Diví lidé (v imaginaci) pozdního středověku - šmahel františek

Tato vizuálně pojatá poublikace předního českého medievisty je věnována imaginárním divým lidem v reálném středověkém světě. (patro.cz)

Tato vizuálně pojatá poublikace předního českého medievisty je věnována imaginárním divým lidem v reálném středověkém světě. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor František Šmahel, 302 stran, česky, pevná s přebalem matná Tato vizuálně pojatá poublikace předního českého medievisty je věnována imaginárním divým lidem v reálném středověkém světě. (alza.cz)

Obsáhlá a obrazově bohatá monografie mapuje slavnosti, ceremonie a rituály, jež našly uplatnění v prostředí Českého království v období pozdního středověku. Autorský kolektiv předních českých medievistů v ní na základě širokého spektra dochovaných pramenů, písemné i obrazové povahy, kreslí mnohovrstevnatý obraz slavností, ceremonií a festivit, jež došly uplatnění v různých sociálních prostředích 14. a 15. století. Hlavní důraz je přitom v knize kladen na panovnické dvory, v nichž se rituály, jež povětšinou nabývaly sakrální podoby, uplatňovaly v největší míře. Kapitoly z pera Františka Šmahela o královských pohřbech, Václava Žůrka, jenž z nového úhlu pojednává o královských korunovacích, či Martina Nodla, jenž se věnuje opomíjené problematice zásnub a sňatků, ukazují, že v prostředí panovnického dvora rituální jednání nabývalo slavnostní, ceremoniální podoby. Na lucemburském dvoře vznikaly normy a předpisy, jež měly ovlivňovat zvyklosti ceremoniální povahy pro bezprostřední potomky a příští generace. České prameny sice autorům neumožnily odpovědět na všechny otázky, jež nastolilo dynamicky se rozvíjející západoevropské bádání, soustavný důraz na komparaci s prostředím německým, francouzským, anglickým, polským a uherským však v této monografi i vede k závěru, že především díky dvorskému prostředí císaře Karla IV. došlo v českých zemích k rozvinutí pestré škály dvorských slavností a ceremoniálů, jež ve starším období nacházely jen chabý ohlas. Důraz na komparaci se západoevropským prostředím se v knize projevuje i v kapitolách věnovaných rituálům, slavnostem a ceremoniím v prostředí slezských knížat (Martin Čapský), české aristokracie (Robert Šimůnek), domácích prelátů i papežských nunciů (Antonín Kalous), a v prostředí českých a moravských měst, v nichž se slavnosti a ceremonie uplatnily především ve styku s panovníkem (Tomáš Borovský) a v nichž hrají prim rituály a ceremonie holdování, vazalských slibů, přísah, slavnostních panovnických vjezdů a samozřejmě i rodinných slavností, jež ale v pozdním středověku ještě nijak výrazně nenapodobovaly dvorské, královské prostředí. (patro.cz)

Obsáhlá a obrazově bohatá monografie mapuje slavnosti, ceremonie a rituály, jež našly uplatnění v prostředí Českého království v období pozdního středověku. Autorský kolektiv předních českých medievistů v ní na základě širokého spektra dochovaných pramenů, písemné i obrazové povahy, kreslí mnohovrstevnatý obraz slavností, ceremonií a festivit, jež došly uplatnění v různých sociálních prostředích 14. a 15. století. Hlavní důraz je přitom v knize kladen na panovnické dvory, v nichž se rituály, jež povětšinou nabývaly sakrální podoby, uplatňovaly v největší míře. Kapitoly z pera Františka Šmahela o královských pohřbech, Václava Žůrka, jenž z nového úhlu pojednává o královských korunovacích, či Martina Nodla, jenž se věnuje opomíjené problematice zásnub a sňatků, ukazují, že v prostředí panovnického dvora rituální jednání nabývalo slavnostní, ceremoniální podoby. Na lucemburském dvoře vznikaly normy a předpisy, jež měly ovlivňovat zvyklosti ceremoniální povahy pro bezprostřední potomky a příští generace. České prameny sice autorům neumožnily odpovědět na všechny otázky, jež nastolilo dynamicky se rozvíjející západoevropské bádání, soustavný důraz na komparaci s prostředím německým, francouzským, anglickým, polským a uherským však v této monografi i vede k závěru, že především díky dvorskému prostředí císaře Karla IV. došlo v českých zemích k rozvinutí pestré škály dvorských slavností a ceremoniálů, jež ve starším období nacházely jen chabý ohlas. Důraz na komparaci se západoevropským prostředím se v knize projevuje i v kapitolách věnovaných rituálům, slavnostem a ceremoniím v prostředí slezských knížat (Martin Čapský), české aristokracie (Robert Šimůnek), domácích prelátů i papežských nunciů (Antonín Kalous), a v prostředí českých a moravských měst, v nichž se slavnosti a ceremonie uplatnily především ve styku s panovníkem (Tomáš Borovský) a v nichž hrají prim rituály a ceremonie holdování, vazalských slibů, přísah, slavnostních panovnických vjezdů a samozřejmě i rodinných slavností, jež ale v pozdním středověku ještě nijak výrazně nenapodobovaly dvorské, královské prostředí. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor František Šmahel, 316 stran, česky, pevná s přebalem matná František Šmahel patří k nejvýznamnějším evropským medievistům. Téměř padesát let se originálním způsobem věnuje dějinám české a evropského pozdního středověku, s důrazem na genezi české reformace, dějiny vzdělání a univerzit či raného humanismu. V posledních desetiletích svůj záměr rozšířil i na dějiny mentalit a pozdně středověké kultury. Jeho hledání nových badatelských přístupů se nejvýrazněji projevilo ve skvostné a nápadité knize Cesta Karla IV. do Francie 1377-1378 (2006) a v monografii Diví lidé (v imaginaci) pozdního středověku (2012). Na první pohled by se mohlo zdát, že Šmahelův návrat k Janu Husovi (a ke kořenům revoluce) je paradoxem. Ve skutečnosti tomu tak ale není. Svižným způsobem napsaný životopis českého reformátora (můžeme ho číst i jako pendant ke Šmahelovu životopisu Jeronýma Pražského), jenž, ač ponořen ve středověku, v mnohém předstihl svoji dobu, je knihou o... (alza.cz)

František Šmahel patří k nejvýznamnějším evropským medievistům. Téměř padesát let se originálním způsobem věnuje dějinám české a evropského pozdního středověku, s důrazem na genezi české reformace, dějiny vzdělání a univerzit či raného humanismu. V posledních desetiletích svůj záměr rozšířil i na dějiny mentalit a pozdně středověké kultury. Jeho hledání nových badatelských přístupů se nejvýrazněji projevilo ve skvostné a nápadité knize Cesta Karla IV. do Francie 1377-1378 (2006) a v monografii Diví lidé (v imaginaci) pozdního středověku (2012). Na první pohled by se mohlo zdát, že Šmahelův návrat k Janu Husovi (a ke kořenům revoluce) je paradoxem. Ve skutečnosti tomu tak ale není. Svižným způsobem napsaný životopis českého reformátora (můžeme ho číst i jako pendant ke Šmahelovu životopisu Jeronýma Pražského), jenž, ač ponořen ve středověku, v mnohém předstihl svoji dobu, je knihou o společenské imaginaci v čase krize víry a nahromaděného společenského přetlaku. Šmahelův Hus je mužem pochybností, mužem hledáním pravých cest. Mužem vzorů a ideálů, zosobněných biblickým životem a ostře uvažujícím Wyclifem. Zároveň je však reformátorem, který nahlíží vše, co čte, kritickým duchem univerzitního mistra. Na rozdíl od mnoha soudobých kritiků církve jeho doby však umí riskovat a ve jménu pravdy jít hlavou proti zdi, s tušením, že není návratu. Soudcem mu však není pouze Bůh, nýbrž i jeho vlastní svědomí, stejně jako pocit zodpovědnosti vůči těm, k nimž mluví a kdo mu naslouchají. Šmahelův Hus tedy není intelektuál, jenž by svévolně manipuloval davem. Je to člověk víry, stejně jako člověk činu, jenž velmi dobře ví, že je někdy třeba zapřít sám sebe, až na hranu sebeobětování.Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha. (knihydobrovsky.cz)

Hranice pravdy stojí na pomezí mezi historií a fikcí. Autor v ní pojednává o dramatickém Husově procesu v Kostnici v letech 1414-1415. Její sepsání bylo podmíněno dobovou společenskou situací, kdy na své hranice pravdy dobrovolně vstoupili studenti Jan Palach a Jan Zajíc, které v dubnu téhož roku následoval jihlavský nástrojař Evžen Plocek. Šmahel svoji primárně historickou studii, založenou na dobových pramenech, jež z Husova zápasu činí příběh plný zvratů, osobního nepřátelství i boje za pravdu, zároveň pojímal jako mentonto pro současníky, jako poučení z minulosti pro přítomnost a budoucnost. Hranice pravdy je psána formou jakési reportáže, v níž Jan Hus vystupuje jako hrdina, jenž nepodlehl tlakům kostnických otců a jenž svoji pravdu hájit na kacířeské hranici. Knihu doprovázejí Husovy listy z Kostnice v úpravě Bohumil Ryby (1900-1980). (patro.cz)

František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora, jehož cílem bylo postihnout veškeré aspekty života vzorového města založeného v roce 1420. Výsledkem autorova bádání byl vznik více než desítky studií, jež zásadním způsobem ozřejmily nejen počátky táborské republiky, ale i dějiny husitské revoluce. Souborné vydání těchto textů však neobohacuje pouze naše poznání geneze české reformace, husitské revoluce a táborských dějin, ale zároveň je i průhledem do autorovy badatelské dílny, pro niž je příznačná precizní znalost pramenů, jejich originální interpretace, stejně jako úcta k bádání mnoha generací starších historiků, bez jejichž přispění by nebylo možné soudobé historické poznání. (patro.cz)

První svazek trilogie o dějinách Tábora začíná ohlédnutím za pradávnou historií ostrožny nad soutokem Lužnice a Tismenického potoka, počátky Sezimova Ústí, nezdařeným založením královského města Hradiště a středověkým osídlením blízkého okolí. V první polovině 15. století měla z českých měst jen Praha významnější dějinnou roli než nově vznikající město Tábor. Proto také počáteční osudy města splynuly s českými dějinami po dobu dvou až tří desetiletí natolik, že toto ojedinělé propojení poznamenalo hned několik kapitol této knihy. Ovšem ani zájemci o místní historii nepřijdou zkrátka, zvláště v obšírném pojednání o vzhledu, kultuře a životě královského města, na něž byl Tábor povýšen císařem Zikmundem, a ve třech archeologických exkurzech. (knihydobrovsky.cz)

Životopis Jan Žižka vznikl v intelektuálně výbušné atmosféře roku 1968, vydán byl ale až po sovětské invazi. Na Žižkově biografii je nejpřínosnější, jak autor pojímá jeho osobnost. Není tolerantním utrakvistou, neuznává koexistenci různých pravd či různých přístupů k poznání Boha. Koná a chová se přímočaře. Poznaná víra má platit pro každého, pro posledního vojáka stejně jako pro vojevůdce. Žižka je přitom především voják, jenž vyžaduje poslušnost a disciplínu. Veškeré úchylky od pravé víry tvrdě trestá. Zároveň však zůstává šlechticem, jenž ctí uspořádání světa, daného od Boha, do společenských stavů a řádů. V politické rovině však Žižka nebyl takovým radikálem jako ve věcech víry. Velmi dobře věděl, že musí činit kompromisy a přizpůsobovat se odlišným názorům spřízněných stran. Možná toužil po sjednocení země, po řádu, jenž by odpovídal jeho představám, zároveň si ale uvědomoval faktickou nedosažitelnost této mety. V tom se patrně lišil od Jana Husa, s nímž ho naopak spojovala omezená tolerance k názorům druhých. (knihydobrovsky.cz)

Hranice pravdy stojí na pomezí mezi historií a fikcí. Autor v ní pojednává o dramatickém Husově procesu v Kostnici v letech 1414-1415. Její sepsání bylo podmíněno dobovou společenskou situací, kdy na své hranice pravdy dobrovolně vstoupili studenti Jan Palach a Jan Zajíc, které v dubnu téhož roku následoval jihlavský nástrojař Evžen Plocek. Šmahel svoji primárně historickou studii, založenou na dobových pramenech, jež z Husova zápasu činí příběh plný zvratů, osobního nepřátelství i boje za pravdu, zároveň pojímal jako mentonto pro současníky, jako poučení z minulosti pro přítomnost a budoucnost. Hranice pravdy je psána formou jakési reportáže, v níž Jan Hus vystupuje jako hrdina, jenž nepodlehl tlakům kostnických otců a jenž svoji pravdu hájit na kacířeské hranici. Knihu doprovázejí Husovy listy z Kostnice v úpravě Bohumil Ryby (1900-1980).Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha. (knihydobrovsky.cz)

Kniha náleží do žánru „Ego-Histoire“, zčásti je však i autentickouvýpovědí o badatelském úsilí generačně provázanéskupiny domácích i zahraničních historiků pozdníhostředověku. První část knihy tvoří soubory kritických recenzía drobných textů, které osvětlují mezinárodní diskusio místě husitství a české reformace v obecných dějináchEvropy. Druhá část přináší portréty a prezentacepředních medievistů i jejich významných děl, do třetíhooddílu jsou zahrnuty vzpomínkové skici a nekrology. (patro.cz)

František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora, jehož cílem bylo postihnout veškeré aspekty života vzorového města založeného v roce 1420. Výsledkem autorova bádání byl vznik více než desítky studií, jež zásadním způsobem ozřejmily nejen počátky táborské republiky, ale i dějiny husitské revoluce. Souborné vydání těchto textů však neobohacuje pouze naše poznání geneze české reformace, husitské revoluce a táborských dějin, ale zároveň je i průhledem do autorovy badatelské dílny, pro niž je příznačná precizní znalost pramenů, jejich originální interpretace, stejně jako úcta k bádání mnoha generací starších historiků, bez jejichž přispění by nebylo možné soudobé historické poznání. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Knihu tvoří 28 studií, v nichž autor z různých úhlů pohledu přibližuje dějinnou roli českých zemí v kontextu pozdně středověké střední Evropy. Nejprve z nadhledu, pouze však s různou mírou pravděpodobnosti, usiluje postihnout základní vývojové tendence od nástupu Lucemburků až do roku 1526, kdy se země České koruny na dlouhá staletí staly součástí habsburské říše. Z tohoto odstupu lze také panoramaticky skicovat duchovní život, kulturu a umění za vlády Lucemburků anebo korunovační rituály, festivity a pohřební ceremonie. Naproti tomu politické myšlení, národní ideu či postup vnitřní christianizace je vhodnější zkoumat ze soudobých pramenů a se zřetelem k bližším i vzdálenějším evropským paralelám. Totéž platí pro reformní inspirace raného husitství na straně jedné a nezdolné přežívání pověrečných praktik na straně druhé. Knihu uzavírají drobné dějepisné reflexe včetně otázek kladených „naruby“, zdánlivě navzdory „zdravému rozumu“. (knihydobrovsky.cz)

Reprezentativní soubor dvaceti pěti vnitřně provázaných úvah, studií a esejů předního českého historika, proslaveného jak syntetickou a monumentální čtyřsvazkovou Husitskou revolucí, tak knihou Idea národa v husitských Čechách, pojednávající o středověkém nacionalismu. Pětadvacet Šmahelových textů patří k tomu nejlepšímu, co česká medievalistika během posledních třiceti let představila. K řadě témat představují fakticky jediný příspěvek české historiografie: pohřby českých králů, gramotnost venkovských vrstev, prostitutky a farářské konkubíny, vztah mezi textem a obrazem, náboženská tolerance, husitství a humanismus apod. Kniha od středověku k renesanci odráží v našem prostředí výjimečný interdisciplinární přístup, v němž se odrážejí poznatky historie, kunsthistorie, antropologie i archeologie. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Nejstarší dějiny Univerzity Karlovy tvoří významnou součást středověkého vysokého školství a svým evropským dosahem jsou stále středem badatelského zájmu domácích i zahraničních historiků. Už samo založení pražského vysokého studia císařem Karlem IV. v roce 1348 vyvolává řadu otázek. Bylo skutečně prvním na sever od Alp a na východ od Rýna, nepatří snad prvenství Erfurtu? K stále diskutovaným tématům náleží i nejstarší pečeť univerzitní obce. Nepatřila původně jen právníkům, kteří v letech 1372 tvořili samostatnou univerzitu v rámci pražského vysokého studia? Na tyto i další otázky a záhady dávají odpověď studie profesora Františka Šmahela, který se dějinám pražské univerzity věnuje téměř šedesát let. Soubor jeho 23 studií a rozprav v časovém rozpětí let 1348 až 1620 osvětluje výuku na artistické a lékařské fakultě, líčí události spojené s Dekretem kutnohorským a mimo jiné hledá první stopy humanismu na univerzitní půdě. Středem jeho pozornosti však vždy byli a jsou pražští studenti a jejich profesoři. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Třetí, přepracované a doplněné vydání Husitské revoluce uznávaného medievisty Františka Šmahela se do rukou čtenářů dostává ve dvou svazcích a v nové grafické podobě. První díl tohoto titulu objasňuje kořeny českého reformního hnutí a jeho vývoj počínaje novými duchovními proudy v době panování císaře Karla IV. přes kazatelské působení i kostnické mučednictví Jana Husa až po společenské otřesy na konci vlády Václava IV. (knihydobrovsky.cz)

Cesta Karla IV. představuje v domácí medievalistické literatuře dílo vskutku výjimečné. Autor poslední velkou diplomatickou cestu císaře Karla IV. pojal jako dialog mezi textem a obrazem, mezi dobovými relacemi kronikářů s reportážními vyobrazeními iluminátorů rukopisů francouzské provenience. Díky novým objevům se autorovi dokonce podařilo vizuálně sledovat cestu Karla IV. do Francie téměř krok za krokem. V první části knihy se autor pokouší odhalit vnitřní souvislosti mezi Karlovým mládím ve Francii, politickými i reprezentačními aktivitami Jana Lucemburského na pařížském dvoře v první polovině 14. století či Karlovými postoji ve stoleté válce a podobou i účelem pařížských slavností na počátku roku 1378. V závěru pak detailním způsobem analyzuje odezvy pařížské schůzky "dvou Karlů". Druhá část knihy, opět vystavěná na dobových pramenech i vyobrazeních, obsahuje více než desítku jedinečně vystavěných etud, v nichž autor na základě nejnovějších poznatků archeologie, kulturní antropologie či ikonografie rozkrývá způsob organizování královských slavností a banketů, ubytovávání jejich hostí, vztah lidí a koní, způsoby stolování, recepty pokrmů, které Karel a jeho družina v Paříži pojídali, význam ostatků pro panovnickou reprezentaci, dobovou módu, hygienu i kurtoazii dvorských gest. (knihydobrovsky.cz)

Kniha objasňuje kořeny českého reformního hnutí a jeho vývoj počínaje novými duchovními proudy v době panování císaře Karla IV. přes kazatelské působení i kostnické mučednictví Jana Husa až po společenské otřesy na konci vlády Václava IV. (knihydobrovsky.cz)

Knihu tvoří 28 studií, v nichž autor z různých úhlů pohledu přibližuje dějinnou roli českých zemí v kontextu pozdně středověké střední Evropy. Nejprve z nadhledu, pouze však s různou mírou pravděpodobnosti, usiluje postihnout základní vývojové tendence od nástupu Lucemburků až do roku 1526, kdy se země České koruny na dlouhá staletí staly součástí habsburské říše. Z tohoto odstupu lze také panoramaticky skicovat duchovní život, kulturu a umění za vlády Lucemburků anebo korunovační rituály, festivity a pohřební ceremonie. Naproti tomu politické myšlení, národní ideu či postup vnitřní christianizace je vhodnější zkoumat ze soudobých pramenů a se zřetelem k bližším i vzdálenějším evropským paralelám. Totéž platí pro reformní inspirace raného husitství na straně jedné a nezdolné přežívání pověrečných praktik na straně druhé. Knihu uzavírají drobné dějepisné reflexe včetně otázek kladených "naruby", zdánlivě navzdory "zdravému rozumu". (knihydobrovsky.cz)

Sborník esejů, anket, básní, obrazů a experimentací členů současné Skupiny českých a slovenských surrealistů a jejich spolupracovníků (J. Švankmajer, M. Stejskal, F. Dryje, K. Piňosová, J. Janda, J. Gabriel a 15 dalších autorů). (knihydobrovsky.cz)

Kniha náleží do žánru "Ego-Histoire", zčásti je však i autentickouvýpovědí o badatelském úsilí generačně provázanéskupiny domácích i zahraničních historiků pozdníhostředověku. První část knihy tvoří soubory kritických recenzía drobných textů, které osvětlují mezinárodní diskusio místě husitství a české reformace v obecných dějináchEvropy. Druhá část přináší portréty a prezentacepředních medievistů i jejich významných děl, do třetíhooddílu jsou zahrnuty vzpomínkové skici a nekrology. (knihydobrovsky.cz)

Nový soubor padesáti esejů s podtitulem „Lidé v roce 2022“ nápadem a strukturou volně navazuje na předešlou knížku Chlap kousl psa (2021). Společným tématem je mapovat „mozaiky lidské nátury, jak ji skládají špičkové vědecké časopisy“. Eseje i tentokrát vycházejí z aktuálních poznatků a trendů soudobé vědy, především kognitivních neurověd, se širokým záběrem do dalších oborů od psychologie přes sociologii a kulturní antropologii až po neuroekonomii či neurogenetiku. Citované zdroje jsou vysoce kvalitní, autor rozvíjí nastolené otázky mnohdy překvapivým směrem. Znovu tak potvrzuje svou pověst popularizátora vědy par excellence. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Františka Koukolíka je určena tentokrát širšímu okruhu čtenářů. Tak to naznačuje i její pro přísnou vědu netradiční, trochu symbolický název. Je souborem padesáti drobných zamyšlení inspirovaných statěmi a články z významných světových časopiseckých zdrojů. Přístupnou formou zprostředkovává i obtížnější poznatky o lidském mozku, o vztahu mozku a mysli, vědomí a sebeuvědomění, a také zjištění vypovídající o nikoli snadno a přesně oddělitelné hranici mezi člověkem a jinými živými tvory, mezi člověkem a neuronálním objemem i těch nejnižších živočichů. Zasazuje člověka do celku evoluce přírody a evoluce kosmu. (knihydobrovsky.cz)

Třetí soubor padesáti drobných esejů popularizátora vědy Františka Koukolíka plynule navazuje na předchozí knížky Chlap kousl psa (2021) a Břevno v oku (2022) (obě v Nakladatelství Karolinum). Dodržuje již nastavenou věcnou i formální strukturu abecedního uspořádání textů zpracovávajících aktuální poznatky a trendy soudobé vědy, tak jak je autor čerpá ze špičkových světových odborných publikací a časopisů (prameny jsou uvedeny za každým textem) a jak to čtenář zná již z předešlých dvou (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Samosprávní předpisy statutární povahy byly pro středověké univerzity základními pravidly vnitřní organizace a v případě fakult i závaznými směrnicemi pro výuku, zkoušky a udílení akademických titulů. První rámcová statuta vysokému učení Karlovu vydal jeho kancléř v osobě pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic roku 1360. Krátce poté si nejen univerzita, ale i její čtyři fakulty a přidružené koleje postupně schvalovaly a upravovaly vlastní statuta, z nichž některá si ve svých podstatných částech udržela platnost až do počátku 17. století. Z původního početného souboru pražských univerzitních statut se dochovala jen část, i ta je však prvořadým pramenem pro dějiny pražského vysokého učení a jeho výuky. Neméně to platí i pro Akta rektorů, jež byla se statuty zapisována do průběžně vedené úřední knihy. Souborné vydání těchto pramenů z let 1360–1614 zahajuje novou ediční řadu širšího chronologického i tematického zaměření, která bude postupně zacelovat bílá místa a mezery v dokumentaci dějin Univerzity Karlovy. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Otázka v názvu nové knihy známého neuropatologa a vědeckého esejisty MUDr. Františka Koukolíka je postavena na nadsázce a ironii. Autor v tomto duchu – tedy přístupně, avšak s využitím veškerého svého odborného zázemí – pojednává o zásadních tématech lidské existence, jako je stárnutí, vztah k náboženství, násilné řešení konfliktů, deprivace, absurdita, iracionalita. Východiskem publikace jsou texty, které zazněly v pořadu stanice Český rozhlas Leonardo Vstupte! (knihydobrovsky.cz)

Nejstarší dosud známá táborská městská kniha trhová vděčí za své uchování folmavskému faráři a vlastenci Antonínovi Krejčímu, který ji roku 1868 získal od hokynářky v Českých Budějovicích. Tato ojedinělá památka o nově založené husitské pevnosti je jedinečným pramenem nejen pro údaje o původu, zaměstnání, komunálním statusu a nemovitém majetku původních obyvatel táborské komuny, ale i pro své jazykové ztvárnění, neboť představuje nejrozsáhlejší staročeský pramen úřední povahy. Součástí knihy je CD, na němž je uložena edice městské knihy táborské ve formátu pdf. (knihydobrovsky.cz)

Kniha predstavuje stredovekú Bratislavu z obdobia 11. až 16. storočia, keď sa mesto prudko rozvíjalo a na sklonku stredoveku sa stalo jedným z najvýznamnejších miest v Uhorsku. Exkluzívna grafi cká úprava s množstvom ilustrácií, máp, listín, dobových i súčasných fotografi í a vyobrazení historických artefaktov približuje naše hlavné mesto širokej čitateľskej verejnosti, milovníkom histórie i historikom. Doteraz nevyšla iná takto komplexne spracovaná kniha o našom hlavnom meste v stredoveku. (patro.cz)

Obrazovou prechádzkou po najstarších historických pamiatkach Slovenska je veľká a reprezentačná kniha renomovaného fotografa a dokumentaristu Tomáša Hulíka pod názvom Slovensko - príbeh stredoveku. Autor na svojich potulkách Slovenskom zvečnil známe ako aj menej známe stredoveké sakrálne a svetské stavby Slovenska do viac ako 200 fotografií. V knihe nechýbajú slovenské a anglické texty, ktoré spolu s obrazom navodzujú pre čitateľa čarovnú atmosféru. (patro.cz)

Obrazovou prechádzkou po najstarších historických pamiatkach Slovenska je veľká a reprezentačná kniha renomovaného fotografa a dokumentaristu Tomáša Hulíka pod názvom Slovensko - príbeh stredoveku. Autor na svojich potulkách Slovenskom zvečnil známe ako aj menej známe stredoveké sakrálne a svetské stavby Slovenska do viac ako 200 fotografií. V knihe nechýbajú slovenské a anglické texty, ktoré spolu s obrazom navodzujú pre čitateľa čarovnú atmosféru. (knihydobrovsky.cz)

Kniha predstavuje stredovekú Bratislavu z obdobia 11. až 16. storočia, keď sa mesto prudko rozvíjalo a na sklonku stredoveku sa stalo jedným z najvýznamnejších miest v Uhorsku. Exkluzívna grafická úprava s množstvom ilustrácií, máp, listín, dobových i súčasných fotografi í a vyobrazení historických artefaktov približuje naše hlavné mesto širokej čitateľskej verejnosti, milovníkom histórie i historikom. Doteraz nevyšla iná takto komplexne spracovaná kniha o našom hlavnom meste v stredoveku. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Víte, co chutnalo našim předkům, jak vypadal jejich všední a sváteční jídelníček, jaké nádoby a kuchyňské náčiní měla hospodyňka ve své kuchyni, kde nakupovala a s jakými problémy se musela vypořádat? Jaké byly stravovací návyky na panovnických a šlechtických dvorech a čím se chtěli měšťané vyrovnat šlechtě? Jakými tradicemi se řídila židovská kuchyně a jaká byla skladba jídla u venkovského a městského obyvatelstva? To vše a mnohé jiné vám přiblíží tato publikace, která se jako jediná na českém trhu zaměřuje na málo probádanou kuchyni pozdního středověku, tj. ve 14.-15. století, v době neklidné, kdy tu postupně vládli Lucemburkové, Jiří z Poděbrad a Jagellonci. Kniha je věnována všem příznivcům historie, kteří se zajímají o středověký způsob života. A v neposlední řadě těm, kdo si chtějí nějaké to středověké jídlo uvařit, neboť zařazena je i série receptů, doplněných barevnými ukázkami. (knihydobrovsky.cz)

Sv. 6: Výklad představuje hlavní postavy středověké myšlenkové tradice od počátků scholastické disputace a aristotelské recepce ve 12. století až po Gabriela Biela (+ 1495). Oproti výkladu A. de Libery, který v řadě Dějiny filosofie již vyšel a který věnuje rovnoměrný prostor byzantské, židovské, islámské i latinské tradici, se Kobuschova prezentace soustředí na klíčové autory křesťanského Západu. Přeložil M. Pokorný. (knihydobrovsky.cz)

Turnaje, poľovačky, krvavé boje, cestovanie, ale aj každodenná práca na poli – činnosti, ktoré napĺňali život stredovekých ľudí a ani jediná nebola možná bez koňa. Kniha D. Dvořákovej si všíma všetky aspekty súžitia človeka a koňa, podáva ich cez osudy konkrétnych historických postáv, ponúka príbehy kráľov a rytierov, urodzených dám, ale aj prostých poddaných, ktorým do života zasiahol kôň, v niektorých okamihoch dokonca doslova menil dejiny, ako sa to udialo napríklad v bitke pri Moháči, z ktorej kráľov kôň urobil historický medzník. Kniha ponúka množstvo neznámych a doteraz neskúmaných faktov o vzťahu stredovekých ľudí k zvieratám, o ich využívaní v medicíne, o počiatkoch veterinárneho lekárstva ako aj o samotnom chove koní, ktorý mal v Uhorskom kráľovstve a teda j na Slovensku jedinečný charakter, vďaka čomu sa z uhorských koní stal tovar žiadaný vo veľkej časti Európy. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Monika Feyfrlíková, 96 stran Na našem knižním trhu ojedinělá publikace, díky níž získáte ucelenou představu, jak se stravovali naši dávní předkové, jaká byla skladba jídla jednotlivých vrstev obyvatelstva a můžete si dokonce i vyzkoušet některý z uvedených pozdně středověkých receptů. (alza.cz)

Kniha - autor Anton Špiesz, 271 stran, slovensky, pevná bez přebalu lesklá Kniha predstavuje stredovekú Bratislavu z obdobia 11. až 16. storočia, keď sa mesto prudko rozvíjalo a na sklonku stredoveku sa stalo jedným z najvýznamnejších miest v Uhorsku. Exkluzívna grafi cká úprava s množstvom ilustrácií, máp, listín, dobových i súčasných fotografi í a vyobrazení historických artefaktov približuje naše hlavné mesto širokej čitateľskej verejnosti, milovníkom histórie i historikom. Doteraz nevyšla iná takto komplexne spracovaná kniha o našom hlavnom meste v stredoveku. (alza.cz)

Autorský kolektiv pod vedením Luboše Ptáčka si vytkl nelehký úkol, z těžko uchopitelného a rozmanitého korpusu filmových děl českého výtvarníka a filmaře Jana Švankmajera vyjmout jen celovečerní hrané snímky (od snímku Něco z Alenky k dosud poslednímu Hmyzu) a pojmout je jako svébytnou kategorii z pohledu jejich formy, žánru či způsobu vzniku. V celkem 8 (i s úvodem) studiích čtenáře seznamuji se způsoby animace, dobovými kontexty, se zapojením žánru hororu, technikou adaptace, zapojením snu a freudovské interpretace či způsobem financování. Kniha obsahuje výběrovou filmografii J Švankmjera a bibliografii. (patro.cz)

Publikace prezentuje výběr z prací předních českých malířů mladší a střední generace (Ondřej Basjuk, Jonáš Czesaný, Daniel Pitín, Miroslav Polách, Ondřej Roubík, Zbyněk Sedlecký). Jejich obrazy sledují spínače lidských emocí, místa, která se prolamují do lidského vnímání a z nějakého důvodu diváka znejišťují. Jaké jsou strategie obrazu v tomto směru? Jaké jistoty autoři zpochybňují a proč má vůbec současná malba ambici divákovi "poopravovat" zrak, korigovat jeho pasivitu nebo ho celkově iritovat?Publikace vychází jako katalog ke stejnojmenné výstavě v Galerii U Betlémské kaple. (knihydobrovsky.cz)

Kniha je v prvé řadě sociologickou úvahou nad tématem DNA a genetiky ve spojitosti s kategoriemi etnicity, rasy, národa, ale také v souvislosti s mytologií dávných kořenů či domoviny. Téma distribuce stejnosti a rozdílnosti ukazuje autorka i v rámci širší analytické oblasti současných projevů tzv. biomoci, a to zejména na případech budování genografických popisů populací či ustavování genetických biobank. Tyto fenomény jsou předmětem zájmu sociálních věd, protože jsou součástí širšího proudu jevů souvisejících se specifickou správou moderní populace skrze koncept života. Důraz na tělesnost, bios, tedy na kategorii živého, stojí v základech moderního procesu vytváření a spravování populace prostřednictvím biomoci/biopolitiky, konceptu, který ve svých textech popsali Michel Foucault, Giorgio Agamben či Thomas Lemke. Pozornost věnovaná reprezentacím tělesnosti, konkrétně DNA a představám o diverzitě populací, je v této souvislosti důležitým předpokladem sociálněvědní konceptualizace nových hranic subjektivity, vztahu mezi sférou tzv. přírody a sférou tzv. kultury a úvah nad identifikacemi či přináležitostmi k nacionální komunitě ve 21. století. Mají Češi a Češky českou DNA? Jak vypadá čistokrevný Féničan? Jak souvisejí genetika, prenatální diagnostika, biotechnologie a tzv. nová eugenika? Jsme to, co je naše DNA? (knihydobrovsky.cz)

V této průkopnické studii Durand nejprve shrnuje různé přístupy k symbolu ve 20. století, a poté zkoumáním čtyř úrovní symbolična: úrovně biologické, společenské, obecně lidské a konečně výsostně teofanické, jež obnovuje "rovnováhu kosmu", vypracovává novou antropologii imaginárna, která by byla osvobozená od ikonoklastických tendencí západní kultury a uvědomovala si, že nejhlubším darem symbolické funkce je jeho podpora života vůči biologické smrti a z ní plynoucích neurotických stavů vedoucích k šílenství. (knihydobrovsky.cz)

Ovšemže i přes nepochybnou existenci podprahových vzájemných rezonancí mezi oběma účastníky psychoanalytických rozhovorů je přibližování nevědomých obsahů a hnutí řeči vědomý konečným smyslem cele psychoanalytické kúry. Naproti tomu o nevědomých tendencích v poesii říká důvodně Roma Telerovský, že se "uchovávají v imaginativně slovním přestrojení" a že básnění či "básnické myšlení (…) nevědomou emocionální pravdu odkrývá a zakrývá současně". Stanislav Dvorský (knihydobrovsky.cz)

Autorský kolektiv pod vedením Luboše Ptáčka si vytkl nelehký úkol, z těžko uchopitelného a rozmanitého korpusu filmových děl českého výtvarníka a filmaře Jana Švankmajera vyjmout jen celovečerní hrané snímky (od snímku Něco z Alenky k dosud poslednímu Hmyzu) a pojmout je jako svébytnou kategorii z pohledu jejich formy, žánru či způsobu vzniku. V celkem 8 (i s úvodem) studiích čtenáře seznamuji se způsoby animace, dobovými kontexty, se zapojením žánru hororu, technikou adaptace, zapojením snu a freudovské interpretace či způsobem financování. Kniha obsahuje výběrovou filmografii J Švankmjera a bibliografii. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Jací jsme ve virtuálním světě? Jak se zde chováme a komunikujeme? Projevuje se naše osobnost „on line“ jinak než ve skutečném životě? Jaké je naše virtuální Já? Můžeme se prostřednictvím internetu zamilovat? Jakou povahu mají virtuální vztahy? Můžeme být na internetu závislí? Téma „psychologie internetu“ v sobě přitažlivě spojuje dva protilehlé světy – svět duše a svět techniky. Technika nám dává nástroje a prostředky pro navazování kontaktů ve virtuální realitě a naše duše se v ní zrcadlí, odráží a projevuje. Pomocí této knihy můžeme lépe pochopit jejich vzájemné prolínání, střetávání a ovlivňování. (knihydobrovsky.cz)

Monografia podáva ucelený obraz o najstaršom filozofickom a jazykovednom uchopení kategórie vlastných mien v rámci prvých úvah o povahe jazykového systému. V monografii sa po prvýkrát slovenskej odbornej verejnosti sprístupňujú aj pozoruhodné výsledky signifikačnej sémantiky Tomáša z Erfurtu (14. stor.). Práca sa vyznačuje filologickou presnosťou rekonštrukcie najstarších úvah o vlastných menách a pri hodnoteníich významu pre dejiny lingvistiky autor používa optiku súčasnej funkčnoštrukturálnej onomastiky a filozofie jazyka. (knihydobrovsky.cz)

Monografia podáva ucelený obraz o najstaršom filozofickom a jazykovednom uchopení kategórie vlastných mien v rámci prvých úvah o povahe jazykového systému. V monografii sa po prvýkrát slovenskej odbornej verejnosti sprístupňujú aj pozoruhodné výsledky signifikačnej sémantiky Tomáša z Erfurtu (14. stor.). Práca sa vyznačuje filologickou presnosťou rekonštrukcie najstarších úvah o vlastných menách a pri hodnoteníich významu pre dejiny lingvistiky autor používa optiku súčasnej funkčnoštrukturálnej onomastiky a filozofie jazyka. (patro.cz)

Soubor studií o méně známých literárních a výtvarných osobnostech české i světové scény a jejich děl od konce 19. století, přes tzv. klasickou modernu až do současnosti. Ze slovesné oblasti zahrnuje práce Gustava Erharta texty o autorech, kteří jej v průběhu let zaujali, seznamoval se s jejich tvorbou a pokoušel se o jejich vlastní reflexi. V knize tak najdeme statě například o P. Celanovi, L. Lugonesovi, J. Gracqovi, P. Réageové, L. Sacher - Masochovi, K. Boyeové, S. Przybyszewskim, ale i L. Klímovi, I. Geisslové, J. Teuchnerovi, Bl. Ráčkovi, R. Voříškovi. Z výtvarné oblasti to pak jsou umělci jako např. surrealistické malířky Leonora Carringtonová či Dorothea Tanningová, věnuje pozornost ale i umělcům našim, které mnohdy znal osobně a jejichž práci mohl nejednou sledovat tak říkajíc "ve stádiu zrodu" (J. Načeradský, Z. Sion, R. Němec, O. Slavík, M. Moucha, J. Zeithamml, aj.). Tento přímý osobní kontakt mu dopomohl nepochybně k lepšímu a hlubšímu pochopení nejen geneze mnoha jejich děl označovaných často jen velmi povrchně a nepřesně za abstraktní, ale i k možnosti porozumět jim v širších souvislostech. Nový výběr z Erhartovy esejistiky si tedy klade za prvotní cíl umožnit zainteresovanému čtenáři ucelenější pohled na různé, mimořádné tvůrčí osobnosti, u nás bohužel ovšem dosud známé daleko méně, než by si zasloužil jejich přínos do univerzální pokladnice předních uměleckých artefaktů. V druhém ohledu pak i poznání jeho esejistického stylu, v některých aspektech blízkého možná ještě dřívější "impresionistické" kritice, a současně jeho osobité dikce, připomínané nejednou v souvislosti s jeho samostatnou tvorbou básnickou. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Martin Nodl; František Šmahel, 468 stran, česky Obsáhlá a obrazově bohatá monografie mapuje slavnosti, ceremonie a rituály, jež našly uplatnění v prostředí Českého království v období pozdního středověku. Autorský kolektiv předních českých medievistů v ní na základě širokého spektra dochovaných pramenů, písemné i obrazové povahy, kreslí mnohovrstevnatý obraz slavností, ceremonií a festivit, jež došly uplatnění v různých sociálních prostředích 14. a 15. století. Hlavní důraz je přitom v knize kladen na panovnické dvory, v nichž se rituály, jež povětšinou nabývaly sakrální podoby, uplatňovaly v největší míře. Kapitoly z pera Františka Šmahela o královských pohřbech, Václava Žůrka, jenž z nového úhlu pojednává o královských korunovacích, či Martina Nodla, jenž se věnuje opomíjené problematice zásnub a sňatků, ukazují, že v prostředí panovnického dvora rituální jednání nabývalo slavnostní, ceremoniální podoby. Na lucemburském dvoře vznikaly normy a... (alza.cz)

Sprievodca svetom kuchárov a kuchárok v období stredoveku nielen popredných šľachtických rodov, kde museli tamojší majstri-kuchári zvládať prípravy veľkolepých hostín urodzeného panstva, ale aj chudobnýchdomácností, kde si prosté gazdiné museli vystačiť s málom.Kniha otvára dvere do stredovekej kuchyne opisom prípravy jedál, ako aj výberom stredovekých receptov, no neopomenie ani oslavu a zatracovanie kuchárov v dobovom umení, literatúre, ľudovej slovesnosti a mravoučnej spisbe.Doplňujúce kapitoly slovenských historičiek približujú stredovekú kuchyňu a svet kuchárov na Slovensku. (knihydobrovsky.cz)