Slovania v dávnej minulosti - deržavin sevastjanovič nikolaj

Od najstarších písomných správ o predkoch Slovanov rozoberá autor postupne Venedov, Antov, východných i západných Slovanov, pobaltských Slovanov atď,. ich osídlenia, spoločenské zriadenia v akých žili, slovanské opevnenia a hrady. Čomu sa venovali, ako vyzerali, aké mali zvyky a náboženské predstavy. Potom postupne uvádza jednotlivé štátne útvary, ktoré Slovania v dávnej minulosti vytvorili od Samovej ríše, Českomoravské kniežatstvá, Poľské kniežatstvá, Bulharské cisárstvo, ale aj prvé Srbské a Chorvátske štátne útvary. Jednotlivých vládcov a ich osudy. (patro.cz)

Kniha – autor Nikolaj Deržavin Sevastjanovič, 248 stran, slovensky, brožovaná bez přebalu lesklá - autor Nikolaj Deržavin Sevastjanovič, 248 stran, slovensky, brožovaná bez přebalu lesklá Od najstarších písomných správ o predkoch Slovanov rozoberá autor postupne Venedov, Antov, východných i západných Slovanov, pobaltských Slovanov atď,. ich osídlenia, spoločenské zriadenia v akých žili, slovanské opevnenia a hrady. Čomu sa venovali, ako vyzerali, aké mali zvyky a náboženské predstavy. Potom postupne uvádza jednotlivé štátne útvary, ktoré Slovania v dávnej minulosti vytvorili od Samovej ríše, Českomoravské kniežatstvá, Poľské kniežatstvá, Bulharské cisárstvo, ale aj prvé Srbské a Chorvátske štátne útvary. Jednotlivých vládcov a ich osudy. (alza.cz)

Audiokniha MP3 - autor Pavel Dvořák a Daniela Dvořáková, čte Gabriela Dzúriková a Martin Kaprálik Záverečný zväzok knižného cyklu Pavla Dvořáka Stopy dávnej minulosti autor už nestihol napísať, nečakane zomrel v decembri 2018Jeho manželka, historička Daniela Dvořáková sa podujala zavŕšiť knižnú sériu namiesto neho. Na základe osobnej korešpondencie a literárnej pozostalosti manžela napísala strhujúcu biografiu, ktorá zachytáva život a prácu Pavla Dvořáka počas tridsiatich štyroch rokov, ktoré strávila po jeho boku.Ku každej kapitole sú zaradené texty Pavla Dvořáka, ktoré vznikali v tom období, o ktorom konkrétna kapitola pojednáva. Desiaty zväzok Stôp dávnej minulosti je tak spoločným dielom oboch manželov. Je to intímna výpoveď o láske, manželskom živote, smrti a smútku, a súčasne je to kniha plná histórie, myšlienok a nápadov z tvorby Pavla Dvořáka.Audioknihu citlivo nahovorili Gabriela Dzúriková a Martin Kaprálik.Pavel Dvořák túto knihu už nemohol napísať... (alza.cz)

Záverečný zväzok knižného cyklu Pavla Dvořáka Stopy dávnej minulosti autor už nestihol napísať, nečakane zomrel v decembri 2018. Jeho manželka, historička Daniela Dvořáková sa podujala zavŕšiť knižnú sériu namiesto neho. Na základe osobnej korešpondencie a literárnej pozostalosti manžela napísala strhujúcu biografiu, ktorá zachytáva život a prácu Pavla Dvořáka počas tridsiatich štyroch rokov, ktoré strávila po jeho boku. Ku každej kapitole sú zaradené texty Pavla Dvořáka, ktoré vznikali v tom období, o ktorom konkrétna kapitola pojednáva. Desiaty zväzok Stôp dávnej minulosti je tak spoločným dielom oboch manželov. Je to intímna výpoveď o láske, manželskom živote, smrti a smútku, a súčasne je to kniha plná histórie, myšlienok a nápadov z tvorby Pavla Dvořáka. Pavel Dvořák túto knihu už nemohol napísať sám a predsa je jej autorom. Je to jeho "nenapísaná" kniha. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 - Tento diel série Stopy dávnej minulosti rozpráva o príchode Slovanov, ktorí sa usadili na oboch brehoch rieky Moravy, na sever od Dunaja v Dolnom Rakúsku a na Slovensku, v Zadunajsku a azda aj v Potisí. - autor Pavel Dvořák, čte Martin Kaprálik Existuje odpoveď na otázku kedy vzniká národ? Kedy sa Slováci stali Slovákmi?Tento diel série Stopy dávnej minulosti rozpráva o príchode Slovanov, ktorí sa usadili na oboch brehoch rieky Moravy, na sever od Dunaja v Dolnom Rakúsku a na Slovensku, v Zadunajsku a azda aj v Potisí. Prišli ako blízki príbuzní, niekoľko stáročí zdieľali spoločný osud, vzdorovali spoločným nepriateľom, žili v spoločnom štáte, no potom ich udalosti rozdelili a oni sa stali Maďarmi, Nemcami, Čechmi - a Slovákmi.Audiokniha si nerobí nárok na definitívu, na nezmeniteľné súdy; rozpráva príbehy, ktoré pochybujú o starých pravdách, hovorí o nových objavoch, nových poznatkoch a východiskách, no najmä neverí, že jediným motorom dejín... (alza.cz)

Kniha má dve časti; prvá rozpráva o začiatkoch slovenského baníctva, druhá a o tragických udalostiach tatárskeho vpádu. Na ich pozadí systematicky spracováva dejiny Slovenska (Uhorska) v 12. a 13. storočí (počas vlády posledných Arpádovcov). Obe časti sa opierajú o výsledky najnovších archeologických výskumov, ktoré dali starej histórii nový rozmer - archeologické objavy v Banskej Štiavnici histórii a významu slovenského baníctva, archeologické objavy v Levoči a východoslovenských jaskyniach dramatickým udalostiam počas tatárskeho pustošenia, ktoré kniha podáva (po prvý raz) v celosvetových súvislostiach. (patro.cz)

Záverečný zväzok knižného cyklu Pavla Dvořáka Stopy dávnej minulosti autor už nestihol napísať, nečakane zomrel v decembri 2018. Jeho manželka, historička Daniela Dvořáková sa podujala zavŕšiť knižnú sériu namiesto neho. Na základe osobnej korešpondencie a literárnej pozostalosti manžela napísala strhujúcu biografiu, ktorá zachytáva život a prácu Pavla Dvořáka počas tridsiatich štyroch rokov, ktoré strávila po jeho boku. Ku každej kapitole sú zaradené texty Pavla Dvořáka, ktoré vznikali v tom období, o ktorom konkrétna kapitola pojednáva. Desiaty zväzok Stôp dávnej minulosti je tak spoločným dielom oboch manželov. Je to intímna výpoveď o láske, manželskom živote, smrti a smútku, a súčasne je to kniha plná histórie, myšlienok a nápadov z tvorby Pavla Dvořáka. Pavel Dvořák túto knihu už nemohol napísať sám a predsa je jej autorom. Je to jeho "nenapísaná" kniha. (patro.cz)

Audiokniha MP3 - autor Pavel Dvořák, čte Martin Kaprálik Rozprávanie o najstarších dejinách SlovenskaStopy dávnej minulosti - Slovensko v praveku sú výsledkom práce tridsiatich rokov, počas ktorých Pavel Dvořák o najstaršej histórii napísal desať kníh a nakrútil sto dokumentárnych filmov.Je to rozprávanie o najstarších dejinách Slovenska a sumár obohatený tým najdôležitejším zistením: všetko sa odohráva v čase a priestore, ale história dokonca v troch časoch. Jeden je čas skutočnej histórie, druhý čas jej objavu a ten tretí je individuálny čas každého z nás, ktorý v nás tiká ako časovaná bomba. Nič nepochopíme, ak túto skutočnosť pustíme zo zreteľa.Voľné kronikárske rozprávanie o tom, čo kronikár vie, čo ho zaujalo, čo považuje za potrebné vyrozprávať bez pocitu, že je viazaný aj niečím iným ako svojím svedomím a možnosťami (vedomosťami). (alza.cz)

Audiokniha:,Záverečný zväzok knižného cyklu Pavla Dvořáka Stopy dávnej minulosti autor už nestihol napísať, nečakane zomrel v decembri 2018. Jeho manželka, historička Daniela Dvořáková sa podujala zavŕšiť knižnú sériu namiesto neho. Na základe osobnej korešpondencie a literárnej pozostalosti manžela napísala strhujúcu biografiu, ktorá zachytáva život a prácu Pavla Dvořáka počas tridsiatich štyroch rokov, ktoré strávila po jeho boku. Ku každej kapitole sú zaradené texty Pavla Dvořáka, ktoré vznikali v tom období, o ktorom konkrétna kapitola pojednáva. Desiaty zväzok Stôp dávnej minulosti je tak spoločným dielom oboch manželov. Je to intímna výpoveď o láske, manželskom živote, smrti a smútku, a súčasne je to kniha plná histórie, myšlienok a nápadov z tvorby Pavla Dvořáka. Audioknihu citlivo nahovorili Gabriela Dzúriková a Martin Kaprálik. Pavel Dvořák túto knihu už nemohol napísať sám a predsa je jej autorom. Je to jeho „nenapísaná“ kniha. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Pavel Dvořák, 248 stran, slovensky, pevná s přebalem lesklá Záverečný zväzok knižného cyklu Pavla Dvořáka Stopy dávnej minulosti autor už nestihol napísať, nečakane zomrel v decembri 2018. Jeho manželka, historička Daniela Dvořáková sa podujala zavŕšiť knižnú sériu namiesto neho. Na základe osobnej korešpondencie a literárnej pozostalosti manžela napísala strhujúcu biografiu, ktorá zachytáva život a prácu Pavla Dvořáka počas tridsiatich štyroch rokov, ktoré strávila po jeho boku. Ku každej kapitole sú zaradené texty Pavla Dvořáka, ktoré vznikali v tom období, o ktorom konkrétna kapitola pojednáva. Desiaty zväzok Stôp dávnej minulosti je tak spoločným dielom oboch manželov. Je to intímna výpoveď o láske, manželskom živote, smrti a smútku, a súčasne je to kniha plná histórie, myšlienok a nápadov z tvorby Pavla Dvořáka. Pavel Dvořák túto knihu už nemohol napísať sám a predsa je jej autorom. Je to jeho "nenapísaná" kniha. (alza.cz)

Sirota Draha je krehké dievča, ktoré napriek nepriazni novej rodiny drží pri živote odvaha a doposiaľ nepreskúmané liečiteľské schopnosti. Pri hľadaní seba samej ju okrem múdreho učiteľa sprevádza aj záhadný cudzinec, ktorého zúboženého a vysileného náhodou objaví v lesoch. Príbeh Slovanov je zasadený do obdobia dejín, v ktorom ešte neexistovali hranice súčasných štátov. Každodenný život bol sprevádzaný zabudnutými rituálmi a fascinujúcou mystikou náboženstva spätého s divokou prírodou, temnými lesmi, nedostupnými priesmykmi a jaskyňami. Ľudia na našom území sa podobne ako hrdinovia románu museli naučiť sami rozhodovať o svojom osude. Nepriateľmi im mohli byť nielen barbarskí Avari, no aj tyrani zo susedného hradiska. Kmene však silné vedenie potrebovali a kto by nesiahol po moci, keď mu leží pri nohách? (patro.cz)

Audiokniha:,Divadlo, divadlo, divadlo - miniserie určená pouze pro digitální prodej je věnovaná divadlu a autorům s divadlem spjatým. NIKOLAJ VASILJEVIČ GOGOL (*1.4.1809 – † 4.3.1852) byl ruský prozaik a dramatik ukrajinského původu, představitel ruského romantismu s velmi silnými prvky kritického realismu, za jehož zakladatele je v ruské literatuře považován. Díla Nikolaje Vasiljeviče Gogola: Večery na samotě u Dikaňky /1832/ - dvoudílný soubor próz, humorně i strašidelně laděných povídek a pohádek inspirovných ukrajinským folklorem Taras Bulba /1835/ - povídka vyprávějící o boji ukrajinských kozáků proti polským magnátům v 17.století. Petrohradské povídky /1835-42/ - povídky, ve kterých jsou hlavními postavami úředníci a umělci, lidé, kteří jsou ponižováni a kteří mají existenční problémy. Revizor /1836/ - satirická komedie kritizující nadčasové nešvary, jaké najdeme v každé společnosti bez ohledu na způsob mocenského řízení: byrokracii, přetvářku, korupci, mamon, hloupost. Jedná se o jednu z nejznámějších her ruského dramatu, ve kterém jsou zobrazeny rozmanité typy postav s pokřiveným charakterem Mrtvé duše /1842/ - příběh drobného podvodníčka Čičikova, který navštěvuje ruské statkáře, aby je přiměl ke geniálně prostoduché finanční spekulaci s prodejem „mrtvých duší“ zemřelých nevolníků, nelítostně zachycuje tehdejší realitu carského Ruska, kritizuje všechny složky ruské společenské i ekonomické struktury. Ženitba /1842/ - veselohra o nepodařených námluvách, kde se o jednu nevěstu uchází několik svérázných ženichů. (knihydobrovsky.cz)

Při vyřizování záležitostí týkajících se pohřbu své matky, se kteroukdysi přerušil veškeré kontakty, se spisovatel Daniel Reis, hlavníhrdina románu Reisefieber, znovu ocitá v Paříži, ve městě svéhodětství a dospívání. Při setkání s lidmi, kteří jeho matku blíže znali(s její nevlastní sestrou, se slepou psychoterapeutkou či se ženoumatčina milence), návštěvou bytů, ve kterých bydlela, znovunalézánívěcí, které vlastnila, a vedením tichého dialogu s ní nechává stálerychleji roztáčet spirálu svého osudu. "Cestovní horečka", jak by znělčeský překlad názvu knihy, odkazuje tudíž nejen na jméno hlavníhohrdiny a na jeho pouť prostorem, ale zejména na jeho putování časem,kdy se mu neodbytně vynořují vzpomínky - kým jeho matka byla, pročodmítala mluvit o jeho otci či proč nechápala jeho neohrabané projevylásky. Čtenář se tak stává svědkem složitého vnitřního zápasu o to,zda se Daniel svým sebezpytováním s nastalou situací vyrovná, zhojírány ve svém srdci a najde sama sebe a své místo ve světě. Povede seříci nedořečené a odpustit zdánlivě neodpustitelné?Łoziński získal za svůj románový debut Reisefieber Cenu Kościelských, jednu z nejrespektovanějších polských literárních cen. Jeho kniha již byla oceněna např. nadací Kultury (2. cena v roce 2006), v témže roce byla také nominována na cenu Nike. Porota Ceny Kościelských na Łozińského románu ocenila především "nezvyklou vyzrálost projevující se jak v kompoziční vrstvě díla, tak v jeho hluboce lidské problematice". (knihydobrovsky.cz)

Při vyřizování záležitostí týkajících se pohřbu své matky, se kterou kdysi přerušil veškeré kontakty, se spisovatel Daniel Reis, hlavní hrdina románu Reisefieber, znovu ocitá v Paříži, ve městě svého dětství a dospívání. Při setkání s lidmi, kteří jeho matku blíže znali (s její nevlastní sestrou, se slepou psychoterapeutkou či se ženou matčina milence), návštěvou bytů, ve kterých bydlela, znovunalézání věcí, které vlastnila, a vedením tichého dialogu s ní nechává stále rychleji roztáčet spirálu svého osudu. „Cestovní horečka“, jak by zněl český překlad názvu knihy, odkazuje tudíž nejen na jméno hlavního hrdiny a na jeho pouť prostorem, ale zejména na jeho putování časem, kdy se mu neodbytně vynořují vzpomínky — kým jeho matka byla, proč odmítala mluvit o jeho otci či proč nechápala jeho neohrabané projevy lásky. Čtenář se tak stává svědkem složitého vnitřního zápasu o to, zda se Daniel svým sebezpytováním s nastalou situací vyrovná, zhojí rány ve svém srdci a najde sama sebe a své místo ve světě. Povede se říci nedořečené a odpustit zdánlivě neodpustitelné? (patro.cz)

Viete, že sme boli okradnutí o 500 rokov našej histórie? Ako je to možné? Prisťahovali sa Slovania do strednej Európy a na Balkán až v niekedy v 6. - 7. storočí, ako tvrdí oficiálna historiografia? A kde sídlili dovtedy, keď podľa historikov "odrazu" doslova zaplavili obrovskú oblasť Európy od Baltiku až po Jadran, a na západe až po Rýn? Odpoveď, že asi v močaristých oblastiach ukrajinskej Pripjate, je skutočne neuveriteľná! A tieto šíre priestory vraj predtým obývali bojovné kmene "nemeckých" Germánov. Ako mohli tí zaostalí Slovania vytlačiť z ich sídiel dobre vyzbrojených Germánov? Uskutočnilo sa vôbec také sťahovanie národov v 5. - 6. storočí? Vymenilo sa kompletne obyvateľstvo na ploche asi 2-och miliónov km2? O tom niet v starých prameňoch ani slovíčka! Ako to teda bolo? Skutočne bol prvým vládcom slovanských národov v našich končinách až kráľ Samo počiatkom 7. storočia? A čo bolo predtým? Dnes sa čoraz jasnejšie ukazuje, že takýto model dejín je falošný a skreslený! Predkladáme Vám dôkazy početnej skupiny dejepiscov z 18.- 19. storočia, ako i od bádateľov zo súčasnosti, že ide len o účelové "nemecké klamstvo" - pangermanizmus, ktoré sa umelo udržuje v historiografii až do dnešných dní. Poctivý výskum ukazuje, že Germáni - údajne "nemeckého" pôvodu, boli vlastne Slovania. A preto aj prvé storočia letopočtu v našich krajoch nepatria "Nemcom", ale našim priamym slovanským predkom. Patríme medzi starobylé národy a mali by sme byť hrdí na svoj pôvod a dejiny. (patro.cz)

Kniha - autor Jozef Koleják; Veronika Kolejáková, 352 stran, slovensky, pevná s přebalem lesklá Sirota Draha je krehké dievča, ktoré napriek nepriazni novej rodiny drží pri živote odvaha a doposiaľ nepreskúmané liečiteľské schopnosti. Pri hľadaní seba samej ju okrem múdreho učiteľa sprevádza aj záhadný cudzinec, ktorého zúboženého a vysileného náhodou objaví v lesoch. Príbeh Slovanov je zasadený do obdobia dejín, v ktorom ešte neexistovali hranice súčasných štátov. Každodenný život bol sprevádzaný zabudnutými rituálmi a fascinujúcou mystikou náboženstva spätého s divokou prírodou, temnými lesmi, nedostupnými priesmykmi a jaskyňami. Ľudia na našom území sa podobne ako hrdinovia románu museli naučiť sami rozhodovať o svojom osude. Nepriateľmi im mohli byť nielen barbarskí Avari, no aj tyrani zo susedného hradiska. Kmene však silné vedenie potrebovali a kto by nesiahol po moci, keď mu leží pri nohách? (alza.cz)

V školách nás učia, že naši predkovia Slovania sem do strednej Európy prišli až niekedy v 6. storočí. To ale nie je pravda. Už i len dôkladnejšie a pozorné štúdium starých antických autorov jednoznačne poukazuje na to, že tu žijeme od pradávna. Prečo školský dejepis tieto poznatky ignoruje? Čo je príčinou tohto nenormálneho stavu? Aká je pravda o tzv. sťahovaní národov? Kto sa skrýva pod starými názvami Semnoni, Markomani a Kvádi? Z čoho pochádzajú mená Slavus a Slovan? Odkiaľ sa vzali na Pohroní Slováci? Aké sú dôkazy starobylosti Slovanov v Európe, atď. (patro.cz)

Slavná veselohra ruského klasika o nepodařených námluvách, kde se o jednu nevěstu uchází několik svérázných ženichů. (patro.cz)

V jednom pohádkovém městě jménem Kvítečkov žili človíčkové. Žádný z nich nebyl větší nežli maličká okurka... Človíčkové ale nebyli všichni stejní, jedni si říkali malíčkové a druzí malenky. A že jich tu žilo hodně... Kvítečkov byl domovem doktora Pilulkina, opravářů Šroubka a Vroubka, malíře Tubičky a milovníka sodovky Sirupčíka, ale také malenky Modroočky, doktorky Medunky a spousty dalších. Největší nezbeda ze všech byl ale Neználek. Říkalo se mu tak proto, že dočista nic nevěděl a neznal, ale zato si moc rád vymýšlel. Kvůli němu se obyvatelé Kvítečkova namočili do spousty lumpáren a nečekaných dobrodružství. Jednoho dne se dokonce malíčkové vypravili na výlet balónem! A nebýt malenek, kdoví, jak by to s nimi dopadlo. Nestárnoucí vyprávění plné laskavého ponaučení a humoru, které okouzlilo celé generace dětských čtenářů. (patro.cz)

Satirická komedie ruského klasika se baví hloupostí a nevzdělaností úředníků v provinčním ruském městečku, kteří naletí falešnému "revizorovi" Chlestakovovi, který nestydatě využívá jejich zkorumpovanost, úplatkářství a podlézavost. Vychází v překladu Zdeňka Mahlera jako 73. svazek edice D. (patro.cz)

Úvodní část monografie se zabývá životem a dílem legendárního francouzského malíře přelomu 19. a 20. století. Ve druhé části sleduje na konkrétních příkladech vliv, jaký mělo jeho vidění světa na francouzské umění před první světovou válkou, a ohlasy jeho tvorby v české kultuře do roku 1918. V očích meziválečné avantgardy prošlo vnímání Rousseauova díla proměnou od zábavné kuriozity až po nedílnou součást geneze moderního evropského malířství. Ve třetí, závěrečné části studie uvidíme s využitím dosud neznámých pramenů, jak se nejslavnější Rousseauův obraz dostal roku 1923 do Prahy a jak se s Celníkovým odkazem vypořádali tvůrci a teoretici od Josefa Čapka přes Karla Teiga a Adolfa Hoffmeistera až po Kamila Lhotáka. (patro.cz)

Základem slovanské soustavy cvičení je princip vlny. Vlnový trénink těla a všech jeho životně důležitých orgánů včetně soustavy šlach je podstatou slovanské metodiky, s níž se v knize seznámíte. Díky zvládnutí cviků s využitím vlnového principu se tělo ozdravuje. Přichází pocit dokonalé kondice svalů a síly. Ve vlně se harmonizují i myšlenky a pocity. Dochází k harmonickému vyladění vztahů. Lze říci, že dochází ke zrození člověka s novými možnostmi! (knihydobrovsky.cz)

Výbor ze čtenářsky oblíbených Gogolových povídek, které patří k tomu nejlepšímu z klasické ruské literatury. Příběhy Gogolových hrdinů jsou vesměs satirou na tupost a hamižnost carských úředníků a na dlouhý a zdánlivě marný boj s hmotnou nouzí. Nechybí jim ale nikdy laskavá, byť melancholická atmosféra starých ruských časů. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Zaposlouchejte se do mistrovské scény, kdy notně podroušený Chlestakov rozvíjí velkolepou vizi o důležitosti své osoby předstíráním, že je místo obyčejného úředníka vysoce postavenou osobou, revizorem, který může ohrozit postavení a majetkové poměry v městečku, které se nachází v jakési Gubérii v Ruském Impériu. Premiéra Revizora se uskutečnila v roce 1836 a sklidila tvrdou kritiku: autor – tehdy mu bylo sedmadvacet let – se prý dopouští cynického a zlovolného pomlouvání Ruska. Že komedie nebyla stažena, o to se přičinil sám car Mikuláši I., který podle vyjádření Gercena při ní „umíral smíchy“. Revizor je jednou z nejhranějších komedií světového dramatu. – Proč? – Jednak asi proto, že (ne)mravy papalášů, a nejen těch provinčních, jsou vždy a všude stejné. V čase a prostoru se sice lehce liší svými projevy, ale nikoli podstatou: nadutostí, omezeností, hrabivostí, šejdířstvím, lhaním … V příběhu potentátů městečka, jež se snaží vlichotit domnělému revizoru z „centra“, navíc Gogol dokázal ony „kvality“ vyjádřit s takovou naléhavou konkrétností, že se z Chlestakova a ze všech těch Bobčinských, Dobčinských a Děržimordů, z nichž ždíme peníze, staly nesmrtelné typy. Rozhlasová nahrávka z roku 1973. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Človíčkové ale nebyli všichni stejní, jedni si říkali malíčkové a druzí malenky. A že jich tu žilo hodně... Kvítečkov byl domovem doktora Pilulkina, opravářů Šroubka a Vroubka, malíře Tubičky a milovníka sodovky Sirupčíka, ale také malenky Modroočky, doktorky Medunky a spousty dalších. Největší nezbeda ze všech byl ale Neználek. Říkalo se mu tak proto, že dočista nic nevěděl a neznal, ale zato si moc rád vymýšlel. Kvůli němu se obyvatelé Kvítečkova namočili do spousty lumpáren a nečekaných dobrodružství. Jednoho dne se dokonce malíčkové vypravili na výlet balónem! A nebýt malenek, kdoví, jak by to s nimi dopadlo. Nestárnoucí vyprávění plné laskavého ponaučení a humoru, které okouzlilo celé generace dětských čtenářů. (knihydobrovsky.cz)

Jedinečný a výjimečný ruský mistr se zabývá velmi zajímavou formou rozvíjení tělesných schopností, takzvanou „slovanskou gymnastikou“, jež údajně vychází ze starých vědomostí našich prapředků. Jedná se o nenáročný, nenamáhavý, mimořádně příjemný způsob cvičení. Tělo se při něm samo dostane do souladu a pokud je třeba, začne se uzdravovat či získávat zpět svou mnohdy zapomenutou přirozenost. Základem slovanské soustavy cvičení je „princip vlny“. Pohyb ve vlně je přírodní, harmonický, přirozený a efektivní způsob pohybu, který směřuje k dosažení duševní rovnováhy a psychického klidu, k rozvoji a zdokonalování těla, duše i ducha. Na vlnovém principu neboli „vlnění“ spočívá také tajemství zdraví, mládí nezávislého na věku, krásy, úspěchu i vychutnávání si životních radostí. Vlnový trénink těla a všech jeho životně důležitých orgánů včetně soustavy šlach je podstatou slovanské metodiky, s níž se v knize seznámíte. Důraz se klade na uvolnění. Díky zvládnutí cviků s využitím vlnového principu se tělo ozdravuje a organismus začíná skvěle zvládat všechny své vlnové fyziologické funkce. Přichází chápání pohybu v souladu se světem, pocit dokonalé kondice svalů, myšlení i síly. Ve vlně se harmonizují myšlenky s pocity a narůstá sebejistota. Zvyšuje se duševní síla, dochází k harmonickému vyladění vztahů s okolními lidmi a začínají se řešit mnohé problémy. Možná vás překvapí část knihy o tvaru rtů a úst – o tom, co tato část našeho těla prozrazuje o našem charakteru; s tím souvisí i uvedená cvičení pro zvětšení rtů. Další část tohoto učení se věnuje strachu a tomu, jak se jej zbavit, přičemž vám pomůže „pozice neohroženosti“ a další cvičení a pozoruhodná vysvětlení. Tomu, kdo se začne zabývat podstatou pohybu, našeho celkového fungování i vzájemných vztahů pod vedením Nikolaje Kudrjašova, se otevře úplně nový pohled na sebe a svět. Lze říci, že dojde ke zrození nového člověka s novými možnostmi. To vše dohromady pak znamená začátek nového, harmonického, a tedy i šťastného života plného příznivých emocí. (patro.cz)

Gogolovy Mrtvé duše jsou téměř jistě docela jiný román, než jste si dosud představovali. Tryská z něj svobodná, radostná energie uměleckého díla, které je první určitého druhu a nemá tedy vzor, jemuž by se snažilo vyrovnat nebo který by mělo napodobit. Setkáváme se zde s fantazmagorickými, rychle se měnícími obrazy, přetékajícími roztodivnými postavami a jevy. Skutečnost obdařená kvalitami až halucinogenními místy překotně proráží hranice reálného světa. Autor po právu mluvil o tomto románu jako o básni v próze, protože měnlivý tón a neodolatelný rytmus vět opravdu napomáhá sugestivnímu líčení svébytných individuálních postav i jevů. Jde o jedno z mála mistrovských děl, jejichž četba navždy změní způsob, jakým člověk vidí další knihy - a také život. Jen prosím neposlouchejte ty fádní učitele, kteří si tuhle nakažlivou grandiózní frašku spletli s pouhým satirickým líčením společenských poměrů. (knihydobrovsky.cz)

Gogolovy Mrtvé duše jsou téměř jistě docela jiný román, než jste si dosud představovali. Tryská z něj svobodná, radostná energie uměleckého díla, které je první určitého druhu a nemá tedy vzor, jemuž by se snažilo vyrovnat nebo který by mělo napodobit. Setkáváme se zde s fantazmagorickými, rychle se měnícími obrazy, přetékajícími roztodivnými postavami a jevy. Skutečnost obdařená kvalitami až halucinogenními místy překotně proráží hranice reálného světa. Autor po právu mluvil o tomto románu jako o básni v próze, protože měnlivý tón a neodolatelný rytmus vět opravdu napomáhá sugestivnímu líčení svébytných individuálních postav i jevů. Jde o jedno z mála mistrovských děl, jejichž četba navždy změní způsob, jakým člověk vidí další knihy – a také život. Jen prosím neposlouchejte ty fádní učitele, kteří si tuhle nakažlivou grandiózní frašku spletli s pouhým satirickým líčením společenských poměrů. (patro.cz)

Vítejte ve světě, který v lecčem připomíná ten náš, přesto je úplně jiný. Celé čtvrti jsou zpustošeny a jejich hranice lemuje ostnatý drát. Patnáctiletý Saša je jedním z žoldáků obranné služby Vzteč. Poté, co byl obviněn ze zrady a vyhozen z prestižního gardového Učiliště, ho vzali jen k nim. Stačilo, že uměl střílet. Žoldácká brigáda se stane jeho novým domovem. Pak ale uslyší legendu o městě, ve kterém je mír a všeho je dostatek... (patro.cz)

Aby nám páteř bezbolestně, dlouho a správně fungovala, je nezbytné zpevňovat svalstvo, které ji podepírá, ale zároveň také správně uvolňovat celý opěrný systém těla. A právě toho lze dosáhnout pomocí cvičební metody, jež je představena v této knize. Výchozí pozicí pro všechny uvedené cviky je vždy leh. Nejde přitom pouze o klasický leh na zemi, neboť cvičenec zaujímá specifickou polohu, při níž dosahuje plného uvolnění svalstva. Postupně se však učí zapojovat všechny klouby a celou páteř, přičemž - přestože jsou zatěžovány jednotlivé svalové partie - tělo jako celek odpočívá. Tato cvičení lze provádět i při zdravotních problémech, jelikož se jedná o jemné, nenásilné a celkově velmi prospěšné speciální cviky. (knihydobrovsky.cz)

Ruský psycholog se věnuje ojedinělému a zajímavému tématu: detailům našich běžných gest a pohybů, při jejichž určitém provedení můžeme dosáhnout lepších prožitků i účinků – v oblasti zdraví, psychické pohody, komunikace, vztahů a také sexuality. Autor odhaluje, kde se v motorice těla skrývají atributy ženského genu a kde najdeme projev genu mužského. Rozpracoval řadu metodických doporučení, jak používat gesta a neverbální komunikaci v různých životních situacích, a zejména pak v sexuálních vztazích. Cílem této publikace je přimět čtenáře k zamyšlení nad genderově zaměřeným neverbálním chováním každého jedince. Možná v textu naleznete odpovědi na mnohé niterné otázky, jež jsou spojené s tím, jakého pohlaví jste. To vše může být zajímavé právě v dnešní době, kdy probíhají bouřlivé debaty ohledně nového vnímání pohlaví v rámci lidské rasy a odvážných (či snad až šílených) návrhů na jejich uzákonění. Každé jednotlivé gesto, které je v knize analyzováno, je spojeno s ozdravnou, léčebnou a obohacující činností organismu, a to mnohem silněji, než si dokážeme představit. Tím je neverbální komunikace schopna přivést jedince na vyšší úroveň mezilidské komunikace a vztahů. Ostatně odborníci vždy tvrdili, že gesta – neverbální komunikace – jsou důležitější než řeč… (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Z komentáře k původnímu LP albu 1 18 1305 vydaného Supraphonem v roce 1973: Nikolaj Vasiljevič Gogol, (1.4.1809–4.3.1852) "miloval pravdu a nenáviděl zvůli", jak se o něm vyjádřil N.G.Černyševskij; proto nemilosrdně tepal poměry v carském Rusku, přísně soudil bezpráví, obnažoval kořeny zla nespravedlivého společenského řádu. Čelné postavení ve světové literatuře získal především třemi vrcholnými díly: otřesným románem Mrtvé duše, jedinečnou komedií Revizor a skvělou burleskní Ženitbou. K nim přistupuje bohatství Gogolových kratších próz, jež svérázným způsobem charakterizují jak spisovatele, tak jeho vidění světa. Nejen stěžejní práce, i povídková tvorba Gogolova je neustálým zdrojem námětů pro film, divadlo, rozhlasovou i televizní dramaturgii. Vnitřní napětí jeho výpovědí, strhující dialog, pravdivé postižení skutečnosti života vytváří nejednou obrazy i čehosi neuchopitelného v lidském nitru. Snad právě proto vznikla dramatizace Bláznových zápisků jako divadelní monolog pro "jednoho herce"; jeviště jistě přispívá k ostře diferencovanému a niternému průniku do světa Gogolových hrdinů. Daumierovská kresba, naplněná ironií a sarkasmem, bolestí i hněvem, vyniká ještě více v rytmickém členění inscenace. Tísnivá kontrapunktická skladba duševního rozkladu člověka nabývá konkrétních forem před zraky diváků. Vzepření se světu končí u Popriščina v rozpadu myšlení, v nepřekonání sebe sama, v zoufalé prosbě o omilostnění těla. Tělo pohltilo duši jako sasanka oběť na dně oceánu. Gogol nepíše děj. Jako hudební skladatel rozvíjí symfonické téma. Příběh u něho zastupuje hnací síla básnické obrazotvornosti. U Gogola se psychologie rodí ze situace, obdobně jako v starých lidových hrách a jarmarečních podívaných, kam se obracel i Puškin.... Gogolova satira nastavuje zrcadlo všemu nelidskému. Vypovídá o vnitřní síle autorově, staví diváka, čtenáře i posluchače před "okamžikem pravdy". Popriščin pozbývá rozumu uprostřed kompromisu mezi egoismem touhy a omezeností moci. Jeho trýznivá kalvárie varuje člověka před vším nelidským. Gogol rozbíjí strnulé kategorie románového popisu. Činí z literatury vědomý celek v otázce angažovanosti a společenství, společenství a reality. Svým groteskně "modelovým" dramatem Bláznových zápisků akcentuje, byť na malé ploše, téma, kterým žije moderní literatura: vztah člověka a společnosti. Gramofonová nahrávka ponechává celkovou kompozici představení. Nevynechává žádný z obrazů bláznova deníku. Snaží se postihnout psychologicky složitý svět hrdiny v řadě jemných nuancí a detailů, které jsou specifické pro tento druh herecké a režijní práce. Před posluchače tak předstupuje zajímavý pokus o záznam monologického představení v celé jeho barevné a výrazové šíři. Jaroslav Gillar (knihydobrovsky.cz)

Ruský psycholog se věnuje ojedinělému a zajímavému tématu: detailům našich běžných gest a pohybů, při jejichž určitém provedení můžeme dosáhnout lepších prožitků i účinků – v oblasti zdraví, psychické pohody, komunikace, vztahů a také sexuality. Autor odhaluje, kde se v motorice těla skrývají atributy ženského genu a kde najdeme projev genu mužského. Rozpracoval řadu metodických doporučení, jak používat gesta a neverbální komunikaci v různých životních situacích, a zejména pak v sexuálních vztazích. Cílem této publikace je přimět čtenáře k zamyšlení nad genderově zaměřeným neverbálním chováním každého jedince. Možná v textu naleznete odpovědi na mnohé niterné otázky, jež jsou spojené s tím, jakého pohlaví jste. To vše může být zajímavé právě v dnešní době, kdy probíhají bouřlivé debaty ohledně nového vnímání pohlaví v rámci lidské rasy a odvážných (či snad až šílených) návrhů na jejich uzákonění. Každé jednotlivé gesto, které je v knize analyzováno, je spojeno s ozdravnou, léčebnou a obohacující činností organismu, a to mnohem silněji, než si dokážeme představit. Tím je neverbální komunikace schopna přivést jedince na vyšší úroveň mezilidské komunikace a vztahů. Ostatně odborníci vždy tvrdili, že gesta – neverbální komunikace – jsou důležitější než řeč… (patro.cz)

Audiokniha MP3 - Miniserie je věnovaná divadlu a autorům s divadlem spjatým. - Nikolaj Vasiljevič Gogol, čte Jan Pivec Minisérie Divadlo, divadlo, divadlo je věnovaná divadlu a autorům s divadlem spjatým.NIKOLAJ VASILJEVIČ GOGOL (*1.4.1809 – † 4.3.1852) byl ruský prozaik a dramatik ukrajinského původu, představitel ruského romantismu s velmi silnými prvky kritického realismu, za jehož zakladatele je v ruské literatuře považován.Díla Nikolaje Vasiljeviče Gogola:Večery na samotě u Dikaňky /1832/ - dvoudílný soubor próz, humorně i strašidelně laděných povídek a pohádek inspirovných ukrajinským folkloremTaras Bulba /1835/ - povídka vyprávějící o boji ukrajinských kozáků proti polským magnátům v 17.století. Petrohradské povídky /1835-42/ - povídky, ve kterých jsou hlavními postavami úředníci a umělci, lidé, kteří jsou ponižováni a kteří mají existenční problémy. Revizor /1836/ - satirická komedie kritizující nadčasové nešvary, jaké najdeme v každé... (alza.cz)

Kniha - autor Metod Nečas, 152 stran, slovensky, brožovaná bez přebalu lesklá V školách nás učia, že naši predkovia Slovania sem do strednej Európy prišli až niekedy v 6. storočí. To ale nie je pravda. Už i len dôkladnejšie a pozorné štúdium starých antických autorov jednoznačne poukazuje na to, že tu žijeme od pradávna. Prečo školský dejepis tieto poznatky ignoruje? Čo je príčinou tohto nenormálneho stavu? Aká je pravda o tzv. sťahovaní národov? Kto sa skrýva pod starými názvami Semnoni, Markomani a Kvádi? Z čoho pochádzajú mená Slavus a Slovan? Odkiaľ sa vzali na Pohroní Slováci? Aké sú dôkazy starobylosti Slovanov v Európe, atď. (alza.cz)

Rok 2002. Lesem poblíž Berlína klopýtá mladá žena. Jmenuje se Margaret, na sobě má roztrhané šaty a z předchozí noci si nic nepamatuje.Rok 2004. Margaret obdrží podivný dopis. Jakási neznámá žena, která sama sebe nazývá "chirurgem paměti", se zajímá o její osud. Krátce nato se Berlín promění. Z orlů posedávajících na střechách se stávají přízraky nacistů. Budovy se mění v maso a krev. Město ožívá… Kniha vypráví o Margaretině pádu do hlubin šílenství a o její snaze najít vlastní minulost. Margaretou zmítají pocity viny a stále více si uvědomuje, že její amnézie nějakým způsobem souvisí s utajenými tragédiemi dvou žen z nejtemnějších dob berlínské historie - Magdy Goebbelsové, která otrávila svých šest dětí, když Rusové dobyli Berlín, a Reginy Weissové, židovské ženy, která roku 1943 zabila sebe a své tři děti, aby se vyhnula deportaci. Minulost minulosti je trýznivý a provokativní román, který čtenáře okouzlí svou lyričností. Je to hořká elegie o německé minulosti a zpráva o duši nové generace, o "minulosti minulosti". Třiatřicetiletá Ida Hattemer-Higginsová svou románovou prvotinou dokazuje velký literární talent. (knihydobrovsky.cz)

Vítejte ve světě, který v lecčem připomíná ten náš, přesto je úplně jiný. Celé čtvrti jsou zpustošeny a jejich hranice lemuje ostnatý drát. Patnáctiletý Saša je jedním z žoldáků obranné služby Vzteč. Poté, co byl obviněn ze zrady a vyhozen z prestižního gardového Učiliště, ho vzali jen k nim. Stačilo, že uměl střílet. Žoldácká brigáda se stane jeho novým domovem. Pak ale uslyší legendu o městě, ve kterém je mír a všeho je dostatek... (knihydobrovsky.cz)

Ruský myslitel Nikolaj Losskij (1870-1965) se nesmazatelně vepsal do duchovního a intelektuálního života prvorepublikového Československa a v době válečného rozdělení republiky plodně působil též na Slovensku. Ještě před příchodem Losského do Československa představil jeho světonázor František Krejčí. Hlubší poznání ovšem přinesly Losského vlastní studie v časopise Ruch filosofický, kde také Losskij získal okruh intelektuálně a duchovně spřízněných duší. Jeho přáteli se stali Karel Vorovka a Ferdinand Pelikán, kteří se ruským myšlením profesně zabývali. Zvláštní sympatie si u Losského získal Vladimír Hoppe a bratři Ctibor a Miloš Bezděkovi. V této monografii je Losského působení představeno nejen na základě biografických a bibliografických dat, ale především je interpretováno metodologií využívanou ve spirituální teologii. Nosnými tématy k teologické reflexi jsou Losského pojetí mystické intuice a duchovní rozvoj osobnosti. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Autor nastoupil ve věku 18 let, tedy rovnou ze školy, na nejkrvavější úsek Leningradského a Volchovského frontu. Jako voják Rudé armády došel až do Berlína. Zázrakem zůstal na živu. Svoje vzpomínky na válku napsal proto, aby se osvobodil od strašných zážitků. Čtenář v nich nenajde ani lehké čtivo, ani hurávlastenecké popisy bojů. Obsahem je výpověď o skutečné podobě války na východní frontě, o které oficiální publikace, ale i vzpomínková literatura mlčí. Nad stránkami této knihy mrazí – tak otevřená výpověď o drastických činech na obou stranách fronty nemá obdoby. Dosud jsme byli zvyklí číst o zvěrstvech nacistických armád na východní frontě; i o těch je zde řeč, ale především se jedná o otřesnou výpověď, jak drasticky zacházeli sovětští velitelé s vlastními vojáky, jak je bez rozmyslu a bez jakéhokoli náznaku taktiky hnali čelně proti nepříteli. Němci si svoje lidské zdroje v rámci možností šetřili, na opačné straně fronty o něčem takovém nemohlo být ani řeči. Otřesné praktiky NKVD a SMERŠ se potom obrátily i proti obyvatelstvu na dobytých územích. Sovětští vojáci drancovali a znásilňovali na přímý rozkaz velení… Knihu doprovázejí unikátní fotografie samotného autora, dále snímky D. F. Onochina, oficiálního fotografa divize, ve které Nikulin sloužil, – a H. Vierse, německého vojáka, který bojoval na druhé straně fronty a dlouho po válce se s autorem seznámil a spřátelil. O autorovi Nikolaj Nikolajevič Nikulin se narodil v roce 1923. V červnu roku 1941 absolvoval střední školu v Leningradě a v červenci téhož roku byl povolán do armády. Svou účast ve válce zakončil v Berlíně. Ve válce byl čtyřikrát raněn a jako válečný invalida v roce1945 demobilizován. V roce 1950 absolvoval fakultu historie Leningradské státní univerzity. Od roku 1948 pracoval téměř 60 let v Ermitáži jako kustod sbírek holandského a německého malířství. Zemřel v roce 2009. (knihydobrovsky.cz)

Studie se zabývá analýzou povahy vědy ve filosofických koncepcích minulého století. Autor vychází z toho, že dynamika kultury ovlivňuje postavení vědy, posuny v jejích společenských rolích, strukturu (jazyk, logiku, metodologii), život vědecké komunity. Proměna kulturního prostoru, jehož součástí věda je, zakládá početné obrazy vědy. Autor srovnává několik vlivných přístupů a modelů (novokantovství, fenomenologii, logický empirismus, kritický racionalismus) se záměrem ukázat jejích propojenost a komplementární povahu. Studie odůvodňuje, že bohatství vědecké racionality podmiňuje a legitimizuje pluralitu jejich obrazů. Autor analyzuje a prezentuje některé z nich. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Komentář k původnímu albu (1 18 1477) z roku 1974: Nikolaj Vasiljevič Gogol žil v letech 1809 až 1852. Dětství strávil v romantickém prostředí rodného statku na Ukrajině a své první literární pokusy začal psát už na gymnasiu. Když mu bylo šestnáct, zemřel car Alexander a děkabristé se pokusili využít historické příležitosti: omezit samoděržaví ústavou. Jejich povstání však bylo krutě potlačené a nový car Mikuláš I. nastolil mnohaleté období útisku a zpátečnictví. Životy spisovatelů Gribojedova, Puškina, Lermontova, Gogola, Dostojevského a mnoha jiných jsou dokladem, jak každá samostatná myšlenka musela narazit na zeď tupé autority. O Mikulášovi I. se vypravuje, že dostal na stůl jakousi úřední zprávu náhodou končící slovem pokrok. Připsal k ní: "Pokrok? Jaký pokrok? Vymýtit toto slovo z úředního jazyka." A přesto spisovatel a filosof A. I. Gercen o této době řekl, že "navenek se otročilo, ale uvnitř se lidé osvobozovali". S myšlenkami děkabristického povstání byla tak či onak spjata celá literární generace; vznikl literární proud, který chtěl být analyzujícím, ale velmi rychle byl nazván obviňujícím. A do něho se zařadil i Gogol. Jeho dvě hry (Ženitba a Revizor), jak poznamenal Bohumil Mathesius, vlastně nemají hrdinu - jsou to pohledy do celé společnosti a jejího způsobu života. Revizor vznikl v roce 1836 a vzbudil takové pozdvižení, že autor raději opustil Rusko a řadu příštích let prožil v cizině. Věc však měla pikantní pozadí: provozování Revizora povolil sám car a pochopil ho tak málo, že se při představení smál, až slzel... Po Revizorovi se Gogol pustil do práce na svém vrcholném díle, na románu Mrtvé duše. Uveřejnil ho v roce 1842 a - opět dle Gercena - "otřásl celým Ruskem". Ale tíha doby nakonec umělce přece jenom zlomila. V roce 1847 uveřejnil výbor ze svých dopisů, kde pod vlivem slavjanofilství a pasivního náboženství obhajoval starý řád a dokonce omlouval nelidské nevolnictví. Nakonec však i svým pádem dal podnět k události, která byla pro duchovní vývoj Ruska neobyčejně podnětná. Na výbor z korespondence odpověděl Bělinskij - žil tou dobou také v zahraničí - slavným "Listem Gogolovi". "List" se šířil v opisech po celém Rusku, vzdělaní lidé se mu učili zpaměti, Dostojevskij a Petraševskij šli za jeho předčítání na Sibiř - ale stal se živým programem pokrokového Ruska. Johann Wolfgang Goethe se narodil 1749 jako syn frankfurtského měšťana a zemřel 1832 jako výmarský dvořan a - po obrovskou část vzdělané Evropy - jako vladař tehdejšího literárního Olympu. Engels vystihl, jak se celý jeho život i myšlení pohybuje mezi těmito dvěma póly: "Neustále v něm bojuje geniální básník, jemuž se hnusí ubohost prostředí, s obezřetným synáčkem frankfurtského radního, respektive výmarským tajným radou, který se cítí nucen uzavřít s touto ubohostí příměří a zvyknout si na ni. A tak je Goethe hned obrovský, hned maličký..." Ale právě tak, jako jeho život byl věrným odrazem doby vzestupu měšťáctva až k osvobozující francouzské revoluci (Goethe ji přivítal slovy: "Z tohoto místa a od tohoto dne začíná nová epocha lidských dějin"), čerpal i jeho způsob myšlení přímo nenasytně z nových myšlenkových proudů, především z obrovského rozvoje všeobecného vzdělání a z rozkvětu přírodních věd, jímž se za jeho života otevřely nedozírné perspektivy. Závrať z vědění, z moci, která je s ním spojena, z mravní odpovědnosti, kterou s sebou přináší (jak aktuální myšlenka právě v našem atomovém věku!), přerod člověka vědoucího v člověka jednajícího - to jsou otázky, které přiměly básníka blížícího se už šedesátce, sáhnout postavě německého učence a dobrodruha z počátku šestnáctého století a postavit ji do středu svého největšího díla. Dramatické napětí "faustovské" otázky objevila literatura už dávno předtím; Fausta učinil hrdinou svého dramatu Shakespearův současník Christopher Marlowe, psali o něm Lessisng, Lenau, v nové době Thomas Mann, a svědectvím o tom, jak živelně naléhavé je Faustovo drama, jsou i nesčíslná zpracování jeho osudu v lidových knížkách a hrách. Velikost a jedinečnost Goethova dramatu spočívá však především v tom, že je filosofickou otázkou položenou společností v době, kdy opojena vítězným optimismem stanula na prahu éry, jejíž stíny ještě nedovedla předvídat. Moliere, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin (1622-1673), žil za vlády Ludvíka XIV., dokonce u jeho dvora, v době, kdy ve Francii dosáhl feudalismus vrcholu stability a země se stala nejmocnějším a nejblahobytnějším evropským státem. Alespoň na povrchu - protože ve světě ducha a myšlení už dávno existovaly proudy, které neměly se středověkým myšlením nic společného, které ukazovaly dopředu do doby, jež se teprve měla zrodit. Na Moliera měl vliv zvláště jeden z těchto myslitelů, Pierre Gassendi, matematik, fyzik a filosof, který jako jeden z prvních postavil proti středověkému podžizování se autoritám nárok zdravého lidského rozumu, nárok na to, aby člověk svým rozumem sám poznával a odpovědně rozhodoval, co je pravda. Byl to spíš duch Gassen (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Nikolaj Alexejevič Sokolov ZAVRAŽDĚNÍ CARSKÉ RODINY Dokumenty a vyšetřování Přeložil Jan Kessler S doslovem nakladatele V roce 1918 byli v Jekatěrinburgu zavražděni na pokyn Lenina car Mikuláš Romanov, jeho manželka Alexandra, jejich pět dětí (Olga, Taťána, Marie, Anastázie a Alexej) a všichni ti, kdo se rozhodli jít s nimi do zajetí: doktor Botkin, služebná Děmidová, komorník Alexej Trupp a kuchař Charitonov. K městu se totiž blížili českoslovenští legionáři a sibiřská armáda admirála Kolčakova. Jekatěrinburg byl skutečně krátce po vraždě dobyt čs. legiemi a ihned bylo zahájeno vyšetřování. Vyšetřovatelem byl jmenován šestatřicetiletý Nikolaj Alexejevič Sokolov (1882–1924). Ten se ujal práce s nevšední vervou a pokračoval v něm až do posledních chvil, kdy už byl Kolčak mrtev a na Ural a Sibiř se vrátila sovětská moc. Usilovné práce na případu se nevzdal ani v emigraci ve Francii. Jeho dílo přerušila až smrt na srdeční mrtvici, bezpochyby v důsledku fanatického vypětí. Sokolov shromáždil stovky telegramů, doličných předmětů a desítky výpovědí, ale těla nikdy nenašel. Proto také krátce po vraždě začaly vznikat fámy, že se někdo z rodiny Romanovců možná zachránil. Dokumenty a výsledky Sokolovova vyšetřování už nikdo podstatně nedoplnil. Naopak, z jeho práce nesčíslněkrát čerpali nejen historikové, ale například i filmaři. V knize je shromážděno vše, co se Sokolovu podařilo do roku 1924 zjistit. Obsah knihy se ovšem netýká pouze vyšetřování samotného; Sokolov rekonstruuje celou historii konce carské rodiny, od carova zatčení, přes pobyt v Tobolsku, převoz do Jekatěrinburgu, samotný průběh vraždy, snahy vrahů ukrýt těla, další osudy vrahů a také osudy některých dalších zavražděných Romanovců. Místy se text čte jako napínavý román. V doslovu nakladatele je potom stručně vypsána historie nálezu všech těl popravených, které ruská pravoslavná církev dnes uctívá jako „svaté mučedníky“, jakož i průběh jejich identifikace. Kniha je doplněna 114 černobílými fotografiemi. (knihydobrovsky.cz)

Studie se zabývá analýzou povahy vědy ve filosofických koncepcích minulého století. Autor vychází z toho, že dynamika kultury ovlivňuje postavení vědy, posuny v jejích společenských rolích, strukturu (jazyk, logiku, metodologii), život vědecké komunity. Proměna kulturního prostoru, jehož součástí věda je, zakládá početné obrazy vědy. Autor srovnává několik vlivných přístupů a modelů (novokantovství, fenomenologii, logický empirismus, kritický racionalismus) se záměrem ukázat jejích propojenost a komplementární povahu. Studie odůvodňuje, že bohatství vědecké racionality podmiňuje a legitimizuje pluralitu jejich obrazů. Autor analyzuje a prezentuje některé z nich. (patro.cz)

Kniha - autor Marián Kapolka, 208 stran, slovensky, pevná bez přebalu lesklá Viete, že sme boli okradnutí o 500 rokov našej histórie? Ako je to možné? Prisťahovali sa Slovania do strednej Európy a na Balkán až v niekedy v 6. - 7. storočí, ako tvrdí oficiálna historiografia? A kde sídlili dovtedy, keď podľa historikov "odrazu" doslova zaplavili obrovskú oblasť Európy od Baltiku až po Jadran, a na západe až po Rýn? Odpoveď, že asi v močaristých oblastiach ukrajinskej Pripjate, je skutočne neuveriteľná! A tieto šíre priestory vraj predtým obývali bojovné kmene "nemeckých" Germánov. Ako mohli tí zaostalí Slovania vytlačiť z ich sídiel dobre vyzbrojených Germánov? Uskutočnilo sa vôbec také sťahovanie národov v 5. - 6. storočí? Vymenilo sa kompletne obyvateľstvo na ploche asi 2-och miliónov km2? O tom niet v starých prameňoch ani slovíčka! Ako to teda bolo? Skutočne bol prvým vládcom slovanských národov v našich končinách až kráľ Samo počiatkom 7. storočia? A čo... (alza.cz)

Filosofie svobodného ducha je prvním větším systematickým dílem N. A. Berďajeva v emigraci shrnujícím všechna základní témata jeho dosavadního myšlení, jež pokrývají oblast metafyziky, filosofie dějin a náboženství. Kriticky se zde staví k tradiční dogmatické teologii, jednostrannému západnímu racionalismu i módnímu spiritualismu a usiluje o nový hlubší pohled na křesťanskou tradici. Roku 1933 obdržel za toto dílo cenu Francouzské akademie. V prvním díle se vyrovnává s novověkou emancipací člověka, zvláště v jejích problematických rysech: masovosti a průměrnosti. Proti tomu se snaží postavit koncept duchovního aristokratismu - křesťanství obnoveného autentickou mystickou zkušeností. Druhý díl přináší hlubší úvahy o základních křesťanských dogmatech, Boholidství a Trojici, zabývá se významem panenskosti a nauky o Sofii jako náležitým doplněním trojičního učení a zhodnocuje lidskou tvorbu v dějinách, především umění, jako pokračování díla stvoření. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Drsné stránky života i všední dny mladých žoldáků líčené s ohromující věrohodností a bez příkras. Román pro čtenáře knihy Metro 2033. Vítejte ve světě, který v lecčem připomíná ten náš, přesto je úplně jiný. Celé čtvrti jsou zpustošeny a jejich hranice lemuje ostnatý drát. Patnáctiletý Saša je jedním z žoldáků obranné služby Vzteč. Poté, co byl obviněn ze zrady a vyhozen z prestižního gardového Učiliště, ho vzali jen k nim. Stačilo, že uměl střílet. Žoldácká brigáda se stane jeho novým domovem. Pak ale uslyší legendu o městě, ve kterém je mír a všeho je dostatek... (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Oskár Cvengrosch, 296 stran, slovensky, pevná bez přebalu lesklá Táto objavná a originálna kniha je skutočne výnimočná svojim obsahom a aj poslaním. Prečo? Hlavným prínosom knihy je úplne nový pohľad na našu históriu. Ide o unikátny objav, ktorý zásadným spôsobom mení históriu nášho národa i bývalého Uhorska. Autor po mnohoročnom skúmaní historických prameňov a ich konfrontácie s výsledkami najmodernejších genetických analýz objasnil ""tajomný pôvod Uhrov"". Tento svoj objav predkladá čitateľom so širokým a bohatým dôkazovým materiálom. Na základe výsledkov bádania genetiky, toponymie, lingvistiky, ale aj samotných historický ch zdrojov dokladá, že Uhri neprišli spoza Uralu, ale boli trvalými obyvateľmi európskeho rozvodia. A práve z týchto oblastí podnikali vojenské výpravy všetkými smermi, a to či už ako Huni, Germáni alebo Venetti. Autor jednoznačne dokazuje, že takzvané ""veľké Maďarsko"", ako ani ""starí Maďari"" fakticky nikdy neexistovali.... (alza.cz)

Úvodní část monografie se zabývá životem a dílem legendárního francouzského malíře přelomu 19. a 20. století. Ve druhé části sleduje na konkrétních příkladech vliv, jaký mělo jeho vidění světa na francouzské umění před první světovou válkou, a ohlasy jeho tvorby v české kultuře do roku 1918. V očích meziválečné avantgardy prošlo vnímání Rousseauova díla proměnou od zábavné kuriozity až po nedílnou součást geneze moderního evropského malířství. Ve třetí, závěrečné části studie uvidíme s využitím dosud neznámých pramenů, jak se nejslavnější Rousseauův obraz dostal roku 1923 do Prahy a jak se s Celníkovým odkazem vypořádali tvůrci a teoretici od Josefa Čapka přes Karla Teiga a Adolfa Hoffmeistera až po Kamila Lhotáka. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Studie se zabývá analýzou povahy vědy ve filosofických koncepcích minulého století. Autor vychází z toho, že dynamika kultury ovlivňuje postavení vědy, posuny v jejích společenských rolích, strukturu (jazyk, logiku, metodologii), život vědecké komunity. Proměna kulturního prostoru, jehož součástí věda je, zakládá početné obrazy vědy. Autor srovnává několik vlivných přístupů a modelů (novokantovství, fenomenologii, logický empirismus, kritický racionalismus) se záměrem ukázat jejich propojenost a komplementární povahu. Studie odůvodňuje, že bohatství vědecké racionality podmiňuje a legitimizuje pluralitu jejích obrazů. Autor analyzuje a prezentuje některé z nich. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Nikolaj Berďajev se v knize zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska, a to především od 19. století. Hned v úvodu ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu – tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé smýšlení elit. Dále objasňuje pojmy, jako je slavjanofilství, západnictví, nihilismus, narodnictví či anarchismus, a věnuje se charakteru ruské inteligence a ruské literatury.Autor své vhledy do ruských duchovních dějin plasticky předvádí na miniportrétech ruských osobností, jako je např. Radiščev, Gercen, Čaadajev, Chomjakov, Bělinskij, Černiševskij, Pisarev, Bakunin, Něčajev, Tkačov a Lenin. Zejména na nich si čtenář jasně a konkrétně uvědomí, jak bytostně odlišné je ruské myšlení od západní mentality a západního duchovního i sociálního světa, a zejména od jakéhokoli liberalismu. Jeho konstantní rysy jsou fanatismus a asketismus, hluboký nihilismus, revolucionářství, dogmatický kult lidu a sen o jeho domnělém osvobození. Velmi působivá a přesvědčivá je též kapitola o ruské literatuře 19. století, která je sice mesianistická, ale zároveň hluboce apokalyptická, očekávající katastrofu, výbuch, zmar (Dostojevskij, Leonťjev, Fjodorov a další).Dnešní čtenář s překvapením zjišťuje, kolik skutečně radikálních domácích předchůdců a zdrojů ruský bolševismus měl a jaký „kvas“ mu po desetiletí a staletí předcházel. Podle Berďajeva bolševismus zcela organicky vyrůstá z domácích ruských pramenů a marxismus je pouze sjednocujícím teoretickým a organizačním vazivem hnutí.Berďajevova kniha neztrácí svou aktuálnost. Při četbě jeho výkladů čtenář mimoděk srovnává ruskou realitu s dějinami a mentalitou vlastního národa a klade si otázky: Do jaké míry je současné Rusko vypočitatelnou zemí a jak se její zvláštní duchovní ustrojení projevuje anebo může projevit dnes? Lze očekávat, že se v něm skutečně mohou prosadit západní liberálně demokratické hodnoty? Jaký postoj k této zemi zaujímat a jakou vůči ní vést politiku?Autor napsal své eseje o ruském komunismu okolo poloviny třicátých let 20. století. Podnětem k jejich vzniku se staly články a knihy cizích autorů v západním tisku, které z neznalosti překrucovaly sovětskou realitu. Kniha vyšla poprvé anglicky v roce 1937, pak následovaly překlady do dalších západních jazyků. Ruský originál byl publikován v Paříži teprve roku 1955. (knihydobrovsky.cz)