Skok sem, skok tam - miloň čepelka - e-kniha

eBook:,Dlouholetý editor, nakladatel a spolubesedník Miloně Čepelky Josef Pepson Snětivý říká o této publikaci, která vychází k třiaosmdesátým narozeninám všestranného umělce a spoluzakladatele Divadla Járy Cimrmana: „Kniha Skok sem, skok tam je plná příběhů, glos, poznámek, polemik a úvah z let 2017-2019… což je, pěkně prosím, současně přímo autorův výstižný a úplný výčet, jímž zpochybnil svou údajnou nekoncentrovanost. Jak vidno, Miloň Čepelka se soustředit dokáže – a nejen tehdy, jde-li o škatulkování. Ostatně on příliš neškatulkuje, ba ani nesoudí (ačkoli někdy je příčinou nikoli velkorysost, ale opatrnost, snad nechtěně zděděná po otci a jeho oblíbeném výroku ,má to pánbůh všelijakou čeládkuʻ, kterým kniha začíná); spíše se (nikoli drze!) přiznává ke slabostem a pokleskům. Já zase přiznávám, že glosovat soubor glos, nadto stvořený člověkem, který je mi současně přítelem, kolegou i vzorem, mě naplňuje zvláštním studem. A aby pud nezvítězil nad studem, doporučuji vám, abyste se do knihy začetli, a to rovněž soustředěně. Odmění vás soukromý vesmír vnímavého muže, který vás už tolikrát potěšil divadelní kreací, písňovým textem, povídkou, novelou či objevným rýmem. Nyní zahýří ještě jinak, a pokud se v některém příběhu nebo mezi řádky poznáte, jen dobře (vám tak)!“ (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Miloň Čepelka, 160 stran, česky Dlouholetý editor, nakladatel a spolubesedník Miloně Čepelky Josef Pepson Snětivý říká o této publikaci, která vychází k třiaosmdesátým narozeninám všestranného umělce a spoluzakladatele Divadla Járy Cimrmana: „Kniha Skok sem, skok tam je plná příběhů, glos, poznámek, polemik a úvah z let 2017-2019… což je, pěkně prosím, současně přímo autorův výstižný a úplný výčet, jímž zpochybnil svou údajnou nekoncentrovanost. Jak vidno, Miloň Čepelka se soustředit dokáže – a nejen tehdy, jde-li o škatulkování. Ostatně on příliš neškatulkuje, ba ani nesoudí (ačkoli někdy je příčinou nikoli velkorysost, ale opatrnost, snad nechtěně zděděná po otci a jeho oblíbeném výroku ,má to pánbůh všelijakou čeládku‘, kterým kniha začíná); spíše se (nikoli drze!) přiznává ke slabostem a pokleskům. Já zase přiznávám, že glosovat soubor glos, nadto stvořený člověkem, který je mi současně přítelem, kolegou i vzorem,... (alza.cz)

eBook:,V novele Pokrývač, kterou vydává Nakladatelství ČAS k jeho pětaosmdesátým narozeninám, se Miloň Čepelka ohlíží do dob husákovské normalizace, kdy si lidé s uměleckými ambicemi v tzv. šedé zóně namlouvali, že přes všechny strachy a úhybné manévry mají své životy pod kontrolou. Příběh s podtitulem Obrazy ze života ing. Řezníčka, vyprávěný s ironickým nadhledem, je autorovým holdem češtině, slovně i stylisticky tak rozmanité. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Nové vydání Mandelu sonetů, jež právě držíte v rukou, je malým, ale výmluvným otiskem šíře uměleckého záběru, jíž nás těší Miloň Čepelka. Aniž bychom jej chtěli srovnávat s velikánem, kterého pomohl objevit, tedy se „sopkou, která zasypala sama sebe“, musíme smeknout před rozmanitostí forem, jimiž vyjadřuje své nekončící okouzlení světem kolem sebe. Herec, dramatik, scénárista, textař, zpěvák, prozaik i básník zde zvolil formu, která je mu (spolu s haiku) dnes asi nejbližší. Jeho sonety uchvátí zdařilými zásnubami poetičnosti a civilnosti, pozapomenutými slovy, kterými v duchu hesla cum grano salis rafinovaně dochucuje moderní jazyk svých básní, i niterným prožitkem, zakletým v dokonalé formě, čímž dává vzpomenout básníka z největších, Ivana Blatného. Na rozdíl od něj se ovšem raduje, že našel ženu, která s ním lásku a úctu k minulosti sdílí, a tak zní jeho verše především milostnou notou. Je to vyznání, je to hold kráse v různých podobách, poezie srozumitelná každému, neboť básník je přesvědčen, že "staré formy v čase zmatků udržují řád". Dárek vhodný do dámské kabelky mezi rtěnky a pudřenky a hřebínky a rozsypané drobné mince. A v knihovně kamkoli, třeba před hřbety velkých knih, které svým malým něžným rozměrem nemůže překrýt, a proto na něj nebudou žárlit. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Soudě dle čtenářské obliby a krásy, kterou do nich tvůrce zasadil, jsou sonety Miloně Čepelky trvalky. V původních vydáních rozkvétaly bez ohledu na roční dobu, povětrnostní podmínky a svět za plotem libosadu. A protože jednotlivé okrsky o patnácti záhoncích a čtrnácti řádcích – zůstaneme-li metaforicky ve světě flory – dostaly bez výjimky své majitele a hlásí se o ně další, připravili jsme pro vás znovu celou zahradu. Ač rozsahem nevelká, můžete v ní zabloudit do básníkova rodného Podorlicka či třeba až do Středomoří, potěšit se pohledem na květenu domovskou i exotickou, nasávat celou paletu vůní od nejsladší po sytě hořkou, pít lektvary léčivé i povzbuzující, dotýkat se hebkých listů a vábivých pastí, které smělce vzápětí pohltí v masožravém lůně, cítit větřík, jenž ohýbá stonky, a slyšet šepot okvětních lístků. To vše pro vás připravil Miloň Čepelka, který coby laskavý čaroděj se slovy zve na procházku svým poetickým světem. Buďte vítáni, krokujte cestičky a zapojte všechny smysly, kdykoli budete mít chuť a náladu… (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Druhý mandel sonetů Miloně Čepelky je o dva a kousek roku mladším bratříčkem jeho (prvního) Mandelu sonetů. A jak už to tak u (prozatímních) benjamínků bývá, je možná o něco odvážnější a rozpustilejší – jako by se spoléhal na pevnou ruku (pardon, pevný verš) prvorozeného. Alespoň tak se jeví na první pohled. Na ten druhý však objevíte i jiné tóny a nálady včetně těch temnějších, jichž přece není prost ani ten navenek nejkulatější smíšek. Ke cti autora budiž řečeno, že nesklouzává do dnes tak moderního splínu a do rozbředlé negace bez míry. Jeden moudrý muž kdysi řekl, že i disonance má svou ideu – je jí idea vykoupení v konsonanci. Zdůrazňuji: vykoupení, nikoli vykoupání! Pokud by se totiž autor v konsonanci doslova koupal a volil jen libozvuk, podobal by se hudebnímu nedoukovi, jenž nedorostl dál než k tónině C dur, prosté černých kláves. Zde se však ničeho takového obávat nemusíme. Miloň Čepelka je mužem příliš zralým, zkušeným a talentovaným, než aby nedokázal mistrně střídat bílou a černou ve skladbičkách, jež ovšem vždy končí akordem vykoupeným. Buďte labužníky tohoto mandelu poetických pochoutek a své oblíbené chutě hledejte ad libitum. A pamatujte: Každý je tak starý, jak se vznítí. To Vám sděluje básník a člověk, který dokáže prudce vznítit nejen sám sebe, ale i naši fantazii a to lepší, co je v nás. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Kam nás ve svém Třetím mandelu sonetů zavedl umělec slova psaného, mluveného i zpívaného Miloň Čepelka? Pro něj zcela netypicky třeba i na středomořský ostrov Korfu – do dlouhé řady jeho okouzlených dobyvatelů se nedávno zařadil –, ale především (a to už navýsost typicky) do krajin duše, srdce… i těla. Povrchní oko by možná označilo tuto sbírku za rouhavou, rezignovanou či hořkou. Ano, takové tóny v ní též nacházíme. Ale jako na celé Zemi, kde je třeba i bezútěšná běloba severních krajů okrášlena polární září, zákoutí jeho Mandelů nám rovněž nabízejí širokou paletu chutí, vůní, odstínů, postřehů věnovaných smyslnosti žen i nesmyslnosti lidského konání… A především mistrnou práci a hru se slovy, díky čemuž autor kouzlí s náladami i vyzněním. Pomůžeme-li si přirovnáním z říše obrazů, z týchž pastelových barev může vzniknout jak líbezná krajinka, tak expresionistický výkřik (či Výkřik) Edvarda Muncha nebo Christiana Rohlfse. Miloni Čepelkovi k témuž postačí ochotné řádky a pero. A ještě jeden rys vyvstává po mém soudu do popředí. O vyšším věku se často pohrdlivě mluví jako o „druhém dětství“. Ne pokaždé je však úšklebek namístě. Vždyť co je větším dobrodružstvím, než dívat se na svět dětskýma očima? A pokud člověk, překonav rej středního věku, v sobě znovu objeví tuto schopnost a přidá k ní těžce nabyté smíření, pak může napsat Sonet o jednom dětském pohledu. Tři Mandele, to je pětačtyřicet sonetů, matematikou fotbalu tedy poločas. Přejme autorovi – a též sami sobě –, aby jich ještě vydalo přinejmenším na celý zápas i s prodloužením. Nechejme se někdy dobývat (vystřelenými slovy), jindy omývat (vlnami emocí), pak zase jen ovívat (větrem, probuzeným odvážným rýmem) a vyhraďme Mandelům Miloně Čepelky – včetně těch, které ještě přijdou – pohostinné a polostinné místo v knihovně, na nočním stolku či v kabelce plné jiných nezbytností. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,V něčem jako by nová povídková sbírka Miloně Čepelky navazovala na svou předchůdkyni Svědectví inspektora Toufara /a jiné povídky/, avšak je oproti své o dva roky starší „sestře“ intimnější. Ústředním tématem je opět odchod z našeho světa (čímž není nutně myšlena smrt), ale tentokrát autor upřel pozornost spíše na nás, „obyčejné“ smrtelníky. Opouštění (stačí přidat jediné písmenko, a změní se v odpouštění), smíření, ale také humor, to jsou proměnné Čepelkových rovnic o jedné neznámé, kterou je vládkyně zásvětí.Ať už je jejím poslem hučící letadlo, rozverná studentka, trio zlotřilých trpaslíků, hlasy těch, kteří už „tam“ jsou, užvaněná teta nebo dívka, která dokáže (nechat) mizet, nudit se rozhodně nebudete. V jedné povídce vás navštíví dokonce sama smrt – a i ona je v autorově podání vcelku příjemnou partnerkou pro poslední rozhovor. Nechte se překvapit! (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Snad je to náhoda, že Čtvrtý mandel sonetů Miloně Čepelky vychází v době, kdy ovocné stromy ztrácejí svou okvětní krásu. Ale existují vůbec náhody? A není to tak, že když něco půvabného odchází, jiné zase vstupuje na scénu? Snad bude vhodnější příměr, který k sobě přiřadí květy na stromech a básně: mnohý „moderní“ člověk by řekl, že obé je zbytečné. Proč nepřeskočit květy a nejít přímo k plodům? A proč vůbec psát a číst básně, kterých se nikdo nenají? Ano, z praktického hlediska má takový mudrc pravdu. Jenže bez poezie a bez třešňových květů by byl svět chudší. Pod pojmem svět si však nepředstavujme mediální hemžení či výkřiky do tmy. Básník do tmy nekřičí – a proto mu voní po ovoci. Sám obdařený dlouhověkostí, nevyvyšuje se nad plošticí, která si v křoví hýčká své krátkodobé tajemství. Ač vzdělaný, pochopil stejně jako dávní rolníci, kterým se vzdělání nedostalo, že příroda a život jsou věčné; protože nejsou úsečkou, ale nekonečným cyklem. Čtěme, přemýšlejme a radujme se ze „zbytečností“, jako jsou rozkvetlé stromy a básně. I když třešně odkvetou a básně doznějí, to hezké zůstává v nás – jako předzvěst dalších půvabů, které přijdou. Ale jen k těm, kteří je ocení, umí je vnímat… nebo dokonce vetknout do posvátné formy sonetu tak, jak to dokáže Miloň Čepelka. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Miloň Čepelka napsal už řadu dramatických pohádek pro televizi (Zlatý náhrdelník, Králíček a dračí princezna aj.) i pro rozhlas (Lesní babka, Fešák hastrman, Cesta do Afriky atd.), ale až dosud žádnou pohádku knižní. Novinku Děda jménem Nuel teď označil jako pohádku-nepohádku. Kombinuje v ní vlastní klukovské zážitky a sny se vzpomínkami na skutečné dějinné události, jejichž byl účastníkem ve svém válečném dětství. Výsledkem je napínavé vyprávění ze života kdysi a teď, okořeněné tajemnými fantaskními prvky a ilustracemi Petra Netíka a vhodné pro kluky i děvčata, jimž je okolo deseti roků. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Česká beletrie – novela ze současnosti Říká se, že člověk zmoudří a porozumí sám sobě teprve k stáru – jinými slovy, že v pozdějším věku najde sám sebe. Co si má ale hlavní hrdina počít ve chvíli, kdy sám sebe najde doslova? Ano, emeritního docenta bohemistiky Igora Juráška by ani v nejčernějším snu nenapadlo, že když se po mnoha desetiletích vydá do městečka Staré Rasošky, kde kdysi začínal své učitelské povolání, nalezne tam za živým plotem mrtvolu… sebe sama! Po prvotním šoku jde coby zákona dbalý muž ohlásit nález na místní policejní stanici. Tak zapeklitý případ ovšem rychle směřuje do nejvyšších policejních pater. Podezřelý (stejně jako „válka s Turkem“) musí být, takže se jím stává sám nešťastný nálezce – a to, že si policisté lámou hlavu, z čeho jej vlastně podezírat, jen zvyšuje jejich nerudnost a Juráškovu nejistotu. Starý pán, pronásledovaný výčitkami svědomí vůči své oddané manželce Hedvice, jíž – mírně řečeno – nebyl vždy zcela věrný, vůči celé plejádě dalších žen, jimž nedokázal odolat, a nakonec i vůči několika kolegům či přátelům, jejichž cestě na onen svět neuměl (jak sám sebe obviňuje) zabránit, se uchýlí k rekapitulaci vlastního života. Resumé je neradostné – avšak jak tomu u Čepelky-prozaika bývá, ani tentokrát nebudeme jen přemýšlet či nedejbože truchlit, ale pobavíme se nad osudy muže, kterého autor v myšlenkách provádí od dětství za protektorátu až do současného stáří. Dějinné i nicotné události, avantýry i láska, rovná záda (méně často) či „důstojný“ únik před zodpovědností (to mnohem častěji) – smějte se, milí čtenáři, ale neříkejte, že jste se leckde nepoznali… Konec pak překvapí i toho, kdo se po celou dobu domníval, že přijde nějaké buď banální, nebo naopak zcela nadpozemské vysvětlení. Ostatně i v našich životech je tomu podobně – extrémům se (naštěstí) většinou vyhýbají, byť i ta „zlatá střední cesta“ umí být zatraceně klikatá a trnitá a vést bůhvíkam. Nás ale stránkami této někdy zábavné, jindy zádumčivé, ale bezesporu čtivé a nevšední novely provází autor, kterému nic lidského není cizí a jenž dokáže své literární postavy pozorovat a vykreslit jako málokdo. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Na první pohled by se spojení „spoluobjevitel Největšího Čecha“ a „stará japonská básnická forma“ mohlo zdát poněkud fantaskním. Ovšem pro umělce Čepelkova rozpětí není nic nemožné. S haiku se seznámil poměrně pozdě a svými poetickými drobnokresbami nás tedy obdarovává až ve zralém věku. Ale oč pozdnější, tím intimnější je jeho sepětí se světem sedmnácti slabik, jak se sami přesvědčíte v už druhém Deníku haiku (ten první vyšel v roce 2009 a je dnes prakticky rozebrán). Básník se v něm pouští na srdnatý souboj s velkými tématy – jmenujme dva základní instinkty literatury, eros a thanatos, a také věčnou inspirátorku lásku – avšak nevyhýbá se ani pitvornostem všedního dne, které by jinak zapadly pod stůl či za postel. Jako zkušený artista drží v jedné ruce krásno a ve druhé ošklivost… A zachce-li se mu, nechá na hlavě balancovat i rým. Pravé haiku se arci rýmovat nemá, ale autor k němu přistupuje s takovou pokorou, že by mu tento prohřešek rádi odpustili i staří mistři Nipponu. Člověku, jenž nezpychl (nad) svým uměním, je po právu dovoleno – a odpuštěno – vše. V haiku Miloně Čepelky nalezneme bujarý optimismus i ztmavlou skepsi, výlety na hranici všehomíra i za nepříliš zvukotěsnou zeď, za níž sténá neznámá slečna v situaci, jež nepřipouští dvojznačnost. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Miloň Čepelka, umělec mnoha forem psaného, mluveného i zpívaného slova, opět překvapil! Jako spisovatele jsme ho v posledních letech znali jako autora laskavých, hořkosladkých novel či jako básníka malebných sonetů a výstižných haiku. Tentokrát k nám přichází coby autor oktetu mistrných hororů. Polovinu z nich tvoří delší, epické povídky, jež v sobě mísí fascinaci nad nespočetnými převleky a úkryty smrti a úsměv vyvolaný groteskností těch, kteří se snaží tuto limitu našich životů pochopit či dokonce osedlat. Druhé kvarteto představují povídky kratší a lyričtější, v nichž jako by hlavní postava důvěrně a téměř přátelsky rozmlouvala s onou dámou v černém či s těmi, jež ji obklopují jako pochmurný kompars. Jediná dosud vydaná kniha Miloně Čepelky, jíž nedoporučujeme číst před spaním! Pokud tento zákaz přestoupíte, bude se Vám totiž pravděpodobně zdát o ženě se třemi tvářemi, o postarším liliputovi, o řediteli obecné školy Kabátovi, jenž navzdory sebevraždě tráví večery v podivném domě na samotě, o dávné proradné milence, která není spokojena se stísněným prostorem v rakvi, o nešťastné matce, která se mstí nechtěnému vrahovi svého syna ze záhrobí… (knihydobrovsky.cz)

eBook: Dlouholetý editor a nakladatel Miloně Čepelky Josef Pepson Snětivý říká o této publikaci, která vychází k sedmaosmdesátým narozeninám všestranného umělce a spoluzakladatele Divadla Járy Cimrmana: „Nebudu nijak originální, řeknu-li o Miloni Čepelkovi, že je ,malý velký muž‘. A hned mě napadá zdánlivý protiklad: navzdory své fyzické lehkosti nepluje po povrchu a nespokojí se s pěnou dní, ale se zvídavostí takřka dětskou a s neuhasitelnou chutí se noří do hloubky, do pomyslné vody pod zmiňovanou pěnou. Ta voda je někdy kalná, jindy naopak překvapivě průzračná a čistá, pak zase ,obyčejná‘ – ale vždy živá. Sám je takový pokaždé: jako herec, textař, dramatik, básník, prozaik i glosátor. V posledně jmenované roli stvořil už dvě publikace a po titulu Skok sem, skok tam přichází s knihou Letí to pamětí. Jsem rád, že navzdory slovesu ,letí‘ je onen pohyb vzpomínek, úvah a postřehů dostatečně klidný na to, aby jej zachytil, a my se do nich můžeme začíst. Tento vnímavý pozorovatel života vlastního i osudů cizích nás nepřesvědčuje o ,své pravdě‘ a nenutí nás, abychom mu věřili; spíše dává věci do souvislostí, nabízí alternativy a nechává každého, aby si udělal vlastní úsudek. To už samo o sobě není málo v dnešní době, kterou mnozí promořili apely k zastávání kategorických, ba nesmiřitelných soudů o čemkoli. Čtěte svým tempem, zastavujte se a rozbíhejte, přemýšlejte, ,jen tak‘ se bavte nebo se něčemu přiučte, věřte, či nevěřte... Ani já vás k ničemu nenutím, jen o jediné prosím: abychom Miloňovi nevěřili slova o ,labutí písni‘. Naopak doufejme, že kniha Letí to pamětí není jeho posledním počinem.“ (knihydobrovsky.cz)

eBook: Zrychlila doba? Kdo ví... Ale Miloň Čepelka, alespoň pokud jde o poetickou formu v této knize, zrychlil bezesporu. Mezi druhým a třetím svazkem čekali haikumilové dlouhých osm let, a teď na čtvrtý jen dvě. A je to dobře. Znovu se mohou ponořit do magické triády pět-sedm-pět a nahlédnout do básníkovy duše mezi rozletem a úsporností. Mění se doba? Opět to není jisté. Ovšem měníme se my, a je to přirozené. Už svatý Augustin říkal: „Jací jsme my, taková je doba.“ V Deníku haiku 4 ubylo nymf – a zůstala ta jediná, věrná a milující průvodkyně. Ubylo střídání nálad, a zůstala na první počtení možná temnější, přesto optimistická; a víra, že nás Bůh ani dobří lidé nenechají na holičkách. A snad ubylo i soukromých postřehů ve prospěch veřejných – leč kdo autorovu tvorbu zná, ten se nemusí obávat, že by snad pro lidstvo zapomínal na člověka. „Vnímejte, čtěte, přemýšlejte… a žijte!“ – jako by nám říkal básník, který se jistě neloučí nadlouho. Ani vy se s Deníkem haiku 4 nelučte po prvním přečtení. Vychutnejte si ho podruhé, objevíte nové tóny a vrstvy. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Názvy jednotlivých Monologů jsou ukončeny otazníkem. A ptá se muž moudrý, který si však podržel mladé srdce a dětské oči. Jeho monologisté často mluví vyčítavě, ve vzteku, ba i výsměšně – ale vždy s naléhavou touhou, aby se jejich samomluva změnila v dialog. A ten přece může vzniknout i tam, kde druhý „jen“ naslouchá – nebo čte. Tedy rovněž mezi spisovatelem a čtenářem; toho přimějí k zamyšlení či úšklebku, jenž ale vzápětí roztaje v úsměv. Ano, protože nakonec jsou jednotlivé kapitoly spíš laskavé a komické. Vždyť i krvavému dvacátému století, které autorovi, jak přiznává, „uvázlo v krku jako rybí kost“, všemu tomu střídání režimů, zbožňování a následnému zatracování, se musíme smát – abychom to všechno přežili. Avšak pozor: Miloň Čepelka se směje, ale neposmívá. Nechybí mu respekt tváří v tvář něčemu vyššímu. Sám ostatně říká: „K záhadám a tajemnostem jsem vstřícný a dívám se na ně s pokorou. Možná, že právě to byl cíl, který jsi pro mě vytýčil, a v tom případě můžeme být oba spokojeni. Já jsem. Namouduši.“ Tato kniha, kterou si musíte přečíst už proto, že je zhola nemožné shrnout její půvaby a obsahové roviny do několika řádek, vychází při příležitosti autorova životního jubilea. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Vlastně již třetí vydání sbírky Mandel sonetů je malým, ale výmluvným otiskem šíře uměleckého záběru, jíž nás těší Miloň Čepelka. Aniž bychom jej chtěli srovnávat s velikánem, kterého pomohl objevit, tedy se „sopkou, která zasypala sama sebe“, musíme smeknout před rozmanitostí forem, jimiž vyjadřuje své nekončící okouzlení světem kolem sebe. Herec, dramatik, textař, zpěvák a všestranný literát zde zvolil básnickou formu, která je mu dnes asi nejbližší. Jeho sonety uchvátí zdařilými zásnubami poetičnosti a civilnosti, pozapomenutými slovy, kterými v duchu hesla cum grano salis rafinovaně dochucuje moderní jazyk svých básní, i niterným prožitkem, zakletým v dokonalé formě, čímž dává vzpomenout básníka z největších, Ivana Blatného. Na rozdíl od něj se ovšem raduje, že našel ženu, která s ním lásku a úctu k minulosti sdílí, a tak zní jeho verše především milostnou notou. Je to vyznání, je to hold kráse v různých podobách, poezie srozumitelná každému, neboť básník je přesvědčen, že „staré formy v čase zmatků udržují řád“. Dárek vhodný do dámské kabelky mezi rtěnky a pudřenky a hřebínky a rozsypané drobné mince. A v knihovně kamkoli, třeba před hřbety velkých knih, které svým malým, něžným rozměrem nemůže překrýt, a proto na něj nebudou žárlit. Odměnou vám bude i krásný Sonet o marném snu, přidaný do tohoto nového vydání. Vydává Nakladatelství ČAS s.r.o., Slepá 246, 252 03 Řitka info@nakladatelstvicas.cz, www.nakladatelstvicas.cz (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Věci třeba i malé rozměrem, ale velké nápadem a obsahem, nepřicházejí na počkání. Trvalo dlouhých osm let, než se autor opět stal (jak sám sebe nazval) „slovosvodem“, a zrodil se následník Deníku haiku 2. Tento počin je dnes – stejně jako „jednička“ – beznadějně vyprodán. Což dosvědčuje, že Miloň Čepelka došel zaslouženého obdivu a uznání nejen jako cimrmanolog, tvůrce sonetů a jiných básní v řeči vázané i volné, jako prozaik, dramatik, textař, moderátor, příležitostný zpěvák… Kulisy se mění, ale podstata zůstává: tři řádky v rozměru pět-sedm-pět slabik, a v nich okouzlení životem pozemským i tím, co je (doufejme a věřme) za ním, světem, přírodou, ženami… Autorovy pocity – někdy sladké, někdy hořké, jindy nabité emocemi, a pak zase zklidněné až rezignované – sdílejte s ním, jak je libo: od začátku, od konce, či napřeskáčku. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Tibor je na dně. Série katastrofálních rozhodnutí ho dovede až do bodu, kdy se rozhodne, že svůj život ukončí. Shodou okolností mu čin překazí Kristýna, která je jeho přesným opakem. Začne mu vysvětlovat, proč se mu nedaří. Ukáže mu principy sebehodnoty, víry a odpovědnosti za každý krok, který učiní. Pomůže mu najít vlastní potenciál a naučí ho, jak jej rozvíjet. Cesta je to mnohdy bolestná, ale Tibor konečně začne posouvat hranice svých představ o tom, co je v životě možné. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Rok 1920 – Thatcher Hutton, válkou znavený voják, je na cestě zpět ke svému kovbojskému životu. Když vyskočí z jedoucího nákladního vlaku, aby se vyhnul potížím, netuší, že skončí v ještě větším průšvihu. Zrovna v den jeho příjezdu do texaského Foley se ztratí jedna z místních žen. Zničehonic je hlavním podezřelým. Situaci mu neulehčuje zkorumpovaný starosta, nepoctivý šerif ani znepřátelení lihovarníci. A do cesty se mu navíc připlete mladá vdova, která se zrovna rozhodla vrhnout se do lukrativního regionálního průmyslu a vyrábět pálenku. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,První díl fantasy série od autorky Časodějů, která vás vynese do nebe Do chvíle, než se ve městečku objevila zvláštní dívka Celestina, zabíjel Tim čas potyčkami se svým největším soupeřem Alexem a běháním po střechách, odkud pozoroval vzdálené hvězdy. V její přítomnosti však najednou hvězdy začaly být na dosah a Měsíc se ukázal v novém, tajemném světle. Setkání mladé Astry Celestiny, Lunojase Alexe a zdánlivě obyčejného Tima bylo náhodné, zato osudové. Co spojuje jejich původně tak vzdálené životy? (knihydobrovsky.cz)

eBook: Roland Benito je detektiv z Oddělení kontroly a stížností, který spolu se svým kolegou vyslýchá dva strážníky, kteří byli přítomní u případu. Vězeňský dozorčí skočil okna svého bytu ve čtvrtém patře právě ve chvíli, kdy strážníci dorazili do domu kvůli stížnosti na hluk. Nejprve se na této situaci nezdá nic zvláštního, ale když se Roland dozví, že dcera oběti je nejlepší kamarádka jeho vnučky, začnou se šířit zvěsti o tom, že ve vězení, kde mrtvý pracoval, zemřel vězeň; dozorci prý navíc vyhrožovali a sledovali ho. Co když to vlastně nebyla sebevražda? Reportérka TV2 East Jutland, Anne Larsenová, píše o obou úmrtích článek. Během průzkumu narazí na další úmrtí – známá právnička zemřela při autonehodě. Anne přijde na to, že všechny případy nějak souvisí s vězněm Patrickem Aspem, který byl odsouzený na doživotí za zabití vlastní dcery; shodou okolností vykonává trest v místě, kde pracoval dozorce z prvního případu. Uklízeč je šestidílné kriminální drama. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Kniha pojednává o cestě entomologa a stavaře do země, která má v Africe velkou budoucnost a v případě spolupráce by znamenala výrazného obchodního parnera. Celá řada angolských studentů nás má ještě stále ráda. Autor po letech studia i podpory průzkumů před touto cestou tak realizuje svůj dávný sen, vidět na vlastní oči místo na Zemi, které považuje za unikát - "Entomologickou laboratoř snů" díky takřka čtyřicetileté totální absenci výzkumu brouků, ale také jako skvělou příležitost pro brněnské firmy, kterým vymyslel plán na propojení jihu a severu Angoly železnicí. Úspěšně vede misi Sudopu Brno a po jednání na ministrestvech se vrací plný nadšení a plánuje další cestu. Kniha je doplněna o celou řadu unikátních fotografií míst, která existovala jen chvíli. Tajemná atypická Manticora ze sbírky autora je zde jakoby průvodcem i hledaným broukem. Kniha také dokumentuje houževnatost rodáků z České republiky, kteří zasvětili celý život práci pro Angolu i pro svoje sny, a stali se symbolem našeho umu nejen v Kuitu. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Dramatická reportáž o historickém letu Apolla 11 a o prvních pozemšťanech, kteří v noci z 20. na 21. července 1969 přistáli na Měsíci, vychází v remaku původního vydání, jež vyšlo navzdory počínající normalizaci a stalo se před padesáti lety na českém trhu fenoménem. Sám autor byl jedním z pěti československých občanů, kteří se historického startu Apolla 11 zúčastnili. V knize, která vychází k 50. výročí letu Apolla 11 a v době, kdy byl vyhlášen program nových letů k Měsíci, je načrtnuta historie nepsaného zápasu o dobytí Měsíce, který vyhráli Američané, což nebylo na počátku normalizace možné zdůrazňovat. „… v době, kdy vycházely mé reportáže, se prodalo deníku o 20–30 tisíc výtisků víc než obvykle. Moje cesta se tedy bohatě zaplatila. Počítal jsem s tím, že o Apollu 11 napíšu knihu. V nakladatelství Mladá fronta mně ale řekli, že jim by svazáci, kteří už ovlivňovali jejich provoz, takový titul neschválili. Bratr Mirek, který byl výtvarníkem v nakladatelství Albatros, zašel za vedoucím oddělení uměleckonaučné literatury Milanem Korejsem. Tomu se nápad líbil a dohodli jsme se. Začínali s edicí malých brožovaných knih o vědě Plus – a tam by se jim reportáž o Apollu 11 hodila. Po návratu ze Spojených států jsem si uvědomil, že normalizace života podle diktátu z Moskvy je stále úpornější. Obnovila se cenzura. Redakce MF se dostala pod kontrolu mladých ambiciózních mužů komunistického vyznání, kteří nic neuměli. V září bylo zrušeno volné cestování na Západ. Zašel jsem do Albatrosu: „Pořád počítáte s mou reportáží o Apollu?“ – „Počítáme.“ S bratrem Mirkem jsem diskutoval o názvu. Uvažoval jsem o něčem pragmatickém, ale on jako výtvarník přemýšlel o něčem méně obvyklým. Nakonec navrhl …a Velký skok pro lidstvo. Před Vánocemi jsem dokončil rukopis. Skutečnost, že tento „závod o Měsíc“ Sověti prohráli, jsem nemohl ani naznačit, ale doufal jsem, že všem čtenářům to bude zřejmé. Text jsem dal k přehlédnutí kamarádovi Antonínu Vítkovi, nejlepšímu znalci kosmonautiky u nás a po opravách od Tondy jsem odnesl rukopis do nakladatelství. Po několika týdnech mi řekli, že se jim rukopis líbí, ale musíme vyškrtnout všechny zmínky o Dienstbierovi, protože ho husákovci vyhodili z rozhlasu. Pokusil jsem se vyjednávat, ale nešlo to. Ortel zněl: „Pokud by tam bylo jeho jméno, kniha nevyjde.“ Jirkovi jsem se omluvil a psal jsem o něm pouze pod jeho křestním jménem. Musel jsem udělat další ústupek: zatímco Američané nazývali své kosmické hrdiny astronauty, Rusové kosmonauty, a to byl jediný povolený termín. Kniha vyšla na jaře 1971. Všech 24 tisíc výtisků se prodalo za týden. Šel jsem do nakladatelství: „Nechcete udělat druhé vydání?“ – „Ale musíš si to vyjednat sám na ministerstvu kultury. Člověk, který o tom rozhoduje, úřaduje o patro výš.“ Zaklepal jsem na jeho dveře, přijal mě velice vlídně, a když jsem mu řekl, kvůli čemu přicházím, k mému překvapení okamžitě souhlasil. O rok později se prodávalo druhé vydání. Vytiskli pouze 19 tisíc, třebaže knihkupci požadovali víc. V Albatrosu jsem se dověděl důvod: „Toto omezení nařídilo ministerstvo.“ Lidem v Albatrosu jsem dodnes vděčný za to, že tuto knihu vydali. Bylo to od nich velice statečné, protože tlaky na republiku z Moskvy zesilovaly, a čtenáři – jak mně mnohokrát později vyprávěli – brali Apollo 11 jako vítězství svobodného světa nad komunismem. Bohužel prověrková komise na počátku sedmdesátých let sdělila některým nakladatelským redaktorům, že vydání mé knihy bylo hrubou politickou chybu, a přičetla jim to k dalším proviněním. Za to, co jsem jim způsobil, se jim dnes hluboce omlouvám, na druhé straně snad byl VELKÝ SKOK pro desetitisíce čtenářů povzbuzením do budoucnosti.“ Karel Pacner, březen 2019 (knihydobrovsky.cz)

eBook:,„Tahle kniha by se klidně mohla jmenovat Příběh skokana do prázdných bazénů,“ říká izraelský spisovatel Amos Oz. To když vypráví o zlomových okamžicích svého života, kdy se několikrát vydal do neznáma a musel začít znovu – změnil si jméno a opustil domov, podstatnou část života strávil v kibucu, kde si těžce vybojoval podmínky na psaní a nakonec i odtud musel spolu s dětmi a manželkou odejít téměř bez peněz a bez prostředků. Rozhovor s ním vede dlouholetá redaktorka jeho knih Šira Chadadová. Kriticky se ho ptá na jeho psaní a inspirace, politické postoje a vztah k erotice a genderu, empaticky naslouchá, když Oz vypráví o sebevraždě své matky nebo hněvu fanatiků, které pobouřil svými texty. V šesti rozhovorech o vášni a lásce, vině, radosti a smrti přináší ojedinělý a intimní vhled do života a tvorby významného spisovatele, věčného čekatele na Nobelovu cenu za literaturu. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Co se stane, když v kabinetě přírodopisu obživne mamutí mládě? Oblíbená edice První čtení pro začínající čtenáře. Včetně pracovního sešitu! Jednoho dne dojde v kabinetě přírodopisu k podivuhodné události – obživne tam mamutí mládě. Nečekaný objev se podaří čtveřici kamarádů, a ti se hned rozhodnou se o mamutka postarat. Ale kam ho schovat? A jak jeho přítomnost utajit? Míša, Nina, Vládík a Teo mají plnou hlavu starostí, zato mamutík se má čile k světu. Jak jen kolotoč nastalých bláznivých situací dopadne? Bavte se a luštěte s přiloženým pracovním sešitem. Pro toho, kdo pěkně přečetl knížku, to bude hračka! (knihydobrovsky.cz)

Soudě dle čtenářské obliby a krásy, kterou do nich tvůrce zasadil, jsou sonety Miloně Čepelky trvalky. V původních vydáních rozkvétaly bez ohledu na roční dobu, povětrnostní podmínky a svět za plotem libosadu. A protože jednotlivé okrsky o patnácti záhoncích a čtrnácti řádcích – zůstaneme-li metaforicky ve světě flory – dostaly bez výjimky své majitele a hlásí se o ně další, připravili jsme pro vás znovu celou zahradu.Ač rozsahem nevelká, můžete v ní zabloudit do básníkova rodného Podorlicka či třeba až do Středomoří, potěšit se pohledem na květenu domovskou i exotickou, nasávat celou paletu vůní od nejsladší po sytě hořkou, pít lektvary léčivé i povzbuzující, dotýkat se hebkých listů a vábivých pastí, které smělce vzápětí pohltí v masožravém lůně, cítit větřík, jenž ohýbá stonky, a slyšet šepot okvětních lístků. To vše pro vás připravil Miloň Čepelka, který coby laskavý čaroděj se slovy zve na procházku svým poetickým světem. Buďte vítáni, krokujte cestičky a zapojte všechny smysly, kdykoli budete mít chuť a náladu… (knihydobrovsky.cz)

Hudební CD - Miloň Čepelka slaví 80 s Veselkou na 2CD Miloň Čepelka slaví 80 s Veselkou na 2CD Zpívají: Ivana Jelínková, Barbora Lišková, Ivana Ročková, Blanka Tůmová, Ivana Zbořilová, Milan Černohouz, Radek Klusoň, Bambini di Praga Seznam stop CD1 Hrajte tu mou, Polka, (Poupě František / Čepelka Miloň), Ivana Jelínková, Blanka Tůmová, Iva Zbořilová, Milan Černohouz / Česká muzika (Pěkná hodinka), Polka, (Kubeš Ladislav / Čepelka Miloň), Ivana Ročková, Milan Černohouz / Nastokrát, Valčík, (Jerez Pirro / Čepelka Miloň), Milan Černohouz,Ivana Zbořilová / Když ji vidím, Polka, (Lipold Jan / Čepelka Miloň), Ivana Jelínková, Milan Černohouz / Maminko, maminko, Valčík, (Lipold Jan / Čepelka Miloň), Milan Černohouz, Blanka Tůmová / Kdepak jsi maminko, Valčík, (Grund Jan / Čepelka Miloň), Milan Černohouz,Ivana Jelínková / Děvčata, poupata, Polka, (Grund Jan / Čepelka Miloň), Milan Černohouz,Ivana Jelínková,Ivana Zbořilová / Víc už mě nečekej, Tango, (Novák Aleš /... (alza.cz)

eBook:,Třetí humoristický román světového bestselleristy a autora nejoblíbenějšího románu roku 2014 v Česku. „Zabiják Anders“ je čerstvě na svobodě. Potřebuje novou práci a stejně tak přátele. Do rány mu přijde vychytralá farářka Johanna Kjellanderová, která se kvůli svému ateistickému smýšlení ocitne na dlažbě. Spolu s hotelovým recepčním Perem Perssonem založí společný podnik. Kšefty běží báječně. Dokud se zabiják Anders nezačne ptát po vyšším smyslu toho všeho. Jenže bossové stockholmského podsvětí s ním mají nevyřízené účty a zabijáka Anderse i s jeho přáteli pořádně zmáčknou…Jonas Jonasson si šibalsky a neuctivě bere na mušku lidskou chamtivost a zabijákem Andersem vytvořil nezapomenutelnou postavu antihrdiny. Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel) je třetím románem Jonase Jonassona po světově proslulém Stoletém staříkovi, který vylezl z okna a zmizel a Analfabetce, která uměla počítat. (knihydobrovsky.cz)

Dlouholetý editor, nakladatel a spolubesedník Miloně Čepelky Josef Pepson Snětivý říká o této publikaci, která vychází k sedmaosmdesátým narozeninám všestranného umělce a spoluzakladatele Divadla Járy Cimrmana: "Nebudu nijak originální, řeknu-li o Miloni Čepelkovi, že je ,malý velký muž‘. A hned mě napadá zdánlivý protiklad: navzdory své fyzické lehkosti nepluje po povrchu a nespokojí se s pěnou dní, ale se zvídavostí takřka dětskou a s neuhasitelnou chutí se noří do hloubky, do pomyslné vody pod zmiňovanou pěnou. Ta voda je někdy kalná, jindy naopak překvapivě průzračná a čistá, pak zase ,obyčejná‘ - ale vždy živá. Sám je takový pokaždé: jako herec, textař, dramatik, básník, prozaik i glosátor. V posledně jmenované roli stvořil už dvě publikace a po titulu Skok sem, skok tam přichází s knihou Letí to pamětí. Jsem rád, že navzdory slovesu ,letí‘ je onen pohyb vzpomínek, úvah a postřehů dostatečně klidný na to, aby jej zachytil, a my se do nich můžeme ponořit. Tento vnímavý pozorovatel života vlastního i osudů cizích nás nepřesvědčuje o "své pravdě" a nenutí nás, abychom mu věřili; spíše dává věci do souvislostí, nabízí alternativy a nechává každého, aby si udělal vlastní úsudek. To už samo o sobě není málo v dnešní době, kterou mnozí promořili apely k zastávání kategorických, ba nesmiřitelných soudů o čemkoli. Čtěte svým tempem, zastavujte se a rozbíhejte, přemýšlejte, ,jen tak‘ se bavte nebo se něčemu přiučte, věřte, nebo nevěřte... Ani já vás k ničemu nenutím, jen o jediné prosím: abychom Miloňovi nevěřili slova o ,labutí písni‘. Naopak doufejme, že kniha Letí to pamětí není jeho posledním počinem." (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Říká se, že člověk zmoudří a porozumí sám sobě teprve k stáru – jinými slovy, že v pozdějším věku najde sám sebe. Co si má ale hlavní hrdina počít ve chvíli, kdy sám sebe najde doslova? Ano, emeritního docenta bohemistiky Igora Juráška by ani v nejčernějším snu nenapadlo, že když se po mnoha desetiletích vydá do městečka Staré Rasošky, kde kdysi začínal své učitelské povolání, nalezne tam za živým plotem mrtvolu… sebe sama! Po prvotním šoku jde coby zákona dbalý muž ohlásit nález na místní policejní stanici. Tak zapeklitý případ ovšem rychle směřuje do nejvyšších policejních pater. Podezřelý (stejně jako „válka s Turkem“) musí být, takže se jím stává sám nešťastný nálezce. Starý pán, pronásledovaný výčitkami svědomí vůči své oddané manželce Hedvice, jíž – mírně řečeno – nebyl vždy zcela věrný, vůči celé plejádě dalších žen, jimž nedokázal odolat, a nakonec i vůči několika kolegům či přátelům, jejichž cestě na onen svět neuměl (jak sám sebe obviňuje) zabránit, se uchýlí k rekapitulaci vlastního života. Při vzpomínkách a ve snech, které ho pronásledují, se noří do hlubin své duše a “dějí se zázraky”. Že by Igor Jurášek konečně dospěl? Jak tomu u Čepelky-prozaika bývá, ani tentokrát nebudeme jen přemýšlet či nedejbože truchlit, ale také se pobavíme a budeme se potutelně usmívat, možná dokonce nahlas smát… anebo I my prozřeme? (knihydobrovsky.cz)

Knihu Děda jménem Nuel autor označil jako pohádku-nepohádku. Kombinuje v ní vlastní klukovské zážitky a sny se vzpomínkami na skutečné dějinné události, jejichž byl účastníkem ve svém válečném dětství. Výsledkem je napínavé vyprávění ze života kdysi a teď, okořeněné tajemnými fantaskními prvky a ilustracemi Petra Netíka a vhodné pro kluky i děvčata, jimž je okolo deseti roků. (knihydobrovsky.cz)

Obsahem knih jsou populární dvojice fotografií. Jedna je z doby před sto lety a k ní je pořízena ze stejného místa fotografie současná. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 - Fascinující pojednání o niterné touze nikdy se nevzdat. - autor Lubomír Kirman, čte Tomáš Jirman Fascinující pojednání o niterné touze nikdy se nevzdat.Příběh outsidera, který se rozhodl využít svou poslední šanci a pochopit, pro jakou cestu byl předurčen. Tibor je na dně. Každé jeho rozhodnutí ho vede ke stále větší katastrofě, až do bodu, kdy neví jak dál a uvažuje, že svůj život ukončí, Shodou okolností mu jeho čin překazí Kristýna, která je jeho přesným opakem.Postupně mu začne vysvětlovat, proč žije život, jaký žije. Ukáže mu principy sebehodnoty, víry a odpovědnosti za každý krok, který Tibor v životě činí. Především mu však pomůže najít jeho potenciál a naučí ho, jak tento potenciál rozvíjet. Tibor začne posouvat hranice toho, co si myslí, že je v jeho životě možné, když je to mnohdy velmi bolestná cesta.Příběh o odvaze, touze a životní síle, který může inspirovat každého, kdo chce v životě něco změnit. (alza.cz)

Audiokniha: V novele Pokrývač se Miloň Čepelka ohlíží do dob husákovské normalizace, kdy si lidé s uměleckými ambicemi v tzv. šedé zóně namlouvali, že přes všechny strachy a úhybné manévry mají své životy pod kontrolou. Příběh s podtitulem Obrazy ze života ing. Řezníčka, vyprávěný s ironickým nadhledem, je autorovým holdem češtině, slovně i stylisticky tak rozmanité. "Jaké bylo žití ing.Řezníčka a lidí okolo něj v čase českého rádobysocialismu? Vzrušující? Zoufalé? Odporné? Nemravné, věrné, zrádné, ubohé, scestné, plodné, jalové, šťastné, nadějné, beznadějné, poučné, veselé, smutné, prázdné, pestré? Má smysl to zkoumat? Má. Ale ať odpovíme jakkoli, od pravdy budeme daleko. Kéž se vám přesto dobře poslouchá! Miloň Čepelka. " (knihydobrovsky.cz)

Miloň Čepelka napsal už řadu dramatických pohádek pro televizi (Zlatý náhrdelník, Králíček a dračí princezna aj.) i pro rozhlas (Lesní babka, Fešák hastrman, Cesta do Afriky atd.), ale až dosud žádnou pohádku knižní. Novinku Děda jménem Nuel teď označil jako pohádku-nepohádku. Kombinuje v ní vlastní klukovské zážitky a sny se vzpomínkami na skutečné dějinné události, jejichž byl účastníkem ve svém válečném dětství. Výsledkem je napínavé vyprávění ze života kdysi a teď, okořeněné tajemnými fantaskními prvky a ilustracemi Petra Netíka a vhodné pro kluky i děvčata, jimž je okolo deseti roků. (patro.cz)

*Kdo by neznal „jeho“ mamku z Aktu, prince Jasoně či hraběte Zeppellina? Záznam autogramiády (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Břitká novela s prvky černého humoru je určena k poslechu i zamyšlení lidem několika generací, neboť zachycuje životní osudy tří generací rodiny Dojáčkových. Seznámíme se s panovačným dědou Fánou, který se nesmíří s tím, že se jeho dcera v padesáti letech rozhodla žít po svém, a rozhodne se k osudovému činu… Budeme sledovat příběh Fánova ambiciózního syna Viléma, jehož snad jediným životním posláním je řídit životy svých blízkých. A do třetice je tu Vilémův syn Kamil, úspěšný, ale veskrze konformní muž, pro něhož je nejvyšší hodnotou dobře fungující rodina. Z poklidu ho vytrhne až neuvěřitelná zpráva, která vrhá na rodinnou historii zcela nové světlo... Ještě dodejme názvy kapitol, které svědčí mimo jiné o křehké, hravé a poetické autorově duši: Srdcovka nádherná, Lilie bílá, Kaktus, Kala, Pivoňka, Růže, Sakura, Karafiát, Hyacint „ Vážení, kteří jste se rozhodli poslouchat, vím, že název Příliš mnoho pohřbů aneb Když květiny promluví může se zdát v koronavirové době nepatřičný. Ale prosím – nedejte se odradit. Když jsem následující povídky před časem psal, chtěl jsem ukázat, kam nás zavádějí strach, předsudky a obelhávání sama sebe. A to platí včera jako dnes nebo pozítří. Děkuji vám. Miloň Čepelka “ (knihydobrovsky.cz)

Jeho role hraběte von Zeppelin, princů Jasoně a Drsoně či praktikanta Hlaváčka, nemluvě o četných ženských postavách, jsou bez nadsázky kultovní. Miloň Čepelka (* 1936) přitom není jen hercem výrazných komických rolí. Je též spoluzakladatelem Divadla Járy Cimrmana a zároveň vůbec jediným člověkem, jenž hrál i v Salonu Cimrman, který provozoval objevitel pojizerského génia Jiří Šebánek. Kromě toho je autorem řady rozhlasových her, několika sbírek veršů, povídek a románů... (knihydobrovsky.cz)

Kniha doplňuje sérii, jejíž součástí jsou například tituly Z kuchyně do vesmíru, Jak vznikal svět či Duchové vesmíru, o zamyšlení autora nad rolí kvantových jevů v přírodě i v běžném životě. Kniha obsahuje třináct poutavě napsaných příběhů o tajuplných dějích mikrosvěta a jejich roli ve světě lidském. (knihydobrovsky.cz)

Publikace Anatomie skoku do prázdna představuje umělecká díla a realizace, které vznikly jako bezprostřední reakce na násilné potlačení pražského jara vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968, a na následné období, kterým zmítaly jak snahy udržet otevřenou občanskou společnost, tak vést ji k opětné podřízenosti Komunistické straně a Sovětskému svazu. Vzniklá umělecká díla, která poznamenala jak invaze, smrt Jana Palacha a Jana Zajíce a nastupující normalizace. Publikace je soustředěna na léta 1966 až 1973, ve kterých je dobře vidět, jak se domácí umění emancipovalo a začalo se sebevědomě zapojovat do mezinárodních struktur umělecké scény. Reaguje nebo předjímá všechna důležitá témata a přístupy - novou geometrii, novou figuraci, konceptuální umění a umění akce. Zastoupeni jsou nejznámější autoři tohoto období jako Václav Boštík, Stanislav Kolíbal, Jiří Kolář, Adriena Šimotová, ze slovenských autorů Josef Jankovič nebo Július Koller, stranou ovšem nezůstali ani autoři z regionů, jako Miroslav Šnajdr, Eduard Ovčáček, Stanislav Bukovský a další. (knihydobrovsky.cz)

Nový román Magdaleny Platzové spojuje životní příběhy tří žen: Rakouská židovská malířka Berta Altmannová se narodila v roce 1900 ve Vídni. Stýkala se s levicově orientovanou bohémou, studovala v Bauhausu. V roce 1934 se zúčastnila dělnických nepokojů, byla zatčena a po propuštění utekla před Dolfussovým režimem do Prahy. Z Prahy vedla její cesta do Hronova a potom do Terezína, odkud odjela naposledy - do Osvětimi, kde byla v říjnu 1944 zavražděna. Malířce Kristýně Hládkové je v době vyprávění 88 let. Vše podstatné o životě i umění se naučila od Berty, přesto ji v rozhodujícím okamžiku jejich přátelství zradila. Kristýnině vnučce Mileně je 23 let. S Izraelskými filmaři, kteří přijíždějí do Čech natočit dokument o Bertě Altmannové se poprvé dostává do Terezína. Lehkomyslně nechává do svého života vstoupit lásku a spolu s ní historii, která je živější, než by se dalo čekat. Aaronův skok je román o svobodě a umění, o vězení, o extrémech, o mateřství a o věčném útěku. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Kniha rozhovorů Aleše Palána s jedním z protagonistů Divadla Járy Cimrmana Miloněm Čepelkou, vydaná v roce 2016 nakladatelstvím Vyšehrad, vzbudila zájem veřejnosti především proto, že dotazovaný patří k nejoblíbenějším členům slavného souboru. Kdo by neznal jeho mamku z Aktu, dvojroli princů Jasoně a Drsoně z pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký, hraběte Zeppelina z Hospody Na Mýtince, šikovatele Vogeltanze ze Záskoku či Babičku Boženy Němcové z Českého nebe. Miloň Čepelka svým jménem neklame. Je milý, a zároveň dokáže být ostrý a břitký jako čepel nože. Aleši Palánovi se podařilo navázat s ním důvěrný vztah, díky němuž se zpovídaný otevřel a odkryl tajné schránky své osobnosti v míře neslýchané. Spolu s Alešem Palánem se Miloň Čepelka zasloužil i o zvukovou verzi svých rozhovorů, které v rozsahu víc jak 7 hodin vycházejí v této audioknize. Ve 14 kapitolách se dozvíme nejen podrobnosti o vzniku Divadla Járy Cimrmana, jehož je spoluzakladatelem, o rozkolu, který v souboru nastal už v počátcích, ale i zajímavosti z dob jeho dalšího fungování, a také ze života Miloně Čepelky samého. Významná je například kapitola, v níž vzpomíná na dění kolem okupace v roce 1968, kdy se spolu se svými divadelními kolegy podílel na ilegálním vysílání Československého rozhlasu. Budeme upozorněni i na jeho literární tvorbu, na sbírky básní, povídek, na řadu televizních a rozhlasových her, písňových textů, zábavných a osvětových pořadů i na jeho osobité uvádění Knižní hitparády v Country radiu. Podrobnosti, zajímavosti a překvapivé informace nejen o Cimrmanech, ale o Miloni Čepelkovi a celém jeho životě. (knihydobrovsky.cz)

Mladý student Ladislav Zibura v létě 2014 hodil batoh na záda a vydal se na pouť do Jeruzaléma. Bez mapy a orientačního smyslu pěšky ušel 1 400 kilometrů napříč rozpálenou krajinou Turecka a Izraele, stanul pod Zdí nářků a prožil největší dobrodružství svého života. Těšit se můžete na vyprávění kavárenského povaleče, který vám svým laskavě nekorektním humorem dokáže, že poutník rozhodně nemusí být katolík, asketa ani nudný člověk. (vemzu.cz)

Smrt blízké osoby stahuje každému hrdlo. Autoři této obrázkové knížky si berou na pomoc příběh, který bojuje pradávnou silou zvířecí alegorie. Malému kamzíkovi zahyne starší bráška. S maminčinou pomocí se kamzíčeti podaří s jeho smrtí vypořádat a přeskočí hlubokou propast strachu a zmatku směrem do budoucnosti. Cílem knihy je poskytnout dětem možnost, jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka prostřednictvím obrázkové knihy a zároveň dát rodičům návod, jak v jednoduchých krocích oznámit dětem tragickou událost. Postup oznamování zprávy o smrti dítěti byl konzultován s psycholožkou. Kniha může být použita jako metodická příručka pro mateřské školky a 1. a 2. třídu prvního stupně. Daniel Rušar vystudoval anglický jazyk, pracuje jako lektor osobnostního rozvoje (např. komunikace, řešení konfliktů, vedení lidí). Jeho kniha Jaro kriplů byla oceněna jako nejkrásnější kniha pro mládež a děti v roce 2011. Ľuboslav Palo patří k nejznámějším a oceňovaným slovenským ilustrátorům. Vyučuje teorii a praxi ilustrované knihy na VŠVU, ilustroval přes 30 knih a získal řadu ocenění doma i v zahraničí. (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

(patro.cz)

Originální švihadlo do fitka . (outletexpert.cz)

Odpovědi na globální změny z hlediska geomantie. Tváří v tvář přibývajícím ekologickým a společenským krizím se mnoho lidí ptá: Co se děje s naší Zemí? Řítí se modrá planeta do záhuby? Mezinárodně známý geomant Marko Pogačnik se intenzivně zabýval procesem proměny Země a rozpoznal znaky hluboko sahajících změn. V knize ukazuje, že v tomto případě jde o zásadní přerod našeho životního prostoru. Jsme vyzýváni, abychom naslouchali našemu nitru a následovali cestu kvantového skoku Země. Tímto způsobem se nám otevřou nové možnosti pro další vývoj lidí a přírody se všemi jejími živými bytostmi. (knihydobrovsky.cz)

Tibor je na dně. Série katastrofálních rozhodnutí ho dovede až do bodu, kdy se rozhodne, že svůj život ukončí. Shodou okolností mu čin překazí Kristýna. Začne mu vysvětlovat, proč se mu nedaří. Ukáže mu principy sebehodnoty, víry a odpovědnosti za každý krok, který učiní. Pomůže mu najít vlastní potenciál a naučí ho, jak jej rozvíjet. Cesta je to mnohdy bolestná, ale Tibor konečně začne posouvat hranice svých představ o tom, co je v životě možné. (knihydobrovsky.cz)