Nepaměti 1969 - 1972 - ludvík vaculík

Jednou v zimě roku 1971 jsem seděl s panem Benešem v sauně, kde on se vždycky potil se zpožděním, a já jsem pravil, že bychom spolu mohli dopředu, hodně dopředu nachystat krásnou knížku: byly by v ní jeho obrazy a já bych ke každému napsal povídku nebo úvahu. Radostně řekl: "Ano. A byla by to hodně drahá kniha. Asi za dvě stě padesát korun." - To nám nevyšlo: nejprve jsem já neměl čas ani myšlenky na tak přepychové psaní do knížky za dvě stě padesát korun,a potom Vlastimil Beneš umřel (1919-1981). Co se tehdy dělo, je v této knížce, kterou jsem psal přerušovaně, a po částech ji ukrýval někam. Mínil jsem psát Paměti: jako účastník událostí roku 1967-1968, dneska tak vzpomínaných. Ale to, co se právě dělo, mne od toho odvádělo a žádalo si zápisu. Myslím, že moje Nepaměti jsou teď ještě lepším příspěvkem k těm slavným událostem: totiž jak to bylo dál... A mladší pamětníci se budou možná divit. (knihydobrovsky.cz)

Autor na záložku napsal: Jednou v zimě roku 1971 jsem seděl s panem Benešem v sauně, kde on se vždycky potil se zpožděním, a já jsem pravil, že bychom spolu mohli dopředu, hodně dopředu nachystat krásnou knížku: byly by v ní jeho obrazy a já bych ke každému napsal povídku nebo úvahu. Radostně řekl: „Ano. A byla by to hodně drahá kniha. Asi za dvě stě padesát korun.“ — To nám nevyšlo: nejprve jsem já neměl čas ani myšlenky na tak přepychové psaní do knížky za dvě stě padesát korun, a potom Vlastimil Beneš umřel (1919–1981). Co se tehdy dělo, je v této knížce, kterou jsem psal přerušovaně, a po částech ji ukrýval někam. Mínil jsem psát Paměti: jako účastník událostí roku 1967–1968, dneska tak vzpomínaných. Ale to, co se právě dělo, mne od toho odvádělo a žádalo si zápisu. Myslím, že moje Nepaměti jsou teď ještě lepším příspěvkem k těm slavným událostem: totiž jak to bylo dál... A mladší pamětníci se budou možná divit. Ve shodě s původním souhlasem pana Beneše sestavil jsem tuto obrázkovou knížku s přáním, aby nebyla moc drahá: tak do těch dvou set padesáti korun. (patro.cz)

Kniha - autor Ludvík Vaculík, 184 stran, česky, pevná s přebalem matná Autor na záložku napsal: Jednou v zimě roku 1971 jsem seděl s panem Benešem v sauně, kde on se vždycky potil se zpožděním, a já jsem pravil, že bychom spolu mohli dopředu, hodně dopředu nachystat krásnou knížku: byly by v ní jeho obrazy a já bych ke každému napsal povídku nebo úvahu. Radostně řekl: „Ano. A byla by to hodně drahá kniha. Asi za dvě stě padesát korun.“ — To nám nevyšlo: nejprve jsem já neměl čas ani myšlenky na tak přepychové psaní do knížky za dvě stě padesát korun, a potom Vlastimil Beneš umřel (1919–1981). Co se tehdy dělo, je v této knížce, kterou jsem psal přerušovaně, a po částech ji ukrýval někam. Mínil jsem psát Paměti: jako účastník událostí roku 1967–1968, dneska tak vzpomínaných. Ale to, co se právě dělo, mne od toho odvádělo a žádalo si zápisu. Myslím, že moje Nepaměti jsou teď ještě lepším příspěvkem k těm slavným událostem: totiž jak to bylo dál... A mladší... (alza.cz)

Audiokniha:,Komentář Ludvíka Vaculíka k původní audio kazetě 11 1863-4 "Ludvíka Vaculíka radosti radosti" vydané Supraphonem v roce 1993. Titul, ve kterém spisovatel Ludvík Vaculík čte své fejetony a zpívá valašské písničky, vychází nyní poprvé digitálně: Tímto názvem ustupuju vkusu laskavého vydavatele, jenž myslí, že takto kýčovitý je vkus laskavého posluchače. Tomu tedy pravím, že z radosti jsem si zpíval málokdy a že užitečněji se zpívá ze smutku. Však také ta pěsnička o radosti, pochybně valašská, je smutná a valašský úškleb jsem do ní poslední slokou přidal já. Ze stesku zpívala maminka, když nás kolébala. O tom píšu ve slově „Ladění“. Její písně, musím říct, moc folklorní nebyly: „Za horou, za lesem v hustém háji jest tam hrob obklopen květinami“ byl „hit“ jejího mládí. Původní písně u nás tehdy už mizely a uchylovaly se do sbírek, kde jsem je potom potkával. Teprve v cizině, ve 40 kilometrů vzdáleném zlém Zlíně, jsem ve stesku po domově nacházel ve zpěvnících jeho řeč, nálady i milé předměty bývalého života. Potom v Praze, a hlavně na vojně! A vůbec upozorňuju, že tyto pěsničky a všecky, které si zpívám, nejsou možná folklor. Já vlastně ani, co je to folklor, nevím! Pro mne jsou to praktické, po ruce jsoucí pomůcky k ovládnutí, vyjádření a využití životních situací. Když například se mi stalo něco špatného a nenapravitelného, měl jsem na to písničku o vodě, která „všecky mosty žebrala, ten poslední nechala“, a ten most byla ta písnička. Nedělám si také výčitky z toho, když k té písničce přidám pár svých slok. Dobrý folklorista to samozřejmě musí odmítnout, ale ještě lepší folklorista uzná, že je to správné, vždyť tak ty pěsničky vznikaly. Takovým ještě lepším folkloristou v mém případě byl Jan Rokyta. On a jeho muzika mi umožnili, abych také já něco měl z té „sametové“ revoluce. Protože svobody slova, té já měl, kolik jsem si dovolil! Ale zazpívat si s valašskou muzikou – to jsem prv nemohl, oni by ji zavřeli a mne nechali. (knihydobrovsky.cz)

Na záložku autor napsal: "Pravím, že normální a zdravý člověk nepíše, ale že psaní je jediný způsob, jak může zvítězit nad něčím, nad čím ve skutečnosti nemůže. Co jsem kdy napsal, bylo vždycky vítězstvím nad něčím takovým. Dále pravím, že žádná knížka nefunguje bez ženské postavy: ona tu krizi dělá. Tyto zápisy vznikly jinak: z podnětu v redakci Literárních novin, pro něž jsem je původně mínil. Ale pak jsem to pochopil jako příležitost napsat něco, k čemu mě zvenčí nenutí nic. Ale protože žádná knížka nefunguje bez ženské postavy, přistoupil jsem sostenuto k jejímu klavíru." (knihydobrovsky.cz)

Spisy Ludvíka Vaculíka pokračují románem Morčata, který autor dokončil v roce 1970. V Československu však knížka mohla oficiálně vyjít až v roce 1991 v Čs. spisovateli, s úvodním dopisem redakce: "(...) konečně můžeme nabídnout jednu z nejzajímavějších próz novodobé české literatury Morčata, která rovných dvacet let odpočívala v temnotách našeho archívu. (...)" V jednom rozhovoru autor řekl: "Mně se líbil můj stav, v němž jsem psal Morčata. To si hraji se sebou a s lidmi a vyvádím jim žerty a špásy." Hrdinovo vyprávění o rodinném životě a práci v bance se však proměňuje: "Začal jsem tuto knihu psát ve své osobě, protože jsem myslel, že to bude kniha o tom, jak máme morčata, jak je pozorujeme a bavíme se jimi. Nikdo o vánocích netušil, kam to dospěje..." (knihydobrovsky.cz)

Úspěšný autobiografický román o hrdinově návratu do rodné vsi a rodinné minulosti vyšel poprvé v Čs. spisovateli v roce 1966. Nové vydání vychází v rámci autorových Spisů v nakladatelství Atlantis. (knihydobrovsky.cz)

Druhé vydání knihy fejetonů, které už od dob samizdatu vycházejí každé úterý v Lidových novinách. Kniha vyšla poprvé v roce 2002 a je dávno beznadějně vyprodaná. Před nedávnem vyšlo její pokračování, fejetony z let 2002?2008 s názvem Dřevěná mysl. "S citlivostí, jíž bývá obdařena jen mimořádná osobnost, stručně, vtipně a zajímavě Vaculík ve svých fejetonech nachází a pojmenovává příčiny chorob, jež rozežírají tělo i duši naší společnosti, brilantním literárním stylem, který u nás od dob K. Čapka nemá obdoby, vede zápas o normálního člověka a jeho důstojný, smysluplný život," napsal kdysi výstižně Ivan Klíma a platí to dodnes. Čteme-li Vaculíkovy fejetony zpětně v celku, zjistíme, že jsou nejen stále živé, třebaže se týkají věcí již minulých, ale zřetelněji také pocítíme především onu pro Vaculíka příslovečnou nekonvenčnost, originalitu myšlení. (knihydobrovsky.cz)

Výbor z fejetonů 2002-2007. (knihydobrovsky.cz)

Fejetony Ludvíka Vaculíka patří k nejpozoruhodnějším jevům současné české literatury a ne náhodou bývají přirovnávány k fejetonům Karla Čapka. Stejně jako Čapkovi slouží i Vaculíkovi tyto krátké literární útvary k tomu, aby se pravidelně vyslovoval k aktuálním událostem, aby promlouval k záležitostem zdánlivě nicotným i světodějným a aby mu záležitosti velké i malé, osobní i obecné byly záminkou k zamyšlení, k hlásání vlastní filozofie, vlastních názorů na společenské dění. V Lidových novinách vycházejí Ludvíku Vaculíkovi od roku 1989 každé úterý fejetony v rubrice Poslední slovo. V této knize pokračujeme výběrem těch nejlepších fejetonů z let 2008-2012. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,„Čtenáři moje psaní hodnotí různě dobře, ale nejčastěji slýchám, že Sekyra byla nejlepší. (...) Teď jsem si Sekyru musel přečíst v korektuře, a nechtělo se mi do toho. Čekal jsem nudu, jelikož to všecko přeci znám. Ale já jsem se divil! Já jsem to už zas neznal! A divil jsem se, jak velice dobře je to napsaná knížka. Je intenzivní a přesná. Realistická i fantaskní. Tu jsem mohl napsat jenom jednou. Ona je vždycky otázka, co autor napíše dál, když to hlavní napsal ve své první knížce...“ Ludvík Vaculík k novému vydání Sekyry v roce 2003 (první vydání 1966) (knihydobrovsky.cz)

Svazkem Další tisíce pokračuje svazek Tisíce slov. Obsahuje autorovy fejetony a texty publikované většinou v samizdatu v letech 1977-1990, kapitoly z dosud nepublikovaného rukopisu Stará postel, záznamy Státní bezpečnosti, dobové fotografie, jmenný rejstřík. (knihydobrovsky.cz)

Šestý svazek Spisů Ludvíka Vaculíka obsahuje autorovy fejetony a publicistické texty, publikované v novinách, v samizdatu i dosud nezveřejněné, z období od konce 50. let do doby porevoluční, s dobovými fotografiemi. (knihydobrovsky.cz)

Volné pokračování románu Jak se dělá chlapec. Starý spisovatel František se setkává s mladou ctitelkou, studentkou-pannou Kristýnou. Vzniká mezi nimi milostný vztah, Kristýna dozrává v ženu a chystá se vstoupit do kláštera. (knihydobrovsky.cz)

Román Ludvíka Vaculíka, který vyšel v den jeho 75. narozenin. K rukopisu počatému v roce 1969 se autor vrátil po jedenatřiceti letech. Zkušenější autorsky i mužsky pokračoval v líčení cesty Jana Špičky na Praděd. Hrdina s přáteli podnikne na koních a ve voze taženém koňmi cestu na Praděd. Během tvrdě romantické cesty Čechami a Moravou let 60. ožívají příběhy ze smolných knih, ve snových výpravách se hrdina vydává za milenkou. (knihydobrovsky.cz)

"It’s 1979 in Czechoslovakia, ten years into the crushing restoration of repressive communism known as normalization, and Ludvík Vaculík has writer’s block. It has been nearly a decade since he wrote his last novel, and even longer since he wrote the 1968 manifesto, ""Two Thousand Words,” which the Soviet Union used as one of the pretexts for invading Czechoslovakia. On the advice of a friend, Vaculík begins to keep a diary: ""a book about things, people and events.” (knihydobrovsky.cz)

Román o vztahu muže k ženě mladší o celou generaci vzbudil mezi českými čtenáři rozruch. První část vypráví o tom, jak se chlapec dělá..., druhá o tom, jak se dělá, až se narodí a roste. (knihydobrovsky.cz)

Příběh o lidech, morčatech, bankéřích, Státní bance, Státní bandě a jak to dopadlo. Vydání Morčat ve Spisech ilustrovala jedna ze smyšlených postav příběhu. Na záložku autor napsal: „Tuto knížku jsem od jejího vydání v roce 1991 ani neotevřel a vyhnul jsem se tomu i teď: vzdal jsem se korektur. Je psaná v tísni, kterou si nechci připomínat... O tísni duševní našel jsem teď náhodou ve svých Nepamětech zápis ze 21. listopadu 1970: ‚Psalo se mi velice těžce. Morčata byla to jediné, co jsem mohl psát. Byla plodem mého rozpoložení, ale nechtěl jsem psát politickou satiru ani alegorii. Psal jsem jen dál a dál a pouštěl do toho svůj strach i posměch. Posměch sobě samému v první řadě, a dával jsem si pozor, není-li ten posměch jen hraný... Když jsem byl za polovinou, začal jsem si najednou přát, aby si pro mne ještě nepřišli, aby počkali ještě měsíc, pak chybělo už jen čtrnáct dní. Ale nepřišli.' - To jsem měl v ruce obžalobu za ‚Deset bodů‘ ze srpna 1969 a předvolání k soudu. Ten však byl den před zahájením zrušen.“ (patro.cz)

„Čtenáři moje psaní hodnotí různě dobře, ale nejčastěji slýchám, že Sekyra byla nejlepší. (...) Teď jsem si Sekyru musel přečíst v korektuře, a nechtělo se mi do toho. Čekal jsem nudu, jelikož to všecko přeci znám. Ale já jsem se divil! Já jsem to už zas neznal! A divil jsem se, jak velice dobře je to napsaná knížka. Je intenzivní a přesná. Realistická i fantaskní. Tu jsem mohl napsat jenom jednou. Ona je vždycky otázka, co autor napíše dál, když to hlavní napsal ve své první knížce...“ Ludvík Vaculík k novému vydání Sekyry v roce 2003 (první vydání 1966) Čte Jan Kačer. Délka mp3 nahrávky je 7 hodin 7 minut. (patro.cz)

Proslulý román Ludvíka Vaculíka Sekyra obsahuje autobiografické prvky, pojednává o vztazích v rodině, o práci a krajině v české společnosti let třicátých až šedesátých. Na záložku autor napsal: „Čtenáři moje psaní hodnotí různě dobře, ale nejčastěji slýchám, že Sekyra byla nejlepší. (...) Teď jsem si Sekyru musel přečíst v korektuře, a nechtělo se mi do toho. Čekal jsem nudu, jelikož to všecko přeci znám. Ale já jsem se divil! Já jsem to už zas neznal! A divil jsem se, jak velice dobře je to napsaná knížka. Je intenzivní a přesná. Realistická i fantaskní. Tu jsem mohl napsat jenom jednou. Ona je vždycky otázka, co autor napíše dál, když to hlavní napsal ve své první knížce.. (patro.cz)

Mravoličný příběh pro děti o tom, jak měnit svět k obrazu svému, což není vůbec nic nemožného i proti mínění starší generace – důležité je si za všech okolností trvat na svém. První knížka pro děti od arciknížete české literatury Ludvíka Vaculíka, toho morousovitého svědomí národa (jak o něm říkal Václav Havel), který se týden co týden ve svých fejetonech v Lidovkách neúnavně snaží vychovávat národ a jehož díla tvoří stěžejní pilíře moderní české literatury. Součástí prvního vydání je 100 výtisků autorem a (knihydobrovsky.cz)

Fejetony Ludvíka Vaculíka patří k nejpozoruhodnějším jevům současné české literatury a ne náhodou bývají přirovnávány k fejetonům Karla Čapka. Stejně jako Čapkovi slouží i Vaculíkovi tyto krátké literární útvary k tomu, aby se pravidelně vyslovoval k aktuálním událostem, aby promlouval k záležitostem zdánlivě nicotným i světodějným a aby mu záležitosti velké i malé, osobní i obecné byly záminkou k zamyšlení, k hlásání vlastní filozofie, vlastních názorů na společenské dění. V Lidových novinách vycházejí Ludvíku Vaculíkovi od roku 1989 každé úterý fejetony v rubrice Poslední slovo. V této knize pokračujeme výběrem těch nejlepších fejetonů z let 2008–2012. (patro.cz)

Fejetony Ludvíka Vaculíka patří k nejpozoruhodnějším jevům současné české literatury a ne náhodou bývají přirovnávány k fejetonům Karla Čapka. Stejně jako Čapkovi slouží i Vaculíkovi tyto krátké literární útvary k tomu, aby se pravidelně vyslovoval k aktuálním událostem, aby promlouval k záležitostem zdánlivě nicotným i světodějným a aby mu záležitosti velké i malé, osobní i obecné byly záminkou k zamyšlení, k hlásání vlastní filozofie, vlastních názorů na společenské dění. V Lidových novinách vycházejí Ludvíku Vaculíkovi od roku 1989 každé úterý fejetony v rubrice Poslední slovo. Jejich výběr z let 1989–2001, který bezprostředně navazoval na svazky Jaro je tady a Srpnový rok (shrnující fejetony 1981–1989), vyšel pod stejnojmenným názvem v roce 2002, v této knize pokračujeme výběrem fejetonů z let 2002–2008. (patro.cz)

Audiokniha MP3 - autor Ludvík Vaculík, čte Ludvík Vaculík Spisovatel Ludvík Vaculík čte své fejetony a zpívá valašské písničkyKomentář Ludvíka Vaculíka k původní audio kazetě 11 1863-4 "Ludvíka Vaculíka radosti radosti" vydané Supraphonem v roce 1993. Titul, ve kterém spisovatel Ludvík Vaculík čte své fejetony a zpívá valašské písničky, vychází nyní poprvé digitálně:Tímto názvem ustupuju vkusu laskavého vydavatele, jenž myslí, že takto kýčovitý je vkus laskavého posluchače. Tomu tedy pravím, že z radosti jsem si zpíval málokdy a že užitečněji se zpívá ze smutku. Však také ta pěsnička o radosti, pochybně valašská, je smutná a valašský úškleb jsem do ní poslední slokou přidal já. Ze stesku zpívala maminka, když nás kolébala. O tom píšu ve slově „Ladění“. Její písně, musím říct, moc folklorní nebyly: „Za horou, za lesem v hustém háji jest tam hrob obklopen květinami“ byl „hit“ jejího mládí. Původní písně u nás tehdy už mizely a uchylovaly se do sbírek, kde jsem je... (alza.cz)

These witty and ironical short essays in the classic Czech genre known as feuilletons, or chronicles, show Ludvik Vaculik's philosophy, honesty and humor. His work, in George Theiner's stylish translation, will evoke a powerful response today from English-language readers wondering how to think clearly and keep their values in confusing times. Author of the radical 2000 Words manifesto for writers during the Prague Spring of 1968, Ludvik Vaculik was banned from all official publishing after the 1968 Soviet invasion of Czechoslovakia during two decades until the fall of communism with the Velvet Revolution of 1989. However, as founding editor of the "Padlock Editions" of informally circulated typescripts, he was central to maintaining independent writing and ideas in the Czech language. After the Velvet Revolution confirmed his importance as an independent thinker and cultural figure, Vaculik continued his refusal to subscribe to accepted conventions. 'Democracy has made me a poor democrat' he wrote of the new Czech age of consumer culture, media sound bites and public relations. (knihydobrovsky.cz)

Román o koních a lidech. Na záložce se dočtete: „Vůz tažený párem skvělých koní dorazil do Kutné Hory, zatímco krajinou, skrz pole a louky, šli jezdci v sedlech. Byl srpen roku 1966. Vůz krytý plachtou se šinul dolů náměstím, sledován z chodníků obyvatelstvem, mezi nímž si vozataj výpravy Jan Špička všiml jedné ženy, jež si ho všimla také. Seskočil s vozu, který jel dál, a vrátil se, aby na ženu pohlédl zblízka, ta však mezi-tím zašla do knihkupectví. Jan Špička z náměstí divnou náhodou zabočil do jedné uličky a vešel na dvůr jednoho starého domu, aby tu na ženu počkal. Nebyla to však náhoda, že ta žena opravdu přišla! Oba byli svou příhodou zaujati, takže si řekli několik vět, a nic víc, protože vtom Ludvík Vaculík přestal psát. K rukopisu počatému v roce 1969 se vrátil po jedenatřiceti letech. Zkušenější autorsky i mužsky pokračoval prostě v líčení Špičkovy cesty na Praděd i jeho nočních návratů do Kutné Hory. Skutečná, tvrdě romantická cesta na Praděd byla zároveň i symbolickou výpravou do minulosti lidí a krajiny: východními Čechami přes polské Kladsko na severní Moravu a zpátky do středu Čech. Zvláštním, neplánovaným efektem je dnes i to, jak se všecko, co Ludvík Vaculík píše o tehdejších poměrech v redakci Literárních novin i v zemědělství, stalo minulostí. Jan Špička“ (patro.cz)

Hudební CD - Velmi populární a oblíbený zpěvák přelomu 60. a 70. let Viktor Sodoma spojil na zhruba čtyři roky své umělecké působení s talentovaným skladatelem a dirigentem Václavem Zahradníkem. Tento výběr tak přináší poprvé ucelenou kolekci nahrávek z této plodné spolupráce. Velmi populární a oblíbený zpěvák přelomu 60. a 70. let Viktor Sodoma spojil na zhruba čtyři roky své umělecké působení s talentovaným skladatelem a dirigentem Václavem Zahradníkem. Stalo se tak v rychlém sledu po jeho výrazném beatovém období. Producentsky se jich tehdy ujal Antonín Matzner a působivé texty psali především Michael Prostějovský, Vladimír Poštulka a Eduard Krečmar. Spojení to bylo šťastné. Sodoma okamžitě nahrával desky, natáčel pravidelně pro televizi a také si zahrál ve filmu Jana Kačera Jsem nebe. V sezoně 1970/71 společně s Hanou Zagorovou a Jiřím Štědroněm vystupovali v Divadle Komedie s představením Právě odbilo půl za doprovodu skupiny Gomora. Tento výběr tak... (alza.cz)

Druhá část projektu někdejších "tajných" cirkulárních instrukcí a informací ministerstva za-hraničí z let komunistického období, z technických důvodů rozdělená do tří svazků, přináší kritické vydání příslušných dokumentů z let 1969-1980. Z chronologického hlediska jsou tedy publikovány dokumenty z celé první poloviny tzv. normalizace počínaje mocenským zvratem na jaře 1969 a konče koncem r. 1980. Vzhledem k množství příslušných instrukcí a informací jsou rozděleny do tří svazků. V prvním jsou publikovány dokumenty z let 1969-1972 (kdy ministerstvo řídil první federální ministr J. Marko a kdy byl tento úřad vystaven normalizační čistce), v dalších dokumenty z let 1973-1977, resp. 1977-1980. Poprvé jsou zde tedy zpřístupněny dokumenty z první poloviny doby, kdy ministerstvo řídil B. Chňoupek, jeden z mužů, kteří personifikovali navenek tehdejší Československo. I když paleta problémů, jež publikované dokumenty zachycují, je velmi pestrá, základní problematikou je participace československé diplomacie na přípravě konference o bezpečnosti a spolupráci v Helsinkách a problémy související s konáním prvních tzv. následných schůzek v Bělehradě a v Madridu. Menší, ale důležitou část tvoří dokumentace týkající se normalizace vztahů ČSSR se Spolko-vou republikou Německo a Rakouskem. Část dokumentace je také věnována neúspěšným rozhovorům o snížení stavu ozbrojených sil, probíhajícím ve Vídni. Součástí edice je podrobný poznámkový aparát a rejstřík, který bude - ke všem třem svazkům této podsérie - v pátém díle (II/3). (knihydobrovsky.cz)

Autorská monografie Československá strana lidová v období nastupující normalizace (1969-1972) je poctivou materiálovou studií, která je založená především na studiu ústředních, regionálních i stranických archivů. Autor ve svém textu charakterizuje zápas o podobu politiky Československé strany lidové v období pražského jara 1968 a po jeho porážce. Zřetelně a s notnou dávkou zaujetí popisuje konflikt proreformních a protireformních stranických představitelů i jejich představy o dalším směřování strany (včetně zachycení mechanismu personálních čistek a tzv. výměny stranických legitimací). Autorův pohled na stranickou politiku se přitom nezaměřuje jen na ústřední orgány v Praze či Brně, ale svým badatelským záběrem míří také do jednotlivých regionů, okresů a měst. (knihydobrovsky.cz)

Začít úplně znovu. Bez občanky i mobilu. Kdesi u vlakových kolejí, daleko od lidí. Sám si vše vybudovat a postavit. Jde to - ale musíte mít kocoura Roura! O "člověku" a jeho pozoruhodném chlupatém příteli psal Ondřej Vaculík v letech 2016-2021 na pokračování do dvouměsíčníku Listy. Nyní si můžeme přečíst příběh v celku, doplněný o rozsáhlou poslední kapitolu Jak to bylo s Rourem dál, vysvětlující dovětek a 11 kreseb autorova bratra Jana Vaculíka. "Kocour otevřel jedno oko, protáhl se a otevřel oko druhé, muž vyndal z batohu kočičí konzervu a pro sebe chleba a mazací sýr. Tím, že tomuto místu, které na plánu velkoměsta nemá ani název, protože všemu uniklo, přinese s kocourem vzmach, byl si už jist..." (knihydobrovsky.cz)

Lidský život v kostce. Od prvního nádechu k poslednímu, jako bychom byli odnepaměti určeni k zapomínání. A k zapomnění. Román vypráví příběh čtyř lidí, jejichž osudy jsou hluboce provázány. S Alicí a Tomášem se seznámíme právě v okamžiku, kdy mu ona vmete do tváře, že ho nikdy nemilovala. S jejich synem Patrikem a jeho partnerkou Stelou se poznáme vzápětí – Patrik je po těžké autohavárii v kómatu. Aby toho nebylo málo, u jeho otce propuká Alzheimerova choroba, takže Alice má na starosti oba dva: jednoho, který se učí žít znovu, a druhého, který se snaží život nezapomínat. (knihydobrovsky.cz)

Jasmína je úplně obyčejná holka, která třeba občas zapomene udělat úkol, občas si zase naopak vzpomene, že se jí do něčeho vážně nechce. A proč si taky věci pamatovat? Nejlepší je pustit všechno z hlavy a užívat si! To si ale myslí jen do chvíle, než zjistí, že v záhadném místě zvaném Nepaměť jí všechny vzpomínky mohou ukrást. A při dobrodružné pouti napříč fantastickými světy Jasmína zjistí, proč by nám to, co si pamatujeme, rozhodně ukradené být nemělo. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Tomáš Končinský, 256 stran, česky Napínavý příběh z říše poztrácených vzpomínek od držitelů ceny Magnesia Litera Jasmína je úplně obyčejná holka, která třeba občas zapomene udělat úkol, občas si zase naopak vzpomene, že se jí do něčeho vážně nechce. A proč si taky věci pamatovat? Nejlepší je pustit všechno z hlavy a užívat si! To si ale myslí jen do chvíle, než zjistí, že v záhadném místě zvaném Nepaměť jí všechny vzpomínky mohou ukrást. A při dobrodružné pouti napříč fantastickými světy Jasmína zjistí, proč by nám to, co si pamatujeme, rozhodně ukradené být nemělo. (alza.cz)

Kniha - autor Daniel Špaček; Tomáš Končinský, 256 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Jasmína je úplně obyčejná holka, která třeba občas zapomene udělat úkol, občas si zase naopak vzpomene, že se jí do něčeho vážně nechce. A proč si taky věci pamatovat? Nejlepší je pustit všechno z hlavy a užívat si! To si ale myslí jen do chvíle, než zjistí, že v záhadném místě zvaném Nepaměť jí všechny vzpomínky mohou ukrást. A při dobrodružné pouti napříč fantastickými světy Jasmína zjistí, proč by nám to, co si pamatujeme, rozhodně ukradené být nemělo. (alza.cz)

Na záložku autor napsal: „Pravívám, že normální a zdravý člověk nepíše, ale že psaní je jediný způsob, jak může zvítězit nad něčím, nad čím ve skutečnosti nemůže. Co jsem kdy napsal, bylo vždycky vítězstvím nad něčím takovým. Dále pravím, že žádná knížka nefunguje bez ženské postavy: ona tu krizi dělá. Tyto zápisy vznikly jinak: z podnětu v redakci Literárních novin, pro něž jsem je původně mínil. Ale pak jsem to pochopil jako příležitost napsat něco, k čemu mě zvenčí nenutí nic. Ale protože žádná knížka nefunguje bez ženské postavy, přistoupil jsem sostenuto k jejímu klavíru.“ (patro.cz)

Udělejte radost svému oslavenci jedinečným dárkem - speciálním výtiskem novin s narozeninovým přáním jen a jen pro něj. Co všechno v novinách najde? Kromě zajímavostí z roku 1972 zjistí, kdo další se v tomto roce narodil, jaké události se zapsaly do historie a jaká hudba se zrovna poslouchala? Do dvou polí níže v prvním kroku vyplňte jméno, příjmení a datum narození oslavence. Ve druhém kroku se pak víc rozepište o jeho životě nebo si vyberte ze dvou připravených přání. Pokud se rozhodnete pro jedno z nabízených přání, nezapomeňte změnit slova napsaná VELKÝMI písmeny a taky datum narození. Ve vzorových přání totiž používáme fiktivního oslavence Jiřího Mrkvičku (jestli tedy doma zrovna jednoho Mrkvičku nemáte). Noviny pro další roky najdete ZDE. (familium.cz)

Udělejte radost svému oslavenci jedinečným dárkem - speciálním výtiskem novin s narozeninovým přáním jen a jen pro něj. Co všechno v novinách najde? Kromě zajímavostí z roku 1972 zjistí, kdo další se v tomto roce narodil, jaké události se zapsaly do historie a jaká hudba se zrovna poslouchala. Do dvou polí níže v prvním kroku vyplňte jméno, příjmení a datum narození oslavence. Ve druhém kroku se pak víc rozepište o jeho životě nebo si vyberte ze dvou připravených přání. Pokud se rozhodnete pro jedno z nabízených přání, nezapomeňte změnit slova napsaná VELKÝMI písmeny a taky datum narození. Ve vzorových přání totiž používáme fiktivního oslavence Jiřího Mrkvičku (jestli tedy doma zrovna jednoho Mrkvičku nemáte). Noviny pro další roky narození najdete ZDE. (babickarstvi.cz)

eBook: Napínavý příběh z říše poztrácených vzpomínek od držitelů ceny Magnesia Litera Jasmína je úplně obyčejná holka, která třeba občas zapomene udělat úkol, občas si zase naopak vzpomene, že se jí do něčeho vážně nechce. A proč si taky věci pamatovat? Nejlepší je pustit všechno z hlavy a užívat si! To si ale myslí jen do chvíle, než zjistí, že v záhadném místě zvaném Nepaměť jí všechny vzpomínky mohou ukrást. A při dobrodružné pouti napříč fantastickými světy Jasmína zjistí, proč by nám to, co si pamatujeme, rozhodně ukradené být nemělo. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Lidský život v kostce. Od prvního nádechu k poslednímu, jako bychom byli odnepaměti určeni k zapomínání. A k zapomnění. Román vypráví příběh čtyř lidí, jejichž osudy jsou hluboce provázány. S Alicí a Tomášem se seznámíme právě v okamžiku, kdy mu ona vmete do tváře, že ho nikdy nemilovala. S jejich synem Patrikem a jeho partnerkou Stelou se poznáme vzápětí – Patrik je po těžké autohavárii v kómatu. Aby toho nebylo málo, u jeho otce propuká Alzheimerova choroba, takže Alice má na starosti oba dva: jednoho, který se učí žít znovu, a druhého, který se snaží život nezapomínat. (knihydobrovsky.cz)

Kniha vypráví o osudech netolických Neyhauserů, tak barvitě popsaných v předchozích románech Co mi báby povídaly a Co báby nevěděly. Časově je však předchází, Vespasián Neyhauser, první muž kulaté báby Anny, hlavní hrdinky románu Co mi báby povídaly, se na prvních stránkách této knihy objevuje jako malé dítě. Z alpského podhůří putují tři malí Neyhauserové v doprovodu statečného pana Ješka až do domu svých prarodičů ve Strunkovicích nad Blanicí a posléze do Netolic. Nezastaví je ani "černá nemoc", ani lupičské bandy, ani veliký Dunaj. Jejich touha po návratu do lůna rodiny, o které jim vyprávěla jejich matka, je silnější než okolnosti. Začátek 16. století nebyl vůbec procházkou růžovou zahradou. Slabý král Ludvík Jagellonskýna českém trůně, vpád tureckých vojsk pod vedením jejich nejúspěšnějšího vládce v historii Sulejmana I. řečeného Nádherného do Uherska, porážka českých vojsk v bitvě u Moháče, mor vylidňující celé vesnice, bezpráví na cestách... A přesto, jako vždy v historii, se lidé milují, rodí se jim děti a oni se snaží žít a radovat se ze života. Nejinak je to s netolickými Neyhausery, Havlem, bývalým komorníkem vladaře Petra IV. z Rožmberka, panem Ješkem, sourozenci Markem a Blážou a dalšími postavami této čtivé knihy. Přestože se významná část knihy odehrává na krumlovském zámku, jejími hlavními hrdiny jsou prostí sedláci, mlynáři, formani, čeledíni a služebné. Kniha je vlastně oslavou prostých lidí, kteří i po všech ranách osudu znovu a znovu povstávají jako bájný pták Fénix z popela. (knihydobrovsky.cz)

Patří mezi naše nejuznávanější portrétní fotografy a jeho snímky se v průběhu let objevily v řadě domácích i zahraničních časopisů, na obalech mnoha hudebních nosičů i na titulních stranách knih. Měl možnost nafotit snad všechny známé české a některé i zahraniční osobnosti, o čemž mimo jiné vypráví i ve své první biografii. Mezi lidmi v showbyznysu proslul jak svým talentem – jeho fotografie mají atmosféru a nápad, podle některých dokáže dokonce zpodobnit lidskou duši – tak i rozporuplnou povahou a svéráznými názory. Jak se mu podařilo vypracovat mezi elitu české portrétní fotografie? A kdo je ten, jenž vstoupil do života mnoha slavných českých umělců, sportovců a politiků a zanechal v něm nesmazatelnou stopu? (patro.cz)

Výpravná a reprezentativní kniha Poklady lidového umění je výjimečným počinem, neboť podává ucelený obraz lidového umění českých, moravských a slezských oblastí. Cílem autorské dvojice - manželů Jitky Staňkové a Ludvíka Barana - je zachytit lidovou tvořivost jako projev spontánní radosti ze života a zdobivého pudu, jako výsledek praktických každodenních potřeb i jako součást pravidelných rituálů. Lidové umění je pojato jako symbióza tradičního a předepsaného s osobitostí lidových tvůrců, z nichž mnozí získali proslulost a požívali respektu a úcty coby uznávaní mistři. Je pojednáno jako fenomén daný strukturou rodiny, důležitých rodinných událostí a společenských vazeb, po léta formovaný způsobem života, společným jazykem, zvykovou tradicí, vírou, ale též, mýty, magií, fantazií a intuicí. Kniha představuje artefakty ze všech životních oblastí lidového etnika: Zabývá se předměty dočasného trvání (jako jsou svatební koláče a ozdobné pečivo, kytice či odznaky hodností, zdobení oken a zápraží), prezentuje odívání (ať už jde o kroje a všechny jejich složky či doplňky včetně obuvi, nebo o šatstvo lišící se podle stavu a řemesla), věnuje se technikám tkaní, pletení a vyšívání i tvorbě krajek a šperků. Seznamuje s lidovou architekturou, s dekorovaným nábytkem v interiéru, s lidovou polychromovanou plastikou, s řezbářstvím, malířstvím či výrobou a zdobením předmětů ze skla, hrnčiny a keramiky, ale i modlitebních knížek, zpěvníků a špalíčků s veršováním. Pojednává i o věcech, jež vznikaly pro ukrácení dlouhé chvíle (o hračkách, hudebních nástrojích, úlech). Věnuje pozornost také technikám, jimiž se zhotovují kraslice i různé typy betlémů. Vtáhne čtenáře do fantaskního divadla s maskami a převleky, v nichž lidé odehrávali (a stále ještě odehrávají) dočasné role v komediálních, kritických, ale i tradičních vystoupeních během výročních a rodinných slavností. Osobnosti obou autorů jsou zárukou vysoké odbornosti textu - ten je však zároveň čtivý a nepochybně zaujme širokou čtenářskou veřejnost. Je provázen nádhernými fotografiemi, jež české lidové umění detailně zpodobují. (patro.cz)

Patří mezi naše nejuznávanější portrétní fotografy a jeho snímky se v průběhu let objevily v řadě domácích i zahraničních časopisů, na obalech mnoha hudebních nosičů i na titulních stranách knih. Měl možnost nafotit snad všechny známé české a některé i zahraniční osobnosti, o čemž mimo jiné vypráví i ve své první biografii. Mezi lidmi v showbyznysu proslul jak svým talentem – jeho fotografie mají atmosféru a nápad, podle některých dokáže dokonce zpodobnit lidskou duši – tak i rozporuplnou povahou a svéráznými názory. Jak se mu podařilo vypracovat mezi elitu české portrétní fotografie? A kdo je ten, jenž vstoupil do života mnoha slavných českých umělců, sportovců a politiků a zanechal v něm nesmazatelnou stopu? (knihydobrovsky.cz)

Dámská podprsenka 1972 Ava v béžové barvě s kosticemi s vyjímatelnými pushup vycpávkami vyrobená z hladkého mikrovlákna mezi košíčky decentní mašlička nastavitelná a neodepínatelná ramínka konstrukce a střih typu "classic" (amiatex.cz)

Pět, čtyři, tři, dva, jedna, gooooool! zařval celý stát. Československý tým uhájil nad Sovětským svazem těsné vítězství 3 : 2 na mistrovství světa v hokeji. Po letech ponížení, utlačování a vazalství nám alespoň na několik hodin přálo štěstí. Byl duben 1972 a lidé za sebou měli neradostné roky po vystřízlivění z jara 1968. A tak komunisté zvyšovali lidem platy, mladé rodiny měly výhody, rodilo se víc dětí. Ale bylo i veselo. Karel Gott pěl „Ó, mami, dík“ a Olympic zase „Co tě napadá“. (knihydobrovsky.cz)

Netypický, hořce ironický sexuální román dnešního dne je příběhem o zraněné mužské ješitnosti. Ve své pozdní literární prvotině autor popsal životní krizi svého hrdiny způsobem, který někoho pobaví, jiného pobouří, ale nudit nebude nikoho. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Humorná kniha popisující krátkou kariéru Alberta Voříška na referátu sociálních věcí. Mladý hrdina plný ideálů je připraven z plných sil pomáhat všem sociálně potřebným a stát se pevnou součástí zdravého pracovního kolektivu, v němž se třeba postupně vypracuje na nejvyšší posty. Místo toho musí pod vedením olbřímí Boženky a poté zmateného Sv. Jebala v kolektivu hašteřivých čarodějnic odolávat agresivním atakům permanentně nervózních zdravotně postižených seniorů a přitakávat zástupcům menšin, jak jsou důležití. Zásadní změnu nepřinese ani změna klientely – také kriminálníci nejsou připraveni ocenit jeho snahy. Z posledních sil zorganizuje tábor pro děti sociálně potřebných, kde se dějí věci volající po vraždě či sebevraždě. Přežije a naštěstí neskončí ani ve vězení. Albert Voříšek pochopí, že kariéra sociálního úředníka není pro něho – raději umečené kozy, než tato božská klientela! Kdo prošel podobným prostředím, ví, jak málo se všechny zdánlivě neuvěřitelné popisované příběhy liší od reálné praxe. Pak ten smích přechází. (knihydobrovsky.cz)

DVD film Mechanik zabiják [1972]. Český dabing. České titulky. Dolby Digital. Hrají: Charles Bronson. 100 způsobů zabití. Arthur Bishop "Mechanik" je nájemný vrah pověstný svým chladným přístupem k práci. Mladý Steve doufá, že jej Arthur naučí řemeslu. Arthur souhlasí a spolu se svým učedníkem absolvuje nejednu akci. Věci však nejsou, jak se zdají, a ve vzduchu visí zrada. (dvd-premiery.cz)

Učebnice popisuje suroviny pro výrobu cukrářských výrobků. Pojednává o výživě, složení a vlastnostech potravin a hodnocení jejich jakosti.Uvádí nejen základní suroviny, ale i nové druhy surovin, kypřících prostředků a potravinářských barviv. Je určena žákům 1. až 3. ročníků středních škol oboru vzdělání Cukrář. (patro.cz)

Rámeček na autorádio pro instalaci 2DIN rádia do 2ISO montážního otvoru (alza.cz)