Nakladatelství kazda jonathan balcombe: co ryba ví? provedení: e-kniha

„Jonathan Balcombe názorně ukazuje, že ryby mají pocity a zaslouží si respekt a ochranu jako jiné vnímavé bytosti.“ - DALAJLÁMA Přemýšlejí ryby? Skutečně mají třívteřinovou paměť? A dokáží rozpoznat lidi, kteří na ně zírají nad hladinou? V knize Co ryba ví? etolog Jonathan Balcombe vyvrací mýty a přináší odpovědi nejen na tyto otázky. Vezme vás do hlubin moří, do potoků a ústí řek i na druhou stranu akvarijního skla, kde odhalí překvapivé dovednosti ryb. Co ryba ví? překypuje postřehy a vzrušujícími objevy, a tak vybízí k přehodnocení našeho vztahu k rybám a ke stále více ohroženému mořskému životu. Navždy změní váš pohled na naše podvodní bratrance. A to včetně zlatých rybiček. Autor JONATHAN BALCOMBE býval ředitelem oddělení pro studium vědomí zvířat v institutu Humane Society Institute for Science and Policy ve Washingtonu. Nyní je nezávislým autorem a redaktorem a přednáší o vědomí zvířat. Je autorem čtyř knih včetně Second Nature (Druhá přirozenost) a Pleasurable Kingdom (Království potěšení) a více než šedesáti vědeckých článků a kapitol knih o chování zvířat a jejich ochraně. Je populárním hostem rádií, objevil se také v televizním kanálu National Geographic a v několika dokumentárních filmech. Píše pro The New York Times, The Washington Post a do dalších periodik. Žije v Ontariu. Najdete ho na Facebooku, můžete ho sledovat i na Twitteru na @Jonthanpb1959 nebo navštívit jeho webové stránky jonathan-balcombe.com. (knihykazda.cz)

„Jonathan Balcombe názorně ukazuje, že ryby mají pocity a zaslouží si respekt a ochranu jako jiné vnímavé bytosti.“ - DALAJLÁMA Přemýšlejí ryby? Skutečně mají třívteřinovou paměť? A dokáží rozpoznat lidi, kteří na ně zírají nad hladinou? V knize Co ryba ví? etolog Jonathan Balcombe vyvrací mýty a přináší odpovědi nejen na tyto otázky. Vezme vás do hlubin moří, do potoků a ústí řek i na druhou stranu akvarijního skla, kde odhalí překvapivé dovednosti ryb. Co ryba ví? překypuje postřehy a vzrušujícími objevy, a tak vybízí k přehodnocení našeho vztahu k rybám a ke stále více ohroženému mořskému životu. Navždy změní váš pohled na naše podvodní bratrance. A to včetně zlatých rybiček. Autor JONATHAN BALCOMBE býval ředitelem oddělení pro studium vědomí zvířat v institutu Humane Society Institute for Science and Policy ve Washingtonu. Nyní je nezávislým autorem a redaktorem a přednáší o vědomí zvířat. Je autorem čtyř knih včetně Second Nature (Druhá přirozenost) a Pleasurable Kingdom (Království potěšení) a více než šedesáti vědeckých článků a kapitol knih o chování zvířat a jejich ochraně. Je populárním hostem rádií, objevil se také v televizním kanálu National Geographic a v několika dokumentárních filmech. Píše pro The New York Times, The Washington Post a do dalších periodik. Žije v Ontariu. Najdete ho na Facebooku, můžete ho sledovat i na Twitteru na @Jonthanpb1959 nebo navštívit jeho webové stránky jonathan-balcombe.com. (knihykazda.cz)

eBook:,Kniha přináší nové ohromující informace a přesvědčivé důkazy o vnitřním životě ryb, o jejich vědomí, cítění a vnímání. (knihydobrovsky.cz)

Přemýšlejí ryby? Skutečně mají třívteřinovou paměť? A dokáží rozpoznat lidi, kteří na ně zírají nad hladinou? V knize Co ryba ví? etolog Jonathan Balcombe vyvrací mýty a přináší odpovědi nejen na tyto otázky. Vezme vás do hlubin moří, do potoků a ústí řek i na druhou stranu akvarijního skla, kde odhalí překvapivé dovednosti ryb. Co ryba ví? překypuje postřehy a vzrušujícími objevy, a tak vybízí k přehodnocení našeho vztahu k rybám a ke stále více ohroženému mořskému životu. Navždy změní váš pohled na naše podvodní bratrance. A to včetně zlatých rybiček. "Jonathan Balcombe názorně ukazuje, že ryby mají pocity a zaslouží si respekt a ochranu jako jiné vnímavé bytosti." DALAJLÁMA (knihydobrovsky.cz)

"Jonathan Balcombe názorně ukazuje, že ryby mají pocity a zaslouží si respekt a ochranu jako jiné vnímavé bytosti." - DALAJLÁMA Přemýšlejí ryby? Skutečně mají třívteřinovou paměť? A dokáží rozpoznat lidi, kteří na ně zírají nad hladinou? V knize Co ryba ví? etolog Jonathan Balcombe vyvrací mýty a přináší odpovědi nejen na tyto otázky. Vezme vás do hlubin moří, do potoků a ústí řek i na druhou stranu akvarijního skla, kde odhalí překvapivé dovednosti ryb. Co ryba ví? překypuje postřehy a vzrušujícími objevy, a tak vybízí k přehodnocení našeho vztahu k rybám a ke stále více ohroženému mořskému životu. Navždy změní váš pohled na naše podvodní bratrance. A to včetně zlatých rybiček. Autor: JONATHAN BALCOMBE býval ředitelem oddělení pro studium vědomí zvířat v institutu Humane Society Institute for Science and Policy ve Washingtonu. Nyní je nezávislým autorem a redaktorem a přednáší o vědomí zvířat. Je autorem čtyř knih včetně Second Nature (Druhá přirozenost) a Pleasurable Kingdom (Království potěšení) a více než šedesáti vědeckých článků a kapitol knih o chování zvířat a jejich ochraně. Je populárním hostem rádií, objevil se také v televizním kanálu National Geographic a v několika dokumentárních filmech. Píše pro The New York Times, The Washington Post a do dalších periodik. Žije v Ontariu. Najdete ho na Facebooku, můžete ho sledovat i na Twitteru na @Jonthanpb1959 nebo navštívit jeho webové stránky. (patro.cz)

Tinnitus má mnoho podob. Je to něco víc než jen obyčejná porucha sluchu – může mít rozličné příčiny, které zprvu nemusíme jen tak odhalit. Tinnitus lze mnohdy chápat jako příznak vnitřního nesouladu, vnitřní nerovnováhy. V této knize jsme se věnovali mnoha aspektům, jež s tinnitem přímo nebo i nepřímo souvisejí. Mnohé z nich byste možná v knize o tinnitu ani nečekali. Například koncepce, jako je salutogeneze, se týká celého našeho života. A to platí i pro terapeutickou práci s tinnitem. V této knize jsme se zabývali různými faktory, jež ovlivňují tinnitus a jež jsme se snažili objasnit pomocí případových studií. Možná jste mohli to či ono nově objevit sami na sobě, možná jste také narazili na něco, co byste si přáli změnit – možná už jste s tím dokonce začali. A absolvovali jste několik, nebo dokonce mnoho cvičení v této knize. Takový proces může u mnoha lidí znamenat začátek dlouhé cesty, kterou je třeba zvládnout. Tinnitus přitom u vás mohl fungovat jako spouštěč k tomu, abyste se v budoucnu intenzivněji zabývali sami sebou. Možná se dokonce rozhodnete absolvovat psychoterapii, jež může vhodným způsobem doprovázet takový proces uvědomování si vnitřních procesů. Pro řadu specifických oblastí osobnosti může poskytnout podporu také koučování nebo poradenství. Uvedli jsme čtyři nejdůležitější faktory, jež jsou zodpovědné za vznik a přetrvávání tinnitu. Podporují a umocňují koloběh, jenž udržuje sám sebe a v jehož důsledku se tinnitus stává chronickým. Tento koloběh je třeba narušit. Objevte užitečné strategie a použijte je! Kruh, který je na určitém místě narušen, se již nemůže točit dál. Níže najdete ještě jednou stručný popis těchto čtyř faktorů, jež mají na tinnitus největší vliv. © Blende 11 V této knize nabízí německý odborník na tinnitus a psycholog Markus Schwabbaur možnosti, jak se pokusit ušní šelest vytěsnit. Nahlíží na něj v nejrůznějších souvislostech, aby bylo možné celý problém pochopit v jeho komplexnosti. Uvádí různé terapeutické přístupy a případové studie svých pacientů a popisuje praktická cvičení, aby člověk trpící touto poruchou sluchu mohl zase vést normální život a tinnitus ho co nejméně omezoval. (knihykazda.cz)

Objevte magický svět mechu Mech je všude kolem nás. Nejčastěji ho vídáme na vlhkých a stinných místech, můžeme ho najít ale i na těch nejneočekávanějších a nejodlehlejších místech od pouští až po Antarktidu. Tato kniha je oslavou jeho tiché, neokázalé krásy. Objevte hlavní druhy mechu a místa, kde je můžeme najít. Prozkoumejte kulturní historii mechu coby zahradní rostliny a to, jak ho můžeme využít v tradičních řemeslech. Nahlédněte do nejkrásnějších mechových zahrad v Japonsku, Velké Británii a ve Spojených státech a setkejte se s lidmi, kteří se s vámi podělí o svou vášeň pro tyto mnohotvárné rostliny. Zjistěte, jak mech pěstovat, jak uvázat japonskou mechovou kouli (kokedamu) a vytvářet mechové krajinky v nádobách či teráriích. Tuto jedinečnou knihu s doprovodnými fotografiemi a názornými ilustracemi ocení všichni s nadšením pro rostliny. (knihykazda.cz)

Louka - zázrak přírody, o nějž nesmíme přijít! Lechtající trávy, zářivé květiny, bzučící hmyz: Jan Haft nás bere na objevitelskou cestu do skutečného ráje přírody, kde žijí stovky pestrobarevných rostlin a fascinujících živočichů v často překvapivých společenstvích. Nikde jinde není život rozmanitější. A zároveň je jen málokterý z biotopů tolik ohrožený: Kvetoucí louky kdysi pokrývaly mnohem rozsáhlejší území. Dnes je to žalostných několik procent, a i ta jsou v nebezpečí. Louky, přinejmenším ty ekologicky neporušené, bývají plné života. Spolu s pastvinami jsou domovem velkého množství semenných rostlin a kapraďorostů. Sídlí zde také značný počet živočišných druhů, mezi nimi pestrobarevní brouci, kobylky a saranče, cikády, motýli, včely, čmeláci a mravenci. Navíc jsou louky velmi důležité i pro celou řadu ptáků, kteří si stavějí hnízda na zemi v trávě, například pro čejky. A mnohá velká zvířata jako srnky a jeleni, která známe především z lesů, louky pravidelně navštěvují. Biolog a filmař Jan Haft ve své knize čtenářům představuje fascinující svět plný barev, hlasů a překvapivých podob života a životních strategií, založených na spolupráci, jejichž rozmanitost a krásu však ohrožuje v podstatě plošné hnojení a průmyslové využívání krajiny. Hrozí, že tak přijdeme o důležitou součást ekosystému. Haftova kniha proto zároveň volá po záchraně posledních druhově pestrých luk. Text doplňuje řada působivých fotografií. Autor: Jan Haft (*1967) - biolog a autor řady oceňovaných dokumentárních filmů o přírodě (mj. Tajemné kouzlo bažin, Království lesa). S manželkou a třemi dětmi žije na statku v údolí Isental nedaleko Mnichova. Jednu ze svých oblíbených luk má přímo v sousedství. Lučním biotopům se věnuje i jeho nejnovější film: Louka – Ráj na dosah (2019). (knihykazda.cz)

Jakmile se jednou začnete o kapradiny zajímat, uvidíte je úplně všude – v přírodě i v zahradách, v interiérech, v umění i v designu. Svým vzhledem se výrazně liší od ostatních rostlin a připomínají nám pradávné časy, proto byly dřív považovány za kouzelné. V této výpravné knize jsou popsány čeledi a rody a dále vybrané druhy a odrůdy, které se u nás vyskytují, a také ty vhodné pro různé pěstební podmínky. Najdete tu rovněž cenné rady pro pěstitele. Většina z nás rozpozná běžné kapradiny, jako je osladič obecný, hasivka orličí nebo kapraď samec. Na světě ale existuje více než 12 000 druhů – od těch nejmenších až po stromové kapradiny, které dosahují výšky přes 20 metrů. Je tedy co objevovat. A až do světa kapradin proniknete, nekonečně vás nadchnou. Dočtete se také například o posedlosti kapradinami ve viktoriánské Anglii, která se později v mírnější podobě dostala i do Evropy. Tehdy se hledaly vzácné druhy a jen pro ně se budovaly speciální zahrady a skleníky. Nádherně tvarované listy kapradin na jaře a jejich temně zelená energie na podzim vždy přitahovaly pozornost umělců a jsou inspirací dodnes. Tato kniha vás provede úžasně tajemným světem kapradin, ale poslouží i jako příručka k jejich pěstování. Autoři Anton Sundin je zahradník s velkou vášní pro kapradiny, půdu a udržitelné zahradničení. Svůj čas dělí mezi zaměstnání zahradníka ve Skellefteå a svou zahradnickou živnost, v jejímž rámci také píše o zahradách, přednáší a vede kurzy a workshopy. Elisabeth Svalin Gunnarssonová je spisovatelka a fotografka zaměřující se na zahrady a kulturní historii. Na toto téma už od roku 2010 napsala a nafotila několik knih. Anton Sundin Elisabeth Svalin Gunnarssová (knihykazda.cz)

The New York Times Bestseller Jane Goodallová, světoznámá přírodovědkyně a průkopnice výzkumu chování zvířat, se už desítky let neúnavně věnuje také ochraně ohrožených živočišných druhů. Již jako třiadvacetiletá se současná ikona mladých ochránců přírody vydala do afrického Gombe, aby si splnila svůj sen a studovala tam život divokých zvířat, zejména šimpanzů. V Knize o naději čerpá z moudrosti celého svého života, který zasvětila přírodě, a pomáhá nám pochopit, jak si zachovat naději i tváří v tvář pandemiím, válkám a hrozícím ekologickým katastrofám. V důvěrném rozhovoru s Douglasem Abramsem poutavě vypráví o svých cestách po celém světě, průkopnickém výzkumu a neutuchajícím aktivismu. Její bohaté zkušenosti nám mohou pomoci lépe porozumět krizím, jimž v současnosti čelíme. Jane a Doug společně nastiňují jedinou možnou cestu vpřed - začít opět věřit v budoucnost. Protože naděje existuje, i když se někdy zdá být nedosažitelná. Můžeme ji najít například v přírodě - a v naší vlastní odolnosti. Citát z knihy: Otázka, kterou mi lidé kladou pravděpodobně nejčastěji, zní: „Opravdu upřímně věříte, že má náš svět ještě naději? Že naše děti a vnoučata mají budoucnost?“ A já na to pravdivě odpovídám, že ano. Autoři Britská antropoložka, bioložka a ekoložka Jane Goodallová (* 1934) se o zvířata zajímala už v dětství. Proslula tím, že v africkém pralese v Gombe studovala život a chování šimpanzů ve volné přírodě. Jejich výzkumu a ochraně přírody se věnuje celý život a patří mezi největší odborníky na chování primátů. V roce 1977 založila Institut Jane Goodallové (The Jane Goodall Institute), jehož cílem je výzkum, vzdělávání a ochrana divoké přírody. Časopis Time ji zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Je autorkou řady knih a studií, o jejím pozoruhodném životě vznikají filmy i dokumenty. Douglas Abrams píše pro New York Times, založil literární agenturu Idea Architects, která má vizionářům pomáhat vytvářet moudřejší, zdravější a spravedlivější svět. (knihykazda.cz)

Poslechněte si recenzi vysílanou na Českém rozhlasu Sever: planetarium-sever-2021-01-07-propleteny_zivot._mycelium_kam_se_podivas-propleteny_zivot Čím více toho o houbách víme, tím méně toho bez nich dává smysl. Neřadí se ani k rostlinám, ani k živočichům. Prorůstají půdou, poletují ve vzduchu a žijí i v našem těle. Vzrůstem sahají od mikroskopických tvorečků po největší známé organismy na světě. Stály u zrodu života na souši, dokážou přežít v otevřeném kosmu a libují si v radioaktivním záření. A vlastně na nich větší či menší měrou závisí veškerý život na Zemi. Jsou to organismy, které nás nepřestávají překvapovat. Sice nemají mozek, ale se šokující přesností zvládnou řešit problémy i ovlivňovat chování živočichů. Prostřednictvím chleba, alkoholu i život zachraňujících léků se nesmazatelně podepsaly na podobě lidské kultury a nedávné výzkumy potvrdily, že jejich psychoaktivní vlastnosti ulevují od řady duševních obtíží. Na jejich schopnosti rozkládat plasty, výbušniny, pesticidy i surovou ropu stavějí nejnovější průlomové technologie a objev, že pod povrchem propojují rostliny do podzemních sítí — „lesního internetu“ —, převrací naše chápání ekosystémů. Přesto více než devadesát procent druhů hub dosud nebylo zdokumentováno. „Tato kniha patří k těm nemnoha, které opravdu mohou změnit to, jak se díváte na svět kolem sebe. Propletený život představuje převratnou a ohromující povinnou četbu, která ve vás zanechá dlouhotrvající radostný dojem.“ HELEN MACDONALDOVÁ autorka knihy J jako jestřáb „Kniha, která vás oslní a navždy změní váš pohled na život. U každé věty mě jímal úžas. Poslední kapitolu jsem dočítal pln bezbřehého údivu nad světem hub i nad revolučním významem Sheldrakových argumentů. Je to pozoruhodné dílo pozoruhodného spisovatele.“ ROBERT MACFARLANE autor knihy Underland Autor Merlin Sheldrake je biolog a spisovatel. Doktorát z tropické ekologie získal na Univerzitě v Cambridge za svou práci o podzemních houbových sítích v tropických deštných pralesích v Panamě, kde absolvoval doktorandskou stáž pod hlavičkou Smithsonova tropického výzkumného institutu. Věnuje se hudbě a rád kvasí alkoholické nápoje. Propletený život je jeho knižním debutem. (knihykazda.cz)

Kniha Planta sapiens je fascinující sondou do vnitřního světa rostlin založená na nejmodernějším výzkumu rostlinné inteligence. Dokážeme-li pochopit, jaké je to být rostlinou, mohli bychom mít z okolního světa mnohem víc. Schopnosti rostlin vědci dokumentují už desítky let. Prokázali, že rostliny spolu komunikují, manipulují s ostatními druhy a provádějí důmyslné pohyby. Méně známé jsou nejnovější důkazy, že rostliny mohou mít „vědomí“. Ačkoli nemají mozek, jejich mikroskopické vnitřní pochody odkrývají soustavu, která se příliš neliší od nervové sítě v našem těle. Dokážou si tak pamatovat, učit se a disponují inteligencí, která jim umožňuje chovat se adaptivně, flexibilně, účelně a předvídavě. Pokud se na rostliny podíváme novým způsobem, může to zásadně proměnit celé naše chápání světa. Paco Calvo, přední osobnost filozofie rostlinné signalizace a chování, v knize Planta sapiens předkládá zcela nový pohled na biologii rostlin a vysvětluje, jak rostliny pohánějí technologický rozvoj: od robotiky přes umělou inteligenci až po řešení ekologické krize. Především však dokládá, že rostliny nejsou jen zelená kulisa — jsou to aktivní živé organismy s vlastními zájmy. Kniha Planta sapiens vám umožní nahlédnout do rostlinné říše jako nikdy předtím. Změní váš pohled na jiné formy života, takže rostliny budete vnímat jako spojence při řešení globálních problémů, ne jako pouhé suroviny. Poznáte rostliny jako učitele, od kterých se můžete učit o své vlastní mysli. Pokud zkusíte dívat se na rostliny jinak, budete ohromeni tím, co objevíte. Autoři Paco Calvo je profesor filozofie vědy působící v Laboratoři minimální inteligence (MINT Lab) na Murcijské univerzitě ve Španělsku, kde zkoumá především možnosti inteligence rostlin. Zabývá se ekologickými základy rostlinné inteligence a provádí experimentální studie na pomezí rostlinné neurobiologie a ekologické psychologie. Za posledních deset let na téma rostlinné inteligence hojně přednáší k odbornému i neodbornému publiku po celém světě. Natalie Lawrencová je spisovatelka a ilustrátorka s magisterským i doktorským titulem z historie a filozofie vědy, která se pyšní dalším titulem ze zoologie na Cambridgeské univerzitě. Její práce se objevily v časopisech BBC Wildlife, Aeon Magazine či Public Domain Review. Vystupuje na TED konferencích a vyskytla se v podcastu BBC Woman’s hour. (knihykazda.cz)

Také si občas kladete následující otázky? Jak mohou ptáci vytušit, že se blíží bouře, o které my zatím nemáme sebemenší ponětí? Jak najdou cestu do tisíce kilometrů vzdálených míst, když tam nikdy nebyli? Jak dovedou přesně napodobit složité zpěvy desítek dalších druhů? Jak si po šesti měsících pamatují, kam si na ploše o velikosti stovek čtverečních kilometrů ukryli potravu? Možná je slovo genialita skutečně na místě. Dlouho jsme si mysleli, že ptáci řeší problémy křídly. Nyní se ukazuje, že používají mozek, který se svou výkonností rovná mozku primátů, a v některých ohledech dokonce i člověka. Výzkumy posledních let dokládají, že ačkoliv mají ptačí mozky odlišnou stavbu než mozky savců, ve své funkčnosti si s nimi nikterak nezadají. Ptáci si prostě našli vlastní cestu, jak používat hlavu. Jennifer Ackerman cestovala napříč světem, aby v pracovnách vědců i v terénu sesbírala nejnovější poznatky a vytvořila srozumitelný celek. Nezapomněla přidat svůj typický humor, čtivost a nadhled. Ať už jste kdokoli, sousloví ptačí mozeček budete po přečtení této knihy chápat zcela jinak. S radostí přinášíme autorčino dílo konečně i českým čtenářům a věříme, že se i vy necháte nakazit jejím nadšením a láskou ke světu kolem nás Autor Jennifer Ackerman (*1959) píše již více než tři desetiletí o vědě, přírodě a biologii člověka. Po celý život se snaží zpřístupňovat poznání co nejširšímu publiku, hledat místo člověka v přírodou daných souvislostech a kreativně uvažovat nad vědeckými fakty. Její styl spojuje čtivost a poutavost s předcházející pečlivou rešerší. Právě v tom tkví její hlavní dar a díky tomu se její práci dostává opakovaných ocenění. Mimo jiné získala stipendium americké Národní nadace pro literaturu v oblasti literatury faktu, Buntingovo stipendium a grant od Nadace Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet příspěvků a článků v mnoha publikacích, například National Geographic či New York Times. Především ale píše knihy. Genialita ptáků (The Genius of Birds) je nejnovější z nich, v pořadí sedmá. (knihykazda.cz)

Les umí dostat z lidí to nejlepší! Romantický hvozd – hluboké ticho, vůně mechu a pryskyřice, ševelení v korunách stromů: představujete si les také tak? Tato nádherná místa se stávají vlivem lidské chamtivosti a znečišťování čím dál vzácnějšími. Peter Wohlleben nám ukazuje, že pevnější a zdravější vztah s přírodou kolem nás je uskutečnitelný, a především potřebný. Křehký ekosystém lesa, v němž spolu rostliny komunikují a navzájem si pomáhají, můžeme chránit i my. Autor nám v této knize předává, čemu ho sám les naučil. Chopme se nyní příležitosti a doprovoďme ho na jeho cestách hlubokými, tajuplnými lesy. Nechme se přitom stále znovu překvapovat a objevujme divokou, autentickou přírodu. Naučíme se tak víc starat o stromy, a tím i o sebe. O lese, jaký je a jaký by mohl být. Peter Wohlleben, lesník s hlubokou láskou k lesu, nám ukazuje les takový, jaký je i jaký by mohl být. To, co mylně považujeme za nedotčenou přírodu, je pouze masa stromů, mající sloužit účelům lesního hospodářství a lovu. Přirozeně rostoucím stromům se daří v pospolitosti, a ta skrývá mnohá tajemství – od téměř neprozkoumaných spodních vrstev lesní půdy až po nejvyšší vrcholky. Spolu s Peterem Wohllebenem znovu objevíme kouzlo přírody a porozumíme životu stromů. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. Tato kniha je vytištěná na ekologickém recyklovaném papíře s certifikátem FSC. (knihykazda.cz)

„Možná že když se dnes naučíme zachránit jednoho čmeláka, dokážeme zítra zachránit svět.“ Posedlosti pro čmeláky propadl Dave Goulson už v raném dětství. Jeho zájem o přírodu začínal stále exotičtějším zvěřincem domácích mazlíčků, ale svět se mu naprosto změnil, když si objednal první entomologické vybavení. Od té doby se jeho skutečnou vášní stal hmyz, především včely a čmeláci. „Čmeláky jsem začal studovat ne proto, že jsou to důležití opylovači, ale protože jsou fascinující, protože se chovají zajímavě a tajuplně, a protože jsou prostě neodolatelní. Když jsem se ale líp seznámil s tím, co se o nich vědělo, ukázalo se, že naléhavě potřebují pomoc.“ - Dave Goulson Dave Goulson v současné době patří mezi nejuznávanější ochránce přírody ve Spojeném království a v roce 2006 založil oceňovanou Bumblebee Conservation Trust (Společnost na ochranu čmeláků). V knize Návrat čmeláků kombinuje příběhy o rostoucí vášni dítěte pro přírodu s hlubokými vhledy do zásadní důležitosti čmeláků. Autor se zaujetím popisuje, jaký vliv měly na čmeláky historické události, co s nimi dělá proměňující se příroda, jak do jejich života zasahujeme my a jak je můžeme chránit. Jedním z nejvýraznějších momentů příběhu je vášnivé úsilí Dava Goulsona o navrácení anglického čmeláka pruhovaného, který ve Velké Británii zcela vyhynul, do jeho původní domoviny. Díky autorovu hlubokému vhledu a nadšení se na čmeláky začnete dívat úplně jinak. Začnete se na ně zkrátka dívat. „Musím se k něčemu přiznat. Možná tvrdím, že biodiverzita je životně důležitá pro naše přežití, že potřebujeme opylovače pro naše zemědělské plodiny a tak dál, a že bychom tudíž měli vyhradit oblasti pro ochranu. Ve skutečnosti je ale moje motivace pro obnovu louky mnohem sobečtější. Úplně jednoduše – louka je to nekrásnější místo, kde je možné si během letního dne sednout. Pokud jste to ještě nikdy neudělali, najděte si nějakou louku plnou divokých květin – není jich sice mnoho, ale nějaká pravděpodobně bude nepříliš daleko – jděte tam sami, posaďte se do vysoké trávy a nasávejte do sebe to místo. Poslouchejte zvuky: bzučení čmeláků a včel, cvrkot lučních kobylek, vysoké pískání rejsků bojujících hluboko v trávě, melodické švitoření skřivanů vysoko na nebi. Vnímejte vůně bazalky, mateřídoušky a svízele syřišťového rozdrcených pod vašima nohama a květin všude kolem. Nechte se unášet širokou paletou barev: fialových, žlutých, purpurových a růžových. Je to nejblíž nebi, kam se většina z nás může dostat. Jaký další důvod bychom mohli potřebovat pro vytváření takových míst a péči o ně? Kéž máte vždy možnost si na rozkvetlé louce užívat pohled na čmeláky a včely a naslouchat jejich bzukotu.“ - Dave Goulson Autor Dave Goulson (* 1965) vystudoval biologii na Oxfordské univerzitě a v současnosti působí jako profesor biologických věd na univerzitě v Sussexu. Vydal více než 190 vědeckých článků o čmelácích, včelách, motýlech a dalších druzích hmyzu. V roce 2006 založil Bumblebee Conservation Trust (Společnost na ochranu čmeláků), která svou průlomovou ochranářskou prací získala Heritage Lottery Award za nejlepší projekt v oblasti životního prostředí. Jedním z jejích cílů je navrátit do původní domoviny čmeláka pruhovaného, který ve Velké Británii zcela vyhynul. Biology and Biotechnology Research Council v roce 2010 Goulsonovi udělil ocenění Sociální inovátor roku. Je autorem další velmi úspěšné knihy o přírodním zahradničení Divočina v zahradě. (knihykazda.cz)

Oslava rozmanitosti ptačího života a chování Tato kniha pojednává o překvapivých a někdy znepokojivých projevech chování, které jsou u ptáků na denním pořádku, o činnostech, které výrazně a někdy škodolibě vyvracejí naše obvyklé představy o tom, co je u ptáků „normální“ a čeho jsme si mysleli, že jsou schopni. Jennifer Ackermanová na základě aktuálních vědeckých poznatků převrací tradiční pohled na způsob, jak ptáci žijí, jak spolu komunikují, získávají potravu, páří se, vychovávají mláďata a přežívají. Odhaluje jejich pozoruhodnou inteligenci i strategie a schopnosti, které jsme kdysi připisovali výhradně lidem: klamání, manipulaci, podvádění, únosy, zabíjení potomků, ale také důmyslnou mezidruhovou komunikaci, spolupráci, součinnost, altruismus, kulturu a hru. Některé z těchto mimořádných způsobů chování jsou tak zapeklité, že posunují hranice samotné „ptákovitosti“ – tedy ptačí podstaty. Je zřejmé, že neexistuje jen jediný ptačí způsob života, ale spíše ohromující škála druhů s odlišným vzhledem i životním stylem. Ptáci se mezi sebou liší v každém ohledu, v opeření, tvaru těla, zpěvu, letu, ekologické nice i v chování. A právě to na nich milujeme. Rozmanitost biology fascinuje. A fascinuje i pozorovatele ptáků (birdwatchery), nutí je sepisovat seznamy druhů, jež během svého života viděli (life listy), cestovat do vzdálených koutů zeměkoule za vzácnými druhy nebo skočit do auta a jet se podívat na zbloudilce přivátého bouří či vyrazit do lesa a pískat a hvízdat, aby přilákali jakéhosi nenápadného budníčka. Pozorujte chvíli ptáky a uvidíte, že různé druhy dělají i ty nejvšednější věci naprosto odlišným způsobem. Tuto rozmanitost odrážejí i výrazy, kterými popisujeme naše vlastní extrémní chování. Jsme sovy, nebo skřivani; nosíme se jako pávi, nebo jsme ošklivá káčátka; jsme dravci, nebo holubičí povahy; noční ptáci, nebo ranní ptáčata. Cukrujeme, kdákáme a krákoráme. Hudráme, sýčkujeme, vejráme, lelkujeme, datlujeme. Jsme blbouni nejapní nebo slepice. Jsme nafoukaní jako holub bublák nebo zmrzlí jako drozd. Spíme jako dudci a nadáváme jako špačci. Děláme volavky a kavky. Máme mezi sebou straku nebo kukaččí mládě. Jsme oškubaní jako kuře a pěkně jsme se vybarvili. Vylétli jsme z hnízda, jsme vykutálení ptáčci a děláme ptákoviny. Naparujeme se, tokáme, zařizujeme si hnízdečko lásky, jsme jako hrdličky, ale umíme být i jako supi. Někteří z nás zobák nezavřou po celý den, jiní ho ani neumějí pořádně otevřít. Mluvíme, jak nám zobák narostl, někdy ho ale musíme držet, abychom přes něj nedostali. Autorka Jennifer Ackerman (*1959) píše již více než tři desetiletí o vědě, přírodě a biologii člověka. Po celý život se snaží zpřístupňovat poznání co nejširšímu publiku, hledat místo člověka v přírodou daných souvislostech a kreativně uvažovat nad vědeckými fakty. Její styl spojuje čtivost a poutavost s předcházející pečlivou rešerší. Právě v tom tkví její hlavní dar a díky tomu se její práci dostává opakovaných ocenění. Mimo jiné získala stipendium americké Národní nadace pro literaturu v oblasti literatury faktu, Buntingovo stipendium a grant od Nadace Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet příspěvků a článků v mnoha publikacích, například National Geographic či New York Times. Především ale píše knihy. V Nakladatelství KAZDA již vyšel její světový bestseller Genialita ptáků (The Genius of Birds). (knihykazda.cz)

Pohled do tajuplného světa pod mořskou hladinou Pod vodou se dějí úžasné věci: moře v noci podivuhodně září a světélkuje, ty nejmenší organismy tvořící plankton ovlivňují celý koloběh života nejen pod hladinou a ryby nejsou vůbec němé, naopak navzájem pěkně nahlas komunikují. Mořská bioložka Frauke Baguscheová vypráví fascinující příběhy těch nejmenších i největších tvorů na naší planetě, vysvětluje, kde má původ ona charakteristická vůně, která nás doprovází při procházkách po pláži, a proč na nás moře tak silně působí a ovlivňuje nás i celou Zemi. Přestože oceány pokrývají dvě třetiny naší planety a tvoří tak největší ekosystém na Zemi, o tom, co se v nich děje, toho zatím víme jen překvapivě málo. Nedlužíme jim za nic menšího než za vlastní život, neboť kyslík pro každý náš druhý nádech pochází z mořských mikrořas - a je jedno, jestli dýcháte vzduch v Brně, Praze nebo třeba Boce Kotorské. Moře, jeho teplé a studené proudy, řasy podílející se na formování mraků a mořský cyklus odpařování zásadně ovlivňují také podnebí u nás. Získáváme z něj rovněž jídlo, poskytuje nám ochranu a nabízí pracovní místa i atraktivní lokality, kde můžeme strávit dovolenou. Šumění vln, mořský vánek a široširá rozlehlost, to vše nás uklidňuje i inspiruje. Ale teprve když se do mořských hlubin ponoříme, zažijeme na vlastní kůži svůj "modrý zázrak", protože pod mořskou hladinou to překypuje životem. Ten barevný, neustále se proměňující svět vás naprosto okouzlí. Autor Dr. Frauke Baguscheová (*1978) - po absolvování doktorského studia na Southamptonské univerzitě v Anglii vedla mořské biologické stanice na Maledivách. Na plachetnici podnikla cestu dlouhou 9 500 kilometrů z Karibiku přes Atlantský oceán až do Středozemního moře, aby tím upozornila na znečišťování moří a oceánů. V současné době žije v Saarbrückenu a pořádá přednášky a kurzy zaměřené na mořskou biologii. (knihykazda.cz)

Jak si lišky a jedle dávají dobrou noc Věděli jste, že houby dokážou klást léčky? Nebo že ryby lžou? Nejen my lidé máme sklony k přehánění a nepravdám. Zvířata jsou mnohem nápaditější, jedná-li se například o to, jak získat partnera či partnerku. Etoložka Madlen Ziegeová nás zve do fascinujícího světa, v němž potkáme chameleonské rostliny, pavouky mávající lasem, ryby praktikující rybolov, ptáky, co tančí, a králíky, kteří stavějí navoněné ploty. Ukazuje nám přitom, že řeč přírody nám může pomáhat v každodenním životě - ať už jako inspirace, jak flirtovat, či jako návod, jak urovnat spory se sousedy. (knihykazda.cz)

Ako to, že vtáky vycítia blížiacu sa búrku, o ktorej zatiaľ my nemáme ani tušenia? Vďaka akej navigácii dokážu trafit do miest vzdialených tisíce kilometrov, kde nikdy predtým neboli? Ako je možné, že vedia dokonale napodobnit zložitý spev desiatok ďalších druhov? Vedeli ste, že aj po šiestich mesiacoch si pamatajú, kam si na ploche veľkej stovky štvorcových kilometrov schovali potravu? Možno je slovo genialita naozaj na mieste. Dlho sme si mysleli, že vtáky neriešia problémy hlavou, ale krídlami. Teraz sa ukazuje, že ich mozog je z hľadiska schopností porovnateľný s mozgom primátov, v niektorých ohľadoch dokonca aj s mozgom človeka. Výskumy realizované v posledných rokoch dokazujú, že hoci má mozog vtáka inú štruktúru než mozog cicavcov, pokiaľ ide o funkčnost, v ničom nezaostáva. Operence skrátka našli vlastný spósob, ako používat hlavu. Jennifer Ackermanová precestovala celý svet, aby mohla v pracovniach vedcov i v teréne zozbierat najnovšie poznatky a vytvorit zrozumiteľný portrét našich okrídlených priateľov. Nezabudla osviežit text svojím typickým humorom a nadhľadom a postarat s a tým o čitateľskú prítažlivost. Nech už si tú to knihu prečíta ktokoľvek, na slovné spojenie "vtáčí mozoček" sa bude pozerat z celkom inej perspektívy. Autor Jennifer Ackermanová (narodená v roku 1959) sa už viac ako tri desaťročia venuje písaniu o vede, prírode a biológii človeka. Po celý život sa usiluje približovať poznatky čo najširšej verejnosti, hľadať miesto človeka v súvislostiach s fungovaním prírody a kreatívne uvažovať o vedeckých faktoch. V jej štýle sa spája čitateľská príťažlivosť a pútavosť s dôkladným výskumom, ktorý predchádza literárnemu spracovaniu. Práve v tom spočíva autorkin najväčší dar a vďaka tomu sa práca tejto milovníčky prírody stretáva s opakovaným uznaním. Ackermanovej sa okrem iného podarilo získať štipendium americkej Národnej nadácie pre literatúru v oblasti literatúry faktu, Buntingovo štipendium a grant od Nadácie Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet publikovaných príspevkov a článkov, napríklad pre National Geographic či New York Times. Predovšetkým je však autorkou kníh. Genialita vtákov (Th e Genius of Birds) predstavuje jej najnovší, v poradí siedmy titul. Dielo Jennifer Ackermanovej s radosťou prinášame aj slovenským čitateľom. Veríme, že sa nám podarí nakaziť vás jej nadšením a láskouk svetu, ktorý nás všetkých obklopuje. (knihykazda.cz)

Přírodní bytosti hrají podle autorky důležitou roli v našem životním prostoru. Lidem pomáhají vnímat energii stromů, dosáhnout vyššího stavu vědomí, očistit lidskou auru, uvědomit si některé malichernosti, které řešíme v každodenním životě, vnímat intenzivněji barvy a vůně přírody a více se zajímat o ochranu životního prostředí. V existenci přírodních bytostí ani nemusí čtenář uvěřit, i přes to kniha učí vnímat, co nás obklopuje, pozorovat přírodu a pečovat o ni s větší úctou. Po přečtení mnozí dospějí k vědomějšímu a pečlivějšímu zacházení se vším, co žije a roste a návštěva lesů, vodopádu či vodních toků už nikdy nebude jako dříve. Doporučujeme také druhou knihu Margot Ruis "Bytosti přírody a léčení Země" a další doprovodná cd,dvd včetně anglického překladu tohoto prvního dílu. (knihykazda.cz)

Jaké to je být rorýsem létajícím rychlostí vyšší než sto kilometrů v hodině? Nebo kivim ploužícím se černou tmou novozélandské noci? A co se honí hlavou slavíkovi, když si při zpěvu pohrává s notami? V této výjimečné knize čerpá Tim Birkhead - přední světový ornitolog, profesor na univerzitě v Sheffieldu a autor úspěšných knih ověnčených řadou cen - ze svých bohatých vědomostí, které získal celoživotním studiem ptáků, a poutavě přibližuje, jak ptáci vnímají svět. Snaží se odpovědět jak na tyto otázky, tak i na mnoho dalších a využívá při tom popis jednotlivých smyslů, které ptákům slouží k poznávání okolí a ke vzájemné komunikaci. "Radost číst! Zároveň fascinující i vtipná kniha, která je od začátku do konce promyšlená, podložená fakty a poutavě napsaná." - NEW SCIENTIST (knihykazda.cz)

Teprve před několika dny se Raynor dozvěděla, že její manžel Moth trpí nevyléčitelnou nemocí. A k tomu právě přišli o dům a s ním i o práci. Nezbývá jim skoro nic – ani čas. A tak se rozhodnou vydat na pouť dlouhou tisíc kilometrů. Chtějí projít Jihozápadní pobřežní cestu, která vede po anglickém pobřeží, ze Somersetu přes Devon a Cornwall až do Dorsetu. Putují přímořskou krajinou, po útesech mezi mořem a oblohou a v batozích si nesou jen to nejnutnější. S každým krokem, každým dalším setkáním a potížemi, jimž musejí čelit, se z prosté pěší výpravy stává životní pouť. „Náš svět se měnil, jeho okraje bledly, jak nás cesta vedla mezi mořem, skalami a oblohou. Jako bychom postupně splývali s divočinou a cesta, kterou jsme kráčeli, jako by nás nesla úplně jinam.” Popis jejich putování je až brutálně upřímný. Raynor a Moth mají často hlad, nemají se kde umýt, ostatní se od nich s nedůvěrou odvracejí. Zároveň si ale stále dokážou uvědomovat krásu okolní krajiny. Jejich cesta je zároveň cestou k sebeuvědomění, k čirému prožitku těch nejzákladnějších věcí, k naději. Raynor a Moth jsou manželé ve středním věku, kteří ve Walesu provozují rodinnou farmu. Tu společnými silami opravili a vychovali zde své děti. Kvůli špatné investici ale ze dne na den o všechno přijdou a ocitnou se bez domova. Jen několik dnů nato se dozvědí, že Moth trpí vzácným degenerativním onemocněním. Když přemítají, co si počít, vzpomene si Raynor na knihu, kterou kdysi četla, a manželé se spontánně rozhodnou jít pěšky podél jihozápadního anglického pobřeží – značenou cestu dlouhou asi tisíc kilometrů. Za poslední peníze si koupí použitý stan a dva batohy a prostě vyrazí. Celou dobu musí vyžít pouze z osmačtyřiceti liber na týden. Autorka Raynor Winnová - i po dokončení Jihozápadní pobřežní cesty se stále pravidelně věnuje dálkovým pochodům, píše o přírodě, bezdomovectví a táboření pod širým nebem. Žije v Cornwallu se svým manželem Mothem a jejich psem Montym. Interpretka audioknihy Dana Černá - už při studiu na pražské konzervatoři hostovala v divadle v Hradci Králové, po absolutoriu nastoupila do angažmá ve Stredočeském divadle Kladno – Mladá Boleslav. Po rozdělení divadel hrála v letech 1994–1998 v Městském divadle v Mladé Boleslavi. Do roku 2019 byla členkou pražského Činoherního klubu, kde ztvárnila řadu výrazných postav. Kromě divadla exceluje v dabingu, jejím hlasem promlouvá např. Melanie Griffithová, Meg Ryanová, Uma Thurmanová, Salma Hayeková či Penelope Cruz a dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem. Stále častěji se objevuje i na televizní obrazovce voblíbených seriálech. (knihykazda.cz)

Jedinečná krása a nedotčená příroda Proč by bez Sahary nemohl existovat amazonský deštný prales? Jsou oázy skutečně jen skupinky datlovníků kolem studně? Je pravda, že se na poušti víc lidí utopí, než kolik jich tu zemře žízní? Michael Martin procestoval pouště celého světa a tyto tajuplné oblasti a lidi, zvířata i rostliny, jimž se daří přizpůsobovat se nejobtížnějším životním podmínkám, dokáže poutavě popsat. V tichu, osamění a klidu pouští přitom on sám nachází protiváhu k našemu přehlcenému životu. Nabízí tak zasvěcený vhled do radikálně odlišné reality – podivuhodné, obohacující a místy přímo neuvěřitelné! Díky rozsáhlé fotografické příloze zažijete poušť takřka na vlastní kůži. Pouště a polopouště pokrývají třetinu zemské pevniny, a pokud počítáme i ledové pouště v polárních oblastech, dostaneme se dokonce k padesáti procentům. Zabírají tedy větší plochu než deštné lesy, savany, stepi nebo pohoří. Pouště nás odjakživa fascinují, fungují jako projekční plochy našich přání a tužeb – a přesto o nich víme překvapivě málo. Dobrodruh a fotograf Michael Martin už několik desetiletí cestuje suchými pouštěmi jako Sahara, Gobi, Namib a Atacama i mrazivými pouštěmi Grónska či Antarktidy a zná toto svébytné prostředí jako nikdo jiný. Otevírá nám oči pro udivující rozmanitost pouštních biotopů, které si zasluhují ochranu. V roce 1987 ještě v poušti Ténéré narazil na pštrosy, dnes už prakticky vyhubené. Užasl nad „Schody do nebe“, uměleckým dílem, které se nachází uprostřed pláně Marha na jihu Maroka a doslova rozšiřuje obzory. Na Sahaře našel stovky let staré otisky chodidel otroků, kteří byli ve dlouhých průvodech hnáni po „bornuské silnici“ do středisek obchodu na pobřeží. S častou představou, že v pouštích není k vidění nic než písek, se expert na pouště Michael Martin rázně vypořádává – a mimochodem, dokonce i pouštní písek je natolik různorodý, že nemálo nadšenců po celém světě sbírá a vyměňuje si jeho vzorky. Mimořádně čtivě napsaná a zároveň poučná kniha pro všechny, kdo o poušti sní – ať už ji někdy navštívili, nebo se tam jednoho dne vypraví, či zkrátka chtějí spolu s Michaelem Martinem poznat její podstatu. Autor Michael Martin - fotograf, dobrodruh a vystudovaný geograf, věnuje se také přednášení. Už přes 35 let podává svědectví o svých výpravách do pouští celého světa a postupně se stal celosvětově nejuznávanějším fotografem pouští. Uveřejnil na 30 obrazových publikací a knih, které byly přeloženy do mnoha jazyků. Uspořádal přes 2 000 přednášek a produkoval několik televizních filmů. Kromě rozpálených pouští se zabývá i chladnými a ledovými pouštěmi Arktidy i Antarktidy. Za svou tvorbu získal řadu ocenění, mimo jiné čestnou medaili Královské geografické společnosti. V poslední době k nim přibyla cena Gregor International Calendar Award a cena ITB Book Award za celoživotní dílo. Časopis GEO věnoval Michaelu Martinovi v listopadu 2016 celé zvláštní vydání Geo extra. (knihykazda.cz)

Pokračování mezinárodního bestselleru Pobřežní cesta, skutečného příběhu o hledání cesty domu Příroda má pro Raynor a jejího manžela Motha odpovědi na všechny otázky. Společně ušli tisíc kilometru po větrném, divokém anglickém pobřeží, a útesy, nebe a křídová půda pod nohama jim teď připadají jako domov. Moth trpí nevyléčitelnou nemocí, ale v přírodě jako by se mu navzdory lékařským prognózám vracel život. Pod širým nebem, na cestě podél pobřeží oba společně zjistí, že stát se muže cokoli. Po Jihozápadní pobřežní cestě se Raynor s Mothem vracejí k životu mezi čtyřmi stěnami, ale najít ztracený pocit domova a vrátit se k normálu není snadné. Pak se však objeví člověk, který si přečetl jejich příběh, a jeho neuvěřitelná nabídka jim opět změní život. Autorka Raynor Winnová se po dokončení Jihozápadní pobřežní cesty nadále pravidelně věnuje dálkovým pochodům, píše o přírodě, bezdomovectví a táboření pod širým nebem. Žije v Cornwallu se svým manželem Mothem. Její první kniha Pobřežní cesta, oslava života prodchnutá magickou atmosférou, se stala mezinárodním bestsellerem, umístila se na žebříčku nejprodávanějších knih Sunday Times, získala cenu Christophera Blanda udělovanou Královskou literární společností, byla nominována na Wainwrightovu cenu a cenu Costa Book Award. Její druhá kniha Bouřlivé ticho je nadějí prozářený příběh o návratu domu. Interpretka audioknihy Dana Černá - už při studiu na pražské konzervatoři hostovala v divadle v Hradci Králové, po absolutoriu nastoupila do angažmá ve Stredočeském divadle Kladno – Mladá Boleslav. Po rozdělení divadel hrála v letech 1994–1998 v Městském divadle v Mladé Boleslavi. Do roku 2019 byla členkou pražského Činoherního klubu, kde ztvárnila řadu výrazných postav. Kromě divadla exceluje v dabingu, jejím hlasem promlouvá např. Melanie Griffithová, Meg Ryanová, Uma Thurmanová, Salma Hayeková či Penelope Cruz a dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem. Stále častěji se objevuje i na televizní obrazovce voblíbených seriálech. (knihykazda.cz)

Na základě třicetiletého výzkumu napsal Dave Goulson srozumitelnou, fascinující a důležitou knihu, v níž se zabývá důkazy alarmujícího poklesu množství hmyzu na celém světě. „Pokud přijdeme o hmyz, všechno se zhroutí,“ varoval v rozhovoru pro New York Times. Hlavní příčinou tohoto poklesu hmyzích populací je nerozvážné používání chemických pesticidů. Přiklání se tak k závěru kultovní knihy Rachel Carsonové Tiché jaro, po jejímž vydání v roce 1962 došlo k celosvětovému zákazu používání DDT. Zanedlouho ale byly zavedeny nové pesticidy, stejně smrtící jako DDT, a v současnosti se lidstvo nachází na pokraji nové krize. Co nastane, když veškerý hmyz zcela zmizí? Autor Dave Goulson (* 1965) vystudoval biologii na Oxfordské univerzitě a v současnosti působí jako profesor biologických věd na univerzitě v Sussexu. Vydal více než 190 vědeckých článků o čmelácích, včelách, motýlech a dalších druzích hmyzu. V roce 2006 založil Bumblebee Conservation Trust (Společnost na ochranu čmeláků), která svou průlomovou ochranářskou prací získala Heritage Lottery Award za nejlepší projekt v oblasti životního prostředí. Jedním z jejích cílů je navrátit do původní domoviny čmeláka pruhovaného, který ve Velké Británii zcela vyhynul. Biology and Biotechnology Research Council v roce 2010 Goulsonovi udělil ocenění Sociální inovátor roku. Je autorem další velmi úspěšné knihy o přírodním zahradničení Divočina v zahradě a Návrat čmeláků. (knihykazda.cz)

Oficiálně je couchsurfing v Íránu zakázaný. Přesto procestuje Stephan Orth touto formou celou zemi. Přespává na desítkách perských koberců, zažije bláznivá i rozpustilá dobrodružství - a při tom pozná zemi, která vůbec neodpovídáobrazu zločinného státu. Tajná bikini party v poutním městě Mašhadu, nocleh v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru, výslech po fotografování pašeráků: v Íránu zažije Stephan Orth dobrodružství, která by žádná turistická kancelář nikdy do katalogu nenapsala. Jako couchsurfer vymění hotel za soukromé byty a pozná tak skutečné soukromí místních obyvatel. Za zavřenými dveřmi se odkládají nejen povinné závoje, ale také strach ze strážců mravnosti. Pitka s červeným vínem u perského prince nebo rande v obýváku před shromážděnou velkou rodinou, páchnoucí dálkový autobus nebo jiná místní rachotina – každé nové setkání zapadá jako díl skládačky do celkového obrazu země, jejíž realita je naprosto odlišná, než by člověk tušil z panujících klišé. A nakonec odhalí i dvě poslední tajemství: jak si domácí obyvatelé nakoupí v lékárně alkohol a proč tolik milují to příšerné popové duo Modern Talking. Kniha je strhujícím vyprávěním o drobných svobodách a velkých tužbách Íránců. Íránci jsou totiž nejen mistry světa v šachu a v pohostinnosti, ale také v tom, jak uštědřit vedoucím duchovním utajený políček. Autor Stephan Orth, ročník 1979, pracoval jako redaktor v dovolenkovém resortu při redakci Spiegel Online, až se v roce 2016 osamostatnil coby nezávislý novinář. Jako couchsurfer cestuje už od roku 2004. Měl u sebe hosty z celého světa a setkal se s hostiteli ve více než třiceti zemích. Orth je autorem bestselleru „Couchsurfing v Íránu“, u vydavatelství Malik vyšla kromě toho také jeho kniha „Dědečkův ledovec“. Za své reportáže získal Orth několikrát cenu „Columbus“, udělovanou Svazem německých cestovatelských novinářů. Napsal již několik bestsellerů, z nichž v češtině zatím vyšel Couchsurfing v Rusku (2018) a připravuje se též Couchsurfing v Číně (2019). (knihykazda.cz)

Příroda je plná překvapení: listnaté stromy působí na rotaci Země, jeřábi sabotují výrobu šunky ve Španělsku a jehličnaté lesy umí přivolat déšť. Autor bestsellerů Peter Wohlleben nám umožňuje ponořit se do neprobádaného světa a popisuje úchvatnou souhru světa rostlin a zvířat: jak se vzájemně podmiňují? A co se stane, když něco tento jemně vyvážený systém naruší? Na základě nejnovějších vědeckých poznatků a desetiletí vlastních pozorování nás nejznámější německý lesník opět uvádí v úžas. Peter Wohlleben umí jedinečným způsobem rozluštit napínavé hádanky přírody. V jakém vzájemném vztahu jsou jednotlivé druhy, zvířata a rostliny, ale také člověk a příroda? Wohlleben vypráví o této úžasné souhře a předvádí nám složitost a zranitelnost našeho životního prostředí: vše je jemně vyváženo a vzájemně sladěno jako hodinový stroj – a každá sebemenší změna či vychýlení mohou mít nečekané a dalekosáhlé následky. Například hromadný opad listí na severní polokouli způsobuje, že se s námi Země otáčí o něco rychleji a dny se v zimě zkracují. A napadlo vás někdy, že by neškodné žížaly mohly regulovat stavy divokých prasat? Se svou oblíbenou lahůdkou totiž štětináči hltají i larvy plicních hlístic, které jím pak působí zdravotní potíže a jejich mladé mohou dokonce stát život. To, jak fatální mohou být lidské zásahy do koloběhů přírody, vysvětluje Wohlleben na příkladu změny klimatu. Stromy mají tu smůlu, že potřebují několik staletí k tomu, aby unikly oteplování Země a uchýlily se do chladnějších severských krajin. Čtivá a napínavá kniha, jež čtenářům leccos objasní. „Není příroda dokonce ještě mnohem komplexnější než hodinový stroj? Nejenže v ní zapadá jedno kolečko do druhého, ale vše navíc tvoří vzájemně provázanou síť. Tato síť je tak jemně rozvětvená, že ji pravděpodobně nikdy zcela nepochopíme v jejím plném rozsahu. A je to tak v pořádku, neboť díky tomu v nás rostliny a zvířata nikdy nepřestanou vzbuzovat úžas. Důležité je jen to, abychom poznali, že i malé zásahy mají velké následky a je tedy lepší, nebudeme-li strkat prsty tam, kde našich zákroků není bezpodmínečně třeba.“ „Wohllebenovy knihy rozšiřují naše vnímání světa.“ Denis Scheck, Der Tagesspiegel „Wohlleben je tlumočník, který překládá přírodovědné poznatky do jazyka emocí.“ Tobias Becker, DER SPIEGEL Chronik 2016 Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Jak se ze zlého, samotářského, ale nesmírně fascinujícího vlka, který se od nepaměti objevuje v mýtech a pohádkách, stal nejlepší přítel člověka? Proč kulturní vývoj lidstva ve všech epochách svorně doprovázeli zrovna vlci a psi? Jak se náš nejednoznačný vztah k vlkům stal hnací silou lidské spirituality? A proč nás tak dojímá pohled našeho psího parťáka? Uznávaný etolog Kurt Kotrschal nám ve své knize pomůže nejen lépe pochopit pradávné zaujetí vlkem, ale také nás naučí, jak správně přistupovat k našemu věrnému společníkovi – psovi. Kniha odpovídá na otázku, v čem se od sebe tito dva blízcí příbuzní liší, a zároveň poskytuje cenné poznatky o soužití člověka a jeho nejlepšího přítele. Publikace získala rakouské ocenění Vědecká kniha roku v oblasti medicína a biologie. „Kurt Kotrschal na základě svých znalostí a zkušeností fundovaně popisuje ambivalentní a mnohostranné sbližování vlka s člověkem a poutavě líčí, jak se z divokého vlka vyvinul dnešní pes.“ – ORF Autor Kurt Kotrschal (* 1953) je rakouský biolog a etolog, emeritní profesor na Vídeňské univerzitě. Celý svůj profesní život pozoruje zvířata (havrany, vlky, opice, psy) a dlouhodobě zkoumá jejich chování. V roce 2008 nedaleko Vídně spoluzaložil Wolf Science Centre (WSC). V tomto unikátním zařízení se svými kolegy sleduje, jak se domestikovaní psi liší sociálně a mentálně od svých divokých předků – vlků. Aby bylo možné je srovnávat, přistupují tu k oběma druhům stejným způsobem – díky tomu je Wolf Science Centre celosvětově jedinečné. Centrum je možné navštívit, ocitnout se dokonce i v bezprostřední blízkosti vlků a dozvědět se o jejich životě víc. www.wolfscience.at (knihykazda.cz)

Objevujte tajuplnou planetu hmyzu Hmyz najdeme prakticky všude – v lese i v trávě, v potocích nebo v parku, ale i na mnoha velmi neočekávaných místech – v nadmořské výšce šest tisíc metrů, v nejhlubších jeskyních světa, v kostelních křtitelnicích, uvnitř počítačů i v nozdrách mrožů. Tito drobní živočichové se od nás značně liší: někteří mají kostru z vnější strany těla jako brnění, jiní mohou mít uši na kolenou, oči na penisu či jazyk na nohou. I když mají naši hmyzí souputníci mozek velikosti sezamového semínka, dokážou rozpoznávat obličeje. Hmyz má také neuvěřitelné reprodukční a adaptační schopnosti. Ačkoli na každého člověka žijícího na Zemi připadá 200 milionů hmyzích jedinců, jejich počty dramaticky klesají. Zatímco lidská populace se za posledních 40 let zdvojnásobila, hmyzu o polovinu ubylo. Přitom lidstvo je na práci mnoha druhů těchto drobných živočichů závislé. Už jen z čistě egoistických důvodů bychom se o zdraví a blaho těchto drobných tvorů měli zajímat. Péče o ně je jakousi životní pojistkou pro naše děti a vnoučata. „Příroda nás ohromuje svou složitostí a hmyz tvoří významnou část těchto důmyslně vybudovaných systémů, v nichž my lidé představujeme jen jeden druh z milionů. Proto se tato kniha zabývá těmi nejmenšími druhy, vším tím podivným, krásným a bizarním hmyzem, který tvoří základ světa takového, jak ho známe. První část knihy se věnuje hmyzu samotnému. V první kapitole se dočtete o neuvěřitelně bohaté rozmanitosti jejich říše, z čeho jsou poskládaní, jak vnímají své okolí a také něco málo o tom, jak rozpoznat nejdůležitější skupiny hmyzu. Ve druhé kapitole nahlédnete do jejich poněkud zvláštního sexuálního života. Poté se ponořím hlouběji do složité hry, kterou hmyz hraje s ostatními živočichy (kapitola třetí) a rostlinami (kapitola čtvrtá). Do každodenního boje, zda se najím, nebo mě pozře někdo jiný, v němž navíc každý tvor zápolí o předání vlastních genů. I přesto je zde prostor pro spolupráci a ta nabírá všemožných prapodivných forem. Zbytek knihy se zabývá důvěrným vztahem hmyzu k jednomu konkrétnímu druhu: k nám lidem. Jak přispívá hmyz k produkci potravin (kapitola pátá), jak zajišťuje čistotu přírodního prostředí (kapitola šestá) a poskytuje nám produkty, které potřebujeme, od medu po antibiotika (kapitola sedmá)? V kapitole osmé se podívám na nové obory, v nichž nás hmyz může nasměrovat. A konečně v deváté kapitole se zamyslím nad tím, jak se těmhle našim drobným pomocníkům daří a jak můžeme společně přispět k tomu, aby se měli lépe. Protože my lidé jsme na jejich práci závislí. Potřebujeme je k opylování, k rozkládání mrtvých organismů a k tvorbě hlíny, potřebujeme je jako potravu pro jiná zvířata, pomáhají nám udržet škodlivé organismy na uzdě, šíří semena, jsou nám nápomocní při výzkumech a svými chytrými řešeními nás inspirují. Hmyz představuje drobná ozubená kolečka, díky kterým se svět točí.“ - Anne Sverdrup-Thygesonová Autorka Anne Sverdrup-Thygeson je profesorkou Norské zemědělské univerzity v Ås poblíž Osla a vědeckou poradkyní Norského institutu pro výzkum přírody. Má doktorát z biologie ochrany, přednáší o managementu přírody a biologické rozmanitosti lesů. Anne je také ultramaratonskou běžkyní. (knihykazda.cz)

Hýl si pochutná na zimolezu Veverku přilákají lískové oříšky, kos zase ocení rybíz. Věděli jste ale, že přední místo v jídelníčku hýla obecného patří červeným bobulím zimolezu ovíjivého? Nebo že mandelinka mátová dokáže spořádat tolik máty, že po ní pak sama voní? Elke Schwarzerová vás provede vlastní zahradou a při tom vám prozradí, kterými rostlinami nalákáte do zahrady oblíbená divoká zvířata. Z kousku zeleně se tak může stát ráj a vy zároveň přispějete k zachování rozmanitosti domácích druhů. Vaši noví spolubydlící vám za to poděkují. zahrada a její přínosy pro zachování původních druhů více než 70 podrobných popisů rostlin a živočichů návody na výrobu ptačí budky, budky pro ježky či netopýry a vytváření hnízdních příležitostí pro další druhy zvířat Autorka Elke Schwarzerová vystudovala biologii a co nejčastěji se pohybuje v přírodě. Fotografuje rostliny a hmyz a zahradničí na své přírodní biozahradě s kompostem, bez rašeliny a bez pesticidů. Na její zahradě lze objevit několik včelích hotelů, čmeláčí hnízdo, písečné včely v trávníku a motýly aurory, kteří kladou vajíčka na stříbrný list. (knihykazda.cz)

Přírodovědkyně a autorka populárně-naučné literatury Sy Montgomeryová poodkrývá emocionální i tělesný svět chobotnic — a popisuje fascinující vazby, které tyto neuvěřitelně komplexní a energické bytosti navazují s člověkem. Za účelem poznat tyto divoké, samotářské a dravé měkkýše předvádí ukázkovou „zážitkovou“ dokumentaristiku a neváhá se za nimi vydat do Akvária New England ani ke korálovým útesům Francouzské Polynésie a Mexického zálivu. Díky tomu se spřátelila hned s několika chobotnicemi s výrazně odlišnou osobností — mírnou Athénou, průbojnou Octavií, zvědavou Kálí a hravou Karmou. Svůj důvtip chobotnice dokazují nepřeberným počtem způsobů: unikají z nádrží jako orangutani, uchylují se k všemožným lstím, aby získaly potravu, a proudem vody ze své nálevky si hrají s míčem. „Chobotnice se mi vždycky líbily. Ani mimozemšťané z toho nejpotrhlejšího sci-fi nejsou tak zvláštní jako ony. Jsou to tvorové, kteří navzdory tomu, že dorůstají váhy bezmála padesáti kilogramů a délky skoro dvou půl metru, dokážou své rosolovité tělo protáhnout mezerou o velikosti pomeranče. Jsou to živočichové… se zobákem jako papoušek, jedem jako had a jazykem osázeným zuby… kteří dokážou měnit tvar i barvu a vypouštět inkoust. Ale co je nejpozoruhodnější… chobotnice jsou mimořádně inteligentní.“ Teprve nedávno vědci přisoudili inteligenci i psům, ptákům a šimpanzům. Teď s údivem sledují, jak chobotnice dokážou řešit různorodé úkoly, a snaží se rozluštit význam jejich barevných změn. Montgomeryová zde toto rostoucí uznání pro chobotnice zachycuje a zároveň vypráví příběh o lásce, který je střídavě vtipný, zábavný, dojemný i hluboký. Mají chobotnice duši? nám sděluje, co nás mohou chobotnice naučit o setkávání dvou velice odlišných myslí. „Nechte se pohltit tajemným, chytrým a podivuhodně odlišným světem chobotnic. Objevte opravdovou inteligenci založenou na schopnosti vnímat hmatem tak citlivě, že si to lidé ani neumějí představit.“ — TEMPLE GRANDINOVÁ, autorka knihy Zvířata v překladu „Mají chobotnice duši? je napínavé, dechberoucí dobrodružství, které vás zavede do hlubin, o nichž se nesnilo ani Julesu Verneovi.“ — VICKI CONSTANINE CROKEOVÁ, autorka knihy Elephant Company „Podmanivá kniha o inteligenci stejně ‚cizí‘ jako vzdálený vesmír. A není to žádné sci-fi.“ — BERND HEINRICH, autor knihy Mind of the Raven „Sy Montgomeryová ve své knize Mají chobotnice duši? čtenáře uvádí do fascinujícího a svůdného světa skrytého pod rozbouřenou hladinou oceánu a poutavě mu představuje bytosti, které v něm žijí.“ — VINT VIRGA, DVM, autor knihy The Soul of All Living Creatures Autor Sy Montgomeryová je americká přírodovědkyně, dokumentární scenáristka a spisovatelka, která má na kontě více než dvacet vřele přijatých populárně-naučných knih pro děti i dospělé. Pyšní se nejrůznějšími oceněními, mezi něž patří i vyznamenání za celoživotní dílo od Humane Society a New England Booksellers Association. Žije v New Hampshire spolu se svou border kolií, manželem a hejnem kuřat. (knihykazda.cz)

Stephan Orth cestuje s velkou oblibou po zemích, které mají špatnou pověst, a píše o nich bestsellery. V této knize po tři měsíce objevuje Čínu a zjišťuje, jak funguje nová světová velmoc. Navštíví zde metropole, které experimentují s totální kontrolou. Na své cestě od gauče ke gauči si vyzkouší roli soutěžícího při pletení košů, tančícího učitele angličtiny nebo vyzkouší štěstí v kasinu - a zjišťuje, jakými sny a jakými strachy zde lidé žijí. "Stephan Orth to zkrátka umí dokonale a země i lidé v příběhu pro čtenáře ožívají." - Westdeutsche Allgemeine Zeitung Autor Stephan Orth, ročník 1979, pracoval jako redaktor v dovolenkovém resortu pri redakci Spiegel Online, až se v roce 2016 osamostatnil coby nezávislý novinář. Orth žije v Hamburku, ale procestoval už 70 zemí a čtyřikrát pobýval delší čas v Číně. S couchsurfingem začal v roce 2004. Nakladatelství Kazda již vydalo dvě jeho úspěšné knihy: „Couchsurfing v Íránu“ a „Couchsurfing v Rusku“, za kterou dokonce dostal knižní cenu ITB. (knihykazda.cz)

Jakmile vykročíme ze dveří, obklopí nás příroda. Všude probíhají tisíce malých i velkých dějů, které jsou často fascinující a krásné – pokud si jich vůbec všimneme. V dobách minulých bylo životně důležité je rozpoznat, dnes se spoléháme na odborníky a sledujeme předpověď počasí. Peter Wohlleben nás ve své knize zve, abychom se sami stali odborníky, abychom se důkladně rozhlíželi kolem sebe a dokázali rozklíčovat znamení, která nám poskytují vítr, mraky, rostliny a živočichové. Ze sedmikrásek se tak mohou stát naši domácí „meteorologové“ a podle měsíčku lékařského zase třeba poznáme, kolik je hodin. Autor vyvrací mýty a poskytuje vědecké vysvětlení některých známých pranostik. Fakta přitom nepodává nudně, všímá si jejich užitečnosti na zahradě a využitelnosti při pobytu v přírodě. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Ke hraní 101 her v této knize nepotřebujete počítač ani mobilní telefon. Vystačíte si většinou s tužkou a papírem, někdy budete muset vyrazit ven, některé hry můžete hrát sami, jiné ve společnosti rodiny či přátel. A co je lepšího než se sejít u jednoho stolu a společně prožívat cestu k vítězství, promýšlet strategie či hodnotit svoje možnosti, zkrátka bavit se a smát se se svými blízkými? Některé hry Ivan Brett vymyslel sám, jiné jsou upravené varianty her, které už dávno existují. Autor: Ivan Brett žije na severu Londýna a svůj čas dělí rovnoměrně mezi učení, psaní a adoptování zrzavých zvířat. Momentálně má dvě, ale dalším se nebrání. Jeho sbírka The Floor is Lava (Podlaha je láva), v níž shromáždil100 her, které se obejdou bez obrazovky, se stala mezinárodním bestsellerem. Ve snaze překonat sám sebe do této knihy ještě jednu přidal. (knihykazda.cz)

Divokou přírodu máme přímo pod nosem - v zahradách a parcích, v mezerách v chodníku a v zemi pod svýma nohama. Dave Goulson nahlíží do kompostu, vrtá se v hlíně a noří se do zahradního jezírka. Zaníceně vysvětluje, jak jsou naše životy a osud celého lidstva neoddělitelně propojené se životy škvorů, včel, zlatooček a pestřenek, nedoceňovaných hrdinů přírodního světa. Zásadní kniha pro každého, kdo má zahradu a není mu lhostejná naše planeta. „Vynikající průvodce ekologickým zahradničením.” - Guardian Autor: Dave Goulson vystudoval biologii na Oxfordské univerzitě a v současnosti působí jako profesor biologických věd na univerzitě v Sussexu. Posledních dvanáct let strávil studiem čmeláků a publikoval více než 250 vědeckých článků o jejich biologii. V roce 2006 založil organizaci na ochranu čmeláků Bumblebee Conservation Trust. Je autorem bestselleru Sunday Times s názvem A Sting in the Tale, jenž se v roce 2013 dostal do užšího výběru na Cenu Samuela Johnsona, a dále knih A Buzz in the Meadow a Bee Quest. Jeho knihy jsou poučné, zároveň čtivě a vtipně napsané, autor vypráví s nesmírným zaujetím a svůj výklad prokládá poznatky z vlastního života. (knihykazda.cz)

Robin Wall Kimmererová vypráví příběhy mechů z pohledu vědy i tradiční moudrosti domorodých národů. Mezinárodně uznávaná autorka poutavě spojuje vědecké poznatky s osobními postřehy a dává možnost nahlédnout do elegantně jednoduchého života mechorostů, od nichž se můžeme mnohé naučit. Ve vzájemně provázaných esejích srozumitelně vysvětluje biologii mechů a přemítá nad tím, co všechno nám tyto fascinující organismy mohou předat. Čerpá přitom ze svých rozmanitých zkušeností vědkyně, matky, učitelky i spisovatelky s indiánskými kořeny. V meších autorka objevila vstupní bránu k důvěrnému sepětí s krajinou – jakousi tajnou znalost lesa, která je metaforou toho, jak lze žít ve světě. Putujte s ní a stejně jako ona se kolem sebe dívejte přes mechové brýle. „Napsat celou knihu o meších si žádá určitou odvahu a zapálení pro věc […] Kimmererová se ve svém debutu Naslouchání mechu zhostila úkolu obdivuhodným způsobem a čtenářům zpřístupnila svět plný překvapení. To, co se o meších dovídáme, jednoduše bere dech.“ – environmentální časopis Orion „Poutavé osobní i vědecké líčení oblasti rostlinné říše, kterou až příliš často přecházím bez povšimnutí […] zapáleně klade důraz na něco, čemu se nejčastěji dostává zaslouženého obdivu pod mikroskopem.“ – Jamaica Kincaidová, The New York Times Book Review Autorka Robin Wall Kimmererová (1953) je matka, vědkyně, univerzitní profesorka a oficiální příslušnice státem uznávaného indiánského kmene Citizen Potawatomi Nation. Je autorkou knihy Braiding Sweetgrass (Copánky z trávy), která jí přinesla celosvětové uznání. Její knižní debut Naslouchání mechu získal ocenění John Burroughs Medal za vynikající literární počin o přírodě, její další texty vyšly v řadě odborných a environmentálních časopisů. Honosí se titulem čestné profesorky na Fakultě environmentální a lesní biologie Newyorské státní univerzity a založila a dodnes řídí Centrum původních národů a životního prostředí. Coby spisovatelka a vědkyně se neomezuje jen na obnovu ekosystémů, ale usiluje i o obnovu vztahu člověka s krajinou. Má bakalářský titul z botaniky na Newyorské státní univerzitě, magisterský i doktorský titul z téhož oboru na Wisconsinské univerzitě a publikovala množství vědeckých článků o rostlinné ekologii, ekologii mechů, moudrosti původních národů a restorativní ekologii. Žije na starém statku na severu státu New York a pečuje o upravené i divoké zahrady. (knihykazda.cz)

Jak si užít les Když známý německý dokumentarista, spisovatel a dobrodruh Andreas Kieling procestoval celý svět, začal se na přírodu ve své rodné zemi dívat úplně jinak. Všímal si, že zatímco určité druhy hmyzu a obojživelníků vymírají, výr, sokol stěhovavý, čáp černý, rys nebo vlk se zase vracejí. Ve svém úspěšném videoblogu „Malá lesní škola“ (Kleine Waldschule), který je předlohou této knihy, poutavě vyzrazuje tajemství lesa, díky nimž si pobyt venku opravdu užijete. Dozvíte se, jak si poradit při bouřce či při setkání s divočákem, jak pozorovat zvířata, abyste je nevyplašili, a co všechno se dá zažít v lese při procházkách s dětmi. „Z komplexnosti lesa jsem pochopil, jak funguje náš přirozený svět – svět přírody, rostlin a zvířat.“ – Andreas Kieling Ve svém úspěšném facebookovém videoblogu „Malá lesní škola“ (Kleine Waldschule) Andreas Kieling vášnivě diskutuje o aktuálních otázkách: třeba jak se chovat k divokým zvířatům, která se vracejí do naší krajiny, například k vlkům, a jak fatální důsledky pro ekosystém může mít vymírání hmyzu. Nejzajímavější témata a svoje mnohaleté zkušenosti – coby dokumentarista, jako milovník zvířat a rostlin i jako otec, který svoje syny bral odmalička do přírody – shrnul v této knize. Vypráví o tažných ptácích, které přešla chuť cestovat, varuje před světelným znečištěním a nebezpečím větrných turbín. Vysvětluje, co může každý z nás udělat pro ochranu srnčat, dává tipy, jak na zahradu přilákat čmeláky a motýly, radí, kdy má smysl krmit ptáky, a popisuje, co nám prozrazují ptačí pera, skořápky vajíček či stopy zvířat. Autor Andreas Kieling už jako dítě s nadšením fascinovaně pozoroval mravence, roháče a jiný hmyz a žasl, co všechno lze v lese objevit a zažít. V roce 1976 dobrodružně emigroval přes tehdejší Československo do Západního Německa a od roku 1990 cestoval po světě. Autor bestsellerů, vítěz ankety časopisu Spiegel a nositel několika cen za filmy o zvířatech je známý i díky svým přednáškám a televizním pořadům (mj. seriál Kielings wilde Welt, tedy Kielingův divoký svět, v rámci úspěšné dokumentární série Terra X pro německou televizi ZDF). V roce 2016 začal na facebooku zveřejňovat svoji „Malou lesní školu“ (Kleine Waldschule), které se podařilo získat přes 300 000 příznivců. V současnosti žije v kraji Eifel na rozhraní spolkových zemí Severní Porýní-Vestfálsko a Porýní-Falc. (knihykazda.cz)

Celý svůj život zasvětila přírodě a její ochraně a její působení už dávno přesáhlo oblast vědy. Stala se poslem míru OSN, cestuje po světě se svým projektem pro mladé Roots & Shoots (několikrát navštívila také Českou republiku), přednáší a věnuje se i dalším humanitárním projektům. Za celoživotní přínos v oblasti výzkumu myšlení zvířat a rozvoje lidstva obdržela v roce 2021 prestižní Templetonovu cenu, která se uděluje žijícímu člověku, jenž se zasloužil o přínos na poli „pokroku ve výzkumu a objevech týkajících se duchovních skutečností“. V této knize Jane Goodallová odhaluje své rodinné zázemí a nastiňuje své působení v Africe. Předkládá tak inspirativní poselství, stejně hluboké jako poznání, ke kterému došla na své cestě za hledáním naděje nejen uprostřed nedotčené přírody. Autorka Britská antropoložka, bioložka a ekoložka Jane Goodallová (* 1934) se o zvířata zajímala už v dětství. Proslula tím, že v africkém pralese v Gombe studovala život a chování šimpanzů ve volné přírodě. Jejich výzkumu a ochraně přírody se věnuje celý život a patří mezi největší odborníky na chování primátů. V roce 1977 založila Institut Jane Goodallové (The Jane Goodall Institute), jehož cílem je výzkum, vzdělávání a ochrana divoké přírody. Časopis Time ji zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Je autorkou řady knih a studií, o jejím pozoruhodném životě vznikají filmy i dokumenty. © D. S. Holloway Interpretka Taťjana Medvecká - Už během studia DAMU hostovala v Národním divadle, kde je od roku 1975 stálou členkou činoherního souboru. Za ztvárnění Alžbety I. V Schillerově Marii Stuartovně (2000) a roli Antonie v Nilinově hře Poprvé vdaná (2002) získala prestižní cenu Thálie. Na filmovém plátně poprvé zazářila v komedii Marečku, podejte mi pero! (1976), když o rok dříve debutovala ve filmu Otakara Vávry Osvobození Prahy. Vidět ji můžeme nejnověji ve snímcích Operace Silver A, Hořící keř či Milada, ale i v oblíbených seriálech Já, Mattoni, První republika, Policie Modrava či Most!. V roce 2012 obdržela sošku Českého lva za nejlepší vedlejší ženskou roli ve filmu Dům. Dlouhodobě se věnuje dabingu - v roce 1997 získala Cenu Františka Filipovského. Často účinkuje v rozhlase (sedmkrát zvítězila v anketě Neviditelný herec) a její charismatický hlas si oblíbili posluchači audioknih. Nejlepší interpretkou byla vyhlášena v roce 2015 za audioknihu Himmlerova kuchařka a v roce 2018 za Dopisy Milady Horákové. (knihykazda.cz)

Suzanne Simardová nás zavede do svého světa, do srdce lesa. Ukáže nám, že stromy nejsou pouze zdrojem dřeva či buničiny, ale že tvoří složitý a vzájemně provázaný koloběh života. Právě její převratné pátrání vedlo k objevu „lesního internetu“ (Wood Wide Web), který ve svých knihách popisuje také Peter Wohlleben. S objevitelskou vášní popisuje, jak se stromy rostoucí stovky let vedle sebe vyvíjejí, jak se učí a přizpůsobují okolnostem, poznávají své sousedy a rafinovaně spolu soupeří i spolupracují. V centru jejího výzkumu přitom stojí tzv. mateřské stromy – prastaré, mocné a tajemné velikány, které spojují a chrání ostatní stromy ve svém okolí. „Suzanne Simardová sdílí moudrost svého života, kdy naslouchala lesu... Její vědecké paměti jsou stejně napínavé jako seriály HBO.“ - THE OBSERVER „Ve své objevné prvotině o ,překvapivých tajemstvích‘ stromů Suzanne Simardová umně spojuje vědu s autobiografií... Toto průkopnické dílo čtenáře stejnou měrou poučí i dojme.“ - PUBLISHERS WEEKLY „Suzanne Simardová desítky let nořila ruce do hlíny, navrhovala výzkumné experimenty a postupně odhalovala pozoruhodná tajemství lesní ekologie... Elegantně a podrobně popsané, hluboce osobní... Její kniha svědčí o tom, že Suzanne Simardová umí psát o vědě. Svůj výzkum jasně definuje, přehledně popisuje kroky jednotlivých pokusů a svá ohromující zjištění nám předkládá na stříbrném podnose.“ - THE NEW YORK TIMES Autorka Bioložka Suzanne Simardová se narodila v Britské Kolumbii a vzdělání získala na Univerzitě Britské Kolumbie a Oregonské státní univerzitě. V současnosti vyučuje na Lesnické fakultě Univerzity Britské Kolumbie ekologii lesa a žije ve městě Nelson. Je považována za průkopnici v oblasti rostlinné komunikace a inteligence, její TED Talks zhlédlo více než deset milionů lidí po celém světě. „Začala jsem tedy podnikat výzkumné výpravy, abych zjistila, kde jsme se tak šeredně spletli, a abych rozlouskla záhadu, proč se krajina sama zahojí, když jí k tomu dáme prostor — jak jsem viděla v případě vlastních předků, kteří káceli lehčí rukou. Bylo zvláštní, téměř strašidelné, jak se má práce prolínala s mým osobním životem a splývala s ním tak důvěrně jako prvky ekosystému, které jsem zkoumala.“ Interpretka Známá je především díky dabingu, jemuž se od roku 1993 věnuje téměř výhradně. Začínala u kultovních filmů a seriálů a ikonické postavy mluví dodnes – svůj hlas propůjčila desítkám předních hollywoodských hvězd (např. Sandře Bullockové, Jodie Fosterové či Kim Basingerové). Kromě příležitostného hostování v různých divadelních uskupeních ji v poslední době můžeme pravidelně vídat na televizních obrazovkách v úspěšném seriálu Policie Modrava. (knihykazda.cz)

Lesy jsou jeho prací, práce se stromy zase jeho životem. Když Peter Wohlleben píše o lese, píše hlavou i srdcem, proto jsou i jeho knihy „Tajný život stromů“ a „Citový život zvířat“ bestsellery. V jádru ale zůstává stále lesníkem, odborníkem, s cílem předávat a sdílet co nejvíce informací o lese a přírodě obecně, aby je lidé mohli více milovat i chránit. V této knize nám poskytuje doprovod na cestu do lesa a shrnuje, na co bychom se tak mohli chtít zeptat, a k tomu nabízí vydatnou zásobu nových podnětů. Sdílí s námi své poznatky, jako vždy fundovaně, čtivě a s humorným nadhledem toho, kdo je v lese stále jako doma. Peter Wohlleben představuje jednotlivé stromy a jak je od sebe rozeznat, jak stopovat a pozorovat zvířata, jak se vhodně obléci, jak si zajistit dřevo, čeho se bát a nebát či kde se schovat. Že už jste byli v lese tisíckrát a průvodce nebylo zapotřebí? Co mají společného jilmy s jasany, proč jsou jedle bělokoré, ačkoli jehličnany, v podstatě listnaté stromy? Bojíte se liščí tasemnice od své kočky? Víte, že stromy přes noc tloustnou? Peter Wohlleben vypráví o liščích norách starých jako středověké hrázděné domy, o břízách, které v noci upadají do hlubokého spánku, a také o mateřských dovednostech lesních buků. Stačí se na chvíli začíst a cesta do lesa se znovu změní v dobrodružství, na která jste možná dávno zapomněli nebo jste ještě neobjevili. V knize se dočtete, jak se orientovat v lese i bez kompasu nebo GPS navigace a které bobule, houby, listy a výhonky se dají sbírat, trhat a konzumovat. Najdete v ní odpovědi i na další otázky: Kde můžete stanovat, zakládat oheň a grilovat? Jak správně rozlišíte stopy zvířat, kdy a kde lze nejlépe pozorovat divokou zvěř? Jak se zcela přirozeným způsobem chránit před komáry, lesními mravenci a klíšťaty? Co se dá zažít v lese s dětmi a co v noci, kterou v přírodě strávíte sami? Jak se z únorových, květnových, srpnových a listopadových toulek lesem stane neopakovatelný zážitek? Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

„Zahrada patří všem, kteří se na ni dívají – je jako kniha, a každý, kdo do ní zavítá, si odnese něco jiného.“ Představte si nádhernou rozlehlou zahradu. Sytě rudé hortenzie se uklánějí popínavým žlutým růžím, pásy narcisů kynou jiřinám, tulipány si na hlavy pod zlatavým sluncem uvazují růžový turban. Na staré okrasné jezírko shlíží z nebe natržený mrak. V zadní části přechází zastřižený trávník v louku plnou divokých květin, a kdo by šel ještě dál, až za mokřiny v koutě, toho by obklopily vzrostlé javory a buky. Jenže do téhle zahrady nikdo nechodí. Paní je pryč nebo se dívá oknem z kuchyně a jediným člověkem, který šlape mezi záhony, je stárnoucí vousatý zahradník. Jmenuje se Marc Hamer a donedávna přes zimu chytal krtky. Kniha Od semínka v prach je vlastně jakýmsi manifestem zahradnického zenu a povzbudivou rozpravou o životě v souladu s přírodou. Kde není uřvané ego, tam má v nastalém prázdnu šanci vyvstat něco jiného. Třeba štěstí. Pak stačí zahlédnout rorýse, pohladit muškát nebo sledovat postarší sousedku, a nic vám nechybí. Zabořte ruce do země, chvíli jen tiše pozorujte a uvidíte, co se stane Marc Hamer navrhl a pečuje o tutéž pětihektarovou zahradu více než dvacet let. Chodí do ní málokdo, a tak je jediným člověkem, který zná všechna její tajemství — ale přitom mu nepatří. Jeho vztah s paní majitelkou je zároveň odtažitý i překvapivě důvěrný, prodchnutý tajuplným spojením panujícím mezi dvěma lidmi, kteří velice odlišným způsobem sdílejí tentýž prostor. V této ojedinělé knize nás Hamer měsíc po měsíci provádí svými zážitky při práci v zahradě i mimo ni, přičemž střídající se roční období uvádějí do popředí stále nové rostliny i živočichy a zahradníka samotného vedou k rozjímání nad vlastní minulostí i budoucností. Z autorova mírumilovného a meditativního vyprávění se dozvíme o zahradnickém folklóru a moudrosti, radostech práce rukama, jeho cestě od osamělého bezdomovectví k rodinné spokojenosti i o koloběhu růstu a rozkladu, podle něhož se řídí nejen život v zahradě, ale i ten náš. „Fascinující a lyrický popis osamělosti a krásy života na okrajích, memoáry tuláctví.“ - literární příloha THE TIMES Autor Marc Hamer se narodil a vyrůstal na severu Anglie, odkud se později přesunul do Walesu. Po dvouletém období bez střechy nad hlavou a následné práci na železnici studoval výtvarné umění v Manchesteru a Stoke-on-Trentu. Jeho předchozí kniha Jak chytit krtka — a najít v přírodě sám sebe byla navržena na ocenění Wainwright Prize. (knihykazda.cz)

STROMY SE BEZ LIDÍ HRAVĚ OBEJDOU, ALE MY BEZ STROMŮ NE I kdybychom kvůli klimatickým změnám přivedli planetu na pokraj zkázy, stromy by se za každých okolností dokázaly vrátit. Dokonce i po obdobích sucha, ničivých požárech, rozsáhlých polomech a zpustošení lidskou činností znovu vyrostou. Osud lesů a osud lidstva jsou nerozlučně spjaty. A nechápejte to v přeneseném slova smyslu, ale doslova. Co vám možná bude znít pesimisticky či děsivě, může být ve skutečnosti důvodem k velké naději. Stromy totiž tvoří natolik efektivní sociální komunity, že se se změnami klimatu, alespoň tedy s těmi aktuálními, dokážou většinou obstojně vyrovnat. A nejen to: stromy jsou pro nás i nejlepší možností, jak z atmosféry odstranit skleníkové plyny, a to mnohem efektivněji, než kdy zmohla jakákoli technika. Stromy navíc silně ochlazují místní klima, a dokonce výrazně zvyšují množství dešťových srážek. To všechno stromy nedělají pro nás, ale samy pro sebe. Ani ony nemají v lásce přílišné horko a sucho, jenže na rozdíl od nás dokážou termostat nastavit na nižší teplotu. Bukům, dubům ani smrkům přitom nebyly schopnosti k tomu nezbytné dány do vínku jen tak. Na své dlouhé pouti od semenáčku ke vzrostlému stromu se musely naučit, jak se změnami nakládat. Ne každý exemplář to dokáže. Tyto obří rostliny se od sebe totiž vzájemně velmi liší stejně jako lidé – a ne všechny se učí stejně rychle a činí vždy správná rozhodnutí. Ve strhující a zároveň kritické knize Peter Wohlleben přímo navazuje na svůj bestseller Tajný život stromů (KAZDA 2016). Na jedné straně líčí nejnovější poznatky o životě stromů a o jejich schopnosti učit se a reagovat na klimatické změny. Zároveň neopomíjí ani omezenost některých ekonomických a politických subjektů, které mnohdy stromy vysazují jen kvůli těžbě dřeva či vytváření pozitivního mediálního obrazu, a přírodu tím vykořisťují. Jenže intenzivně obhospodařované smrkové plantáže přehřátí planety určitě nezabrání. „Při našem společném čtení o lese vám ukážu, jak můžete stromům při učení přihlížet, proč když buky či duby v létě shodí listí, nemusí si tím zákonitě zadělat na problémy, a podle čeho můžete poznat stromy, které vsadily na špatnou strategii,“ říká autor knihy Peter Wohlleben. Autor Peter Wohlleben (* 1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu před časem začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

NOVÁ ZEMĚ ORIENTU Cesta zkušeného couchsurfera zemí mezi středověkem a budoucností – s 60 barevnými fotografiemi, 47 černobílými vyobrazeními a jednou mapou. Jakmile Saúdská Arábie dovolila přicestovat prvním turistům, autor bestsellerů o couchsurfingu – Stephan Orth – si okamžitě sbalil batoh. Vydal se od gauče ke gauči objevovat celé království a do uzavřené společnosti nahlížel tak, jak ji dosud nepoznal žádný cestovatel ze Západu. Stal se očitým svědkem radikální proměny, viděl tam ženy za volantem a zatančil si s desetitisícovým davem na pouštní party. Ale na odvrácené straně tohoto světa plného pozlátka je také nutné pamatovat na hrozbu drastických trestů a na hranicích s Jemenem nelze přeslechnout vybuchující bomby. Závoje, šaría a strašliví vládcové: Saúdská Arábie rozhodně není zemí, kam byste nadšeně cestovali za zábavou. Přesto se už i do ní vydávají turistická víza. Korunní princ Muhammad bin Salmán, krátce jen MbS, doufá v miliony návštěvníků a pouštní zemi rozsáhle modernizuje – tak to tedy přinejmenším vypadá. Nejznámější německý couchsurfer Stephan Orth se ale s povrchním obrázkem nespokojí: devět týdnů cestuje po království a stráví spoustu času s místními – v jejich beduínských stanech, luxusních vilách i v terénních vozech. Při hledání duše národa se dostává do ultrakonzervativní společnosti, v níž ženy žijí izolovaně a každodenní život zde určuje přísný výklad islámu. Přesto je i zde svědkem tajného porušování pravidel, třeba na zakázaných alkoholových večírcích nebo při setkání s překvapivě bezstarostnými homosexuály. Žasne nad obřím festivalem elektronické hudby, je pasován na šejka a nečekaně se stane snapchatovou celebritou. Co je tedy v téhle zemi skutečného a co je jen vnější fasáda? Se zkušeným couchsurferem Stephanem Orthem si výlet do Saúdské Arábie díky knize užijete i z bezpečného pohodlí vlastního gauče. Couchsurfing je způsob, jak cestovat po světě, bydlet v domácnostech místních obyvatel či ubytovat hosty ze zahraničí ve vlastním bytě a seznámit se přitom se zajímavými lidmi, poznávat cizokrajnou kulturu a životní styl. Cílem couchsurfera je dobrodružství a sociální interakce. Hostitel poskytuje ubytování zdarma a hosté mu obvykle přivezou dárek či uvaří jídlo typické pro svou zemi. Součástí ubytování bývá konverzační večer a poznávání opravdového života lidí v navštívených zemích. Couchsurfing je životní styl plný překvapivých zážitků, na které se nezapomíná. Pro poptávku, nabídku a domlouvání ubytování couchsurfeři využívají světovou sociální síť Couchsurfing.com. Autor Stephan Orth (1979) pracoval jako redaktor pro Spiegel Online, až se v roce 2016 osamostatnil coby nezávislý novinář. Od roku 2004 cestuje jako couchsurfer, přebýval u hostitelů ve více než třiceti zemích a sám přijímá cestovatele z celého světa. Jeho knihy o couchsurfingu v Číně, Rusku a Íránu, které vyšly v češtině také v Nakladatelství KAZDA, se několik měsíců držely na žebříčku německých bestsellerů a byly přeloženy do osmi jazyků. Stephan Orth žije v Hamburku, tato kniha ale vznikala během lockdownu na různých místech – u bavorského Ammersee, v Jižním Tyrolsku a polském Zakopaném. (knihykazda.cz)

Bez varování se objeví v zahradě, nestydatě se tam roztahuje a stojí nás čas a nervy – to je plevel. Tato kniha zábavnou formou radí, jak nezvané návštěvníky vykázat do patřičných mezí nebo jak si na nich pochutnat. Elke Schwarzerová představuje 28 těchto tvrdošíjných rostlin jednu po druhé a ukazuje, jak se jich zbavit pletím, jaké triky na ně platí nebo jak je vypudit ze zahrady. A pokud už se vám na zahradě plevel rozrostl, můžete ho rovnou prakticky zužitkovat v kuchyni. Susanne Hanschová sestavila více než 50 receptů z divokých rostlin, od postupu na přípravu kopřivových karbanátků až po tabouleh s hulevníkem a brusinkami, a dokazuje, že divoké rostliny mají na talíři své místo. A kdoví, až je sami ochutnáte, možná už je ani nebudete považovat za plevel. Autorky SUSANNE HANSCHOVÁ se už jako dítě zajímala o to, co roste v lese a na louce. Studium kulturních věd vneslo do popředí jejího zájmu kulturní aspekty jídla a rakovina přítele ji nasměrovala k výživové hodnotě divokých rostlin. Jako certifikovaná „odborná konzultantka pro jedlé divoké rostliny“ organizuje v německém Řezně a okolí procházky za divokými rostlinami a vede kurzy vaření. ELKE SCHWARZEROVÁ vystudovala biologii a působí jako bloggerka a autorka knih o zahradě, která tráví co nejvíce času na cestách přírodou. Jako kompenzaci ke své práci vývojářky softwaru fotografuje rostliny a hmyz a od roku 2003 zahradničí na zahradě řadového domu v Bielefeldu, kde i na malém prostoru našlo útočiště mnoho divokých rostlin, které často nacházejí využití i v kuchyni. (knihykazda.cz)

Na krátkou chvíli mě však obklopí cesmína a já zapomenu, kde jsem. Zapomenu na dům, který zatím nepovažuji za domov. Zapomenu na svou hektickou práci. A vtom mě něco napadne. Pomyslím si, že na toto místo by se hodily včely, a moje myšlenky se rozeběhnou jako divocí koně. Přakvapeně ucouvnu. Na prahu třicítky se Helen Jukes cítí uvězněná v městském kolotoči kancelářského pletichaření a dočasných adres. Snaží se usadit ve své nové práci v Oxfordu a tu jí dojde, že aby prožila smysluplný život naplněná láskou a prací, musí se sama změnit. Tehdy jí kamarádi darují včelstvo (podle starých mýtů darované včelstvo přináší štěstí) a Helen začíná svůj první včelařský rok. Co ale obnáší "chovat" tyto divoké tvorečky? Jak mohou nové vědomosti o včelách přispět k objevování sebe sama? A přinese jí cesta do útrob úlu uvolnění? Je to knížka stejně překvapivá, krásná a vzbuzující údiv jako je život včel a úlu. - Helen MacDonald, autorka knihy J jako jestřáb Zatímco Helen hledá svou roli v úžasném ekosystému úlu, samotná akt chovu jí přináší nový pohled na život, prohlubuje její přátelství (stará i nová) a oživuje její svět. Její vyprávění je fascinující cestou ve stopách včel a jejich úlu i dějinami našeho pozorování včel. Jde o úchvatné zamyšlení nad zodpovědností a péčí, nad zranitelností a důvěrou, nad tvorbou nových pout a vstupem na pole dosud neprozkoumaná. Autorka Helen Jukes - britská spisovatelka, včelařka a učitelka tvůrčího psaní. Její práce se objevily v Caught by the River, BBC Wildlife, Resurgence, Junket a LITRO. Učí tvůrčímu psaní na Oxfordské univerzitě a spolupracuje s Bee Friendly Trust - neziskovou organizací, usilující o zvýšení našeho povědomí o životě včel a podporující péči o udržitelná stanoviště. Žije ve Wye Valley. (knihykazda.cz)

Jakmile začnete pečovat o rostliny, naučíte se lépe starat i sami o sebe, své blízké i naši planetu. Vydejte se do světa rostlin a objevte, jak si můžete začít vytvářet svůj vlastní zelený koutek - a to jak doma, tak v mysli a v srdci. Díky této inspirativní příručce získáte zcela nový vztah k rostlinám kolem sebe a naučíte se: zastavit se a věnovat pozornost rostlinám ve svém okolí, dokonce i těm, které odvážně klíčí v prasklých chodnících věřit, že rostliny jsou něčím víc než jen pěknou dekorací pohlížet na svět z perspektivy zástupců rostlinné říše a přemýšlet o udržitelnosti posloužit rostlinám tím, že poznáte, které druhy se hodí do vaší domácnosti, a vytvoříte pro ně přirozený biotop (bonus: ani jedna rostlina vám neuhyne!) Začnete-li pečovat o zeleň, brzy vás pohltí uklidňující radost. Kromě těch samozřejmých výhod – krásy a čistšího vzduchu – se při pečování o rostliny vydáte na cestu všímavosti a přinese vám to ještě mnoho dalšího: díky rostlinám minimalizujete stres, sníží se vám krevní tlak a na svět se budete celkově dívat pozitivněji. Když jsem se před čtrnácti lety přestěhovala z pensylvánského venkova do Brooklynu, věděla jsem, že budu muset zapojit hodně kreativity, abych se tu cítila jako doma. A tak jsem si do svého nového bytu začala nosit rostliny, které jsem nacházela u silnic, v dávno zapomenutých květináčích, na farmářských trzích a v místních zahradnictvích. Objevila jsem způsob, jak je dávat na police, zavěšovat, přivazovat, kotvit a zajišťovat, abych se vypořádala s nedostatkem světla a úzkými parapety. Od té doby se starám o více než tisícovku pokojových rostlin. Své pokojové rostliny miluju a naučila jsem, jak se o ně starat tak, aby mi lásku vracely. Tuto knihu jsem napsala, abyste i vy mohli ocenit rostliny – a život mezi nimi. Autor Summer Rayne Oakes je environmentální mluvčí a podnikatelka, která se ve své práci soustředí na zdraví, psychickou vyrovnanost a udržitelnost. Založila Homestead Brooklyn, Plant One On Me a Houseplant Masterclass – webovou stránku, týdenní seriál na YouTube a on-line kurz, ve kterém pomáhá znovuobjevovat spojení s přírodou díky kráse rostlin a zahradničení. Je také autorkou knih SugarDetoxMe a Style, Naturally. Psalo se o ní v mnoha médiích, včetně CNN, The New York Times, Vanity Fair a Inc. Můžete ji potkat v Brooklynu v její místní komunitní zahradě s její slepičkou Kippee nebo při péči o její vlastní rozlehlou domácí džungli. (knihykazda.cz)

Margot Ruis nabízí v této knize pohledy do světa, neviditelného většině lidí z našeho kulturního prostředí: Komunikuje s vodními bytostmi, elfy, dévami stromů a jinými postavami. Kromě mnoha milých setkání nám popisuje i jejich naléhavé volání jiného světa: Chybný technologický a společenský rozvoj poslední doby přivodil jemnohmotnému prostředí naší Země utrpení, a ohrožuje postupně i život nás samotných. K léčení „Matky Země“ může každý z nás přispět vědomějším životem, orientovaným nikoliv na „mít“, ale „být“, a láskou k přírodě, k jejím bytostem i k sobě navzájem. Doporučujeme také první knihu Margot Ruis "Bytosti přírody. Setkání s přáteli člověka" nebo její anglický překlad a další doprovodná cd,dvd. (knihykazda.cz)

Starostlivě pečující veverky, věrně milující krkavci, soucitné myšky a truchlící laně – také si tyto city spojujete jen s lidmi? V této knize nám Peter Wohlleben zprostředkovává nejnovější vědecké poznatky a prokládá je poutavými příběhy a vlastními prožitky. Dozvídáme se tak velice čtivou formou o dosud málo prozkoumaných, avšak nanejvýš rozmanitých citech a chování lesních i domácích zvířat. A tu si rázem uvědomíme, že zvířata jsou nám mnohem blíž, než jsme kdy tušili. Fascinující, poučné a místy až neuvěřitelné. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou – toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené. Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí? Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? A z druhé strany: Je možné, že stromy dýchají? Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční tep? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Náš imunitní systém při procházkách lesem prokazatelně využívá rostlinná antibiotika, která stromy vylučují do ovzduší, aby se tak ochránily před útočníky. A naše smysly nijak nezaostávají za smysly jiných živých tvorů. Podobně jako zvířata, která vnímají zemětřesení a jiné přírodní katastrofy dlouho předtím, než si je uvědomíme my, máme i my lidé sedmý smysl – díky němu se nás někdy například zmocní neklamné tušení, že se na nás zezadu někdo dívá. Čich psů je sice celkově mnohem citlivější než lidský, jde-li však o vůni zralých plodů a ovoce, můžeme na psy dělat „dlouhý nos“. Rostliny a stromy zase mají překvapivě mnoho lidských rysů: Některé rostliny jsou schopné slyšet a rozlišovat neškodné zvuky od zvuků, které znamenají hrozbu, rozpoznávají například jemné záchvěvy chroustajících housenek. Stromy vdechují kyslík obsažený ve vzduchu a využívají jej k získávání energie. Své kořeny používají k ohmatávání i k ochutnávání a pravidelné pohyby, jimiž pumpují vodu kmenem vzhůru, lze ve světě stromů přirovnat k našemu srdečnímu tepu. Peter Wohlleben nám připomíná, že člověk není rostlinám a živočichům nadřazený, nýbrž zůstává stejně jako všechny ostatní druhy součástí úžasného systému, kde na sobě všichni navzájem závisejí a kde se všichni navzájem ovlivňují – a tomuto komplexnímu působení nedokážeme dosud ani zdaleka porozumět. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Nemoc a uzdravení mají svá pevná pravidla, která nejsou všeobecně známá. Autor popisuje z hlediska své pětadvacetileté léčitelské praxe zdraví a nemoc jako zákonité důsledky našeho pojetí života. Velkou pozornost věnuje autor průběhu léčení pomocí vkládání rukou. Kniha se může stát průvodcem všech lidí, kteří se snaží porozumět nejen nemoci, ale také svému životu. Recenze na knihu na Akademie osobního rozvoje Autor MUDr. Jan Palouček (1958 - 2020) vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, léta pracoval jako ortoped-traumatolog. Od roku 1990 žil v jižních Čechách, působil v oblasti alternativní medicíny, zdravého životního stylu a léčitelství. Je spoluautorem knihy Cesta k životu a autorem knihy Poselství barev. (knihykazda.cz)