Nakladatelství kazda peter wohlleben: tajemné pouto mezi člověkem a přírodou provedení: e-kniha

Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou – toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené. Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí? Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? A z druhé strany: Je možné, že stromy dýchají? Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční tep? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Náš imunitní systém při procházkách lesem prokazatelně využívá rostlinná antibiotika, která stromy vylučují do ovzduší, aby se tak ochránily před útočníky. A naše smysly nijak nezaostávají za smysly jiných živých tvorů. Podobně jako zvířata, která vnímají zemětřesení a jiné přírodní katastrofy dlouho předtím, než si je uvědomíme my, máme i my lidé sedmý smysl – díky němu se nás někdy například zmocní neklamné tušení, že se na nás zezadu někdo dívá. Čich psů je sice celkově mnohem citlivější než lidský, jde-li však o vůni zralých plodů a ovoce, můžeme na psy dělat „dlouhý nos“. Rostliny a stromy zase mají překvapivě mnoho lidských rysů: Některé rostliny jsou schopné slyšet a rozlišovat neškodné zvuky od zvuků, které znamenají hrozbu, rozpoznávají například jemné záchvěvy chroustajících housenek. Stromy vdechují kyslík obsažený ve vzduchu a využívají jej k získávání energie. Své kořeny používají k ohmatávání i k ochutnávání a pravidelné pohyby, jimiž pumpují vodu kmenem vzhůru, lze ve světě stromů přirovnat k našemu srdečnímu tepu. Peter Wohlleben nám připomíná, že člověk není rostlinám a živočichům nadřazený, nýbrž zůstává stejně jako všechny ostatní druhy součástí úžasného systému, kde na sobě všichni navzájem závisejí a kde se všichni navzájem ovlivňují – a tomuto komplexnímu působení nedokážeme dosud ani zdaleka porozumět. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou – toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené. Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí? Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? A z druhé strany: Je možné, že stromy dýchají? Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční tep? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Náš imunitní systém při procházkách lesem prokazatelně využívá rostlinná antibiotika, která stromy vylučují do ovzduší, aby se tak ochránily před útočníky. A naše smysly nijak nezaostávají za smysly jiných živých tvorů. Podobně jako zvířata, která vnímají zemětřesení a jiné přírodní katastrofy dlouho předtím, než si je uvědomíme my, máme i my lidé sedmý smysl – díky němu se nás někdy například zmocní neklamné tušení, že se na nás zezadu někdo dívá. Čich psů je sice celkově mnohem citlivější než lidský, jde-li však o vůni zralých plodů a ovoce, můžeme na psy dělat „dlouhý nos“. Rostliny a stromy zase mají překvapivě mnoho lidských rysů: Některé rostliny jsou schopné slyšet a rozlišovat neškodné zvuky od zvuků, které znamenají hrozbu, rozpoznávají například jemné záchvěvy chroustajících housenek. Stromy vdechují kyslík obsažený ve vzduchu a využívají jej k získávání energie. Své kořeny používají k ohmatávání i k ochutnávání a pravidelné pohyby, jimiž pumpují vodu kmenem vzhůru, lze ve světě stromů přirovnat k našemu srdečnímu tepu. Peter Wohlleben nám připomíná, že člověk není rostlinám a živočichům nadřazený, nýbrž zůstává stejně jako všechny ostatní druhy součástí úžasného systému, kde na sobě všichni navzájem závisejí a kde se všichni navzájem ovlivňují – a tomuto komplexnímu působení nedokážeme dosud ani zdaleka porozumět. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou – toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené. Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí? Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? A z druhé strany: Je možné, že stromy dýchají? Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční tep? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Náš imunitní systém při procházkách lesem prokazatelně využívá rostlinná antibiotika, která stromy vylučují do ovzduší, aby se tak ochránily před útočníky. A naše smysly nijak nezaostávají za smysly jiných živých tvorů. Podobně jako zvířata, která vnímají zemětřesení a jiné přírodní katastrofy dlouho předtím, než si je uvědomíme my, máme i my lidé sedmý smysl – díky němu se nás někdy například zmocní neklamné tušení, že se na nás zezadu někdo dívá. Čich psů je sice celkově mnohem citlivější než lidský, jde-li však o vůni zralých plodů a ovoce, můžeme na psy dělat „dlouhý nos“. Rostliny a stromy zase mají překvapivě mnoho lidských rysů: Některé rostliny jsou schopné slyšet a rozlišovat neškodné zvuky od zvuků, které znamenají hrozbu, rozpoznávají například jemné záchvěvy chroustajících housenek. Stromy vdechují kyslík obsažený ve vzduchu a využívají jej k získávání energie. Své kořeny používají k ohmatávání i k ochutnávání a pravidelné pohyby, jimiž pumpují vodu kmenem vzhůru, lze ve světě stromů přirovnat k našemu srdečnímu tepu. Peter Wohlleben nám připomíná, že člověk není rostlinám a živočichům nadřazený, nýbrž zůstává stejně jako všechny ostatní druhy součástí úžasného systému, kde na sobě všichni navzájem závisejí a kde se všichni navzájem ovlivňují – a tomuto komplexnímu působení nedokážeme dosud ani zdaleka porozumět. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou – toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené. Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí? Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? A z druhé strany: Je možné, že stromy dýchají? Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční tep? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Náš imunitní systém při procházkách lesem prokazatelně využívá rostlinná antibiotika, která stromy vylučují do ovzduší, aby se tak ochránily před útočníky. A naše smysly nijak nezaostávají za smysly jiných živých tvorů. Podobně jako zvířata, která vnímají zemětřesení a jiné přírodní katastrofy dlouho předtím, než si je uvědomíme my, máme i my lidé sedmý smysl – díky němu se nás někdy například zmocní neklamné tušení, že se na nás zezadu někdo dívá. Čich psů je sice celkově mnohem citlivější než lidský, jde-li však o vůni zralých plodů a ovoce, můžeme na psy dělat „dlouhý nos“. Rostliny a stromy zase mají překvapivě mnoho lidských rysů: Některé rostliny jsou schopné slyšet a rozlišovat neškodné zvuky od zvuků, které znamenají hrozbu, rozpoznávají například jemné záchvěvy chroustajících housenek. Stromy vdechují kyslík obsažený ve vzduchu a využívají jej k získávání energie. Své kořeny používají k ohmatávání i k ochutnávání a pravidelné pohyby, jimiž pumpují vodu kmenem vzhůru, lze ve světě stromů přirovnat k našemu srdečnímu tepu. Peter Wohlleben nám připomíná, že člověk není rostlinám a živočichům nadřazený, nýbrž zůstává stejně jako všechny ostatní druhy součástí úžasného systému, kde na sobě všichni navzájem závisejí a kde se všichni navzájem ovlivňují – a tomuto komplexnímu působení nedokážeme dosud ani zdaleka porozumět. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

eBook:,Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou – toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené. Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí? Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? A z druhé strany: Je možné, že stromy dýchají? Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční tep? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Náš imunitní systém při procházkách lesem prokazatelně využívá rostlinná antibiotika, která stromy vylučují do ovzduší, aby se tak ochránily před útočníky. A naše smysly nijak nezaostávají za smysly jiných živých tvorů. Podobně jako zvířata, která vnímají zemětřesení a jiné přírodní katastrofy dlouho předtím, než si je uvědomíme my, máme i my lidé sedmý smysl – díky němu se nás někdy například zmocní neklamné tušení, že se na nás zezadu někdo dívá. Čich psů je sice celkově mnohem citlivější než lidský, jde-li však o vůni zralých plodů a ovoce, můžeme na psy dělat „dlouhý nos“. Rostliny a stromy zase mají překvapivě mnoho lidských rysů: Některé rostliny jsou schopné slyšet a rozlišovat neškodné zvuky od zvuků, které znamenají hrozbu, rozpoznávají například jemné záchvěvy chroustajících housenek. Stromy vdechují kyslík obsažený ve vzduchu a využívají jej k získávání energie. Své kořeny používají k ohmatávání i k ochutnávání a pravidelné pohyby, jimiž pumpují vodu kmenem vzhůru, lze ve světě stromů přirovnat k našemu srdečnímu tepu. Peter Wohlleben nám připomíná, že člověk není rostlinám a živočichům nadřazený, nýbrž zůstává stejně jako všechny ostatní druhy součástí úžasného systému, kde na sobě všichni navzájem závisejí a kde se všichni navzájem ovlivňují – a tomuto komplexnímu působení nedokážeme dosud ani zdaleka porozumět. (knihydobrovsky.cz)

Peter Wohlleben čtenářům opět s využitím nejnovějších vědeckých poznatků a v kontextu svých vlastních zkušeností otevírá oči pro podivuhodné jevy přírody a ukazuje, jak blízcí si my lidé s přírodou jsme a nakolik s ní zůstáváme propojení. Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou - toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené. Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí? Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? A z druhé strany: Je možné, že stromy dýchají? Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční tep? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Náš imunitní systém při procházkách lesem prokazatelně využívá rostlinná antibiotika, která stromy vylučují do ovzduší, aby se tak ochránily před útočníky. A naše smysly nijak nezaostávají za smysly jiných živých tvorů. Podobně jako zvířata, která vnímají zemětřesení a jiné přírodní katastrofy dlouho předtím, než si je uvědomíme my, máme i my lidé sedmý smysl - díky němu se nás někdy například zmocní neklamné tušení, že se na nás zezadu někdo dívá. Čich psů je sice celkově mnohem citlivější než lidský, jde-li však o vůni zralých plodů a ovoce, můžeme na psy dělat "dlouhý nos". Rostliny a stromy zase mají překvapivě mnoho lidských rysů: Některé rostliny jsou schopné slyšet a rozlišovat neškodné zvuky od zvuků, které znamenají hrozbu, rozpoznávají například jemné záchvěvy chroustajících housenek. Stromy vdechují kyslík obsažený ve vzduchu a využívají jej k získávání energie. Své kořeny používají k ohmatávání i k ochutnávání a pravidelné pohyby, jimiž pumpují vodu kmenem vzhůru, lze ve světě stromů přirovnat k našemu srdečnímu tepu. Peter Wohlleben nám připomíná, že člověk není rostlinám a živočichům nadřazený, nýbrž zůstává stejně jako všechny ostatní druhy součástí úžasného systému, kde na sobě všichni navzájem závisejí a kde se všichni navzájem ovlivňují - a tomuto komplexnímu působení nedokážeme dosud ani zdaleka porozumět. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Peter Wohlleben čtenářům opět s využitím nejnovějších vědeckých poznatků a v kontextu svých vlastních zkušeností otevírá oči pro podivuhodné jevy přírody a ukazuje, jak blízcí si my lidé s přírodou jsme a nakolik s ní zůstáváme propojení. Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou - toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené. Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí? Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? A z druhé strany: Je možné, že stromy dýchají? Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční tep? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Náš imunitní systém při procházkách lesem prokazatelně využívá rostlinná antibiotika, která stromy vylučují do ovzduší, aby se tak ochránily před útočníky. A naše smysly nijak nezaostávají za smysly jiných živých tvorů. Podobně jako zvířata, která vnímají zemětřesení a jiné přírodní katastrofy dlouho předtím, než si je uvědomíme my, máme i my lidé sedmý smysl - díky němu se nás někdy například zmocní neklamné tušení, že se na nás zezadu někdo dívá. Čich psů je sice celkově mnohem citlivější než lidský, jde-li však o vůni zralých plodů a ovoce, můžeme na psy dělat "dlouhý nos". Rostliny a stromy zase mají překvapivě mnoho lidských rysů: Některé rostliny jsou schopné slyšet a rozlišovat neškodné zvuky od zvuků, které znamenají hrozbu, rozpoznávají například jemné záchvěvy chroustajících housenek. Stromy vdechují kyslík obsažený ve vzduchu a využívají jej k získávání energie. Své kořeny používají k ohmatávání i k ochutnávání a pravidelné pohyby, jimiž pumpují vodu kmenem vzhůru, lze ve světě stromů přirovnat k našemu srdečnímu tepu. Peter Wohlleben nám připomíná, že člověk není rostlinám a živočichům nadřazený, nýbrž zůstává stejně jako všechny ostatní druhy součástí úžasného systému, kde na sobě všichni navzájem závisejí a kde se všichni navzájem ovlivňují - a tomuto komplexnímu působení nedokážeme dosud ani zdaleka porozumět. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Ohromující zjištění o sedmi lidských smyslech, srdečním tepu stromů a otázce, zda mají rostliny vědomí. Máme něco jako sedmý smysl, kterým dokážeme vytušit nebezpečí? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? Je možné, že stromy dýchají? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Peter Wohlleben nám opět ukazuje, jak blízcí jsme si s přírodou a nakolik s ní zůstáváme propojení Peter Wohlleben (* 1964) Studoval lesnictví a pracoval více než dvacet let jako úředník zemské lesní správy spolkové země Porýní-Falc. Ze zaměstnání odešel, aby se mohl věnovat ekologicky orientovanému lesnímu hospodářství. V roce 2016 založil Lesní akademii. Je častým hostem v televizi a své vědomosti předává nejen ve svých knihách a na seminářích, ale i při neobyčejných lesních toulkách. Aleš Procházka (* 1963) Po studiu DAMU působil v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, poté v Městském divadle Kolín a hrál i v pražském Činoherním klubu. V letech 1990–2006 ztvárnil řadu významných rolí v pražském Divadle pod Palmovkou a v současnosti účinkuje v inscenacích Městských divadel pražských. Je známý z televizních seriálů, rád se věnuje práci v rozhlase a exceluje v dabingu – hlas propůjčil například Tomu Hanksovi či Kevinu Spaceymu a namluvil také profesora Severuse Snapea ve filmech o Harry Potterovi či agenta Coopera v kultovním seriálu Twin Peaks. (knihydobrovsky.cz)

Peter Wohlleben čtenářům opět s využitím nejnovějších vědeckých poznatků a v kontextu svých vlastních zkušeností otevírá oči pro podivuhodné jevy přírody a ukazuje, jak blízcí si my lidé s přírodou jsme a nakolik s ní zůstáváme propojení. Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou - toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené. Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí? Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? A z druhé strany: Je možné, že stromy dýchají? Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční tep? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Náš imunitní systém při procházkách lesem prokazatelně využívá rostlinná antibiotika, která stromy vylučují do ovzduší, aby se tak ochránily před útočníky. A naše smysly nijak nezaostávají za smysly jiných živých tvorů. Podobně jako zvířata, která vnímají zemětřesení a jiné přírodní katastrofy dlouho předtím, než si je uvědomíme my, máme i my lidé sedmý smysl - díky němu se nás někdy například zmocní neklamné tušení, že se na nás zezadu někdo dívá. Čich psů je sice celkově mnohem citlivější než lidský, jde-li však o vůni zralých plodů a ovoce, můžeme na psy dělat "dlouhý nos". Rostliny a stromy zase mají překvapivě mnoho lidských rysů: Některé rostliny jsou schopné slyšet a rozlišovat neškodné zvuky od zvuků, které znamenají hrozbu, rozpoznávají například jemné záchvěvy chroustajících housenek. Stromy vdechují kyslík obsažený ve vzduchu a využívají jej k získávání energie. Své kořeny používají k ohmatávání i k ochutnávání a pravidelné pohyby, jimiž pumpují vodu kmenem vzhůru, lze ve světě stromů přirovnat k našemu srdečnímu tepu. Peter Wohlleben nám připomíná, že člověk není rostlinám a živočichům nadřazený, nýbrž zůstává stejně jako všechny ostatní druhy součástí úžasného systému, kde na sobě všichni navzájem závisejí a kde se všichni navzájem ovlivňují - a tomuto komplexnímu působení nedokážeme dosud ani zdaleka porozumět. (patro.cz)

Ohromující zjištění o sedmi lidských smyslech, srdečním tepu stromů a otázce, zda mají rostliny vědomí. Máme něco jako sedmý smysl, kterým dokážeme vytušit nebezpečí? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? Je možné, že stromy dýchají? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Petr Wohllenen nám opět ukazuje, jak blízcí jsme si s přírodou a nakolik s ní zůstáváme propojení. (patro.cz)

Audiokniha na CD - autor Petr Wohlleben, čte Aleš Procházka Ohromující zjištění o sedmi lidských smyslech, srdečním tepu stromů a otázce, zda mají rostliny vědomí. Máme něco jako sedmý smysl, kterým dokážeme vytušit nebezpečí? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? Je možné, že stromy dýchají? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Petr Wohllenen nám opět ukazuje, jak blízcí jsme si s přírodou a nakolik s ní zůstáváme propojení. (alza.cz)

Audiokniha MP3 - Ohromující zjištění o sedmi lidských smyslech, srdečním tepu stromů a otázce, zda mají rostliny vědomí - autor Peter Wohlleben, čte Aleš Procházka Ohromující zjištění o sedmi lidských smyslech, srdečním tepu stromů a otázce, zda mají rostliny vědomíMáme něco jako sedmý smysl, kterým dokážeme vytušit nebezpečí? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? Je možné, že stromy dýchají? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Peter Wohlleben nám opět ukazuje, jak blízcí jsme si s přírodou a nakolik s ní zůstáváme propojení.Peter WohllebenStudoval lesnictví a pracoval více než dvacet let jako úředník zemské lesní správy spolkové země Porýní-Falc. Ze zaměstnání odešel, aby se mohl věnovat ekologicky orientovanému lesnímu hospodářství. V roce 2016 založil Lesní akademii. Je častým hostem v televizi a své vědomosti předává nejen ve svých knihách a na seminářích, ale i při neobyčejných lesních toulkách.Aleš ProcházkaPo... (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Peter Wohlleben, 227 stran, česky Ohromující zjištění o 7 lidských smyslech, srdečním tepu stromů a otázce, zda mají rostliny vědomíMají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí? Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa?A z druhé strany: Je možné, že stromy dýchají? Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční tep? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti?Náš imunitní systém při procházkách lesem prokazatelně využívá rostlinná antibiotika, která stromy vylučují do ovzduší, aby se tak ochránily před útočníky. A naše smysly nijak nezaostávají za smysly jiných živých tvorů. Podobně jako zvířata, která vnímají zemětřesení a jiné přírodní katastrofy dlouho předtím, než si je uvědomíme my, máme i my lidé sedmý smysl – díky němu se nás někdy například zmocní neklamné tušení, že se na nás zezadu někdo dívá. Čich psů je sice celkově... (alza.cz)

Les umí dostat z lidí to nejlepší! Romantický hvozd – hluboké ticho, vůně mechu a pryskyřice, ševelení v korunách stromů: představujete si les také tak? Tato nádherná místa se stávají vlivem lidské chamtivosti a znečišťování čím dál vzácnějšími. Peter Wohlleben nám ukazuje, že pevnější a zdravější vztah s přírodou kolem nás je uskutečnitelný, a především potřebný. Křehký ekosystém lesa, v němž spolu rostliny komunikují a navzájem si pomáhají, můžeme chránit i my. Autor nám v této knize předává, čemu ho sám les naučil. Chopme se nyní příležitosti a doprovoďme ho na jeho cestách hlubokými, tajuplnými lesy. Nechme se přitom stále znovu překvapovat a objevujme divokou, autentickou přírodu. Naučíme se tak víc starat o stromy, a tím i o sebe. O lese, jaký je a jaký by mohl být. Peter Wohlleben, lesník s hlubokou láskou k lesu, nám ukazuje les takový, jaký je i jaký by mohl být. To, co mylně považujeme za nedotčenou přírodu, je pouze masa stromů, mající sloužit účelům lesního hospodářství a lovu. Přirozeně rostoucím stromům se daří v pospolitosti, a ta skrývá mnohá tajemství – od téměř neprozkoumaných spodních vrstev lesní půdy až po nejvyšší vrcholky. Spolu s Peterem Wohllebenem znovu objevíme kouzlo přírody a porozumíme životu stromů. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. Tato kniha je vytištěná na ekologickém recyklovaném papíře s certifikátem FSC. (knihykazda.cz)

Příroda je plná překvapení: listnaté stromy působí na rotaci Země, jeřábi sabotují výrobu šunky ve Španělsku a jehličnaté lesy umí přivolat déšť. Autor bestsellerů Peter Wohlleben nám umožňuje ponořit se do neprobádaného světa a popisuje úchvatnou souhru světa rostlin a zvířat: jak se vzájemně podmiňují? A co se stane, když něco tento jemně vyvážený systém naruší? Na základě nejnovějších vědeckých poznatků a desetiletí vlastních pozorování nás nejznámější německý lesník opět uvádí v úžas. Peter Wohlleben umí jedinečným způsobem rozluštit napínavé hádanky přírody. V jakém vzájemném vztahu jsou jednotlivé druhy, zvířata a rostliny, ale také člověk a příroda? Wohlleben vypráví o této úžasné souhře a předvádí nám složitost a zranitelnost našeho životního prostředí: vše je jemně vyváženo a vzájemně sladěno jako hodinový stroj – a každá sebemenší změna či vychýlení mohou mít nečekané a dalekosáhlé následky. Například hromadný opad listí na severní polokouli způsobuje, že se s námi Země otáčí o něco rychleji a dny se v zimě zkracují. A napadlo vás někdy, že by neškodné žížaly mohly regulovat stavy divokých prasat? Se svou oblíbenou lahůdkou totiž štětináči hltají i larvy plicních hlístic, které jím pak působí zdravotní potíže a jejich mladé mohou dokonce stát život. To, jak fatální mohou být lidské zásahy do koloběhů přírody, vysvětluje Wohlleben na příkladu změny klimatu. Stromy mají tu smůlu, že potřebují několik staletí k tomu, aby unikly oteplování Země a uchýlily se do chladnějších severských krajin. Čtivá a napínavá kniha, jež čtenářům leccos objasní. „Není příroda dokonce ještě mnohem komplexnější než hodinový stroj? Nejenže v ní zapadá jedno kolečko do druhého, ale vše navíc tvoří vzájemně provázanou síť. Tato síť je tak jemně rozvětvená, že ji pravděpodobně nikdy zcela nepochopíme v jejím plném rozsahu. A je to tak v pořádku, neboť díky tomu v nás rostliny a zvířata nikdy nepřestanou vzbuzovat úžas. Důležité je jen to, abychom poznali, že i malé zásahy mají velké následky a je tedy lepší, nebudeme-li strkat prsty tam, kde našich zákroků není bezpodmínečně třeba.“ „Wohllebenovy knihy rozšiřují naše vnímání světa.“ Denis Scheck, Der Tagesspiegel „Wohlleben je tlumočník, který překládá přírodovědné poznatky do jazyka emocí.“ Tobias Becker, DER SPIEGEL Chronik 2016 Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Jakmile vykročíme ze dveří, obklopí nás příroda. Všude probíhají tisíce malých i velkých dějů, které jsou často fascinující a krásné – pokud si jich vůbec všimneme. V dobách minulých bylo životně důležité je rozpoznat, dnes se spoléháme na odborníky a sledujeme předpověď počasí. Peter Wohlleben nás ve své knize zve, abychom se sami stali odborníky, abychom se důkladně rozhlíželi kolem sebe a dokázali rozklíčovat znamení, která nám poskytují vítr, mraky, rostliny a živočichové. Ze sedmikrásek se tak mohou stát naši domácí „meteorologové“ a podle měsíčku lékařského zase třeba poznáme, kolik je hodin. Autor vyvrací mýty a poskytuje vědecké vysvětlení některých známých pranostik. Fakta přitom nepodává nudně, všímá si jejich užitečnosti na zahradě a využitelnosti při pobytu v přírodě. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Lesy jsou jeho prací, práce se stromy zase jeho životem. Když Peter Wohlleben píše o lese, píše hlavou i srdcem, proto jsou i jeho knihy „Tajný život stromů“ a „Citový život zvířat“ bestsellery. V jádru ale zůstává stále lesníkem, odborníkem, s cílem předávat a sdílet co nejvíce informací o lese a přírodě obecně, aby je lidé mohli více milovat i chránit. V této knize nám poskytuje doprovod na cestu do lesa a shrnuje, na co bychom se tak mohli chtít zeptat, a k tomu nabízí vydatnou zásobu nových podnětů. Sdílí s námi své poznatky, jako vždy fundovaně, čtivě a s humorným nadhledem toho, kdo je v lese stále jako doma. Peter Wohlleben představuje jednotlivé stromy a jak je od sebe rozeznat, jak stopovat a pozorovat zvířata, jak se vhodně obléci, jak si zajistit dřevo, čeho se bát a nebát či kde se schovat. Že už jste byli v lese tisíckrát a průvodce nebylo zapotřebí? Co mají společného jilmy s jasany, proč jsou jedle bělokoré, ačkoli jehličnany, v podstatě listnaté stromy? Bojíte se liščí tasemnice od své kočky? Víte, že stromy přes noc tloustnou? Peter Wohlleben vypráví o liščích norách starých jako středověké hrázděné domy, o břízách, které v noci upadají do hlubokého spánku, a také o mateřských dovednostech lesních buků. Stačí se na chvíli začíst a cesta do lesa se znovu změní v dobrodružství, na která jste možná dávno zapomněli nebo jste ještě neobjevili. V knize se dočtete, jak se orientovat v lese i bez kompasu nebo GPS navigace a které bobule, houby, listy a výhonky se dají sbírat, trhat a konzumovat. Najdete v ní odpovědi i na další otázky: Kde můžete stanovat, zakládat oheň a grilovat? Jak správně rozlišíte stopy zvířat, kdy a kde lze nejlépe pozorovat divokou zvěř? Jak se zcela přirozeným způsobem chránit před komáry, lesními mravenci a klíšťaty? Co se dá zažít v lese s dětmi a co v noci, kterou v přírodě strávíte sami? Jak se z únorových, květnových, srpnových a listopadových toulek lesem stane neopakovatelný zážitek? Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

STROMY SE BEZ LIDÍ HRAVĚ OBEJDOU, ALE MY BEZ STROMŮ NE I kdybychom kvůli klimatickým změnám přivedli planetu na pokraj zkázy, stromy by se za každých okolností dokázaly vrátit. Dokonce i po obdobích sucha, ničivých požárech, rozsáhlých polomech a zpustošení lidskou činností znovu vyrostou. Osud lesů a osud lidstva jsou nerozlučně spjaty. A nechápejte to v přeneseném slova smyslu, ale doslova. Co vám možná bude znít pesimisticky či děsivě, může být ve skutečnosti důvodem k velké naději. Stromy totiž tvoří natolik efektivní sociální komunity, že se se změnami klimatu, alespoň tedy s těmi aktuálními, dokážou většinou obstojně vyrovnat. A nejen to: stromy jsou pro nás i nejlepší možností, jak z atmosféry odstranit skleníkové plyny, a to mnohem efektivněji, než kdy zmohla jakákoli technika. Stromy navíc silně ochlazují místní klima, a dokonce výrazně zvyšují množství dešťových srážek. To všechno stromy nedělají pro nás, ale samy pro sebe. Ani ony nemají v lásce přílišné horko a sucho, jenže na rozdíl od nás dokážou termostat nastavit na nižší teplotu. Bukům, dubům ani smrkům přitom nebyly schopnosti k tomu nezbytné dány do vínku jen tak. Na své dlouhé pouti od semenáčku ke vzrostlému stromu se musely naučit, jak se změnami nakládat. Ne každý exemplář to dokáže. Tyto obří rostliny se od sebe totiž vzájemně velmi liší stejně jako lidé – a ne všechny se učí stejně rychle a činí vždy správná rozhodnutí. Ve strhující a zároveň kritické knize Peter Wohlleben přímo navazuje na svůj bestseller Tajný život stromů (KAZDA 2016). Na jedné straně líčí nejnovější poznatky o životě stromů a o jejich schopnosti učit se a reagovat na klimatické změny. Zároveň neopomíjí ani omezenost některých ekonomických a politických subjektů, které mnohdy stromy vysazují jen kvůli těžbě dřeva či vytváření pozitivního mediálního obrazu, a přírodu tím vykořisťují. Jenže intenzivně obhospodařované smrkové plantáže přehřátí planety určitě nezabrání. „Při našem společném čtení o lese vám ukážu, jak můžete stromům při učení přihlížet, proč když buky či duby v létě shodí listí, nemusí si tím zákonitě zadělat na problémy, a podle čeho můžete poznat stromy, které vsadily na špatnou strategii,“ říká autor knihy Peter Wohlleben. Autor Peter Wohlleben (* 1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu před časem začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Starostlivě pečující veverky, věrně milující krkavci, soucitné myšky a truchlící laně – také si tyto city spojujete jen s lidmi? V této knize nám Peter Wohlleben zprostředkovává nejnovější vědecké poznatky a prokládá je poutavými příběhy a vlastními prožitky. Dozvídáme se tak velice čtivou formou o dosud málo prozkoumaných, avšak nanejvýš rozmanitých citech a chování lesních i domácích zvířat. A tu si rázem uvědomíme, že zvířata jsou nám mnohem blíž, než jsme kdy tušili. Fascinující, poučné a místy až neuvěřitelné. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Les je pro mnohé z nás vytouženým místem odpočinku. Je synonymem ticha a nedotčené přírody. Renomovaný lesník Peter Wohlleben nám dává nahlédnout do skrytého života stromů a odhaluje nečekané skutečnosti: stromy mají paměť, předávají si informace, pociťují bolesti, dokonce mohou dostat úpal a časem se jim tvoří vrásky, láskyplně se starají o svoje potomstvo a pečují dokonce i o své staré a nemocné sousedy. Neuvěřitelné? Ale pravdivé!. Mnohé stromy, jako například duby, spolu navzájem komunikují prostřednictvím vonných látek. V okamžiku, kdy je některý ze stromů napaden hmyzem, vysílá vůně jako signály a všechny stromy v okolí upozorní na nebezpečí. NOVÝ POHLED NA STARÉ PŘÁTELE, VYZNÁNÍ LÁSKY K LESU Lesník Peter Wohlleben spojuje ve fascinujících příbězích o netušených schopnostech stromů nejnovější vědecké poznatky se svými vlastními bohatými zkušenostmi. Ve stínech hvozdů nám tak osvětluje mnoho překvapivého a otevírá oči tak, abychom i my mohli objevovat jejich životní cesty a tajemství. Peter Wohlleben čerpá ze svých mnohaletých zkušeností lesníka a ukazuje nám les ze zcela nové stránky. Jeho zábavná knížka, plná nových informací o stromech a lesích, nás přivádí k úžasu nad zázraky přírody. Ve vynikajícím překladu PhDr. Magdaleny Havlové. „Fascinující kniha o lesních velikánech, kterým se podařilo dokonale skrýt své schopnosti před naším zrakem.“ Die Welt „Svátek pro každého milovníka lesa.“ Buchjournal „Při příští procházce lesem bude čtenář vnímat okolní zelený svět novým pohledem.“ Bild der Wissenschaft „Wohlleben pro nás znovu objevil les a v něm celý nový svět.“ Literatur Spiegel Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Kniha - autor Peter Wohlleben, 240 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Peter Wohlleben čtenářům opět s využitím nejnovějších vědeckých poznatků a v kontextu svých vlastních zkušeností otevírá oči pro podivuhodné jevy přírody a ukazuje, jak blízcí si my lidé s přírodou jsme a nakolik s ní zůstáváme propojení. Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou - toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené. Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí? Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? A z druhé strany: Je možné, že stromy dýchají? Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční tep? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Náš imunitní systém při procházkách lesem prokazatelně využívá rostlinná antibiotika, která stromy vylučují do ovzduší, aby se tak ochránily před... (alza.cz)

Les umí dostat z lidí to nejlepší! Romantický hvozd – hluboké ticho, vůně mechu a pryskyřice, ševelení v korunách stromů: představujete si les také tak? Tato nádherná místa se stávají vlivem lidské chamtivosti a znečišťování čím dál vzácnějšími. Peter Wohlleben nám ukazuje, že pevnější a zdravější vztah s přírodou kolem nás je uskutečnitelný, a především potřebný. Křehký ekosystém lesa, v němž spolu rostliny komunikují a navzájem si pomáhají, můžeme chránit i my. Autor nám v této knize předává, čemu ho sám les naučil. Chopme se nyní příležitosti a doprovoďme ho na jeho cestách hlubokými, tajuplnými lesy. Nechme se přitom stále znovu překvapovat a objevujme divokou, autentickou přírodu. Naučíme se tak víc starat o stromy, a tím i o sebe. O lese, jaký je a jaký by mohl být. Peter Wohlleben, lesník s hlubokou láskou k lesu, nám ukazuje les takový, jaký je i jaký by mohl být. To, co mylně považujeme za nedotčenou přírodu, je pouze masa stromů, mající sloužit účelům lesního hospodářství a lovu. Přirozeně rostoucím stromům se daří v pospolitosti, a ta skrývá mnohá tajemství – od téměř neprozkoumaných spodních vrstev lesní půdy až po nejvyšší vrcholky. Spolu s Peterem Wohllebenem znovu objevíme kouzlo přírody a porozumíme životu stromů. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. Tato kniha je vytištěná na ekologickém recyklovaném papíře s certifikátem FSC. (knihykazda.cz)

Příroda je plná překvapení: listnaté stromy působí na rotaci Země, jeřábi sabotují výrobu šunky ve Španělsku a jehličnaté lesy umí přivolat déšť. Autor bestsellerů Peter Wohlleben nám umožňuje ponořit se do neprobádaného světa a popisuje úchvatnou souhru světa rostlin a zvířat: jak se vzájemně podmiňují? A co se stane, když něco tento jemně vyvážený systém naruší? Na základě nejnovějších vědeckých poznatků a desetiletí vlastních pozorování nás nejznámější německý lesník opět uvádí v úžas. Peter Wohlleben umí jedinečným způsobem rozluštit napínavé hádanky přírody. V jakém vzájemném vztahu jsou jednotlivé druhy, zvířata a rostliny, ale také člověk a příroda? Wohlleben vypráví o této úžasné souhře a předvádí nám složitost a zranitelnost našeho životního prostředí: vše je jemně vyváženo a vzájemně sladěno jako hodinový stroj – a každá sebemenší změna či vychýlení mohou mít nečekané a dalekosáhlé následky. Například hromadný opad listí na severní polokouli způsobuje, že se s námi Země otáčí o něco rychleji a dny se v zimě zkracují. A napadlo vás někdy, že by neškodné žížaly mohly regulovat stavy divokých prasat? Se svou oblíbenou lahůdkou totiž štětináči hltají i larvy plicních hlístic, které jím pak působí zdravotní potíže a jejich mladé mohou dokonce stát život. To, jak fatální mohou být lidské zásahy do koloběhů přírody, vysvětluje Wohlleben na příkladu změny klimatu. Stromy mají tu smůlu, že potřebují několik staletí k tomu, aby unikly oteplování Země a uchýlily se do chladnějších severských krajin. Čtivá a napínavá kniha, jež čtenářům leccos objasní. „Není příroda dokonce ještě mnohem komplexnější než hodinový stroj? Nejenže v ní zapadá jedno kolečko do druhého, ale vše navíc tvoří vzájemně provázanou síť. Tato síť je tak jemně rozvětvená, že ji pravděpodobně nikdy zcela nepochopíme v jejím plném rozsahu. A je to tak v pořádku, neboť díky tomu v nás rostliny a zvířata nikdy nepřestanou vzbuzovat úžas. Důležité je jen to, abychom poznali, že i malé zásahy mají velké následky a je tedy lepší, nebudeme-li strkat prsty tam, kde našich zákroků není bezpodmínečně třeba.“ „Wohllebenovy knihy rozšiřují naše vnímání světa.“ Denis Scheck, Der Tagesspiegel „Wohlleben je tlumočník, který překládá přírodovědné poznatky do jazyka emocí.“ Tobias Becker, DER SPIEGEL Chronik 2016 Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Jakmile vykročíme ze dveří, obklopí nás příroda. Všude probíhají tisíce malých i velkých dějů, které jsou často fascinující a krásné – pokud si jich vůbec všimneme. V dobách minulých bylo životně důležité je rozpoznat, dnes se spoléháme na odborníky a sledujeme předpověď počasí. Peter Wohlleben nás ve své knize zve, abychom se sami stali odborníky, abychom se důkladně rozhlíželi kolem sebe a dokázali rozklíčovat znamení, která nám poskytují vítr, mraky, rostliny a živočichové. Ze sedmikrásek se tak mohou stát naši domácí „meteorologové“ a podle měsíčku lékařského zase třeba poznáme, kolik je hodin. Autor vyvrací mýty a poskytuje vědecké vysvětlení některých známých pranostik. Fakta přitom nepodává nudně, všímá si jejich užitečnosti na zahradě a využitelnosti při pobytu v přírodě. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Lesy jsou jeho prací, práce se stromy zase jeho životem. Když Peter Wohlleben píše o lese, píše hlavou i srdcem, proto jsou i jeho knihy „Tajný život stromů“ a „Citový život zvířat“ bestsellery. V jádru ale zůstává stále lesníkem, odborníkem, s cílem předávat a sdílet co nejvíce informací o lese a přírodě obecně, aby je lidé mohli více milovat i chránit. V této knize nám poskytuje doprovod na cestu do lesa a shrnuje, na co bychom se tak mohli chtít zeptat, a k tomu nabízí vydatnou zásobu nových podnětů. Sdílí s námi své poznatky, jako vždy fundovaně, čtivě a s humorným nadhledem toho, kdo je v lese stále jako doma. Peter Wohlleben představuje jednotlivé stromy a jak je od sebe rozeznat, jak stopovat a pozorovat zvířata, jak se vhodně obléci, jak si zajistit dřevo, čeho se bát a nebát či kde se schovat. Že už jste byli v lese tisíckrát a průvodce nebylo zapotřebí? Co mají společného jilmy s jasany, proč jsou jedle bělokoré, ačkoli jehličnany, v podstatě listnaté stromy? Bojíte se liščí tasemnice od své kočky? Víte, že stromy přes noc tloustnou? Peter Wohlleben vypráví o liščích norách starých jako středověké hrázděné domy, o břízách, které v noci upadají do hlubokého spánku, a také o mateřských dovednostech lesních buků. Stačí se na chvíli začíst a cesta do lesa se znovu změní v dobrodružství, na která jste možná dávno zapomněli nebo jste ještě neobjevili. V knize se dočtete, jak se orientovat v lese i bez kompasu nebo GPS navigace a které bobule, houby, listy a výhonky se dají sbírat, trhat a konzumovat. Najdete v ní odpovědi i na další otázky: Kde můžete stanovat, zakládat oheň a grilovat? Jak správně rozlišíte stopy zvířat, kdy a kde lze nejlépe pozorovat divokou zvěř? Jak se zcela přirozeným způsobem chránit před komáry, lesními mravenci a klíšťaty? Co se dá zažít v lese s dětmi a co v noci, kterou v přírodě strávíte sami? Jak se z únorových, květnových, srpnových a listopadových toulek lesem stane neopakovatelný zážitek? Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Ve své nejnovější knížce pro děti se Peter Wohlleben, autor řady úspěšných knih o lese, tentokrát věnuje zvířatům. Známý lesník doprovodí malé čtenáře ke zvířatům, která žijí docela blízko – v lese, na zahradě, u vody a s námi v domě. Budou při tom, když divoká prasata a mouchy přivedou na svět mladé, když se vydají za potravou, budou se bránit nebo je tu a tam postihne nějaká nemoc. Od mušek třásněnek až po vlka – o všech těchto bytostech se děti dozví spoustu zajímavých věcí. Vydejte se s námi do tajemného světa zvířat! Znáte odpovědi na tyto otázky? Jak chytré jsou kozy? Kdo žije v sudu s dešťovou vodou? Proč mají srnčata na zádech puntíky? Knížka je, stejně jako autorův bestseller Slyšíš, jak mluví stromy? doplněna nádhernými ilustracemi Stefanie Reich a fotografiemi Jense Steingässera. Knížka je určená dětem od šesti let, ale vzhledem ke krásným ilustracím a nenáročným textům si knížku oblíbí i mladší a příjemně překvapí i rodiče či prarodiče. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

STROMY SE BEZ LIDÍ HRAVĚ OBEJDOU, ALE MY BEZ STROMŮ NE I kdybychom kvůli klimatickým změnám přivedli planetu na pokraj zkázy, stromy by se za každých okolností dokázaly vrátit. Dokonce i po obdobích sucha, ničivých požárech, rozsáhlých polomech a zpustošení lidskou činností znovu vyrostou. Osud lesů a osud lidstva jsou nerozlučně spjaty. A nechápejte to v přeneseném slova smyslu, ale doslova. Co vám možná bude znít pesimisticky či děsivě, může být ve skutečnosti důvodem k velké naději. Stromy totiž tvoří natolik efektivní sociální komunity, že se se změnami klimatu, alespoň tedy s těmi aktuálními, dokážou většinou obstojně vyrovnat. A nejen to: stromy jsou pro nás i nejlepší možností, jak z atmosféry odstranit skleníkové plyny, a to mnohem efektivněji, než kdy zmohla jakákoli technika. Stromy navíc silně ochlazují místní klima, a dokonce výrazně zvyšují množství dešťových srážek. To všechno stromy nedělají pro nás, ale samy pro sebe. Ani ony nemají v lásce přílišné horko a sucho, jenže na rozdíl od nás dokážou termostat nastavit na nižší teplotu. Bukům, dubům ani smrkům přitom nebyly schopnosti k tomu nezbytné dány do vínku jen tak. Na své dlouhé pouti od semenáčku ke vzrostlému stromu se musely naučit, jak se změnami nakládat. Ne každý exemplář to dokáže. Tyto obří rostliny se od sebe totiž vzájemně velmi liší stejně jako lidé – a ne všechny se učí stejně rychle a činí vždy správná rozhodnutí. Ve strhující a zároveň kritické knize Peter Wohlleben přímo navazuje na svůj bestseller Tajný život stromů (KAZDA 2016). Na jedné straně líčí nejnovější poznatky o životě stromů a o jejich schopnosti učit se a reagovat na klimatické změny. Zároveň neopomíjí ani omezenost některých ekonomických a politických subjektů, které mnohdy stromy vysazují jen kvůli těžbě dřeva či vytváření pozitivního mediálního obrazu, a přírodu tím vykořisťují. Jenže intenzivně obhospodařované smrkové plantáže přehřátí planety určitě nezabrání. „Při našem společném čtení o lese vám ukážu, jak můžete stromům při učení přihlížet, proč když buky či duby v létě shodí listí, nemusí si tím zákonitě zadělat na problémy, a podle čeho můžete poznat stromy, které vsadily na špatnou strategii,“ říká autor knihy Peter Wohlleben. Autor Peter Wohlleben (* 1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu před časem začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Pro všechny děti a zvědavce od 6 let – nechte si předčítat nebo čtěte sami. Dají se květiny jíst? Kdo to rozryl trávník v parku? Jak si vlastnoručně sestrojit kompas? Proč některé stromy zrovna nevoní? Příroda je všude kolem nás – i ve městě. Na mnoha nečekaných místech se překvapivě daří různým živočichům i rostlinám. Bydlí tam s námi třeba myši, králíci, a někdy dokonce lišky či divočáci. Úzké škvíry mezi dlažebními kostkami a praskliny v asfaltu zase pohotově obsadily lišejníky, mechy či pampelišky. Peter Wohlleben vám poradí, jak rozdělat oheň bez zápalek, jak si vypěstovat dýni nebo vyrobit sluneční hodiny, jak bezpečně přespat na zahradě či balkoně a co si sbalit do batohu na průzkumnou výpravu. Od oblíbeného autora Petera Wohllebena. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu vydává časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Procházka lesem s jedinečnými fotografiemi a poutavými příběhy. Vyznání lásky k lesu – výpravná obrazová publikace, která přímo vyzývá k tomu, abychom se ponořili do hlubin lesů. V plném znění původního vydání. Les je pro mnohé z nás vytouženým místem odpočinku. Je synonymem ticha a nedotčené přírody. Renomovaný lesník Peter Wohlleben nám dává nahlédnout do skrytého života stromů a odhaluje nečekané skutečnosti: stromy mají paměť, předávají si informace, pociťují bolesti, dokonce mohou dostat úpal a časem se jim tvoří vrásky, láskyplně se starají o svoje potomstvo a pečují dokonce i o své staré a nemocné sousedy. Neuvěřitelné? Ale pravdivé!. Mnohé stromy, jako například duby, spolu navzájem komunikují prostřednictvím vonných látek. V okamžiku, kdy je některý ze stromů napaden hmyzem, vysílá vůně jako signály a všechny stromy v okolí upozorní na nebezpečí. NOVÝ POHLED NA STARÉ PŘÁTELE, VYZNÁNÍ LÁSKY K LESU Lesník Peter Wohlleben spojuje ve fascinujících příbězích o netušených schopnostech stromů nejnovější vědecké poznatky se svými vlastními bohatými zkušenostmi. Ve stínech hvozdů nám tak osvětluje mnoho překvapivého a otevírá oči tak, abychom i my mohli objevovat jejich životní cesty a tajemství. Peter Wohlleben čerpá ze svých mnohaletých zkušeností lesníka a ukazuje nám les ze zcela nové stránky. Jeho zábavná knížka, plná nových informací o stromech a lesích, nás přivádí k úžasu nad zázraky přírody. Ve vynikajícím překladu PhDr. Magdaleny Havlové. „Fascinující kniha o lesních velikánech, kterým se podařilo dokonale skrýt své schopnosti před naším zrakem.“ Die Welt „Svátek pro každého milovníka lesa.“ Buchjournal „Při příští procházce lesem bude čtenář vnímat okolní zelený svět novým pohledem.“ Bild der Wissenschaft „Wohlleben pro nás znovu objevil les a v něm celý nový svět.“ Literatur Spiegel Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Kdepak asi bydlí děti stromů? To by Píťa, malý veverčák, tak rád věděl. A proč se lidé nemusejí bát vlků? Hajný Petr vezme Píťu na dobrodružné putování lesem. Na cestě přespí pod širým nebem, pozorují, jak se kácí jehličnaté stromy, a skutečně potkají jednoho vlka! Objeví však stromové děti a jejich rodiče? A najde se i pro Píťu rodina, v níž by mohl zůstat? První obrázková knížka od autora bestsellerů Petera Wohllebena: laskavý příběh, který dětem přibližuje les a přírodu jedinečným způsobem. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Starostlivě pečující veverky, věrně milující krkavci, soucitné myšky a truchlící laně – také si tyto city spojujete jen s lidmi? V této knize nám Peter Wohlleben zprostředkovává nejnovější vědecké poznatky a prokládá je poutavými příběhy a vlastními prožitky. Dozvídáme se tak velice čtivou formou o dosud málo prozkoumaných, avšak nanejvýš rozmanitých citech a chování lesních i domácích zvířat. A tu si rázem uvědomíme, že zvířata jsou nám mnohem blíž, než jsme kdy tušili. Fascinující, poučné a místy až neuvěřitelné. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Les je pro mnohé z nás vytouženým místem odpočinku. Je synonymem ticha a nedotčené přírody. Renomovaný lesník Peter Wohlleben nám dává nahlédnout do skrytého života stromů a odhaluje nečekané skutečnosti: stromy mají paměť, předávají si informace, pociťují bolesti, dokonce mohou dostat úpal a časem se jim tvoří vrásky, láskyplně se starají o svoje potomstvo a pečují dokonce i o své staré a nemocné sousedy. Neuvěřitelné? Ale pravdivé!. Mnohé stromy, jako například duby, spolu navzájem komunikují prostřednictvím vonných látek. V okamžiku, kdy je některý ze stromů napaden hmyzem, vysílá vůně jako signály a všechny stromy v okolí upozorní na nebezpečí. NOVÝ POHLED NA STARÉ PŘÁTELE, VYZNÁNÍ LÁSKY K LESU Lesník Peter Wohlleben spojuje ve fascinujících příbězích o netušených schopnostech stromů nejnovější vědecké poznatky se svými vlastními bohatými zkušenostmi. Ve stínech hvozdů nám tak osvětluje mnoho překvapivého a otevírá oči tak, abychom i my mohli objevovat jejich životní cesty a tajemství. Peter Wohlleben čerpá ze svých mnohaletých zkušeností lesníka a ukazuje nám les ze zcela nové stránky. Jeho zábavná knížka, plná nových informací o stromech a lesích, nás přivádí k úžasu nad zázraky přírody. Ve vynikajícím překladu PhDr. Magdaleny Havlové. „Fascinující kniha o lesních velikánech, kterým se podařilo dokonale skrýt své schopnosti před naším zrakem.“ Die Welt „Svátek pro každého milovníka lesa.“ Buchjournal „Při příští procházce lesem bude čtenář vnímat okolní zelený svět novým pohledem.“ Bild der Wissenschaft „Wohlleben pro nás znovu objevil les a v něm celý nový svět.“ Literatur Spiegel Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Tinnitus má mnoho podob. Je to něco víc než jen obyčejná porucha sluchu – může mít rozličné příčiny, které zprvu nemusíme jen tak odhalit. Tinnitus lze mnohdy chápat jako příznak vnitřního nesouladu, vnitřní nerovnováhy. V této knize jsme se věnovali mnoha aspektům, jež s tinnitem přímo nebo i nepřímo souvisejí. Mnohé z nich byste možná v knize o tinnitu ani nečekali. Například koncepce, jako je salutogeneze, se týká celého našeho života. A to platí i pro terapeutickou práci s tinnitem. V této knize jsme se zabývali různými faktory, jež ovlivňují tinnitus a jež jsme se snažili objasnit pomocí případových studií. Možná jste mohli to či ono nově objevit sami na sobě, možná jste také narazili na něco, co byste si přáli změnit – možná už jste s tím dokonce začali. A absolvovali jste několik, nebo dokonce mnoho cvičení v této knize. Takový proces může u mnoha lidí znamenat začátek dlouhé cesty, kterou je třeba zvládnout. Tinnitus přitom u vás mohl fungovat jako spouštěč k tomu, abyste se v budoucnu intenzivněji zabývali sami sebou. Možná se dokonce rozhodnete absolvovat psychoterapii, jež může vhodným způsobem doprovázet takový proces uvědomování si vnitřních procesů. Pro řadu specifických oblastí osobnosti může poskytnout podporu také koučování nebo poradenství. Uvedli jsme čtyři nejdůležitější faktory, jež jsou zodpovědné za vznik a přetrvávání tinnitu. Podporují a umocňují koloběh, jenž udržuje sám sebe a v jehož důsledku se tinnitus stává chronickým. Tento koloběh je třeba narušit. Objevte užitečné strategie a použijte je! Kruh, který je na určitém místě narušen, se již nemůže točit dál. Níže najdete ještě jednou stručný popis těchto čtyř faktorů, jež mají na tinnitus největší vliv. © Blende 11 V této knize nabízí německý odborník na tinnitus a psycholog Markus Schwabbaur možnosti, jak se pokusit ušní šelest vytěsnit. Nahlíží na něj v nejrůznějších souvislostech, aby bylo možné celý problém pochopit v jeho komplexnosti. Uvádí různé terapeutické přístupy a případové studie svých pacientů a popisuje praktická cvičení, aby člověk trpící touto poruchou sluchu mohl zase vést normální život a tinnitus ho co nejméně omezoval. (knihykazda.cz)

Objevte magický svět mechu Mech je všude kolem nás. Nejčastěji ho vídáme na vlhkých a stinných místech, můžeme ho najít ale i na těch nejneočekávanějších a nejodlehlejších místech od pouští až po Antarktidu. Tato kniha je oslavou jeho tiché, neokázalé krásy. Objevte hlavní druhy mechu a místa, kde je můžeme najít. Prozkoumejte kulturní historii mechu coby zahradní rostliny a to, jak ho můžeme využít v tradičních řemeslech. Nahlédněte do nejkrásnějších mechových zahrad v Japonsku, Velké Británii a ve Spojených státech a setkejte se s lidmi, kteří se s vámi podělí o svou vášeň pro tyto mnohotvárné rostliny. Zjistěte, jak mech pěstovat, jak uvázat japonskou mechovou kouli (kokedamu) a vytvářet mechové krajinky v nádobách či teráriích. Tuto jedinečnou knihu s doprovodnými fotografiemi a názornými ilustracemi ocení všichni s nadšením pro rostliny. (knihykazda.cz)

Louka - zázrak přírody, o nějž nesmíme přijít! Lechtající trávy, zářivé květiny, bzučící hmyz: Jan Haft nás bere na objevitelskou cestu do skutečného ráje přírody, kde žijí stovky pestrobarevných rostlin a fascinujících živočichů v často překvapivých společenstvích. Nikde jinde není život rozmanitější. A zároveň je jen málokterý z biotopů tolik ohrožený: Kvetoucí louky kdysi pokrývaly mnohem rozsáhlejší území. Dnes je to žalostných několik procent, a i ta jsou v nebezpečí. Louky, přinejmenším ty ekologicky neporušené, bývají plné života. Spolu s pastvinami jsou domovem velkého množství semenných rostlin a kapraďorostů. Sídlí zde také značný počet živočišných druhů, mezi nimi pestrobarevní brouci, kobylky a saranče, cikády, motýli, včely, čmeláci a mravenci. Navíc jsou louky velmi důležité i pro celou řadu ptáků, kteří si stavějí hnízda na zemi v trávě, například pro čejky. A mnohá velká zvířata jako srnky a jeleni, která známe především z lesů, louky pravidelně navštěvují. Biolog a filmař Jan Haft ve své knize čtenářům představuje fascinující svět plný barev, hlasů a překvapivých podob života a životních strategií, založených na spolupráci, jejichž rozmanitost a krásu však ohrožuje v podstatě plošné hnojení a průmyslové využívání krajiny. Hrozí, že tak přijdeme o důležitou součást ekosystému. Haftova kniha proto zároveň volá po záchraně posledních druhově pestrých luk. Text doplňuje řada působivých fotografií. Autor: Jan Haft (*1967) - biolog a autor řady oceňovaných dokumentárních filmů o přírodě (mj. Tajemné kouzlo bažin, Království lesa). S manželkou a třemi dětmi žije na statku v údolí Isental nedaleko Mnichova. Jednu ze svých oblíbených luk má přímo v sousedství. Lučním biotopům se věnuje i jeho nejnovější film: Louka – Ráj na dosah (2019). (knihykazda.cz)

Jakmile se jednou začnete o kapradiny zajímat, uvidíte je úplně všude – v přírodě i v zahradách, v interiérech, v umění i v designu. Svým vzhledem se výrazně liší od ostatních rostlin a připomínají nám pradávné časy, proto byly dřív považovány za kouzelné. V této výpravné knize jsou popsány čeledi a rody a dále vybrané druhy a odrůdy, které se u nás vyskytují, a také ty vhodné pro různé pěstební podmínky. Najdete tu rovněž cenné rady pro pěstitele. Většina z nás rozpozná běžné kapradiny, jako je osladič obecný, hasivka orličí nebo kapraď samec. Na světě ale existuje více než 12 000 druhů – od těch nejmenších až po stromové kapradiny, které dosahují výšky přes 20 metrů. Je tedy co objevovat. A až do světa kapradin proniknete, nekonečně vás nadchnou. Dočtete se také například o posedlosti kapradinami ve viktoriánské Anglii, která se později v mírnější podobě dostala i do Evropy. Tehdy se hledaly vzácné druhy a jen pro ně se budovaly speciální zahrady a skleníky. Nádherně tvarované listy kapradin na jaře a jejich temně zelená energie na podzim vždy přitahovaly pozornost umělců a jsou inspirací dodnes. Tato kniha vás provede úžasně tajemným světem kapradin, ale poslouží i jako příručka k jejich pěstování. Autoři Anton Sundin je zahradník s velkou vášní pro kapradiny, půdu a udržitelné zahradničení. Svůj čas dělí mezi zaměstnání zahradníka ve Skellefteå a svou zahradnickou živnost, v jejímž rámci také píše o zahradách, přednáší a vede kurzy a workshopy. Elisabeth Svalin Gunnarssonová je spisovatelka a fotografka zaměřující se na zahrady a kulturní historii. Na toto téma už od roku 2010 napsala a nafotila několik knih. Anton Sundin Elisabeth Svalin Gunnarssová (knihykazda.cz)

Les umí dostat z lidí to nejlepší! Romantický hvozd – hluboké ticho, vůně mechu a pryskyřice, ševelení v korunách stromů: představujete si les také tak? Tato nádherná místa se stávají vlivem lidské chamtivosti a znečišťování čím dál vzácnějšími. Peter Wohlleben nám ukazuje, že pevnější a zdravější vztah s přírodou kolem nás je uskutečnitelný, a především potřebný. Křehký ekosystém lesa, v němž spolu rostliny komunikují a navzájem si pomáhají, můžeme chránit i my. Autor nám v této knize předává, čemu ho sám les naučil. Chopme se nyní příležitosti a doprovoďme ho na jeho cestách hlubokými, tajuplnými lesy. Nechme se přitom stále znovu překvapovat a objevujme divokou, autentickou přírodu. Naučíme se tak víc starat o stromy, a tím i o sebe. O lese, jaký je a jaký by mohl být. Peter Wohlleben, lesník s hlubokou láskou k lesu, nám ukazuje les takový, jaký je i jaký by mohl být. To, co mylně považujeme za nedotčenou přírodu, je pouze masa stromů, mající sloužit účelům lesního hospodářství a lovu. Přirozeně rostoucím stromům se daří v pospolitosti, a ta skrývá mnohá tajemství – od téměř neprozkoumaných spodních vrstev lesní půdy až po nejvyšší vrcholky. Spolu s Peterem Wohllebenem znovu objevíme kouzlo přírody a porozumíme životu stromů. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. Tato kniha je vytištěná na ekologickém recyklovaném papíře s certifikátem FSC. (knihykazda.cz)

Les umí dostat z lidí to nejlepší! Romantický hvozd – hluboké ticho, vůně mechu a pryskyřice, ševelení v korunách stromů: představujete si les také tak? Tato nádherná místa se stávají vlivem lidské chamtivosti a znečišťování čím dál vzácnějšími. Peter Wohlleben nám ukazuje, že pevnější a zdravější vztah s přírodou kolem nás je uskutečnitelný, a především potřebný. Křehký ekosystém lesa, v němž spolu rostliny komunikují a navzájem si pomáhají, můžeme chránit i my. Autor nám v této knize předává, čemu ho sám les naučil. Chopme se nyní příležitosti a doprovoďme ho na jeho cestách hlubokými, tajuplnými lesy. Nechme se přitom stále znovu překvapovat a objevujme divokou, autentickou přírodu. Naučíme se tak víc starat o stromy, a tím i o sebe. O lese, jaký je a jaký by mohl být. Peter Wohlleben, lesník s hlubokou láskou k lesu, nám ukazuje les takový, jaký je i jaký by mohl být. To, co mylně považujeme za nedotčenou přírodu, je pouze masa stromů, mající sloužit účelům lesního hospodářství a lovu. Přirozeně rostoucím stromům se daří v pospolitosti, a ta skrývá mnohá tajemství – od téměř neprozkoumaných spodních vrstev lesní půdy až po nejvyšší vrcholky. Spolu s Peterem Wohllebenem znovu objevíme kouzlo přírody a porozumíme životu stromů. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. Tato kniha je vytištěná na ekologickém recyklovaném papíře s certifikátem FSC. (knihykazda.cz)

The New York Times Bestseller Jane Goodallová, světoznámá přírodovědkyně a průkopnice výzkumu chování zvířat, se už desítky let neúnavně věnuje také ochraně ohrožených živočišných druhů. Již jako třiadvacetiletá se současná ikona mladých ochránců přírody vydala do afrického Gombe, aby si splnila svůj sen a studovala tam život divokých zvířat, zejména šimpanzů. V Knize o naději čerpá z moudrosti celého svého života, který zasvětila přírodě, a pomáhá nám pochopit, jak si zachovat naději i tváří v tvář pandemiím, válkám a hrozícím ekologickým katastrofám. V důvěrném rozhovoru s Douglasem Abramsem poutavě vypráví o svých cestách po celém světě, průkopnickém výzkumu a neutuchajícím aktivismu. Její bohaté zkušenosti nám mohou pomoci lépe porozumět krizím, jimž v současnosti čelíme. Jane a Doug společně nastiňují jedinou možnou cestu vpřed - začít opět věřit v budoucnost. Protože naděje existuje, i když se někdy zdá být nedosažitelná. Můžeme ji najít například v přírodě - a v naší vlastní odolnosti. Citát z knihy: Otázka, kterou mi lidé kladou pravděpodobně nejčastěji, zní: „Opravdu upřímně věříte, že má náš svět ještě naději? Že naše děti a vnoučata mají budoucnost?“ A já na to pravdivě odpovídám, že ano. Autoři Britská antropoložka, bioložka a ekoložka Jane Goodallová (* 1934) se o zvířata zajímala už v dětství. Proslula tím, že v africkém pralese v Gombe studovala život a chování šimpanzů ve volné přírodě. Jejich výzkumu a ochraně přírody se věnuje celý život a patří mezi největší odborníky na chování primátů. V roce 1977 založila Institut Jane Goodallové (The Jane Goodall Institute), jehož cílem je výzkum, vzdělávání a ochrana divoké přírody. Časopis Time ji zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Je autorkou řady knih a studií, o jejím pozoruhodném životě vznikají filmy i dokumenty. Douglas Abrams píše pro New York Times, založil literární agenturu Idea Architects, která má vizionářům pomáhat vytvářet moudřejší, zdravější a spravedlivější svět. (knihykazda.cz)

Lesník a ochranca prírody Peter Wohlleben objavuje prekvapivé podobnosti medzi človekom a prírodou. Toto pradávne spojivo pretrváva dodnes.Je napríklad dokázateľné, že ľudský imunitný systém využíva pri prechádzke lesom rastlinné antibiotiká, ktoré stromy uvoľňujú, aby sa chránili pred škodcami. Naše zmysly nie sú o nič menej vnímavé ako zmysly zvierat. Hoci zvieratá cítia blížiace sa zemetrasenie a iné prírodné katastrofy oveľa skôr ako človek, my zasa máme akýsi siedmy zmysel - napríklad cítime, že nás niekto zozadu uprene pozoruje. Pes má všeobecne rozvinutejší a citlivejší čuch ako človek, zato vôňu zrelých lesných plodov a ovocia zavetríme skôr.Na druhej strane prejavujú rastliny a zvieratá zarážajúce ľudské schopnosti. Niektoré rastliny počujú a sú schopné odlíšiť neškodné zvuky od nebezpečných, vnímajú napríklad jemné šušťanie hlodajúcich húseníc. Stromy vdychujú kyslík a čerpajú z neho energiu. Korene používajú aj ako nástroj hmatu a chuti. Pravidelné pohyby v kmeni stromu vytláčajúce vodu nahor môžeme porovnať s tlkotom ľudského srdca.Peter Wohlleben nám ukazuje, že človek nestojí nad rastlinami a zvieratami, ale podobne ako ostatné druhy je súčasťou úžasného systému, v ktorom existuje vzájomná závislosť a spojitosť a jeho súčinnosť sme do dnešného dňa odhalili len čiastočne. (knihydobrovsky.cz)

Sníte-li o vlastním lese, pak vám bude tato kniha zkušeného a prozíravého průvodce, lesníka, hospodáře, autora i učitele vítaným rádcem. Obhospodařujte les ekologicky a úspěšně – hned od začátku. Koupě lesa, hospodaření v souladu s principy trvalé udržitelnosti, výběr stromů, tradiční lesnické práce, rozhodnutí o těžbě stromů, prodej dřeva i příprava palivového dříví: To vše zde najdete pěkně pohromadě a vysvětleno krok za krokem. Co vám rostliny prozradí o kvalitě půdy a stavech lesní zvěře? Jak poznáte charakter a zdravotní stav svých stromů? Jak připravíte svůj les na klimatické změny a jak i bez kácení dosáhnete zisku? Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Poslechněte si recenzi vysílanou na Českém rozhlasu Sever: planetarium-sever-2021-01-07-propleteny_zivot._mycelium_kam_se_podivas-propleteny_zivot Čím více toho o houbách víme, tím méně toho bez nich dává smysl. Neřadí se ani k rostlinám, ani k živočichům. Prorůstají půdou, poletují ve vzduchu a žijí i v našem těle. Vzrůstem sahají od mikroskopických tvorečků po největší známé organismy na světě. Stály u zrodu života na souši, dokážou přežít v otevřeném kosmu a libují si v radioaktivním záření. A vlastně na nich větší či menší měrou závisí veškerý život na Zemi. Jsou to organismy, které nás nepřestávají překvapovat. Sice nemají mozek, ale se šokující přesností zvládnou řešit problémy i ovlivňovat chování živočichů. Prostřednictvím chleba, alkoholu i život zachraňujících léků se nesmazatelně podepsaly na podobě lidské kultury a nedávné výzkumy potvrdily, že jejich psychoaktivní vlastnosti ulevují od řady duševních obtíží. Na jejich schopnosti rozkládat plasty, výbušniny, pesticidy i surovou ropu stavějí nejnovější průlomové technologie a objev, že pod povrchem propojují rostliny do podzemních sítí — „lesního internetu“ —, převrací naše chápání ekosystémů. Přesto více než devadesát procent druhů hub dosud nebylo zdokumentováno. „Tato kniha patří k těm nemnoha, které opravdu mohou změnit to, jak se díváte na svět kolem sebe. Propletený život představuje převratnou a ohromující povinnou četbu, která ve vás zanechá dlouhotrvající radostný dojem.“ HELEN MACDONALDOVÁ autorka knihy J jako jestřáb „Kniha, která vás oslní a navždy změní váš pohled na život. U každé věty mě jímal úžas. Poslední kapitolu jsem dočítal pln bezbřehého údivu nad světem hub i nad revolučním významem Sheldrakových argumentů. Je to pozoruhodné dílo pozoruhodného spisovatele.“ ROBERT MACFARLANE autor knihy Underland Autor Merlin Sheldrake je biolog a spisovatel. Doktorát z tropické ekologie získal na Univerzitě v Cambridge za svou práci o podzemních houbových sítích v tropických deštných pralesích v Panamě, kde absolvoval doktorandskou stáž pod hlavičkou Smithsonova tropického výzkumného institutu. Věnuje se hudbě a rád kvasí alkoholické nápoje. Propletený život je jeho knižním debutem. (knihykazda.cz)

Kniha Planta sapiens je fascinující sondou do vnitřního světa rostlin založená na nejmodernějším výzkumu rostlinné inteligence. Dokážeme-li pochopit, jaké je to být rostlinou, mohli bychom mít z okolního světa mnohem víc. Schopnosti rostlin vědci dokumentují už desítky let. Prokázali, že rostliny spolu komunikují, manipulují s ostatními druhy a provádějí důmyslné pohyby. Méně známé jsou nejnovější důkazy, že rostliny mohou mít „vědomí“. Ačkoli nemají mozek, jejich mikroskopické vnitřní pochody odkrývají soustavu, která se příliš neliší od nervové sítě v našem těle. Dokážou si tak pamatovat, učit se a disponují inteligencí, která jim umožňuje chovat se adaptivně, flexibilně, účelně a předvídavě. Pokud se na rostliny podíváme novým způsobem, může to zásadně proměnit celé naše chápání světa. Paco Calvo, přední osobnost filozofie rostlinné signalizace a chování, v knize Planta sapiens předkládá zcela nový pohled na biologii rostlin a vysvětluje, jak rostliny pohánějí technologický rozvoj: od robotiky přes umělou inteligenci až po řešení ekologické krize. Především však dokládá, že rostliny nejsou jen zelená kulisa — jsou to aktivní živé organismy s vlastními zájmy. Kniha Planta sapiens vám umožní nahlédnout do rostlinné říše jako nikdy předtím. Změní váš pohled na jiné formy života, takže rostliny budete vnímat jako spojence při řešení globálních problémů, ne jako pouhé suroviny. Poznáte rostliny jako učitele, od kterých se můžete učit o své vlastní mysli. Pokud zkusíte dívat se na rostliny jinak, budete ohromeni tím, co objevíte. Autoři Paco Calvo je profesor filozofie vědy působící v Laboratoři minimální inteligence (MINT Lab) na Murcijské univerzitě ve Španělsku, kde zkoumá především možnosti inteligence rostlin. Zabývá se ekologickými základy rostlinné inteligence a provádí experimentální studie na pomezí rostlinné neurobiologie a ekologické psychologie. Za posledních deset let na téma rostlinné inteligence hojně přednáší k odbornému i neodbornému publiku po celém světě. Natalie Lawrencová je spisovatelka a ilustrátorka s magisterským i doktorským titulem z historie a filozofie vědy, která se pyšní dalším titulem ze zoologie na Cambridgeské univerzitě. Její práce se objevily v časopisech BBC Wildlife, Aeon Magazine či Public Domain Review. Vystupuje na TED konferencích a vyskytla se v podcastu BBC Woman’s hour. (knihykazda.cz)

Také si občas kladete následující otázky? Jak mohou ptáci vytušit, že se blíží bouře, o které my zatím nemáme sebemenší ponětí? Jak najdou cestu do tisíce kilometrů vzdálených míst, když tam nikdy nebyli? Jak dovedou přesně napodobit složité zpěvy desítek dalších druhů? Jak si po šesti měsících pamatují, kam si na ploše o velikosti stovek čtverečních kilometrů ukryli potravu? Možná je slovo genialita skutečně na místě. Dlouho jsme si mysleli, že ptáci řeší problémy křídly. Nyní se ukazuje, že používají mozek, který se svou výkonností rovná mozku primátů, a v některých ohledech dokonce i člověka. Výzkumy posledních let dokládají, že ačkoliv mají ptačí mozky odlišnou stavbu než mozky savců, ve své funkčnosti si s nimi nikterak nezadají. Ptáci si prostě našli vlastní cestu, jak používat hlavu. Jennifer Ackerman cestovala napříč světem, aby v pracovnách vědců i v terénu sesbírala nejnovější poznatky a vytvořila srozumitelný celek. Nezapomněla přidat svůj typický humor, čtivost a nadhled. Ať už jste kdokoli, sousloví ptačí mozeček budete po přečtení této knihy chápat zcela jinak. S radostí přinášíme autorčino dílo konečně i českým čtenářům a věříme, že se i vy necháte nakazit jejím nadšením a láskou ke světu kolem nás Autor Jennifer Ackerman (*1959) píše již více než tři desetiletí o vědě, přírodě a biologii člověka. Po celý život se snaží zpřístupňovat poznání co nejširšímu publiku, hledat místo člověka v přírodou daných souvislostech a kreativně uvažovat nad vědeckými fakty. Její styl spojuje čtivost a poutavost s předcházející pečlivou rešerší. Právě v tom tkví její hlavní dar a díky tomu se její práci dostává opakovaných ocenění. Mimo jiné získala stipendium americké Národní nadace pro literaturu v oblasti literatury faktu, Buntingovo stipendium a grant od Nadace Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet příspěvků a článků v mnoha publikacích, například National Geographic či New York Times. Především ale píše knihy. Genialita ptáků (The Genius of Birds) je nejnovější z nich, v pořadí sedmá. (knihykazda.cz)

„Možná že když se dnes naučíme zachránit jednoho čmeláka, dokážeme zítra zachránit svět.“ Posedlosti pro čmeláky propadl Dave Goulson už v raném dětství. Jeho zájem o přírodu začínal stále exotičtějším zvěřincem domácích mazlíčků, ale svět se mu naprosto změnil, když si objednal první entomologické vybavení. Od té doby se jeho skutečnou vášní stal hmyz, především včely a čmeláci. „Čmeláky jsem začal studovat ne proto, že jsou to důležití opylovači, ale protože jsou fascinující, protože se chovají zajímavě a tajuplně, a protože jsou prostě neodolatelní. Když jsem se ale líp seznámil s tím, co se o nich vědělo, ukázalo se, že naléhavě potřebují pomoc.“ - Dave Goulson Dave Goulson v současné době patří mezi nejuznávanější ochránce přírody ve Spojeném království a v roce 2006 založil oceňovanou Bumblebee Conservation Trust (Společnost na ochranu čmeláků). V knize Návrat čmeláků kombinuje příběhy o rostoucí vášni dítěte pro přírodu s hlubokými vhledy do zásadní důležitosti čmeláků. Autor se zaujetím popisuje, jaký vliv měly na čmeláky historické události, co s nimi dělá proměňující se příroda, jak do jejich života zasahujeme my a jak je můžeme chránit. Jedním z nejvýraznějších momentů příběhu je vášnivé úsilí Dava Goulsona o navrácení anglického čmeláka pruhovaného, který ve Velké Británii zcela vyhynul, do jeho původní domoviny. Díky autorovu hlubokému vhledu a nadšení se na čmeláky začnete dívat úplně jinak. Začnete se na ně zkrátka dívat. „Musím se k něčemu přiznat. Možná tvrdím, že biodiverzita je životně důležitá pro naše přežití, že potřebujeme opylovače pro naše zemědělské plodiny a tak dál, a že bychom tudíž měli vyhradit oblasti pro ochranu. Ve skutečnosti je ale moje motivace pro obnovu louky mnohem sobečtější. Úplně jednoduše – louka je to nekrásnější místo, kde je možné si během letního dne sednout. Pokud jste to ještě nikdy neudělali, najděte si nějakou louku plnou divokých květin – není jich sice mnoho, ale nějaká pravděpodobně bude nepříliš daleko – jděte tam sami, posaďte se do vysoké trávy a nasávejte do sebe to místo. Poslouchejte zvuky: bzučení čmeláků a včel, cvrkot lučních kobylek, vysoké pískání rejsků bojujících hluboko v trávě, melodické švitoření skřivanů vysoko na nebi. Vnímejte vůně bazalky, mateřídoušky a svízele syřišťového rozdrcených pod vašima nohama a květin všude kolem. Nechte se unášet širokou paletou barev: fialových, žlutých, purpurových a růžových. Je to nejblíž nebi, kam se většina z nás může dostat. Jaký další důvod bychom mohli potřebovat pro vytváření takových míst a péči o ně? Kéž máte vždy možnost si na rozkvetlé louce užívat pohled na čmeláky a včely a naslouchat jejich bzukotu.“ - Dave Goulson Autor Dave Goulson (* 1965) vystudoval biologii na Oxfordské univerzitě a v současnosti působí jako profesor biologických věd na univerzitě v Sussexu. Vydal více než 190 vědeckých článků o čmelácích, včelách, motýlech a dalších druzích hmyzu. V roce 2006 založil Bumblebee Conservation Trust (Společnost na ochranu čmeláků), která svou průlomovou ochranářskou prací získala Heritage Lottery Award za nejlepší projekt v oblasti životního prostředí. Jedním z jejích cílů je navrátit do původní domoviny čmeláka pruhovaného, který ve Velké Británii zcela vyhynul. Biology and Biotechnology Research Council v roce 2010 Goulsonovi udělil ocenění Sociální inovátor roku. Je autorem další velmi úspěšné knihy o přírodním zahradničení Divočina v zahradě. (knihykazda.cz)

Oslava rozmanitosti ptačího života a chování Tato kniha pojednává o překvapivých a někdy znepokojivých projevech chování, které jsou u ptáků na denním pořádku, o činnostech, které výrazně a někdy škodolibě vyvracejí naše obvyklé představy o tom, co je u ptáků „normální“ a čeho jsme si mysleli, že jsou schopni. Jennifer Ackermanová na základě aktuálních vědeckých poznatků převrací tradiční pohled na způsob, jak ptáci žijí, jak spolu komunikují, získávají potravu, páří se, vychovávají mláďata a přežívají. Odhaluje jejich pozoruhodnou inteligenci i strategie a schopnosti, které jsme kdysi připisovali výhradně lidem: klamání, manipulaci, podvádění, únosy, zabíjení potomků, ale také důmyslnou mezidruhovou komunikaci, spolupráci, součinnost, altruismus, kulturu a hru. Některé z těchto mimořádných způsobů chování jsou tak zapeklité, že posunují hranice samotné „ptákovitosti“ – tedy ptačí podstaty. Je zřejmé, že neexistuje jen jediný ptačí způsob života, ale spíše ohromující škála druhů s odlišným vzhledem i životním stylem. Ptáci se mezi sebou liší v každém ohledu, v opeření, tvaru těla, zpěvu, letu, ekologické nice i v chování. A právě to na nich milujeme. Rozmanitost biology fascinuje. A fascinuje i pozorovatele ptáků (birdwatchery), nutí je sepisovat seznamy druhů, jež během svého života viděli (life listy), cestovat do vzdálených koutů zeměkoule za vzácnými druhy nebo skočit do auta a jet se podívat na zbloudilce přivátého bouří či vyrazit do lesa a pískat a hvízdat, aby přilákali jakéhosi nenápadného budníčka. Pozorujte chvíli ptáky a uvidíte, že různé druhy dělají i ty nejvšednější věci naprosto odlišným způsobem. Tuto rozmanitost odrážejí i výrazy, kterými popisujeme naše vlastní extrémní chování. Jsme sovy, nebo skřivani; nosíme se jako pávi, nebo jsme ošklivá káčátka; jsme dravci, nebo holubičí povahy; noční ptáci, nebo ranní ptáčata. Cukrujeme, kdákáme a krákoráme. Hudráme, sýčkujeme, vejráme, lelkujeme, datlujeme. Jsme blbouni nejapní nebo slepice. Jsme nafoukaní jako holub bublák nebo zmrzlí jako drozd. Spíme jako dudci a nadáváme jako špačci. Děláme volavky a kavky. Máme mezi sebou straku nebo kukaččí mládě. Jsme oškubaní jako kuře a pěkně jsme se vybarvili. Vylétli jsme z hnízda, jsme vykutálení ptáčci a děláme ptákoviny. Naparujeme se, tokáme, zařizujeme si hnízdečko lásky, jsme jako hrdličky, ale umíme být i jako supi. Někteří z nás zobák nezavřou po celý den, jiní ho ani neumějí pořádně otevřít. Mluvíme, jak nám zobák narostl, někdy ho ale musíme držet, abychom přes něj nedostali. Autorka Jennifer Ackerman (*1959) píše již více než tři desetiletí o vědě, přírodě a biologii člověka. Po celý život se snaží zpřístupňovat poznání co nejširšímu publiku, hledat místo člověka v přírodou daných souvislostech a kreativně uvažovat nad vědeckými fakty. Její styl spojuje čtivost a poutavost s předcházející pečlivou rešerší. Právě v tom tkví její hlavní dar a díky tomu se její práci dostává opakovaných ocenění. Mimo jiné získala stipendium americké Národní nadace pro literaturu v oblasti literatury faktu, Buntingovo stipendium a grant od Nadace Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet příspěvků a článků v mnoha publikacích, například National Geographic či New York Times. Především ale píše knihy. V Nakladatelství KAZDA již vyšel její světový bestseller Genialita ptáků (The Genius of Birds). (knihykazda.cz)

Pohled do tajuplného světa pod mořskou hladinou Pod vodou se dějí úžasné věci: moře v noci podivuhodně září a světélkuje, ty nejmenší organismy tvořící plankton ovlivňují celý koloběh života nejen pod hladinou a ryby nejsou vůbec němé, naopak navzájem pěkně nahlas komunikují. Mořská bioložka Frauke Baguscheová vypráví fascinující příběhy těch nejmenších i největších tvorů na naší planetě, vysvětluje, kde má původ ona charakteristická vůně, která nás doprovází při procházkách po pláži, a proč na nás moře tak silně působí a ovlivňuje nás i celou Zemi. Přestože oceány pokrývají dvě třetiny naší planety a tvoří tak největší ekosystém na Zemi, o tom, co se v nich děje, toho zatím víme jen překvapivě málo. Nedlužíme jim za nic menšího než za vlastní život, neboť kyslík pro každý náš druhý nádech pochází z mořských mikrořas - a je jedno, jestli dýcháte vzduch v Brně, Praze nebo třeba Boce Kotorské. Moře, jeho teplé a studené proudy, řasy podílející se na formování mraků a mořský cyklus odpařování zásadně ovlivňují také podnebí u nás. Získáváme z něj rovněž jídlo, poskytuje nám ochranu a nabízí pracovní místa i atraktivní lokality, kde můžeme strávit dovolenou. Šumění vln, mořský vánek a široširá rozlehlost, to vše nás uklidňuje i inspiruje. Ale teprve když se do mořských hlubin ponoříme, zažijeme na vlastní kůži svůj "modrý zázrak", protože pod mořskou hladinou to překypuje životem. Ten barevný, neustále se proměňující svět vás naprosto okouzlí. Autor Dr. Frauke Baguscheová (*1978) - po absolvování doktorského studia na Southamptonské univerzitě v Anglii vedla mořské biologické stanice na Maledivách. Na plachetnici podnikla cestu dlouhou 9 500 kilometrů z Karibiku přes Atlantský oceán až do Středozemního moře, aby tím upozornila na znečišťování moří a oceánů. V současné době žije v Saarbrückenu a pořádá přednášky a kurzy zaměřené na mořskou biologii. (knihykazda.cz)

Jak si lišky a jedle dávají dobrou noc Věděli jste, že houby dokážou klást léčky? Nebo že ryby lžou? Nejen my lidé máme sklony k přehánění a nepravdám. Zvířata jsou mnohem nápaditější, jedná-li se například o to, jak získat partnera či partnerku. Etoložka Madlen Ziegeová nás zve do fascinujícího světa, v němž potkáme chameleonské rostliny, pavouky mávající lasem, ryby praktikující rybolov, ptáky, co tančí, a králíky, kteří stavějí navoněné ploty. Ukazuje nám přitom, že řeč přírody nám může pomáhat v každodenním životě - ať už jako inspirace, jak flirtovat, či jako návod, jak urovnat spory se sousedy. (knihykazda.cz)

Ako to, že vtáky vycítia blížiacu sa búrku, o ktorej zatiaľ my nemáme ani tušenia? Vďaka akej navigácii dokážu trafit do miest vzdialených tisíce kilometrov, kde nikdy predtým neboli? Ako je možné, že vedia dokonale napodobnit zložitý spev desiatok ďalších druhov? Vedeli ste, že aj po šiestich mesiacoch si pamatajú, kam si na ploche veľkej stovky štvorcových kilometrov schovali potravu? Možno je slovo genialita naozaj na mieste. Dlho sme si mysleli, že vtáky neriešia problémy hlavou, ale krídlami. Teraz sa ukazuje, že ich mozog je z hľadiska schopností porovnateľný s mozgom primátov, v niektorých ohľadoch dokonca aj s mozgom človeka. Výskumy realizované v posledných rokoch dokazujú, že hoci má mozog vtáka inú štruktúru než mozog cicavcov, pokiaľ ide o funkčnost, v ničom nezaostáva. Operence skrátka našli vlastný spósob, ako používat hlavu. Jennifer Ackermanová precestovala celý svet, aby mohla v pracovniach vedcov i v teréne zozbierat najnovšie poznatky a vytvorit zrozumiteľný portrét našich okrídlených priateľov. Nezabudla osviežit text svojím typickým humorom a nadhľadom a postarat s a tým o čitateľskú prítažlivost. Nech už si tú to knihu prečíta ktokoľvek, na slovné spojenie "vtáčí mozoček" sa bude pozerat z celkom inej perspektívy. Autor Jennifer Ackermanová (narodená v roku 1959) sa už viac ako tri desaťročia venuje písaniu o vede, prírode a biológii človeka. Po celý život sa usiluje približovať poznatky čo najširšej verejnosti, hľadať miesto človeka v súvislostiach s fungovaním prírody a kreatívne uvažovať o vedeckých faktoch. V jej štýle sa spája čitateľská príťažlivosť a pútavosť s dôkladným výskumom, ktorý predchádza literárnemu spracovaniu. Práve v tom spočíva autorkin najväčší dar a vďaka tomu sa práca tejto milovníčky prírody stretáva s opakovaným uznaním. Ackermanovej sa okrem iného podarilo získať štipendium americkej Národnej nadácie pre literatúru v oblasti literatúry faktu, Buntingovo štipendium a grant od Nadácie Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet publikovaných príspevkov a článkov, napríklad pre National Geographic či New York Times. Predovšetkým je však autorkou kníh. Genialita vtákov (Th e Genius of Birds) predstavuje jej najnovší, v poradí siedmy titul. Dielo Jennifer Ackermanovej s radosťou prinášame aj slovenským čitateľom. Veríme, že sa nám podarí nakaziť vás jej nadšením a láskouk svetu, ktorý nás všetkých obklopuje. (knihykazda.cz)

Přírodní bytosti hrají podle autorky důležitou roli v našem životním prostoru. Lidem pomáhají vnímat energii stromů, dosáhnout vyššího stavu vědomí, očistit lidskou auru, uvědomit si některé malichernosti, které řešíme v každodenním životě, vnímat intenzivněji barvy a vůně přírody a více se zajímat o ochranu životního prostředí. V existenci přírodních bytostí ani nemusí čtenář uvěřit, i přes to kniha učí vnímat, co nás obklopuje, pozorovat přírodu a pečovat o ni s větší úctou. Po přečtení mnozí dospějí k vědomějšímu a pečlivějšímu zacházení se vším, co žije a roste a návštěva lesů, vodopádu či vodních toků už nikdy nebude jako dříve. Doporučujeme také druhou knihu Margot Ruis "Bytosti přírody a léčení Země" a další doprovodná cd,dvd včetně anglického překladu tohoto prvního dílu. (knihykazda.cz)