Nalézání, setkávání a míjení v životě jednoho medievisty - františek šmahel

Kniha náleží do žánru "Ego-Histoire", zčásti je však i autentickouvýpovědí o badatelském úsilí generačně provázanéskupiny domácích i zahraničních historiků pozdníhostředověku. První část knihy tvoří soubory kritických recenzía drobných textů, které osvětlují mezinárodní diskusio místě husitství a české reformace v obecných dějináchEvropy. Druhá část přináší portréty a prezentacepředních medievistů i jejich významných děl, do třetíhooddílu jsou zahrnuty vzpomínkové skici a nekrology. (knihydobrovsky.cz)

Kniha náleží do žánru „Ego-Histoire“, zčásti je však i autentickouvýpovědí o badatelském úsilí generačně provázanéskupiny domácích i zahraničních historiků pozdníhostředověku. První část knihy tvoří soubory kritických recenzía drobných textů, které osvětlují mezinárodní diskusio místě husitství a české reformace v obecných dějináchEvropy. Druhá část přináší portréty a prezentacepředních medievistů i jejich významných děl, do třetíhooddílu jsou zahrnuty vzpomínkové skici a nekrology. (patro.cz)

P. Miroslav Šimáček byl kvůli svému působení mezi mládeží přeložen Státní bezpečností do Příchovic v Jizerských horách, kde dostal poslední příležitost ke kněžské službě. Zpočátku prázdná a neútulná fara se postupně stala vyhledávaným místem několika generací mladých lidí z celého tehdejšího Československa. Klíčem k jejich srdci bylo přijetí, pravdivost, přátelství, upřímná snaha o život podle evangelia a poctivé hledání i nacházení Boha v živém společenství. Kniha zachycuje vzpomínky na konkrétní osobnosti, klíčové momenty a linie událostí v životě M. Šimáčka, které umožnily vznik a existenci nejen příchovické Křižovatky, ale také dalších center života mládeže, a zejména Sekce pro mládež ČBK. Text je doplněný řadou fotografií a zkušenostmi lidí, kteří na příchovickou faru přijížděli už v osmdesátých letech minulého století a dodnes se tam vracejí. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Miroslav Šimáček, 272 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá P. Miroslav Šimáček byl kvůli svému působení mezi mládeží přeložen Státní bezpečností do Příchovic v Jizerských horách, kde dostal poslední příležitost ke kněžské službě. Zpočátku prázdná a neútulná fara se postupně stala vyhledávaným místem několika generací mladých lidí z celého tehdejšího Československa. Klíčem k jejich srdci bylo přijetí, pravdivost, přátelství, upřímná snaha o život podle evangelia a poctivé hledání i nacházení Boha v živém společenství. Kniha zachycuje vzpomínky na konkrétní osobnosti, klíčové momenty a linie událostí v životě M. Šimáčka, které umožnily vznik a existenci nejen příchovické Křižovatky, ale také dalších center života mládeže, a zejména Sekce pro mládež ČBK. Text je doplněný řadou fotografií a zkušenostmi lidí, kteří na příchovickou faru přijížděli už v osmdesátých letech minulého století a dodnes se tam vracejí. (alza.cz)

První svazek trilogie o dějinách Tábora začíná ohlédnutím za pradávnou historií ostrožny nad soutokem Lužnice a Tismenického potoka, počátky Sezimova Ústí, nezdařeným založením královského města Hradiště a středověkým osídlením blízkého okolí. V první polovině 15. století měla z českých měst jen Praha významnější dějinnou roli než nově vznikající město Tábor. Proto také počáteční osudy města splynuly s českými dějinami po dobu dvou až tří desetiletí natolik, že toto ojedinělé propojení poznamenalo hned několik kapitol této knihy. Ovšem ani zájemci o místní historii nepřijdou zkrátka, zvláště v obšírném pojednání o vzhledu, kultuře a životě královského města, na něž byl Tábor povýšen císařem Zikmundem, a ve třech archeologických exkurzech. (knihydobrovsky.cz)

Životopis Jan Žižka vznikl v intelektuálně výbušné atmosféře roku 1968, vydán byl ale až po sovětské invazi. Na Žižkově biografii je nejpřínosnější, jak autor pojímá jeho osobnost. Není tolerantním utrakvistou, neuznává koexistenci různých pravd či různých přístupů k poznání Boha. Koná a chová se přímočaře. Poznaná víra má platit pro každého, pro posledního vojáka stejně jako pro vojevůdce. Žižka je přitom především voják, jenž vyžaduje poslušnost a disciplínu. Veškeré úchylky od pravé víry tvrdě trestá. Zároveň však zůstává šlechticem, jenž ctí uspořádání světa, daného od Boha, do společenských stavů a řádů. V politické rovině však Žižka nebyl takovým radikálem jako ve věcech víry. Velmi dobře věděl, že musí činit kompromisy a přizpůsobovat se odlišným názorům spřízněných stran. Možná toužil po sjednocení země, po řádu, jenž by odpovídal jeho představám, zároveň si ale uvědomoval faktickou nedosažitelnost této mety. V tom se patrně lišil od Jana Husa, s nímž ho naopak spojovala omezená tolerance k názorům druhých. (knihydobrovsky.cz)

František Šmahel patří k nejvýznamnějším evropským medievistům. Téměř padesát let se originálním způsobem věnuje dějinám české a evropského pozdního středověku, s důrazem na genezi české reformace, dějiny vzdělání a univerzit či raného humanismu. V posledních desetiletích svůj záměr rozšířil i na dějiny mentalit a pozdně středověké kultury. Jeho hledání nových badatelských přístupů se nejvýrazněji projevilo ve skvostné a nápadité knize Cesta Karla IV. do Francie 1377-1378 (2006) a v monografii Diví lidé (v imaginaci) pozdního středověku (2012). Na první pohled by se mohlo zdát, že Šmahelův návrat k Janu Husovi (a ke kořenům revoluce) je paradoxem. Ve skutečnosti tomu tak ale není. Svižným způsobem napsaný životopis českého reformátora (můžeme ho číst i jako pendant ke Šmahelovu životopisu Jeronýma Pražského), jenž, ač ponořen ve středověku, v mnohém předstihl svoji dobu, je knihou o společenské imaginaci v čase krize víry a nahromaděného společenského přetlaku. Šmahelův Hus je mužem pochybností, mužem hledáním pravých cest. Mužem vzorů a ideálů, zosobněných biblickým životem a ostře uvažujícím Wyclifem. Zároveň je však reformátorem, který nahlíží vše, co čte, kritickým duchem univerzitního mistra. Na rozdíl od mnoha soudobých kritiků církve jeho doby však umí riskovat a ve jménu pravdy jít hlavou proti zdi, s tušením, že není návratu. Soudcem mu však není pouze Bůh, nýbrž i jeho vlastní svědomí, stejně jako pocit zodpovědnosti vůči těm, k nimž mluví a kdo mu naslouchají. Šmahelův Hus tedy není intelektuál, jenž by svévolně manipuloval davem. Je to člověk víry, stejně jako člověk činu, jenž velmi dobře ví, že je někdy třeba zapřít sám sebe, až na hranu sebeobětování.Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha. (knihydobrovsky.cz)

Hranice pravdy stojí na pomezí mezi historií a fikcí. Autor v ní pojednává o dramatickém Husově procesu v Kostnici v letech 1414-1415. Její sepsání bylo podmíněno dobovou společenskou situací, kdy na své hranice pravdy dobrovolně vstoupili studenti Jan Palach a Jan Zajíc, které v dubnu téhož roku následoval jihlavský nástrojař Evžen Plocek. Šmahel svoji primárně historickou studii, založenou na dobových pramenech, jež z Husova zápasu činí příběh plný zvratů, osobního nepřátelství i boje za pravdu, zároveň pojímal jako mentonto pro současníky, jako poučení z minulosti pro přítomnost a budoucnost. Hranice pravdy je psána formou jakési reportáže, v níž Jan Hus vystupuje jako hrdina, jenž nepodlehl tlakům kostnických otců a jenž svoji pravdu hájit na kacířeské hranici. Knihu doprovázejí Husovy listy z Kostnice v úpravě Bohumil Ryby (1900-1980).Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha. (knihydobrovsky.cz)

František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora, jehož cílem bylo postihnout veškeré aspekty života vzorového města založeného v roce 1420. Výsledkem autorova bádání byl vznik více než desítky studií, jež zásadním způsobem ozřejmily nejen počátky táborské republiky, ale i dějiny husitské revoluce. Souborné vydání těchto textů však neobohacuje pouze naše poznání geneze české reformace, husitské revoluce a táborských dějin, ale zároveň je i průhledem do autorovy badatelské dílny, pro niž je příznačná precizní znalost pramenů, jejich originální interpretace, stejně jako úcta k bádání mnoha generací starších historiků, bez jejichž přispění by nebylo možné soudobé historické poznání. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Knihu tvoří 28 studií, v nichž autor z různých úhlů pohledu přibližuje dějinnou roli českých zemí v kontextu pozdně středověké střední Evropy. Nejprve z nadhledu, pouze však s různou mírou pravděpodobnosti, usiluje postihnout základní vývojové tendence od nástupu Lucemburků až do roku 1526, kdy se země České koruny na dlouhá staletí staly součástí habsburské říše. Z tohoto odstupu lze také panoramaticky skicovat duchovní život, kulturu a umění za vlády Lucemburků anebo korunovační rituály, festivity a pohřební ceremonie. Naproti tomu politické myšlení, národní ideu či postup vnitřní christianizace je vhodnější zkoumat ze soudobých pramenů a se zřetelem k bližším i vzdálenějším evropským paralelám. Totéž platí pro reformní inspirace raného husitství na straně jedné a nezdolné přežívání pověrečných praktik na straně druhé. Knihu uzavírají drobné dějepisné reflexe včetně otázek kladených „naruby“, zdánlivě navzdory „zdravému rozumu“. (knihydobrovsky.cz)

Reprezentativní soubor dvaceti pěti vnitřně provázaných úvah, studií a esejů předního českého historika, proslaveného jak syntetickou a monumentální čtyřsvazkovou Husitskou revolucí, tak knihou Idea národa v husitských Čechách, pojednávající o středověkém nacionalismu. Pětadvacet Šmahelových textů patří k tomu nejlepšímu, co česká medievalistika během posledních třiceti let představila. K řadě témat představují fakticky jediný příspěvek české historiografie: pohřby českých králů, gramotnost venkovských vrstev, prostitutky a farářské konkubíny, vztah mezi textem a obrazem, náboženská tolerance, husitství a humanismus apod. Kniha od středověku k renesanci odráží v našem prostředí výjimečný interdisciplinární přístup, v němž se odrážejí poznatky historie, kunsthistorie, antropologie i archeologie. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Nejstarší dějiny Univerzity Karlovy tvoří významnou součást středověkého vysokého školství a svým evropským dosahem jsou stále středem badatelského zájmu domácích i zahraničních historiků. Už samo založení pražského vysokého studia císařem Karlem IV. v roce 1348 vyvolává řadu otázek. Bylo skutečně prvním na sever od Alp a na východ od Rýna, nepatří snad prvenství Erfurtu? K stále diskutovaným tématům náleží i nejstarší pečeť univerzitní obce. Nepatřila původně jen právníkům, kteří v letech 1372 tvořili samostatnou univerzitu v rámci pražského vysokého studia? Na tyto i další otázky a záhady dávají odpověď studie profesora Františka Šmahela, který se dějinám pražské univerzity věnuje téměř šedesát let. Soubor jeho 23 studií a rozprav v časovém rozpětí let 1348 až 1620 osvětluje výuku na artistické a lékařské fakultě, líčí události spojené s Dekretem kutnohorským a mimo jiné hledá první stopy humanismu na univerzitní půdě. Středem jeho pozornosti však vždy byli a jsou pražští studenti a jejich profesoři. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Třetí, přepracované a doplněné vydání Husitské revoluce uznávaného medievisty Františka Šmahela se do rukou čtenářů dostává ve dvou svazcích a v nové grafické podobě. První díl tohoto titulu objasňuje kořeny českého reformního hnutí a jeho vývoj počínaje novými duchovními proudy v době panování císaře Karla IV. přes kazatelské působení i kostnické mučednictví Jana Husa až po společenské otřesy na konci vlády Václava IV. (knihydobrovsky.cz)

Cesta Karla IV. představuje v domácí medievalistické literatuře dílo vskutku výjimečné. Autor poslední velkou diplomatickou cestu císaře Karla IV. pojal jako dialog mezi textem a obrazem, mezi dobovými relacemi kronikářů s reportážními vyobrazeními iluminátorů rukopisů francouzské provenience. Díky novým objevům se autorovi dokonce podařilo vizuálně sledovat cestu Karla IV. do Francie téměř krok za krokem. V první části knihy se autor pokouší odhalit vnitřní souvislosti mezi Karlovým mládím ve Francii, politickými i reprezentačními aktivitami Jana Lucemburského na pařížském dvoře v první polovině 14. století či Karlovými postoji ve stoleté válce a podobou i účelem pařížských slavností na počátku roku 1378. V závěru pak detailním způsobem analyzuje odezvy pařížské schůzky "dvou Karlů". Druhá část knihy, opět vystavěná na dobových pramenech i vyobrazeních, obsahuje více než desítku jedinečně vystavěných etud, v nichž autor na základě nejnovějších poznatků archeologie, kulturní antropologie či ikonografie rozkrývá způsob organizování královských slavností a banketů, ubytovávání jejich hostí, vztah lidí a koní, způsoby stolování, recepty pokrmů, které Karel a jeho družina v Paříži pojídali, význam ostatků pro panovnickou reprezentaci, dobovou módu, hygienu i kurtoazii dvorských gest. (knihydobrovsky.cz)

Hranice pravdy stojí na pomezí mezi historií a fikcí. Autor v ní pojednává o dramatickém Husově procesu v Kostnici v letech 1414-1415. Její sepsání bylo podmíněno dobovou společenskou situací, kdy na své hranice pravdy dobrovolně vstoupili studenti Jan Palach a Jan Zajíc, které v dubnu téhož roku následoval jihlavský nástrojař Evžen Plocek. Šmahel svoji primárně historickou studii, založenou na dobových pramenech, jež z Husova zápasu činí příběh plný zvratů, osobního nepřátelství i boje za pravdu, zároveň pojímal jako mentonto pro současníky, jako poučení z minulosti pro přítomnost a budoucnost. Hranice pravdy je psána formou jakési reportáže, v níž Jan Hus vystupuje jako hrdina, jenž nepodlehl tlakům kostnických otců a jenž svoji pravdu hájit na kacířeské hranici. Knihu doprovázejí Husovy listy z Kostnice v úpravě Bohumil Ryby (1900-1980). (patro.cz)

Kniha objasňuje kořeny českého reformního hnutí a jeho vývoj počínaje novými duchovními proudy v době panování císaře Karla IV. přes kazatelské působení i kostnické mučednictví Jana Husa až po společenské otřesy na konci vlády Václava IV. (knihydobrovsky.cz)

Tato vizuálně pojatá poublikace předního českého medievisty je věnována imaginárním divým lidem v reálném středověkém světě. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha. (knihydobrovsky.cz)

František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora, jehož cílem bylo postihnout veškeré aspekty života vzorového města založeného v roce 1420. Výsledkem autorova bádání byl vznik více než desítky studií, jež zásadním způsobem ozřejmily nejen počátky táborské republiky, ale i dějiny husitské revoluce. Souborné vydání těchto textů však neobohacuje pouze naše poznání geneze české reformace, husitské revoluce a táborských dějin, ale zároveň je i průhledem do autorovy badatelské dílny, pro niž je příznačná precizní znalost pramenů, jejich originální interpretace, stejně jako úcta k bádání mnoha generací starších historiků, bez jejichž přispění by nebylo možné soudobé historické poznání. (patro.cz)

Knihu tvoří 28 studií, v nichž autor z různých úhlů pohledu přibližuje dějinnou roli českých zemí v kontextu pozdně středověké střední Evropy. Nejprve z nadhledu, pouze však s různou mírou pravděpodobnosti, usiluje postihnout základní vývojové tendence od nástupu Lucemburků až do roku 1526, kdy se země České koruny na dlouhá staletí staly součástí habsburské říše. Z tohoto odstupu lze také panoramaticky skicovat duchovní život, kulturu a umění za vlády Lucemburků anebo korunovační rituály, festivity a pohřební ceremonie. Naproti tomu politické myšlení, národní ideu či postup vnitřní christianizace je vhodnější zkoumat ze soudobých pramenů a se zřetelem k bližším i vzdálenějším evropským paralelám. Totéž platí pro reformní inspirace raného husitství na straně jedné a nezdolné přežívání pověrečných praktik na straně druhé. Knihu uzavírají drobné dějepisné reflexe včetně otázek kladených "naruby", zdánlivě navzdory "zdravému rozumu". (knihydobrovsky.cz)

Obsáhlá a obrazově bohatá monografie mapuje slavnosti, ceremonie a rituály, jež našly uplatnění v prostředí Českého království v období pozdního středověku. Autorský kolektiv předních českých medievistů v ní na základě širokého spektra dochovaných pramenů, písemné i obrazové povahy, kreslí mnohovrstevnatý obraz slavností, ceremonií a festivit, jež došly uplatnění v různých sociálních prostředích 14. a 15. století. Hlavní důraz je přitom v knize kladen na panovnické dvory, v nichž se rituály, jež povětšinou nabývaly sakrální podoby, uplatňovaly v největší míře. Kapitoly z pera Františka Šmahela o královských pohřbech, Václava Žůrka, jenž z nového úhlu pojednává o královských korunovacích, či Martina Nodla, jenž se věnuje opomíjené problematice zásnub a sňatků, ukazují, že v prostředí panovnického dvora rituální jednání nabývalo slavnostní, ceremoniální podoby. Na lucemburském dvoře vznikaly normy a předpisy, jež měly ovlivňovat zvyklosti ceremoniální povahy pro bezprostřední potomky a příští generace. České prameny sice autorům neumožnily odpovědět na všechny otázky, jež nastolilo dynamicky se rozvíjející západoevropské bádání, soustavný důraz na komparaci s prostředím německým, francouzským, anglickým, polským a uherským však v této monografi i vede k závěru, že především díky dvorskému prostředí císaře Karla IV. došlo v českých zemích k rozvinutí pestré škály dvorských slavností a ceremoniálů, jež ve starším období nacházely jen chabý ohlas. Důraz na komparaci se západoevropským prostředím se v knize projevuje i v kapitolách věnovaných rituálům, slavnostem a ceremoniím v prostředí slezských knížat (Martin Čapský), české aristokracie (Robert Šimůnek), domácích prelátů i papežských nunciů (Antonín Kalous), a v prostředí českých a moravských měst, v nichž se slavnosti a ceremonie uplatnily především ve styku s panovníkem (Tomáš Borovský) a v nichž hrají prim rituály a ceremonie holdování, vazalských slibů, přísah, slavnostních panovnických vjezdů a samozřejmě i rodinných slavností, jež ale v pozdním středověku ještě nijak výrazně nenapodobovaly dvorské, královské prostředí. (knihydobrovsky.cz)

Obsáhlá a obrazově bohatá monografie mapuje slavnosti, ceremonie a rituály, jež našly uplatnění v prostředí Českého království v období pozdního středověku. Autorský kolektiv předních českých medievistů v ní na základě širokého spektra dochovaných pramenů, písemné i obrazové povahy, kreslí mnohovrstevnatý obraz slavností, ceremonií a festivit, jež došly uplatnění v různých sociálních prostředích 14. a 15. století. Hlavní důraz je přitom v knize kladen na panovnické dvory, v nichž se rituály, jež povětšinou nabývaly sakrální podoby, uplatňovaly v největší míře. Kapitoly z pera Františka Šmahela o královských pohřbech, Václava Žůrka, jenž z nového úhlu pojednává o královských korunovacích, či Martina Nodla, jenž se věnuje opomíjené problematice zásnub a sňatků, ukazují, že v prostředí panovnického dvora rituální jednání nabývalo slavnostní, ceremoniální podoby. Na lucemburském dvoře vznikaly normy a předpisy, jež měly ovlivňovat zvyklosti ceremoniální povahy pro bezprostřední potomky a příští generace. České prameny sice autorům neumožnily odpovědět na všechny otázky, jež nastolilo dynamicky se rozvíjející západoevropské bádání, soustavný důraz na komparaci s prostředím německým, francouzským, anglickým, polským a uherským však v této monografi i vede k závěru, že především díky dvorskému prostředí císaře Karla IV. došlo v českých zemích k rozvinutí pestré škály dvorských slavností a ceremoniálů, jež ve starším období nacházely jen chabý ohlas. Důraz na komparaci se západoevropským prostředím se v knize projevuje i v kapitolách věnovaných rituálům, slavnostem a ceremoniím v prostředí slezských knížat (Martin Čapský), české aristokracie (Robert Šimůnek), domácích prelátů i papežských nunciů (Antonín Kalous), a v prostředí českých a moravských měst, v nichž se slavnosti a ceremonie uplatnily především ve styku s panovníkem (Tomáš Borovský) a v nichž hrají prim rituály a ceremonie holdování, vazalských slibů, přísah, slavnostních panovnických vjezdů a samozřejmě i rodinných slavností, jež ale v pozdním středověku ještě nijak výrazně nenapodobovaly dvorské, královské prostředí. (patro.cz)

Tato vizuálně pojatá poublikace předního českého medievisty je věnována imaginárním divým lidem v reálném středověkém světě. (patro.cz)

eBook:,Samosprávní předpisy statutární povahy byly pro středověké univerzity základními pravidly vnitřní organizace a v případě fakult i závaznými směrnicemi pro výuku, zkoušky a udílení akademických titulů. První rámcová statuta vysokému učení Karlovu vydal jeho kancléř v osobě pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic roku 1360. Krátce poté si nejen univerzita, ale i její čtyři fakulty a přidružené koleje postupně schvalovaly a upravovaly vlastní statuta, z nichž některá si ve svých podstatných částech udržela platnost až do počátku 17. století. Z původního početného souboru pražských univerzitních statut se dochovala jen část, i ta je však prvořadým pramenem pro dějiny pražského vysokého učení a jeho výuky. Neméně to platí i pro Akta rektorů, jež byla se statuty zapisována do průběžně vedené úřední knihy. Souborné vydání těchto pramenů z let 1360–1614 zahajuje novou ediční řadu širšího chronologického i tematického zaměření, která bude postupně zacelovat bílá místa a mezery v dokumentaci dějin Univerzity Karlovy. (knihydobrovsky.cz)

Nejstarší dosud známá táborská městská kniha trhová vděčí za své uchování folmavskému faráři a vlastenci Antonínovi Krejčímu, který ji roku 1868 získal od hokynářky v Českých Budějovicích. Tato ojedinělá památka o nově založené husitské pevnosti je jedinečným pramenem nejen pro údaje o původu, zaměstnání, komunálním statusu a nemovitém majetku původních obyvatel táborské komuny, ale i pro své jazykové ztvárnění, neboť představuje nejrozsáhlejší staročeský pramen úřední povahy. Součástí knihy je CD, na němž je uložena edice městské knihy táborské ve formátu pdf. (knihydobrovsky.cz)

Jste zvědavi, co se stane, když knedlo a vepřo potká zelo? Bojíte se, jestli nebude prasátko bolet, když ho veverka s jezevcem rozbijí? Je vám známo, že se dítě má mydlit jen málo, jen co by se za nehet vešlo, abyste si ho příliš neopotřebovali? Víte, jaký je přesný sortiment prodejny stolů pana Pingponga? Chodíte rádi obchvatem, ob vozovku i ob chodník? Pokud je vaše odpověď na tyto otázky vždy kladná, je pro vás tento hravý, vlastnoručně ilustrovaný text Jaromíra Františka Palmeho jak šitý na míru. Neboť je to, "jako byste chtěli přejít na druhou stranu po čerstvě adjustovaném zubním můstku - nikdo neví, jak to dopadne". (knihydobrovsky.cz)

Ve třetím svazku souborného díla pražského rodáka, česky píšícího židovského novináře a spisovatele Františka R. Krause, souputníka Franze Kafky, Egona E. Kische, Johannese Urzidila a dalších členů tzv. Pražského kruhu, čtenář nalezne jedenáct povídek tematicky spojených s holokaustem. Autor, sám vězeň v Terezíně, Osvětimi, Gliwicích a Blechhammeru, vykreslil příběh lidí různého věku i sociálního postavení, které spojil tragický osud, ať již šlo o „obyčejnou ženu“ v terezínském ghettu nebo slavnou vídeňskou operní zpěvačku a další osobnosti.Některé povídky tematicky i časově překračují dobu druhé světové války. Stín budoucího holokaustu ovlivňoval osudy lidí již před válkou, stejně jako setrval po ní, když se oběti holokaustu stávaly oběťmi dalšího vydírání, nedokázaly zprostředkovat svou zkušenost těm, kteří ji nezažili, nebo si „jen“ nesly hrůzu prožitých let.Kniha je stejně jako obě předchozí ilustrována synem autorova dlouholetého přítele a spoluvězně v Terezíně, akademickým malířem Ivanem Bukovským. (knihydobrovsky.cz)

Jedenáctá sbírka bytostného milostného civilisty a nejstaršího básníka Dauphinu (ročník 1934). (knihydobrovsky.cz)

Almanach medievisty-editora je výstupem z činnosti Komise pro vydávání středověkých pramenů diplomatické povahy při Historickém ústavu Akademie věd ČR. Publikace se člení na oddíly Články, Kronika, Bibliografie a Komise. V oddíle Články čtenář nalezne přehledy bádání a autoreferáty k publikovaným edicím. Autoři představují diplomatářové edice ze střední a severní Evropy, české regestové edice a další edice listinného materiálu či úředních knih (kyperské edice, edice polonik z Uher, resp. ze Slovenska, edici matriky krakovské univerzity, připravované edice českých formulářových sbírek a akt korektora kléru). Oddíl Bibliografie prezentuje soupisy publikační činnosti několika předních českých editorů, historiků a archivářů a soupis v České republice knižně publikovaných vědeckých edicí středověkých pramenů diplomatické povahy za poslední dvě desetiletí. Oddíl věnovaný komisi poskytuje přehled činnosti a biogramy jejích členů. (knihydobrovsky.cz)

Básnická sbírka. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Rozhovor zkušeného novináře a spisovatele Jaroslava Veise s profesorem MUDr. Michalem Andělem, vedený obecnými i privátními otázkami a strukturovaný převážně chronologicky, zaznamenává hlavní období lékařova osobního zrání a profesního života. Ten se dotýká dění padesátých a šedesátých let či normalizačního období, atmosféry a postupů pro tehdejší dobu typických. Porevoluční rozkvět českého lékařského prostředí se v rozhovoru odrazí v rozvoji Andělovy „domovské“ 3. LF UK, v jejích pracovních výsledcích a průkopnické výzkumné činnosti, a také ve vztazích mezi spolupracovníky i v rodinném kruhu. Kniha vzpomínek je doplněna několika Andělovými slavnostními děkanskými projevy a texty a bohatou fotografickou dokumentací. (knihydobrovsky.cz)

Soubor studií jednoho z předních českých historiků současnosti, které byly již dříve publikovány v různých odborných sbornících a periodikách a nyní je autor sestavil do promyšleného celku. Ve čtyřech oddílech se autor věnuje českému dějepisectví současnosti, německé historiografii soudobých dějin (kvůli propojenosti českých a německých dějin zvláště v 19. a 20. století) a v analytických studiích a obecněji zaměřených úvahách smyslu a poslání historie, jejímu postavení ve společnosti, vztahu k dalším vědním disciplínám atd. (knihydobrovsky.cz)

Kniha zkušené autorky umělecky ztvárněných životopisů zachycuje nevšední, mnohdy dramatické a tragické osudy deseti významných osobností z domova i ze světa.S některými se setkala osobně při důvěrných rozhovorech, u ostatních překročila bariéru času a vydala se po málo známých či zcela neznámých cestičkách jejich životních příběhů. (patro.cz)

Nejsou to paměti v obvyklém slova smyslu. Z. K. Slabý se v průběhu své literární práce setkával (už od mládí) s řadou českých, slovenských, ruských, německých, japonských, polských, francouzských a dalších zajímavých osobností - spisovatelů, výtvarníků, hudebníků, herců, kritiků a podobně. Někteří z nich se stali jeho celoživotními přáteli, s jinými se setkával průběžně, s dalšími alespoň při určitých příležitostech. Aby tato potkávání nebyla zapomenuta (o což ho žádala řada přátel a známých), věnoval některým z oněch tvůrců kapitolu v této knize. A aby nespočívalo vše pouze na útržcích vzpomínek, doplnil je ukázkami z korespondence, dobovými dokumenty, výňatky z recenzí, pasážemi z rozhovorů, které mají svá vročení, což bezesporu přispívá k celkové věrohodnosti i po stránce faktografické. Tato samostatná první část oněch portrétů je zaměřena především na osud básníka Konstantina Biebla, který vyvstává i z několika dalších kapitol, věnovaných jeho nejbližším včetně nakladatele Karla Janského, ale také zprostředkuje osobní pohled na život a dílo Karla Konráda, Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta, Viléma Závady, Františka Halase a Vladimíra Holana; z dalších českých autorů jsou tu zařazeny profily Marie Pujmanové, Jana Skácela, Václava Řezáče, Oty Šafránka, Václava Čtvrtka, Vlasty Váňové nebo Jarmily Svaté, k těm starším zde náleží A. M. Tilschová a J. Š. Kubín. Autor neodlišuje pohádkáře a vypravěče dětských příběhů od lyriků a romanopisců, zaměřujících se na dospělé, protože celek literatury a literárního dění je mu právem nedělitelný. Ze zahraničních spisovatelů se k uvedeným jménům přiřazuje kyrgyzský Čingiz Ajtmatov, ruská Agnija Barto, německý Otfried Preussler, jugoslávský Dušan Radović, japonský Yoshitomo Imae a slovenský Ľudo Ondrejov, najdete tu malíře (Františka Tichého, Jiřího Trnku, ale i Radka Pilaře, Milana Albicha a Evu Bednářovou), sochaře (Karla Dvořáka), herečku (Růženu Naskovou). Každé z těch setkání bylo jiné, proto ani jejich zachycení není stereotypní, má svoji osobitou polohu, návraty k zúčastněným chtějí být co nejbezprostřednější (ať jde o Nicolae Labise nebo Ovseje Drize). Jestliže se v nich objevuje odezva časů, o které šlo, je to příznačné; jsou-li tu i zmínky méně lichotivé, je právě nutno je tak brát: jako dobové úsudky (aniž v některých případech ztrácejí svoji právoplatnost podnes). Samozřejmě těchto čtyřicet osobností zahrnuje pouze menší část pozoruhodných setkání, k nimž docházelo. Proto se autor ve svých vzpomínkách chce vracet k další plejádě umělců, s nimiž měl příležitost se poznat, ať doma nebo při pobytech v cizích zemích. (knihydobrovsky.cz)

Kniha zkušené autorky umělecky ztvárněných životopisů zachycuje nevšední, mnohdy dramatické a tragické osudy deseti významných osobností z domova i ze světa.S některými se setkala osobně při důvěrných rozhovorech, u ostatních překročila bariéru času a vydala se po málo známých či zcela neznámých cestičkách jejich životních příběhů. (knihydobrovsky.cz)

Autor se zde zaměřil na spíše spirituální výklad jak stavby samotné s jejími symboly a jinotaji, tak na význam hradu pro duchovní stránku našeho národa. Z netradičního úhlu pohledu se zabývá i významem Karla IV. pro jeho současníky i pro naše národní vědomí a evropské duchovní klima. Všímá si i vzácného stavebního zasazení hradu do krajiny, a ideového zasazení Karla IV. do tehdejších evropských myšlenkových proudů. Cituje i dosud převážně nedostupná soukromá zasvěcená pojednání a hluboké osobní zážitky citlivých návštěvníků hradu, podané v soukromých záznamech od 30. let 20. století. Kniha je zarámována do imaginací a úvah o celkovém vývoji lidstva, o vztahu ke zlu a jeho překonávání. I dnes žijeme v neviditelné mentální síti dávných siločar, legend a dějů. Poklady jako je Karlštejn (správnější název by byl Karlův Týn - chrámový hrad) jsou nadále neviditelnými duchovními majáky našeho národa. Místo pro tento hrad si vybral Karel sám, s citem pro krajinu i pro efekt co největšího prvního překvapení mezi strmými vrchy. Mystický hrad poblíž Prahy není jen turistickou atrakcí. Jeho duchovní poklady přitahují a vybízejí k duchovní obrodné aktivitě i dnes. Posunujme se knihou v různých časech minulých i současných, i duchovními kořeny, které stály při vzniku hradu a při zrání pokročilé individuality, která hrad založila a v průběhu stavby doplňovala jeho posvátný účel. Ne turistiku, ale meditační poutě by si hrad zasloužil. Poutní místo se pro nás stává skutečným jen tehdy, stává-li se poutním místem našeho nitra. O tom pojednává tato kniha. (knihydobrovsky.cz)

Publikace Setkávání potkávání nejsou paměti v obvyklém slova smyslu. Z. K. Slabý se v průběhu své literární práce setkával (už od mládí) s řadou českých, slovenských, ruských, německých, japonských, polských, francouzských a dalších zajímavých osobností - spisovatelů, výtvarníků, hudebníků, herců, kritiků a podobně. Někteří z nich se stali jeho celoživotními přáteli, s jinými se setkával průběžně, s dalšími alespoň při určitých příležitostech. Aby tato potkávání nebyla zapomenuta (o což ho žádala řada přátel a známých), věnoval některým z oněch tvůrců kapitolu v této knize. A aby nespočívalo vše pouze na útržcích vzpomínek, doplnil je ukázkami z korespondence, dobovými dokumenty, výňatky z recenzí, pasážemi z rozhovorů, které mají svá vročení, což bezesporu přispívá k celkové věrohodnosti i po stránce faktografické. Druhý díl část těchto portrétů je zaměřen především na osud Jaroslava Foglara. Obraz nevlídné doby padesátých až sedmdesátých let vyvstává z portrétů režimních spisovatel (například Viléma Závady) i odpůrců režimu (například Ladislava Dvořáka) a mnoha dalších českých i zahraničních osobností. (knihydobrovsky.cz)

Rozhovor zkušeného novináře a spisovatele Jaroslava Veise s profesorem MUDr. Michalem Andělem, vedený obecnými i privátními otázkami a strukturovaný převážně chronologicky, zaznamenává hlavní období lékařova osobního zrání a profesního života. Ten se dotýká dění padesátých a šedesátých let či normalizačního období, atmosféry a postupů pro tehdejší dobu typických. Porevoluční rozkvět českého lékařského prostředí se v rozhovoru odrazí v rozvoji Andělovy "domovské" 3. LF UK, v jejích pracovních výsledcích a průkopnické výzkumné činnosti, a také ve vztazích mezi spolupracovníky i v rodinném kruhu. Kniha vzpomínek je doplněna několika Andělovými slavnostními děkanskými projevy a texty a bohatou fotografickou dokumentací. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Olga Nytrová; Bohumil Ždichnec, 176 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Spisovatelka, básnířka a novinářka Olga Nytrová spojila své síly s lékařem, filosofem, spisovatelem a básníkem Bohumilem Ždichyncem, aby dali dohromady pozoruhodnou knížku, která se pokouší pro moderního člověka rozklíčovat řadu problémů, jež přináší současná doba překotného technologického a společenského rozvoje a zároveň naznačit, jak je možno tato ryze moderní a postmoderní témata vnímat v kontextu s pojmy tradičními, například s historií, mytologií a vírou. „Jsme bytosti tázající se, to je naší podstatou,“ připomíná na přebalu za celé lidské pokolení O. Nytrová. Dodejme, že jak otázky, tak i odpovědi na ně jsou zásluhou obou autorů v této knize velmi, velmi poctivé. Jdou až na dřeň – a právě proto jsou inspirativní. Dobrý dojem z přemýšlivé a přitom vtipně napsané publikace, proložené trefnými citáty autorit, dovršují osobité ilustrace mladé výtvarnice Terezy Haspeklové. (alza.cz)

Audiokniha MP3 Muriel Barbery, čte Taťjana Medvecká, Lucie Pernetová Francouzský bestseller. Román psaný ironickým jazykem se odehrává v Paříži. Jemně ironické vyprávění o hlubokých věcech se svůdnou lehkostí, prostý a dojemný příběh o setkávání a míjení, o slepotě a vidění, o pomíjivosti i věčnosti.Francouzský bestseller. Román psaný ironickým jazykem se odehrává v Paříži. Jemně ironické vyprávění o hlubokých věcech se svůdnou lehkostí, prostý a dojemný příběh o setkávání a míjení, o slepotě a vidění, o pomíjivosti i věčnosti.Renée působí jako typická stárnoucí, nudná, omezená, ovdovělá domovnice. Má na starosti dům číslo 7 na ulici Grenelle rozdělený na osm luxusních bytů. Nikdo však netuší, že je sečtělejší a vzdělanější než všichni movití obyvatelé honosného činžáku, který obstarává. Potají totiž proniká do všech zákoutí filozofie a oddává se náročné literatuře. Její pokoutné intelektuální spády odhalí až předčasně vyzrálá dvanáctiletá Paloma,... (alza.cz)

eBook:,Jací jsme ve virtuálním světě? Jak se zde chováme a komunikujeme? Projevuje se naše osobnost „on line“ jinak než ve skutečném životě? Jaké je naše virtuální Já? Můžeme se prostřednictvím internetu zamilovat? Jakou povahu mají virtuální vztahy? Můžeme být na internetu závislí? Téma „psychologie internetu“ v sobě přitažlivě spojuje dva protilehlé světy – svět duše a svět techniky. Technika nám dává nástroje a prostředky pro navazování kontaktů ve virtuální realitě a naše duše se v ní zrcadlí, odráží a projevuje. Pomocí této knihy můžeme lépe pochopit jejich vzájemné prolínání, střetávání a ovlivňování. (knihydobrovsky.cz)

Většinu volného času prožívala autorka Věra Rudolfová (přes třicet let působící jako rozhlasová redaktorka) v malé obci nedaleko Nového Města na Moravě. Tento kraj si zamilovala, seznámila se také s mnoha umělci, kteří se tu narodili, působili nebo hledali inspiraci. Napsala o nich knížku Město mého srdce (2002). Následovaly publikace Kraj věčných návratů (2003), Kraj návratů a setkání (2006), Kraj návratů a inspirace (2011), Kraj návratů a vzpomínek (2013), Kraj návratů i setrvání (2015), Kraj návratů i loučení (2019). V nové publikaci Kraj návratů i poznávání autorka seznamuje čtenáře se životními příběhy dalších známých (např. František Kožík, Slávek Volavý, Jiří Brady), méně známých nebo téměř zapomenutých osobností se vztahem k Novému Městu na Moravě a jeho okolí. (knihydobrovsky.cz)

Plzeňská rodačka, básnířka, překladatelka a mecenáška PhDr. Hana Gerzanicová v r.1949 emigrovala do Austrálie, v 90. letech se vrátila do Plzně a s obdivuhodným elánem se zapojila do kulturního dění. Mimo jiné je členkou Obce spisovatelů, Svazu australských spisovatelů a básníků, Mez.společnosti básníků (USA) a Společnosti pro vědy a umění (USA). Za svoji práci byla mnohokrát oceněna např. jako Významná česká žena ve světě. Obsahem knihy jsou vzpomínky třiapadesáti osobností, spolupracovníků a přátel paní Hany z mnoha oblastí společenského a kulturního života - spisovatelé, novináři, politici, umělci, charitativní a kulturní pracovníci atd. Všichni vzpomínají při jakých oficiálních i soukromých příležitostech se s paní Hanou poprvé setkali a nadále setkávali, případně jak spolupracovali (nejrůznější pořady, besedy, přednášky, výstavy, křty knih, charitativní akce, výlety za historií, mecenášské aktivity atd.). Každý text doplňují barevné fotografie (celkem více než 200 snímků), kde je p. Hana nejen s pisateli textů, ale při různých příležitostech a s mnoha dalšími osobnostmi. Snímky tak spolu s texty dokumentují události a akce v průběhu téměř třiceti let, které uplynuly od návratu p. Hany z emigrace. Kniha byla vydána k jejím 95. narozeninám, které oslavila v květnu 2023. (knihydobrovsky.cz)

Je v 21. století ještě vůbec možné vybudovat a uchovat základy pevného a trvalého vztahu, v prostředí plném povrchní, roztříštěné komunikace, strachu, že o něco přijdeme, neschopnosti odkládat uspokojení či „sešívaných“ rodin, když navíc stále narůstá počet lidí žijících o samotě? I v této situaci toužíme po vzájemnosti a láskyplné sounáležitosti.Kniha pojednává o situacích, které ohrožují harmonický vztah (přehnaná závislost jednoho partnera, nezralost), o úskalích řešitelných v párové terapii (triangulace, přerámování, neutrální postoj terapeuta), o důležitosti prvního setkání, o nedostatečnosti jazykových prostředků a důležitosti odpuštění, smíření a omluvy, o kreativních vztahových řešeních, o terapeutických výzvách při řešení nevěry, o používání metafor a o rozhodování, zda má smysl ve vztahu setrvávat.Alan Linnér a Anders Nyman jsou švédští psychologové s dlouholetou zkušeností, kteří stáli u zrodu párové a rodinné terapie ve Švédsku. (knihydobrovsky.cz)

Sitchin v této knize, která navazuje na sérii Kronika Země, posouvá příběh člověka a bohů o velký krok dále. Poté, co ukázal, že se lidstvo od hominidů k homo sapiens nevyvinulo bez pomoci, a že Anunnakové, lační po pracovní síle, předběhli evoluci prostřednictvím genetického inženýrství, se nyní zabývá choulostivým tématem pozemsko-nadpozemské komunikace a zkoumá dávnověkou otázku rozpačitého vztahu mezi lidmi a jejich stvořitelem (stvořiteli). Kniha obsahuje biblické příběhy o Enochovi, který byl odveden do nebeského sídla; teofanii na hoře Sinaj; Sumerské příběhy o Adapovi, který byl odveden na jinou planetu; a egyptské pyramidové texty o nebeských létajících strojích. Sitchin uvádí jako některé z prostředků, díky nimž získal člověk přístup k tajným mimozemským znalostem, případy věšteckých snů a trojrozměrných vizí. Dále naznačuje, že dnešní fenomén UFO můžeme vysvětlit jako pokračující interakci mezi Anunnaky a pozemšťany. Sitchinovo bádání a na faktech stavěné teorie, doložené starověkými artefakty a moderními mapami, zaznamenávají velkolepou a inspirativní cestu napříč historií, od úsvitu času až po nové tisíciletí. (knihydobrovsky.cz)

Spisovatelka, básnířka a novinářka Olga Nytrová spojila své síly s lékařem, filosofem, spisovatelem a básníkem Bohumilem Ždichyncem, aby dali dohromady pozoruhodnou knížku, která se pokouší pro moderního člověka rozklíčovat řadu problémů, jež přináší současná doba překotného technologického a společenského rozvoje a zároveň naznačit, jak je možno tato ryze moderní a postmoderní témata vnímat v kontextu s pojmy tradičními, například s historií, mytologií a vírou. "Jsme bytosti tázající se, to je naší podstatou," připomíná na přebalu za celé lidské pokolení O. Nytrová. Dodejme, že jak otázky, tak i odpovědi na ně jsou zásluhou obou autorů v této knize velmi, velmi poctivé. Jdou až na dřeň - a právě proto jsou inspirativní. Dobrý dojem z přemýšlivé a přitom vtipně napsané publikace, proložené trefnými citáty autorit, dovršují osobité ilustrace mladé výtvarnice Terezy Haspeklové. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Nejsou to paměti v obvyklém slova smyslu. Z. K. Slabý se v průběhu své literární práce setkával (už od mládí) s řadou českých, slovenských, ruských, německých, japonských, polských, francouzských a dalších zajímavých osobností – spisovatelů, výtvarníků, hudebníků, herců, kritiků a podobně. Někteří z nich se stali jeho celoživotními přáteli, s jinými se setkával průběžně, s dalšími alespoň při určitých příležitostech. Aby tato potkávání nebyla zapomenuta (o což ho žádala řada přátel a známých), věnoval některým z oněch tvůrců kapitolu v této knize. A aby nespočívalo vše pouze na útržcích vzpomínek, doplnil je ukázkami z korespondence, dobovými dokumenty, výňatky z recenzí, pasážemi z rozhovorů, které mají svá vročení, což bezesporu přispívá k celkové věrohodnosti i po stránce faktografické. Tato samostatná první část oněch portrétů je zaměřena především na osud básníka Konstantina Biebla, který vyvstává i z několika dalších kapitol, věnovaných jeho nejbližším včetně nakladatele Karla Janského, ale také zprostředkuje osobní pohled na život a dílo Karla Konráda, Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta, Viléma Závady, Františka Halase a Vladimíra Holana; z dalších českých autorů jsou tu zařazeny profily Marie Pujmanové, Jana Skácela, Václava Řezáče, Oty Šafránka, Václava Čtvrtka, Vlasty Váňové nebo Jarmily Svaté, k těm starším zde náleží A. M. Tilschová a J. Š. Kubín. Autor neodlišuje pohádkáře a vypravěče dětských příběhů od lyriků a romanopisců, zaměřujících se na dospělé, protože celek literatury a literárního dění je mu právem nedělitelný. Ze zahraničních spisovatelů se k uvedeným jménům přiřazuje kyrgyzský Čingiz Ajtmatov, ruská Agnija Barto, německý Otfried Preussler, jugoslávský Dušan Radović, japonský Yoshitomo Imae a slovenský Ľudo Ondrejov, najdete tu malíře (Františka Tichého, Jiřího Trnku, ale i Radka Pilaře, Milana Albicha a Evu Bednářovou), sochaře (Karla Dvořáka), herečku (Růženu Naskovou). Každé z těch setkání bylo jiné, proto ani jejich zachycení není stereotypní, má svoji osobitou polohu, návraty k zúčastněným chtějí být co nejbezprostřednější (ať jde o Nicolae Labise nebo Ovseje Drize). Jestliže se v nich objevuje odezva časů, o které šlo, je to příznačné; jsou-li tu i zmínky méně lichotivé, je právě nutno je tak brát: jako dobové úsudky (aniž v některých případech ztrácejí svoji právoplatnost podnes). Samozřejmě těchto čtyřicet osobností zahrnuje pouze menší část pozoruhodných setkání, k nimž docházelo. Proto se autor ve svých vzpomínkách chce vracet k další plejádě umělců, s nimiž měl příležitost se poznat, ať doma nebo při pobytech v cizích zemích. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Alan Linnér, 208 stran, česky Je v 21. století ještě vůbec možné vybudovat a uchovat základy pevného a trvalého vztahu, v prostředí plném povrchní, roztříštěné komunikace, strachu, že o něco přijdeme, neschopnosti odkládat uspokojení či „sešívaných“ rodin, když navíc stále narůstá počet lidí žijících o samotě? I v této situaci toužíme po vzájemnosti a láskyplné sounáležitosti.Kniha pojednává o situacích, které ohrožují harmonický vztah (přehnaná závislost jednoho partnera, nezralost), o úskalích řešitelných v párové terapii (triangulace, přerámování, neutrální postoj terapeuta), o důležitosti prvního setkání, o nedostatečnosti jazykových prostředků a důležitosti odpuštění, smíření a omluvy, o kreativních vztahových řešeních, o terapeutických výzvách při řešení nevěry, o používání metafor a o rozhodování, zda má smysl ve vztahu setrvávat. Alan Linnér a Anders Nyman jsou švédští psychologové s dlouholetou zkušeností,... (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Zdeněk K. Slabý, 520 stran Nejsou to paměti v obvyklém slova smyslu. Z. K. Slabý se v průběhu své literární práce setkával (už od mládí) s řadou českých, slovenských, ruských, německých, japonských, polských, francouzských a dalších zajímavých osobností – spisovatelů, výtvarníků, hudebníků, herců, kritiků a podobně. Někteří z nich se stali jeho celoživotními přáteli, s jinými se setkával průběžně, s dalšími alespoň při určitých příležitostech. Aby tato potkávání nebyla zapomenuta (o což ho žádala řada přátel a známých), věnoval některým z oněch tvůrců kapitolu v této knize.A aby nespočívalo vše pouze na útržcích vzpomínek, doplnil je ukázkami z korespondence, dobovými dokumenty, výňatky z recenzí, pasážemi z rozhovorů, které mají svá vročení, což bezesporu přispívá k celkové věrohodnosti i po stránce faktografické. Tato samostatná první část oněch portrétů je zaměřena především na osud básníka Konstantina Biebla, který vyvstává i z... (alza.cz)

Kniha Josefa Vaňhary je jedinečná, autor je pozorovatelem, ktery´ dokázal vnímat mimorˇádnost díla Tomásˇe Bati skrze optiku dítěte. Následně jako dospívajícího chlapce i začínajícího pracujícího mlade´ho muzˇe, ktery´ se proměnil v karie´rˇe rychle postupujícího redaktora ve zrale´ho muzˇe. Muzˇe,ktery´ musel v době druhe´ světove´ války čelit opravdu slozˇity´m zˇivotním situacím, kdy ani netusˇil, zˇe tězˇke´ chvíle prˇijdou teprve v letech poválečny´ch. V letech, kdy se označení batˇovec změní z prestizˇního na nezˇádoucí.Josef Vaňhara patrˇil mezi prˇední redaktory podnikovy´ch novin firmy Batˇa a mimo jine´ byl velmi talentovany´m fotografem.Smysl pro kvalitní novinárˇskou práci uplatnil take´ prˇi psaní te´to knihy. Dokonale vtahuje čtenárˇe do děje, ktery´ prˇehledně rozčlenil tak, aby umozˇnil detailně poznat zˇivot v batˇovske´m Zlíně. Cˇtivě popisuje osobnost Tomásˇe Bati, vy´znamny´ch rˇeditelu° a prˇedstavitelu° jednotlivy´ch oddělení firmy ijednotlivá odvětví vy´roby. Opomenuti nezu°stali ani architekti, filmarˇi, le´karˇi či samotní novinárˇi, kterˇí pomáhali vytvárˇet obraz tehdejsˇího Zlína.Jeho profesionální novinárˇsky´ prˇístup jej prˇi psaní textu° vedl k podávání fakticky´ch informací, stručnou a čtivou formou tak, aby čtenárˇ chápal vzájemne´ souvislosti tvorˇící celek fenome´nu Batˇa.Po celou dobu prˇíběhu vás provází batˇovsky´ elán a dynamika. Prostrˇednictvím jednotlivy´ch kapitol je mozˇne´ sledovat utvárˇení názoru Tomásˇe Bati na člověka, du°věru v něj a jeho prˇístupu k práci.Prˇejeme vám prˇíjemny´ literární zázˇitek a blizˇsˇí poznání nejen prˇíběhu jednoho muzˇe a jednoho města, ale cele´ filozofie Batˇa. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Jack Kerouac, 88 stran, česky Jako většina děl Jacka Kerouaca je i útlá próza Tristessa založena na autorových zážitcích a spoluutváří onu „velkou knihu autorova života“, vedle tak slavných románů jako Na cestě, Dharmoví tuláci, Andělé zoufalství či Vize Codyho. Předobrazem hlavní hrdinky knihy, indiánské dívky Tristessy, byla prostitutka a narkomanka Esperanza, s níž se Kerouac seznámil v půli padesátých let 20. století při jednom ze svých pobytů v Mexico City a s níž navázal bolestný, k neúspěchu odsouzený vztah. Kerouac líčí klíčové okamžiky jejich setkávání a míjení v intenzivních obrazech na pomezí snu a skutečnosti; k přízračné atmosféře přispívá i to, že se události zaznamenané v knize se povětšinou odehrávají v noci. S tím kontrastuje fakt, že důležitou roli v textu hraje Kerouacovo studium buddhismu a usilování o osvícení – probuzení… Ale zatímco první část knihy připomíná sen, ze kterého je možné se probudit, ve druhé části... (alza.cz)