Po bábelu - george steiner

Stěžejní dílo jednoho z nejvýraznějších žijících literárních a kulturních kritiků anglicky mluvícího světa. G. Steiner v něm zkoumá fenomén překladu. Vychází z židovské kabaly a jazykové mystiky stejně jako z moderní hermeneutiky a v protestu proti úzké specializaci uvažuje o překladu jako základním prvku všeho rozumění, interpretace a komunikace, vlastně celých kulturních dějin. G. Steiner se narodil 23. 4. 1929 v Paříži, kam jeho rodiče již roku 1924 přesídlili z antisemitské Vídně. Rodina se sice roku 1940 dále stěhuje do New Yorku, Steiner ale i zde navštěvuje francouzské lyceum a poznává na něm řadu předních francouzských intelektuálů (J. Maritain, C. Lévi-Strauss, Saint-John Perse), takže přirozeným základem jeho polyglotství i komparatistického myšlení zůstane spojení středoevropského humanismu s francouzským univerzalismem. Vedle toho v New Yorku také přistupuje k bar micva a osobně tak za další východisko svého myšlení přijímá židovství. Studuje na univerzitě v Chicagu (B. A. 1948), na Harvardu (M. A. 1950) a v Oxfordu (PhD. 1955). Ve své první knize Tolstoj, nebo Dostojevskij (Tolstoy or Dostoevsky: An Essay in the Old Criticism, 1959) staví Steiner proti Tolstého dějinnému humanismu Dostojevského naddějinnou přesažnost a vyzvedá pochopení tohoto autora pro temné stránky a tragičnost člověka. V následující Smrti tragédie (The Death of Tragedy, 1961) konstatuje zánik tohoto jedinečného západního žánru, podkopaného osvícenským sekulárním optimismem a demokratizací společnosti. Ve druhé půli 60. let se George Steiner, od roku 1961 fellow cambridgeské Churchill College a hostující profesor na amerických univerzitách, začíná soustavně obírat tématem šoa a jeho významu pro smysluplnost další kultury. Tato fascinace nepominutelně osobní povahy se objevuje jak v jeho díle beletristickém (nejprve v souboru povídek Anno Domini, 1964, později například v kontroverzní novele Transport A. H. do San Cristóbalu /Portage to San Cristobal of A. H./, 1981), tak v tvorbě esejistické - poprvé v knize Jazyk a ticho (Language and Silence: Essays on Language, Literature and the Inhuman, 1967; esej "Ústup slova" vyšla roku 1975 samizdatově v překladu Václava Černého). Skrytě osobní krédo obsahuje i soubor esejí Extrateritoriální (Extraterritorial: Papers on Literature and the Language Revolution, 1971): zde se autor znovu obrací k tématu jazyka, tentokrát z pohledu jazykového bezdomoví, v němž se ocitl moderní spisovatel (Beckett, Borges či Nabokov, stejně jako Steiner sám). Především esej "Jazykový živočich" svým důrazem na neoddělitelnost člověka od řeči jasně předjímá opus magnum Po Bábelu. Ještě předtím se ale Steiner roku 1971 v knize V hradu Modrovousově (In Bluebeard's Castle: Some Notes Towards the Redefinition of Culture) soustavněji vrátí ke krizi západní kultury, z níž v souladu se svými ranými pracemi vidí východisko v "sázce na transcendenci". V roce, kdy vyšla kniha Po Bábelu (After Babel, 1974) autor symbolicky nalézá definitivní působiště jako profesor anglické a srovnávací literatury na univerzitě v Ženevě (1974-1994). V Antigonách (Antigones, 1984) se Steiner na příkladu Sofoklovy hry a jejích především filosofických interpretací zabývá tím, nakolik jsou naše vhledy a výpovědi v základu určeny řeckými mýty, a stále naléhavěji před ním vyvstává otázka možnosti "jiné než sebevražedné koexistence transcendence a civitas". Jeho celoživotní zájem o otázky vztahu božského a lidského ho vede k úvahám, zda vůbec mohou existovat hermeneutika a estetika, které by nebyly založeny teologicky či zajištěny transcendentně daným smyslem. Toto tázání vrcholí v další zásadní knize Reálné přítomnosti (Real Presences, 1989) a pokračuje v Gramatikách tvoření (Grammars of Creation, 2001), poslední velké práci, zkoumající moderní představu tvorby jako činnosti, jež má člověku propůjčit božský status. Steiner je rovněž autorem antologií (The Penguin Book of Modern Verse Translation, 1966; Homer in English, 1996), souborů esejí a článků (On Difficulty and Other Essays, 1978; No Passion Spent. Essays 1978-1995; George Steiner at the New Yorker, 2009), přednáškových cyklů (Nostalgy for the Absolute, proneseno 1974, knižně 2004; Lessons of the Masters, 2003) a esejistických knih s autobiografickými prvky (Errata. An Examined Life, 1997, a My Unwritten Books, 2008). (knihydobrovsky.cz)

Stěžejní dílo jednoho z nejvýraznějších žijících literárních a kulturních kritiků anglicky mluvícího světa. G. Steiner v něm zkoumá fenomén překladu. Vychází z židovské kabaly a jazykové mystiky stejně jako z moderní hermeneutiky a v protestu proti úzké specializaci uvažuje o překladu jako základním prvku všeho rozumění, interpretace a komunikace, vlastně celých kulturních dějin. Z anglického originálu přeložila Šárka Grauová. (patro.cz)

Kniha - autor George Steiner, 464 stran, česky, pevná s přebalem matná Stěžejní dílo jednoho z nejvýraznějších žijících literárních a kulturních kritiků anglicky mluvícího světa. G. Steiner v něm zkoumá fenomén překladu. Vychází z židovské kabaly a jazykové mystiky stejně jako z moderní hermeneutiky a v protestu proti úzké specializaci uvažuje o překladu jako základním prvku všeho rozumění, interpretace a komunikace, vlastně celých kulturních dějin. Z anglického originálu přeložila Šárka Grauová. (alza.cz)

Intelektuální biografie významného esejisty, kulturního kritika, literárního teoretika, filozofa a spisovatele Georga Steinera. Kniha přináší soubor vytříbených esejů, v nichž autor zkoumá důležité události svého intelektuálního růstu i vášeň pro vysokou kulturu a vzdělanost, již v něm probudil jeho otec, původně vídeňský bankéř. Tyto epizody ovšem slouží především jako příležitosti k úvahám o povaze literatury, vyššího vzdělání, jazyka a hudby. Steiner uvažuje rovněž o původu antisemitismu a o přežití judaismu. (knihydobrovsky.cz)

V této knize se setkává estetika, teologie, lingvistika, literární teorie a filozofie, ale přitom (jako u Steinera vždy) nejde o suchopárnou teoretizaci předem vytčeného problému, nýbrž o vášnivou, dobrodružnou intelektuální cestu líčenou téměř básnickým jazykem. Je možné, aby velké básně, obrazy či hudební skladby vznikly v nepřítomnosti Boha? Anebo je Bůh v uměleckém díle vždy skutečně přítomen? George Steiner v tomto svém zásadním díle tvrdí, že transcendentní realita je základem veškeré opravdové umělecké tvorby i lidské komunikace. Klíčovým argumentem Skutečných přítomností je, že ačkoli převážná část umělecké a literární kritiky představu Boha odmítá, je to právě jeho přítomnost, bez které se neobejde žádná z velkých metafor. Podle Steinera navíc naše prožívání smyslu v hudbě, výtvarném umění a literatuře předpokládá existenci Boha jako "nezbytné možnosti". Skutečná přítomnost je proto neodmyslitelnou součástí vzniku, ale i vnímání každého velkého uměleckého díla. (knihydobrovsky.cz)

Na Modrovousově hradě je rozsahem nepříliš dlouhý, myšlenkově ovšem nesmírně hutný a po jazykové i argumentační stránce strhující esej, jímž se George Steiner zařadil mezi přední filozofy kultury své doby. Tematicky navazuje na studii T. S. Eliota z roku 1948, jež zkoumá podstatu kultury a její postavení v západní společnosti. Steiner jde však ještě o něco dál a pokládá opomíjené a v mnoha případech doposud nevyřčené otázky, jimiž "naši" kulturu představuje ve zcela novém světle. Čtenář má tak možnost podniknout unikátní historicko-filozoficko-literární sondu do dějin západní civilizace, jež odhaluje vzrušující, ale i značně znepokojující souvislosti mezi vyspělou civilizací a kulturním barbarstvím. Ústřední tezí, kterou se Steiner snaží obhájit, je tvrzení, že holocaust nemáme chápat jako exces, nýbrž jako doprovodný jev modernity, vyvěrající z příliš velké sázky na člověka, a že určité příčiny nelidskosti a obecné krize hodnot, jež vedly k současnému přehodnocení kultury, lze paradoxně najít v samotném srdci civilizovanosti. (knihydobrovsky.cz)

Soubor esejů George Steiner "posledního z velikých" z různých podivuhodných myšlenkových světů, které se mohli stát jeho knihami, snad... Jaké je to být básníkem, když se v sousedním domě nad svící sklání Dante nebo Shakespeare? Jaké je to milovat ve čtyřech různých jazycích? Jak by měl v 21. století vypadat základní model obecné gramotnosti? Znamenají hranice mého jazyka skutečně hranice mého světa? Takovéto otázky a ještě spoustu dalších otevírá George Steiner ve svém souboru sedmi esejů s poněkud ironickým názvem Knihy, které jsem nenapsal. Tento koryfej soudobé kulturní kritiky, patřící k jedněm z mála skutečně originálních myslitelů naší doby, v nich pojednává o tématech, která za svůj život promýšlel, k nimž podniknul přípravné studie, která však již nestihl dovést do hodnotné knižní podoby. Kdo by však čekal sentimentální tesknění nad omezenými možnostmi lidského života, ten musí hledat jinde. Steinera ani v pokročilém věku neopouští onen údiv, který stál na počátku veškerého filozofického tázání, a touha pochopit, porozumět. Kromě hlubokých a argumentačně mistrně vystavených úvah kniha zaujme i tím, že oproti jiným esejům zde Steiner nezvykle odkrývá své soukromí a prozrazuje důvěrnosti, na něž sám není příliš hrdý. (knihydobrovsky.cz)

Eseje o Bohu, estetice, jazyku a myšlení. V této knize se setkává estetika, teologie, lingvistika, literární teorie a filozofie, ale přitom (jako u Steinera vždy) nejde o suchopárnou teoretizaci předem vytčeného problému, nýbrž o vášnivou, dobrodružnou intelektuální cestu líčenou téměř básnickým jazykem. (patro.cz)

Intelektuální biografie významného esejisty, kulturního kritika, literárního teoretika, filozofa a spisovatele Georga Steinera. Kniha Errata přináší soubor vytříbených esejů, v nichž autor zkoumá důležité události svého intelektuálního růstu i vášeň pro vysokou kulturu a vzdělanost, již v něm probudil jeho otec, původně vídeňský bankéř. Tyto epizody ovšem slouží především jako příležitosti k úvahám o povaze literatury, vyššího vzdělání, jazyka a hudby. Steiner uvažuje rovněž o původu antisemitismu a o přežití judaismu. (patro.cz)

Esej o kultuře. Lze holocaust chápat jako exces, jako doprovodný jev modernity, vyvěrající z příliš velké sázky na člověka? Lze příčiny nelidskosti paradoxně najít v samotném srdci civilizovanosti? Na Modrovousově hradě je rozsahem nepříliš dlouhý, myšlenkově ovšem nesmírně hutný a po jazykové i argumentační stránce strhující esej, jímž se George Steiner zařadil mezi přední filozofy kultury své doby. Tematicky navazuje na studii T. S. Eliota z roku 1948, jež zkoumá podstatu kultury a její postavení v západní společnosti. Steiner jde však ještě o něco dál a pokládá opomíjené a v mnoha případech doposud nevyřčené otázky, jimiž "naši" kulturu představuje ve zcela novém světle. Čtenář má tak možnost podniknout unikátní historicko-filozoficko-literární sondu do dějin západní civilizace, jež odhaluje vzrušující, ale i značně znepokojující souvislosti mezi vyspělou civilizací a kulturním barbarstvím. Ústřední tezí, kterou se Steiner snaží obhájit, je tvrzení, že holocaust nemáme chápat jako exces, nýbrž jako doprovodný jev modernity, vyvěrající z příliš velké sázky na člověka, a že určité příčiny nelidskosti a obecné krize hodnot, jež vedly k současnému přehodnocení kultury, lze paradoxně najít v samotném srdci civilizovanosti. (patro.cz)

Tato kniha se primárně zabývá jazykem - jazykem a politikou, jazykem a budoucností literatury, jazykem a úklady totalitních režimů, jazykem a kulturním úpadkem, jazykem a ostatními způsoby sdělování významu (hudba, překlad, matematika), a konečně: jazykem a tichem. Co se děje s jazykem, je-li ve službách totalitních režimů, je-lii využíván k obhajobě jejich zvěrstev a vražedných lží? A jak se na něm podepisují poměry západní masové, na konzum orientované demokracie s dominantními postuláty kulturního průmyslu? Jsme v současnosti svědky konce dějinné fáze, jež se vyznačovala dominancí verbálního vyjadřování a klasické gramotnosti? Jsme svědky fáze všeobecného úpadku jazyka, fáze, kdy od slova a klasické gramotnosti přecházíme k "postlingvistickým" formám a k částečnému tichu? To jsou otázky, na něž se v těchto textech pokouším nalézt odpověď, nebo na ně přinejmenším obrátit pozornost. G. S. (knihydobrovsky.cz)

Sbírka Michala Novotného Z Bábelu paměti se skládá z pěti oddílů. První je delší poema o osudech vesnice (v severovýchodních Čechách), z níž po 2. světové válce byla většina původních německých obyvatel vysídlena a na jejich místo přišli "naši" lidé. Druhý by bylo možné s velkou licencí nazvat také "Listy důvěrné", přičemž ovšem tento název by nepostihl ironické, sebeironické nebo i smutně groteskní zabarvení sem vřazených básní. Třetí oddíl tvoří rozmanité básně zahrnující širší spektrum námětů od literárních (například Hrob Franze Kafky, Potkali se) až po zdánlivě všednodenní mikropříběhy (Vzpomínka na paní Pokornou, Strýc sedí za stolem). Předposlední oddíl tvoří tři básně, tři smutně úsměvné vzpomínky na zesnulé přátele. Knížku pak uzavírá opět báseň-poema Básníkův život visí na niti, jejímž jádrem jsou útržky z životního příběhu Konstantina Biebla. Do textu básně jsou vloženy kratičké citáty veršů Biebla a jeho současníků. Sbírka je tedy kompozičně tvořena rámcem dvou rozsáhlejších poem, mezi něž jsou vloženy tři oddíly drobnějších básní. (knihydobrovsky.cz)

„Teorie poznání“ Rudolfa Steinera je základní metodikou pravdivého poznávání vnějšího světa a individuálního jádra lidské bytosti. Není to teorie ve smyslu „spekulativního výkladu reality“, ale nezbytnou přípravou a výbavou každému, kdo se nebojí vykročit na cestu poznání samostatně a proto chce odlišit cestu pravdivou od cest nepravdivých... (knihydobrovsky.cz)

Kniha obsahuje soubor pasáží z přednášek a proslovů R. Steinera věnovaných Morgensternovi, biografickou studii Ch. Morgensterna z pera Radomila Hradila a kolekci Morgensternových básní z jeho anthroposofického období. Zásadním mezníkem v životě básníka Christiana Morgensterna bylo jeho seznámení se s anthroposofií a Rudolfem Steinerem v roce 1909. Morgenstern byl ovšem na setkání připraven svou dosavadní duchovní cestou (již od raného mládí pro něj byla samozřejmostí myšlenka reinkarnace) a také mystickým "průlomem" z roku 1906. Jeho přijetí Kristova impulzu pak již nestálo nic v cestě. Smysl tohoto přijetí se ovšem naplno ukázal až po Morgensternově smrti v roce 1914: Rudolf Steiner několikrát hovoří o svém pozorování básníkovy bytosti na jeho posmrtné cestě, kdy prodchnut Kristem, vyzařoval mocné kosmické imaginace a stal se díky tomu vůdcem mnoha duší, které za svého života cestu ke Kristu nenašly, kupříkladu představitelů německého idealismu. (knihydobrovsky.cz)

Monografie předního odborníka královéhradeckého Fingerlandova ústavu patologie shrnuje jeho poznatky v kardiopatologii za téměř padesát let. Publikace slouží jako postgraduální učebnice jak pro patology, tak pro kardiology, autor sám ji zamýšlel jako přehledné a srozumitelné interdisciplinární propojení morfologického přístupu s klinickou praxí. (patro.cz)

(patro.cz)

Egon Schiele (1890-1918) byl průkopníkem rakouského expresionismu a jedním z nejvýraznějších portrétních malířů 20. století. Jeho tvorbu definuje neklid a výrazná barevnost, jeho deformované postavy se vzpírají tradičnímu pojetí krásy. Schiele nejprve pod vedením Gustava Klimta zabrousil do blýskavého secesního stylu a poté rozvíjel svou vlastní, drsnější a nepřikrášlenou konfrontační estetiku ostrých linií, obscénních křiklavých odstínů a afektovaných protáhlých postav. Schieleho portréty a autoportréty šokovaly vídeňskou konzervativní vládnoucí třídu bezprecedentní psychologickou a sexuální intenzitou, která si libovala v erotických, obnažených a znepokojivých pozicích. Mnozí Schieleho současníci považovali jeho díla za ošklivá, pro mnohé byla však nepřijatelná především z morálního hlediska. V roce 1912 byl umělec dokonce krátce vězněn za obscénnost. V dnešní době je Schiele obdivován za svůj revoluční přístup k lidské postavě i za svůj přímý a neskutečně horlivý až zuřivý kreslířský styl. Tato kniha vybírá z Schieleho tvorby to nejdůležitější a představuje jeho krátkou, avšak plodnou kariéru a jeho nesmírný přínos rozvoji moderního umění, který lze sledovat až k současným předním umělcům a umělkyním, jako jsou například Tracey Eminová nebo Jenny Savilleová. (patro.cz)

Většina publikací Rudolfa Steinera, nepřekonatelného jasnovidce, jsou jeho zaznamenané a následně vydané přednášky. Kniha Theosofie patří mezí několik málo knih, které napsal. Je to vrcholné dílo sepsané na základě jeho jasnovidného bádání. Ne všichni jasnovidci rozumí tomu, co vidí v duchovních a duševních světech. V díle Theosofie máme přehledně zachyceno poznání jasnovidce, který logicky chápe to, co vidí a je schopen takovéto poznání předávat svým čtenářům. Namátkou vybíráme několik kapitol, kterými se kniha Theosofie zabývá: tělo, duše, duch,...duše v duševním světě po smrti,... duch v duchovní zemi po smrti,... fyzický svět a jeho spojení s duševní a duchovní zemí,.... o myšlenkových formách a lidské auře. (knihydobrovsky.cz)

Kniha odhaluje mnohá tajemství spojená s postavou Ježíše Krista, například otázku dvou chlapců Ježíšů, proměnu dvanáctiletého Ježíše v chrámu, život Ježíše mezi dvanáctým a třicátým rokem, Ježíšův křest v Jordánu nebo působení Ježíše Krista na Zemi. Rudolf Steiner v knize vysvětluje jak uzdravování nemocných, tak vzkříšení mrtvých, která Ježíš Kristus uskutečnil, podává esoterní výklad Otčenáše nebo tzv. kázání na hoře, objasňuje podstatu zmrtvýchvstání. Přibližuje kroky křesťanského zasvěcení, působení Kristova impulzu a ukazuje tři cesty ke Kristu. Anthroposofie je naukou o vývoji člověka a světa, mysterium Golgoty představuje nejvýznamnější událost tohoto vývoje. Steinerova christologie tak tvoří jádro a základ celé jeho anthroposofie. (knihydobrovsky.cz)

Tato kniha vybírá z Schieleho tvorby to nejdůležitější a představuje jeho krátkou, avšak plodnou kariéru a jeho nesmírný přínos rozvoji moderního umění, který lze sledovat až k současným předním umělcům a umělkyním, jako jsou například Tracey Eminová nebo Jenny Savilleová. (knihydobrovsky.cz)

Kniha dramaticky líčí okolnosti Michaelova poslání v životě lidstva. Líčí Michaelovu moc a Michaelovo poslání v kultuře přítomnosti a michaelské myšlení jako duchovní pochopení člověka a světa. Následkem nepochopení a nepřijetí michaelských impulsů je degenerace a úpadek naší kultury. Chceme-li zabránit zániku euro-americké kultury přítomnosti je na řadě přijmout trojčlennost sociálního organismu. (knihydobrovsky.cz)

Autor v této knize pohlíží na Friedricha Nietzscheho a jeho vrcholné filosofické dílo jasnovidným pohledem, který zachytil mimo jiné následujícími slovy:...Myšlenkové světy v duši Friedricha Nietzcheho jsou osvětleny světlem ducha druhé poloviny 19. století a kázalo se, v čem spočívá jeho velikost. Ukázalo se ale také, proč musel být tak osamělý. Jeho vlohy jej vedly výšinami duchovního života, kterými kráčel jako ten, koho se týká jen to podstatné ve vývoji lidstva. Jeho duší procházely velké kulturní otázky a potřeby jeho doby podobně, jako se jiných lidí týkají jen jejich nejintimnější duševní záležitosti. To, co mnozí zjeho současníků prožívali hlavou, bylo pro něj osobní záležitostí srdce. (patro.cz)

Kniha dramaticky líčí okolnosti Michaelova poslání v životě lidstva. Líčí Michaelovu moc a Michaelovo poslání v kultuře přítomnosti a michaelské myšlení jako duchovní pochopení člověka a světa. Následkem nepochopení a nepřijetí michaelských impulsů je degenerace a úpadek naší kultury. Chceme-li zabránit zániku euro-americké kultury přítomnosti je na řadě přijmout trojčlennost sociálního organismu. (patro.cz)

Ruský formalismus: Metapoetika (1984) Petra Steinera se od předchozí autoritativní knihy na toto téma, Ruský formalismus: Dějiny a doktrína (1955) Victora Erlicha, liší nejen svým podtitulem, ale i detailností pohledu. Zatímco pro Erlicha byl český strukturalismus středoevropskou variantou formalismu, u Steinera jde o dva svou povahou navýsost odlišné fenomény: strukturalismus představuje nové paradigma literární vědy a formalismus interparadigmatické období, jež mu umetalo cestu. Rozrůzněnost tohoto směru Steiner lapil do tří metafor a jedné synekdochy, ukazujících formalistům směr při jejich výpravě za novou, vědecky založenou, poetikou. Dělení formalismu na metaforu stroje (Šklovskij), organismu (Žirmunskij, Propp), systému (Tyňanov) a synekdochu jazyka (Jakubinskij, Tomaševskij, Jakobson) se ostatně přidržela i anglojazyčná verze Wikipedie (patro.cz)

Odkud se vzaly pohádky, co znamenají obrazy v nich obsažené, jakou potravu dávají pohádky lidské duši, jak využívat pohádky v pedagogice? Na tyto a další otázky dává odpověď tato kniha, která poskytuje přehled toho podstatného, co Rudolf Steiner o pohádkách řekl. Zabývá se při tom nejen pohádkami lidovými, ale třeba i Goethovou Pohádkou o zeleném hadu a krásné lilii a najdeme v ní i výklad pohádek, které Rudolf Steiner vytvořil a začlenil do svých mysterijních dramat. (knihydobrovsky.cz)

Jasné a kritické pojednání, založené na bezprostřední znalosti originálních textů a jejich komentářů. (knihydobrovsky.cz)

Janovo evangelium skrývá mnohá tajemství. Rudolf Steiner je před námi v knize odhaluje a zároveň nás pomocí tohoto evangelia uvádí do hlubokých tajemství duchovních dějin lidstva a bytí vůbec. Poznáváme tak vývoj lidstva v období dávné Atlantidy a v jednotlivých poatlantských epochách, vývoj Země ve vztahu k Logu, vývoj člověka a jeho bytostných článků, především se ale zcela novým způsobem můžeme vnořit do Janova evangelia samotného, této jedinečné zprávy o působení Krista na Zemi. (knihydobrovsky.cz)

Esoterní úvahy o karmických souvislostech osobností a událostí světových dějin Jak do lidských dějin zasahují duchovní bytosti a jakou roli hraje reinkarnace lidských individualit? Rudolf Steiner vysvětluje působení těchto faktorů na řadě příkladů z dávnějších i méně dávných dějin. Ukazuje také zákonitost vzestupu a sestupu jednotlivých kultur. Před čtenářem tak vyvstává dosud netušený obraz dějinného vývoje lidstva. (knihydobrovsky.cz)

Tři přednášky Rudolfa Steinera přibližují mysterium Golgoty jako ústřední událost v dějinách lidstva. Kristus při něm vykonal kosmický čin, kterým zastavil sestupný vývoj lidstva. Kniha ukazuje nutnost vědomého poznání tohoto mysteria a přijetí jeho impulzu. (knihydobrovsky.cz)

Rudolf Steiner podává v knize velkolepý přehled vývoje člověka a Země. Zabývá se zde tématy, jako jsou formy vědomí u jednotlivých říší, druhy éterů a plání, zákony reinkarnace, vývoj bytostných článků, pobyt člověka v devachanu a jeho návrat do pozemského vtělení, rozdíl mezi černou a bílou magií, kámaloka, boj mezi Jehovou a Luciferem, moudrost, krása a síla, vědomí, život a forma a věnuje se též otázce bacilů či lidské výživy. Kniha ve zhuštěné formě seznamuje se základy, z nichž anthroposofie vycházela. (knihydobrovsky.cz)

Další kniha přednášek Rudolfa Steinera pronesených ve dnech 11. až 22. srpna 1924 v Torquay. (knihydobrovsky.cz)

Soubor teosofických přednášek na téma spirituálního zasvěcení. (knihydobrovsky.cz)

Další z děl zakladatele anthroposofie Rudolfa Steinera. (knihydobrovsky.cz)

Rudolf Steiner líčí v této knize duševní a duchovní děje probíhající zvýšenou měrou v každém člověku, který se cvičeními a meditacemi zajímá o sebepoznání a nadsmyslové světy. Vylíčené děje jsou také mistrným psychologickým rozborem, který nám bude pomáhat překlenout problémy současného duševního života, jako je vztah zesíleného myšlení a cítění, vztah rozvíjení lotosových květů (čaker) a morálky. Přednáškový cyklus je doplněný motivy oken Goetheana s vysvětlivkami. (knihydobrovsky.cz)

Rudolf Steiner již v mládí v sobě objevil mimořádné psychické schopnosti. Od samého počátku byl výrazně ovlivněn filozofií W. Goetha, jehož díla vydával. Svou vlastní filozofii nazval antroposofií, moudrostí o člověku. V roce 1913 založil se svými příznivci Anthroposofickou společnost, jejíž základnou se stalo Goetheanum, stylové centrum v Dornachu ve Švýcarsku, vybudované podle jeho architektonických představ. Obsahem knihy Faustovský problém je 16. přednášek podle zápisů a poznámek, věnovaných patrně nejznámějšímu Goethemu dílu Faust. (knihydobrovsky.cz)

Steinerovo pojednání o filosofii vychází z protikladů Goethova a Newtonova pohledu na přírodu. "Goethe pokládá smyslové orgány člověka za nejlepší, nejvyšší fyzikální přístroje. Oko je pro něj nejvyšší instancí k určení zákonitých vztahů pro svět barev. Newton a fyzikové zkoumají jevy, které přicházejí v úvahu, pomocí experimnntů, které byly doslova odděleny od člověka ..." (knihydobrovsky.cz)

„Filosofie svobody“ Rudolfa Steinera vychází z jeho „Teorie poznání“ a staví před člověka cíl veškeré pravé (pravdivé) filosofie a vědy, na rozdíl od filosofií a věd falešných. Odhaluje člověku smysl života v jeho individuální svobodě, bez níž nemůže dospět k tvořivé moudrosti, tím méně k pravé lásce... (knihydobrovsky.cz)

Duševní kalendář je knihou citového sebepoznávání. V této knize si lidského ducha představujeme v situaci, ve které může vyciťovat v náladách ročních dob, týden po týdnu, v obrazech dojmů svůj vlastní duševní život. Pro každý týden je v knize určena průpověď, dávající duši spoluprožívat to, co se na duchovní úrovni odehrává v tomto čase, této části celkového života roku. V týdenní průpovědí má být vyjádřeno, čemu dává tento život v lidské duši zaznít, jestliže se tato s ním spojí. Myslí se tím na zdravý "pocit jednoty" s během přírody a "nalezení sebe". Vyciťování světového dění ve smyslu průpovědí je pro lidskou duši něčím, po čem touží, jestliže dobře rozumí sama sobě. (knihydobrovsky.cz)

Kdo se zabývá poznávání svého nitra, nemůže obejít otázku svého jáství. Rudolf Steiner v této knize rozebírá tuto problematiku svým originálním přístupemhlediska duchovní vědy, jednak jasnovidně, jednak přísně logickým způsobem. Člověk má dvanáct smyslových orgánů, které souvisí s dvanácti souhvězdími zvěrokruhu, což poukazuje na vztah makrokosmu a mikrokosmu. Popisuje význam luciferských a satanských vlivů pro vývoj člověka, význam Kristova mystéria pro vývoj jáství člověka a další. To všechno jsou informace týkající se jáství v člověku. (patro.cz)

Tento cyklus přednášek pro dělníky Goetheana obsahuje plno informací ohledně zdraví člověka v souvislosti s různými situacemi, ke kterým došlo už v dětství. Rudolf Steiner uvádí zdánlivě drobné a nepodstatné životní situace do významných esoterních souvislostí. Dále se kniha zabývá vývojovými stavy. (patro.cz)

Ve vývoji lidstva jsou určité principy a zákonitosti, které nejsou běžně známé a veřejnosti dostupné. Rudolf Steiner v tomto cyklu přednášek zpřístupňuje lidem informace, které hýbou dějinami lidstva, přesto, že jsou jako by za oponou vývoje. Při poznávání těchto skrytých pravd a souvislostí se nám před očima začne postupně skládat mozaika, díky které sami začneme nacházet odpovědi na řadu otázek, se kterými si běžně lidé neví rady a nechápou je. (patro.cz)

Hugo Steiner (1880, Praha - 1945, New York) byl jedním z nejvýznamnějších česko-německých knižních tvůrců 20. století židovského původu, jehož dílo je z velké části spjaté s Čechy. V roce 1900 odchází z Prahy do Mnichova, v roce 1933 se do ní z antisemitských důvodů vrací, aby ji v roce 1938 ze stejných důvodů, již definitivně opustil. I v době pobytu v Německu si v Praze držel ateliér. Steinerův přínos nespočívá jenom v jeho samostatné vynikající výtvarné tvorbě, ale patří k němu též jeho inovátorský přístup týkající se knižních vazeb, propagace knihy i významné pedagogické činnosti. Je až neuvěřitelné kolik prací stihl za svůj život vytvořit a kolika oborům se věnoval. Zdrcující skutečností je, že velká část jeho práce z německého období byla zničena. Po válce byl odsunut na okraj zájmu i společnosti, protože jeho výstavní a organizační práce byly spojeny s Lipskem a s Berlínskými nakladatelskými domy a pro nově vzniklou NDR bylo Steinerovo jméno, jako zásadního antikomunisty, nepřijatelné připomínat. Pro řadu Němců zase svým přízviskem Prag patřil do Čech. V Čechách vadil ze stejného důvodu jako v NDR a zároveň svou německou příslušností. Hugo Steiner-Prag změnil knižní svět jako úpravce, ilustrátor, tiskař a propagátor knižní tvorby. Největší část svého profesního života strávil (33 let) v Německu, ale svou tvorbou zůstal spjatý s Prahou. Nejen cykly ilustrací ke Golemovi, ale i ilustracemi ke knihám Paula Leppina či albem Finis Prag. Po své nucené emigraci založil v Praze soukromou školu Officina Pragensis, jejíž žáci udávali směr české knižní úpravy a ilustrace 60. let. Monografie je splátkou letitého dluhu významnému autorovi, jehož dílo bylo v Čechách, přes jeho úzkou vazbu k Praze a zásadní zásluhy o rozkvět české kultury, téměř zapomenuto. (patro.cz)

Kniha se zabývá vývojem lidského vědění a jeho směřováním k vyššímu poznání. Od Platona, Aristotela a další řecké filosofy, přes křesťanství, Jakuba Böhma, Paracelsa až po naši dobu. Všude tam můžeme sledovat zápas materialismu s duchovním pohledem na svět. Hledání Svatého Grálu je jako pochodeň zasvěcenci, stále znovu a znovu předáváno lidstvu. (patro.cz)

eBook:,Potřebuje váš byt či dům novou podlahu? Rozhodujete se, zda oslovit odbornou firmu, nebo se pustit do stavby či opravy svépomocí? Publikace od zkušeného specialisty na nejrůznější druhy podlah a podlahovin, autora odborných knih i učebnic a zároveň kutila, který mnoho podlah sám položil, přináší nápady, "grifyy" i návyky, které mohou pomoci podlahářům i laickým řemeslníkům vybrat, položit, případně opravit podlahu. Zabývá se konstrukčními systémy podlah, požadavky na podlahy pro různá prostředí i estetickým působením podlahové plochy. Hlavní část knihy potom patří skladbám podlah (podložky, stěrky, izolace, materiály pro podlahy, podkladní vrstvy) a vlastním podlahovinám, jejich pokládání, výhodám i problémům spjatým s provozem. Samozřejmostí jsou popisy nejčastějších vad a poruch a návrhy, jak je odstranit. V závěru pak autor uvádí několik poznámek ke vztahu objednatel – zhotovitel. (knihydobrovsky.cz)

Kniha se zabývá vývojem lidského vědění a jeho směřováním k vyššímu poznání. Od Platona, Aristotela a další řecké filosofy, přes křesťanství, Jakuba Böhma, Paracelsa až po naši dobu. Všude tam můžeme sledovat zápas materialismu s duchovním pohledem na svět. Hledání Svatého Grálu je jako pochodeň zasvěcenci, stále znovu a znovu předáváno lidstvu. (knihydobrovsky.cz)

Na rozdíl od Goetha, všeobecně známého literárního klasika, geniálního básníka a spisovatele, nám tu R. Steiner předkládá téměř neznámého Goetha myslitele a badatele, Goetha praktického vědce, ku škodě filosofie a metodiky vědy zcela přehlíženého a tragicky podceňovaného génia, klasika pravé teorie poznání. (knihydobrovsky.cz)

Kdo se zabývá poznávání svého nitra, nemůže obejít otázku svého jáství. Rudolf Steiner v této knize rozebírá tuto problematiku svým originálním přístupemhlediska duchovní vědy, jednak jasnovidně, jednak přísně logickým způsobem. Člověk má dvanáct smyslových orgánů, které souvisí s dvanácti souhvězdími zvěrokruhu, což poukazuje na vztah makrokosmu a mikrokosmu. Popisuje význam luciferských a satanských vlivů pro vývoj člověka, význam Kristova mystéria pro vývoj jáství člověka a další. To všechno jsou informace týkající se jáství v člověku. (knihydobrovsky.cz)

Ve vývoji lidstva jsou určité principy a zákonitosti, které nejsou běžně známé a veřejnosti dostupné. Rudolf Steiner v tomto cyklu přednášek zpřístupňuje lidem informace, které hýbou dějinami lidstva, přesto, že jsou jako by za oponou vývoje. Při poznávání těchto skrytých pravd a souvislostí se nám před očima začne postupně skládat mozaika, díky které sami začneme nacházet odpovědi na řadu otázek, se kterými si běžně lidé neví rady a nechápou je. (knihydobrovsky.cz)

Co prožívá duše po smrti v duchovním světě? Jaká je podstata extatického vytržení a mystického pohroužení? Před čím nás chrání malý a velký strážce prahu? Jaká je moderní cesta zasvěcení? V čem spočívá myšlení srdcem oproti myšlení rozumu? Jaká je budoucí úloha hrtanu? Na tyto a další otázky dává Rudolf Steiner odpověď ve dvanácti přednáškách tohoto cyklu (knihydobrovsky.cz)

Archanděl Michael je duchem současné epochy. Už před jejím začátkem na konci 19. století připravoval v nadsmyslové škole lidské duše směřující k inkarnaci, aby zde na Zemi mohly působit v jeho smyslu. Jde o dva velké proudy aristoteliků a platoniků. Ve vzájemném spolupůsobení mají za úkol spiritualizovat pozemskou inteligenci a umožnit tak další zdárný vývoj lidstva. (knihydobrovsky.cz)