláště renesanční velikáni Dante a Petrarca mě upřímně znudili opěvováním fatálních žen — zato jejich vrstevník, ironik a buřič Cecco Angiolieri, který napsal Kdybych byl oheň, zapálil bych svět, mě uhranul svým životním pocitem. Jeho a Shakespearovy sonety mě přesvědčily, že forma nemůže být nudná ani staromódní, že záleží pouze na obsahu, zda bude báseň opravdu úchvatná a vzrušující. Kniha Sonetů je proměnlivá jako život, vážná i rozmarná, láskyplná, melancholická i ironická. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Deset hvězd seznamuje čtenáře s projektem Revitalizace židovských památek v ČR, díky kterému se podařilo zachránit a zrekonstruovat patnáct významných historických budov v deseti místech v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Kniha čtenáři přiblíží historií židovského osídlení v těchto místech, dává nahlédnout na exteriér i interiér synagog a rabínských domů a přibližuje i současné využití těchto budov. Popisovaná místa - Boskovice - Brandýs nad Labem - Březnice - Jičín - Krnov - Mikulov - Nová Cerekev - Plzeň - Polná - Úštěk Kniha vychází za podpory Česko-německého fondu budoucnosti. (patro.cz)

Skutečné příběhy vražd a zabití z doby mocnářství a první republiky. Jména aktérů byla změněna či pozměněna tak, aby nevyvolávala zbytečnou zášť. A také autor mohl lépe fabulovat. Výjimku si dovolil pouze v případě povídky první, protože to už je tak dávno... Vše ostatní v povídkách je reálné (původní názvy míst mordů, rovněž data a způsoby vražd). Také jména politiků a známých osobností byla ponechána. Co čekalo vraha? Tedy když byl dopaden, souzen a odsouzen k trestu smrti za Rakouska či za 1. republiky? Pochopitelně, že šibenice. Kat nejprve spoutal odsouzence do speciálního postroje. Poté jím byl přitisknut k prknu, nejmasivnější části smrtícího zařízení. Dole měla šibenice smyčky, do nichž byly zachyceny jeho spoutané nohy. Následně se postroj uchytil do karabiny a na krk byla odsouzenému přiložena smyčka. Potom došlo přes kladku k prudkému trhu. Smyčka se zatáhla tahem karabiny na hrdle odsouzence, který pak zemřel. (patro.cz)

Kniha Deset hvězd seznamuje čtenáře s projektem Revitalizace židovských památek v ČR, díky kterému se podařilo zachránit a zrekonstruovat patnáct významných historických budov v deseti místech v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Kniha čtenáři přiblíží historií židovského osídlení v těchto místech, dává nahlédnout na exteriér i interiér synagog a rabínských domů a přibližuje i současné využití těchto budov. Popisovaná místa - Boskovice - Brandýs nad Labem - Březnice - Jičín - Krnov - Mikulov - Nová Cerekev - Plzeň - Polná - Úštěk Kniha vychází za podpory Česko-německého fondu budoucnosti. (patro.cz)

Šílená kniha o šílených lidech a o světě, který zešílel. Autor sám, když knihu psal, uvažoval často o smyslu a nesmyslu svého bytí. Několikrát se ocitl na pokraji sebevraždy. V příběhu splétá dohromady svůj vlastní osud s osudy lidí, které potkal u nás i v zahraničí a kteří se vyznačují absolutním nihilismem. Jeho postavy jsou často oproštěny od všech morálních hodnot, v této knize je to znásobeno do pocitu totální deprese a skepse a blížící se neodvratnosti smrti. Někdo možná řekne, že jde o bezpříkladně surový krvák a že Žáčkova země není "pro starý ani pro mladý". Ale je to především o hledání východisek v bezvýchodných situacích a cestě ke smrti a k fyzické i psychické porážce. Vždyť "šťastným" koncem této knihy je smrt hlavního hrdiny. Ale jaká je skutečnost? Josef Kugelstein je mrtev a Jan Žáček žije. Nebo je to naopak? (patro.cz)

Na chodbách Československého rozhlasu se potkávají dramaturgové, střihači, zvukaři, redaktoři, produkční a režiséři. Jsou to kolegové, bývalí spolužáci, výjimečně i kamarádi, kteří si, v rámci toho, jak jim dovoluje tehdejší doba, žijí své spokojené životy. Ovšem jen do chvíle, kdy jednoho z nich najdou mrtvého. Šok nad krutostí vraždy se nese celým rozhlasem. Všichni hledají nějaké vysvětlení a ptají se nejen sami sebe: Kdo zabil jejich kolegu? Odpověď na tuto otázku najdete v tomto napínavém a strhujícím příběhu, který je plný zvratů, překvapivých momentů, občasného erotického napětí a praktik tehdejšího režimu. (patro.cz)

Strhující příběh na podkladě skutečných událostí zachycuje boj lesníka ze šumavských hvozdů s organizovanou skupinou nelegálně těžící dřevo v jeho revíru. Byl v lese napaden muži, kteří se zde dopouštěli závažné trestné činnosti, byl krutě zbit, bylo mu jimi vyhrožováno, že mu uříznou hlavu motorovou pilou a že mu zabijí celou rodinu. Nevzdal se a šel podat trestní oznámení na policii. Dozvěděl se, že on byl ozbrojen a mimo to, že staví jedno svědectví proti svědectví tří mužů, kteří budou vypovídat, že je napadl on. Kniha nás zavádí do prostředí vazeb mezi organizovaným zločinem, policisty, právníky a státními zástupci. (patro.cz)

Hlavní postava se vydává za odplatou proti mocnějšímu a výše postavenému protivníkovi, který spáchal zločin na jeho ženě. Přitom narazí na politické machinace, korupci, zneužívání moci, další zločiny a intriky (i se sexuálním podtextem), kterým bude muset čelit. (knihydobrovsky.cz)

Neskutečný život skutečných lidí.Je největším neštěstím Čechů to, že si teď vládnou sami?Bylo Hitler Čech? Byl Kňažko Havlův šašek?Lezl Plojhar komunistům do zadku ? (knihydobrovsky.cz)

Po pravdě řečeno malíř Born není můj, ani váš, ale svůj. I když se jeho výtvarný jazyk a styl v průběhu let měnily, umělecky byl vždycky svůj. Tím přivlastňovacím slůvkem můj jsem myslel naši spolupráci. Měl jsem štěstí, že ilustroval moji první knížku pro děti, Aprílovou školu, a to byl už dávno slavný po celém světě. V roce 1977 získal titul Karikaturista roku a jediný světadíl, kde nevystavoval, je Antarktida. Těch knížek, které mi ilustroval, je celkem sedmnáct: satiry a epigramy, básničky pro děti, divadelní hru a v posledních letech několik tlustých svazků pohádek. Vybral jsem z nich hromádku ukázek a složil z nich tuhle knížečku – jako poděkování excelentnímu malíři a svému dlouholetému učiteli humoru, který nás nedávno opustil, a přece s námi zůstává – svými obrazy, filmy, ilustracemi, svým originálním pohledem na svět lidí. Když o tom přemýšlím, Adolf Born je přece jen i svůj, i můj, i váš.JIŘÍ ŽÁČEK (knihydobrovsky.cz)

Jiří Žáček napsal dětem pro radost pokračování Aprílového slabikáře. Nové hádanky seřazené podle abecedy a další jazykové rébusy a obrázkové luštěniny bohatě ilustrovala Veronika Balcarová. Luštit hádanky vyžaduje bystrou hlavu, a když si ji děti tímto způsobem procvičí, mohou mít z toho jedině radost. Hádej, hádej, hadači —ale kdo se při tom zmýlí,ať se na svět nemračí! (knihydobrovsky.cz)

Knihu epigramů, parodií a humoristické poezie života ilustroval Adolf Born.Epigramy, humoresky a parodie píše Jiří Žáček celé půlstoletí a vždy je ilustroval Adolf Born. Z nich vznikla nová básnická kniha Český satirikon (1966–2016). Obsahuje nejlepší Žáčkovy satirické verše a většinu Bornových ilustrací k těmto básním. Český satirikon dělá průvan ve světě opatrných názorů a vysmívá se samolibým tvorům, kteří rádi poučují a myslí si, že mají patent na pravdu. Arbitři vkusu jsou za všech dob smrtelně vážní, mají rádi úpění a pláč, zato smích jim připadá podezřelý. Z toho důvodu se humor s poezií obtížně kříží, ale v případě Jiřího Žáčka je to spojení šťastné a plodné, posvěcené desítkami ilustrací Adolfa Borna. Jiří Žáček nemá valnou důvěru v příliš obšírné myšlenky a před kazateli věčných pravd dává přednost provokatérům a snílkům. Píše satiru, která nepoučuje, nýbrž inspiruje k vlastním názorům. (knihydobrovsky.cz)

Dobrá zpráva: ve vesmíru nejsme sami, jsou tu s námi zvířata. Pes, který spí v křesle u televize - to už je vlastně poloviční člověk. Kapesní zvěřinec je dobré mít stále při sobě. Je to knížečka poslední záchrany, když je ti smutno nebo když chceš někomu udělat radost. Do humorného světa zvířat vstoupíš zaklínacím pronesením Žáčkových veršů a zhlédnutím barevných obrázků Borise Pralovszkého. Ilustrace jsou karikatury milovníka černého humoru, který je ke zvířatům upřímně laskavý. Jakmile se ocitneš v Kapesním zvěřinci, zjistíš, že s úsměvem jde všechno lépe. Smích je dobrý pro zdraví, pravil racek chechtavý. (knihydobrovsky.cz)

Aforismy, satirické verše, vtipné glosy, bonmoty a další kouřové signály Jiřího Žáčka s ilustracemi Milana Janáčka. Pravý aforismus je jako diamant. Přečtete ho naráz, ale můžete ho číst ještě mnohokrát a stále bude mít neotřelý lesk. Aforismy mají tu přednost, že jsou stručné. A myšlenky s espritem a vtipem odpoví i na největší otázky a záhady. Jiří Žáček je doplnil humornými a satirickými verši a také glosami k dnešním dnům, kdy ze staré dobré pravdy se stala pouhá informace a stará dobrá lež se zmodernizovala, aby se změnila v dezinformaci. (knihydobrovsky.cz)

Jsem náruživý „kavárenský povaleč“. Dokonce jsem si před pár roky na to téma napsal sonet. Kavárny si ovšem zaslouží ne jeden sonet, ale celou knížku básní. Atmosféru kavárny utváří mnoho faktorů, vedle číšníků a hostů třeba i počasí, politická situace, sportovní výsledky Sparty a Slavie, výskyt či nevýskyt dívčích půvabů uvnitř kavárny a leckteré další okolnosti. Kdyby kavárny nebyly, chodil bych na kávu do cukráren. Ale to je řešení pro dámy, které si jdou zamlsat, já bych spíš prchal do barů. Anebo bych si kavárničku udělal přímo v bytě. Nejdůležitější je vařit kávu s láskou. Vzpomeňte na Maryšu bratří Mrštíků. Ta vařila kávu bez lásky, a jak to dopadlo!Jiří Žáček (knihydobrovsky.cz)

Žáčkův Aprílový slabikář naučí děti celou abecedu, naučí je číst. Básničky, říkanky a hádanky s barevnými obrázky přidávají ke každému písmenu jeho slova a ta slova se spojují v řeč, která se dá číst a psát i říkat zpaměti. Až si zahrajete s Aprílovým slabikářem hru na abecedu, která z písmen skládá různá slova, budete znát i tuto básničku: ABECEDA Volám tátu, mámu, dědu: Já už umím abecedu. Mami, tati, to jsem rád — já už umím číst a psát! (knihydobrovsky.cz)

Dobrodružství s Krtkem a jeho kamarády, myškou, žabkou, ježkem a zajíčkem, nikdy nekončí. Uprostřed přírody prožívají své drobné i velké radosti a starosti tak blízké malým dětem – skotačí u vody, hrají si v lese, sportují, malují, a hlavně vymýšlejí žertíky. Třináct vtipně ilustrovaných příběhů doplňují půvabné verše Jiřího Žáčka. (knihydobrovsky.cz)

Najmilšie rozprávky sú tie, ktoré čítame alebo rozprávame svojim najmilším. Tie, ktoré naši najmilší vzrušene a zvedavo počúvajú. Stačí otvoriť knižku a preniesť sa do čarovného rozprávkového sveta, v ktorom na deti čaká šestnásť známych aj menej známych rozprávok na dobrý večer a dobrú noc. Pekne a citlivo ich deťom prerozprával mág českej rozprávky Jiří Žáček a rovnako poeticky a magicky ich zilustrovala skvelá maliarka Vlasta Baránková. V knihe nájdu deti rozprávku O mačiatku, ktoré zabudlo mňaukať, O sliepočke Petruške, o Červenej Čiapočke, alebo aj Tri zlaté Vlasy deda Vševeda, Zlatovlásku, Snehulienku aj figliarskeho Kocúra v čižmách. „Nech len takým patrí svet, ktorým v srdci kvitne kvet.“ Mnoho podobných ponaučení nájdu malí čitatelia v tejto pôvabnej rozprávkovej knihe, ktorá je určená deťom od 5 rokov. (knihydobrovsky.cz)

Podle dějepisce Herodota žil v Malé Asii v 6. století před Kristem otrok Aisopos čili Ezop. Byl prý hrbatý, znetvořený a koktavý, ale hlavu měl bystřejší a myšlení pronikavější než lidé urostlí a zdraví. Uměl pobavit posluchače zvířecími bajkami a vtipnými příběhy, ale zdaleka ne všichni jeho současníci byli jeho obdivovatelé. Traduje se, že byl v Delfách popraven za údajné rouhání bohům. Ezopovi byla připisována většina starověkých bajek, zapsány však byly až po třech stoletích od jeho smrti. Mnohokrát byly převyprávěny prózou i ve verších a najde se jen málo těch, co by nevěděli, kdo byl Ezop. Ale ať už se ten moudrý muž jmenoval Ezop, nebo jinak, ať už žil v 6. století před Kristem, anebo jindy, ať už byl thráckého původu, nebo jného, hlavní je, že jeho bajky dodnes nezestárly. Svět se za tu dobu změnil od základu, lidé létají do vesmíru a dorozumívají se přes celou zeměkouli, ale ovládají je tytéž radosti, vášně a zlozvyky jako Ezopovy současníky. Proto jim tak dobře rozumíme - dospělí i děti. Vzít do rukou převyprávění Ezopových bajek od Jiřího Žáčka a číst si s dětmi moudré a vtipné příběhy, prohlížet si ilustrace Adolfa Borna a povídat si o životě, to může být chvíle, která se nám zapíše do paměti. (knihydobrovsky.cz)

Každý spisovatel je osamělý jako strážce majáku. Když Jiří Žáček stoupá od řeky Smědé k chalupě, jejíž okna se vřezávají do tmy jako světlomety, připadá si jako strážce majáku nastupující do služby. To moře pod ním není moře vody, nýbrž moře mlhy, ale i mlha je voda a hukot větru v korunách stromů zní jako hukot příboje. Ve svém majáku zapisuje myšlenky, nápady, poznámky, připomínky, protimluvy a básně - celou knihu o světě, který by měl pro člověka zůstat dobrým místem k narození i ve třetím tisíciletí. Přestože řada myšlenek a poznámek zaujme lehkostí a vtipem, je zřejmé, že básník je tvořil obtížně, na alchymistický způsob, jako když se hledá elixír života. Strážce majáku je knížka po všech stránkách neobvyklá, a pokud někomu připadne trochu mentorská, je to klam. Jiří Žáček vyznává přirozený, nikoliv naučený humor, proto nemá potřebu vážné věci zlehčovat a dělat si z nich legraci. Přitom humoru a satiry je v knize dost, někdy ovšem autor nemůže zatloukat skobu pointy do skály, po které šplhá. Jeho vnímavé smysly zredukovaly prožitky a představy na podstatné otázky. Doufání a zoufání filozofie přemáhá zdravý rozum a čísla statistik globálního pokroku a blahobytu nahradili živí lidé. Ve své knize Jiří Žáček vybudoval maják a naplno ho rozsvítil pro sebe i pro čtenáře, aby dal jasný obsah slovům, která si přináší ze svých výprav do nových světů v nás. (knihydobrovsky.cz)

Nejmilejší pohádky jsou ty, které vyprávíme svým nejmilejším. Až si je přečtete, můžete je vyprávět i vy. Jsou to pohádky na dobrý večer i na dobrou noc. A kdo by chtěl být bez pohádky? Jiří Žáček nám otevřel pohádkový svět, ve kterém je navíc něco kouzelného a tajemného, co namalovala ve svých ilustracích i Vlasta Baránková. Přečtete si pohádku O třech malých kůzlátkách, Zlatovlásku, Chytrou horákyni, Sněhurku i Kocoura v botách a mnoho dalších. Ať už jsou pohádky pravda nebo báje, ať jsou veselé nebo strašidelné, všechny jsou doma u dětí. Dobrou noc! Vítej u nás, zůstaň s námi, každý tě rád uslyší, potěš děti, táty, mámy, odměň naše nejbližší. (knihydobrovsky.cz)

Sonet neboli znělka je nejrozšířenější básnická forma. Tuto klasickou formu Jiří Žáček virtuózně naplnil moderní básnickou řečí, pramenící ze současných životních pocitů a zkušeností. Jeho Sonety jsou proměnlivé jako život, vážné i rozmarné, láskyplné, melancholické i ironické. Sonety patří k vrcholům básnické tvorby Jiřího Žáčka. Proto právě z nich vznikla reprezentativní kniha k básníkovu životnímu jubileu. Zahrnuje sonety starší, ale především nové a některé ještě nepublikované. Básník je rozdělil do tří oddílů — sonety lyrické, delirické a melancholické. To je kritérium pouze pomocné a trochu parodické, neboť Žáčkovy sonety nabízejí mnohem pestřejší paletu vyhraněných sdělení: vyznání, zpověď, meditaci, pamflet, parodii, žert... a také milostné sonety, do kterých ze současného života proniká víc nesoulad než soulad mužské a ženské sexuality, a jsou to verše víc nemilostné než milostné. K jednotlivým sonetům našel básník výtvarné artefakty, které spolu vytvářejí zajímavé akordy, i když v mysli každého čtenáře budou působit jinak. Jiří Žáček ovšem nepíše sonety inspirované uměním, ale tvoří poezii, která se inspiruje životem nejen vlastním, jak je u básníků samozřejmé, ale hlavně životy ostatních lidí, které ho zajímají nejvíce. (patro.cz)

Oblíbený slabikář s vlídnými texty J. Žáčka obsahuje slabiky a slova pro nácvik uvědomělého čtení, dětské básně, říkadla a krátké příběhy s častou frekvencí přímé řeči. (patro.cz)

Na scénu vstupuje český Arsene Lupin, lupič gentleman. Autor chtěl původně vyprávět jednoduchý detektivní příběh o lupiči, který oškube darebáka z řad českých politiků. Ale potom mu to nedalo. Začal psát o tom, proč se pan Lupen tím lupičem vůbec stal. A tak se před čtenářem odvíjí příběh mladého charismatického muže, který se za první republiky narodí v rodině továrníka a protože jeho matka je Židovka, musí utéct před nacisty. Po válce se vrací, aby z něj komunisté postupně udělali nepřítele socialistického zřízení, aby ho okradli, zavírali, mučili a donutili ho nakonec začít loupit. A tak vzniká postava muže, který s šarmem a rozkoší okrádá mocné o jejich peníze, šperky i milenky. Postava muže, který se stane skutečným postrachem všech, kteří se stále domnívají, že oni jsou něco víc, než normální a pracovití lidé. (patro.cz)

Vztah Rudolfa II. a Kateřiny Stradové byl všeobecně znám. Z tohoto svazku nakonec přišlo na svět několik potomků, avšak jediným opravdu známým se stal Juan Caesar d´Austria, prvorozený syn, do něhož vkládal Rudolf II. mnoho nadějí. Avšak osud byl k tomuto muži velice krutý a on tuto krutost oplácel všemu živému v okolí. I přes vznosné jméno velkého Caesara by mu spíš slušelo jméno Caligulovo. Byl zhýralec, sadista a vrah. Ženy stejně rychle znásilňoval, jako se jich zbavoval a jeho šílenství nakonec dospělo až k morbidní zálibě v krvi a obcování s mrtvolami. Není divu, že samotný císař musel učinit rázné rozhodnutí – vlastního syna dal uvěznit a střežit v zamčené místnosti v Českém Krumlově, kde nakonec daleko od rodiny zemřel. Toto je životní příběh jedné z nejpodivnějších osobností našich dějin, českého markýze de Sade, založený na historických skutečnostech i deníku samotného Juana d´Austria. (patro.cz)

Kytičkový kouzelník Karlíček je napůl člověk a trpaslík, který musí odmalička bojovat proti zlému stromovému čaroději Bartolomějovi, by před ním zachránil českou zemi. Je to příběh o věčném boji dobra a zla. O tom, že dobro vždycky zvítězí, ale zlo se potom - za nějaký čas - zase objeví a lidé i pohádkové bytosti se musejí spojit, aby zloducha zase porazili a vyhnali ze své vlasti. Kniha je zároveň pohádkovou cestou českými dějinami, kde se čtenáři setkají se skutečnými historickými postavami. Řezník a myslivec Kostelecký, Rudolf II, hraběnka Stradová a také někteří páni prezidenti. Schválně děti, jestlipak je poznáte? Celý děj se odehrává na Pražském hradě, hlavně v jeho zahradách - v Královské, v Jižních, v Jelením příkopu... A pochopitelně tu velké role mají děd Vševěd Antonín, víly, vodníci, čerti, ohnivci a bludičky... (patro.cz)

Byli jednou dva lidé, muž a žena, kteří se měli moc rádi a z jejich lásky se narodil syn. Jenže ona byla v té době vdaná za někoho jiného. Rozvedla se, vzala si otce svého dítěte a hezky si žili. Ale pak se zabila v autě. Biologickému otci bylo dítě odebráno a bez ohledu na to, že měl testy DNA. Syn se přece narodil ještě za předchozího vztahu. Syna umístil stát v dětském domově, aby byl v bezpečí - kdyby snad jeho biologický otec nebyl jeho otcem. Rozhodnout o otcovství musí soud. A tak otec začíná svůj boj se státním aparátem o to, aby směl žít se svým synem... (patro.cz)

Legendy, pohádky, dobrodružné příběhy - to všechno je v knize, která vypráví o Karlově mostu a o všem, co s ním souvisí. Čtenáři se tu dozvědí, jací byli a co prožili čeští patroni - Norbert, Zikmund, Václav, Vít, ale také třeba Bruncvík, setkají se s kouzelným příběhem svatého Václava a lazebnice Zuzany či smutným osudem Jana Nepomuckého. A dalších a dalších. Možná, že je překvapí, že ti svatí, kteří stojí na mostě, brali často do rukou meč nebo luk a šípy a bojovali s nepřáteli, někdy i s draky a jinými šelmami. Karlův most protíná naši řeku Vltavu a ta je jakýmsi středobodem české země. Kamenný most spojuje břehy řeky v centru zlaté Prahy. Postavil ho otec vlasti Karel IV. Proto je dobré vědět o něm leccos i mimo toho, co je známé notoricky. Kniha je zábavným vyprávěním pro dětské čtenáře, kteří se seznámí s českými dějinami, trochu i evropskými a přitom se dobře pobaví. (knihydobrovsky.cz)

Strhující příběh na podkladě skutečných událostí zachycuje boj lesníka ze šumavských hvozdů s organizovanou skupinou nelegálně těžící dřevo v jeho revíru. Byl v lese napaden muži, kteří se zde dopouštěli závažné trestné činnosti, byl krutě zbit, bylo mu jimi vyhrožováno, že mu uříznou hlavu motorovou pilou a že mu zabijí celou rodinu. Nevzdal se a šel podat trestní oznámení na policii. Dozvěděl se, že on byl ozbrojen a mimo to, že staví jedno svědectví proti svědectví tří mužů, kteří budou vypovídat, že je napadl on. Kniha nás zavádí do prostředí vazeb mezi organizovaným zločinem, policisty, právníky a státními zástupci. (knihydobrovsky.cz)

Skutečné příběhy vražd a zabití z doby mocnářství a první republiky. Jména aktérů byla změněna či pozměněna tak, aby nevyvolávala zbytečnou zášť. A také autor mohl lépe fabulovat. Výjimku si dovolil pouze v případě povídky první, protože to už je tak dávno... Vše ostatní v povídkách je reálné (původní názvy míst mordů, rovněž data a způsoby vražd). Také jména politiků a známých osobností byla ponechána. Co čekalo vraha? Tedy když byl dopaden, souzen a odsouzen k trestu smrti za Rakouska či za 1. republiky? Pochopitelně, že šibenice. Kat nejprve spoutal odsouzence do speciálního postroje. Poté jím byl přitisknut k prknu, nejmasivnější části smrtícího zařízení. Dole měla šibenice smyčky, do nichž byly zachyceny jeho spoutané nohy. Následně se postroj uchytil do karabiny a na krk byla odsouzenému přiložena smyčka. Potom došlo přes kladku k prudkému trhu. Smyčka se zatáhla tahem karabiny na hrdle odsouzence, který pak zemřel. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Deset hvězd seznamuje čtenáře s projektem Revitalizace židovských památek v ČR, díky kterému se podařilo zachránit a zrekonstruovat patnáct významných historických budov v deseti místech v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Kniha čtenáři přiblíží historií židovského osídlení v těchto místech, dává nahlédnout na exteriér i interiér synagog a rabínských domů a přibližuje i současné využití těchto budov. Popisovaná místa - Boskovice- Brandýs nad Labem- Březnice- Jičín- Krnov- Mikulov- Nová Cerekev- Plzeň- Polná- Úštěk Kniha vychází za podpory Česko-německého fondu budoucnosti. K dispozici současně i v německé mutaci! (knihydobrovsky.cz)

Šílená kniha o šílených lidech a o světě, který zešílel. Autor sám, když knihu psal, uvažoval často o smyslu a nesmyslu svého bytí. Několikrát se ocitl na pokraji sebevraždy. V příběhu splétá dohromady svůj vlastní osud s osudy lidí, které potkal u nás i v zahraničí a kteří se vyznačují absolutním nihilismem. Jeho postavy jsou často oproštěny od všech morálních hodnot, v této knize je to znásobeno do pocitu totální deprese a skepse a blížící se neodvratnosti smrti. Někdo možná řekne, že jde o bezpříkladně surový krvák a že Žáčkova země není "pro starý ani pro mladý". Ale je to především o hledání východisek v bezvýchodných situacích a cestě ke smrti a k fyzické i psychické porážce. Vždyť "šťastným" koncem této knihy je smrt hlavního hrdiny. Ale jaká je skutečnost? Josef Kugelstein je mrtev a Jan Žáček žije. Nebo je to naopak? (knihydobrovsky.cz)

Na chodbách Československého rozhlasu se potkávají dramaturgové, střihači, zvukaři, redaktoři, produkční a režiséři. Jsou to kolegové, bývalí spolužáci, výjimečně i kamarádi, kteří si, v rámci toho, jak jim dovoluje tehdejší doba, žijí své spokojené životy. Ovšem jen do chvíle, kdy jednoho z nich najdou mrtvého. Šok nad krutostí vraždy se nese celým rozhlasem. Všichni hledají nějaké vysvětlení a ptají se nejen sami sebe: Kdo zabil jejich kolegu? Odpověď na tuto otázku najdete v tomto napínavém a strhujícím příběhu, který je plný zvratů, překvapivých momentů, občasného erotického napětí a praktik tehdejšího režimu. (knihydobrovsky.cz)

Ono je to jedno. Jestli je člověk malej kluk, dospělej chlap nebo jestli je dědek. Hlavní je se z nikoho a z ničeho nezbláznit, a když je malér, když člověka srazej k zemi a když si myslí, že na to nemá, musí se vzpamatovat a zmáknout to. Prostě nebejt poseroutka. Hlavní hrdina se jmenuje Pepík, jako největší český fotbalista všech dob Josef „Pepi“ Bican. A chce se mu vyrovnat. Jenže skoro přes balon padá. A tak se zapře a zamaká. Z obtloustlého kluka se stane hvězda turnaje. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Záchrana princezny přece stojí i za cestu do pekla! Poslechněte si vyprávění o tom, co všechno na své cestě zažil kašpárek s Honzou. Poznáte, jaké je to v pekle a dozvíte se, co všechno čerti dovedou a zmůžou. Jestlipak kašpárek s Honzou princeznu nakonec z pekla dostanou? Vyprávějí, hrají a zpívají Jan Přeučil a Eva Hrušková. (knihydobrovsky.cz)

Po Hrůzostrašných pohádkách pro malé strašpytlíky, Čarodějných pohádkách pro malé kouzelníky, Chytrých pohádkách pro malé rozumbrady a svazku Ezopových bajek přicházejí básník Jiří Žáček a malíř Adolf Born s další knihou pro malé čtenáře. Jmenuje se Chytrolíni z Hloupětína a je inspirovaná příběhy svérázných obyvatel pohádkového městečka Hloupětína, legračních popletů a trumberů, kteří uvěří každému nesmyslu a nechají se napálit kdejakým kuliferdou. Dozvíte se, jak pěstovali koláče, jak pytlovali vítr pro případ bezvětří, jak stavěli most na kopci, jak slavili masopust s uprchlým medvědem, jak vynalezli ponorku, jakou medicínu užívali na zmoudření, jak si poradili s bezhlavým rytířem, jak si nechali prodloužit léto a zkrátit zimu, jak chovali v rybníku velryby, jak přemohli čerta, jak se dostalo prase do hloupětínského erbu, a prožijete s nimi řadu dalších dobrodružství. Ale jak připomíná autor, čím víc bláhovostí provádějí hloupětínští sousedé, tím víc s těmi zoufalci začneme sympatizovat a nakonec nám jejich zápas se zlomyslným osudem začne imponovat. Nejsme vlastně jejich potomci? Stačí se rozhlédnout, otevřít noviny nebo pustit televizor, abychom viděli, že i my žijeme v epoše bláznivin a pošetilostí. Máme se tím užírat a trápit? Raději se tomu upřímně zasmějme! (knihydobrovsky.cz)

Povídání pro snílky z pohádkové postýlky s barevnými obrázky ke všem pohádkám.Kniha přenese děti do kouzelného světa pohádek. Jak přesně to v pohádkovém světě vypadá, zachytil ve svých ilustracích Adolf Born, a co všechno se tam děje, vypráví Jiří Žáček. Jeho pohádková řeč je dětem milá. Je blízká fantazii dětských snílků, kteří mají radost, když tajemství a kouzla pomohou, aby všechno dobře dopadlo. Dvacet pět pohádek, ať je znáte, či neznáte, znějí díky vypravěči jako nové. (knihydobrovsky.cz)

„Přece nemůžeš psát jen samé maličkosti!“ vytkl mi jeden z mých přátel. Tehdy jsem se rozhodl napsat poému nebo cosi na ten způsob, abych mu, i sám sobě, dokázal, že to umím také. Tak dlouho jsem se chystal na poému, až jsem se pustil do čtyřverší. Takže opět maličkosti. Momentky. Lyrické epigramy. A proč ne? Proč by čtyřverší nemohlo být střípkem, v němž se zrcadlí svět? Stačí ovládnout umění zkratky a nápovědi. Ale to je právě to nejtěžší! Čtyřverší je akord, který zazní a odezní tak rychle, že ho rozptýlená čtenářova fantazie vůbec nemusí zaznamenat. Jsou témata, pro něž se čtyřverší zdá být příliš těsné. Mnohokrát jsem podlehl pokušení připsat další sloku — a pak jsem ji škrtnul. Anebo nechal a škrtnul první. Anebo škrtnul obě a napsal třetí. Připadá mi, že jsem víc škrtal, nežli psal. Ale něco přece zbylo. Akordy. Maličkosti z lásky.Jiří Žáček (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Existují i pohádky, ve kterých se nevyskytují pohádkové obludy, kde nevítězí mocné kouzlo či hrubá síla, ale navrch má rozum, moudrost a vtip. Hrdiny chytrých pohádek bývají lidé zdánlivě obyčejní, kteří se v životních zkouškách téměř vždy osvědčí jako lidé naopak neobyčejní, moudří a stateční. Posilují naše sebevědomí a připomínají nám, že k vítězství nad lží a nelidskostí nepotřebujeme čaromocný meč ani pohádkového dědečka, stačí mít kuráž, bystrý rozum a dobré srdce. Není to sympatický vzkaz dávných pohádkářů dnešním malým rozumbradům? (knihydobrovsky.cz)