Provokativní povídky - robert němec

Kniha nabízí 26 povídek, fejetonů a satirických básní. Autor nastavuje svým vlastním syrovým způsobem zrcadlo nešvarům soudobé společnost. Jde o čtivou ironii, ale i o mrazivě pravdivé pohledy na situace, kterým jsme každodenně vystavování. Nekorektní Povídky provokují, baví, ale vedou i k zamyšlení nad současnými trendy. (knihydobrovsky.cz)

Kniha nabízí 26 povídek, fejetonů a satirických básní. Autor nastavuje svým vlastním syrovým způsobem zrcadlo nešvarům soudobé společnost. Jde o čtivou ironii, ale i o mrazivě pravdivé pohledy na situace, kterým jsme každodenně vystavování. Nekorektní Povídky provokují, baví, ale vedou i k zamyšlení nad současnými trendy. (patro.cz)

Kniha - autor Robert Němec, 151 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Kniha nabízí 26 povídek, fejetonů a satirických básní. Autor nastavuje svým vlastním syrovým způsobem zrcadlo nešvarům soudobé společnost. Jde o čtivou ironii, ale i o mrazivě pravdivé pohledy na situace, kterým jsme každodenně vystavování. Nekorektní Povídky provokují, baví, ale vedou i k zamyšlení nad současnými trendy. (alza.cz)

Kultovní kniha rozšířená o 208 stran přílohy Fan Club. Chronologická vyprávění a zážitky všech členů skupiny. Kompletní texty písní. Přes 450 fotografií z celé historie. Vzpomínání bývalých členů kapely a dalších přátel (Lucie Bílá, Petr Janda, Vlasta Henych,…). Přílohy a rockografie. Nově 208 stran přílohy Fan Club. (knihydobrovsky.cz)

Komentář reaguje na novelu provedenou zákonem č. 258/2017 Sb. Právní stav publikace je k 1. 9. 2017. Okomentovány jsou i změny zákona účinné od 1. 7. 2018. Komentář k zákonu o advokacii je sice určen primárně advokátům a advokátním koncipientům, své čtenáře, či spíše uživatele si zcela jistě najde ale také mezi soudci, notáři, státními zástupci, exekutory či jinými právními odborníky. Publikace je výsledkem desítek let zkušeností převážně praktikujících advokátů, kteří svůj komentář k zákonnému textu obohacují o odkazy na související právní předpisy a plné texty stavovských předpisů vydaných Českou advokátní komorou, bez nichž by komentář advokátní problematiky nebyl vyčerpávající. Text je také doplněn vzory, příklady, formuláři a individuálními právními akty, s nimiž se advokát a advokátní koncipient může nejčastěji setkat. Samozřejmostí je zařazení judikatury obecných soudů a v komentáři je možné také nalézt komentované citace rozhodnutí kárných senátů kárné komise ČAK. Pro lepší orientaci v advokátních předpisech přináší autoři také chronologický přehled stavovských i právních předpisů a doplňují komentář třemi desítkami tabulek, které přehledně srovnávají pojednanou materii, a jednapadesáti vzorovými dokumenty. (knihydobrovsky.cz)

Komentář k zákonu o advokacii je sice určen primárně advokátům a advokátním koncipientům, své čtenáře, či spíše uživatele si zcela jistě najde ale také mezi soudci, notáři, státními zástupci, exekutory či jinými právními odborníky. Publikace je výsledkem desítek let zkušeností převážně praktikujících advokátů, kteří svůj komentář k zákonnému textu obohacují o odkazy na související právní předpisy a plné texty stavovských předpisů vydaných Českou advokátní komorou, bez nichž by komentář advokátní problematiky nebyl vyčerpávající. Text je také doplněn vzory, příklady, formuláři a individuálními právními akty, s nimiž se advokát a advokátní koncipient může nejčastěji setkat. Samozřejmostí je zařazení judikatury obecných soudů a v komentáři je možné také nalézt komentované citace rozhodnutí kárných senátů kárné komise ČAK. Pro lepší orientaci v advokátních předpisech přináší autoři také chronologický přehled stavovských i právních předpisů a doplňují komentář třemi desítkami tabulek, které přehledně srovnávají pojednanou materii, a jednapadesáti vzorovými dokumenty. (patro.cz)

Katalog fotografií k výstavě v Galerii a Literární kavárně Měsíc ve dne. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Bylo jen otázkou času, kdy po titulech s archivními popovými písničkami v serii "Supraphon hraje..." navážeme s obdobnou formou zpřístupňování archivního mluveného slova našim milým zákazníkům a posluchačům. A tak je tu nová řada mluveného slova určená pouze pro digitální obchody "Supraphon vypravuje...", která bude obsahovat a nabízet Povídky, fejetony, úryvky z knih, vzpomínky atd. Ve druhém dílu se můžete zaposlouchat do mluveného slova z pera autorů klasiky naší literatury - Františka Němce, Jaroslava Haška, Jana Nerudy a Karla Čapka. Jejich přednesem, četbou či vyprávěním potěší hlasy neméně slavných a zvučných jmen herců Jana Pivce, Vlasty Buriana, Václava Vydry, Dany Medřické či se můžete zaposlouchat do vlastního vyprávění a vzpomínek Vlastimila Rady či Hugo Haase. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Bylo jen otázkou času, kdy po titulech s archivními popovými písničkami v serii "Supraphon hraje..." navážeme s obdobnou formou zpřístupňování archivního mluveného slova našim milým zákazníkům a posluchačům. A tak je tu nová řada mluveného slova určená pouze pro digitální obchody "Supraphon vypravuje...", která bude obsahovat a nabízet Povídky, fejetony, úryvky z knih, vzpomínky atd. Ve třetím dílu se můžete zaposlouchat do mluveného slova z pera autorů klasiky (nejen) naší literatury - Františka Němce, Jana Wericha, Jiřího Suchého, Karla Poláčka a Karla Čapka. Tentokrát přinášíme i četbu kapitoly O lišce z knihy francouzského autora Antoine de Saint-Exupéryho Malý princ. Jejich přednesem, četbou či vyprávěním potěší hlasy neméně slavných a zvučných jmen herců Jana Wericha, Jiřího Suchého, Františka Filipovského, Jaroslavy Adamové, Luďka Munzara, Petra Kostky, Rudolfa Hrušínského, Karla Högera a dalších. (knihydobrovsky.cz)

Píše se rok 1987 a ze západního Německa do Prahy dorazí poslední z balíčků, které rodině Mahlerových pravidelně přicházely od konce čtyřicátých let. Svému synovi Konradovi je posílala Klára Rissmannová. O babičce Kláře se však u Mahlerových nikdy nemluvilo, a proto po Konradově nečekané smrti zůstane řada nezodpovězených otázek. Pochopení rodinné minulosti a odhalení jejích traumat leží na Klářině vnučce, která se rozhodne babičku najít. Ve svém novém románu zavádí Jakuba Katalpa čtenáře do prostředí německé rodiny zasažené útrapami první a druhé světové války, do válečných Sudet a poválečné Prahy. Slibný svět hlavní hrdinky, z počátku přímočaře bezstarostný, začíná s přibývajícím časem dostávat trhliny, růžové brýle střídá deziluze a před čtenářem vyvstává otázka – opravdu je možné po tolika letech nalézt pravdu? Autorčin vytříbený jazyk silně kontrastuje se syrovostí, s níž jsou líčeny životní milníky jednotlivých postav, a umožňuje tak ještě zevrubněji prozkoumat téma ztráty a vykořenění, které v mnoha variacích dominuje celému románu. Cena Česká kniha 2013 Cena Josefa Škvoreckého 2013 Nominace na Magnesii Literu 2013 za prózu (patro.cz)

"Patnáct roků rozepsaná báseň. / Nechávám ji tak, / abych za ní mohl jezdit…“ To, co kdysi nedávalo spát autorovi, je nyní štěstím čtenáře. Máme zde příslovečný „objev“, originální a civilně laděný debut, zralé dílo někoho, kdo uměl čekat a obešel se i bez obligátního publikování v literárním tisku. Pavel Němec (nar. 1981 v Moskvě) vyrůstal v česko?ruské domácnosti v Ústí nad Labem, studoval informatiku v Brně a Plzni, ze studií dezertoval do prostředí lifestylových magazínů, nyní pracuje pro TV Prima jako akviziční dramaturg dokumentů. Je členem undergroundové kapely Umbrtka. Žije v Praze. (patro.cz)

Román Vojtěcha Němce nás doslova jedním proudem vrhá na cestu bez oddychu vedoucí útrobami organického města-těla – na cestu, jež se co chvíli mění v bloudění a naopak. Sem tam se nám otevírá výhled na mýtinu – vybombardovanou krajinu obydlenou troskami. Spolu s vypravěčem se nejistě dotýkáme prapodivných novotvarů, a můžeme se ptát: Budou držet nebo se proboří a prolnou do jiné podoby? Vyrostly Němcovy všežravé bytosti z pahýlů vnějšího světa, nebo máme tu čest s endemity světa vnitřního, bezedně nevědomého? Či jsme jen zbloudili, zapletli se do hrátek s jazykem? Ztratili jsme se snad sami v sobě, šplháme po točitých stezkách svých mozkových závitů, nebo se prohledávající stal prohledávaným, analyzující analyzandem či snad převráceně? Ať je to jakkoli, vrhněme se do toho nebojácně, neboť jiná možnost není. (patro.cz)

Svazek obsahuje výběr z pamětí jednoho z předních duchů našeho národa ve 20. století, Bohumila Němce. Proslul jak ve vědecké obci svým objevem mechanismu vnímání zemské tíže rostlinami, tak svou až opovážlivou kandidaturou na prezidenta Československé republiky v roce 1935. Jeho zásluhy o českou vědu jsou neopominutelné: vysokoškolský profesor, reprezentant naší vědy (nejen biologie) v mezinárodním měřítku, pečlivý správce vědeckých institucí, vášnivý obhájce svobody výzkumu i výuky, bojovník proti iracionalismu všech podob a vyznání. I když své Vzpomínky psal převážně v padesátých letech minulého století, a jsou tedy situací v tehdejším Československu ovlivněny, jejich výpověď o Němcově životní dráze je stále živá a poskytuje velmi zajímavý pramen poznání nejen pro dějiny vědy. (patro.cz)

Zábavný průvodce německou povahou je tady! Popisuje odlehčenou čtivou formou, jací Němci skutečně jsou. Dozvíte se, proč jsou hrdí na svou výkonnost, organizaci, disciplínu a preciznost, jaký mají smysl pro humor, ale také jak funguje rodina, škola i státní správa. Tato kniha vám pomůže pochopit kořeny německé tolerance a umožní lépe navazovat kontakty. (patro.cz)

Píše se rok 1987 a ze západního Německa do Prahy dorazí poslední z balíčků, které rodině Mahlerových pravidelně přicházely od konce čtyřicátých let. Svému synovi Konradovi je posílala Klára Rissmannová. O babičce Kláře se však u Mahlerových nikdy nemluvilo, a proto po Konradově nečekané smrti zůstane řada nezodpovězených otázek. Pochopení rodinné minulosti a odhalení jejích traumat leží na Klářině vnučce, která se rozhodne babičku najít. Ve svém novém románu zavádí Jakuba Katalpa čtenáře do prostředí německé rodiny zasažené útrapami první a druhé světové války, do válečných Sudet a poválečné Prahy. Slibný svět hlavní hrdinky, z počátku přímočaře bezstarostný, začíná s přibývajícím časem dostávat trhliny, růžové brýle střídá deziluze a před čtenářem vyvstává otázka – opravdu je možné po tolika letech nalézt pravdu? Autorčin vytříbený jazyk silně kontrastuje se syrovostí, s níž jsou líčeny životní milníky jednotlivých postav, a umožňuje tak ještě zevrubněji prozkoumat téma ztráty a vykořenění, které v mnoha variacích dominuje celému románu. Cena Česká kniha 2013 Cena Josefa Škvoreckého 2013 Nominace na Magnesii Literu 2013 za prózu (patro.cz)

První samostatná kniha fotografa Ondřeje Němce (*1960) přináší sto snímků, které vznikly převážně v prostředí undergroundového společenství v sedmdesátých a osmdesátých letech a zachycují také Prahu oné doby. Opus, z něhož fotografie pocházejí, má pohnutý osud: v roce 2002 ho postihla povodeň, většina negativů byla zničena, ty, jež zůstaly, nesou trvalé stopy velké vody. Neblahá okolnost se ovšem zároveň stala i novým kompozičním prvkem, který snímky bez ohledu na fotografovu vůli „dotvořil“. „Přinejmenším svým osudem jsou práce tohoto souboru něčím, co patrně nemá v české fotografii obdobu. Dobré dílo dotvořené velkou vodou,“ napsal Viktor Karlík. Poprvé byly tyto fotografie v ukázce publikovány v Revolver Revue č. 91/2013. Téhož roku za ně autor dostal Cenu Revolver Revue. Autory konceptu knihy jsou Viktor Karlík a Terezie Pokorná, doprovázejí ji texty Viktora Karlíka a Ondřeje Přibyla, kteří také fotografie vybrali a uspořádali. Kniha vychází v českém a anglickém jazyce, v grafické úpravě Viktora Karlíka a Luďka Kubíka /3.dílna/. (knihydobrovsky.cz)

Zábavný průvodce německou povahou je tady! Popisuje odlehčenou čtivou formou, jací Němci skutečně jsou. Dozvíte se, proč jsou hrdí na svou výkonnost, organizaci, disciplínu a preciznost, jaký mají smysl pro humor, ale také jak funguje rodina, škola i státní správa. Tato kniha vám pomůže pochopit kořeny německé tolerance a umožní lépe navazovat kontakty. Zábavný průvodce povahou Němců. Národní identita, povaha, postoje a hodnoty, posedlosti, smysl pro humor, kultura, státní správa, byznys, jazyk a další. (knihydobrovsky.cz)

Hlavní hrdinka a současně vypravěčka románu žije v Londýně, kam odešla po listopadu 1989 za prací a kde nyní čeká své první dítě. Nadcházející mateřství ji v myšlenkách vrací do dětství v komunistickém Československu a vyvolává i zasutou vzpomínku na balíčky plné sladkostí, které dostávala od jakési babičky ze západního Německa... (knihydobrovsky.cz)

„Patnáct roků rozepsaná báseň. / Nechávám ji tak, / abych za ní mohl jezdit…“ To, co kdysi nedávalo spát autorovi, je nyní štěstím čtenáře. Máme zde příslovečný„objev“, originální a civilně laděný debut, zralé dílo někoho, kdo uměl čekat a obešel se i bez obligátního publikování v literárním tisku. Pavel Němec (nar. 1981 v Moskvě) vyrůstal v česko -ruské domácnosti v Ústí nad Labem, studoval informatiku v Brně a Plzni, ze studií dezertoval do prostředí lifestylových magazínů, nyní pracuje pro TV Prima jako akviziční dramaturg dokumentů. Je členem undergroundové kapely Umbrtka. Žije v Praze. (knihydobrovsky.cz)

Hlavní hrdinka a současně vypravěčka románu žije v Londýně, kam odešla po listopadu 1989 za prací a kde nyní čeká své první dítě. Nadcházející mateřstí ji v myšlenkách vrací do dětství v komunistickém Československu a vyvolává i zasutou vzpomínku na balíčky plné sladkostí, které dostávala od jakési babičky ze západního Německa... (knihydobrovsky.cz)

Román Vojtěcha Němce nás doslova jedním proudem vrhá na cestu bez oddychu vedoucí útrobami organického města-těla - na cestu, jež se co chvíli mění v bloudění a naopak. Sem tam se nám otevírá výhled na mýtinu - vybombardovanou krajinu obydlenou troskami. Spolu s vypravěčem se nejistě dotýkáme prapodivných novotvarů, a můžeme se ptát: Budou držet nebo se proboří a prolnou do jiné podoby? Vyrostly Němcovy všežravé bytosti z pahýlů vnějšího světa, nebo máme tu čest s endemity světa vnitřního, bezedně nevědomého? Či jsme jen zbloudili, zapletli se do hrátek s jazykem? Ztratili jsme se snad sami v sobě, šplháme po točitých stezkách svých mozkových závitů, nebo se prohledávající stal prohledávaným, analyzující analyzandem či snad převráceně? Ať je to jakkoli, vrhněme se do toho nebojácně, neboť jiná možnost není. (knihydobrovsky.cz)

Někde v lidském srdci se rozkládá Rudé náměstí.Čech, který jede na Ukrajinu najít své jiné já. Banda dětí bez domova, jež válka vyžene ze sklepa, protože ten teď využívají nájemníci jako kryt. Německý pár, který si na Ukrajině „pronajal dělohu“, ale jejich dítě po porodu uvízlo v Kyjevě. Výrostek, který v obléhaném Mariupolu společně s přidělenou valkýrou rozváží lavaš a váhá, kdy zmizet, až už je pozdě. Ruská akademička, která se uprostřed Moskvy rozhodne protestovat v kostýmu z Labutího jezera… Ne, postavami této povídkové knihy nejsou vojáci na frontě; ani tito lidé však už nikdy nebudou stejní jako před válkou.Po Možnostech milostného románu napsal Jan Němec prózu, která je zase úplně jiná, až na to, co se nemění: nepíše o „tématech“, píše jen o tom, na čem v životě opravdu záleží. (knihydobrovsky.cz)

Román Nekropotence aneb death in progress Vojtěcha Němce je vyprávěn ve dvou rovinách: protagonista prožívá skutečné dobrodružství v postmortalii a zároveň vzpomíná na svůj smrtelný život, ačkoliv je to proti zdejším zákonům - čerstvý umrlec se totiž má dostavit na úřad, kde mu odeberou byvší identitu, dle předpisů má zapomenout na svůj předešlý život. Tak se prolíná lineární děj eposu-grotesky s dějem magicky rozkouskovaným, maně vypravěčem rozpomínaným. Život po životě není žádný med, k tomu dopomáhá trenér, úřední průvodce a tajný kverulant kocour bombič, jeho mutantský bratr pumič a další bizarní postavy vypůjčené z (pop)kulturních zbytků. Celému záhrobnímu zmatku vévodí záhadný byrokratický aparát, logopedické vady, genorovo mauzomuzeum a zrůdný "systém", proti němuž se hrdinové vzbouří, uchýlíce se ke starému dobrému ultranásilí. Díky dvěma časovým rovinám, které se navzájem prolínají a komentují, je sdělení neustále komplikováno, znovu a znovu "adaptováno" na řeč postmortalů. Nekropotence je tedy sarkastickou metaforou rozdrobeného vědomí, jemuž podléhá současný (trans)člověk, zkrátka kolovratným "šášem". (knihydobrovsky.cz)

Svět v roce 2049. Svět v rukou osmice gigantických korporací, které ve zhroucených státech ovládají každý aspekt ekonomického a politického dění. Svět nelítostně podřízený zisku, v němž je solidarita jen prázdné slovo. Svět, jehož poražení jsou z Města vysídlováni do Enklávy, aby zde žili svou „dvourychlostní“ alternativu. Co přinese střet se systémem stárnoucímu softwarovému vývojáři, který po ztrátě syna zůstává se svou zranitelnou povahou proti korporaci zcela sám? Podaří se dychtivému studentovi najít v opuštěné čtvrti cestu z Města? Obstojí mladá novinářka tváří v tvář netušené příležitosti, která otřese její dosavadní životní zkušeností? Jaké nástrahy čekají v premiérově domě na podivným způsobem vybranou pokojskou? A co děsivého skrývá samotná Enkláva? Sociálně-utopické drama o cynismu, touze po moci a nesamozřejmé ceně člověka. (knihydobrovsky.cz)

Román o životě fotografa Františka Drtikola. Napadlo vás někdy, jak by vypadal příběh napsaný paprskem světla? Tak za prvé, na konci by se zjistilo, že na počátku nebylo Slovo, ale Světlo beze slov, a to Světlo že nikdy nezmizelo. Za druhé, nebyl by to jen tak nějaký příběh, ale velkolepý osud, rozkročený mezi několik míst, epoch a historických událostí. Za třetí, byl by to osud fotografa, protože fotograf je řemeslníkem světla. Za čtvrté, byl by to příběh plný stínů, samozřejmě, každá věc má svůj opak. A za páté, v jednu chvíli by se v příběhu objevilo vnitřní světlo a všechno by se změnilo. Kdo to vlastně byl František Drtikol? První český světově známý fotograf, který dvakrát zkrachoval. Dandy z hornického maloměsta, kde zažil do té doby největší důlní katastrofu na světě. Mistr aktů, co nikdy neměl štěstí na ženy. Buddhista, který uvěřil v komunismus. A dál? Mladý spisovatel Jan Němec přichází s rozsáhlou a pro současnou českou prózu zcela nezvykle pojatou románovou freskou; uměleckým a duchovním Bildungsromanem, o němž se bude mluvit. HOST (patro.cz)

Svazek Zápisníky I obsahuje deníkové zápisy Jiřího Němce na samostatných listech z roku 1960 a První (6. 8. 1961 - 12. 5. 1962), Druhý (15. 5. 1962 – 2. 5. 1963) a Třetí zápisník (10. 5. 1963 – 28. 10. 1964). Jiří Němec psal intelektuální deník soustavně více než patnáct let, od srpna 1961 – vyzván tehdy Vladimírem Holanem – do roku 1978. Zaznamenával veřejné aktivity, jichž byl účastníkem, i svou četbu, nad obojím pak v zápisnících vedl vlastní reflexe. Zápisníky jsou svědectvím o vnitřním růstu jejich autora i vnějších zápasech, na kterých se podílel a jejichž středem bylo úsilí o svobodný život v podmínkách tehdejší komunisty ovládané společnosti a o „otevírání oken do Evropy“. Němcovo myšlení je zaměřené k současnému orientujícímu promýšlení a uvádění Kristovy zvěsti do osobního i společenského života. Svazek Zápisníky I naznačuje šíři i hloubku, s níž v mladých letech do svého pojetí zahrnoval podněty českého i světového umění, zejména literatury (Florian a jeho Dobré dílo, Deml, Durych, Holan, Halas, Hejda, Kafka, Miller, Greene, Camus, Saint-Exupéry, Dürrenmatt, Gertrud von Le Fort, Chesterton) a filmu (Bunuel, Fellini). Podle jednoho postřehu Jiřího Němce „v době, kdy katolická a pravoslavná teologie se staly naprosto neaktuálním spekulováním a opakováním kdysi řečeného, byla to moderní literatura, která plnila funkci teologie - časové teologie“. Přítomný svazek ukazuje nasazení Jiřího Němce, s nímž vstřebával aktuální evropské filosofické a teologické myšlení a při němž se v první polovině šedesátých let opíral především o intenzivní kontakt s Janem Patočkou a studium díla Teilharda de Chardin i jeho aktuálních teologických interpretací (Lubac, Tresmontant, Viallet, Heer, Chauchard, Kopp, Lepp, Leroy). Zároveň však ukazuje na neméně intenzivní dialog, vedený s přáteli a kolegy Ladislavem Hejdánkem, Václavem Freiem, Janem Sokolem, Petrem Pokorným, Stanislavem Sousedíkem, Milošem Černým či J. M. Lochmanem. Pokud jde o reflexi západní teologie a filosofie, vyvažovalo prvořadé soustředění Jiřího Němce k Teilhardovu zjevu studium a četba dalších myslitelů, zejména Maurice Blondela, ale také Gabriela Marcela, Mircey Eliada, Romana Guardiniho, Martina Heideggera či Jeana Lacroixe. Z prvního svazku Zápisníků vysvítá, z jakých myšlenkových základů se formulovalo dialogické uvažování Jiřího Němce a jak spoluutvářel podmínky pro mezikonfesijní sblížení mezi křesťany i pro pozdější diskuse s neortodoxními marxisty – jejichž možnosti se nakrátko otevřely ve druhé polovině šedesátých let –, aniž by při tom opustil zřetel k „nutnosti ,ortodoxie‘, zanoření do ortodoxní víry a její praxe, sžití s Církví“, neboť „takto je možno se uchránit ,diletantismu‘ a ostatně jen takto lze si představit vznik nové, přetvářející víry – ,nové‘ vzniká vždy jen na podkladě nejvyšší dosavadní komplexity, takovým ,náboženským‘ útvarem ,nejvyšší komplexity‘ je nesporně Církev“. (patro.cz)

Milostný, detektivní i erotický thriller Zajatec představ začíná tam, kde řada podobně strhujících knih končí – ve vězení. Právě tam se sugestivní antihrdina Paul Raber setkává se svou femme fatale – krásnou, tajemnou i rovněž poněkud psychicky vyšinutou básnířkou Seenou Schainovou. Paul je sociopat neschopný navazovat normální společenské vztahy; beznadějně vězí v barvotiskových představách pocházejících z dob jeho dětství, a na život přitom hledí bezcitně a vypočítavě, jako by to byla pouhá šachová partie. Z autorského čtení v rámci terapeutického působení na vězně se stane osudové setkání, jeho naplnění je Paul posléze schopen obětovat všechny své vyhlídky a na cestě za svým snem se nezastavit takřka před ničím. Vztah plný lásky a něžnosti, ale také chladného kalkulování, lží i vzájemné krutosti nakonec poměrně surově/existenciálně ohledává otázku, co vlastně znamená naplnění vztahu mezi mužem a ženou… Kombinace osudové lásky, erotiky, poezie, vězeňské tematiky a nejtemnějších lidských pudů v Nemcově podání upomene na díla světové literatury typu Haruki Murakamiho či v postavě Seeny a jejích textů prokletou básnířku Sylvii Plathovou, aniž by si s nimi jakkoliv zadala. (patro.cz)

Válka s mimozemšťany zuří již několik desetiletí. Ze Země, obehnané prstencem satelitních měst, vesmírných stanic a kosmických přístavů, se stal jeden obrovský vojensko-průmyslový komplex. Klíčovou roli zde hrají vývojářské gildy, chrlící neustále nové a nové technologie, které by v budoucnu mohly vyčerpávající konflikt zvrátit ve prospěch lidstva. Právě do tohoto světa – absolutního ráje pro hrstku mocných a nelítostného inferena pro ostatní – dorazí John Francis Kovář, aby potvrdil existenci zbraně, ohrožující samotnou podstatu paralelního metauniverza. Postaven proti molochu válečné mašinérie si JFK uvědomuje, že sáhnout až na dno vlastních sil nemusí tentokrát stačit. (patro.cz)

Druhý svazek edice původně rukopisných sešitů legendární osobnosti českého kulturního života obsahuje Čtvrtý (19. 4. 1965 - 23. 1. 1968) a Pátý zápisník (30. 1. 1968 - 1. 6. 1969). Jiří Němec psal tento intelektuální deník soustavně více než patnáct let, od srpna 1961 - vyzván tehdy Vladimírem Holanem - do roku 1978. (knihydobrovsky.cz)

Milostný, detektivní i erotický thriller Zajatec představ začíná tam, kde řada podobně strhujících knih končí - ve vězení. Právě tam se sugestivní antihrdina Paul Raber setkává se svou femme fatale - krásnou, tajemnou, ale i poněkud psychicky vyšinutou básnířkou Seenou Schainovou. Paul je sociopat neschopný navazovat normální společenské vztahy; beznadějně vězí v barvotiskových představách pocházejících z dob jeho dětství, a na život přitom hledí bezcitně a vypočítavě, jako by to byla pouhá šachová partie. Z autorského čtení v rámci vězeňského terapeutického programu se stane osudové setkání, jehož naplnění je Paul posléze schopen obětovat všechny své vyhlídky a na cestě za svým snem se nezastavit takřka před ničím. Vztah plný lásky a něžnosti, ale také chladného kalkulování, lží i vzájemné krutosti nakonec poměrně surově ohledává existenciální otázku, co vlastně znamená naplnění vztahu mezi mužem a ženou… Kombinace osudové lásky, erotiky, poezie, vězeňské tematiky a nejtemnějších lidských pudů v Nemcově podání upomene na díla světové literatury typu Haruki Murakamiho či v postavě Seeny a jejích textů prokletou básnířku Sylvii Plathovou, aniž by si s nimi jakkoliv zadala. (knihydobrovsky.cz)

Kdo je žoldačka Darja?Slušná šermířka a mizerná čarodějka. Protlouká se světem, jak to jen jde. A když to nejde, vypomůže si toušpetkou magie, co má. Díky ní trochu podvádí při šermu a hodně v kartách. Jenom kdyby po ní nešel čaroděj Rodik poté, co ho zesměšnila před královým bratrancem. Nevypadá to s ní zrovna moc růžově, ale naštěstí padne do oka čaroději Virianovi. A ke všemu se blíží válka mezi královstvími. Zbývá jen se pomodlit ke svaté Čtveřici. (knihydobrovsky.cz)

Rozsáhlá odborná monografie Jana Bernarda, věnující se přednímu světovému a českému režisérovi Janu Němcovi nabídne komplexní obraz jeho díla v historických, politických, ekonomických a estetických souvislostech. Jan Němec tvořil v různých zemích a dobách v naprosto odlišných produkčních podmínkách. První díl knihy, který vyjde koncem tohoto roku, se zabývá léty 1954 - 1974, kdy Němec nejprve studoval FAMU, točil v rámci Československého armádního studia, pracoval jako asistent režie, pomocný režisér a nakonec i jako režisér ve Filmovém studiu Barrandov a odkud pro nemožnost tvořit dal dvakrát výpověď. V rámci koprodukcí i samostatně pracoval pro italské a americké producenty a zažil světovou slávu i domácí politickou perzekuci. Jeho tvůrčí osudy se tak významně prolnuly s dějinnými událostmi vývoje Československa zejména v šedesátých letech. Kniha pracuje s množstvím archivních materiálů, fotografií, s publikovanými i nepublikovanými rozhovory s Němcem a s jeho spolupracovníky, s domácími i zahraničními kritikami jeho filmů a přináší poznatky nejen o nich, ale i o řadě jeho nerealizovaných projektů. (knihydobrovsky.cz)

Bod tání je již třetí povídkový soubor hudebníka, malíře a spisovatele Martina Němce. Dvacet příběhů s často bezejmennými protagonisty vychází z reálného světa kolem nás, ale nezřídka čtenáře konfrontuje s čímsi fantaskním, magickým, nevysvětlitelným. Proti tomu autor staví Povídky, které na první pohled působí banálně – například třídní sraz po letech –, ale tento dojem i díky obraznému, místy až básnickému jazyku Němcových textů záhy mizí. (knihydobrovsky.cz)

Autor se snažil citlivým a poctivým popisem přírody ukázat, čím nás umí příroda obohatit. Není to jen nostalgické vzpomínání. Petr Němec chtěl, aby byla z knihy cítit výzva, abychom přírodu neničili, ale chránili a také si vážili toho, co nám generace předků zanechaly. (knihydobrovsky.cz)

Svazek Zápisníky I obsahuje deníkové zápisy Jiřího Němce na samostatných listech z roku 1960 a První (6. 8. 1961 - 12. 5. 1962), Druhý (15. 5. 1962 – 2. 5. 1963) a Třetí zápisník (10. 5. 1963 – 28. 10. 1964). Jiří Němec psal intelektuální deník soustavně více než patnáct let, od srpna 1961 – vyzván tehdy Vladimírem Holanem – do roku 1978. Zaznamenával veřejné aktivity, jichž byl účastníkem, i svou četbu, nad obojím pak v zápisnících vedl vlastní reflexe. Zápisníky jsou svědectvím o vnitřním růstu jejich autora i vnějších zápasech, na kterých se podílel a jejichž středem bylo úsilí o svobodný život v podmínkách tehdejší komunisty ovládané společnosti a o „otevírání oken do Evropy“. Němcovo myšlení je zaměřené k současnému orientujícímu promýšlení a uvádění Kristovy zvěsti do osobního i společenského života. Svazek Zápisníky I naznačuje šíři i hloubku, s níž v mladých letech do svého pojetí zahrnoval podněty českého i světového umění, zejména literatury (Florian a jeho Dobré dílo, Deml, Durych, Holan, Halas, Hejda, Kafka, Miller, Greene, Camus, Saint-Exupéry, Dürrenmatt, Gertrud von Le Fort, Chesterton) a filmu (Bunuel, Fellini). Podle jednoho postřehu Jiřího Němce „v době, kdy katolická a pravoslavná teologie se staly naprosto neaktuálním spekulováním a opakováním kdysi řečeného, byla to moderní literatura, která plnila funkci teologie - časové teologie“. Přítomný svazek ukazuje nasazení Jiřího Němce, s nímž vstřebával aktuální evropské filosofické a teologické myšlení a při němž se v první polovině šedesátých let opíral především o intenzivní kontakt s Janem Patočkou a studium díla Teilharda de Chardin i jeho aktuálních teologických interpretací (Lubac, Tresmontant, Viallet, Heer, Chauchard, Kopp, Lepp, Leroy). Zároveň však ukazuje na neméně intenzivní dialog, vedený s přáteli a kolegy Ladislavem Hejdánkem, Václavem Freiem, Janem Sokolem, Petrem Pokorným, Stanislavem Sousedíkem, Milošem Černým či J. M. Lochmanem. Pokud jde o reflexi západní teologie a filosofie, vyvažovalo prvořadé soustředění Jiřího Němce k Teilhardovu zjevu studium a četba dalších myslitelů, zejména Maurice Blondela, ale také Gabriela Marcela, Mircey Eliada, Romana Guardiniho, Martina Heideggera či Jeana Lacroixe. Z prvního svazku Zápisníků vysvítá, z jakých myšlenkových základů se formulovalo dialogické uvažování Jiřího Němce a jak spoluutvářel podmínky pro mezikonfesijní sblížení mezi křesťany i pro pozdější diskuse s neortodoxními marxisty – jejichž možnosti se nakrátko otevřely ve druhé polovině šedesátých let –, aniž by při tom opustil zřetel k „nutnosti ,ortodoxie‘, zanoření do ortodoxní víry a její praxe, sžití s Církví“, neboť „takto je možno se uchránit ,diletantismu‘ a ostatně jen takto lze si představit vznik nové, přetvářející víry – ,nové‘ vzniká vždy jen na podkladě nejvyšší dosavadní komplexity, takovým ,náboženským‘ útvarem ,nejvyšší komplexity‘ je nesporně Církev“. (knihydobrovsky.cz)

Ústředním ideologickým pojmem nacionálního socialismu v letech 1938 až 1945 byl nový německý životní prostor. Okupace střední a východní Evropy měla přispět k jeho rozšíření. Tomuto cíli bylo podřízeno i územní a prostorové plánování, urbanismus a architektura a stavitelství obecně, které lze chápat nejen jako součást ideologizovaných okupačních technik a projev kulturního imperialismu, ale zejména jako prostředek ekonomizace prostoru. Důraz na moderní charakter nacismu, který se tímto způsobem prosadil, je zřejmý. Předkládaná kniha analyzuje generální osídlovací plány na vybraných centrálních místech v českých Sudetech (Liberec, Karlovy Vary, Ústí a Opava), Protektorátu Čechy a Morava (Praha a Brno), na území bývalého Slovenského státu za fašistické vlády (Bratislava) a v Polsku (Varšava, Krakov, Vratislav). V tomto kontextu hrály profesionální skupiny plánovačů klíčovou úlohu. Prosopograficky jsou proto hodnoceny osobní sítě, neboť návrh a výstavba nebyly často výlučně v rukou plánovačů z nacistického Německa; do procesu se mnohdy zapojovali i místní odborníci. Studie si klade za cíl vědecké zhodnocení dichotomie mezi ideologickými a socioekonomickými faktory této kolaborace. (knihydobrovsky.cz)

Román o fotografovi Františku Drtikolovi.Napadlo vás někdy, jak by vypadal příběh napsaný paprskem světla? Za prvé, nebyl by to obyčejný příběh, ale neobyčejný osud; za druhé, jeho hrdinou by byl fotograf, opatrovník světla; a za třetí, byl by to osud plný stínů, samozřejmě.Kdo to vlastně byl František Drtikol? Dandy z hornického maloměsta, světově známý fotograf, jehož živnost krachovala, mistr aktů, co nikdy neměl štěstí na ženy, mystik a buddhista, který uvěřil v komunismus; muž mnoha vnějších rozporů a jejich vnitřní syntézy.Jan Němec (1981) přichází s rozsáhlou a pro současnou českou prózu zcela nezvykle pojatou románovou freskou, uměleckým a duchovním Bildungsromanem, který pokrývá více než půl století: ožívají zde příbramské stříbrné doly, Mnichov v době secese i prvorepubliková bohéma, po řádcích se procházejí nahé modelky a světlo zatím nepozorovaně splývá s vědomím…Jmenuji se Drtikol. Drtil jsem kola, která mě svírala. Jsem fotograf. Fotografoval jsem světlem. Píši lidem do duší světlem poznání.František DrtikolCena Evropské unie za literaturu 2014, Cena Česká kniha 2014. nominace na Magnesii Literu 2014 za prózu, nominace na Cenu Josefa Škvoreckého 2014 (knihydobrovsky.cz)

Kniha představuje první komplexní analýzu politické ideologie a politiky dějin v českých zemích v období nadvlády nacionálněsocialistického Německa v letech 1939-1945. Hlavní pozornost je věnována proměnám historického diskurzu po březnu 1939 v závislosti na vývoji protektorátní politické ideologie - takzvané říšské myšlenky. Autor zkoumá, jak se proměnil vztah české společnosti k národní minulosti pod vlivem společenské pomnichovské deziluze a zklamání ze zániku samostatného Československa. Sleduje, jak se postupně rodila aktivistická proněmecká politická argumentace, jakou úlohu v ní zaujímal náhled na dějiny českého národa a českých zemí a do jaké míry byla ovlivňována nacistickou říšskou exekutivou v protektorátu. S tím souvisí i následná analýza úředního, propagandistického a vědeckého aparátu, který se podílel na formování protektorátní politiky dějin. Autor si současně klade otázku, jakou roli hrály politická ideologie a politika dějin v nacistických plánech na germanizační "převýchovu" obyvatelstva českých zemí. Představuje některé významné publikace o českých dějinách uvedené v té době do oběhu a rozebírá problematiku dějepisné výuky na českých školách v protektorátu. (knihydobrovsky.cz)

Vojtěch Němec se s rozpustilostí, která se v téhle části světa moc nenosí, rozhodl trochu podívat na atomovou strukturu psané řeči. Píše svůj Příběh, i když ví, že by z něj od učitelů českého jazyka dostal nedostatečnou. Provokuje. Čeština je však dostatečně silná, aby takový atak nejen unesla, ale aby si ho užila. Zkoušet a pokoušet, to je přece hlavní úkol prozaika, ne jen šimrat pod bradou... Na rozdíl od většiny zavedených autorů, kteří vědomě ztroskotávají na slovech, větách a odstavcích, pouští s radostí české literatuře žilou. Literární kritici a čtenáři tvrdí, že všechno už přece bylo napsáno a autor se nemá co poddávat textu, nemá co potlačovat jeho logiku. Má být jen štukatérem, pouhým tapetářem, neboť knihy se píšou pro druhé. Společenská poptávka na základě společenské dohody, žádné experimenty. Vše jen trochu přerámovat, přeformulovat, reinterpretovat. Všemu je třeba řádně rozumět, a hlavně se neunavovat moc velkým přemýšlením. Jenže zas a znovu se objevují texty jako Opus pictum... (knihydobrovsky.cz)

Říkali mu Sebasttyen. Říkali mu Nezrozený. Říkali, že spálí svět na popel…Byla to doba temnoty, krve a strachu. Byla to doba, kdy na trůnu z Kamene seděl Císař, možná člověk, možná prastará, nesmrtelná entita. Byla to doba meče, magie a šílených bohů vyštvaných z bezedných propastí času.Tehdy se na stezkách Císařství objevil válečník, který v sobě nesl touhu po pomstě, moudrost věků i žal po dávno ztracené lásce. Aniž by to tušil, na hřbetě koně i draka, obutý i bosý, ostřím meče i holou pěstí psal pochmurnou historii našeho světa. Historii Císařství.Ti, co nevěděli, mu říkali Sebasttyen.Ti, co věděli, mu říkali Nezrozený.Ti, co tušili, říkali, že spálí svět na popel.Tohle je jeho příběh.Tohle je jeho život.Život válečníka. (knihydobrovsky.cz)

Druhá část knihy o režisérovi Janu Němcovi, navazující na první díl událostmi po roce 1974, přibližuje režisérovy životní peripetie v exilu, návrat do vlasti po roce 1989 a umělecké i pedagogické působení Jana Němce až do úmrtí v březnu 2016. Jan Bernard podrobně popisuje Němcův život a tvorbu ve Francii, v Německu i USA a využívá při tom nejen režisérovy autentické vzpomínky, ale i množství archivních materiálů, fotografií, rozhovorů či kritik. Kniha obsahuje také informace o Němcově posledním filmu Vlk z Královských Vinohrad. (knihydobrovsky.cz)

29. svazek edice Fototorst. Tomki Němec (1963) patří k předním českým dokumentaristům a fotoreportérům. Začal se prosazovat v osmdesátých letech, především na české neoficiální fotografické scéně. Počátkem devadesátých let byl osobním fotografem československého prezidenta Václava Havla - a roku 2001 vydal autorskou knihu, která je výběrem snímků z Havlova prvního prezidentského období. Dvakrát byl oceněn v soutěži World Press Photo. Publikoval v řadě českých i zahraničních periodik. Černobílé dokumentární práce, na nichž je založena Němcova volná tvorba a také tato kniha, vznikají jak v České republice, tak v zahraničí. Téměř vždy je jejich námětem "obyčejný" člověk ve svých každodenních situacích, které něčím vypovídají o jeho osobním údělu, ale i o dějinách a politice, které na něj doléhají. Charakterickým znakem děl Tomkiho Němce je kompoziční preciznost. (knihydobrovsky.cz)

Již druhé vydání zcela unikátní učebnice informatiky, o jaké se Vám ani nezdálo. BAREVNÉ, poutavé, názorné, plné obrázků a navíc za neuvěřitelně nízkou cenu. Druhé vydání je výrazně zaktualizované, je zpřehledněno řazení kapitol, jejich posloupnost a logika. Nové vydání rovněž zachycuje aktuální trendy z oblasti informatiky. Učebnice je součástí třídílné sady "Informatika pro základní školy". Všechny tři díly svým rozsahem pokrývají seznámení s počítačem, základy hardwaru, operační systém Windows, práci s grafikou, textové editory, tabulkové procesory, úvod do počítačových sítí, internet, elektronickou poštu, skenování, digitální fotografii a úpravu obrázků, PowerPoint, úvod do problematiky sítí, e-mail, ochranu před viry, počítačové pirátství, tvorbu internetových stránek, vypalování, práci se zvukem, práci s multimédii a řadu dalších atraktivních témat. Všemi třemi díly provází imaginární postavička - Hugo, který se v textu navíc ilustrovaně objevuje v různých situacích. Učebnice je psána velmi čtivě a názorně, místy i vtipně a zábavně. (patro.cz)

Přehledná odborná publikace, která umožňuje snadno a rychle najít požadované informace z oboru revmatologie. Nemá sloužit jako kompendium revmatologie, ale spíše jako návod pro lékaře, jak přistupovat k pacientům s revmatickým onemocněním (knihydobrovsky.cz)

Začalo to úplně malým jablkoňským zpěvníčkem: pár písniček, texty, notičky, akordy… Ale pak se řeklo, když už, tak už, těch písniček by mohlo být víc a také pár fotek by se hodilo, samozřejmě i nějaké povídání, že nás to nenapadlo dřív. A zpěvníček pomalu rostl a přibýval na váze. Rozhodně by byla škoda nepoužít jablkoňský deníček jednoho z dlouholetých členů kapely, vždyť se to přece samo nabízí, a vůbec, nějaká stručná historie nesmí chybět. V této fázi již poněkud přerostlý malý jablkoňský zpěvníček na čas ustrnul ve vývoji, protože kapela byla zcela vykolejená natáčením nového alba. Jedva přišlo na svět CD Vykolejená, začalo se intenzivně pracovat. Kapelní matematici vypočetli, že Jablkoň má na krku čtyřicítku, a věc dostala ještě údernější náboj. Písniček byla najednou halda, fotky se rozmnožily téměř desetinásobně, i s popisky jich bylo dost na samostatnou encyklopedii. Historie, pojatá jako rozhovor, se stala široce rozkročeným baobabem, rozvětveným do všech možných směrů. Malý jablkoňský zpěvníček přestal být zpěvníčkem, stal se bichlí. Přišel čas škrtů! Výsledkem této ne zcela běžné geneze je vcelku přijatelně obsáhlá kniha. Písničky většinou zůstaly, fotek je také dost. Přednost dostaly věci zajímavé, nové, víc neznámé než známé, tajnosti dosud neuniklé. Vznikla vlastně taková historie vedle historie, doplněná fotografiemi a samozřejmě i malým jablkoňským zpěvníčkem (patro.cz)

Autor podává svůj výklad historie vztahů Čechů a Němců netradičním způsobem s mnoha originálními postřehy a někdy i odvážnými tvrzeními. Hledá v těchto vztazích dějinné souvislosti, které ovlivňují i současnou evropskou a světovou politickou scénu. Do celého díla vložil autor své srdce a duši. Kniha je napsána na základě poctivé a důkladné dějezpytné přípravy, se zaujetím, silnou vnitřní investicí a naléhavou snahou něco důležitého čtenáři sdělit. Už jen kvůli tomu stojí za to knihu přečíst. (patro.cz)

Jak dneska psát o lásce? A jak vlastně v současnosti lásku žít? Tyto a mnohé další otázky si klade hrdina knihy Možnosti milostného románu. Anebo její autor? Do jaké míry jedno jsou, je nakonec jedno. Jisté je jen to, že jsou oba Janové, oba pracují v brněnském nakladatelství Host, oba se narodili na samém počátku 80. let, oba jsou kromě redaktorů a publicistů také spisovatelé… Ten románový navíc chodí s dívkou jménem Nina. Ona je divoká, veselá a drzá holka prokletá nepřehlédnutelnou krásou, on o něco starší intelektuál stižený nadměrnou přemýšlivostí. Anebo je to možná úplně jinak. Co o těchto dvou vypovídá jejich dlouhý a překotný vztah, si musí každý dovodit sám. Jan Němec k tomu nabízí "jen" rozsáhlý text, který je víc než co jiného hlavně rozmanitý. V ostrých střizích se v něm střídají epické pasáže s fragmentárními vzpomínkami hrdiny, citáty z jiných knih s autorovými úvahami, chvíle lásky a splynutí s těmi, které každý zná, ačkoli by je raději neznal. Jestliže od posledního románu zůstalo Němcovi cosi neměnného, pak je to touha zkoumat konkrétní reálné bytosti. Ve veleúspěšné knize Dějiny světla z roku 2013 se zaobíral postavou fotografa Františka Drtikola, tentokrát se podle všeho zaobírá sám sebou. A také psaním. I proto je jeho kniha věrohodná, osobní, formálně pestrá, místy iritující i dojemná, nesnesitelná a zároveň neodložitelná. Stejně jako její rozhlasová úprava. Jejím cílem od počátku bylo nevytrousit cestou žádný z oněch přívlastků, nejlépe pak ještě některé další navršit interpretací Ondřeje Brouska. Možnosti milostného románu se totiž dají ohledávat i uchem. (patro.cz)

Román o tom, proč vlastně jsme jeden s druhým Je pravda života a pravda literatury. Jedinečná zkušenost a touha najít její smysl. A přestože o lásce bylo řečeno nejspíš vše, každá generace ji prožívá trochu jinak. Nový román Jana Němce je románem o lásce. Na první pohled příběh velkého milostného vzplanutí a peripetií šestiletého partnerského vztahu. To skutečné drama se však odehrává jinde. V umanuté a trýznivé potřebě pochopit, proč to skončilo. A protože spisovatel má jediný nástroj, jsme svědky toho, jak na rozvalinách milostného vztahu vzniká milostný román. Jak je každý zážitek a konflikt nasvěcován z různých stran, jak se na něj přikládá šifrovací mřížka jiných textů, od Božské komedie po efemérní zprávy bulváru… a jak se skutečnost vzpírá a to podstatné stále znovu uniká mezi prsty. A sledujeme i to, jak se autor mění v románovou postavu a v poctivém zápase překračuje hranice tělesné i myšlenkové intimity. Je–li poznání jedinou morálkou románu, jak tvrdí Milan Kundera, není jiná možnost. (patro.cz)

Příběh ženy, která věří, že se celý svět odehrává jen v její hlavě, a příběh muže, který se snaží z tohoto labyrintu uniknout. Pro něj je Ariadninou nití jeho vlastní milostný příběh, možná se však nevyhne ani brutálnějším metodám. Lze ale přijmout podobu lásky, díky níž jeden život vzniká, zatímco jiný má být ukončen? Němcův román je utkán z desítek příběhů: některé si vymýšlí pomatená spisovatelka, jiné vkládá do počítačových her její obdivovatel. Tím hlavním je ale příběh mladé ženy a jejího milence, kteří ještě doufají v ten nejdůležitější příběh našich životů. Próza však není postmoderní hrou, v níž hrají roli alternativní linie a falešné identity. Na to se dotýká příliš citlivých míst v bytí většiny z nás. „Mezi zapraseným rohem nosorožcovým a zlatým rohem jednorožcovým je napjata struna, na níž si brnkám své milostné romance… to provazolezecké lano nad Macochou, po němž balancuji k vám,“ píše spisovatelka Barbora ve svých pamětech. A zatímco vysoko na tom laně se chvěje její syn se svou milenkou, hloubka pod nimi temní a záchranná síť nikde. Nepokládáme-li ovšem (spolu s autorem) za takovou síť samotnou literaturu. (patro.cz)

Jak bylo koncipováno a s jakými problémy se muselo vypořádat střední školství v podmínkách multikulturní první Československé republiky? V odpovědi na centrální otázku studie autor chápe školy nejen jako výchovně-vzdělávací instituce, ale jako komplexní kulturní systém. Do něho se snaží proniknout na základě cílených sond k tématům jazykové výuky a dějepisu. Nejedná se o encyklopedický pohled na školství první republiky, ale o kulturněhistorickou studii vzájemného prolínání a odcizování v klíčové oblasti národnostního střetávání. Inspirován tzv. ‚histoire croisée' autor sleduje vztahy mezi státními orgány na straně jedné a představiteli jazykově rozdílných škol na straně druhé. Do popředí zájmu se dostává proces vyjednávání, hledání společných cílů, ale i strategie prosazování vlastních národních požadavků. Autor svou mnohovrstevnou analýzou problematiky školství názorně představuje komplexitu národnostní otázky v ČSR, hledá integrační potenciál státní politiky vůči jednotlivým národnostem a zamýšlí se nad důsledky výchovně-vzdělávacího procesu v jednotlivých národních diskurzech. Čtenáři by studie měla dát i odpověď na otázku: Jaký byl transnacionální potenciál středního školství v ČSR? (patro.cz)