Lékaři z osvětimi - bruno halioua

Koncentrační tábor v Osvětimi je dodnes synonymem genocidy evropských židů. V táborovém životě přitom hráli významnou roli lékaři – a to na straně mučitelů i jejich obětí. Bruno Halioua nám nabízí komplexní a zasvěcenou studii jejich působení v táboře.V první části autor analyzuje postavení a úlohu lékařů SS, jejichž úkolem bylo podporovat vražednou mašinérii. Všímá si nejen jejich podílu na vyvražďování a účasti na zločinných pseudolékařských pokusech, ale i jejich motivace – snaží se zjistit, co je přimělo k flagrantnímu porušování Hippokratovy přísahy.Druhá část je věnována deportovaným lékařům, sleduje jejich cestu od transportu po působení v táboře. Mnozí z nich se snažili pomáhat spoluvězňům, jak jen to šlo.Třetí část je příznačně nazvána „Šedá zóna“: popisuje, jak byli někteří lékaři přinuceni podílet se na selekcích nebo i na zrůdných pokusech. Upozorňuje, že se mezi deportovanými bohužel našli i dobrovolní spolupracovníci. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Koncentrační tábor v Osvětimi je dodnes synonymem genocidy evropských židů. V táborovém životě přitom hráli významnou roli lékaři – a to na straně mučitelů i jejich obětí. Bruno Halioua nám nabízí komplexní a zasvěcenou studii jejich působení v táboře.V první části autor analyzuje postavení a úlohu lékařů SS, jejichž úkolem bylo podporovat vražednou mašinérii. Všímá si nejen jejich podílu na vyvražďování a účasti na zločinných pseudolékařských pokusech, ale i jejich motivace – snaží se zjistit, co je přimělo k flagrantnímu porušování Hippokratovy přísahy.Druhá část je věnována deportovaným lékařům, sleduje jejich cestu od transportu po působení v táboře. Mnozí z nich se snažili pomáhat spoluvězňům, jak jen to šlo.Třetí část je příznačně nazvána „Šedá zóna“: popisuje, jak byli někteří lékaři přinuceni podílet se na selekcích nebo i na zrůdných pokusech. Upozorňuje, že se mezi deportovanými bohužel našli i dobrovolní spolupracovníci. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 - autor Heather Morrisová, čte Martin Siničák Dosud nevyřčený příběh z tábora smrti podle skutečného příběhu Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí.O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své... (alza.cz)

Audiokniha MP3 - Anděl naděje v táborech smrti. Příběh ženy, která zachránila tisíce dětí. Válečný román o pravdivém příběhu z osvětimského pekla. - autor Magda Knedler, čte Jana Stryková Anděl naděje v táborech smrti. Příběh ženy, která zachránila tisíce dětí.Další transport vězňů směřuje do Osvětimi. Je mezi nimi i Stanisława Leszczyńská, porodní sestra z Lodže, která na vlastní žádost začíná pracovat v nelidských podmínkách: bez vody, základních lékařských nástrojů a léků. Porody probíhají na kamnech zakrytých starou dekou. Mnohokrát riskuje svůj život, když vzdoruje nemilosrdným příkazům Josefa Mengeleho. Dělá vše pro ochranu dětí před jeho krutými experimenty. Snaží se být oporou pro matky, kterým byly děti násilně odebrány a poslány do Říše. Nebo na smrt...Porodní sestra z Osvětimi ()je dramatický příběh inspirovaný hrdinským osudem Stanisławy Leszczyńské. V koncentračním táboře provedla tisíce porodů, během nichž nezemřelo žádné dítě ani žena. (alza.cz)

Odhalte dlouho utajovaný příběh Victora Capesia, hlavního lékárníka největšího nacistického tábora smrti v Osvětimi. Autorka odkrývá Capesiovo kruté jednání a následný útěk před spravedlností, popisuje jeho nalezení a obvinění po dvaceti letech od skončení války. Poznejte příběh plný hamižnosti uprostřed hrůz holokaustu. Živý obraz toho, jak obyčejní muži v honbě za bohatstvím sestupují do pekel a cestou ztrácejí poslední zbytky svědomí. (knihydobrovsky.cz)

Autor se narodil ve vesničce Pavlovo na Podkarpatské Ukrajině v Československu, kde začíná jeho životní příběh o tom, jak se z židovského chlapce, který přežil Osvětim a Buchenwald, stal jeden z nejvyhledávanějších krejčích v Americe. Ve své biografii se autor krátce dotkne období šťastného dětství a potom popisuje útrapy v Osvětimi a Buchenwaldu, kde přišel o celou rodinu. Po válce krátce sloužil v československé armádě, potom pobýval v Budapešti, ale nakonec emigroval do Spojených států, kde si našel práci u společnosti GGG, v níž se postupně vypracoval z poslíčka až do nejvyšší exekutivy. Nakonec si založil vlastní oděvní firmu, která dosáhla takového věhlasu, že oblékal i přední americké osobnosti od sportovců, moderátorů přes slavné hvězdy, jako byl například Frank Sinatra nebo Michael Jackson, až po kongresmany a přední politiky, jako je Barack Obama či Donald Trump. (knihydobrovsky.cz)

Leden 1945. V Osvětimi-Birkenau zůstalo 4800 vězňů, neschopných vydat se vlastními silami na strastiplný pochod smrti. Plynové komory a krematoria byly vyhozeny do vzduchu a sovětská vojska pronikla do hlubin nacistické obrany takovou rychlostí, že táboroví dozorci nestačili zabít přeživší vězně... Pár dní po osvobození koncentračního tábora sem přijíždí lékař Józef Bellert se skupinou více než třiceti krakovských lékařů a zdravotních sester. Po dobu osmi měsíců provozují prakticky na koleni v ruinách osvětimského tábora pravděpodobně největší polní nemocnici 2. světové války. To všechno v době bezprostředně po osvobození, kdy ještě doutnaly sutiny krematorií. Vězni odsouzení k smrti dostali šanci na nový život. Díky Bellertovi a jeho kolegům, kteří jim poskytli lékařskou pomoc bez ohledu na nedostatek vody a jídla, hygienických prostředků, obvazů a léčiv. Jejich zubožení pacienti vážili průměrně 25-30 kg. Trpěli tyfem, horečkami, tuberkulózou, průjmy, otoky a proleženinami. Báli se lidí v bílých pláštích s injekčními stříkačkami, protože je spojovali s injekcemi fenolu, s nimiž esesmani zabíjeli nemocné vězně. Člověk musel být skutečně silný, aby dokázal pomáhat v těchto podmínkách. Už jen pobyt v místě tak velmi zamořeném smrtí, kde se ošetřovatelky a lékaři denně potýkali s fyzickými a psy - chickými zraněními svých pacientů, představoval obrovské trauma dokonce i pro ty, kteří viděli nejednu válečnou hrůzu. Je těžké tomu uvěřit, ale ze 4 800 pacientů se k životu a zdraví podařilo navrátit 4 620 z nich. (patro.cz)

Šokující vzpomínky žen, které prošly peklem německého nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Kniha vznikla na základě rozhovorů autorky s každou z hrdinek. Leokadia Rowińská se do tábora dostala v třetím měsíci těhotenství. Vzpomíná na kruté zacházení s ženami, nastávajícími matkami. Ireneusz, tak svého syna pojmenovala, se stal nejmladší obětí pochodu smrti. Pochovala ho v krabici od špaget. Urszula Koperská se do tábora dostala jako osmileté dítě. Vypráví o hladu, stesku a strachu. Její vzpomínky jsou příběhem každého dítěte v Osvětimi. Walentyna Nikodemová byla v Osvětimi svědkem častého bestiálního chování esesmanek. Právě ona se na konci války střetává s jednou z nejkrutějších vražedkyň a zasadila se o její popravu. To jsou jen některé z příběhů, ale žádný z nich by neměl být zapomenut. Nezapomínejme na děvčata, která tímto táborem prošla. Spatřila v něm obrazy, za něž by se nestydělo ani peklo. Ty se navždy zapsaly do pamětí obětí nacistických zločinů. Nezmizí, nepominou. Budou v nich sídlit až do konce. Ve vzpomínkách. V nočních můrách. (patro.cz)

Tetování vězňů v Osvětimi se stala symbolem holocaustu. Jedním z těch, kdo čísla na předloktí tetovali, byl slovenský Žid Lale Sokolov, rodným jménem Ludwig Eisenberg. Jeho příběh připomíná děsivé události v dějinách lidstva a ukazuje, že vedle sebe mohou existovat promyšlená brutalita i nesobecká láska. Autorka s citem odkrývá sedmdesát let staré události, aniž by milostný příběh převládal nad tím nejdůležitějším – ztrátou domova, utrpením a touhou přežít. (patro.cz)

Oskaru Gröningovi bylo dvacet jedna let, když jako přesvědčený příslušník SS nastoupil do služby v koncentračním táboře Osvětim. Jeho úkolem bylo vést záznamy o zabavených cennostech vězňů. I když Gröning věděl o jejich vraždění, svoji práci v Osvětimi omlouval i sám před sebou tím, že je jen účetní, a že se tedy na zabíjení nepodílí. Až za sedmdesát let ho německý soud v rámci jednoho z posledních velkých osvětimských procesů odsoudil za napomáhání při vraždě 300 000 Židů. Reiner Engelmann se na základě rozhovorů a soudních protokolů probírá zastávkami na životní cestě Oskara Gröninga a procesem s jeho osobou. Procesem, který měl pro rodiny obětí koncentračního tábora mimořádný význam. Procesem, který na lavici obžalovaných neposadil jen Oskara Gröninga, ale také celou německou soudní justici. Díky tomu vznikla kniha, která nám nedovolí zapomenout na peklo na zemi stvořené člověkem a která každého z nás nutí položit si otázku, v jakém světě chceme žít. (patro.cz)

Tetování vězňů v Osvětimi se stala symbolem holocaustu. Jedním z těch, kdo čísla na předloktí tetovali, byl slovenský Žid Lale Sokolov, rodným jménem Ludwig Eisenberg. Jeho příběh připomíná děsivé události v dějinách lidstva a ukazuje, že vedle sebe mohou existovat promyšlená brutalita i nesobecká láska. Autorka s citem odkrývá sedmdesát let staré události, aniž by milostný příběh převládal nad tím nejdůležitějším – ztrátou domova, utrpením a touhou přežít. (patro.cz)

V těsné blízkosti městečka na břehu Visly, 120 kilometrů od Krakova, stál největší koncentrační tábor na všech územích okupovaných Němci. Když jej 27. ledna 1945 osvobodili sovětští vojáci, našli tu několik tisíc nemocných a vyhladovělých lidských trosek, jež zázrakem přežily. Zahynul zde jeden a půl milionu lidí. Dostáváte do rukou věrohodné a dramatické vyprávění očitého svědka, osvětimského vězně číslo 1418, kterému se jedné noci v záři světlic, reflektorů a svištění kulek podařilo uniknout jisté smrti… Čtete svědectví o odvaze a statečnosti válečných zajatců a o zdánlivě nemožném činu, jímž byl útěk z Osvětimi. Celkem se uskutečnilo sedm set pokusů o útěk, zhruba čtyři sta skončilo neúspěšně. Dopadení uprchlíci byli obvykle ubiti a po každém útěku, který se podařil, následovalo zabíjení těch, kteří patřili do blízkého okolí uprchlíka. Autor knihy napsal skutečný příběh o útěku skupiny zajatců, kdy vytoužené svobody dosáhlo jen pět z nich. Je to šokující a neuvěřitelný příběh člověka, jemuž se jako jednomu z mála podařil útěk z pekla. Ani pak však neměl zdaleka vyhráno… (patro.cz)

Historická biografie na pomezí biografického románu vypráví osudy Wilhelma Brasse, který byl v létě 1940 internován v Osvětimi. Tam se mu podařilo přežívat díky tomu, že byl šikovný fotograf, a pro nacistickou mašinerii, libující si v přesné evidenci a dokumentaci, fotografoval vězně, ale i popravy a lékařské pokusy na lidech. Dohromady zhotovil přes 50.000 snímků. Kniha rekonstruuje pět let, které Wilhelm Brasse strávil ve vyhlazovacím táboře, a vychází z historických dokumentů a ze vzpomínek samotného autora, který zemřel v roce 2012 ve věku 94 let. (patro.cz)

Na osudu mladého vojáka Arthura Dodda dokumentuje kniha nepříliš známou historii britských válečných zajatců v Osvětimi. Arthur padl do zajetí roku 1943 a v táboře strávil téměř dva roky. Po válce se pokoušel mluvit o svých zážitcích, ale dlouho bylo pro něj velmi obtížné popsat to, co viděl. Ve svém vyprávění líčí nejen krutosti, jichž se nacisté dopouštěli na vězních, ale zachycuje i náladu mezi zajatci, kteří se pokoušeli proti Němcům vést skrytý odboj. (patro.cz)

Oskaru Gröningovi bylo dvacet jedna let, když jako přesvědčený příslušník SS nastoupil do služby v koncentračním táboře Osvětim. Jeho úkolem bylo vést záznamy o zabavených cennostech vězňů. I když Gröning věděl o jejich vraždění, svoji práci v Osvětimi omlouval i sám před sebou tím, že je jen účetní, a že se tedy na zabíjení nepodílí. Až za sedmdesát let ho německý soud v rámci jednoho z posledních velkých osvětimských procesů odsoudil za napomáhání při vraždě 300 000 Židů. Reiner Engelmann se na základě rozhovorů a soudních protokolů probírá zastávkami na životní cestě Oskara Gröninga a procesem s jeho osobou. Procesem, který měl pro rodiny obětí koncentračního tábora mimořádný význam. Procesem, který na lavici obžalovaných neposadil jen Oskara Gröninga, ale také celou německou soudní justici. Díky tomu vznikla kniha, která nám nedovolí zapomenout na peklo na zemi stvořené člověkem a která každého z nás nutí položit si otázku, v jakém světě chceme žít. (knihydobrovsky.cz)

V těsné blízkosti městečka na břehu Visly, 120 kilometrů od Krakova, stál největší koncentrační tábor na všech územích okupovaných Němci. Když jej 27. ledna 1945 osvobodili sovětští vojáci, našli tu několik tisíc nemocných a vyhladovělých lidských trosek, jež zázrakem přežily. Zahynul zde jeden a půl milionu lidí. Dostáváte do rukou věrohodné a dramatické vyprávění očitého svědka, osvětimského vězně číslo 1418, kterému se jedné noci v záři světlic, reflektorů a svištění kulek podařilo uniknout jisté smrti… Čtete svědectví o odvaze a statečnosti válečných zajatců a o zdánlivě nemožném činu, jímž byl útěk z Osvětimi. Celkem se uskutečnilo sedm set pokusů o útěk, zhruba čtyři sta skončilo neúspěšně. Dopadení uprchlíci byli obvykle ubiti a po každém útěku, který se podařil, následovalo zabíjení těch, kteří patřili do blízkého okolí uprchlíka. Autor knihy napsal skutečný příběh o útěku skupiny zajatců, kdy vytoužené svobody dosáhlo jen pět z nich. Je to šokující a neuvěřitelný příběh člověka, jemuž se jako jednomu z mála podařil útěk z pekla. Ani pak však neměl zdaleka vyhráno… (knihydobrovsky.cz)

Na osudu mladého vojáka Arthura Dodda dokumentuje kniha nepříliš známou historii britských válečných zajatců v Osvětimi. Arthur padl do zajetí roku 1943 a v táboře strávil téměř dva roky. Po válce se pokoušel mluvit o svých zážitcích, ale dlouho bylo pro něj velmi obtížné popsat to, co viděl. Ve svém vyprávění líčí nejen krutosti, jichž se nacisté dopouštěli na vězních, ale zachycuje i náladu mezi zajatci, kteří se pokoušeli proti Němcům vést skrytý odboj. (knihydobrovsky.cz)

Šokující vzpomínky žen, které prošly peklem německého nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Kniha vznikla na základě rozhovorů autorky s každou z hrdinek. Leokadia Rowińská se do tábora dostala v třetím měsíci těhotenství. Vzpomíná na kruté zacházení s ženami, nastávajícími matkami. Ireneusz, tak svého syna pojmenovala, se stal nejmladší obětí pochodu smrti. Pochovala ho v krabici od špaget. Urszula Koperská se do tábora dostala jako osmileté dítě. Vypráví o hladu, stesku a strachu. Její vzpomínky jsou příběhem každého dítěte v Osvětimi. Walentyna Nikodemová byla v Osvětimi svědkem častého bestiálního chování esesmanek. Právě ona se na konci války střetává s jednou z nejkrutějších vražedkyň a zasadila se ojejí popravu. To jsou jen některé z příběhů, ale žádný z nich by neměl být zapomenut.Nezapomínejme na děvčata, která tímto táborem prošla. Spatřila vněm obrazy, za něž by se nestydělo ani peklo. Ty se navždy zapsaly do pamětí obětí nacistických zločinů. Nezmizí, nepominou. Budou v nich sídlit až do konce. Ve vzpomínkách. V nočních můrách. (knihydobrovsky.cz)

Charles Liblau znal dobře nacistické tábory - Osvětim, Březinku, Mauthausen, Melk, Ebensee, protože v nich strávil déle než tři roky, až do osvobození. Popisuje to, co prožil, viděl, zaslechl, zapamatoval si, co ho citelně zasáhlo a utkvělo v jeho srdci a mysli. V jeho slovech není nenávist, touha po pomstě a odvetě, jen obyčejná lidská bolest a rozhořčení nad ponižováním člověka. „Tyto vzpomínky ve mně vzbuzují odpor – vyznává – sepsal jsem je, abych ukázal, jak se člověk choval k člověku.“ Bez emocí popisuje události, při nichž tuhne krev v žilách, jako kdyby byl jejich komentátorem a ne přímým účastníkem. Má velké štěstí. Dostává se z téměř bezvýchodných situací. Hladový, špinavý, vystrašený a otrhaný, přesto dokáže vnímat bídu a utrpení druhých. Jeho vyprávění o táborovém životě prostřednictvím postojů a chování těch, kteří vězňům přímo veleli, ukazuje v jasném světle mechanismus nacistického stroje. Představuje kápa z Osvětimi co možná nejobjektivněji, s některými se dokonce snaží soucítit, protože byli chyceni do hrozivé pasti. Tato autorova hluboká humanistická citlivost dokazuje, že člověk si i v nelidských podmínkách Osvětimi a Březinky mohl zachovat vlastní tvář, důstojnost a zůstat člověkem až do tragického konce, který mu připravil nelítostný osud. (knihydobrovsky.cz)

Má naději láska, která vyklíčila mezi ostnatými dráty vyhlazovacího tábora? Historický román o životě slavné rakouské houslistky Almy Rosé. V Osvětimi je každý den bojem o přežití. Alma má na ruce světle modrým inkoustem vytetované číslo 50381 a odtržená od svých milovaných je spolu s tisíci dalšími namačkaná v labyrintu ostnatých drátů. Každý den tu mizí lidé a nikdo je už nikdy nespatří. Tragická realita nemůže být vzdálenější Almině předchozímu životu. Jako uznávaná houslistka uchvacovala své publikum, když se ale v Evropě začali roztahovat nacisté, nemohla ji zachránit žádná sláva světa… Když velitelka ženského tábora Almu jmenuje dirigentkou táborového orchestru, který hraje vězňům plahočícím se do práce i vysokým důstojníkům SS, Alma odmítne: „Mohou mě zabít, ale nepřinutí mě hrát.“ Brzy si však uvědomí, jakou moc s sebou tato pozice nese: může zajistit hladovějícím dívkám příděly jídla navíc a mnoho z nich zachránit před smrtí. Takto Alma potká i Miklóse, talentovaného klavíristu. Obklopeni zoufalstvím nacházejí radost ve společných zkouškách, tajných vzkazech a koncertech, které hrají bok po boku, zatímco se modlí, aby utrpení jednoho dne skončilo. Ale v Osvětimi je i vzduch, který dýchají, prosycený ztrátou a jedinou jistotou je tragédie… Může jejich láska na tak zoufalém místě přežít? Houslistka z Osvětimi, román vycházející z nezapomenutelného příběhu Almy Rosé, připomíná jednu z nejodvážnějších, nejkurážnějších a nejinspirativnějších hrdinek historie. Almina statečnost zachránila nespočet životů a dodala naději těm, kteří už zapomněli, co to slovo znamená… (knihydobrovsky.cz)

Tetování vězňů v Osvětimi se stala symbolem holocaustu. Jedním z těch, kdo čísla na předloktí tetovali, byl slovenský Žid Lale Sokolov, rodným jménem Ludwig Eisenberg. Jeho příběh připomíná děsivé události v dějinách lidstva a ukazuje, že vedle sebe mohou existovat promyšlená brutalita i nesobecká láska. Autorka s citem odkrývá sedmdesát let staré události, aniž by milostný příběh převládal nad tím nejdůležitějším – ztrátou domova, utrpením a touhou přežít. (knihydobrovsky.cz)

Na pozadí holokaustu, nacistického vykořisťování a módního průmyslu za války nabízí historička Lucy Adlington pohled na životy pětadvaceti převážně židovských vězeňkyň z Osvětimi. Ty byly vybrány do módního salonu založeného Hedwig Hössovou, manželkou velitele Osvětimi Rudolfa Hösse. Zde měly švadleny jediný úkol: navrhovat, stříhat a šít krásné šaty pro ženy vysoce postavených nacistů. Doufaly, že právě tato práce je ochrání před plynovými komorami. Autorka v knize čerpá z nejrůznějších zdrojů, mimo jiné také ze svých rozhovorů s jednou ze švadlen. Neopomíná zdůraznit lásku a přátelství, které ženám pomohly nejen přežít, ale také sehrát roli v táborovém odboji. Skrze zážitky a zkušenosti švadlen v kontextu nacistické politiky autorka odhaluje chamtivost, krutost a pokrytectví třetí říše a nabízí čtenářům nový pohled na málo známou kapitolu druhé světové války a holokaustu. (knihydobrovsky.cz)

Spisovatelka Etty Weilová musela opustit byt s výhledem na Seinu, kde tvořila své romány, a projít temnými branami Osvětimi. Tváří v tvář otřesné realitě se ale nevzdala, odmítla ztratit víru ve fantazii a svým vyprávěním se pokusila uniknout do hezčího světa. Její příběhy dodávaly vnitřní sílu a naději nejen jí, ale i ostatním ženám. Jenže v táboře čekala smrt na každém kroku, a tak se v Etty zrodilo pevné odhodlání – přežít a jednou o tom všem napsat. Aby vrátila život lidem, které milovala. Člověk totiž doopravdy zemře teprve tehdy, když se na něj zapomene. (knihydobrovsky.cz)

Alfred Nakache měl jako kluk panický strach z vody, jako dospělý sbíral medaile a tituly v plavání. Jeho příběh ale patřil k těm, které Emmanuel Macron ve své řeči o velkých postavách francouzských dějin nazval zpřetrhanými a vykloubenými.Zázračné dítě se po prvních plaveckých krůčcích stěhuje z rodné Constantine do Paříže, kde sklízí další úspěchy. Žení se a budoucnost se jeví být zářnou. Píše se ale rok 1941 a Nakache se jako Žid musí přestěhovat do bezpečnější, jižní části Francie. V Toulouse je přijat srdečně, ani tady však se ženou a dcerkou neunikne spárům gestapa. Rodina je přes internační tábor v Drancy deportována do Osvětimi, kde je rozdělena…Románové zpracování dojemného příběhu velkého židovského plavce Alfreda Nakache je vyprávěno v rovině šťastného dětství a mládí v Alžírsku a Francii a v rovině nelidských podmínek, týrání a vraždění v koncentračních táborech. (knihydobrovsky.cz)

Mladičká Rosie se uprostřed hrůz holokaustu obrací ke vzpomínkám na dětství a dospívání v rodné Crasně a čerpá z nich sílu. V těžkých situacích si vybavuje zážitky se sourozenci a rady maminky i dědečka, díky nimž si navzdory všemu zachovává lidskost a schopnost soucítit s druhými.„Zrzkovská“ tvrdohlavost jí několikrát zachrání život. Přestože ji v koncentračních táborech Osvětim a Bergen-Belsen, na pochodu smrti či při otrocké práci v německé muniční továrně obklopuje krutost a zkáza, neztrácí víru, že se vrátí domů. O tuto naději se snaží podělit se svou mladší sestrou Leou a ostatními dívkami. Pouhé odhodlání a bystrost však k přežití nestačí a Rosie se několikrát ocitne v situaci, kdy jí zachrání život jen šťastná souhra okolností.Nechama Birnbaum v knize Rusovláska z Osvětimi zachytila pravdivý příběh své babičky, jež přinesla důležité svědectví o zkušenostech přeživších holokaustu. Vyprávění rovněž láskyplně popisuje historii Rosiiny rodiny a dívčino dospívání. (knihydobrovsky.cz)

Tetování vězňů v Osvětimi se stala symbolem holocaustu. Jedním z těch, kdo čísla na předloktí tetovali, byl slovenský Žid Lale Sokolov, rodným jménem Ludwig Eisenberg. Jeho příběh připomíná děsivé události v dějinách lidstva a ukazuje, že vedle sebe mohou existovat promyšlená brutalita i nesobecká láska. Autorka s citem odkrývá sedmdesát let staré události, aniž by milostný příběh převládal nad tím nejdůležitějším – ztrátou domova, utrpením a touhou přežít. (knihydobrovsky.cz)

V dubnu 1944 se Rudolf Vrba zařadil mezi hrstku lidí, jimž se podařilo utéct z Osvětimi. Udělal to, aby odhalil pravdu o táboře smrti a varoval poslední Židy v Evropě před krutým osudem čekajícím na konci železniční trati. Rudolf Vrba propašoval ven vůbec první popis Osvětimi – a ten se dostal až k Franklinu Rooseveltovi, Winstonu Churchillovi nebo papeži. Strhující vyprávění od oceňovaného žurnalisty vás provede neuvěřitelným, a přece skutečným příběhem muže, který odhalil nejtemnější tajemství holocaustu. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - Anděl naděje v táborech smrti. Příběh ženy, která zachránila tisíce dětí. Válečný román o pravdivém příběhu z osvětimského pekla. - autor Magda Knedler, 304 stran, česky Porodní sestra z Osvětimi ()se postarala o tisíce novorozenců a jejich matkyKniha Porodní sestra z Osvětimi líčí dojemný příběh lidí uvězněných v koncentračním táboře. Na vlastní žádost sem přijíždí porodní bába z Lodži, která je zde ochotná pracovat v otřesných a nelidských podmínkám. Nemá k dispozici vodu, ani základná lékařské nástroje či léky. Porody provádí na kamnech zakrytých starou dekou. Často riskuje vlastní život, když porušuje rozkazy necitlivého Josefa Mengeleho. Všechnu svoji energii vkládá do ochrany dětí před strašlivými experimenty. Zároveň je silnou oporou matek, kterým odebrali novorozence a poslali je do Říše nebo na smrt. Stanisława Leszczyńská představovala naději, která držela mnoho lidí nad vodou. Dramatický příběh Porodní sestry z Osvětimi... (alza.cz)

Audiokniha MP3 - autor Ellie Midwoodová, čte Vladimír Hauser Osvětim nikdo neopouští živý…Román na motivy skutečného příběhu Maly Zimetbaumové, která jako první žena utekla z Osvětimi.Mala, vězeňkyně 19880, začala chápat, co se děje, až v okamžiku, kdy vystoupila z dobytčáku přímo do spárů pekla. Jako tlumočnice SS využívala svoji pozici k tomu, aby zachránila tolik životů, kolik bylo v jejích silách, pašovala kousky chleba těm, co měli hlad.Edward, politický vězeň 531, přišel do tábora mezi prvními. V pruhované uniformě a s oholenou hlavou vypadá stejně jako jakýkoli jiný vězeň. Je ale členem odbojové skupiny. A také má plán na útěk.Jediným prohřeškem, kterého se oba dopustili, bylo to, že žili. Když se poprvé setkají, tmavé přítmí osvětimských bloků je náhle projasněno zábleskem naděje. Mala díky Edwardovi začne věřit v nemožné. Že mohou tento smrtonosný tábor opustit, i když jsou všude kolem nich ostnaté dráty, na nekonečných strážných věžích číhají... (alza.cz)

Anděl naděje v táborech smrti. Příběh ženy, která zachránila tisíce dětí. Další transport vězňů směřuje do Osvětimi. Je mezi nimi i Stanisława Leszczyńská, porodní sestra z Lodže, která na vlastní žádost začíná pracovat v nelidských podmínkách: bez vody, základních lékařských nástrojů a léků. Porody probíhají na kamnech zakrytých starou dekou. Mnohokrát riskuje svůj život, když vzdoruje nemilosrdným příkazům Josefa Mengeleho. Dělá vše pro ochranu dětí před jeho krutými experimenty. Snaží se být oporou pro matky, kterým byly děti násilně odebrány a poslány do Říše. Nebo na smrt... Porodní sestra z Osvětimi ()je dramatický příběh inspirovaný hrdinským osudem Stanisławy Leszczyńské. V koncentračním táboře provedla tisíce porodů, během nichž nezemřelo žádné dítě ani žena. (knihydobrovsky.cz)

V PEKLE KONCENTRAČNÍHO TÁBORA ZACHRÁNILA TISÍCE DĚTÍ Do koncentračního tábora v Osvětimi přijíždí další transport vězňů. Mezi nimi je porodní bába z Lodži, která na vlastní žádost začíná pracovat v nelidských podmínkách: bez vody, základních lékařských nástrojů a léků. Porody vede na kamnech přikrytých starou dekou. Mnohokrát riskuje život, když se staví proti rozkazům bezohledného Josefa Mengeleho. Dělá vše, aby ochránila děti před krutými experimenty. Podporuje mladé matky, jimž byly jejich novorozené děti násilím odebrány a poslány do Říše. Nebo na smrt… V Osvětimi nebyla Stanisławou Leszczyńskou. Byla Mámou. Byla nadějí. Porodní bába z Osvětimi je dramatický příběh inspirovaný hrdinným osudem Stanisławy Leszczyńské. Polská porodní bába vedla v táboře tisíce porodů, při nichž nezemřelo žádné dítě, žádná žena. (patro.cz)

Stojím před esesmanem na vratkých, třesoucích se nohou. Nemám odvahu pohlédnout mu do tváře… Přikládá bič k mému krku. Předpokládám, že zanedlouho do tohoto pohybu vloží veškerou sílu a přidusí mě tak, že nebudu moci dýchat. Za m je vše jinak. Zastrčí konec biče pod mou bradu a přinutil mě zvednout hlavu. Poddávám se jeho vůli, přivírám však oči, abych neviděla jeho obličej. „Otevři oči.“ Poslušně otevírám víčka a s hrůzou hledím do jeho modrých, téměř tyrkysových očí, které si mne prohlížejí. NEOBVYKLÝ PŘÍBĚH Za každým vytetovaným číslem na předloktí se skrývá krutý osud. Před námi se odvíjí dlouhých pětasedmdesát let utajovaný příběh Stefanie, která poznala peklo koncentračních táborů na vlastní kůži. Byla ženou význačného představitele domácího odboje a kvůli němu se dostala do Osvětimi. Jako rukojmí a oběť „mužské“ války se sama ocitla na frontě. Jejím bojištěm byly táborové baráky, apelplac a kilometry drátů nabitých elektřinou. Hlad, selekce a ustavičné ohrožení života. Panický strach o děti, výčitky svědomí a bolest. Přesto však přežila. Prošla peklem Osvětimi, Ravesbrücku a Flossenbürgu, přežila pochod smrti. Velkou zásluhu na tom měl Jürgen, dozorce SS. Bylo to přátelství nebo již láska, co je spojovalo… Tento neuvěřitelný příběh nikdo nevymyslel, napsal jej sám život. (patro.cz)

Hlavními aktéry příběhu, založeného na skutečných historických událostech, jsou dvě mladé židovské sestry Janny a Lien, které za druhé světové války žily ve vile ‘t Hooge Nest v nizozemské oblasti Het Gooi . Navzdory tomu, že byly samy v ohrožení, poskytovaly úkryt dalším Židům. Desítky uprchlíků tak žily nepříteli přímo před nosem. V komunitě panovalo přesvědčení, že válka brzy skončí, přesto byly sestry nakonec prozrazeny a odsunuty do Osvětimi. Zde se jejich příběh prolnul s rodinou Anny Frankové. Janny a Lien Brilleslijperovy i Anna a Margot Frankovy se snaží přežít, podaří se to však jen prvním dvěma. (patro.cz)

Audiokniha:,Tetování vězňů v Osvětimi se stala symbolem holocaustu. Jedním z těch, kdo čísla na předloktí tetovali, byl slovenský Žid Lale Sokolov, rodným jménem Ludwig Eisenberg. Jeho příběh připomíná děsivé události v dějinách lidstva a ukazuje, že vedle sebe mohou existovat promyšlená brutalita i nesobecká láska. Autorka s citem odkrývá sedmdesát let staré události, aniž by milostný příběh převládal nad tím nejdůležitějším – ztrátou domova, utrpením a touhou přežít. (knihydobrovsky.cz)

Hlavními aktéry příběhu, založeného na skutečných historických událostech, jsou dvě mladé židovské sestry Janny a Lien, které za druhé světové války žily ve vile ‘t Hooge Nest v nizozemské oblasti Het Gooi . Navzdory tomu, že byly samy v ohrožení, poskytovaly úkryt dalším Židům. Desítky uprchlíků tak žily nepříteli přímo před nosem. V komunitě panovalo přesvědčení, že válka brzy skončí, přesto byly sestry nakonec prozrazeny a odsunuty do Osvětimi. Zde se jejich příběh prolnul s rodinou Anny Frankové. Janny a Lien Brilleslijperovy i Anna a Margot Frankovy se snaží přežít, podaří se to však jen prvním dvěma. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Tetování vězňů v Osvětimi se stala symbolem holocaustu. Jedním z těch, kdo čísla na předloktí tetovali, byl slovenský Žid Lale Sokolov, rodným jménem Ludwig Eisenberg. Jeho příběh připomíná děsivé události v dějinách lidstva a ukazuje, že vedle sebe mohou existovat promyšlená brutalita i nesobecká láska. Autorka s citem odkrývá sedmdesát let staré události, aniž by milostný příběh převládal nad tím nejdůležitějším – ztrátou domova, utrpením a touhou přežít. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: "Skutečný příběh československého Žida, který uprchl z tábora smrti" V dubnu 1944 se Rudolf Vrba zařadil mezi hrstku lidí, jimž se podařilo utéct z Osvětimi. Udělal to, aby odhalil pravdu o táboře smrti a varoval poslední Židy v Evropě před krutým osudem čekajícím na konci železniční trati. Rudolf Vrba propašoval ven vůbec první popis Osvětimi – a ten se dostal až k Franklinu Rooseveltovi, Winstonu Churchillovi nebo papeži. Strhující vyprávění od oceňovaného žurnalisty vás provede neuvěřitelným, a přece skutečným příběhem muže, který odhalil nejtemnější tajemství holocaustu. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: V dubnu 1944 se Rudolf Vrba zařadil mezi hrstku lidí, jimž se podařilo utéct z Osvětimi. Udělal to, aby odhalil pravdu o táboře smrti a varoval poslední Židy v Evropě před krutým osudem čekajícím na konci železniční trati. Rudolf Vrba propašoval ven vůbec první popis Osvětimi – a ten se dostal až k Franklinu Rooseveltovi, Winstonu Churchillovi nebo papeži. Strhující vyprávění od oceňovaného žurnalisty vás provede neuvěřitelným, a přece skutečným příběhem muže, který odhalil nejtemnější tajemství holocaustu. (knihydobrovsky.cz)

Historický román o životě slavné rakouské houslistky Almy Rosé. Má naději láska, která vyklíčila mezi ostnatými dráty vyhlazovacího tábora? V Osvětimi je každý den bojem o přežití. Alma má na ruce světle modrým inkoustem vytetované číslo 50381 a odtržená od svých milovaných je spolu s tisíci dalšími namačkaná v labyrintu ostnatých drátů. Každý den tu mizí lidé a nikdo je už nikdy nespatří. Tragická realita nemůže být vzdálenější Almině předchozímu životu. Jako uznávaná houslistka uchvacovala své publikum, když se ale v Evropě začali roztahovat nacisté, nemohla ji zachránit žádná sláva světa… Když velitelka ženského tábora Almu jmenuje dirigentkou táborového orchestru, který hraje vězňům plahočícím se do práce i vysokým důstojníkům SS, Alma odmítne: „Mohou mě zabít, ale nepřinutí mě hrát.“ Brzy si však uvědomí, jakou moc s sebou tato pozice nese: může zajistit hladovějícím dívkám příděly jídla navíc a mnoho z nich zachránit před smrtí. Takto Alma potká i Miklóse, talentovaného klavíristu. Obklopeni zoufalstvím nacházejí radost ve společných zkouškách, tajných vzkazech a koncertech, které hrají bok po boku, zatímco se modlí, aby utrpení jednoho dne skončilo. Ale v Osvětimi je i vzduch, který dýchají, prosycený ztrátou a jedinou jistotou je tragédie… Může jejich láska na tak zoufalém místě přežít? Houslistka z Osvětimi, román vycházející z nezapomenutelného příběhu Almy Rosé, připomíná jednu z nejodvážnějších, nejkurážnějších a nejinspirativnějších hrdinek historie. Almina statečnost zachránila nespočet životů a dodala naději těm, kteří už zapomněli, co to slovo znamená… (knihydobrovsky.cz)

Strhující román, inspirovaný skutečným životním příběhem ženy, která svým neúnavným bojem o záchranu lidských životů vnesla do děsivé temnoty tábora Březinky světélko naděje…Píše se rok 1943 a porodní sestra Anna se v transportu setkává se svojí mladší přítelkyní, zdravotnicí Ester. Poté, co vystoupí z vagónu a zavře se za nimi obrovská železná brána, ocitají se uprostřed koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Anna pak prokáže neobvyklou duchapřítomnost, když při následné selekci přesvědčí nacistického doktora, aby jí i Ester přidělil práci na místním porodním oddělení.V mundúru, s oholenými hlavami a s vytetovaným číslem na zápěstí jsou pak odvedeny do osvětimské „porodnice“, kde začíná Annin usilovný boj o záchranu tisíce životů nejen dětí, ale i jejich matek.Když následně přijde příkaz, aby byla všechna světlovlasá miminka matkám odebrána a odvezena do Říše na převýchovu do německých rodin, napadne mladou Ester spásná myšlenka. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Má naději láska, která vyklíčila mezi ostnatými dráty vyhlazovacího tábora? Historický román o životě slavné rakouské houslistky Almy Rosé. V Osvětimi je každý den bojem o přežití. Alma má na ruce světle modrým inkoustem vytetované číslo 50381 a odtržená od svých milovaných je spolu s tisíci dalšími namačkaná v labyrintu ostnatých drátů. Každý den tu mizí lidé a nikdo je už nikdy nespatří. Tragická realita nemůže být vzdálenější Almině předchozímu životu. Jako uznávaná houslistka uchvacovala své publikum, když se ale v Evropě začali roztahovat nacisté, nemohla ji zachránit žádná sláva světa… Když velitelka ženského tábora Almu jmenuje dirigentkou táborového orchestru, který hraje vězňům plahočícím se do práce i vysokým důstojníkům SS, Alma odmítne: „Mohou mě zabít, ale nepřinutí mě hrát.“ Brzy si však uvědomí, jakou moc s sebou tato pozice nese: může zajistit hladovějícím dívkám příděly jídla navíc a mnoho z nich zachránit před smrtí. Takto Alma potká i Miklóse, talentovaného klavíristu. Obklopeni zoufalstvím nacházejí radost ve společných zkouškách, tajných vzkazech a koncertech, které hrají bok po boku, zatímco se modlí, aby utrpení jednoho dne skončilo. Ale v Osvětimi je i vzduch, který dýchají, prosycený ztrátou a jedinou jistotou je tragédie… Může jejich láska na tak zoufalém místě přežít? Houslistka z Osvětimi, román vycházející z nezapomenutelného příběhu Almy Rosé, připomíná jednu z nejodvážnějších, nejkurážnějších a nejinspirativnějších hrdinek historie. Almina statečnost zachránila nespočet životů a dodala naději těm, kteří už zapomněli, co to slovo znamená… Autor: Ellie Midwoodová je americká bestsellerová autorka, držitelka řady literárních ocenění, zaměřuje se na historickou fikci, především na druhou světovou válku. Zájem o toto období v ní probudil její dědeček, který se bojů osobně účastnil a již jako malé jí o válce vyprávěl. V knihách popisuje skutečné dějinné události a kombinuje je s příběhy obyčejných lidí, odhaluje jejich slabosti i ohromnou odvahu. Ellie vystudovala lingvistiku, sbírá dokumenty, knihy a studie o druhé světové válce, ze kterých čerpá ve svých románech. Interpret: Šárka Šildová - absolventka brněnské JAMU. Po studiu strávila několik sezon v divadle F.X. Šaldy v Liberci, odkud se po čase vrátila zpět do Brna, kde působí na volné noze. Hraje v několika nezávislých divadlech jako třeba divadlo Feste, Aldente nebo Spolek OUKEJ, hostuje v Horáckém divadle v Jihlavě. Kromě divadla se věnuje moderování, natáčení seriálů a reklam a četbě nejen audioknih, ale taky pohádek a příběhů na dobrou noc pro její tři děti. Copyright: Nahrávka vznikla podle knihy Ellie Midwoodové Houslistka z Osvětimi vydané Nakladatelstvím JOTA v roce 2022. Copyright © Ellie Midwood, 2020. Z anglického originálu The Violinist of Auschwitz přeložila Radka Kimličková. Translation © Radka Klimičková, 2022. Audiokniha © Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2023. Čte Šárka Šildová. Hudba Rudolf Novák, režie, střih a mastering Jiří Lukášek. Vydalo Nakladatelství JOTA, s. r. o., v roce 2023. (knihydobrovsky.cz)

Má naději láska, která vyklíčila mezi ostnatými dráty vyhlazovacího tábora? Historický román o životě slavné rakouské houslistky Almy Rosé. V Osvětimi je každý den bojem o přežití. Alma má na ruce světle modrým inkoustem vytetované číslo 50381 a odtržená od svých milovaných je spolu s tisíci dalšími namačkaná v labyrintu ostnatých drátů. Každý den tu mizí lidé a nikdo je už nikdy nespatří. Tragická realita nemůže být vzdálenější Almině předchozímu životu. Jako uznávaná houslistka uchvacovala své publikum, když se ale v Evropě začali roztahovat nacisté, nemohla ji zachránit žádná sláva světa… Když velitelka ženského tábora Almu jmenuje dirigentkou táborového orchestru, který hraje vězňům plahočícím se do práce i vysokým důstojníkům SS, Alma odmítne: „Mohou mě zabít, ale nepřinutí mě hrát.“ Brzy si však uvědomí, jakou moc s sebou tato pozice nese: může zajistit hladovějícím dívkám příděly jídla navíc a mnoho z nich zachránit před smrtí. Takto Alma potká i Miklóse, talentovaného klavíristu. Obklopeni zoufalstvím nacházejí radost ve společných zkouškách, tajných vzkazech a koncertech, které hrají bok po boku, zatímco se modlí, aby utrpení jednoho dne skončilo. Ale v Osvětimi je i vzduch, který dýchají, prosycený ztrátou a jedinou jistotou je tragédie… Může jejich láska na tak zoufalém místě přežít? Houslistka z Osvětimi, román vycházející z nezapomenutelného příběhu Almy Rosé, připomíná jednu z nejodvážnějších, nejkurážnějších a nejinspirativnějších hrdinek historie. Almina statečnost zachránila nespočet životů a dodala naději těm, kteří už zapomněli, co to slovo znamená… (knihydobrovsky.cz)

Má naději láska, která vyklíčila mezi ostnatými dráty vyhlazovacího tábora? Historický román o životě slavné rakouské houslistky Almy Rosé. V Osvětimi je každý den bojem o přežití. Alma má na ruce světle modrým inkoustem vytetované číslo 50381 a odtržená od svých milovaných je spolu s tisíci dalšími namačkaná v labyrintu ostnatých drátů. Každý den tu mizí lidé a nikdo je už nikdy nespatří. Tragická realita nemůže být vzdálenější Almině předchozímu životu. Jako uznávaná houslistka uchvacovala své publikum, když se ale v Evropě začali roztahovat nacisté, nemohla ji zachránit žádná sláva světa… Když velitelka ženského tábora Almu jmenuje dirigentkou táborového orchestru, který hraje vězňům plahočícím se do práce i vysokým důstojníkům SS, Alma odmítne: „Mohou mě zabít, ale nepřinutí mě hrát.“ Brzy si však uvědomí, jakou moc s sebou tato pozice nese: může zajistit hladovějícím dívkám příděly jídla navíc a mnoho z nich zachránit před smrtí. Takto Alma potká i Miklóse, talentovaného klavíristu. Obklopeni zoufalstvím nacházejí radost ve společných zkouškách, tajných vzkazech a koncertech, které hrají bok po boku, zatímco se modlí, aby utrpení jednoho dne skončilo. Ale v Osvětimi je i vzduch, který dýchají, prosycený ztrátou a jedinou jistotou je tragédie… Může jejich láska na tak zoufalém místě přežít? Houslistka z Osvětimi, román vycházející z nezapomenutelného příběhu Almy Rosé, připomíná jednu z nejodvážnějších, nejkurážnějších a nejinspirativnějších hrdinek historie. Almina statečnost zachránila nespočet životů a dodala naději těm, kteří už zapomněli, co to slovo znamená… (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Oskaru Gröningovi bylo dvacet jedna let, když jako přesvědčený příslušník SS nastoupil do služby v koncentračním táboře Osvětim. Jeho úkolem bylo vést záznamy o zabavených cennostech vězňů. I když Gröning věděl o jejich vraždění, svoji práci v Osvětimi omlouval i sám před sebou tím, že je jen účetní, a že se tedy na zabíjení nepodílí. Až za sedmdesát let ho německý soud v rámci jednoho z posledních velkých osvětimských procesů odsoudil za napomáhání při vraždě 300 000 Židů. Reiner Engelmann se na základě rozhovorů a soudních protokolů probírá zastávkami na životní cestě Oskara Gröninga a procesem s jeho osobou. Procesem, který měl pro rodiny obětí koncentračního tábora mimořádný význam. Procesem, který na lavici obžalovaných neposadil jen Oskara Gröninga, ale také celou německou soudní justici. Díky tomu vznikla kniha, která nám nedovolí zapomenout na peklo na zemi stvořené člověkem a která každého z nás nutí položit si otázku, v jakém světě chceme žít. (knihydobrovsky.cz)

Křesťanské a morální hodnoty porodní asistentky Stanisławy Leszczyńské se projevovaly v celém jejím životě, avšak nejviditelněji po jejím zatčení v únoru 1943 a následné deportaci do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Na tomto strašném místě se setkala se zločincem v uniformě Josefem Mengelem. Mimořádně výmluvné je srovnání, v němž na jedné straně stojí Mengele a na druhé Leszczyńská. Mengele vystudoval medicínu a v Osvětimi úředně a formálně plnil funkci táborového lékaře. Ve skutečnosti se však sám hluboce provinil tím, že nevinně zatýkané a násilně uvězněné v koncentračním táboře odsuzoval k smrti. Obzvláště krutý a zavrženíhodný postoj Mengele zaujímal k ženám, které nacisté zatkli a uvěznili v Osvětimi - Březince, přestože byly těhotné. Nařídil, aby děti rodící se těmto ženám byly zabíjeny. Když Mengele Leszczyńské přikázal, aby novorozence zabíjela, jednoznačně a odvážně oponovala: „Ne, nikdy! Děti se nesmějí zabíjet.“ Stanisława Leszczyńská se nebála. Ta hubená a slabá žena se dokázala postavit nacistické moci a zločinným rozkazům. V Osvětimi pomohla na svět třem tisícům dětí, přežilo jich jenom pět set. Těch, které se dožily konce války se svými matkami, bylo třicet. (knihydobrovsky.cz)

Edek a Mala - mladý politický vězeň a krásná židovská dívka se do sebe zamilují ve vyhlazovacím táboře Osvětim, na místě, kde láska kvete jen zřídka... Mala Zimetbaumová je okouzlující, charismatická, vzdělaná – díky znalosti několika jazyků zastává funkci tlumočnice, svým spoluvězeňkyním pomáhá, jak jen může. I Edward Galiński řečený Edek je jedinečná osobnost: jako jeden z prvních osvětimských vězňů byl svědkem zrodu a růstu vyhlazovací mašinerie, ale přesto se nikdy nevzdává. V roce 1944 je porážka Třetí říše na spadnutí, ale vraždění ve vyhlazovacích táborech neustává. 24. června se Male a Edkovi podaří v přestrojení utéct. Edek podplatí nacistického důstojníka, získá esesáckou uniformu a spolu s Malou opustí tábor na falešnou propustku. Jejich sen o svobodě se bohužel brzy rozplyne: za okolností, které dodnes zůstávají nejasné, jsou na polské hranici chyceni, ale dál statečně čelí svému osudu. Neprávem a z nevysvětlitelných důvodů zapomenutý příběh, jenž autorka Francesca Paci poprvé rekonstruuje ve všech jeho aspektech na základě zdrojů z archivu Státního muzea Osvětim, dobových dokumentů a přímých svědectví přeživších. (patro.cz)

Křesťanské a morální hodnoty porodní asistentky Stanisławy Leszczyńské se projevovaly v celém jejím životě, avšak nejviditelněji po jejím zatčení v únoru 1943 a následné deportaci do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Na tomto strašném místě se setkala se zločincem v uniformě Josefem Mengelem. Mimořádně výmluvné je srovnání, v němž na jedné straně stojí Mengele a na druhé Leszczyńská. Mengele vystudoval medicínu a v Osvětimi úředně a formálně plnil funkci táborového lékaře. Ve skutečnosti se však sám hluboce provinil tím, že nevinně zatýkané a násilně uvězněné v koncentračním táboře odsuzoval k smrti. Obzvláště krutý a zavrženíhodný postoj Mengele zaujímal k ženám, které nacisté zatkli a uvěznili vOsvětimi - Březince, přestože byly těhotné. Nařídil, aby děti rodící se těmto ženám byly zabíjeny. Když Mengele Leszczyńské přikázal, aby novorozence zabíjela, jednoznačně a odvážně oponovala: „Ne, nikdy! Děti se nesmějí zabíjet.“ Stanisława Leszczyńská se nebála. Ta hubená a slabá žena se dokázala postavit nacistické moci a zločinným rozkazům. V Osvětimi pomohla na svět třem tisícům dětí, přežilo jich jenom pět set. Těch, které se dožily konce války se svými matkami, bylo třicet. (patro.cz)

Edek a Mala - mladý politický vězeň a krásná židovská dívka se do sebe zamilují ve vyhlazovacím táboře Osvětim, na místě, kde láska kvete jen zřídka... Mala Zimetbaumová je okouzlující, charismatická, vzdělaná – díky znalosti několika jazyků zastává funkci tlumočnice, svým spoluvězeňkyním pomáhá, jak jen může. I Edward Galiński řečený Edek je jedinečná osobnost: jako jeden z prvních osvětimských vězňů byl svědkem zrodu a růstu vyhlazovací mašinerie, ale přesto se nikdy nevzdává. V roce 1944 je porážka Třetí říše na spadnutí, ale vraždění ve vyhlazovacích táborech neustává. 24. června se Male a Edkovi podaří v přestrojení utéct. Edek podplatí nacistického důstojníka, získá esesáckou uniformu a spolu s Malou opustí tábor na falešnou propustku. Jejich sen o svobodě se bohužel brzy rozplyne: za okolností, které dodnes zůstávají nejasné, jsou na polské hranici chyceni, ale dál statečně čelí svému osudu. Neprávem a z nevysvětlitelných důvodů zapomenutý příběh, jenž autorka Francesca Paci poprvé rekonstruuje ve všech jeho aspektech na základě zdrojů z archivu Státního muzea Osvětim, dobových dokumentů a přímých svědectví přeživších. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Porodní sestra z Osvětimi ()je dramatický příběh inspirovaný skutečnými osudy Stanisławy Leszczyńské. Tato polská porodní sestra vedla v táboře tisíce porodů, při nichž nezemřelo žádné dítě ani žádná žena. Do koncentračního tábora v Osvětimi přijíždí další transport vězňů. Mezi nimi je porodní sestra z Lodže, která na vlastní žádost začíná pracovat v nelidských podmínkách: bez vody, základních lékařských nástrojů a léků. Porody vede na kamnech přikrytých starou dekou. Mnohokrát riskuje život, když se staví proti rozkazům bezohledného Josefa Mengeleho. Dělá vše, aby ochránila děti před krutými experimenty. Podporuje mladé matky, jimž byly jejich novorozené děti násilím odebrány a poslány do Říše. Nebo na smrt... V Osvětimi nebyla Stanisławou Leszczyńskou. Byla Mámou. Byla nadějí. Audioknihu namluvila Jana Stryková. (knihydobrovsky.cz)

Román, který vznikl podle skutečného příběhu, začíná na jaře roku 1939, kdy do Prahy napochodovali němečtí vojáci a někdejší Československo se proměnilo v takzvaný protektorát Čechy a Morava. Jeho hlavní hrdina Herbert Levin, známý ve světě jako "Kouzelník z Osvětimi", se narodil v Německu a až do nástupu nacismu působil jako nejmladší člen berlínské burzy. Když nacisté Židům zakázali pracovat na burze, vydal se Levin na kouzelnickou dráhu. Po emigraci do Československa si v Praze otevřel kouzelnický obchod a po čase začal se svou ženou pod uměleckým jménem "Velký Nivelli" pořádat kouzelnická vystoupení. Jeho kouzelnická kariéra se slibně rozvíjela a jeho věhlas rostl, a to i mezi nacisty, kteří byli vším, co byť jen vzdáleně souviselo s magií a okultismem, přímo posedlí. Jenže ani "Velký Nivelli" nemohl uniknout údělu ostatních Židů a v roce 1941 byl deportován spolu se ženou a synem do Terezína. A v následujícím roce do Osvětimi… Právě o tom, co v táborech zažil a jakou roli přitom sehrálo jeho kouzelnické umění, vypráví strhující román Kouzelník z Osvětimi. Souběžně s osudem židovského kouzelníka autor rozvíjí příběh portugalského vojáka Francisca Latina, který bojuje v řadách španělské Modré divize po boku německé armády na půdě Sovětského svazu, kde se zamiluje od ruské dívky. Když se dozví, že byla převezena do osvětimského koncentračního tábora, je odhodlán pro svou vyvolenou udělat cokoli, jen aby ji vypátral a zachránil. Právě v táboře smrti se osudy obou protagonistů příběhu protnou. A stane se tak v době, kdy se v táboře připravuje povstání sonderkommanda, v němž oba sehrají svou roli… (knihydobrovsky.cz)