Klaď slova / kameny písně - pavel rejchrt

Výbor z celoživotní básnické tvorby literáta, výtvarníka a teologa Pavla Rejchrta, jehož rozsáhlé dílo se vyznačuje jak charakteristickou poetikou, tak i osobitou filosofickou dikcí, pro niž je příznačné křesťansky duchovní nazírání života a světa. Básně zahrnuté do tohoto retrospektivního svazku tvořil autor v rozpětí více než šedesáti let. Zrcadlí se v nich jeho rozjímání o životních strastech a smutcích stejně jako nepřestajné směřování k naději spočívající ve víře. Z časového odstupu a ohlížeje se na rozličné polohy Rejchrtova etického i existenciálního básnění lze tento reminiscenční soubor veršů vnímat jako vyznavačské hledání nadčasových i nadpozemských hodnot, jimž autor dává výsostný význam a jež jako tvůrce poeticky vkládá do věčnosti: Slova. Kameny. Písně. (knihydobrovsky.cz)

Soubor Prarady a jiné písně představuje básníka a germanistu Pavla Novotného jako autora, pro něhož má samotná forma písně osobní důležitost, protože v ní pro sebe kdysi poprvé objevil techniku zpracovávání či imitovaní cizích promluv, techniku masky či role, kterou použil později ve své poetice přepsaných monologů. Některé písňové záznamy pak mají i přímé průniky s dalšími Novotného autorskými projekty, jako byly třeba přepisy vyprávění Heleny Skalické z knihy To si pak můžeš říkat, co chceš (2013). Texty vznikaly v letech 2002 až 2022 a doplňují je taky barevné fotografie tzv. nehudebních nástrojů, autorských objektů, s nimiž Novotný pracuje během své performance. (knihydobrovsky.cz)

Lunetové okno, nová sbírka z pera básníka, prozaika a výtvarníka Pavla Rejchrta (nar. 1942), má převážně retrospektivní charakter: zahrnuje v prvé řadě autorovy texty napsané již v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého věku, v tehdejší společenské situaci nikde nepublikované, pouze recitované při různých příležitostech. Nepočetné veřejnosti byly dané texty tenkrát předkládány jako verše samizdatové, běžně nedostupné. Z dnešního odstupu se tyto básně ocitají v estetickém sousedství tehdejší poetické produkce Ivana Diviše nebo Zdeňka Rotrekla, zároveň ale vyznívají rovněž jako vyznání nebo jako výzva. Z tohoto pohledu zde Rejchrt promlouvá jako tvůrčí hlasatel morálního nepokoje a bytostné náboženské víry. Sbírka Lunetové okno je i důkazem nadčasového poselství autorova básnického usilování o pojmenování toho, co rezonuje v lidských duších. (knihydobrovsky.cz)

Rozsáhlé básnické, prozaické a divadelní dílo Pavla Rejchrta vznikalo od konce šedesátých let 20. století v někdejším svobodomyslném přítmí evangelického literárního samizdatu. Značný počet textů z tohoto období byl zejména po roce 1995 uveřejněn v řadě autorových knižních publikací; většinou je přitom umělec - ostatně i pronikavý esejista a osobitý výtvarný tvůrce - z časového odstupu citlivě přepracovával a nejednou také doplňoval o literární práce novější a nejnovější. Vznikly tak knihy a sbírky, které vytvářely impozantní literární oblouk mezi Rejchrtovou hodnotnou tvorbou předlistopadovou a jeho neméně hodnotnou tvorbou polistopadovou. Podobný charakter má i aktuální autorovo sebrání jeho v minulosti vzniklých, v současnosti však v mnoha případech dotvořených básnických a prozaických textů - k nimž přimyká i titulní dílo, obdivuhodné filosofické drama Dům světa -, spojené s vybranými ukázkami z nynějšího tvůrčího úsilí Pavla Rejchrta. Záměrně se zde prostřídávají polohy esejistické, namnoze vyznavačské a hledačské, s vyprávěním převážně beletristickým, opět nejednou obměňujícím dřívější verze autorova prozatérského nebo poetického zaměření. Jednotlivé příspěvky, byť jsou někdy z hlediska svého vzniku od sebe nemálo vzdáleny, mají společnou především vysokou literární kulturu, jsou stylově vytříbené a představují následováníhodnou ukázku duchovního, eticky maximalistického literárního umění. (knihydobrovsky.cz)

V knize Neodbytný průhled se autor prodírá houštinou svého dosavadního života a reflektuje z různých úhlů vnitřně významné události. (knihydobrovsky.cz)

Vydání experimentální poezie, kterou autor tvořil v první polovině 70. let stranou oficiálních literárních proudů. Svými průzkumy, rozklady i novotvary proniká pod povrch veršotupectví a tvořivě se brání marasmu dobového znehodnocení jazyka. Usiluje pomoci slovům, aby "sbírala z kalamity". A z tohoto pohledu dostávají někdejší čtyřicet let staré výboje svěží a aktuální rozměr. (knihydobrovsky.cz)

K její charakteristice citujeme úryvek z textu literárního kritika a historika dr. Vladimíra Novotného: "… ve sbírce Varta verše, obsahující texty starší i ze značné části novější, se můžeme přesvědčit o velkém výrazovém rejstříku autorova básnictví … Pavel Rejchrt se brání také v této knížce uspěchané a laciné nepoezii, neboť píše takovou poezii, která má vyšší směr a vyšší cíl, byť může být v jednotlivých verších i satirická, i groteskní. Takto temperovaná poezie, jak se ukazuje, nakonec vůbec nestárne. Vždyť vzniká před tváří Boží a stává se i básnickou ‚vartou‘ člověčí tváře." (knihydobrovsky.cz)

V devíti teologických rozjímáních nad křesťanskou vírou v dnešním světě rozvíjí autor v různých souvislostech na pozadí současných poměrů několik biblických motivů, především novozákonních, kterými se opakovaně zabýval v několika příležitostných kázáních z poslední doby. Úvahy spojuje ústřední téma "neobvyklého vítězství", skutečnost, že zvěstované evangelium ve světě a přiznání se k Ježíši Kristu nepřináší "vavříny", na kterých bychom mohli spokojeně usnout, ale spíš trní útrap všeho druhu. A také zjitřenou citlivost pro přemnohá zla, jež "normální" společnost vůbec neregistruje. Víra ovšem, jak praví apoštol Jan, přemáhá svět, vede nás i skrze mnohá sklíčení ba utrpení k pokoji, který je "nad všeliký rozum lidský". Leč nevítězíme my sami, ani zbraněmi duchovními ne, například stupňováním svých výkonů intelektuálních nebo mravních, ale to vítězství nad světem (a tím i nad námi samými v naší "přirozené" Bohu zcizenosti) nám vybojovává toliko láska (a víra), kterou nám dal Otec. Tento div nepodmíněného daru Boží milosti všem, kteří jej neodmítnou, chtějí z různých stran osvětlit všechny kapitolky tohoto komorního souboru úvah. (knihydobrovsky.cz)

V literárním světě se stává, že ačkoli tvůrčí dráha významného umělce není ještě zcela uzavřena, přesto se v určitém okamžiku žití odhodlává k bilancování. To je případ literáta a výtvarníka Pavla Rejchrta (nar. 1942): po řadě knih básnických, prozaických i esejistických se stále častěji vrací k textům, které vznikaly v průběhu let a desetiletí a které z různých důvodů doposud nefigurovaly v autorových knižních publikacích. Zpytování cesty nabízí přesvědčivou duchovní retrospektivu jednoho tvůrčího osudu. V uvážlivě bilancující knize Pavla Rejchrta najdeme přitažlivou všehochuť příspěvků různého časového určení: jsou tu pozoruhodné texty beletristické, zajímavé texty memoárové povahy, jakož i literární kázání, kunsthistorická zamyšlení a další úvahy, které nic neztratily na své aktuálnosti a nezřídka naopak s léty nabyly na své závažnosti. (knihydobrovsky.cz)

Sbírka básní přináší šest oddílů básní s názvy - Tón spona ticha, Můra věku tohoto, Než odvezou křídlo,Kytice kontemplací, Světla z Praslova, Účastníci mystéria. Kniha je doplněna 18 ilustracemi autora. "Kompozice Rejchrtovy knihy je schodišťovitá, pnoucí se vzhůru. Dvě závěrečné věty jsou prodchnuty vírou v moc nikoli pomíjivého, usmýkaného, znaveného slova, nýbrž v dar světla potlačujícího nápor noci." (Jan Suk) (knihydobrovsky.cz)

Románová alegorie a svědectví o našich životech, o jejich smysluplnosti. (knihydobrovsky.cz)

Skrze životní příběh Kamila Korejse bilancuje autor vlastní život, teologická studia, hledání víry i umělecké zápasy. Těžiště situuje do let šedesátých a na počátek sedmdesátých. Demaskuje klišé o době, církvi i víře. Opakovaně se vrací k otázce, co je nejhlubším zdrojem křesťanského poselství, a na sobě i svém okolí sleduje, jak to dopadá, když se ryzí obsahy křesťanské víry potkávají s rutinou církevního provozu přizpůsobeného společenským poměrům. (knihydobrovsky.cz)

Reflexivní texty výtvarníka, básníka a spisovatele o vztahu umění, života a víry.Jedná se o montáže apokryfů, modliteb, zápisků a zpovědí umělce, který si zvolil život v ústraní, na okraji společnosti. (knihydobrovsky.cz)

Rozsáhlé literární, tj. básnické, prozaické i esejistické dílo Pavla Rejchrta (nar. 1942), do roku 1990 nepublikované, nyní sympaticky rozhojňuje další autorova knižní publikace s názvem Pustinami k díkůvzdání. Jde o prokomponovaný cyklus básní a próz, z nichž některé vznikly v původní podobě již před drahným časem (například v sedmdesátých letech 20. století), většinou ale v průběhu nynějšího kalendářního roku, tj. 2018. Některé starší texty byly pro toto vydání důkladně upraveny či přepracovány, jako celek však kniha představuje pozoruhodnou vizitku nové Rejchrtovy básnické a prozaické tvorby. Jednotlivé prozaické i veršované útvary z této publikace se dají v souladu s umělcovou celoživotní estetickou a filosofickou orientací označit za existenciálně laděné v duchu novodobého křesťanského, zvláště evangelického post-existencialismu. Do mnoha z nich však výrazně, úporně i úpěnlivě vstupuje palčivá problematika aktuální lidské situace: taková, jak ji autor, jak sám říká, bolestně vnímal a nesl s touhou, aby takovou nebyla. Zčásti v těchto příbězích a básnických vyznáních poznovu ožívá stejně eruptivní jako sebezpytavý svět šedesátých let, v nichž Pavel Rejchrt vyzrával a začal formovat své pojetí umělecké tvorby a náboženské víry, zčásti z nich prostřednictvím reflexe soudobé "postpravdivé" společnosti mnohotvárně vyvěrá i mnohobolestný mravní nepokoj nad pomyslnými i nepomyslnými pustinami, v nichž podle autorova přesvědčení mnozí žijeme a pohříchu i jimi žijeme. Jeho vyznavačské promluvy vyzývají k bytostné očistě naší mysli, jsou to však v prvé řadě beletristické i poetické promluvy literátovy a myslitelovy. Směřující k nadčasovému díkůvzdání i díkůčinění. (knihydobrovsky.cz)

Příběh faráře Enocha Alta. Hlavní postava se rozhodla setrvat v úmyslném outsiderovství a z této pozice nahlíží svět našeho - nejen evangelického - současníka. Novelu můžete číst jako existeciální grotesku sui generis. (knihydobrovsky.cz)

Příběh životních labyrintů básníka Jana Sochora na pozadí jeho konfliktního vztahu k otci, význačnému sochaři, s neustále se vynořující tajemnou postavou svážeče listí, Mistra Ryzího snu. Kniha lyrických próz i veršů o polaritě umění a víry, s nevšedním využitím teologických motivů. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Sbírka kázání českého malíře, básníka a literáta z posledních deseti let, ve kterých se autor zamýšlí nad duchovní situací současného křesťanstva i společnosti. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Románová alegorie a svědectví o našich životech, o jejich smysluplnosti. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,V devíti teologických rozjímáních nad křesťanskou vírou v dnešním světě rozvíjí autor v různých souvislostech na pozadí současných poměrů několik biblických motivů, především novozákonních, kterými se opakovaně zabýval v několika příležitostných kázáních z poslední doby. Úvahy spojuje ústřední téma „neobvyklého vítězství“, skutečnost, že zvěstované evangelium ve světě a přiznání se k Ježíši Kristu nepřináší „vavříny“, na kterých bychom mohli spokojeně usnout, ale spíš trní útrap všeho druhu. A také zjitřenou citlivost pro přemnohá zla, jež „normální“ společnost vůbec neregistruje.Víra ovšem, jak praví apoštol Jan, přemáhá svět, vede nás i skrze mnohá sklíčení ba utrpení k pokoji, který je „nad všeliký rozum lidský“. Leč nevítězíme my sami, ani zbraněmi duchovními ne, například stupňováním svých výkonů intelektuálních nebo mravních, ale to vítězství nad světem (a tím i nad námi samými v naší „přirozené“ Bohu zcizenosti) nám vybojovává toliko láska (a víra), kterou nám dal Otec. Tento div nepodmíněného daru Boží milosti všem, kteří jej neodmítnou, chtějí z různých stran osvětlit všechny kapitolky tohoto komorního souboru úvah. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Básnická sbírka obsahuje šest oddílů nazvaných Tón spona ticha, Můra věku tohoto, Než odvezou křídlo, Kytice kontemplací, Světla z praslova a Účastníci mystéria. Kniha je doplněna osmnácti ilustracemi autora. (knihydobrovsky.cz)

V novém knižním souboru svých textů (pojmenovaném podle závěrečného dramatu) se zkušený spisovatel, výtvarný umělec a myslitel Pavel Rejchrt vrátil k některým svým starším (rukopisným) dramatickým opusům, aby je na jedné straně mnohdy od základu přepracoval a zkultivoval jejich filosofický půdorys, na straně druhé, aby je s větší či menší intenzitou zbavoval momentů, které by přespříliš přímočaře odkazovaly k případnému jevištnímu provedení.Doslov napsal a text redakčně připravil Vladimír Novotný. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Soubor kázání evangelického spisovatele, básníka a malíře. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Dva bratři ze zaniklé obce, od dětství od sebe rozloučení protikladnými životními cestami, na jedné straně „věrný správce této krajiny“, na straně druhé „scestovalý profesor“, vedou spolu rozhovor o posledních věcech života i smrti v závěrečné a nejrozsáhlejší ze šesti próz Strážce a příchozí, pojatých do stejnojmenného svazku, který představuje texty malíře a básníka Pavla Rejchrta z posledních sedmi let. Kniha tím navazuje na předchozí autorovu práci Pozdní syn království, jež vyšla v r. 1996 v nakladatelství Triáda. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Na pomezí eseje, novely a básně se vyjadřuje pražský spisovatel a malíř (nar. 1942), na plátně i na papíře temný, pozdní expresionista. Tři prózy o úzkosti a nedůvěře, o zklamání - i o pravé naději. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Rozsáhlé literární dílo Pavla Rejchrta, jeho básnické, prozaické i esejistické tituly, až po roce 1990 uveřejňované, nyní rozhojňuje další autorova publikace s výmluvným názvem Pustinami k díkuvzdání. Představuje promyšleně komponovaný cyklus básní a próz, z nichž některé vznikly v původní podobě již v sedmdesátých letech 20. století, většinou ale až v době nejnovější, převážně v průběhu roku 2018. Některé starší texty byly pro připravované vydání důkladně upraveny či přepracovány, nicméně kniha jako celek představuje pozoruhodnou vizitku zejména nové Rejchrtovy básnické a prozaické tvorby. Jednotlivé prozaické i veršové útvary z této publikace se mohou v souladu s umělcovou celoživotní estetickou a filosofickou orientací označit především za existenciálně laděné, to znamená napsané v duchu novodobého křesťanského, zvláště evangelického post-existencialismu. Do mnoha z nich ale úporně i úpěnlivě vstupuje palčivá problematika přítomné lidské situace: taková, jak ji autor bolestně vnímal a prožíval s touhou, aby takovou nebyla. V mnoha příbězích a básnických vyznáních poznovu ožívá též stejně eruptivní jako sebezpytavý svět šedesátých let, období, v němž Pavel Rejchrt jako spisovatel (zprvu zejména výtvarník) vyzrával a formoval své pojetí umělecké tvorby a náboženské víry. Prostřednictvím reflexe dnešní „postpravdivé“ společnosti z těchto textů rovněž v různých podobách vyvěrá i mnohobolestný mravní nepokoj nad pomyslnými i nepomyslnými civilizačními i mentálními pustinami, v nichž podle autorova přesvědčení bezradně žijeme a pohříchu i jimi neméně bezradně žijeme. Nestárnoucí Rejchrtovy vyznavačské promluvy neústupně vyzývají k bytostné očistě naší mysli, jsou to však, ať starší nebo novější, pokaždé v prvé řadě beletristické i poetické promluvy literátovy a myslitelovy. Promluvy, které směřují k nadčasovému díkuvzdání i díkučinění. (knihydobrovsky.cz)

Lunetové okno, nová sbírka z pera básníka, prozaika a výtvarníka Pavla Rejchrta (nar. 1942), má převážně retrospektivní charakter: zahrnuje v prvé řadě autorovy texty napsané již v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého věku, v tehdejší společenské situaci nikde nepublikované, pouze recitované při různých příležitostech. Nepočetné veřejnosti byly dané texty tenkrát předkládány jako verše samizdatové, běžně nedostupné. Z dnešního odstupu se tyto básně ocitají v estetickém sousedství tehdejší poetické produkce Ivana Diviše nebo Zdeňka Rotrekla, zároveň ale vyznívají rovněž jako vyznání nebo jako výzva. Z tohoto pohledu zde Rejchrt promlouvá jako tvůrčí hlasatel morálního nepokoje a bytostné náboženské víry. Sbírka Lunetové okno je i důkazem nadčasového poselství autorova básnického usilování o pojmenování toho, co rezonuje v lidských duších. (patro.cz)

eBook:,Devatero múz, devatero řemesel – jako by tím vším prošel a s tím vším si věděl rady Pavel Rejchrt (1942), myslitel a všeuměl, který dokáže složit teologickou meditaci stejně přesvědčivě jako nakreslit obraz plný zření, umí zaujmout duchaplnými literárními kázáními, v nichž nepoučuje, nýbrž se chce podělit o slova, s nimiž k nám přichází. Právě tak dovede napsat dušezpytné prózy, někdy až přetékající řeřavým hledáním a tázáním – a takhle lze pokračovat, pokaždé se ale dřív či později nevyhnutelně vrátíme k Rejchrtově umění básnickému. Mohli jsme tuto oblast autorovy duchovní práce (co je skutečně poezie jiného?) ocenit již vícekrát (namátkou ve sbírce Labyrint země Sinear, 1999), často jsme mohli hovořit o vyzrálosti Rejchrtova poetického vhledu do duše světa i duše lidí, nyní však máme k dispozici jeho knihu veršů Světlo v čas večera, tj. výbor z textů, které umělec vytvořil během dlouhých let strávených psaním poezie. Vybral pro něj jak ty básně, které podstoupily příslovečnou zkoušku času, tak i ty, jež naléhavě promlouvají z hlubin jeho současné mysli. Osou knihy je vědomí a víra, dva pojmy, které stále víc nabývají na lidském poselství – a jejich svorníkem se stává vize životního světla: záře ve chvíli příchodu na svět, jasu v předvečer odchodu. Iluminace prýštící z Rejchrtových veršů mívá charakter hřejivé a hojivé aury a tryská z porozumění vůči všem, kdo též prožíváme své časy mezi ranními a večerními červánky. Jde tu o poezii duchovní, poněvadž lidskou, a tolik lidskou, neboť tolik duchovní. Tedy vskutku o básnické světlo v čas večera. Vladimír Novotný (knihydobrovsky.cz)

eBook:,V novém knižním souboru svých textů (pojmenovaném podle závěrečného dramatu) se zkušený spisovatel, výtvarný umělec a myslitel Pavel Rejchrt vrátil k některým svým starším (rukopisným) dramatickým opusům, aby je na jedné straně mnohdy od základu přepracoval a zkultivoval jejich filosofický půdorys, na straně druhé, aby je s větší či menší intenzitou zbavoval momentů, které by přespříliš přímočaře odkazovaly k případnému jevištnímu provedení. Doslov napsal a text redakčně připravil Vladimír Novotný. (knihydobrovsky.cz)

Rozsáhlé literární, tj. básnické, prozaické i esejistické dílo Pavla Rejchrta (nar. 1942), do roku 1990 nepublikované, nyní sympaticky rozhojňuje další autorova knižní publikace s názvem Pustinami k díkůvzdání. Jde o prokomponovaný cyklus básní a próz, z nichž některé vznikly v původní podobě již před drahným časem (například v sedmdesátých letech 20. století), většinou ale v průběhu nynějšího kalendářního roku, tj. 2018. Některé starší texty byly pro toto vydání důkladně upraveny či přepracovány, jako celek však kniha představuje pozoruhodnou vizitku nové Rejchrtovy básnické a prozaické tvorby. Jednotlivé prozaické i veršované útvary z této publikace se dají v souladu s umělcovou celoživotní estetickou a filosofickou orientací označit za existenciálně laděné v duchu novodobého křesťanského, zvláště evangelického post-existencialismu. Do mnoha z nich však výrazně, úporně i úpěnlivě vstupuje palčivá problematika aktuální lidské situace: taková, jak ji autor, jak sám říká, bolestně vnímal a nesl s touhou, aby takovou nebyla. Zčásti v těchto příbězích a básnických vyznáních poznovu ožívá stejně eruptivní jako sebezpytavý svět šedesátých let, v nichž Pavel Rejchrt vyzrával a začal formovat své pojetí umělecké tvorby a náboženské víry, zčásti z nich prostřednictvím reflexe soudobé „postpravdivé“ společnosti mnohotvárně vyvěrá i mnohobolestný mravní nepokoj nad pomyslnými i nepomyslnými pustinami, v nichž podle autorova přesvědčení mnozí žijeme a pohříchu i jimi žijeme. Jeho vyznavačské promluvy vyzývají k bytostné očistě naší mysli, jsou to však v prvé řadě beletristické i poetické promluvy literátovy a myslitelovy. Směřující k nadčasovému díkůvzdání i díkůčinění. (patro.cz)

Pavel Srniček byl borec. Borec v nejlepším smyslu slova. Jako kluk vyrůstal ve velmi složitých sociálních podmínkách, ale možná právě těžké chvíle z dětství z něj udělaly silného a férového chlapa. V noci pomáhal mamince s dojením krav, spal v jedné posteli se svými sourozenci, nosil oblečení po sestrách, aby se stal jedním z nejuznávanějších fotbalových brankářů v Anglii i na světě. V Newcastlu překonával každý rok nedůvěru trenéra. Vždycky se zapřel, tvrdě dřel a nenechal si nic líbit, aby ukázal, že on je pravým mužem pro branku hrdého klubu. Vyznával ve všech směrech férový přístup od sebe i od druhých. Když dal své slovo, vždy platilo. Fanoušci Pavla Srnička milovali. V Newcastlu se stal jedním z nich. Nikdy nezapomněl, odkud se vydal do světa velkého fotbalu. Zůstal skromný a otevřený. I proto na něho příznivci Magpies nedají dopustit. Pokaždé se s fanoušky zastavil, povídal si s nimi, podepisoval se a hrával s nimi i fotbal. V Newcastlu navždy budou říkat Pavel Srniček je Geordie, jak se říká místním, kteří žijí v oblasti kolem řeky Tyne. Pro české fanoušky zůstane hrdinou, který nic nevypustil a současně mu na tváři neustále hrál lehký úsměv. Ctil spravedlnost, bojoval za svůj tým a všude zanechal výraznou stopu. Ať už v národním týmu, v italské Brescii nebo portugalském Beira Mar. Svou nevyčerpatelnou energii přenesl i do trenérského života. Připravoval brankáře ve Spartě a jeho nasazení bylo ohromující. Jak hrál, tak i trénoval. Naplno. Srničkovo obrovské srdce tlouklo pro fotbal, ale nejvíc pro dceru Vendy a syna Maxe, jimž daroval život. Ten jeho skončil nečekaně brzy, ve věku 47 let. Svůj silný životní příběh shrnul ve velice otevřené a upřímné autobiografii, kterou stihl vydat jen pár dnů před svým odchodem. Kniha byla nominována na cenu Český bestseller za rok 2016 v kategorii Biografie. (patro.cz)

Pavel Srniček byl borec. Borec v nejlepším smyslu slova. Jako kluk vyrůstal ve velmi složitých sociálních podmínkách, ale možná právě těžké chvíle z dětství z něj udělaly silného a férového chlapa. V noci pomáhal mamince s dojením krav, spal v jedné posteli se svými sourozenci, nosil oblečení po sestrách, aby se stal jedním z nejuznávanějších fotbalových brankářů v Anglii i na světě. V Newcastlu překonával každý rok nedůvěru trenéra. Vždycky se zapřel, tvrdě dřel a nenechal si nic líbit, aby ukázal, že on je pravým mužem pro branku hrdého klubu. Vyznával ve všech směrech férový přístup od sebe i od druhých. Když dal své slovo, vždy platilo. Fanoušci Pavla Srnička milovali. V Newcastlu se stal jedním z nich. Nikdy nezapomněl, odkud se vydal do světa velkého fotbalu. Zůstal skromný a otevřený. I proto na něho příznivci Magpies nedají dopustit. Pokaždé se s fanoušky zastavil, povídal si s nimi, podepisoval se a hrával s nimi i fotbal. V Newcastlu navždy budou říkat Pavel Srniček je Geordie, jak se říká místním, kteří žijí v oblasti kolem řeky Tyne. Pro české fanoušky zůstane hrdinou, který nic nevypustil a současně mu na tváři neustále hrál lehký úsměv. Ctil spravedlnost, bojoval za svůj tým a všude zanechal výraznou stopu. Ať už v národním týmu, v italské Brescii nebo portugalském Beira Mar. Svou nevyčerpatelnou energii přenesl i do trenérského života. Připravoval brankáře ve Spartě a jeho nasazení bylo ohromující. Jak hrál, tak i trénoval. Naplno. Srničkovo obrovské srdce tlouklo pro fotbal, ale nejvíc pro dceru Vendy a syna Maxe, jimž daroval život. Ten jeho skončil nečekaně brzy, ve věku 47 let. Svůj silný životní příběh shrnul ve velice otevřené a upřímné autobiografii, kterou stihl vydat jen pár dnů před svým odchodem. Kniha byla nominována na cenu Český bestseller za rok 2016 v kategorii Biografie. (knihydobrovsky.cz)

Pavel Srniček byl borec. Borec v nejlepším smyslu slova. Jako kluk vyrůstal ve velmi složitých sociálních podmínkách, ale možná právě těžké chvíle z dětství z něj udělaly silného a férového chlapa. V noci pomáhal mamince s dojením krav, spal v jedné posteli se svými sourozenci, nosil oblečení po sestrách, aby se stal jedním z nejuznávanějších fotbalových brankářů v Anglii i na světě. V Newcastlu překonával každý rok nedůvěru trenéra. Vždycky se zapřel, tvrdě dřel a nenechal si nic líbit, aby ukázal, že on je pravým mužem pro branku hrdého klubu. Vyznával ve všech směrech férový přístup od sebe i od druhých. Když dal své slovo, vždy platilo. Fanoušci Pavla Srnička milovali. V Newcastlu se stal jedním z nich. Nikdy nezapomněl, odkud se vydal do světa velkého fotbalu. Zůstal skromný a otevřený. I proto na něho příznivci Magpies nedají dopustit. Pokaždé se s fanoušky zastavil, povídal si s nimi, podepisoval se a hrával s nimi i fotbal. V Newcastlu navždy budou říkat Pavel Srniček je Geordie, jak se říká místním, kteří žijí v oblasti kolem řeky Tyne. Pro české fanoušky zůstane hrdinou, který nic nevypustil a současně mu na tváři neustále hrál lehký úsměv. Ctil spravedlnost, bojoval za svůj tým a všude zanechal výraznou stopu. Ať už v národním týmu, v italské Brescii nebo portugalském Beira Mar. Svou nevyčerpatelnou energii přenesl i do trenérského života. Připravoval brankáře ve Spartě a jeho nasazení bylo ohromující. Jak hrál, tak i trénoval. Naplno. Srničkovo obrovské srdce tlouklo pro fotbal, ale nejvíc pro dceru Vendy a syna Maxe, jimž daroval život. Ten jeho skončil nečekaně brzy, ve věku 47 let. Svůj silný životní příběh shrnul ve velice otevřené a upřímné autobiografii, kterou stihl vydat jen pár dnů před svým odchodem. Kniha byla nominována na cenu Český bestseller za rok 2016 v kategorii Biografie. (knihydobrovsky.cz)

Pavel Holeka (1945), básník a autor osobitých koláží, uspořádal téměř šedesát básní do pěti oddílů. Čtenář se v nich setkává s důvěrným vztahem ke krajině, lásce, slovu, světu či duchovnímu přesahu života. Patnáct koláží z cyklu Abstraktní básně navozuje jemné setkání psané a výtvarné poezie. Autor vědomě navazuje na českou tradici dvojdomé tvorby, kde báseň a obraz hledají společně svébytný poetický svět a svou souhrou vedou čtenáře k hlubšímu meditativnímu prožitku. V Holekově poezii "pracuje světlo", pokouší se "osídlit prostor, kde se přesnost zasnubuje s tajemstvím", píše v doslovu Rudolf Matys. Předchozí autorova kniha textů a koláží Hebrejská abeceda obdržela 1. místo v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2009. I v této Holekově sbírce obraz nasvěcuje slovo. A nakonec již jen sám básník: Městem se pohybují udušené růže… (knihydobrovsky.cz)

Čo zbierka od Hiraxa, to menej (ne)básni a viac iustrácií od Sofie, Hiraxovej "sestričky", ktorá si opäť našla čas a čarovala s pastelkami. A básne? Šťastie, smútok, radosť, pokora aj bolesť vytekajúca zo vzťahov medzi mužmi a ženami, človeka s človekom, človeka a prírody, človeka a Boha... (patro.cz)

Čo zbierka od Hiraxa, to menej (ne)básni a viac ilustrácií od Sofie, Hiraxovej "sestričky", ktorá si opäť našla čas a čarovala s pastelkami. A básne? Šťastie, smútok, radosť, pokora aj bolesť vytekajúca zo vzťahov medzi mužmi a ženami, človeka s človekom, človeka a prírody, človeka a Boha... (knihydobrovsky.cz)

V krajině nacházíme pozoruhodné kameny nejrůznějších tvarů. Některé jsou spojovány s významnými událostmi či tajemnými pověstmi, jiné vztyčeny míří vzhůru do oblohy jako menhiry, které jsou prý dávnými astronomickými stavbami tajemných Keltů. Anebo jde o zapomenuté symboly pohanských rituálů, stejně jako zvláštní geometrické řady kamenů? A co když je v nich skryt nerozluštěný vzkaz dávných generací do vzdálené budoucnosti? Dokážeme ho přečíst? Při toulkách za tajemnými kameny poznejme mnohé málo známé kouty naší vlasti, okouzlující přírodu, pohledné vesničky a městečka, a také osudy lidí, kteří v těchto místech žili. Kniha významného autora Pavla Toufara je první z nové řady turistických průvodců Toulky, v níž vám přineseme nejen cenné rádce na cesty, ale zároveň také zajímavá historická fakta o daných oblastech. (knihydobrovsky.cz)

Elegie Pavla Petra tvoří básnický celek, který svým pojetím, šíří a rozmanitostí nemá v současné české poezii podobnost. Sedm elegií, sedm básnických knih, sedm cest na jih, na řecký ostrov přes moře na dosah od Afriky. Každá z těch knih je jiná, pracuje s jinými výrazovými prostředky, jiným rytmem, jinými obrazy. Sedmá, závěrečná kniha cyklu - Eféb směje se mezi jinými slovy - přináší verše mimořádně kondenzované, sevřené, melodicky i rytmicky pevné. Přes mimořádnou vizuální a obrazovou konkrétnost dochází zde básník vyznění často zobecňujícího a shrnujícího. Jako by sbírka nejen něco jedinečného vyslovovala, ale současně i sumarizovala. Texty jsou často krátké, třeba jen šest, sedm veršů, přesto jsou doslova nabity významy. Stěží bychom pro tuto mimořádnou Petrovu sbírku hledali v současné české poezii obdobu. (JAN ŠULC) (knihydobrovsky.cz)

Patnáctiletá Oksana se na první pohled jeví jako obyčejná americká puberťačka, ve skutečnosti se v ní však sváří dvě starobylé kultury, romská a arménská, zarámované dětstvím v Sovětském svazu. Každý člen její neobvyklé rodiny – dědeček divadelní principál, babička čarodějka, otec milovník okultních věd i bohémská matka – se do ní nezapomenutelně otisknul a zanechal v ní nezodpovězenou otázku: Kdo vlastně jsem? Emigrace do Spojených států navíc přinesla řadu nepříjemných překvapení. Amerika vždycky nevypadá jako v klipech na MTV a rodina nedrží bezpodmínečně při sobě. Každý se s rolí přistěhovalce vyrovnává po svém, někdo panákem navíc, někdo otevřením věšteckého salonu, Oksana se ale učí docenit bohatou tapiserii svého původu a najít klid v sobě samé a nikoli v uznání ostatních. Životní příběh Oksany Marafiotiové (1974) má rysy bláznivé komedie, současně je však prosycen lehkým smutkem nad ztrátou nevinnosti a původního způsobu života. Autorka ve své prvotině boří předsudky o Romech a odhaluje kus neznámého světa, a přitom apeluje na to univerzálně lidské v nás. (knihydobrovsky.cz)

Jestlipak rozeznáte obyčejný kámen od kamene vesmírného původu…tedy od meteoritu? Že ne? Nevadí. Nevadí, protože ve svých rukách držíte knížku, která vám o meteoritech prozradí snad úplně všechno. Jak vznikají, co se děje, když letí vesmírem a jak závratnou rychlostí dokážou letět, než přistanou na Zemi. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Pavel Srniček, 304 stran, česky, brožovaná s přebalem matná Pavel Srniček byl borec. Borec v nejlepším smyslu slova. Jako kluk vyrůstal ve velmi složitých sociálních podmínkách, ale možná právě těžké chvíle z dětství z něj udělaly silného a férového chlapa. V noci pomáhal mamince s dojením krav, spal v jedné posteli se svými sourozenci, nosil oblečení po sestrách, aby se stal jedním z nejuznávanějších fotbalových brankářů v Anglii i na světě. V Newcastlu překonával každý rok nedůvěru trenéra. Vždycky se zapřel, tvrdě dřel a nenechal si nic líbit, aby ukázal, že on je pravým mužem pro branku hrdého klubu. Vyznával ve všech směrech férový přístup od sebe i od druhých. Když dal své slovo, vždy platilo. Fanoušci Pavla Srnička milovali. V Newcastlu se stal jedním z nich. Nikdy nezapomněl, odkud se vydal do světa velkého fotbalu. Zůstal skromný a otevřený. I proto na něho příznivci Magpies nedají dopustit. Pokaždé se s fanoušky zastavil, povídal si s... (alza.cz)

Táto, haló! Můžu se tě na něco zeptat?" zaječela dcera Jana hlasem, který nesnesl odporu. "Cože?" zvedl jsem hlavu od počítače, "no samozřejmě, že můžeš." "Táto, kam zmizí slovo, když se vygumuje?", pravila dcera a odložila žehličku. Kam zmizí slovo, když se vygumuje nebo úvaha na téma, zda je výhodné být velkou řekou. Povídky nutící k hlubokému zamyšlení nad našimu vlastními životy, ale i povídky čistě oddechové jsou obsahem knížky povídek "Kam zmizí slovo, když se vygumuje?” Již pátá kniha povídek Michala Vaněčka je tady. A je tady především, aby vás pobavila, což se jí nepochybně podaří. (knihydobrovsky.cz)

Své oblíbené povídky od spisovatele Oty Pavla načetl Miroslav Donutil jako audioknihu. Po delší době se populární herec vrátil do nahrávacího studia k práci, kterou má a vždycky měl rád. Vybral si texty, které důvěrně zná a vrací se k nim často jako čtenář. Nyní své literární lásky interpretuje pro posluchače audioknih. Pro audioknihu nazvanou "Miroslav Donutil čte povídky Oty Pavla" si osobně vybral 7 "rybářských" a 7 "sportovních" povídek. (dvd-premiery.cz)

3. svazek je komentovanou antologií primárních písemných pramenů korespondenční povahy, které se bezprostředně vztahují či vznikly v prostoru starověké Syropalestiny ve 3.-1. tisíciletí př. Kr. Kniha je členěna chronologicky a geograficky a to dle míst nálezu příslušných textů. Zatímco materiál z 3. tisíciletí př. Kr. je zastoupen pouze zlomkovitě, prostřednictvím dopisů z Ebly, tak texty ze 2. a 1. tisíciletí př. Kr. odhalují značnou jazykovou a kulturní bohatost tohoto kulturního prostředí. (knihydobrovsky.cz)

Samonavíjecí kladkový sušák o délce šňůr 6 m snadno roztáhnete a v případě potřeby opět srolujete, takže vám během dne nepřekáží natažené šňůry. Tento typ sušáku je vhodný k umístění například na balkon či do koupelny nad vanu. (mall.cz)

Praktický samonavíjecí kladkový sušák o délce šňůr 2 m využijete zejména ve vaší koupelně, pokud nemáte místa nazbyt. Umístit jej můžete ideálně nad vanu, kde vám nebude během dne překážet. V případě potřeby jej můžete snadno srolovat. (mall.cz)

Samonavíjecí kladkový sušák o délce šňůr 4 m je praktickým pomocníkem do menších domácností. Využijete jej třeba koupelně, pokud nemáte místa nazbyt. Umístit jej můžete ideálně nad vanu, kde vám nebude během dne překážet. V případě potřeby jej můžete snadno srolovat. (mall.cz)

Sušák na prádlo , typ - skládací a samonavíjecí, určení: vnitřní Moderní a nenápadný sušák na prádlo KLAD je skvělou volbou, pokud potřebujete do koupelny umístit sušák, ale nemáte dostatek místa. Silonové šňůry vytáhnete jenom tehdy, pokud budete potřebovat. Můžete tedy využívat celou koupelnu a nenamáhat se se zastaralými neforemnými sušáky, které zaberou spoustu místa. Tento malý, takřka přehlédnutelný sušák navíjí 4 silonové šňůry, o délce 6 m a šířce 49 cm, kladkovým systémem na buben. Šňůry jsou uchyceny z druhé strany na držáku, kterým si upravíte jejich délku, a navíc můžete využít funkci aretace, která se používá při velkém zatížení, aby se šňůry neprověšovaly. Klíčové vlastnosti samonavíjecího sušáku na prádloModerní koupelnový samonavíjecí kladkový 6m sušák na prádlo KLADMalý a nenápadný4 silonové šňůry navíjené na... (alza.cz)

Sušák na prádlo , typ - skládací a samonavíjecí, určení: vnitřní Moderní a nenápadný sušák na prádlo KLAD je skvělou volbou, pokud potřebujete do koupelny umístit sušák, ale nemáte dostatek místa. Silonové šňůry vytáhnete jenom tehdy, pokud budete potřebovat. Můžete tedy využívat celou koupelnu a nenamáhat se se zastaralými neforemnými sušáky, které zaberou spoustu místa. Tento malý, takřka přehlédnutelný sušák navíjí 5 silonových šňůr, o délce 2 m a šířce 38,8 cm, kladkovým systémem na buben. Šňůry jsou uchyceny z druhé strany na držáku, kterým si upravíte jejich délku. Klíčové vlastnosti samonavíjecího sušáku na prádloModerní koupelnový samonavíjecí kladkový 2m sušák na prádlo KLADMalý a nenápadný5 silonových šňůr navíjených na bubenKladkový systémMožnost upravení délky šňůrVhodný do koupelny, lodžie atd.Hlavní... (alza.cz)

Sušák na prádlo , typ - skládací a samonavíjecí, určení: vnitřní Moderní a nenápadný sušák na prádlo KLAD je skvělou volbou, pokud potřebujete do koupelny umístit sušák, ale nemáte dostatek místa. Silonové šňůry vytáhnete jenom tehdy, pokud budete potřebovat. Můžete tedy využívat celou koupelnu a nenamáhat se se zastaralými neforemnými sušáky, které zaberou spoustu místa. Tento malý, takřka přehlédnutelný sušák navíjí 5 silonových šňůr, o délce 4 m a šířce 41 cm, kladkovým systémem na buben. Šňůry jsou uchyceny z druhé strany na držáku, kterým si upravíte jejich délku. Klíčové vlastnosti samonavíjecího sušáku na prádloModerní koupelnový samonavíjecí kladkový 4m sušák na prádlo KLADMalý a nenápadný5 silonových šňůr navíjených na bubenKladkový systémMožnost upravení délky šňůrVhodný do koupelny, lodžie atd.Hlavní části: plášť, navíjecí buben se šňůrami, držák... (alza.cz)

Jednotlivé oddíly z Písma mají vnitřní souvislost, protože však sledují stanovený motiv daného článku, nejsou výkladově vyčerpány. Někde zůstávají jen nápovědí či výzvou k adoraci. Jinde jsou záměrně postaveny proti sobě oddíly, jež mají odlišné důrazy, aby bylo patrné, jak dravost Božího Slova neumožňuje víře odříkávat hotové formule - jak naopak i vyznávající víra je stálý zápas o plnost pravdy, zjevené v Kristu. "Přál bych si, aby Výklad apoštolského vyznání aspoň někomu přinesl nový pohled na staré pravdy a probudil v něm úžas, jehož se modernímu člověku stále víc nedostává. K tomu snad může napomoci i soubor fotografií Jana Tomana, zachycující něhu i údiv, zkamenělý v prostém gestu ruky či výrazu tváře barokních soch. Zvou nás k zamyšlení nad tím, co je podmíněno časem a přece jej přesahuje." (knihydobrovsky.cz)