Pochúťky a misy z hydiny - janata františek

František Janata varil v najvýznamnejších hoteloch v celej Európe a u nás ho poznajú stovky a stovky spokojných zákazníkov. Mnohí doslova chodili tam, kde práve on pôsobil ako šéfkuchár, aby mohli vychutnávať jeho "božskú" kuchyňu. Pochúťky a misy z hydiny je prvá knižka z pripravovanej série šiestich publikácií s kuchárskou tematikou od tohto najvýznamnejšieho predstaviteľa slovenského kulinárskeho sveta - úžasného praktika pri varení, dlhoročného prezidenta Slovenského zväzu kuchárov a cukrárov. František Janata v knihe odovzdáva vo forme niekoľkých desiatok chutných receptov z hydiny skúsenosti, ktoré nadobudol počas celého svojho života. Všetky recepty koncipoval tak, aby ich dokázala vo svojej kuchyni pripraviť každá mladá i skúsenejšia gazdinka, ktorá chce svojich najbližších potešiť originálnym a chutným jedlom. (patro.cz)

František Janata varil v najvýznamnejších hoteloch v celej Európe a u nás ho poznajú stovky a stovky spokojných zákazníkov. Mnohí doslova chodili tam, kde práve on pôsobil ako šéfkuchár, aby mohli vychutnávať jeho "božskú" kuchyňu. Pochúťky a misy z hydiny je prvá knižka z pripravovanej série šiestich publikácií s kuchárskou tematikou od tohto najvýznamnejšieho predstaviteľa slovenského kulinárskeho sveta - úžasného praktika pri varení, dlhoročného prezidenta Slovenského zväzu kuchárov a cukrárov. František Janata v knihe odovzdáva vo forme niekoľkých desiatok chutných receptov z hydiny skúsenosti, ktoré nadobudol počas celého svojho života. Všetky recepty koncipoval tak, aby ich dokázala vo svojej kuchyni pripraviť každá mladá i skúsenejšia gazdinka, ktorá chce svojich najbližších potešiť originálnym a chutným jedlom. (knihydobrovsky.cz)

Hydinové mäso je obľúbené pre ľahké a rýchle spracovanie, ale aj cenovú dostupnosť a zdravotnú prospešnosť. Kniha obsahuje 400 receptov na polievky, hlavné jedlá, šaláty i predjedlá pripravené z obvyklých i menej známych druhov hydiny. Na kurčatá, sliepky, kačice a husi sme zvyknutí, ale čo tak vyskúšať pečenú prepelicu alebo holuba v smotanovej omáčke? (knihydobrovsky.cz)

Hydinové mäso je obľúbené pre ľahké a rýchle spracovanie, ale aj cenovú dostupnosť a zdravotnú prospešnosť. Kniha obsahuje 400 receptov na polievky, hlavné jedlá, šaláty i predjedlá pripravené z obvyklých i menej známych druhov hydiny. Na kurčatá, sliepky, kačice a husi sme zvyknutí, ale čo tak vyskúšať pečenú prepelicu alebo holuba v smotanovej omáčke? (patro.cz)

Fotografická monografie Petra Zhoře přináší průřez jeho celoživotním dílem od šedesátých let po současnost. Najdete v ní tedy vše podstatné z autorova originálního rukopisu, pro který jsou typické zneklidňující světelné linie, nezúčastněné tváře figurín, chladné odlesky, včetně surrealistické technizující poetiky zdůrazněné tónováním černobílé fotografie. Zhoř má mimořádný pozorovací talent a občas můžete mít pocit, že vidí i to, co se odehrává hluboko pod povrchem – třeba ve vašem nitru. Nevšedně graficky zpracovanou knihu doprovází erudovaný text PhDr. Michala Janaty. (patro.cz)

(patro.cz)

O chvíľu vám pri dverách zazvoní návšteva? Čakáte príbuzných? Chcete očariť najbližších? Nech ide o oslavu, párty alebo detský žúr, táto knižka vám pomôže spestriť posedenia s rodinou alebo priateľmi rýchlymi a zaujímavými pochúťkami. (knihydobrovsky.cz)

V knihe nájdete najobľúbenejšie jedlá tradičnej kuchyne s použitím klasického rezancového cesta, počnúc cestovinovou polievkou cez tvarohové rezance až po zapekané cestoviny. Dúfame, že táto zbierka receptov bude každého motivovať, aby sa s odvahou pustil do výroby domácich cestovín. (knihydobrovsky.cz)

V knihe nájdete najobľúbenejšie jedlá tradičnej kuchyne s použitím klasického rezancového cesta, počnúc cestovinovou polievkou cez tvarohové rezance až po zapekané cestoviny. Dúfame, že táto zbierka receptov bude každého motivovať, aby sa s odvahou pustil do výroby domácich cestovín. (patro.cz)

Príprava jedál v exteriéri sa opäť čoraz viac dostáva do módy. Je síce časovo dosť náročná, ale v kotlíku, na grile či na grilovacej panvici sa dajú pripraviť veľmi chutné jedlá. Na otvorenom ohni si môžeme pripraviť bravčové, hovädzie, kuracie i morčacie mäso, divinu, jahňacinu, ryby, zeleninu, syry atď. Na ochutenie, do marinády môžeme použiť pestrú škálu sušených alebo čerstvých byliniek a rôzne oleje. Prajeme vám príjemne strávené chvíle! (patro.cz)

Príprava jedál v exteriéri sa opäť čoraz viac dostáva do módy. Je síce časovo dosť náročná, ale v kotlíku, na grile či na grilovacej panvici sa dajú pripraviť veľmi chutné jedlá. Na otvorenom ohni si môžeme pripraviť bravčové, hovädzie, kuracie i morčacie mäso, divinu, jahňacinu, ryby, zeleninu, syry atď. Na ochutenie, do marinády môžeme použiť pestrú škálu sušených alebo čerstvých byliniek a rôzne oleje. Prajeme vám príjemne strávené chvíle! (knihydobrovsky.cz)

Drapérii máme spojenou zejména s výtvarným uměním. Nařasená, zvlněná nebo vyskládaná látka na nejrůznějších postavách, stolech nebo jen tak ledabyle pohozená na sofa. Ale pozor, i zmuchlaná peřina na rozestlané posteli nese znamení drapérie. Historii a současnost tohoto kompozičně výtvarného prvku nám v širokém kulturním a civilizačním kontextu představí právě tato kniha. Seznámíme se se symbolickou rolí drapérie, tedy k čemu všemu sloužila a jakou funkci v historii sehrála. Autor drapérii nechápe jen jako výtvarný prvek, je to také způsob, jímž se tělesnost otevírá našemu vnímání. Proto je také jedna z kapitol věnována erotice v souvislosti s drapérií. Autor ukazuje různé fasety, jimiž se drapérie podrobuje našemu vnímání. Tematizuje například ticho ("řečí drapérie je ticho"), tělesnost, pohyb, rytmus, ale také sociální dimenzi drapérie (kapitola Oděv jako sociální kůže). Věnuje se i vztahu zátiší a drapérie ("Zátiší je ontologická tišina, z jejíhož ticha se ozývá echo bytí."). Kniha čtenáře provede historickými obdobími, tedy antikou, románským stylem, gotikou, renesancí, barokem, rokokem, neoklasicismem, romantismem, symbolismem, modernou a současností. Knihu lze s velkou mírou zjednodušení chápat jako soubor tří vrstev: 1. Nesoustavné dějiny lidské tělesnosti ve výtvarném umění v souvislosti s drapérií. 2. Průvodce po konkrétních dílech, v nichž drapérie hraje důležitou roli. 3. Drapérie jako symbol sepětí přírody a kultury. Nejde však o tři oddělené oddíly či kapitoly, neboť tyto tři roviny se vzájemně prolínají. (knihydobrovsky.cz)

Abychom mohli poskytovat politice prostor pouze v té míře, která nám umožní se zabývat důležitějšími věcmi, musíme se v ní angažovat. Pokud ji necháme jen na těch, kteří nás chtějí o toto právo připravit, budeme se muset politikou zabývat proti své vůli, a proto se nebudeme moci zabývat důležitějšími věcmi, než je právě ona. Tato kniha se nejen zabývá aporiemi demokracie, ale rovněž vyvrací obecně sdílenou představu o ekvivalenci této politické formy vládnutí a svobody. Tématem knihy je svoboda, ačkoli se v ní daleko více hovoří o demokracii. Svoboda je více než demokracie a proto nelze obě bez dalšího synonymizovat. V různých souvislostech je v této knize několikrát zdůrazněno, že svoboda se neváže jenom k demokracii a že za různých historických období existovala svoboda i v politických režimech, jež poměřujeme ahistoricky našimi současnými měřítky a o nichž se mylně domníváme, že je se svobodou nemůžeme spojovat. K demokracii bytostně patří permanentní nebezpečí, že se obrátí ve svůj opak, jak to vidíme názorně v řadě konkrétních historických případů, které jsou dostatečně známy. Autor se zabývá vztahem demokracie a republikánství a vztahem demokracie a liberalismu, srovnáním demokracie antické (řecké) a novodobé, vztahem svobody a práva, svobodou a rovností, společensko-smluvními teoriemi a řadou dalších aspektů. (patro.cz)

Autor se zamýšlí nad smyslem vidění, tím, co nám zrak dává, jak je výlučný v kontextu s dalšími smysly. Cituje klasiky a moderní autory, neboť téma vidění a jeho vnímání prostupuje staletími. Čtenář v jeho knize nalezne odpovědi na mnohé otázky, které si možná někdy kladl, aniž by znal odpovědi na tyto základní úvahy o podstatě vidění a života. Je napsána velmi odborně, ale přitom čtivě i pro toho, kdo není běžně zvyklý studovat odbornou literaturu. Je to opravdu silná kniha – po jejím přečtení mnohem lépe pochopíme, čím procházejí lidé, kteří ztrácejí zrak, a budeme moci rozumět tomu, co prožívají naši blízcí, kteří jsou takto postiženi. (patro.cz)

Abychom mohli poskytovat politice prostor pouze v té míře, která nám umožní se zabývat důležitějšími věcmi, musíme se v ní angažovat. Pokud ji necháme jen na těch, kteří nás chtějí o toto právo připravit, budeme se muset politikou zabývat proti své vůli, a proto se nebudeme moci zabývat důležitějšími věcmi, než je právě ona. Tato kniha se nejen zabývá aporiemi demokracie, ale rovněž vyvrací obecně sdílenou představu o ekvivalenci této politické formy vládnutí a svobody. Tématem knihy je svoboda, ačkoli se v ní daleko více hovoří o demokracii. Svoboda je více než demokracie a proto nelze obě bez dalšího synonymizovat. V různých souvislostech je v této knize několikrát zdůrazněno, že svoboda se neváže jenom k demokracii a že za různých historických období existovala svoboda i v politických režimech, jež poměřujeme ahistoricky našimi současnými měřítky a o nichž se mylně domníváme, že je se svobodou nemůžeme spojovat. K demokracii bytostně patří permanentní nebezpečí, že se obrátí ve svůj opak, jak to vidíme názorně v řadě konkrétních historických případů, které jsou dostatečně známy. Autor se zabývá vztahem demokracie a republikánství a vztahem demokracie a liberalismu, srovnáním demokracie antické (řecké) a novodobé, vztahem svobody a práva, svobodou a rovností, společensko-smluvními teoriemi a řadou dalších aspektů. Předmluva: Miroslav Novák. (knihydobrovsky.cz)

Autor se zamýšlí nad smyslem vidění, tím, co nám zrak dává, jak je výlučný v kontextu s dalšími smysly. Cituje klasiky a moderní autory, neboť téma vidění a jeho vnímání prostupuje staletími. Čtenář v jeho knize nalezne odpovědi na mnohé otázky, které si možná někdy kladl, aniž by znal odpovědi na tyto základní úvahy o podstatě vidění a života. Je napsána velmi odborně, ale přitom čtivě i pro toho, kdo není běžně zvyklý studovat odbornou literaturu. Je to opravdu silná kniha – po jejím přečtení mnohem lépe pochopíme, čím procházejí lidé, kteří ztrácejí zrak, a budeme moci rozumět tomu, co prožívají naši blízcí, kteří jsou takto postiženi. (knihydobrovsky.cz)

Výchozí teze knihy o spravedlnosti zní: Spravedlnost není jednou dosaženým, dokonce ani cílovým stavem, jehož má být dosaženo. Naopak, spravedlnost je nezavršitelnou hodnotou, protože svou povahou je sporem o to, jakým způsobem jí má být dosaženo. Jak je možné, že Hans Kelsen vykázal spravedlnost z oblasti práva, zatímco Gustav Radbruch naopak tvrdí, že "právo je vůlí ke spravedlnosti"? To je jedna z mnoha otázek, jimiž se tato kniha zabývá. Na rozdíl od dosavadní tradice, která chápala spravedlnost v úzké vazbě k právu a společnosti, pojímá autor spravedlnost jako výsostnou hodnotu, jež se nutně neváže ani na právo, ani na moc, přestože s nimi má leccos společného. Proto jsou vztahu spravedlnosti a práva a spravedlnosti a moci věnovány dva samostatné oddíly. (knihydobrovsky.cz)

Kniha se zabývá historickými okolnostmi, za nichž se paměť stává předmětem bádání, výzkumu a interpretace. Michal Janata se v knize zamýšlí nad otázkou nakolik a proč je paměť tak nesamozřejmou položkou filozofie a neurověd. Dále se věnuje vztahu paměti a mysli spolu s otázkou, jak se nám daří získávat jistotu o existenci myslí jiných, než je ta naše vlastní. Soustředí se na trýzeň, kterou nám způsobuje paměť, když nechce vydat plody svého úsilí, na otázku vrstevnatosti paměti či na mysl amnestika, která je permanentní nepopsanou deskou. Přibližuje proměnu osobnosti lidí, které postihly potíže s pamětí, blahodárný účinek zapomínání, kterému můžeme říkat eliptické, protože nás zbavuje všeho balastu a umožňuje nám rozlišovat podstatné od nepodstatného, zlověstný účinek privativního zapomínání, které zužuje mentální prostor a zkracuje čas postižených, nebo otázku existence kolektivní paměti či její časové dimenze. Paměť je tu tak zastoupena v plurálu, v mnohosti svých projevů i v bohaté šíři oborů, které se jí zabývají. (patro.cz)

Podtitul knihy Mr(a)zí – Deník, který jím není – naznačuje, že chronologická posloupnost je téměř to jediné, co by mohlo upomínat na žánr deníku. Text je programově hybridní. Najdeme v něm různé stylové polohy, jež autor využívá k tomu, aby podal svědectví o tom, co se v něm a kolem něho děje. Najdeme zde vedle krátkých i delších glos k nejrůznějším tématům i úvahy o výtvarném umění, politice, právu a řadě dalších oblastí lidského poznání a konání, krátké, ironicky laděné říkánky, slovní hříčky, mystifikace, citace z různých dokumentů a řadu dalších textových útvarů. Kniha je plná kontrastů, z nichž ten nejvýraznější spočívá v tom, že se zde systematičnost prolíná s „náhodností“ zápisů, jež ovšem přesto tvoří, jak autor doufá, koherentní celek. Marek Vajchr hovoří v souvislosti s tímto textem o „naraci ‚nesené‘ několika výraznými motivy a přesně načasovanými kontrasty stylových poloh“. Škála těchto stylových poloh odpovídá nezvykle širokému spektru životních překážek, které činí z autora dobrodruha proti jeho vůli. Z tohoto pohledu není vůbec nadsázkou říci, že tato kniha je svým způsobem vlastně dobrodružná literatura. Peripetie příběhů v knize popsaných ukazují, že není třeba cestovat za exotikou do daleké ciziny, protože velkou porcí excesů se vyznačuje naše „tady a teď“. (patro.cz)

Kniha, která programově osciluje mezi vědeckým odborným a esejistickým stylem, je „obrazem“ zrodu české (nejen vědecké, ale té především) terminologie v 19. století. Na základě vybraných lexikografických děl z 19. a začátku 20. století se odvíjí děj postupného dovršení všech funkčních vrstev českého jazyka. Úmysl napsat knihu o zrodu české terminologie v 19. století nepovstal jen z potřeby napravit naléhavou absenci literatury o tomto tématu, ale také z nesouhlasu s malou pozorností věnovanou otázce pronikání terminologie do té nejběžnější mluvy. Kniha se rovněž zabývá otázkou, co je to slovník a jaká je jeho role v literatuře jako celku. Popisuje proces vydělování terminologie z přirozeného jazyka. Ukazuje, nakolik souvisel projekt českého odborného názvosloví s neuskutečněnou snahou vytvořit českou encyklopedii. Zabývá se rovněž rolí neologismů a výpůjček, vztahem filosofie jazyka a lexikografie, neúspěšným úsilím Antonína Marka o vytvoření logické a filosofické terminologie ve srovnání s úspěšným převodem řeckých termínů do latiny v překladatelském díle Cicerona a Boëthia a botanickou a chemickou terminologií. Podrobuje rovněž rozboru jednotlivé příklady slovníkové tvorby. (patro.cz)

(patro.cz)

Kniha, která programově osciluje mezi vědeckým odborným a esejistickým stylem, je "obrazem" zrodu české (nejen vědecké, ale té především) terminologie v 19. století. Na základě vybraných lexikografických děl z 19. a začátku 20. století se odvíjí děj postupného dovršení všech funkčních vrstev českého jazyka. Úmysl napsat knihu o zrodu české terminologie v 19. století nepovstal jen z potřeby napravit naléhavou absenci literatury o tomto tématu, ale také z nesouhlasu s malou pozorností věnovanou otázce pronikání terminologie do té nejběžnější mluvy. Kniha se rovněž zabývá otázkou, co je to slovník a jaká je jeho role v literatuře jako celku. Popisuje proces vydělování terminologie z přirozeného jazyka. Ukazuje, nakolik souvisel projekt českého odborného názvosloví s neuskutečněnou snahou vytvořit českou encyklopedii. Zabývá se rovněž rolí neologismů a výpůjček, vztahem filosofie jazyka a lexikografie, neúspěšným úsilím Antonína Marka o vytvoření logické a filosofické terminologie ve srovnání s úspěšným převodem řeckých termínů do latiny v díle Cicerona a Boëthia a botanickou a chemickou terminologií. Podrobuje rovněž rozboru jednotlivé příklady slovníkové tvorby. (knihydobrovsky.cz)

Vnitřním popudem k napsání Ustavující průběžnosti čar bylo to, co jsem nazval stigma počátku. Tedy schopnost čáry popřít svou jsoucností nicotu plochy, z níž povstává. Pokusil jsem se pojednat čáru v nejširších souvislostech tak, aby extenze výkladu zároveň nepopřela nutnou výkladovou koncentraci na to, čím je čára jako konstitutivní prvek našeho vnímání i jako kresebné vyjádření lidské schopnosti vtiskovat svým představám i vnímání tvar. Čáru chápu jako něco, co zakládá bytostnou a plodnou dualitu našeho života. Tato životní rozeklanost je oním hybatelem lidského chování a jejím výrazem je právě čára. Ta osciluje mezi vůlí být intuitivním či geometricky reglementovaným tvarem. Jako geometricky reglementovaný tvar je čára úzce spjata s bodem, plochou a tělesem, jimž jsou věnovány jednotlivé kapitoly této knihy. Jako intuitivně chápaný útvar je čára hluboce zakotvena v naší tělesnosti, v naší schopnosti vstupovat pomocí vnímání do "mezer” mezi věcmi. Čára je výrazem hraničení věcí mezi sebou a zároveň ostenzí, schopností ukazovat rozdílnost, která má ovšem rovněž svou vyprávěcí dimenzi, protože každá čára je nebo může být narací, schopností být příběhem. Na pozadí Zénónových paradoxů pohybu pak vyvstává v tomto textu otázka toho, do jaké míry je čára pohybem či nehybností. Michal Janata Tvůrčí obzor Michala Janaty (1952) fascinuje svou rozlehlostí, intelektuálním espritem a zároveň pokorou člověka, který ví. Jeho esejistické texty a vědecky pojednané studie o architektuře, výtvarném umění, fotografii, historii vědy, kulturní antropologii aj. (vydané knižně, ale z větší části dosud nepublikované) jsou myšlenkově originální, mnohovrstevnaté, jazykově brilantní a orientované k univerzu. Ze širokého spektra autorových profesních zájmů logicky plyne, že jeho práce mohou vyvolávat kontroverzní reakce těch, kteří takový background či vědomostní zázemí nemají. Janatovým opožděným debutem je polyfonní esej o "sypké nehmatnosti smrti" (2010), překvapující nebývale otevřeným přístupem k donedávna tabuizovaným "posledním dnům života". Méně osobní, ale rovněž objevný je zatím poslední publikovaný soubor filosofických esejů Nesamozřejmost vědy a techniky (2013), jenž představuje výsledek několikaletého bádání v historickém fondu Národní technické knihovny v Praze. Michal Janata je výsostným esejistou, o jehož díle se dá říct, že se pohybuje na průkopnické cestě ("čáře") mezi vědou, uměním a filosofií. Petra Růžičková V knize jsou použity ilustrace autorů: Michal Cihlář, Zdeněk Prokop, Dana Puchnarová, Jan Hísek, Ludmila Jandová, Vladimír Kokolia, Inge Kosková, František Lesák, Jan Nálevka, Miroslav Urban, Tomáš Absolon, David Cajthaml, Tadeáš Kotrba (knihydobrovsky.cz)

Exekuce patří k největším strašákům dnešní doby. Někde zapomenete zaplatit desetikorunový dluh, přestěhujete se a za pár let po vás chtějí dvacet tisíc, nebo ještě více. Tato příručka vám poradí, jak se v takovém případě dá postupovat a jak se nemravným či dokonce neoprávněným exekucím bránit. Nemusíte se přitom bát složité právnické mluvy - její autoři ji pojali tak, aby ji pochopil i naprostý laik. Braňte se exekutorům. Jde to! (knihydobrovsky.cz)

Kniha se zabývá historickými okolnostmi, za nichž se paměť stává předmětem bádání, výzkumu a interpretace. Michal Janata se v knize zamýšlí nad otázkou nakolik a proč je paměť tak nesamozřejmou položkou filozofie a neurověd. Dále se věnuje vztahu paměti a mysli spolu s otázkou, jak se nám daří získávat jistotu o existenci myslí jiných, než je ta naše vlastní. Soustředí se na trýzeň, kterou nám způsobuje paměť, když nechce vydat plody svého úsilí, na otázku vrstevnatosti paměti či na mysl amnestika, která je permanentní nepopsanou deskou. Přibližuje proměnu osobnosti lidí, které postihly potíže s pamětí, blahodárný účinek zapomínání, kterému můžeme říkat eliptické, protože nás zbavuje všeho balastu a umožňuje nám rozlišovat podstatné od nepodstatného, zlověstný účinek privativního zapomínání, které zužuje mentální prostor a zkracuje čas postižených, nebo otázku existence kolektivní paměti či její časové dimenze. Paměť je tu tak zastoupena v plurálu, v mnohosti svých projevů i v bohaté šíři oborů, které se jí zabývají. (knihydobrovsky.cz)

Podtitul knihy Mr(a)zí - Deník, který jím není - naznačuje, že chronologická posloupnost je téměř to jediné, co by mohlo upomínat na žánr deníku. Text je programově hybridní. Najdeme v něm různé stylové polohy, jež autor využívá k tomu, aby podal svědectví o tom, co se v něm a kolem něho děje. Najdeme zde vedle krátkých i delších glos k nejrůznějším tématům i úvahy o výtvarném umění, politice, právu a řadě dalších oblastí lidského poznání a konání, krátké, ironicky laděné říkánky, slovní hříčky, mystifikace, citace z různých dokumentů a řadu dalších textových útvarů. Kniha je plná kontrastů, z nichž ten nejvýraznější spočívá v tom, že se zde systematičnost prolíná s "náhodností" zápisů, jež ovšem přesto tvoří, jak autor doufá, koherentní celek. Marek Vajchr hovoří v souvislosti s tímto textem o "naraci ‚nesené‘ několika výraznými motivy a přesně načasovanými kontrasty stylových poloh". Škála těchto stylových poloh odpovídá nezvykle širokému spektru životních překážek, které činí z autora dobrodruha proti jeho vůli. Z tohoto pohledu není vůbec nadsázkou říci, že tato kniha je svým způsobem vlastně dobrodružná literatura. Peripetie příběhů v knize popsaných ukazují, že není třeba cestovat za exotikou do daleké ciziny, protože velkou porcí excesů se vyznačuje naše "tady a teď". (knihydobrovsky.cz)

Erudovaný, nepřestajně plynoucí esej Michala Janaty o "sypké nehmatnosti smrti", ač může na první pohled působit poněkud nihilisticky, je živým a borgesovsky rozvětveným organismem. Jeho torzovitý charakter jako by naznačoval rozpadání a ztrácení tvaru věcí. Slyšíme neslyšitelný zvuk přesýpacích hodin, kdy zrnka okamžiku mizí v minulosti. Text je brutálně upřímný, nelítostně vtipný, třaskavý jako trhavina, originální a myšlenkově bohatý, ale rovněž inspirativně navracející tabuizovaná témata do tohoto chaotického a ke "smrti ubaveného světa". (knihydobrovsky.cz)

Michal Janata (nar. 1952) ve své esejistické knize Stáří je mládím světa rozkrývá titulní téma v široké historické perspektivě myšlenkových a kulturních souvislostí a pronikavě analyzuje systémová znevýhodnění, jimž jsou v naší současné společnosti vyznávající kult věčné mladosti a neutuchajícího výkonu ve stále větší míře vystavováni příslušníci "vyloučené generace". Hluboce erudovaný a přitom čtivý text, jehož sarkastický účinek podtrhuje podíl dvou příslušnic mladé generace, ilustrátorky Anežky Hájkové (nar. 1997) a autorky grafické úpravy Josefiny Karlíkové (nar. 1995), demaskuje rozmanité formy ostrakizace a účelového zneužívání seniorů a upozorňuje přitom na alarmující míru obecné lhostejnosti, která tyto jevy umožňuje. Tváří v tvář příznakům postupující dehumanizace Janata nepropadá zatrpklému karatelství ani bolestínskému sentimentu, ale střízlivě a leckdy vyloženě zábavně zvažuje možnosti a šance, které i za těchto podmínek člověku nabízí jeho životní finále, jež dříve či později čeká každého z nás. (knihydobrovsky.cz)

Knihu Nesamozřejmost vědy a techniky lze vymezil jako rozsáhlá filozofickou esej, jejímž námětem je evropská vědecká literatura od 16. do počátku 20. století v historických, kulturních, vědeckých a filozofických kontextech. V Věda se zde ukazuje ve své nelinearitě, ve spletitosti možných přístupů, jak chápat vědeckou literaturu nejen v jejích jednotlivých dílech, ale také jako celek. Vědecká literatura zde není ani samozřejmý, ani jednoduše konstruovatelný celek. Kniha je tedy pokusem o takovou konstrukci celku, která favorizuje spíše zachování původní složitosti než podřízení nutným zjednodušením, jimž se musí poddávat interpretace. Jednotlivá díla vědecké literatury jsou včleňována do určitých významových okruhů, které kombinují historické a věcné hledisko - díky tomu postupně vystupují okruhy jednotlivých disciplín nebo metod (architektura, mechanika, fyzika, téma přírody a života, hospodářství, jazyka, matematizace atd.) Celý tezaurus historického fondu se tak stává "záminkou" k široce strukturované úvaze o povaze novověké evropské vědy a o vztazích mezi technikou, vědou a filozofií. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - slovensky, Pevná bez přebalu lesklá Príprava jedál v exteriéri sa opäť čoraz viac dostáva do módy. Je síce časovo dosť náročná, ale v kotlíku, na grile či na grilovacej panvici sa dajú pripraviť veľmi chutné jedlá. Na otvorenom ohni si môžeme pripraviť bravčové, hovädzie, kuracie i morčacie mäso, divinu, jahňacinu, ryby, zeleninu, syry atď. Na ochutenie, do marinády môžeme použiť pestrú škálu sušených alebo čerstvých byliniek a rôzne oleje. Prajeme vám príjemne strávené chvíle! (alza.cz)

Kniha přináší mnoho konkrétních a užitečných rad pro všechny, kteří mají zájem na tom, aby byli správně a efektivně pojištění. Je určena nejen pojišťovacím makléřům, ale především jejich klientům z řad podnikatelů, průmyslových podniků a dalších institucí, velmi potřebná bude i pro zaměstnance pojišťoven a studenty pojišťovnictví. Z obsahu: Charakteristiky pojištění a pojistných trhů; Pojistné trhy a makléři; Přehled pojistitelných rizik; Požár a účinná prevence; Chemický průmysl; Zpracování vzorového obchodního případu atd. (knihydobrovsky.cz)

Otázka hodnot je u nás obecně zanedbávaným tématem, proto je ambicí autora vyvolat o nich debatu, jež by nepomíjela díla autorů, jako jsou Friedrich Nietzsche, Max Scheler, Nicolai Hartmann a Martin Heidegger. Každému z nich je věnována samostatná kapitola. Autorovi jde o to vyvázat pojetí hodnot nejen ze sféry ekonomické, ale i ze sféry etiky. Hodnota je podle něj výsostně relační pojem. Člověk je především homo aestimans, tedy tvor hodnotící. Podle Nietzscheho se lze "postavit mimo určité hodnocení, ale nikoli mimo veškeré hodnocení". Člověk žije a tím také nutně hodnotí. Hodnotí i ve chvíli, kdy se hodnocení zříká, kdy se obrňuje před světem hradbou domnělého objektivismu. Dokonce i vnímání je hodnocením svého druhu. Kniha, jejíž název odkazuje ke známému paradoxu hodnoty Adama Smithe, rozvíjí pojetí hodnot, jež autor váže na rozhodování jako nutnou součást našeho jednání, ať už má etickou, ekonomickou, právní či jinou dimenzi (homo decernens). Kniha Voda a diamanty je komponována jako triptych, jak oznamuje její podtitul Hodnoty - zlo - dobro. Autor se zabývá povahou i proměnami pojetí zla v historické perspektivě od Starého zákona přes Augustina, Tomáše Akvinského, Kalvína, Leibnize, Kanta a Nietzscheho až k Zygmuntovi Baumanovi. Triptych pak uzavírá téma dobra: "Na dobro se můžu ptát pouze aktem rozlišení dobra a zla v kontextu situace a dotažením volby dobra v čin. Jedině pak je to dobro. Dobro nedosvědčené činem není dobrem." Odborný recenzent: Zdeněk A. Eminger (knihydobrovsky.cz)

Fotografická monografie Petra Zhoře přináší průřez jeho celoživotním dílem od šedesátých let po současnost. Najdete v ní tedy vše podstatné z autorova originálního rukopisu, pro který jsou typické zneklidňující světelné linie, nezúčastněné tváře figurín, chladné odlesky, včetně surrealistické technizující poetiky zdůrazněné tónováním černobílé fotografie. Zhoř má mimořádný pozorovací talent a občas můžete mít pocit, že vidí i to, co se odehrává hluboko pod povrchem - třeba ve vašem nitru. Nevšedně graficky zpracovanou knihu doprovází erudovaný text PhDr. Michala Janaty. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - 159 stran, slovensky, pevná bez přebalu lesklá V súčasnosti nájdete v obchodoch širokú ponuku slaných dobrôt, ak však túžite po domácich chutiach a máte trošku času, za pomoci tejto knižky si ich môžete aj sami ľahko a rýchlo pripraviť. Fotografie krok za krokom pomôžu ľahšie zvládnuť pracovné postupy. Takto si môžete na každú príležitosť upiecť vynikajúce pochúťky pre rodinu, priateľov, či hostí. V knihe nájdete: vianočné slané pečivo, veľkonočné slané pečivo, slané pečivo pre návštevy, slané pečivo pre deti, jednoduché a rýchle slané pečivo na každý deň (alza.cz)

Všechny naše činnosti provázejí rizika a nejistoty. Jako obrana proti nebezpečím vznikla metoda rizikového managementu, jehož úkolem je rozpoznat míru rizika, provést zhodnocení a navrhnout opatření k eliminaci či zmírnění nebezpečí. Jednou z forem zmírnění následků škod je i pojištění – ovšem pokud je včas a kvalifikovaně uzavřeno, nejlépe prostřednictvím pojišťovacích makléřů. Kniha Jiřího Janaty „Pojištění a management rizik v makléřském obchodě“, kterou vydává nakladatelství Professional Publishing, se ve svých prvních kapitolách zabývá především pojistnými trhy, jejich charakteristikami a vývojem, výběrem pojišťovacího makléře a alternativními způsoby pojištění, dále pak autor analyzuje metody a příklady popisu rizika a věnuje se tvorbě rizikové zprávy a pojistného programu. Závěrečné kapitoly přinášejí podrobný rozbor rizik ve vybraných oblastech (energetika, chemický a farmaceutický průmysl, papír a celulóza, elektronické zařízení, železniční a silniční doprava), věnuje se i škodám na životním prostředí; závěr knihy se zabývá škodami a postupem při jejich konkrétní likvidaci. Celá kniha je doprovázena řadou fotografií pojistných příhod a mnoha konkrétními příklady škod v českém prostředí (požáry, havárie zařízení, povodně aj.). Kniha je určena nejen pojišťovacím makléřům, ale (především) podnikům a jejich manažerům, kteří mají zájem poučit se ještě před příchodem pojistné události, správně vyhodnotit možná rizika a v kvalifikované spolupráci s pojišťovacím makléřem uzavřít dobrou pojistnou smlouvu. (knihydobrovsky.cz)

Monografie Jaromíra Čejky s názvem Stopy je splátkou dluhu významnému českému fotografovi, kterého zná kulturní obec především jako autora fotografického projektu Jižní Město. Rozpětí tvorby Jaromíra Čejky je však daleko širší a tuto šíři má monografie čtenářům představit alespoň v těchto předkládaných obrysech. Jeho kompozice nejsou jen interpretací skutečnosti, neboť jsou rovněž výsledkem recepce umělecky směrodatných fotografií a jedinečným uchopením všeho, čemu autor vtiskl podobu stop skutečnosti. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Velkoměsta v 19. a 20. století – křižovatky změn si komparativním prizmatem klade otázku, zda lze z konkrétních historických souvislostí vývoje čtyř evropských velkoměst 19. a 20. století, Londýna, Paříže, Berlína a Vídně – a v odůvodněných případech s přihlédnutím i k řadě jiných měst – vysledovat rozdílné sídelní strategie.Tato práce se tedy rigidně nedrží pouze vybraných velkoměst, Londýna, Paříže, Berlína a Vídně, ale do srovnávání vstupují i další města vždy, když je to vzhledem k logice výkladu nutné. Často si právě výkladová linie vynutila komparační asymetrii, aby se udržela celistvost interpretace určitého jevu. To se rovněž týká i pořadí čtyř hlavních srovnávaných velkoměst, jejichž sled je odlišný v každé kapitole.Téma je rozčleněno do několika subtémat: urbanizace jako jeden ze základních rysů 19. století, chronotop měst 19. století a zrod urbanistické reflexe, modernizace a industrializace jako konstitutivní momenty zrodu průmyslového města, elektrifikace jako jeden z nejmarkantnějších příznaků urbanizace stále ještě venkovské společnosti 19. století, kanalizace jako neviditelná podzemní civilizace, která přinesla do měst do té doby nebývalý hygienický komfort, změněná (oproti 19. století) podoba měst 20. století a konečně postmoderní tečka za zbytnělými ambicemi moderny.Zrod urbanismu jako teoretické reflexe souvisel s pronikavou změnou v prostorové, sociální, ekonomické a kulturní skladbě měst.Těžištěm práce je však komparace čtyř důležitých urbanistických strategií: haussmannizace Paříže, asanace Londýna, cesty k Velkému Berlínu a výstavby Ringstrasse ve Vídni.Kapitola Zrod průmyslového města se zabývá koncepty modernizace a industrializace jako součástmi urbanizačního procesu. Oproti urbanismu 19. století se urbanistická teorie ve 20. století interdisciplinovala a především internacionalizovala, jak je doloženo institucionalizováním urbanistických problémů.Předposlední kapitola se zabývá přeměnou moderního konceptu v postmoderní dohru a poslední shrnuje v otevřeném závěru odlišnosti urbanistických strategií při pozorovatelné shodě. (knihydobrovsky.cz)

Monografie Františka Hodonského. (knihydobrovsky.cz)

František Ventura (1894 - 1969) je stále jediným Čechem, který získal zlatou olympijskou medaili v parkuru. S koněm Eliot zvítězil na olympijských hrách v roce 1928 v Amsterodamu. Je uveden i v Guinnessově knize rekordů jako jeden ze tří lidí, kteří tuto disciplínu zvládli bez ztráty jediného bodu. Záludnou překážku parkuru tehdy představoval 160 centimetrů vysoký a dva metry široký dvojitý plot - oxer, který do té doby nikdo při veřejných závodech bezchybně nepřekonal. "Skok trval dlouho, zdálo se mně, že vůbec neskončí a že poletíme s Eliotem věčně prostorem," zaznamenal mimo jiné v ručně psaných poznámkách, které objevila a přepsala jeho vnučka. Díky tomu můžete nahlédnout do zákulisí doby, kdy mělo jezdectví nádech gentlemanství a jistého kavalírství. (knihydobrovsky.cz)

Další díl ze série "Normalizační Brno" nedávno zesnulého brněnského fotografa Františka Kressy (1951-2019) pokračuje v odhalování zákoutí největší městské části Brna v době, kdy Kressa pracoval jako fotograf Brněnského Večerníku. Brno-střed není jen brněnská pěší zóna s přilehlými uličkami. Na jeho území se nachází také vozovna brněnského dopravního podniku, vodárenská zařízení a nacházel se v něm i bezpočet lidově vyhlížejících občerstvoven. Kniha ukazuje očima vyjímečného fotografa město, v němž se zastavil čas. Představuje mimo jiné komunální podnik Služby města Brna, který provozoval holičství, fotografické práce, autoopravny, veřejné prádelny či kominictví. Všechny tyto profese v době komunismu nesměly samostatně podnikat ani jako živnostníci a provozovalo je pouze město. Normalizační Brno je v Kressově unikátní sérii ostatním městům sovětského bloku nepříjemně podobné. (patro.cz)

Další díl ze série "Normalizační Brno" nedávno zesnulého brněnského fotografa Františka Kressy (1951-2019) pokračuje v odhalování zákoutí největší městské části Brna v době, kdy Kressa pracoval jako fotograf Brněnského Večerníku. Brno-střed není jen brněnská pěší zóna s přilehlými uličkami. Na jeho území se nachází také vozovna brněnského dopravního podniku, vodárenská zařízení a nacházel se v něm i bezpočet lidově vyhlížejících občerstvoven. Kniha ukazuje očima vyjímečného fotografa město, v němž se zastavil čas. Představuje mimo jiné komunální podnik Služby města Brna, který provozoval holičství, fotografické práce, autoopravny, veřejné prádelny či kominictví. Všechny tyto profese v době komunismu nesměly samostatně podnikat ani jako živnostníci a provozovalo je pouze město. Normalizační Brno je v Kressově unikátní sérii ostatním městům sovětského bloku nepříjemně podobné. (knihydobrovsky.cz)

Kniha František Skála je volným pokračováním monografie, která vyšla k výstavě v Rudolfinu v roce 2004, a také jí začíná, končí v současnosti. Jde o autorskou knihu, promyšlenou koláž textů od autorů z různých oborů, textů Františka Skály a více než čtyř set reprodukcí. Vířivá, typografická kreace s originální obálkou vychází v česko-anglické verzi. František Skála (1956) je vizuální umělec, jehož práce přesahuje hranice výtvarného umění do oblasti architektury, filmu, divadla, performance, hudby, literatury (poezie skrytá obvykle pod pseudonymem, v rámci tajné organizace B. K. S.), komiksu Velké putování Vlase a Brady (1989), fotografický seriál Skutečný příběh Cílka a Lídy (2007), skvělé jsou jeho ilustrace, dnes už desítek knih. Od počátku osmdesátých let se věnuje tvorbě pozoruhodných objektů, soch a instalací, jež představil na více než padesáti samostatných a sto padesáti kolektivních výstavách. Jeho vztah k materiálům, se kterými pracuje, je naprosto svobodný, hobra má u Skály stejnou výrazovou hodnotu jako zlato, umělá hmota jako kararský mramor, železná vata jako lístky dřišťálu. Charakteristická je dokonalá řemeslná zručnost, s níž díla zpracovává. Skála respektuje věci, tvary, vztahy, události, procesy, ne modely, skrze něž jsme si navykli jim rozumět. Pro něho je svět stále nezpracovaný. (knihydobrovsky.cz)

Kniha fotografií významného brněnského autora Františka Kressy představí největší městskou část Brna v době normalizace. Pod názvem Brno-střed si většina z nás představí brněnskou pěší zónu s přilehlými uličkami. Ale Brno-střed má přes 60 tisíc obyvatel a je větší než některá krajská města - jako Jihlava nebo Karlovy Vary. Kressova fotokniha představuje významnou část Brna v její komunistické provinčnosti a melancholické zanedbanosti, na niž jsme už skoro zapomněli. (knihydobrovsky.cz)

František Kodet (narozen 12. 2. 1889 v Horním Starém Městě u Trutnova, zemřel 18. 1. 1973 v Bojkovicích), v mládí sloužil na palubách rakousko-uherských lodí. Několik let strávil na palubě bitevní lodi I. třídy Radetzky, později na minonosce Chamöleon. Odveden byl v roce 1910. Návratu se dočkal až po skončení 1. světové války v roce 1918. Citlivý, vnímavý dvacetiletý mladík si od svého nástupu na vojnu v roce 1910 do roku 1913 psal deník, který se zachoval do dnešních dní. Přinášíme volně převedený text i faksimile celého rukopisu. V příloze jsou rovněž faksimile některých dopisů, které František Kodet psal příteli, seznam přístavů, které dnes známe pod jiným názvem a seznam lodí, o nichž se autor ve svých vzpomínkách zmiňuje. Tato kniha byla vydána ke 100. výročí vzniku Československa v říjnu 2018 v edici Lodě v české minulosti. (patro.cz)

Originální nahrávky Františka Nepila z devadesátých let Unikátní kolekce pěti titulů mluveného slova pro dospělé doplněných albem pohádek pro vnoučky. Více jak 5 hodin laskavého humoru a skvělé zábavy. Ani čtvrtstoletí, které uplynulo od doby jejich vzniku, neubralo nic na jedinečnosti a nezaměnitelnosti vypravěčského stylu autora. Jméno Františka Nepila je zárukou kvality a jeho literární texty lze považovat za nadčasové. Těší se stálé oblibě u čtenářů i posluchačů. Čtyři tituly načetl autor sám a jeho neopakovatelná interpretace je posluchačskou lahůdkou. Komplet obsahuje audioknihy Dobrou a ještě lepší neděli, Dobré a ještě lepší pondělí, Má stoletá láska Sparta, Malý atlas mého srdce (čte František Nepil), Po Praze chodím (čte Petr Nárožný), Pohádková lampička (vyprávějí Jana Hlaváčová a Luděk Munzar). " (patro.cz)

Závěrečný 7. díl série Normalizační Brno Františka Kressy přináší fotografie z 3. největší části města Brna - z Králova Pole, v níž sídlila jediná česká veterinární univerzita i vojenská akademie. Před rokem 1989 se ale této části říkalo Brno V. Tento díl završuje nedokončenou sérii o bezčasí husákovské normalizace jedinečného brněnského fotografa Františka Kressy, který v dubnu 2019 náhle zemřel. V době 70. a 80. let ale zachytil unikátní podobu Brna a každodenní život jeho obyvatel v sérii 20 tisíc snímků. Ty jsou nyní uloženy v Moravském zemském muzeu v Brně a ukazují atmosféru jakéhokoliv komunistického města ve východní Evropě. Nejzajímavější z těchto fotografií najdou čtenáři v závěrečném dílu jedinečné série. (patro.cz)

Napsala jsem knihu. Jmenuje se: To jsem já, Františka. Stvořila jsem knihu, aniž bych po tom bytostně toužila. Pár nakladatelů, jež mě k tomu vyzvali, jsem v nedávné minulosti s díky odmítla. Nechtěla jsem udělat další výpravnou publikaci o módě, kterou si představovali. Na trhu jich je řada, jsou lahůdkou pro fajnšmekry a jejich autory mají být historici módy. I na výzvy udělat něco jako rukojeť trendů, stylingu, povinné etikety jsem řekla ne. Necítila jsem to tak. Loni na podzim jsem však začala o knize přemýšlet. Životní okolnosti, diagnóza, jež člověka srazí na zem, mimovolná, do vyššího levelu posouvající revize lidských hodnot mě přiměly k pocitu, že nazrál čas na sdělení, neboť má výpověď může jiným pomoci. Do kolen je přece kdekdo sražen. Jen musí zase vstát. To jsem já, Františka, není biografie, i když na dětství, jež mě formovalo, vzpomínám. Vzpomínky náleží i dospívání, pár odžitým módním epochám, polozapomenutým fenoménům doby. Taky současným, nedávno uplynulým, více či méně načechraným Pěnám dní, jež jsou křehkou svodkou dojmů, naplavenin momentů, situací podepisujících se na náladě i biblickým desaterem daném účtování před usnutím.Své třinácté komnaty průběžně a jemně otevírám a je na čtenáři, zda k nim najde klíč. Pochopí. Na módu, showbyznys nezapomínám. Vím, že jsem s nimi spojená, že se ode mě tohle téma očekává.To jsem já, Františka je skládačka. Leporelo. Krasnohled, jehož ornamentální mozaika momentů se pootočením mění. Malé a velké dílky puzzle mého života. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Z komentáře k původnímu LP albu 1 18 1846 Vzpomínky Františka Kováříka vydanému Supraphonem v roce 1976 a vycházejícímu nyní digitálně: Každý se občas octne v situaci a náladách, kdy touží mít vedle sebe moudrou, zkušenou a shovívavou bytost, která by ho povzbudila, dodala sebevědomí a přivedla ho na šťastnější myšlenky. Takové kouzlo má hlas a vyprávění, které se k Vám dostává touto nahrávkou...FRANTIŠEK KOVÁŘÍK patří k vzácným lidem, kteří i v nesnadných chvílích vlastního života rozdávají kolem sebe úsměv a štěstí.... Výběr a scénář Jana Michajlová. Vyprávění je doplněno dokumentárními snímky divadelních rolí, záběry z umělcových rozhovorů s manželkou a hudbou Bohuslava Martinů. (knihydobrovsky.cz)

František Hodonský patří mezi naše nejvýznamnější žíjící malíře. Je absolventem SUPŠ v Uh.Hradišti a AVU v Praze (prof.František Jiroudek). Samostatně vystavuje od roku 1976, zúčastnil se na 150 kolektivních výstav doma i v zahraničí, je členem Umělecké besedy a SČUG Hollar. Katalog obsahuje cca 50 reprodukcí děl z let 1971 - 2008. Autory textové části jsou Richard Drury, Jiří T.Kotalík, Ivan Neumann, Eva Petrová a Vlastimil Tetiva. Vydáno u příležitosti výstavy v Galerii Dolmen v Praze, kterou kurátorsky připravil Richard Drury. (knihydobrovsky.cz)

Druhé doplněné vydání bestselleru s dějovými dovětky aktualizovanými až do začátku roku 2021 a oproti původnímu vydání i s jedním příběhem navíc. Přepracovaný první díl úspěšné série Bez frází s titulním vyprávěním tenistky Barbory Strýcové, s nímž se svěřila pouze do této knihy, a dvacet dalších osudů výjimečných sportovců vyprávěných jejich vlastními slovy. Tyto příběhy vyšly na webových stránkách Bez frází a zde jsou doplněné texty mapujícími další vývoj jednotlivých osudů a kariér. V knize vystupují Milan Antoš, Radek Brunner, Radim Cepek, Kateřina Elhotová, Marcel Gecov, Marek Hanousek, Tereza Huříková, Jakub Kindl, Daniel Kolář, Petr Kopfstein, Jakub Koreis, Ondřej Kratěna, Marek Kulič, Marek Matějovský, Tomáš Plekanec, Jan Povýšil, Matěj Pulkrab, Barbora Strýcová, Jana Veselá, Radim Vrbata a Barbora Závadová. Bez frází je prostor, kde sportovní osobnosti předávají zkušenosti. Sami se nemusíte zrovna pokoušet o vrcholovou kariéru, jednotlivá vyprávění se především dotýkají samotné cesty životem. Hovoří šampioni, kteří ve svém oboru stanuli na světovém vrcholu, ale i ti, kteří skončili v zástupu poražených. Všichni však mohou sloužit jako vzory pro rozhodování, kudy se vydat na zásadních křižovatkách. Protože sport je nekonečná zásobárna inspirace a i ti nejúspěšnější kdysi stáli na úplném začátku a museli si odpovědět, jak dál. A protože i oni jsou lidé se všedními starostmi. (knihydobrovsky.cz)