Doktor z osvětimi - nowak szymon

Leden 1945. V Osvětimi-Birkenau zůstalo 4800 vězňů, neschopných vydat se vlastními silami na strastiplný pochod smrti. Plynové komory a krematoria byly vyhozeny do vzduchu a sovětská vojska pronikla do hlubin nacistické obrany takovou rychlostí, že táboroví dozorci nestačili zabít přeživší vězně... Pár dní po osvobození koncentračního tábora sem přijíždí lékař Józef Bellert se skupinou více než třiceti krakovských lékařů a zdravotních sester. Po dobu osmi měsíců provozují prakticky na koleni v ruinách osvětimského tábora pravděpodobně největší polní nemocnici 2. světové války. To všechno v době bezprostředně po osvobození, kdy ještě doutnaly sutiny krematorií. Vězni odsouzení k smrti dostali šanci na nový život. Díky Bellertovi a jeho kolegům, kteří jim poskytli lékařskou pomoc bez ohledu na nedostatek vody a jídla, hygienických prostředků, obvazů a léčiv. Jejich zubožení pacienti vážili průměrně 25-30 kg. Trpěli tyfem, horečkami, tuberkulózou, průjmy, otoky a proleženinami. Báli se lidí v bílých pláštích s injekčními stříkačkami, protože je spojovali s injekcemi fenolu, s nimiž esesmani zabíjeli nemocné vězně. Člověk musel být skutečně silný, aby dokázal pomáhat v těchto podmínkách. Už jen pobyt v místě tak velmi zamořeném smrtí, kde se ošetřovatelky a lékaři denně potýkali s fyzickými a psy - chickými zraněními svých pacientů, představoval obrovské trauma dokonce i pro ty, kteří viděli nejednu válečnou hrůzu. Je těžké tomu uvěřit, ale ze 4 800 pacientů se k životu a zdraví podařilo navrátit 4 620 z nich. (patro.cz)

Leden 1945. V Osvětimi-Birkenau zůstalo 4800 vězňů, ne schopných vydat se vlastními silami na strastiplný pochod smrti. Plynové komory a krematoria byly vyhozeny do vzduchu a sovětská vojska pronikla do hlubin nacistické obrany takovou rychlostí, že táboroví dozorci nestačili zabít přeživší vězně... Pár dní po osvobození koncentračního tábora sem přijíždí lékař Józef Bellert se skupinou více než třiceti krakovských lékařů a zdravotních sester. Po dobu osmi měsíců provozují prakticky na koleni v ruinách osvětimského tábora pravděpodobně největší polní nemocnici 2. světové války. To všechno v době bezprostředně po osvobození, kdy ještě doutnaly sutiny krematorií. Vězni odsouzení k smrti dostali šanci na nový život. Díky Bellertovi a jeho kolegům, kteří jim poskytli lékařskou pomoc bez ohledu na nedostatek vody a jídla, hygienických prostředků, obvazů a léčiv. Jejich zubožení pacienti vážili průměrně 25-30 kg. Trpěli tyfem, horečkami, tuberkulózou, průjmy, otoky a proleženinami. Báli se lidí v bílých pláštích s injekčními stříkačkami, protože je spojovali s injekcemi fenolu, s nimiž esesmani zabíjeli nemocné vězně. Člověk musel být skutečně silný, aby dokázal pomáhat v těchto podmínkách. Už jen pobyt v místě tak velmi zamořeném smrtí, kde se ošetřovatelky a lékaři denně potýkali s fyzickými a psychickými zraněními svých pacientů, představoval obrovské trauma dokonce i pro ty, kteří viděli nejednu válečnou hrůzu. Je těžké tomu uvěřit, ale ze 4 800 pacientů se k životu a zdraví podařilo navrátit 4 620 z nich. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Szymon Nowak, 304 stran, česky Leden 1945. V Osvětimi-Birkenau zůstalo 4800 vězňů, neschopných vydat se vlastními silami na strastiplný pochod smrti. Plynové komory a krematoria byly vyhozeny do vzduchu a sovětská vojska pronikla do hlubin nacistické obrany takovou rychlostí, že táboroví dozorci nestačili zabít přeživší vězně... Pár dní po osvobození koncentračního tábora sem přijíždí lékař Józef Bellert se skupinou více než třiceti krakovských lékařů a zdravotních sester. Po dobu osmi měsíců provozují prakticky na koleni v ruinách osvětimského tábora pravděpodobně největší polní nemocnici 2. světové války. To všechno v době bezprostředně po osvobození, kdy ještě doutnaly sutiny krematorií. Vězni odsouzení k smrti dostali šanci na nový život. Díky Bellertovi a jeho kolegům, kteří jim poskytli lékařskou pomoc bez ohledu na nedostatek vody a jídla, hygienických prostředků, obvazů a léčiv. Jejich zubožení pacienti vážili průměrně 25-30 kg. Trpěli... (alza.cz)

Po ničem netouží Eleanor ze Schatzbergu tolik jako po dítěti. Je ochotna pro to udělat cokoli. Třeba i snést násilnického manžela. Nebo si opatřit smečku vlčic v zoufalé víře, že pomůže vlčí mléko. A její sen se splní. Jenom poněkud jinak, než čekala. Do jejího života zasáhnou síly, o jejichž existenci zatím neměla ani tušení. Přítel z cizích krajů. ani mladý fámulus místního mastičkáře vůbec nemusejí být tím, čím se zdají. Staré moudro, které říká "Vezmi si, co chceš, a pak zaplať, co uzná Bůh", platí v tomto případě vrchovatě. A cena je vysoká... (knihydobrovsky.cz)

Nekonečná životní pouť zavede knížete Draculu až do 19. století, ke dvoru ruského cara, kde chce získat důstojnickou hodnost, aby mohl pokračovat v boji proti nenáviděným Turkům. Po válce a po neúspěšném pokusu žít zase jednou mezi lidmi, kupuje v náhlém popudu středověké opatství a odjíždí do Londýna... A pokud by vám další události něco připomínaly, vězte, že ve skutečnosti to bylo úplně jinak, než jako to ve svém románu vylíčil pan Stoker. Ten se ostatně sám stává jednou z postav v příběhu, v němž se ustrašená Mina mění v mile nekonvenční dívku a neohrožení bojovníci s temnotou v bandu nelítostných fanatiků... (knihydobrovsky.cz)

Už devětkrát jste provázeli legendárního knížete Vlada na jeho vášnivé, kruté, podivuhodné cestě staletími… Už devět zastavení měla tato pouť do minulosti, kterou si čtenáři sami nazvali „transylvánskou ságou“. Devět volně spojených příběhů, které můžete číst každý zvlášť, na přeskáčku, nebo za sebou, po proudu času…A teď tedy přichází desátý, završující díl románové řady. Na rozdíl od těch předešlých ale není prostým pokračováním Vladových osudů. Je to most, který se obloukem klene daleko do mlhavé hlubiny věků, tam, kde to všechno vzalo svůj počátek. Ponořte se do časů dácko-římských válek. Římané s sebou v řetězech vedou strašlivou živou-neživou zbraň… Krvavá historie začíná. Staletí běží a světem táhne Bič Boží – Attila. A všechny ty horké rudé pramínky se opět stékají do Rumunska, kde už se píše rok 1431 po Kristu a vladař očekává narození dědice. I Stín čeká (knihydobrovsky.cz)

Po napadení mocnějším vampýrem se Vlad, těžce zraněný, doplazí do skal a spustí hluboko pod zem, kde ve smrtícím spánku setrvá skoro čtyři století. Když se probudí, píše se rok 1874… Po počátečním zděšení z nepochopitelného světa, který ho současně zajímá i odpuzuje, se snaží smířit s tím, že vše se nenávratně změnilo. Za nesmírného úsilí se pokouší nějak obstát a žít dál... V městečku Ploješti, kde se ocitne, se seznámí s místním lékařem a jeho sestrou, ale vztahy se nevyvíjejí tak, jak si kdokoli z nich zpočátku představoval… Později Vlad zjistí, že v okolí se vyprávějí pověsti o mladé čarodějce a jejím vlkovi, která před staletími údajně žila na místě jeho skalního „hrobu“, a usoudí, že to musela být Rhia, dcera jeho přítelkyně-čarodějky, kterou zde kdysi navštěvoval. Protože má důvodné podezření, že jejím otcem by mohl být on sám, zatouží dovědět se pravdu, oddělit fakta od pohádek a zjistit, co se tu vlastně ve středověku odehrálo. (knihydobrovsky.cz)

Už devětkrát jste provázeli legendárního knížete Vlada na jeho vášnivé, kruté, podivuhodné cestě staletími… Už devět zastavení měla tato pouť do minulosti, kterou si čtenáři sami nazvali „transylvánskou ságou“. Devět volně spojených příběhů, které můžete číst každý zvlášť, na přeskáčku, nebo za sebou, po proudu času… A teď tedy přichází desátý, završující díl románové řady. Na rozdíl od těch předešlých ale není prostým pokračováním Vladových osudů. Je to most, který se obloukem klene daleko do mlhavé hlubiny věků, tam, kde to všechno vzalo svůj počátek. Ponořte se do časů dácko-římských válek. Římané s sebou v řetězech vedou strašlivou živou-neživou zbraň… Krvavá historie začíná. Staletí běží a světem táhne Bič Boží – Attila. A všechny ty horké rudé pramínky se opět stékají do Rumunska, kde už se píše rok 1431 po Kristu a vladař očekává narození dědice. I Stín čeká… (patro.cz)

Nekonečná životní pouť zavede knížete Draculu až do 19. století, ke dvoru ruského cara, kde chce získat důstojnickou hodnost, aby mohl pokračovat v boji proti nenáviděným Turkům. Po válce a po neúspěšném pokusu žít zase jednou mezi lidmi, kupuje v náhlém popudu středověké opatství a odjíždí do Londýna... A pokud by vám další události něco připomínaly, vězte, že ve skutečnosti to bylo úplně jinak, než jako to ve svém románu vylíčil pan Stoker. Ten se ostatně sám stává jednou z postav v příběhu, v němž se ustrašená Mina mění v mile nekonvenční dívku a neohrožení bojovníci s temnotou v bandu nelítostných fanatiků... (patro.cz)

Po ničem netouží Eleanor ze Schatzbergu tolik jako po dítěti. Je ochotna pro to udělat cokoli. Třeba i snést násilnického manžela. Nebo si opatřit smečku vlčic v zoufalé víře, že pomůže vlčí mléko. A její sen se splní. Jenom poněkud jinak, než čekala. Do jejího života zasáhnou síly, o jejichž existenci zatím neměla ani tušení. Přítel z cizích krajů. ani mladý fámulus místního mastičkáře vůbec nemusejí být tím, čím se zdají. Staré moudro, které říká "Vezmi si, co chceš, a pak zaplať, co uzná Bůh", platí v tomto případě vrchovatě. A cena je vysoká... (patro.cz)

Jak spolu souvisí Paris Hilton, technologie nočního vidění, Google Earth, mikrovlnka, hranolky z McDonaldu, roboti, operace Pouštní bouře, kreditní karty, JPEG, DVD, automobily bez řidiče, internetová pornografie, pytlíková polévka, mobily, panenka Barbie, genetika, teroristi v Iráku? Vše je propojeno technologií, jejíž rozvoj nabral od začátku druhé světové války obrovskou rychlost. Autor Peter Nowak ohledává tři „primitivní“ pudy, které se za současným rozmachem technologií skrývají: válka, sex a jídlo, a snaží se zodpovědět otázku: „Proč potřebujeme do těchto třech základních instinktů dál nějak fušovat? Jsou-li naše potřeby tak primitivní, proč je chceme pořád nějak inovovat?“ „Lidé stále bojují o jídlo a kvůli sexu a jídlo (a jiné dárky) i nadále používáme při pokusu získat na oplátku sex. Tyto pevně zapojené, proplétající se instinkty se během času staly naší posedlostí. Otevřete jakékoliv noviny nebo zapněte jakékoliv televizní zprávy a máte důkaz. Nekonečná zpravodajství a dlouhé novinové sloupky se věnují nejposlednějším událostem ve válce v Iráku, Afghánistánu a jinde, probíhající epidemii obezity nebo nejposlednější módní dietě a sexuálnímu životu celebrit či politiků zapletených do skandálu s prostitutkami. Válka, jídlo a sex jsou všude, protože to tak chceme.“ (patro.cz)

Norway is known for its mountains, glaciers, and deeply cut coastal fjords. Bergen, with its typical colorful wooden houses, is a popular starting point for boat trips into the dramatic Sognefjord. This book shows in almost 500 pictures the Scandinavian country in its scenic variety but also in its seasonal diversity. Snow, ice, and polar lights in winter, and the special light of the midnight sun in summer. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Nemrtvý kníže Vlad, rozhodnutý stáhnout se z lidské společnosti a opustit dvorský i válečný život, netouží po jiném, než uchýlit se do samoty na své milované dračí hnízdo – Poenari. Brzy ho však stihne zpráva, že knížecí kurýr je na smrt poraněn, takže dědičný úřad musí přejít do rukou nejmladšího potomka rodu. Nikdo však netuší, jak brzy a jak velice jeho příchod zamíchá poklidnou hradní atmosférou. Nestává se tak často, aby byl i sám vojvoda Vlad nadobro vyveden z rovnováhy… Do toho všeho přijme – ne tak docela dobrovolně – pohostinství na jeho horském sídle medikus samotného arcibiskupa, aby se zde zhostil jistého delikátního úkolu. Panu Minzillovi, Vladovu věrnému strážci, z toho jde hlava kolem. Zvlášť když se ještě nečekaně objeví knížecí stavitel, starý italský mistr, který kdysi pozvedl Poenari z trosek… Ve věži, která byť poničená a zbořená, se ke karpatskému nebi tyčí dodneška, je skutečně jedna komnata, v jejíchž zdech není ani jediné okno. Dnes do ní padá světlo dávno probořenými krovy, ale před staletími v ní musela být tma hluboká, hustá a tajemná. Taková, v níž se vzpomínky vlnily jako řeka. A její tichý obyvatel jim naslouchal… (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Po podivném konci Vlada Draculy vládne v Transylvánii kníže Michail a po dlouhé době také klid. Mocichtiví bojaři se však brzy zrádně chápou zbraní a zosnují únos knížecího syna Mihney. Při pokusu o jeho osvobození je Michail zajat a sedmihradský trůn osiří. Mnozí však vědí, že předešlý vladař není tak mrtvý, jak by měl po svém okázalém pohřbu být… Stačí málo a nemrtvý kníže se opět ujímá vlády nad svou zemí, aby potrestal ty, kdo na ni vztáhli ruku, a alespoň na čas se vrátil k těm, kdo jej milují… Román nás zavede daleko do časů, kdy se nad bojišti rozléhal třesk zbraní a rytířská čest velela umírat pro věrnost a slávu... (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 - autor Heather Morrisová, čte Martin Siničák Dosud nevyřčený příběh z tábora smrti podle skutečného příběhu Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí.O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své... (alza.cz)

Iceland's spectacular landscape is characterized by volcanism and abundance of water. Volcanoes, geysers, thermal springs, and lava fields are typical for the Nordic island state. This illustrated book shows over 350 images of glaciers, rugged peaks, weathered coastline, and Icelandic fjords. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 - Anděl naděje v táborech smrti. Příběh ženy, která zachránila tisíce dětí. Válečný román o pravdivém příběhu z osvětimského pekla. - autor Magda Knedler, čte Jana Stryková Anděl naděje v táborech smrti. Příběh ženy, která zachránila tisíce dětí.Další transport vězňů směřuje do Osvětimi. Je mezi nimi i Stanisława Leszczyńská, porodní sestra z Lodže, která na vlastní žádost začíná pracovat v nelidských podmínkách: bez vody, základních lékařských nástrojů a léků. Porody probíhají na kamnech zakrytých starou dekou. Mnohokrát riskuje svůj život, když vzdoruje nemilosrdným příkazům Josefa Mengeleho. Dělá vše pro ochranu dětí před jeho krutými experimenty. Snaží se být oporou pro matky, kterým byly děti násilně odebrány a poslány do Říše. Nebo na smrt...Porodní sestra z Osvětimi ()je dramatický příběh inspirovaný hrdinským osudem Stanisławy Leszczyńské. V koncentračním táboře provedla tisíce porodů, během nichž nezemřelo žádné dítě ani žena. (alza.cz)

Oskaru Gröningovi bylo dvacet jedna let, když jako přesvědčený příslušník SS nastoupil do služby v koncentračním táboře Osvětim. Jeho úkolem bylo vést záznamy o zabavených cennostech vězňů. I když Gröning věděl o jejich vraždění, svoji práci v Osvětimi omlouval i sám před sebou tím, že je jen účetní, a že se tedy na zabíjení nepodílí. Až za sedmdesát let ho německý soud v rámci jednoho z posledních velkých osvětimských procesů odsoudil za napomáhání při vraždě 300 000 Židů. Reiner Engelmann se na základě rozhovorů a soudních protokolů probírá zastávkami na životní cestě Oskara Gröninga a procesem s jeho osobou. Procesem, který měl pro rodiny obětí koncentračního tábora mimořádný význam. Procesem, který na lavici obžalovaných neposadil jen Oskara Gröninga, ale také celou německou soudní justici. Díky tomu vznikla kniha, která nám nedovolí zapomenout na peklo na zemi stvořené člověkem a která každého z nás nutí položit si otázku, v jakém světě chceme žít. (knihydobrovsky.cz)

Šokující vzpomínky žen, které prošly peklem německého nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Kniha vznikla na základě rozhovorů autorky s každou z hrdinek. Leokadia Rowińská se do tábora dostala v třetím měsíci těhotenství. Vzpomíná na kruté zacházení s ženami, nastávajícími matkami. Ireneusz, tak svého syna pojmenovala, se stal nejmladší obětí pochodu smrti. Pochovala ho v krabici od špaget. Urszula Koperská se do tábora dostala jako osmileté dítě. Vypráví o hladu, stesku a strachu. Její vzpomínky jsou příběhem každého dítěte v Osvětimi. Walentyna Nikodemová byla v Osvětimi svědkem častého bestiálního chování esesmanek. Právě ona se na konci války střetává s jednou z nejkrutějších vražedkyň a zasadila se ojejí popravu. To jsou jen některé z příběhů, ale žádný z nich by neměl být zapomenut.Nezapomínejme na děvčata, která tímto táborem prošla. Spatřila vněm obrazy, za něž by se nestydělo ani peklo. Ty se navždy zapsaly do pamětí obětí nacistických zločinů. Nezmizí, nepominou. Budou v nich sídlit až do konce. Ve vzpomínkách. V nočních můrách. (knihydobrovsky.cz)

Na osudu mladého vojáka Arthura Dodda dokumentuje kniha nepříliš známou historii britských válečných zajatců v Osvětimi. Arthur padl do zajetí roku 1943 a v táboře strávil téměř dva roky. Po válce se pokoušel mluvit o svých zážitcích, ale dlouho bylo pro něj velmi obtížné popsat to, co viděl. Ve svém vyprávění líčí nejen krutosti, jichž se nacisté dopouštěli na vězních, ale zachycuje i náladu mezi zajatci, kteří se pokoušeli proti Němcům vést skrytý odboj. (knihydobrovsky.cz)

Odhalte dlouho utajovaný příběh Victora Capesia, hlavního lékárníka největšího nacistického tábora smrti v Osvětimi. Autorka odkrývá Capesiovo kruté jednání a následný útěk před spravedlností, popisuje jeho nalezení a obvinění po dvaceti letech od skončení války. Poznejte příběh plný hamižnosti uprostřed hrůz holokaustu. Živý obraz toho, jak obyčejní muži v honbě za bohatstvím sestupují do pekel a cestou ztrácejí poslední zbytky svědomí. (knihydobrovsky.cz)

V těsné blízkosti městečka na břehu Visly, 120 kilometrů od Krakova, stál největší koncentrační tábor na všech územích okupovaných Němci. Když jej 27. ledna 1945 osvobodili sovětští vojáci, našli tu několik tisíc nemocných a vyhladovělých lidských trosek, jež zázrakem přežily. Zahynul zde jeden a půl milionu lidí. Dostáváte do rukou věrohodné a dramatické vyprávění očitého svědka, osvětimského vězně číslo 1418, kterému se jedné noci v záři světlic, reflektorů a svištění kulek podařilo uniknout jisté smrti… Čtete svědectví o odvaze a statečnosti válečných zajatců a o zdánlivě nemožném činu, jímž byl útěk z Osvětimi. Celkem se uskutečnilo sedm set pokusů o útěk, zhruba čtyři sta skončilo neúspěšně. Dopadení uprchlíci byli obvykle ubiti a po každém útěku, který se podařil, následovalo zabíjení těch, kteří patřili do blízkého okolí uprchlíka. Autor knihy napsal skutečný příběh o útěku skupiny zajatců, kdy vytoužené svobody dosáhlo jen pět z nich. Je to šokující a neuvěřitelný příběh člověka, jemuž se jako jednomu z mála podařil útěk z pekla. Ani pak však neměl zdaleka vyhráno… (knihydobrovsky.cz)

Autor se narodil ve vesničce Pavlovo na Podkarpatské Ukrajině v Československu, kde začíná jeho životní příběh o tom, jak se z židovského chlapce, který přežil Osvětim a Buchenwald, stal jeden z nejvyhledávanějších krejčích v Americe. Ve své biografii se autor krátce dotkne období šťastného dětství a potom popisuje útrapy v Osvětimi a Buchenwaldu, kde přišel o celou rodinu. Po válce krátce sloužil v československé armádě, potom pobýval v Budapešti, ale nakonec emigroval do Spojených států, kde si našel práci u společnosti GGG, v níž se postupně vypracoval z poslíčka až do nejvyšší exekutivy. Nakonec si založil vlastní oděvní firmu, která dosáhla takového věhlasu, že oblékal i přední americké osobnosti od sportovců, moderátorů přes slavné hvězdy, jako byl například Frank Sinatra nebo Michael Jackson, až po kongresmany a přední politiky, jako je Barack Obama či Donald Trump. (knihydobrovsky.cz)

Tetování vězňů v Osvětimi se stala symbolem holocaustu. Jedním z těch, kdo čísla na předloktí tetovali, byl slovenský Žid Lale Sokolov, rodným jménem Ludwig Eisenberg. Jeho příběh připomíná děsivé události v dějinách lidstva a ukazuje, že vedle sebe mohou existovat promyšlená brutalita i nesobecká láska. Autorka s citem odkrývá sedmdesát let staré události, aniž by milostný příběh převládal nad tím nejdůležitějším – ztrátou domova, utrpením a touhou přežít. (patro.cz)

Oskaru Gröningovi bylo dvacet jedna let, když jako přesvědčený příslušník SS nastoupil do služby v koncentračním táboře Osvětim. Jeho úkolem bylo vést záznamy o zabavených cennostech vězňů. I když Gröning věděl o jejich vraždění, svoji práci v Osvětimi omlouval i sám před sebou tím, že je jen účetní, a že se tedy na zabíjení nepodílí. Až za sedmdesát let ho německý soud v rámci jednoho z posledních velkých osvětimských procesů odsoudil za napomáhání při vraždě 300 000 Židů. Reiner Engelmann se na základě rozhovorů a soudních protokolů probírá zastávkami na životní cestě Oskara Gröninga a procesem s jeho osobou. Procesem, který měl pro rodiny obětí koncentračního tábora mimořádný význam. Procesem, který na lavici obžalovaných neposadil jen Oskara Gröninga, ale také celou německou soudní justici. Díky tomu vznikla kniha, která nám nedovolí zapomenout na peklo na zemi stvořené člověkem a která každého z nás nutí položit si otázku, v jakém světě chceme žít. (patro.cz)

Tetování vězňů v Osvětimi se stala symbolem holocaustu. Jedním z těch, kdo čísla na předloktí tetovali, byl slovenský Žid Lale Sokolov, rodným jménem Ludwig Eisenberg. Jeho příběh připomíná děsivé události v dějinách lidstva a ukazuje, že vedle sebe mohou existovat promyšlená brutalita i nesobecká láska. Autorka s citem odkrývá sedmdesát let staré události, aniž by milostný příběh převládal nad tím nejdůležitějším – ztrátou domova, utrpením a touhou přežít. (patro.cz)

V těsné blízkosti městečka na břehu Visly, 120 kilometrů od Krakova, stál největší koncentrační tábor na všech územích okupovaných Němci. Když jej 27. ledna 1945 osvobodili sovětští vojáci, našli tu několik tisíc nemocných a vyhladovělých lidských trosek, jež zázrakem přežily. Zahynul zde jeden a půl milionu lidí. Dostáváte do rukou věrohodné a dramatické vyprávění očitého svědka, osvětimského vězně číslo 1418, kterému se jedné noci v záři světlic, reflektorů a svištění kulek podařilo uniknout jisté smrti… Čtete svědectví o odvaze a statečnosti válečných zajatců a o zdánlivě nemožném činu, jímž byl útěk z Osvětimi. Celkem se uskutečnilo sedm set pokusů o útěk, zhruba čtyři sta skončilo neúspěšně. Dopadení uprchlíci byli obvykle ubiti a po každém útěku, který se podařil, následovalo zabíjení těch, kteří patřili do blízkého okolí uprchlíka. Autor knihy napsal skutečný příběh o útěku skupiny zajatců, kdy vytoužené svobody dosáhlo jen pět z nich. Je to šokující a neuvěřitelný příběh člověka, jemuž se jako jednomu z mála podařil útěk z pekla. Ani pak však neměl zdaleka vyhráno… (patro.cz)

Historická biografie na pomezí biografického románu vypráví osudy Wilhelma Brasse, který byl v létě 1940 internován v Osvětimi. Tam se mu podařilo přežívat díky tomu, že byl šikovný fotograf, a pro nacistickou mašinerii, libující si v přesné evidenci a dokumentaci, fotografoval vězně, ale i popravy a lékařské pokusy na lidech. Dohromady zhotovil přes 50.000 snímků. Kniha rekonstruuje pět let, které Wilhelm Brasse strávil ve vyhlazovacím táboře, a vychází z historických dokumentů a ze vzpomínek samotného autora, který zemřel v roce 2012 ve věku 94 let. (patro.cz)

Na osudu mladého vojáka Arthura Dodda dokumentuje kniha nepříliš známou historii britských válečných zajatců v Osvětimi. Arthur padl do zajetí roku 1943 a v táboře strávil téměř dva roky. Po válce se pokoušel mluvit o svých zážitcích, ale dlouho bylo pro něj velmi obtížné popsat to, co viděl. Ve svém vyprávění líčí nejen krutosti, jichž se nacisté dopouštěli na vězních, ale zachycuje i náladu mezi zajatci, kteří se pokoušeli proti Němcům vést skrytý odboj. (patro.cz)

Šokující vzpomínky žen, které prošly peklem německého nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Kniha vznikla na základě rozhovorů autorky s každou z hrdinek. Leokadia Rowińská se do tábora dostala v třetím měsíci těhotenství. Vzpomíná na kruté zacházení s ženami, nastávajícími matkami. Ireneusz, tak svého syna pojmenovala, se stal nejmladší obětí pochodu smrti. Pochovala ho v krabici od špaget. Urszula Koperská se do tábora dostala jako osmileté dítě. Vypráví o hladu, stesku a strachu. Její vzpomínky jsou příběhem každého dítěte v Osvětimi. Walentyna Nikodemová byla v Osvětimi svědkem častého bestiálního chování esesmanek. Právě ona se na konci války střetává s jednou z nejkrutějších vražedkyň a zasadila se o její popravu. To jsou jen některé z příběhů, ale žádný z nich by neměl být zapomenut. Nezapomínejme na děvčata, která tímto táborem prošla. Spatřila v něm obrazy, za něž by se nestydělo ani peklo. Ty se navždy zapsaly do pamětí obětí nacistických zločinů. Nezmizí, nepominou. Budou v nich sídlit až do konce. Ve vzpomínkách. V nočních můrách. (patro.cz)

Kniha - Anděl naděje v táborech smrti. Příběh ženy, která zachránila tisíce dětí. Válečný román o pravdivém příběhu z osvětimského pekla. - autor Magda Knedler, 304 stran, česky Porodní sestra z Osvětimi ()se postarala o tisíce novorozenců a jejich matkyKniha Porodní sestra z Osvětimi líčí dojemný příběh lidí uvězněných v koncentračním táboře. Na vlastní žádost sem přijíždí porodní bába z Lodži, která je zde ochotná pracovat v otřesných a nelidských podmínkám. Nemá k dispozici vodu, ani základná lékařské nástroje či léky. Porody provádí na kamnech zakrytých starou dekou. Často riskuje vlastní život, když porušuje rozkazy necitlivého Josefa Mengeleho. Všechnu svoji energii vkládá do ochrany dětí před strašlivými experimenty. Zároveň je silnou oporou matek, kterým odebrali novorozence a poslali je do Říše nebo na smrt. Stanisława Leszczyńská představovala naději, která držela mnoho lidí nad vodou. Dramatický příběh Porodní sestry z Osvětimi... (alza.cz)

Audiokniha:,Tetování vězňů v Osvětimi se stala symbolem holocaustu. Jedním z těch, kdo čísla na předloktí tetovali, byl slovenský Žid Lale Sokolov, rodným jménem Ludwig Eisenberg. Jeho příběh připomíná děsivé události v dějinách lidstva a ukazuje, že vedle sebe mohou existovat promyšlená brutalita i nesobecká láska. Autorka s citem odkrývá sedmdesát let staré události, aniž by milostný příběh převládal nad tím nejdůležitějším – ztrátou domova, utrpením a touhou přežít. (knihydobrovsky.cz)

Hlavními aktéry příběhu, založeného na skutečných historických událostech, jsou dvě mladé židovské sestry Janny a Lien, které za druhé světové války žily ve vile ‘t Hooge Nest v nizozemské oblasti Het Gooi . Navzdory tomu, že byly samy v ohrožení, poskytovaly úkryt dalším Židům. Desítky uprchlíků tak žily nepříteli přímo před nosem. V komunitě panovalo přesvědčení, že válka brzy skončí, přesto byly sestry nakonec prozrazeny a odsunuty do Osvětimi. Zde se jejich příběh prolnul s rodinou Anny Frankové. Janny a Lien Brilleslijperovy i Anna a Margot Frankovy se snaží přežít, podaří se to však jen prvním dvěma. (knihydobrovsky.cz)

Anděl naděje v táborech smrti. Příběh ženy, která zachránila tisíce dětí. Další transport vězňů směřuje do Osvětimi. Je mezi nimi i Stanisława Leszczyńská, porodní sestra z Lodže, která na vlastní žádost začíná pracovat v nelidských podmínkách: bez vody, základních lékařských nástrojů a léků. Porody probíhají na kamnech zakrytých starou dekou. Mnohokrát riskuje svůj život, když vzdoruje nemilosrdným příkazům Josefa Mengeleho. Dělá vše pro ochranu dětí před jeho krutými experimenty. Snaží se být oporou pro matky, kterým byly děti násilně odebrány a poslány do Říše. Nebo na smrt... Porodní sestra z Osvětimi ()je dramatický příběh inspirovaný hrdinským osudem Stanisławy Leszczyńské. V koncentračním táboře provedla tisíce porodů, během nichž nezemřelo žádné dítě ani žena. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Tetování vězňů v Osvětimi se stala symbolem holocaustu. Jedním z těch, kdo čísla na předloktí tetovali, byl slovenský Žid Lale Sokolov, rodným jménem Ludwig Eisenberg. Jeho příběh připomíná děsivé události v dějinách lidstva a ukazuje, že vedle sebe mohou existovat promyšlená brutalita i nesobecká láska. Autorka s citem odkrývá sedmdesát let staré události, aniž by milostný příběh převládal nad tím nejdůležitějším – ztrátou domova, utrpením a touhou přežít. (knihydobrovsky.cz)

Hlavními aktéry příběhu, založeného na skutečných historických událostech, jsou dvě mladé židovské sestry Janny a Lien, které za druhé světové války žily ve vile ‘t Hooge Nest v nizozemské oblasti Het Gooi . Navzdory tomu, že byly samy v ohrožení, poskytovaly úkryt dalším Židům. Desítky uprchlíků tak žily nepříteli přímo před nosem. V komunitě panovalo přesvědčení, že válka brzy skončí, přesto byly sestry nakonec prozrazeny a odsunuty do Osvětimi. Zde se jejich příběh prolnul s rodinou Anny Frankové. Janny a Lien Brilleslijperovy i Anna a Margot Frankovy se snaží přežít, podaří se to však jen prvním dvěma. (patro.cz)

V PEKLE KONCENTRAČNÍHO TÁBORA ZACHRÁNILA TISÍCE DĚTÍ Do koncentračního tábora v Osvětimi přijíždí další transport vězňů. Mezi nimi je porodní bába z Lodži, která na vlastní žádost začíná pracovat v nelidských podmínkách: bez vody, základních lékařských nástrojů a léků. Porody vede na kamnech přikrytých starou dekou. Mnohokrát riskuje život, když se staví proti rozkazům bezohledného Josefa Mengeleho. Dělá vše, aby ochránila děti před krutými experimenty. Podporuje mladé matky, jimž byly jejich novorozené děti násilím odebrány a poslány do Říše. Nebo na smrt… V Osvětimi nebyla Stanisławou Leszczyńskou. Byla Mámou. Byla nadějí. Porodní bába z Osvětimi je dramatický příběh inspirovaný hrdinným osudem Stanisławy Leszczyńské. Polská porodní bába vedla v táboře tisíce porodů, při nichž nezemřelo žádné dítě, žádná žena. (patro.cz)

Stojím před esesmanem na vratkých, třesoucích se nohou. Nemám odvahu pohlédnout mu do tváře… Přikládá bič k mému krku. Předpokládám, že zanedlouho do tohoto pohybu vloží veškerou sílu a přidusí mě tak, že nebudu moci dýchat. Za m je vše jinak. Zastrčí konec biče pod mou bradu a přinutil mě zvednout hlavu. Poddávám se jeho vůli, přivírám však oči, abych neviděla jeho obličej. „Otevři oči.“ Poslušně otevírám víčka a s hrůzou hledím do jeho modrých, téměř tyrkysových očí, které si mne prohlížejí. NEOBVYKLÝ PŘÍBĚH Za každým vytetovaným číslem na předloktí se skrývá krutý osud. Před námi se odvíjí dlouhých pětasedmdesát let utajovaný příběh Stefanie, která poznala peklo koncentračních táborů na vlastní kůži. Byla ženou význačného představitele domácího odboje a kvůli němu se dostala do Osvětimi. Jako rukojmí a oběť „mužské“ války se sama ocitla na frontě. Jejím bojištěm byly táborové baráky, apelplac a kilometry drátů nabitých elektřinou. Hlad, selekce a ustavičné ohrožení života. Panický strach o děti, výčitky svědomí a bolest. Přesto však přežila. Prošla peklem Osvětimi, Ravesbrücku a Flossenbürgu, přežila pochod smrti. Velkou zásluhu na tom měl Jürgen, dozorce SS. Bylo to přátelství nebo již láska, co je spojovalo… Tento neuvěřitelný příběh nikdo nevymyslel, napsal jej sám život. (patro.cz)

Elektronická kniha - autor Elizabeth Giffordová, 367 stran, česky Mladí milenci Mischa a Sophia těsně před svatbou utekli z Varšavy s vidinou svobodného života. Poté, co byli násilně navráceni do nově budovaného ghetta, připojili se k dr. Januszi Korczakovi a začali pečovat o 200 dětí v sirotčinci, který vedl. Dr. Korczak se obětavě snažil udržet práva i toho nejmenšího dítěte tváří v tvář nepředstavitelným podmínkám, a stal se pro tisíce lidí žijících za hradbami majákem naděje.Když se kolem ghetta stahuje smyčka hrůzy, jsou Misha a Sophie rozděleni a nuceni čelit nejhorším obavám každý zvlášť. Jediné, co jim zbývá, je víra, že se jednou znovu setkají…Janusz Korczak odmítl opustit své děti a vydal se s nimi na společnou cestu do temnoty, do plynových komor. Až do poslední chvíle sdílel osud svých svěřenců. Ve varšavském ghettu žilo více než půl milionu lidí, konce války se dožilo méně než jedno procento z nich. Přežili, aby... (alza.cz)

eBook:,Oskaru Gröningovi bylo dvacet jedna let, když jako přesvědčený příslušník SS nastoupil do služby v koncentračním táboře Osvětim. Jeho úkolem bylo vést záznamy o zabavených cennostech vězňů. I když Gröning věděl o jejich vraždění, svoji práci v Osvětimi omlouval i sám před sebou tím, že je jen účetní, a že se tedy na zabíjení nepodílí. Až za sedmdesát let ho německý soud v rámci jednoho z posledních velkých osvětimských procesů odsoudil za napomáhání při vraždě 300 000 Židů. Reiner Engelmann se na základě rozhovorů a soudních protokolů probírá zastávkami na životní cestě Oskara Gröninga a procesem s jeho osobou. Procesem, který měl pro rodiny obětí koncentračního tábora mimořádný význam. Procesem, který na lavici obžalovaných neposadil jen Oskara Gröninga, ale také celou německou soudní justici. Díky tomu vznikla kniha, která nám nedovolí zapomenout na peklo na zemi stvořené člověkem a která každého z nás nutí položit si otázku, v jakém světě chceme žít. (knihydobrovsky.cz)

Edek a Mala - mladý politický vězeň a krásná židovská dívka se do sebe zamilují ve vyhlazovacím táboře Osvětim, na místě, kde láska kvete jen zřídka... Mala Zimetbaumová je okouzlující, charismatická, vzdělaná – díky znalosti několika jazyků zastává funkci tlumočnice, svým spoluvězeňkyním pomáhá, jak jen může. I Edward Galiński řečený Edek je jedinečná osobnost: jako jeden z prvních osvětimských vězňů byl svědkem zrodu a růstu vyhlazovací mašinerie, ale přesto se nikdy nevzdává. V roce 1944 je porážka Třetí říše na spadnutí, ale vraždění ve vyhlazovacích táborech neustává. 24. června se Male a Edkovi podaří v přestrojení utéct. Edek podplatí nacistického důstojníka, získá esesáckou uniformu a spolu s Malou opustí tábor na falešnou propustku. Jejich sen o svobodě se bohužel brzy rozplyne: za okolností, které dodnes zůstávají nejasné, jsou na polské hranici chyceni, ale dál statečně čelí svému osudu. Neprávem a z nevysvětlitelných důvodů zapomenutý příběh, jenž autorka Francesca Paci poprvé rekonstruuje ve všech jeho aspektech na základě zdrojů z archivu Státního muzea Osvětim, dobových dokumentů a přímých svědectví přeživších. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Porodní sestra z Osvětimi ()je dramatický příběh inspirovaný skutečnými osudy Stanisławy Leszczyńské. Tato polská porodní sestra vedla v táboře tisíce porodů, při nichž nezemřelo žádné dítě ani žádná žena. Do koncentračního tábora v Osvětimi přijíždí další transport vězňů. Mezi nimi je porodní sestra z Lodže, která na vlastní žádost začíná pracovat v nelidských podmínkách: bez vody, základních lékařských nástrojů a léků. Porody vede na kamnech přikrytých starou dekou. Mnohokrát riskuje život, když se staví proti rozkazům bezohledného Josefa Mengeleho. Dělá vše, aby ochránila děti před krutými experimenty. Podporuje mladé matky, jimž byly jejich novorozené děti násilím odebrány a poslány do Říše. Nebo na smrt... V Osvětimi nebyla Stanisławou Leszczyńskou. Byla Mámou. Byla nadějí. Audioknihu namluvila Jana Stryková. (knihydobrovsky.cz)

Křesťanské a morální hodnoty porodní asistentky Stanisławy Leszczyńské se projevovaly v celém jejím životě, avšak nejviditelněji po jejím zatčení v únoru 1943 a následné deportaci do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Na tomto strašném místě se setkala se zločincem v uniformě Josefem Mengelem. Mimořádně výmluvné je srovnání, v němž na jedné straně stojí Mengele a na druhé Leszczyńská. Mengele vystudoval medicínu a v Osvětimi úředně a formálně plnil funkci táborového lékaře. Ve skutečnosti se však sám hluboce provinil tím, že nevinně zatýkané a násilně uvězněné v koncentračním táboře odsuzoval k smrti. Obzvláště krutý a zavrženíhodný postoj Mengele zaujímal k ženám, které nacisté zatkli a uvěznili v Osvětimi - Březince, přestože byly těhotné. Nařídil, aby děti rodící se těmto ženám byly zabíjeny. Když Mengele Leszczyńské přikázal, aby novorozence zabíjela, jednoznačně a odvážně oponovala: „Ne, nikdy! Děti se nesmějí zabíjet.“ Stanisława Leszczyńská se nebála. Ta hubená a slabá žena se dokázala postavit nacistické moci a zločinným rozkazům. V Osvětimi pomohla na svět třem tisícům dětí, přežilo jich jenom pět set. Těch, které se dožily konce války se svými matkami, bylo třicet. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Dosud nevyřčený příběh z tábora smrti Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí. O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají. Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v situaci ze všech nejhorší. Heather Morrisová se narodila na Novém Zélandu, žije a pracuje v australském Melbourne. S Lalem Sokolovem se seznámila v roce 2003 a toto setkání jim oběma změnilo život. Vzniklo mezi nimi přátelství a Lale ji pověřil, aby světu předala i ty nejniternější podrobnosti z jeho života za holocaustu. (knihydobrovsky.cz)

Edek a Mala - mladý politický vězeň a krásná židovská dívka se do sebe zamilují ve vyhlazovacím táboře Osvětim, na místě, kde láska kvete jen zřídka... Mala Zimetbaumová je okouzlující, charismatická, vzdělaná – díky znalosti několika jazyků zastává funkci tlumočnice, svým spoluvězeňkyním pomáhá, jak jen může. I Edward Galiński řečený Edek je jedinečná osobnost: jako jeden z prvních osvětimských vězňů byl svědkem zrodu a růstu vyhlazovací mašinerie, ale přesto se nikdy nevzdává. V roce 1944 je porážka Třetí říše na spadnutí, ale vraždění ve vyhlazovacích táborech neustává. 24. června se Male a Edkovi podaří v přestrojení utéct. Edek podplatí nacistického důstojníka, získá esesáckou uniformu a spolu s Malou opustí tábor na falešnou propustku. Jejich sen o svobodě se bohužel brzy rozplyne: za okolností, které dodnes zůstávají nejasné, jsou na polské hranici chyceni, ale dál statečně čelí svému osudu. Neprávem a z nevysvětlitelných důvodů zapomenutý příběh, jenž autorka Francesca Paci poprvé rekonstruuje ve všech jeho aspektech na základě zdrojů z archivu Státního muzea Osvětim, dobových dokumentů a přímých svědectví přeživších. (patro.cz)

Křesťanské a morální hodnoty porodní asistentky Stanisławy Leszczyńské se projevovaly v celém jejím životě, avšak nejviditelněji po jejím zatčení v únoru 1943 a následné deportaci do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Na tomto strašném místě se setkala se zločincem v uniformě Josefem Mengelem. Mimořádně výmluvné je srovnání, v němž na jedné straně stojí Mengele a na druhé Leszczyńská. Mengele vystudoval medicínu a v Osvětimi úředně a formálně plnil funkci táborového lékaře. Ve skutečnosti se však sám hluboce provinil tím, že nevinně zatýkané a násilně uvězněné v koncentračním táboře odsuzoval k smrti. Obzvláště krutý a zavrženíhodný postoj Mengele zaujímal k ženám, které nacisté zatkli a uvěznili vOsvětimi - Březince, přestože byly těhotné. Nařídil, aby děti rodící se těmto ženám byly zabíjeny. Když Mengele Leszczyńské přikázal, aby novorozence zabíjela, jednoznačně a odvážně oponovala: „Ne, nikdy! Děti se nesmějí zabíjet.“ Stanisława Leszczyńská se nebála. Ta hubená a slabá žena se dokázala postavit nacistické moci a zločinným rozkazům. V Osvětimi pomohla na svět třem tisícům dětí, přežilo jich jenom pět set. Těch, které se dožily konce války se svými matkami, bylo třicet. (patro.cz)

Audiokniha na CD - autor Heather Morrisová, čte Martin Siničák Tetování vězňů v Osvětimi se stala symbolem holocaustu. Jedním z těch, kdo čísla na předloktí tetovali, byl slovenský Žid Lale Sokolov, rodným jménem Ludwig Eisenberg. Jeho příběh připomíná děsivé události v dějinách lidstva a ukazuje, že vedle sebe mohou existovat promyšlená brutalita i nesobecká láska. Autorka s citem odkrývá sedmdesát let staré události, aniž by milostný příběh převládal nad tím nejdůležitějším – ztrátou domova, utrpením a touhou přežít. (alza.cz)

Stojím před esesmanem na vratkých, třesoucích se nohou. Nemám odvahu pohlédnout mu do tváře… Přikládá bič k mému krku. Předpokládám, že zanedlouho do tohoto pohybu vloží veškerou sílu a přidusí mě tak, že nebudu moci dýchat. Za m je vše jinak. Zastrčí konec biče pod mou bradu a přinutil mě zvednout hlavu. Poddávám se jeho vůli, přivírám však oči, abych neviděla jeho obličej. „Otevři oči.“ Poslušně otevírám víčka a s hrůzou hledím do jeho modrých, téměř tyrkysových očí, které si mne prohlížejí. NEOBVYKLÝ PŘÍBĚH Za každým vytetovaným číslem na předloktí se skrývá krutý osud. Před námi se odvíjí dlouhých pětasedmdesát let utajovaný příběh Stefanie, která poznala peklo koncentračních táborů na vlastní kůži. Byla ženou význačného představitele domácího odboje a kvůli němu se dostala do Osvětimi. Jako rukojmí a oběť „mužské“ války se sama ocitla na frontě. Jejím bojištěm byly táborové baráky, apelplac a kilometry drátů nabitých elektřinou. Hlad, selekce a ustavičné ohrožení života. Panický strach o děti, výčitky svědomí a bolest. Přesto však přežila. Prošla peklem Osvětimi, Ravesbrücku a Flossenbürgu, přežila pochod smrti. Velkou zásluhu na tom měl Jürgen, dozorce SS. Bylo to přátelství nebo již láska, co je spojovalo… Tento neuvěřitelný příběh nikdo nevymyslel, napsal jej sám život. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Anděl naděje v táborech smrti. Příběh ženy, která zachránila tisíce dětí. Další transport vězňů směřuje do Osvětimi. Je mezi nimi i Stanisława Leszczyńská, porodní sestra z Lodže, která na vlastní žádost začíná pracovat v nelidských podmínkách: bez vody, základních lékařských nástrojů a léků. Porody probíhají na kamnech zakrytých starou dekou. Mnohokrát riskuje svůj život, když vzdoruje nemilosrdným příkazům Josefa Mengeleho. Dělá vše pro ochranu dětí před jeho krutými experimenty. Snaží se být oporou pro matky, kterým byly děti násilně odebrány a poslány do Říše. Nebo na smrt... Porodní sestra z Osvětimi ()je dramatický příběh inspirovaný hrdinským osudem Stanisławy Leszczyńské. V koncentračním táboře provedla tisíce porodů, během nichž nezemřelo žádné dítě ani žena. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Reiner Engelmann, 200 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Vina Oskara Gröninga...Oskaru Gröningovi bylo dvacet jedna let, když jako přesvědčený příslušník SS nastoupil do služby v koncentračním táboře Osvětim. Jeho úkolem bylo vést záznamy o zabavených cennostech vězňů. I když Gröning věděl o jejich vraždění, svoji práci v Osvětimi omlouval i sám před sebou tím, že je jen účetní, a že se tedy na zabíjení nepodílí. Až za sedmdesát let ho německý soud v rámci jednoho z posledních velkých osvětimských procesů odsoudil za napomáhání při vraždě 300 000 Židů.Reiner Engelmann se na základě rozhovorů a soudních protokolů probírá zastávkami na životní cestě Oskara Gröninga a procesem s jeho osobou. Procesem, který měl pro rodiny obětí koncentračního tábora mimořádný význam. Procesem, který na lavici obžalovaných neposadil jen Oskara Gröninga, ale také celou německou soudní justici. Díky tomu vznikla kniha, která nám nedovolí zapomenout na peklo na zemi... (alza.cz)