Inscenace, které zaujaly (iv) - nikolaj vasiljevič gogol - audiokniha

Audiokniha:,Komentář k původnímu albu (1 18 1477) z roku 1974: Nikolaj Vasiljevič Gogol žil v letech 1809 až 1852. Dětství strávil v romantickém prostředí rodného statku na Ukrajině a své první literární pokusy začal psát už na gymnasiu. Když mu bylo šestnáct, zemřel car Alexander a děkabristé se pokusili využít historické příležitosti: omezit samoděržaví ústavou. Jejich povstání však bylo krutě potlačené a nový car Mikuláš I. nastolil mnohaleté období útisku a zpátečnictví. Životy spisovatelů Gribojedova, Puškina, Lermontova, Gogola, Dostojevského a mnoha jiných jsou dokladem, jak každá samostatná myšlenka musela narazit na zeď tupé autority. O Mikulášovi I. se vypravuje, že dostal na stůl jakousi úřední zprávu náhodou končící slovem pokrok. Připsal k ní: "Pokrok? Jaký pokrok? Vymýtit toto slovo z úředního jazyka." A přesto spisovatel a filosof A. I. Gercen o této době řekl, že "navenek se otročilo, ale uvnitř se lidé osvobozovali". S myšlenkami děkabristického povstání byla tak či onak spjata celá literární generace; vznikl literární proud, který chtěl být analyzujícím, ale velmi rychle byl nazván obviňujícím. A do něho se zařadil i Gogol. Jeho dvě hry (Ženitba a Revizor), jak poznamenal Bohumil Mathesius, vlastně nemají hrdinu - jsou to pohledy do celé společnosti a jejího způsobu života. Revizor vznikl v roce 1836 a vzbudil takové pozdvižení, že autor raději opustil Rusko a řadu příštích let prožil v cizině. Věc však měla pikantní pozadí: provozování Revizora povolil sám car a pochopil ho tak málo, že se při představení smál, až slzel... Po Revizorovi se Gogol pustil do práce na svém vrcholném díle, na románu Mrtvé duše. Uveřejnil ho v roce 1842 a - opět dle Gercena - "otřásl celým Ruskem". Ale tíha doby nakonec umělce přece jenom zlomila. V roce 1847 uveřejnil výbor ze svých dopisů, kde pod vlivem slavjanofilství a pasivního náboženství obhajoval starý řád a dokonce omlouval nelidské nevolnictví. Nakonec však i svým pádem dal podnět k události, která byla pro duchovní vývoj Ruska neobyčejně podnětná. Na výbor z korespondence odpověděl Bělinskij - žil tou dobou také v zahraničí - slavným "Listem Gogolovi". "List" se šířil v opisech po celém Rusku, vzdělaní lidé se mu učili zpaměti, Dostojevskij a Petraševskij šli za jeho předčítání na Sibiř - ale stal se živým programem pokrokového Ruska. Johann Wolfgang Goethe se narodil 1749 jako syn frankfurtského měšťana a zemřel 1832 jako výmarský dvořan a - po obrovskou část vzdělané Evropy - jako vladař tehdejšího literárního Olympu. Engels vystihl, jak se celý jeho život i myšlení pohybuje mezi těmito dvěma póly: "Neustále v něm bojuje geniální básník, jemuž se hnusí ubohost prostředí, s obezřetným synáčkem frankfurtského radního, respektive výmarským tajným radou, který se cítí nucen uzavřít s touto ubohostí příměří a zvyknout si na ni. A tak je Goethe hned obrovský, hned maličký..." Ale právě tak, jako jeho život byl věrným odrazem doby vzestupu měšťáctva až k osvobozující francouzské revoluci (Goethe ji přivítal slovy: "Z tohoto místa a od tohoto dne začíná nová epocha lidských dějin"), čerpal i jeho způsob myšlení přímo nenasytně z nových myšlenkových proudů, především z obrovského rozvoje všeobecného vzdělání a z rozkvětu přírodních věd, jímž se za jeho života otevřely nedozírné perspektivy. Závrať z vědění, z moci, která je s ním spojena, z mravní odpovědnosti, kterou s sebou přináší (jak aktuální myšlenka právě v našem atomovém věku!), přerod člověka vědoucího v člověka jednajícího - to jsou otázky, které přiměly básníka blížícího se už šedesátce, sáhnout postavě německého učence a dobrodruha z počátku šestnáctého století a postavit ji do středu svého největšího díla. Dramatické napětí "faustovské" otázky objevila literatura už dávno předtím; Fausta učinil hrdinou svého dramatu Shakespearův současník Christopher Marlowe, psali o něm Lessisng, Lenau, v nové době Thomas Mann, a svědectvím o tom, jak živelně naléhavé je Faustovo drama, jsou i nesčíslná zpracování jeho osudu v lidových knížkách a hrách. Velikost a jedinečnost Goethova dramatu spočívá však především v tom, že je filosofickou otázkou položenou společností v době, kdy opojena vítězným optimismem stanula na prahu éry, jejíž stíny ještě nedovedla předvídat. Moliere, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin (1622-1673), žil za vlády Ludvíka XIV., dokonce u jeho dvora, v době, kdy ve Francii dosáhl feudalismus vrcholu stability a země se stala nejmocnějším a nejblahobytnějším evropským státem. Alespoň na povrchu - protože ve světě ducha a myšlení už dávno existovaly proudy, které neměly se středověkým myšlením nic společného, které ukazovaly dopředu do doby, jež se teprve měla zrodit. Na Moliera měl vliv zvláště jeden z těchto myslitelů, Pierre Gassendi, matematik, fyzik a filosof, který jako jeden z prvních postavil proti středověkému podžizování se autoritám nárok zdravého lidského rozumu, nárok na to, aby člověk svým rozumem sám poznával a odpovědně rozhodoval, co je pravda. Byl to spíš duch Gassen (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 Nikolaj Vasiljevič Gogol, čte Ivan Klička,Vladimír Janura,Karel Charvát,Otto Hradecký,Petr Šporcl Komentář k původnímu albu (1 18 1477) z roku 1974: Nikolaj Vasiljevič Gogol žil v letech 1809 až 1852. Dětství strávil v romantickém prostředí rodného statku na Ukrajině a své první literární pokusy začal psát už na gymnasiu. Když mu bylo šestnáct, zemřel car Alexander a děkabristé se pokusili využít historické příležitosti: omezit samoděržaví ústavou. Jejich povstání však bylo krutě potlačené a nový car Mikuláš I. nastolil mnohaleté období útisku a zpátečnictví. Životy spisovatelů Gribojedova, Puškina, Lermontova, Gogola, Dostojevského a mnoha jiných jsou dokladem, jak každá samostatná myšlenka musela narazit na zeď tupé autority. O Mikulášovi I. se vypravuje, že dostal na stůl jakousi úřední zprávu náhodou končící slovem pokrok. Připsal k ní: "Pokrok? Jaký pokrok? Vymýtit toto slovo z úředního jazyka." A přesto spisovatel a filosof A. I. Gercen o... (alza.cz)

Audiokniha:,Divadlo, divadlo, divadlo - miniserie určená pouze pro digitální prodej je věnovaná divadlu a autorům s divadlem spjatým. NIKOLAJ VASILJEVIČ GOGOL (*1.4.1809 – † 4.3.1852) byl ruský prozaik a dramatik ukrajinského původu, představitel ruského romantismu s velmi silnými prvky kritického realismu, za jehož zakladatele je v ruské literatuře považován. Díla Nikolaje Vasiljeviče Gogola: Večery na samotě u Dikaňky /1832/ - dvoudílný soubor próz, humorně i strašidelně laděných povídek a pohádek inspirovných ukrajinským folklorem Taras Bulba /1835/ - povídka vyprávějící o boji ukrajinských kozáků proti polským magnátům v 17.století. Petrohradské povídky /1835-42/ - povídky, ve kterých jsou hlavními postavami úředníci a umělci, lidé, kteří jsou ponižováni a kteří mají existenční problémy. Revizor /1836/ - satirická komedie kritizující nadčasové nešvary, jaké najdeme v každé společnosti bez ohledu na způsob mocenského řízení: byrokracii, přetvářku, korupci, mamon, hloupost. Jedná se o jednu z nejznámějších her ruského dramatu, ve kterém jsou zobrazeny rozmanité typy postav s pokřiveným charakterem Mrtvé duše /1842/ - příběh drobného podvodníčka Čičikova, který navštěvuje ruské statkáře, aby je přiměl ke geniálně prostoduché finanční spekulaci s prodejem „mrtvých duší“ zemřelých nevolníků, nelítostně zachycuje tehdejší realitu carského Ruska, kritizuje všechny složky ruské společenské i ekonomické struktury. Ženitba /1842/ - veselohra o nepodařených námluvách, kde se o jednu nevěstu uchází několik svérázných ženichů. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Zaposlouchejte se do mistrovské scény, kdy notně podroušený Chlestakov rozvíjí velkolepou vizi o důležitosti své osoby předstíráním, že je místo obyčejného úředníka vysoce postavenou osobou, revizorem, který může ohrozit postavení a majetkové poměry v městečku, které se nachází v jakési Gubérii v Ruském Impériu. Premiéra Revizora se uskutečnila v roce 1836 a sklidila tvrdou kritiku: autor – tehdy mu bylo sedmadvacet let – se prý dopouští cynického a zlovolného pomlouvání Ruska. Že komedie nebyla stažena, o to se přičinil sám car Mikuláši I., který podle vyjádření Gercena při ní „umíral smíchy“. Revizor je jednou z nejhranějších komedií světového dramatu. – Proč? – Jednak asi proto, že (ne)mravy papalášů, a nejen těch provinčních, jsou vždy a všude stejné. V čase a prostoru se sice lehce liší svými projevy, ale nikoli podstatou: nadutostí, omezeností, hrabivostí, šejdířstvím, lhaním … V příběhu potentátů městečka, jež se snaží vlichotit domnělému revizoru z „centra“, navíc Gogol dokázal ony „kvality“ vyjádřit s takovou naléhavou konkrétností, že se z Chlestakova a ze všech těch Bobčinských, Dobčinských a Děržimordů, z nichž ždíme peníze, staly nesmrtelné typy. Rozhlasová nahrávka z roku 1973. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Z komentáře k původnímu LP albu 1 18 1305 vydaného Supraphonem v roce 1973: Nikolaj Vasiljevič Gogol, (1.4.1809–4.3.1852) "miloval pravdu a nenáviděl zvůli", jak se o něm vyjádřil N.G.Černyševskij; proto nemilosrdně tepal poměry v carském Rusku, přísně soudil bezpráví, obnažoval kořeny zla nespravedlivého společenského řádu. Čelné postavení ve světové literatuře získal především třemi vrcholnými díly: otřesným románem Mrtvé duše, jedinečnou komedií Revizor a skvělou burleskní Ženitbou. K nim přistupuje bohatství Gogolových kratších próz, jež svérázným způsobem charakterizují jak spisovatele, tak jeho vidění světa. Nejen stěžejní práce, i povídková tvorba Gogolova je neustálým zdrojem námětů pro film, divadlo, rozhlasovou i televizní dramaturgii. Vnitřní napětí jeho výpovědí, strhující dialog, pravdivé postižení skutečnosti života vytváří nejednou obrazy i čehosi neuchopitelného v lidském nitru. Snad právě proto vznikla dramatizace Bláznových zápisků jako divadelní monolog pro "jednoho herce"; jeviště jistě přispívá k ostře diferencovanému a niternému průniku do světa Gogolových hrdinů. Daumierovská kresba, naplněná ironií a sarkasmem, bolestí i hněvem, vyniká ještě více v rytmickém členění inscenace. Tísnivá kontrapunktická skladba duševního rozkladu člověka nabývá konkrétních forem před zraky diváků. Vzepření se světu končí u Popriščina v rozpadu myšlení, v nepřekonání sebe sama, v zoufalé prosbě o omilostnění těla. Tělo pohltilo duši jako sasanka oběť na dně oceánu. Gogol nepíše děj. Jako hudební skladatel rozvíjí symfonické téma. Příběh u něho zastupuje hnací síla básnické obrazotvornosti. U Gogola se psychologie rodí ze situace, obdobně jako v starých lidových hrách a jarmarečních podívaných, kam se obracel i Puškin.... Gogolova satira nastavuje zrcadlo všemu nelidskému. Vypovídá o vnitřní síle autorově, staví diváka, čtenáře i posluchače před "okamžikem pravdy". Popriščin pozbývá rozumu uprostřed kompromisu mezi egoismem touhy a omezeností moci. Jeho trýznivá kalvárie varuje člověka před vším nelidským. Gogol rozbíjí strnulé kategorie románového popisu. Činí z literatury vědomý celek v otázce angažovanosti a společenství, společenství a reality. Svým groteskně "modelovým" dramatem Bláznových zápisků akcentuje, byť na malé ploše, téma, kterým žije moderní literatura: vztah člověka a společnosti. Gramofonová nahrávka ponechává celkovou kompozici představení. Nevynechává žádný z obrazů bláznova deníku. Snaží se postihnout psychologicky složitý svět hrdiny v řadě jemných nuancí a detailů, které jsou specifické pro tento druh herecké a režijní práce. Před posluchače tak předstupuje zajímavý pokus o záznam monologického představení v celé jeho barevné a výrazové šíři. Jaroslav Gillar (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Komentář k původnímu LP 0 18 0927 z roku 1971: Čtveřice autorů, jejichž dramatické dílo tvoří v úryvcích obsah naší desky, hovoří v celé škále pohledů o člověku, jeho osudech a o vztazích mezi lidmi, tedy o tom, co dalo vůbec podnět ke vzniku divadla. Každý lidský osud je svým způsobem jedinečný, neopakovatelný, a to i tehdy, když jeho průběh ovlivňují stejné společenské podmínky jako osudy jiné. Skutečný dramatik usiluje o to, aby uprostřed společenské situace vytvořil lidské typy s jedinečnými charakterovými vlastnostmí. Je-li život odrazem obecných podmínek, pak tyto podmínky posilují jeho rozhodnost či váhání, smutek i úsměv, ironii nebo shovívavost a velkorysost. Vtěleny v dramatický příběh, takto napsané postavy návštěvníka divadla zajímají a dostane-li to jím v režijním postižení i věrného obrazu společenských okolností, pak jde o představení, které zaujalo. Všechny čtyři tituly naší desky tyto požadavky splňují. První ukázka je připomínkou dramatického díla Jeana Anouilha, jehož hry Antigona, Skřívánek, Bláznivá ze Chaillot a další na našich jevištích zdomácněly a skýtají zajímavý pohled do lidské duše - obrazně řečeno. Autor se netají tím, že vůle člověku cokoliv velkého vykonat či dokonce ve společnosti měnit je marná, neboť všechno lidské konání se roztříští o vychozené kolejnice společnosti a světa. Tento pohled hraničí filosoficky často s existencionalismem, je neslučitelný s jakoukoli revoluční změnou a činí z člověka-jedince zcela neschopnou loutku. Anouilh je při tom schopný dramatik, své postavy píše s vyhraněnými charaktery, jeho hry mají konflikt, napětí a jsou především napsány s mimořádně vtipným, často až mistrovským dialogem. Anouilhovo drama Tomáš Beckett má historický námět a současně poslání. V titulní postavě představuje autor opět jedno ze svých lidských "koleček", muže, který se rozhodl dobrem a čestným vystupováním přesvědčit mazaného vladaře o tom, jak si lidé představují jeho vládu. Panovník si zpočátku váči jeho vlastností, dovede si dokonce spočítat, v čem jsou pro jeho panování výhodné; ale v krátké době rozpozná jako pravý feudál, že Beckettovy vlastnosti v sobě skrývají nebezpečí revoluce a při první příležitosti tedy obětuje své rádce mocenským zájmům. Dramatik zná život, lidi a zná také své řemeslo. Jeho Beckett není pouze světlou postavou; posmívá se jeho naivitě, upřímnosti a najde v spleti děje i chvíli, ve které se hrdina shlédne v představě o neomezené moci. Panovník, vykreslený se všemi požívačnými rysy středověkého mocipána, je mazaný, zná původ své moci, cení její význam a přesto pro něj najde autor krátké okamžiky, ve kterých by zkusil jednat dobře a ušlechtile. Tato snaha vypodobněná na krátkých plochách se však natolik střetá se skutečnou vůlí porobeného lidu a zdá se být při tom natolik nebezpečná jiným vladařům a všemocnému kléru, že ji Beckettův protihráč-vladař rychle zavrhuje. Tak z postavy panovníka mluvícího lidovým jazykem s někdy až vulgárním slovníkem roste obludný typ středověkého samovládce, jemuž je koruna na hlavě vším - i rozhřešením pro zlé činy. Zcela anouilhovsky je sice morálně poražen, ale vládne dál; Tomáš Beckett přes svou ušlechtilost zaniká. Kolečko je pro další chod mocenského soukolí přebytečné, je dokonce škodlivé. Inscenace této zajímavé hry žije na scéně Národního divadla a v podání její činohry již několik sezón. Nastudoval ji Václav Hudeček, tehdy ještě pohostinsky, a hlavní dvě postavy obsadil co nejpřípadněji. Rozmařilého a urozeného vladaře hraje zasl. umělec Martin Růžek, Tomáše Becketta zasl. umělec Radovan Lukavský. Více než sto repríz bylo důkazem, že přes veškerou obtížnost jde o živé, k dnešku hovořící divadlo. Dva dialogy vladaře a Becketta zachovávající na desce filosofii obou postav dávají nahlédnout i do objektivních zákonů, podle nichž se panovník v různých situacích řídí a které mají za následek nespokojenost a často i utrpení lidí. Monology o lásce z Marceauovy komedie Vajíčko (režie Ota Ornest, inscenace Městských divadel pražských) je v pravém slova smyslu pars pro toto celé hry. Obsahuje trosky lyrického zaujetí, pomalu se propadajícího v písku ironie, skepse a cynismu. V nositeli této palety pohledů však autor neposuzuje pouze typ, člověka, ale celou společnosti a její morální kvality. Nemoc zvaná znesvěcení všeho krásného a ušlechtilého hledá na mravech doby a je zachycena v titulní postavě hry s přímo klasickou rozporností. Inscenace zaujala na divadle výtečnou režií s uměním rozehrát konverzační situace a pak zejména hereckým výkonem zasl. umělce Václava Vosky, který je také zachován na desce. Voskův jemně ironický tón, jeho elegance, mnohotvárnost hereckých prostředků až po prvky absurdního divadla, to vše udrželo představení na scéně Městských divadel pražských po několik let a právem zařadilo její typickou ukázku na další desku "Inscenace, které zaujaly". Mnozí feudální vladaři jsou všudypřítomni i v dalším dramatu, jehož úryvky otevírají druhou stranu desky. Svou dramatickou kroniku z třic (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Z komentáře Zdeňka Kaloče, Petra Průši a redakce k původnímu albu 1 18 1320 „Inscenace, které zaujaly (III)“ vydanému Supraphonem v roce 1972 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: DOSTOJEVSKÉHO KNÍŽE MYŠKIN – filantrop tvořený zcela podle křesťanského ideálu: na urážky, ponižování a křivdu odpovídá laskavým úsměvem a pokorou; nepoznal ženu a fyzickému styku s ní se vyhýbá. Můžeme uvěřit v existenci takového člověka? Nevěří v ni ani spisovatel a zatíží ho duševní chorobou. Dokonale krásný idiot – paradox, který je výrazem rozpornosti Dostojevského myslitele a Dostojevského básníka…Dostojevský dochází k ohromujícímu poznání: jeho hrdina měl být prototypem dobra, ale stal se příčinou neštěstí druhých. Ideál se zbortil, neboť už od začátku stál na hliněných nohou. Dostojevskij ztroskotal, neboť – slovy Ejzenštejnovými – společenská filantropie nespočívá v lítosti, nýbrž v přetváření. Proč tedy s IDIOTEM na jeviště? Dostojevského ztroskotání je velkolepé a krásné. Podobá se o pokusu o sestrojení perpetua mobile, při němž byl objeven zákon o zachování energie. Výchozí hypotéza potvrzena nebyla, ale byl nalezen důkaz k jejímu vyvrácení. Umělecká pravda vítězí nad subjektivní názorovou doktrínou. Brněnská inscenace zkoumá rozhodující okamžiky, které vedly k tomuto výsledku: prostředkem tohoto zkoumání je „tušené psychodrama“… DÍLO FERENCE MOLNÁRA (1878-1952), maďarského novináře, spisovatele a dramatika, je typické dítě složitých národnostních a politických poměrů Rakousko-Uherska. BALADA OD KOLOTOČE vypravuje o nešťastné lásce služtičky k perifernímu krasavci Zavockému, zvanému Liliom (tak se také původně hra jmenuje). Pod banální sentimentalitou příběhu se rozvíjí barvitý obraz tehdejší budapešťské periferie: kouzelný svět ohrad, hospůdek ve dvoře a pod platany, svět stísněných bytů a dřevěných bud, kde se tísnily dělnické rodiny. Společné rysy rakousko-uherských velkoměst dovolily přenést hru i postavy do Prahy. Hudba a písnička dotváří atmosféru prostředí, ale také apeluje a účinně promlouvá o lásce a bídě lidí z periferie…Inscenace Miroslava Vildmana přistupuje ke hře se značným nadhledem a její jednotlivé motivy uvádí do nových souvislostí. V novém uměleckém celku inspirovaném lidovými morytáty, jejich naivitou i hlubokým citovým obsahem, zazní Molnárova hra jako velké a přitažlivé podobenství o člověku. Všemi svými prostředky tlumočí krásný pocit, za který dobré umění bojuje už věky: závratně sladké je – žít. DRAMATIK PETER BARNES je objev anglické divadelní kritiky let 1969-1970. Do té doby byl znám jako filmový kritik, scénárista a povídkář. Byl tak úspěšný, že se na dva roky finančně zabezpečil a mohl se pustit do práce na divadelní hře Čtrnáctý hrabě Gurney (původní název Vládnoucí třída). Dílo je označeno jako barokní komedie o dvou dílech…Hra vypravuje příběh dědice po zemřelém hraběti. Z otce udělala podivína úcta k tradicím, puritánství a aristokratická noblesnost. Syn – čtrnáctý hrabě Gurney – je rozpolcená osobnost; v první části hry hlásá ke zděšení „normálního“ ziskuchtivého příbuzenstva lásku a zase jen lásku a ztotožňuje se s Kristem a Bohem. V druhé části hry je domněle vyléčen – a jeho „zdravý“ egocentrismus ho žene do role vládce, tentokrát však ne Krista, ale Diktátora, zbabělého vraha a zrádce. V závěru hry se zcela zákonitě objevuje obraz fašismu. Peter Barnes nepovažuje svou hru za pouhý výpad proti britské aristokracii a třídním výsadám, nýbrž za jakýsi širší pohled na společnost jako celek. Na společnost, která uctívá vnější okázalost a pro kterou „jemnocit, láska a něžnost jsou abnormální odchylky“. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 Lev Nikolajevič Tolstoj , Bertolt Brecht , Jean Anouilh , Félicien Marceau, čte Martin Růžek, Radovan Lukavský a další Výběr scén z výrazných inscenací.První ukázka je připomínkou dramatického díla Jeana Anouilha, jehož hry Antigona, Skřívánek, Bláznivá ze Chaillot a další na našich jevištích zdomácněly. Rozmařilého a urozeného vladaře hraje zasl. umělec Martin Růžek, Tomáše Becketta zasl. umělec Radovan Lukavský. Monology o lásce z Marceauovy komedie Vajíčko (režie Ota Ornest, inscenace Městských divadel pražských) je v pravém slova smyslu pars pro toto celé hry. Inscenace zaujala na divadle výtečnou režií s uměním rozehrát konverzační situace a pak zejména hereckým výkonem zasl. umělce Václava Vosky, který je také zachován na nahrávce. Třetí ukázka je z kroniky z třicetileté války dramatika Bertolta Brechta Matka Kuráž a její děti. Brechtova hra má zajímavé osudy. Vznikla v letech autorova exilu a měla svou premiéru v německém divadle v Curychu,... (alza.cz)

Nové vydání klasického díla od N. V. Gogola | Revizor je satirická komedie ruského prozaika a dramatika Nikolaje Vasiljeviče Gogola z roku 1836. Hra v pěti aktech pojednává o jediném dni řadového úředníka Chlestakova na návštěvě v malém provinčním městečku, kde je čisté svědomí raritním jevem. Kritizuje zkorumpovanost, hloupost a nevzdělanost tehdejší ruské byrokracie. Po premiéře se Gogol nevyhnutelně setkal se silnou kritikou právě té části společnosti, o jejíž zkaženosti pojednává. Na tyto útoky reagoval úvodním mottem knižního vydání: „Nevrč, brachu, na zrcadlo, když máš křivou hubu.“Revizor dodnes patří k nejvýznamnějším dílům světové dramatické literatury. (knihydobrovsky.cz)

Slavná veselohra ruského klasika o nepodařených námluvách, kde se o jednu nevěstu uchází několik svérázných ženichů. Překlad Leoš Suchařípa. V edici D svazek 71. (knihydobrovsky.cz)

Satirická komedie ruského klasika se baví hloupostí a nevzdělaností úředníků v provinčním ruském městečku, kteří naletí falešnému "revizorovi" Chlestakovovi, který nestydatě využívá jejich zkorumpovanost, úplatkářství a podlézavost. (knihydobrovsky.cz)

Výbor ze čtenářsky oblíbených Gogolových povídek, které patří k tomu nejlepšímu z klasické ruské literatury. Příběhy Gogolových hrdinů jsou vesměs satirou na tupost a hamižnost carských úředníků a na dlouhý a zdánlivě marný boj s hmotnou nouzí. Nechybí jim ale nikdy laskavá, byť melancholická atmosféra starých ruských časů. (knihydobrovsky.cz)

Gogolovy Mrtvé duše jsou téměř jistě docela jiný román, než jste si dosud představovali. Tryská z něj svobodná, radostná energie uměleckého díla, které je první určitého druhu a nemá tedy vzor, jemuž by se snažilo vyrovnat nebo který by mělo napodobit. Setkáváme se zde s fantazmagorickými, rychle se měnícími obrazy, přetékajícími roztodivnými postavami a jevy. Skutečnost obdařená kvalitami až halucinogenními místy překotně proráží hranice reálného světa. Autor po právu mluvil o tomto románu jako o básni v próze, protože měnlivý tón a neodolatelný rytmus vět opravdu napomáhá sugestivnímu líčení svébytných individuálních postav i jevů. Jde o jedno z mála mistrovských děl, jejichž četba navždy změní způsob, jakým člověk vidí další knihy - a také život. Jen prosím neposlouchejte ty fádní učitele, kteří si tuhle nakažlivou grandiózní frašku spletli s pouhým satirickým líčením společenských poměrů. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Revizor je pětiaktová satirická komedie ruského prozaika a dramatika Nikolaje Vasiljeviče Gogola, patřící k nejslavnějším dílům světové dramatické literatury. Autor svou hrou, zachycující tupost, nevzdělanost a zkaženost úředníků v jednom ruském provinčním městečku prolezlém korupcí a různými jinými neřestmi, nastavil zrcadlo všem, jejichž charakter je pokřiven podlézavostí a úplatkářstvím. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 - Miniserie je věnovaná divadlu a autorům s divadlem spjatým. - Nikolaj Vasiljevič Gogol, čte Jan Pivec Minisérie Divadlo, divadlo, divadlo je věnovaná divadlu a autorům s divadlem spjatým.NIKOLAJ VASILJEVIČ GOGOL (*1.4.1809 – † 4.3.1852) byl ruský prozaik a dramatik ukrajinského původu, představitel ruského romantismu s velmi silnými prvky kritického realismu, za jehož zakladatele je v ruské literatuře považován.Díla Nikolaje Vasiljeviče Gogola:Večery na samotě u Dikaňky /1832/ - dvoudílný soubor próz, humorně i strašidelně laděných povídek a pohádek inspirovných ukrajinským folkloremTaras Bulba /1835/ - povídka vyprávějící o boji ukrajinských kozáků proti polským magnátům v 17.století. Petrohradské povídky /1835-42/ - povídky, ve kterých jsou hlavními postavami úředníci a umělci, lidé, kteří jsou ponižováni a kteří mají existenční problémy. Revizor /1836/ - satirická komedie kritizující nadčasové nešvary, jaké najdeme v každé... (alza.cz)

Satirická komedie ruského klasika se baví hloupostí a nevzdělaností úředníků v provinčním ruském městečku, kteří naletí falešnému "revizorovi" Chlestakovovi, který nestydatě využívá jejich zkorumpovanost, úplatkářství a podlézavost. Vychází v překladu Zdeňka Mahlera jako 73. svazek edice D. (patro.cz)

Slavná veselohra ruského klasika o nepodařených námluvách, kde se o jednu nevěstu uchází několik svérázných ženichů. (patro.cz)

Gogolovy Mrtvé duše jsou téměř jistě docela jiný román, než jste si dosud představovali. Tryská z něj svobodná, radostná energie uměleckého díla, které je první určitého druhu a nemá tedy vzor, jemuž by se snažilo vyrovnat nebo který by mělo napodobit. Setkáváme se zde s fantazmagorickými, rychle se měnícími obrazy, přetékajícími roztodivnými postavami a jevy. Skutečnost obdařená kvalitami až halucinogenními místy překotně proráží hranice reálného světa. Autor po právu mluvil o tomto románu jako o básni v próze, protože měnlivý tón a neodolatelný rytmus vět opravdu napomáhá sugestivnímu líčení svébytných individuálních postav i jevů. Jde o jedno z mála mistrovských děl, jejichž četba navždy změní způsob, jakým člověk vidí další knihy – a také život. Jen prosím neposlouchejte ty fádní učitele, kteří si tuhle nakažlivou grandiózní frašku spletli s pouhým satirickým líčením společenských poměrů. (patro.cz)

Audiokniha: Půlstoletí s legendárním Vlastimilem Brodským v nahrávkách pro dospělé Soubor nahrávek z archivu Supraphonu představuje vynikajícího herce Vlastimila Brodského od jeho jinošských let až do konce života. Vše je určeno dospělým posluchačům, neboť Brodského tvorba pro děti již byla mnohokrát vydána. První nahrávky mladého Vlastimila pocházejí z let 1944 a 1946 (Sentimentální romance Františka Němce a Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka). Šedesátá léta zastupuje především Čapkova Válka s mloky (Brodský je zde jako Bondy). Sedmdesátá léta představí tohoto interpreta např. v Čapkově R.U.R. a Vančurově Rozmarném létě. Osmdesátá a devadesátá léta uvedou Vlastimila Brodského četbou knih Plná bedna šampaňského Oty Pavla a Muži v ofsajdu Karla Poláčka. Uslyšíme jej také ve hře Neila Simona Vstupte a v jednoaktových hrách Úředníkovo ráno (N. V. Gogol) a Tragédem proti své vůli (A. P. Čechov). Vlastimil Brodský si získával posluchače jasnou kombinací věcného nepatetického projevu s prvky ironického humoru a zajímavě prosakujícího komična. Zároveň byl jeho herecký projev vždy uvěřitelný, citlivý a pravdivý. Tento komplet navazuje na řadu podobných portrétů vynikajících interpretů (Jan Werich Suma sumárum, Zdeněk Svěrák Skoro všechno, Miroslav Horníček Dobře odtajněný a Miloš Kopecký Známá i neznámá tvář.) (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Komentář k původnímu LP 0 58 0404 z roku 1972: Předkládáme veřejnosti studiové nahrávky výňatků z inscenací pražského Divadla na Vinohradech z posledních let. Jsme přesvědčeni, že i tenhle ryze akustický záznam tvorby umělců Vinohradského divadla má svůj pozitivní smysl: že poskytne estetický zážitek i obohacující poznání a že se stane i dokumentem, použitelným pro konfrontaci v několikerém ohledu. Tato konfrontace bude ovšem nejpodlnější u těch, kdo sledují živý pohyb divadelní kultury soustavněji, hlouběji, pro které je důvěrněji známou, organickou součástí osobní kultury a aktivity. Pro ty, kteří si svůj osobní životní styl teprve vytvářejí, zejména pro mladé lidi, však může být poslech našich nahrávek pobídkou a podnětem, hodným dalšího rozvíjení. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Človíčkové ale nebyli všichni stejní, jedni si říkali malíčkové a druzí malenky. A že jich tu žilo hodně... Kvítečkov byl domovem doktora Pilulkina, opravářů Šroubka a Vroubka, malíře Tubičky a milovníka sodovky Sirupčíka, ale také malenky Modroočky, doktorky Medunky a spousty dalších. Největší nezbeda ze všech byl ale Neználek. Říkalo se mu tak proto, že dočista nic nevěděl a neznal, ale zato si moc rád vymýšlel. Kvůli němu se obyvatelé Kvítečkova namočili do spousty lumpáren a nečekaných dobrodružství. Jednoho dne se dokonce malíčkové vypravili na výlet balónem! A nebýt malenek, kdoví, jak by to s nimi dopadlo. Nestárnoucí vyprávění plné laskavého ponaučení a humoru, které okouzlilo celé generace dětských čtenářů. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Z komentáře k původnímu 2LP albu 0 58 0406 "Významné inscenace Mahenovy činohry v Brně" vydanému v Supraphonu v roce 1973 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Vytrhávat z živého organismu divadelních inscenací úryvky jednotlivých scén a výstupů, jejichž smysl vyplývá teprve z celkového kontextu a celistvé podoby; redukovat úhrnný audiovizuální dojem z představení na záležitost toliko zvukovou; oklešťovat schopnosti herců hrát duší i tělem na pouhý mluví výraz - není to počínání už v samé podstatě pošetilé a pochybené? A sotvaže jsme vyslovili tuto první a zásadní námitku, už se hlásí o slovo další. Neboť jako každá antologie je i tato dvojdeska Gramofonového klubu, přinášející výběr scén a výstupů z deseti inscenací Mahenovy činohry v časovém rozpětí tří sezón, snadno a lehce napadnutelná obligátní dvojjedinou výtkou: "co tu není" a "co tu být nemuselo". Než se však rozhodneme zapochybovat o smyslu a poslání tohoto edičního počinu, než vyslovíme kritické připomínky k výběru jednotlivých ukázek, pokusme se pochopit, oč asi šlo všem, kdo se na něm podíleli, a kolik hledisek, uměleckých i mimouměleckých, se muselo vzít v úvahu, než dostala tato antologie svou definitvní podobu, v jaké se nyní dostává do rukou zájemců. Nebyl to snadný úkol vybrat z obsáhlého repertoáru tří sezón ukázky z deseti typických a reprezentativních inscenací, představit v nich tvorbu šesti režisérů (pěti "kmenových" a jednoho hostujícího) a téměř celého padesátičlenného hereckého souboru, přihlédnout k hrám současným i klasickým, domácím i zahraničním, a to všechno vměstnat do pouhých stašedesáti minut, tedy do doby, která se rovná obvyklé délce jednoho divadelního představení. A přitom myslet na ty, kdo patří k více nebo méně pravidelným návštěvníkům Mahenovy činohry, ale i na "ty druhé", kteří se teprve prostřednictvím gramodesky seznamují s tváří tohoto divadla... (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,V roce 1989 původně plánované nevydané LP 11 0488-1 801 "A.P.Čechov Výročí / N.V.Gogol Úředníkovo ráno" má nyní premiéru na digitálním titulu VT 7970-2. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 Nikolaj Vasiljevič Gogol, čte Jan Přeučil Z komentáře k původnímu LP albu 1 18 1305 vydaného Supraphonem v roce 1973: Nikolaj Vasiljevič Gogol, (1.4.1809–4.3.1852) "miloval pravdu a nenáviděl zvůli", jak se o něm vyjádřil N.G.Černyševskij; proto nemilosrdně tepal poměry v carském Rusku, přísně soudil bezpráví, obnažoval kořeny zla nespravedlivého společenského řádu. Čelné postavení ve světové literatuře získal především třemi vrcholnými díly: otřesným románem Mrtvé duše, jedinečnou komedií Revizor a skvělou burleskní Ženitbou. K nim přistupuje bohatství Gogolových kratších próz, jež svérázným způsobem charakterizují jak spisovatele, tak jeho vidění světa. Nejen stěžejní práce, i povídková tvorba Gogolova je neustálým zdrojem námětů pro film, divadlo, rozhlasovou i televizní dramaturgii. Vnitřní napětí jeho výpovědí, strhující dialog, pravdivé postižení skutečnosti života vytváří nejednou obrazy i čehosi neuchopitelného v lidském nitru. Snad... (alza.cz)

Kniha - autor Nikolaj Vasiljevič Gogol, 384 stran, česky (alza.cz)

Audiokniha:,Další z řady historických románů české spisovatelky Hany Whitton, jejímiž hrdiny jsou Karel IV., jeho matka Eliška Přemyslovna a jeho žena Anna Svídnická. Karel IV. dovedl země Koruny české k nebývalému rozkvětu, ale v soukromí jako by se mu štěstí vyhýbalo. Nebylo mu přáno, aby ho královským životem provázela milovaná Blanka. I když pak uzavíral politické sňatky, své manželky měl upřímně rád. Netušil, že jediná Isabella z Valois ho celý život hluboce milovala a tajně doufala, že si ji ovdovělý král vezme. Oblíbený román české autorky žijící na anglickém venkově do podoby audioknihy načetli Saša Rašilov, Andrea Elsnerová a další. (knihydobrovsky.cz)

Audioknihu Václav IV. napsal autor: Josef Bernard Prokop, čte: Jiří Dvořák. O pradávna se říká, že jablko nepadá daleko od stromu. Ale bylo tomu tak u synů našeho nejvýznamnějšího panovníka, Karla IV.? Například u jeho prvorozeného? Šel alespoň trochu ve stopách svého otce silného, schopného vládce? Anebo byl slabým panovníkem, zmítaným událostmi, kterým nedokázal čelit? Měl alespoň nějaké zásluhy orozkvět Českého království, či ho vedl pouze do propasti zmatků a zmaru? O nejstaršímu synovi Karla IV. a Anny Svídnické se ví, že rád utíkal před povinnostmi na své hrady a raději lovil, či popíjel, než aby vládnul. Jak asi Václav vnímal sám sebe a svou vládu? Porovnával někdy své kroky s činy císaře Karla – a jestli ano, dokázal se poučit z chyb? Dnes víme, že řád, zákon i pevná ruka panovníkova - to vše na dlouho zmizelo s posledními okamžiky císařovými. Jistě, nějakou dobu ještě království žilo ze setrvačnosti, avšak zanedlouho počalo celé království, a samozřejmě i říše římská, pociťovat nedostatek sebevědomé a zásadové vlády. Chtěl a mohl tomu Václav zabránit? Kdo mu kladl překážky do cesty? Jeho neschopnost, anebo protivníci? (dvd-premiery.cz)

Audiokniha MP3 František Hrubín, čte Radoslav Brzobohatý,Jiřina Jirásková Komentář k původnímu LP 0 58 0404 z roku 1972: Předkládáme veřejnosti studiové nahrávky výňatků z inscenací pražského Divadla na Vinohradech z posledních let. Jsme přesvědčeni, že i tenhle ryze akustický záznam tvorby umělců Vinohradského divadla má svůj pozitivní smysl: že poskytne estetický zážitek i obohacující poznání a že se stane i dokumentem, použitelným pro konfrontaci v několikerém ohledu. Tato konfrontace bude ovšem nejpodlnější u těch, kdo sledují živý pohyb divadelní kultury soustavněji, hlouběji, pro které je důvěrněji známou, organickou součástí osobní kultury a aktivity. Pro ty, kteří si svůj osobní životní styl teprve vytvářejí, zejména pro mladé lidi, však může být poslech našich nahrávek pobídkou a podnětem, hodným dalšího rozvíjení. (alza.cz)

Audiokniha:,Vědomí, připoutané k sítím Zjevného, je vyneseno na povrch, vláčeno v zajetí iluzí.Když se össenská Loď vynoří z R-A prostoru mrtvá, pro Össeany je to důvod ke smutečním obřadům – a pro Pozemšťany drama. Členové posádky, kteří katastrofu přežili, mají být obětováni. Lucas Hildebrandt pokusy o záchranu ignoruje. Necítí se jako hrdina: je jen stínem svého dřívějšího já, zbavený vůle, závislý na össenských drogách. A přesto dokáže postřehnout podstatné věci. Tuší, že smrt Lodi je předzvěstí zásadnějších změn, vůči kterým jsou Pozemšťané slepí. Hrozba, o které se píše ve starých össenských Knihách, je tu.interpreti:Jaroslav Plesl, Jana Stryková, Klára Issová, Kristýna Frejová, Valérie Zawadská, Marek Holý, Dana Pešková, Jan Vlasák, Lucie Polišenská, Martin Zahálka, Jaromíra Mílovádélka nahrávky:21 hodin 49 minut (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Když se össenská Loď vynoří z R-A prostoru mrtvá, pro Össeany je to důvod ke smutečním obřadům – a pro Pozemšťany drama. Členové posádky, kteří katastrofu přežili, mají být obětováni. Církev se nehodlá vzdát tisíciletých tradic kvůli životům několika lidí z planety, která se jim podřizuje čím dál víc. Lucas Hildebrandt pokusy o záchranu ignoruje. Necítí se jako hrdina, který by měl jednat: je jen stínem svého dřívějšího já, zbavený vůle, závislý na össenských drogách, vyhořelý. A přesto je to právě on, kdo dokáže postřehnout podstatné věci. Tuší, že smrt Lodi je předzvěstí mnohem zásadnějších změn – změn, vůči kterým jsou Pozemšťané slepí. Hrozba, o které se mluví ve starých össenských Knihách, je tady. Vilma Kadlečková (* 1971) Narodila se v Praze, absolvovala střední ekonomickou školu a obor vědecké informace a knihovnictví na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Počátkem 90. let se podílela na vzniku hry Dračí doupě, spolupracovala při založení klubu hráčů Hexaedr a s nakladatelstvím Altar, později pracovala jako redaktorka a překladatelka. Většina jejích děl náleží k cyklu Legendy o argenitu, jehož součástí jsou např. romány Na pomezí Eternaalu, Meče Lorgan, Stavitelé věží i další novely a povídky. Motiv argenitu se objevuje i v pětidílné sáze Mycelium, jehož první tři díly (Jantarové oči, Led pod kůží, Pád do temnot) vyšly v nakladatelství Argo, které připravuje i další dva svazky (Vidění, Hlasy a hvězdy). Autorka se věnuje také fantasy (částečně sbírka Jednou bude tma, román Pán všech krůpějí, novela O snovačce a Přemyslovi), podílela se i na projektu Tajná kniha Šerosvitu. První kniha pentalogie Mycelium Jantarové oči získala cenu Akademie SFFH 2013 jako Kniha roku a Nejlepší původní česká nebo slovenská kniha. Více o Myceliu na http://mycelium.argenite.org/, o autorce a jejích dalších projektech na www.argenite.org. Osoby a obsazení: Jaroslav Plesl – Lucas Hildebrandt Jana Stryková – Kamëlëmöernü Klára Issová – Pinkertina Wardová Kristýna Frejová – Fiona Fergussonová Valérie Zawadská – Maëwënë Marek Holý – Jerald Craig Dana Pešková – Sofie Hildebrandtová Jan Vlasák – Roy Stafford Lucie Polišenská – Leni Byrdová Martin Zahálka – Daniel Byrd Jaromíra Mílová – Julie Lothová (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,O pradávna se říká, že jablko nepadá daleko od stromu. Ale bylo tomu tak u synů našeho nejvýznamnějšího panovníka, Karla IV.? Například u jeho prvorozeného? Šel alespoň trochu ve stopách svého otce silného, schopného vládce? Anebo byl slabým panovníkem, zmítaným událostmi, kterým nedokázal čelit? Měl alespoň nějaké zásluhy o rozkvět Českého království, či ho vedl pouze do propasti zmatků a zmaru? O nejstarším synovi Karla IV. a Anny Svídnické se ví, že rád utíkal před povinnostmi na své hrady a raději lovil, či popíjel, než aby vládnul. Jak asi Václav vnímal sám sebe a svou vládu? Porovnával někdy své kroky s činy císaře Karla – a jestli ano, dokázal se poučit z chyb? Dnes víme, že řád, zákon i pevná ruka panovníkova - to vše na dlouho zmizelo s posledními okamžiky císařovými. Jistě, nějakou dobu ještě království žilo ze setrvačnosti, avšak zanedlouho počalo celé království, a samozřejmě i říše římská, pociťovat nedostatek sebevědomé a zásadové vlády. Chtěl a mohl tomu Václav zabránit? Kdo mu kladl překážky do cesty? Jeho neschopnost, anebo protivníci? Křest audioknihy se uskuteční na veletrhu SVĚT KNIHY 2017. Lucemburskou pentalogii završí na podzim 2017 audiokniha o Zikmundovi, neméně slavném druhém synovi Karla IV. Josef Bernard Prokop Narodil se a studoval v Praze (varhany, klavír, hudební věda). Po krátké pedagogické praxi zakotvil roku 1992 v Českém rozhlase, kde je redaktorem a moderátorem. Kromě toho je také autorem více než dvou stovek rozhlasových pořadů, spoluautorem televizních pořadů (s režisérem A. Moskalykem) a autorem dvou divadelních her. Aktivně koncertuje na varhany. Ke Karlovi IV. má autor o to větší vztah, že někteří z jeho předků byli ve službách tohoto slavného panovníka a u jeho dvora. Marek Holý další tituly (* 1979) Český herec a dabér vystudoval brněnskou konzervatoř. Od roku 2013 je členem hereckého souboru Divadla na Vinohradech. Je držitelem Ceny Thálie 2013 v oboru opereta / muzikál za titulní roli v muzikálu Zorro uváděného v Divadle Hybernia. Jiří Dvořák (* 1967) Narodil se v Brně, kde také vystudoval herectví na JAMU a vzápětí získal angažmá v Městském divadle. Televizní a filmoví diváci jej znají z filmů Vůně vanilky, Anděl páně, Operace Silver A, Zemský ráj to napohled či Příběh kmotra a ze seriálů jako Pojišťovna štěstí, Světla pasáže, nebo Sanitka 2. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Čtyřdílná kronika vypráví o osudech severočeského podnikatelského rodu Heřmanů od konce 17. století až do zrušení nevolnictví na sklonku 18. století. Životní peripetie členů rodu, kteří se stanou sklářskými a textilními podnikateli, umělci, úředníky i učenci, se prolínají s příběhy rázovitých severočeských postav – hraběcím rodem Kinských, sloupskými poustevníky, polevskými a šenovskými obchodníky, členy tajných evangelických sekt, jezuity i rozmanitými císařskými úředníky a kněžími. V závěrečném dílu tetralogie se vrací Falknovská huť částečně zpět do vlastnictví rodu Heřmanů. Severočeskému sklářství se ale už nedaří tak dobře jako dřív a tak musí jednotliví členové rodu hledat nové možnosti podnikání. Matyáš zůstává u svého potulného jarmarečního obchodování, zatímco jeho bratr Ambrož pokračuje ve sklářské rodinné tradici na vlastní Akátové huti. Nejlépe si však vede jejich sestra Vilemína, která těží z rozmachu plátenictví. Jako bohatá majitelka bělidla získává vliv na kamenickém panství a to i díky svému synovi, jehož utajeným otcem je hrabě Kinský. Stejně tak úspěšnou podnikatelkou je Pavlína, která zbohatne na vojenských dodávkách hlavní pušek, neboť smrtí císaře Karla VI. začnou vleklé války o rakouské dědictví. To je ožehavá záležitost pro nejstaršího muže rodu Johanna, který se musí jako panský úředník rozhodovat mezi vrchností a svou rodinou… (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Čtvrtý díl „neapolské tetralogie“. Audioverze bestselleru tajemné Eleny Ferrante z cyklu Geniální přítelkyně. V závěrečném díle tetralogie přijde vyvrcholení příběhu a tvrdé zúčtování. Elena opustila manžela, aby žila s Ninem Sarratorem, kterého si oblíbily i její dvě dcery. Z bouřlivého vztahu se zrodí dcera Immacolata a ve stejné době porodí Lila Enzovi dceru Nunzii. Děvčátka vyrůstají skoro jako sestry a z rodiny Eleny i Lily se stane jeden velký a impulzivní klan. Jenže štěstí se pomalu zakaluje, aby vyvrcholilo tragickou událostí v životě Lily, která znovu vystaví přátelství obou kamarádek těžké zkoušce. Itálie se proměňuje, stejně tak i Neapol a život obou hrdinek se chýlí ke konci. A na konci přichází i zúčtování. Seznam postav se zmínkami o událostech stahujte v detailu audioknihy na WWW.TYMPANUM.CZ. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,K výročí krále Karla IV. (700 let) vychází v jednom kompletu nahrávka zachycující mluvené slovo i ukázky původní středověké hudby, tak jak zněla v českých zemích v době vlády našeho nejvýznamnějšího panovníka. Vlastní životopis, sepsaný Karlem IV. pod názvem Vita Caroli, je jako literární autoportrét v evropské středověké literatuře ojedinělým dílem. Výjimečnost autorovy osobnosti spočívala už v tom, že na rozdíl od svých současníků na evropských trůnech, kteří nedovedli číst ani psát, byl Karel Lucemburský člověkem nesmírně vzdělaným, vystudoval pařížskou Sorbonnu a plynně hovořil i psal v pěti evropských jazycích. Své vladařství pojímal král Karel IV. v duchu teorií sv. Augustina jako službu a v souladu s tím se snažil vykonávat i své "řemeslo královské". Bohaté životní osudy a zkušenosti z mládí se rozhodl zachytit proto, aby postavil před oči svých nástupců "zrcadlo knížecí", tedy jakési výchovné resumé bouřlivých dobrodružství, prokládaných teologicko mravními úvahami. Píše také nesmírně zajímavě o svých věšteckých schopnostech. Jan Kačer čte Vlastní životopis v dokonalém souznění s Karlovým vynikajícím dílem literárním, historiografickým i vladařským. Na tuto slavnostní četbu navazuje rekonstrukce hudebních kompozic mnohotvárné podoby hudby doby Karlovy, pro niž je charakteristické dynamické pronikání nových výrazových struktur. Styl hudby komponované v pařížské katedrále Notre Dame či podoba tzv. ars nova a hudby italského Trecenta zdomácněly v Čechách v kratších písňových formách, oblíbených v klášterech, mezi studenty a kleriky pro svůj energický modální rytmus a muzikantské pohrávání s jednotlivými hlasy. Pronikl i do taneční a populární hudby, studentských koled a světských milostných písní. Pozoruhodná demokratičnost hudební kultury doby Karlovy se projevuje i v písních duchovně lyrických, v nichž se prosazovala vedle latiny stále více čeština. Soubory Symposium musicum a Pražští madrigalisté představují tuto mnohotvárnou podobu středověké hudby a písní s dobovými nástroji v zasvěcené interpretaci. Poklady z archivu Supraphonu: četba z výjimečného literárního díla našeho nejvýznamnějšího panovníka, doprovázená hudbou a zpěvem písní, které mohl Karel IV. slýchat v chrámu i na hostinách (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 Nikolaj Vasiljevič Gogol, čte Václav Postránecký, Martin Růžek, Jarmila Krulišová, Růžena Merunková, Václav Vydra st., Čestmír Řanda, Zdeněk Dítě a další Zaposlouchejte se do mistrovské scény, kdy notně podroušený Chlestakov rozvíjí velkolepou vizi o důležitosti své osoby předstíráním, že je místo obyčejného úředníka vysoce postavenou osobou, revizorem, který může ohrozit postavení a majetkové poměry v městečku, které se nachází v jakési Gubérii v Ruském Impériu. Premiéra Revizora se uskutečnila v roce 1836 a sklidila tvrdou kritiku: autor – tehdy mu bylo sedmadvacet let – se prý dopouští cynického a zlovolného pomlouvání Ruska. Že komedie nebyla stažena, o to se přičinil sám car Mikuláši I., který podle vyjádření Gercena při ní „umíral smíchy“. Revizor je jednou z nejhranějších komedií světového dramatu. – Proč? – Jednak asi proto, že (ne)mravy papalášů, a nejen těch provinčních, jsou vždy a všude stejné. V čase a prostoru se sice lehce liší... (alza.cz)

Kniha - autor Nikolaj Vasiljevič Gogol, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Slavná veselohra ruského klasika o nepodařených námluvách, kde se o jednu nevěstu uchází několik svérázných ženichů. Překlad Leoš Suchařípa. V edici D svazek 71. (alza.cz)

Audiokniha: Mistrovská tetralogie o přátelství, lásce, křivdě, věrnosti i zradě. Příběh Lily a Elen budete chtít poslouchat jedním dechem až do konce. Ferrante podává strhující sílu výpovědi o těch nejzákladnějších citových poutech a v tom je nepřekonatelná. Cítíte prach, špínu, chudobu, radosti i utrpení té doby. Soucítíte se všemi postavami. Velmi vyhraněné charaktery dvou děvčátek, později dívek a žen se svými protichůdnými nejen postoji, ale i životy, je popsán tak živě, poutavě a realisticky, že sedíte a přemýšlíte, jak jste mohli mít Itálii za úžasné místo k žití. Poprvé se setkaly v první třídě obecné školy a přes absolutní opačnost svých povah se spřátelily a přátelství jim vydrželo celý život. Hodná a učenlivá Elena a vzpurná a divoká Lily, dvě nerozlučné přítelkyně v Neapoli 50. let, kdy je pro dívky jedinou jistotou nemít právo na vzdělání, lásku nebo soucit. Jistotou je i bití a nekonečné hádky, které někdy končí smrtí. Pokud máte přítelkyni, můžete to přežít. Příběh Lily a Elen budete chtít poslouchat bez přestávky s napětím a očekáváním dalšího dílu. Seznam postav se zmínkami o událostech stahujte v detailu audioknihy na WWW.TYMPANUM.CZ. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Po jednání s vévodou Albrechtem Habsburským v Budějovicích na podzim roku 1350 se Karel IV. účastní lovu v blízkosti Zvíkova. Mezi lovci, kteří se po skončeném honu sešli na shromaždišti, však král chybí. Pátrači ho najdou v bezvědomí, s přeraženou čelistí a poraněnou krční páteří. Stojí za zraněním náhoda, nebo něčí úmysl? Když je poblíž nalezena mrtvola venkovana vybaveného Habsburkovou pečetí, miska vah se pomalu vychyluje na stranu pokusu o královraždu. Velitel královy ochranné družiny Karel Rozoumek proto povolá na pomoc přátele a také se sám pouští do pátrání. Za zavřenou bránou hradu Zvíkov zatím leží těžce zraněný český a římský král. Podaří se Rozoumkovi odhalit, kdo se pokusil krále zabít? Bude králův osobní lékař schopen Karla IV. uzdravit? Jaromír Jindra se narodil 29. října 1949 v Českých Budějovicích. Po ukončení středoškolského studia se stal redaktorem krajského deníku, později zástupcem šéfredaktora (dnes již nevycházejícího) týdeníku Nový život. V letech, kdy aktivně působil jako novinář, se ve své tvorbě věnoval odborným publikacím z oboru filumenie, kde napsal a vydal takřka dvě stovky titulů vesměs z historie českého sirkařství. Ke krásné literatuře se vrátil teprve na konci 20. století. V poslední době mu vyšly historické romány z českých dějin Spiklenci z lásky, Sny umírají s králi, Válka královen, Jed pro kralevice, Boj slepého krále, Karel IV. a koruna římských králů, Zajatec osudů – Dcera Edwarda Kelleyho a Zajatec osudů – Horoskop pro Valdštejna. Radek Valenta (* 1976) je český herec známý z mnohých divadelních scén, mezi než patří mj. Městské divadlo Mladá Boleslav, Divadlo v Řeznické, Divadlo Viola, Divadlo Lyra Pragensis, Divadlo Spirála, Komorní činohra, Divadlo Ungelt nebo pražské Divadlo pod Palmovkou, kde je v současnosti v angažmá. Filmoví diváci jej znají především jako Jindřicha z Princezny ze mlejna, z nejnovějších televizních rolí jmenujme Případ pro lyžaře, seriál Bohéma nebo seriál Slunečná. Věnuje se také dabingu a skládá hudbu k divadelním představením i vlastní písně. Sofie Streitová (* 2006) studuje Pražskou konzervatoř. Vystupovala ve sboru Národního divadla, ve Stavovském divadle a v Dětské opeře Praha. Zahrála si také v nově připravovaném seriálu Mozaika. Věnuje se také načítání audioknih. Audiokniha: Jaromír Jindra: KAREL IV. Stíny minulosti | Čte Radek Valenta a Sofie Streitová | Režie Jan Drbohlav | Zvuk, střih a mastering Vladimír Srb | Hudba Štěpán Škoch | Natočeno ve studiu Mixing.Today | Grafiku CD podle knižní obálky adaptoval Michal Holík | Produkce Petra Kinclová | Supervize Alena Brožová | Vydala Euromedia Group, a. s. – Témbr, v únoru 2024. Nahrávka vznikla dle knižní předlohy: Copyright © Jaromír Jindra, 2022 | Cover design © Lucie Vávrová, 2022 | All rights reserved | Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Brána v roce 2022. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Po jednání s vévodou Albrechtem Habsburským v Budějovicích na podzim roku 1350 se Karel IV. účastní lovu v blízkosti Zvíkova. Mezi lovci, kteří se po skončeném honu sešli na shromaždišti, však král chybí. Pátrači ho najdou v bezvědomí, s přeraženou čelistí a poraněnou krční páteří. Stojí za zraněním náhoda, nebo něčí úmysl? Když je poblíž nalezena mrtvola venkovana, vybavená Habsburkovou pečetí, miska vah se pomalu vychyluje na stranu pokusu o královraždu. Velitel královy ochranné družiny Karel Rozoumek proto povolá na pomoc přátele a také se sám pouští do pátrání. Za zavřenou bránou hradu Zvíkov zatím leží smrtelně raněný český a římský král. Podaří se Rozoumkovi odhalit, kdo se pokusil krále zabít? Bude králův lékař schopen Karla IV. uzdravit? (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Matouš Rozoumek, kdysi dvořan Jana Lucemburského, narazí na stopy chystané vzpoury vévodů, jejímž cílem je sesadit Karla IV. z trůnu panovníka Svaté říše římské. Spiklencům nahrává neúroda a z ní pramenící hladomor, stejně jako Karlovy soukromé problémy – smrt prvorozeného syna, druhé manželky i nedoléčené zranění. Také Matoušovu synovi, veliteli královy osobní družiny, se komplikuje život, poté co zjistí, že je mu Barborka nevěrná. Jak si oba Karlové poradí ve složitých situacích? Najde král způsob, jak rozbít jednotu spiklenců, aniž by proti nim musel vojensky zasáhnout? Jaromír Jindra se narodil 29. října 1949 v Českých Budějovicích. Po ukončení středoškolského studia se stal redaktorem krajského deníku, později zástupcem šéfredaktora (dnes již nevycházejícího) týdeníku Nový život. V letech, kdy aktivně působil jako novinář, se ve své tvorbě věnoval odborným publikacím z oboru filumenie, kde napsal a vydal takřka dvě stovky titulů vesměs z historie českého sirkařství. Ke krásné literatuře se vrátil teprve na konci 20. století. V poslední době mu vyšly historické romány z českých dějin Spiklenci z lásky, Sny umírají s králi, Válka královen, Jed pro kralevice, Boj slepého krále, Karel IV. a koruna římských králů, Zajatce osudů – Dcera Edwarda Kelleyho a Zajatec osudů – Horoskop pro Valdštejna a Karel IV. – Stíny minulosti. Radek Valenta je český herec známý z mnohých divadelních scén, mezi než patří mj. Městské divadlo Mladá Boleslav, Divadlo v Řeznické, Divadlo Viola, Divadlo Lyra Pragensis, Divadlo Spirála, Komorní činohra, Divadlo Ungelt nebo pražské Divadlo pod Palmovkou, kde je v současnosti v angažmá. Filmoví diváci jej znají především jako Jindřicha z Princezny ze mlejna, z nejnovějších televizních rolí jmenujme Případ pro lyžaře, seriál Bohéma nebo seriál Slunečná. Věnuje se také dabingu a skládá hudbu k divadelním představením i vlastní písně. Jana Stryková se narodila v Brně, dnes ale žije se svou rodinou v Praze. Po jevišti se poprvé rozeběhla ve čtyřech letech, kdy jako členka dětského sboru Mahenova divadla účinkovala v operetě Polská krev. Na gymnáziu navštěvovala dramatický kroužek pod vedením Dany Hlaváčové a hrála amatérské divadlo ve spolku Misery Loves Company. V roce 2003 obdržela Cenu Valtra Tauba určenou pro nejlepší absolventy herectví na DAMU. Jana působila v řadě divadel, jako je např. Divadlo F. X. Šaldy Liberec, Švandovo divadlo, Divadlo na Vinohradech a od září 2017 účinkuje v Národním divadle v Praze. Na televizní obrazovce se Jana objevila v mnoha seriálech, jako je např. Ordinace v růžové zahradě, Tátové na tahu, V.I.P. vraždy nebo ve filmech Bludičky, Zakázané uvolnění, Hodinový manžel a mnoho dalších. Audiokniha: Jaromír Jindra: KAREL IV. Vzpoura vévodů | Čte Radek Valenta a Jana Strková | Režie Jan Drbohlav | Zvuk, střih a mastering Vladimír Srb | Hudba Štěpán Škoch | Natočeno ve studiu Mixing.Today | Grafiku CD podle knižní obálky adaptoval Michal Holík | Produkce Petra Kinclová | Supervize Alena Brožová | Vydala Euromedia Group, a. s. – Témbr, v červnu 2024. Nahrávka vznikla dle knižní předlohy: KAREL IV. Vzpoura vévodů © Jaromír Jindra, 2023 | Obálku navrhla Lucie Vávrová | Vydala Euromedia Group, a. s. – v edici Ikar, v roce 2023. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Druhá část legendární Sapkowského ságy o zaklínači Geraltovi a jeho sudbě - Ciri z Cintry. Svět zachvátily plameny běsnící války. Čarodějové intrikují a Ciri, prchající před smrtelným nebezpečím, se ocitá daleko od Geralta i Yennefer. Sama, opuštěná, ztracená - s pocitem, že byla zrazena těmi, kterým bezmezně věřila. Pátrání po zmizelé princezně však navzdory zprávám o její smrti stále pokračuje, a Geralt žel není jediný, kdo Ciri hledá. Zaklínač i Lvíče z Cintry se stali objektem vysoké politické hry, která může zabít nejen je, ale také všechny, kdo jsou jim blízcí... (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Příběh Lily a Elen budete chtít poslouchat jedním dechem až do konce. Ferrante podává strhující sílu výpovědi o těch nejzákladnějších citových poutech a v tom je nepřekonatelná. Cítíte prach, špínu, chudobu, radosti i utrpení té doby. Soucítíte se všemi postavami. Velmi vyhraněné charaktery dvou děvčátek, později dívek a žen se svými protichůdnými nejen postoji, ale i životy, je popsán tak živě, poutavě a realisticky, že sedíte a přemýšlíte, jak jste mohli mít Itálii za úžasné místo k žití. Poprvé se setkaly v první třídě obecné školy a přes absolutní opačnost svých povah se spřátelily a přátelství jim vydrželo celý život. Hodná a učenlivá Elena a vzpurná a divoká Lily, dvě nerozlučné přítelkyně v Neapoli 50. let, kdy je pro dívky jedinou jistotou nemít právo na vzdělání, lásku nebo soucit. Jistotou je i bití a nekonečné hádky, které někdy končí smrtí. Pokud máte přítelkyni, můžete to přežít. Příběh Lily a Elen budete chtít poslouchat bez přestávky s napětím a očekáváním dalšího dílu. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 - autor Jiří Mahen, čte Oldřich Slavík, Boleslav Roček, Josef Štefl, Karel Kabíček, Leopold Franc, Oldřich Celerýn a Zlatomír Vacek Audiokniha Významné inscenace Mahenovy činohry v BrněZ komentáře k původnímu 2LP albu 0 58 0406 "Významné inscenace Mahenovy činohry v Brně" vydanému v Supraphonu v roce 1973 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:Vytrhávat z živého organismu divadelních inscenací úryvky jednotlivých scén a výstupů, jejichž smysl vyplývá teprve z celkového kontextu a celistvé podoby; redukovat úhrnný audiovizuální dojem z představení na záležitost toliko zvukovou; oklešťovat schopnosti herců hrát duší i tělem na pouhý mluví výraz - není to počínání už v samé podstatě pošetilé a pochybené? A sotvaže jsme vyslovili tuto první a zásadní námitku, už se hlásí o slovo další. Neboť jako každá antologie je i tato dvojdeska Gramofonového klubu, přinášející výběr scén a výstupů z deseti inscenací Mahenovy činohry v časovém rozpětí tří... (alza.cz)

Kniha - autor Nikolaj Vasiljevič Gogol, 96 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Satirická komedie ruského klasika se baví hloupostí a nevzdělaností úředníků v provinčním ruském městečku, kteří naletí falešnému "revizorovi" Chlestakovovi, který nestydatě využívá jejich zkorumpovanost, úplatkářství a podlézavost. Vychází v překladu Zdeňka Mahlera jako 73. svazek edice D. (alza.cz)

Kniha - autor Nikolaj Vasiljevič Gogol, česky, brožovaná bez přebalu matná Satirická komedie ruského klasika se baví hloupostí a nevzdělaností úředníků v provinčním ruském městečku, kteří naletí falešnému "revizorovi" Chlestakovovi, který nestydatě využívá jejich zkorumpovanost, úplatkářství a podlézavost. Vychází v překladu Zdeňka Mahlera jako 73. svazek edice D. (alza.cz)

Poklady z archivu Supraphonu: četba z výjimečného literárního díla našeho nejvýznamnějšího panovníka, doprovázená hudbou a zpěvem písní, které mohl Karel IV. slýchat v chrámu i na hostinách. K výročí krále Karla IV. (700 let) vychází v jednom kompletu nahrávka zachycující mluvené slovo i ukázky původní středověké hudby, tak jak zněla v českých zemích v době vlády našeho nejvýznamnějšího panovníka. Vlastní životopis, sepsaný Karlem IV. pod názvem Vita Caroli, je jako literární autoportrét v evropské středověké literatuře ojedinělým dílem. Výjimečnost autorovy osobnosti spočívala už v tom, že na rozdíl od svých současníků na evropských trůnech, kteří nedovedli číst ani psát, byl Karel Lucemburský člověkem nesmírně vzdělaným, vystudoval pařížskou Sorbonnu a plynně hovořil i psal v pěti evropských jazycích. Své vladařství pojímal král Karel IV. v duchu teorií sv. Augustina jako službu a v souladu s tím se snažil vykonávat i své "řemeslo královské". Bohaté životní osudy a zkušenosti z mládí se rozhodl zachytit proto, aby postavil před oči svých nástupců "zrcadlo knížecí", tedy jakési výchovné resumé bouřlivých dobrodružství, prokládaných teologicko mravními úvahami. Píše také nesmírně zajímavě o svých věšteckých schopnostech. Jan Kačer čte Vlastní životopis v dokonalém souznění s Karlovým vynikajícím dílem literárním, historiografickým i vladařským. Na tuto slavnostní četbu navazuje rekonstrukce hudebních kompozic mnohotvárné podoby hudby doby Karlovy, pro niž je charakteristické dynamické pronikání nových výrazových struktur. Styl hudby komponované v pařížské katedrále Notre Dame či podoba tzv. ars nova a hudby italského Trecenta zdomácněly v Čechách v kratších písňových formách, oblíbených v klášterech, mezi studenty a kleriky pro svůj energický modální rytmus a muzikantské pohrávání s jednotlivými hlasy. Pronikl i do taneční a populární hudby, studentských koled a světských milostných písní. Pozoruhodná demokratičnost hudební kultury doby Karlovy se projevuje i v písních duchovně lyrických, v nichž se prosazovala vedle latiny stále více čeština. Soubory Symposium musicum a Pražští madrigalisté představují tuto mnohotvárnou podobu středověké hudby a písní s dobovými nástroji v zasvěcené interpretaci. (dvd-premiery.cz)

eBook: Nostalgické ohlédnutí za dětstvím stráveným v donských stepích. Niterné osobní svědectví mladého důstojníka dělostřelectva, který zakusil těžkosti první světové války a fatální následky bolševické revoluce, občanskou válku, vynucenou emigraci a odchod od rodiny i z milované vlasti.Represím nově nastoleného režimu Kelin unikl jen o vlásek. Na počátku 20. let totiž v rámci Ruské pomocné akce odcestoval do Československa, kde vystudoval lékařskou fakultu a začal působit jako obvodní lékař. Ani zde k němu ale osud nebyl vždy přívětivý. Čelit musel německé okupaci, příjezdu rudoarmějců, opakovanému věznění a krutým výslechům SMERŠe. I přes život, který si pro sebe, svou manželku i děti vybudoval, kozácká houževnatost a touha po vřelé náruči rodného Donu jeho srdce nikdy neopustily.Jeho memoáry vyšly v ruštině kompletně až v roce 2021. Předtím byly vydány jen v redukované podobě, kde byly vypuštěny pasáže popisující zvěrstva Rudé armády. Do češtiny je pro svá vnoučata začal překládat autorův syn Alexej Kelin. Knihu doprovázejí autentické fotografie. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Tajný deník: Slyšte svědectví o životě a duši Otce vlasti, schopného a obratného panovníka, dobrého přítele, oddaného manžela a laskavého rodiče, člověka milujícího, neúnavně budujícího, pevného v zásadách i tápajícího; muže, jenž v České zemi našel svůj domov.Více než šest století uplynulo od chvíle, kdy Karel IV., český král a římský císař, svěřil své myšlenky a nejhlubší pocity pergamenu. O jeho oficiálním životě bylo napsáno mnoho, jeho ale jenom svému deníku svěřil vzpomínky na dětství, na milovanou matku, královnu Elišku Přemyslovnu, a na svého otce, českého krále Jana Lucemburského, se kterým měl velmi komplikovaný vztah. Jeho myšlenky patřily i všem čtyřem manželkám a dětem, zejména malému synkovi, pozdějšímu českému a římskému králi Václavovi IV. délka: 13 hod. 38 minčte: Jiří DvořákJiří Dvořák (* 1967)Narodil se v Brně, kde také vystudoval herectví na JAMU a vzápětí získal angažmá v Městském divadle. Účinkoval rovněž v Severomoravském divadle Šumperk a brněnském Mahenově divadle. Roku 1999 dostal nabídku působit v pražském Divadle na Vinohradech, v jehož souboru dodnes patří k předním členům. Na jevišti úspěšně ztvárnil spoustu dramatických postav od Shakespearova Macbetha i Jindřicha IV., Arama v Měsíčním běsu až po šarmantního Arthura Goringa ve Wildeově Ideálním manželovi. Televizní a filmoví diváci jej znají ze snímků Vůně vanilky, Anděl Páně, Operace Silver A, Zemský ráj to napohled či Příběh kmotra a ze seriálů jako Pojišťovna štěstí, Světla pasáže nebo Sanitka 2. Dále účinkoval v audioknihách vydavatelství OneHotBook: Skála (2013), Muž z ostrova Lewis (2014), Nebezpečné známosti (2014), Šachové figurky (2015), Klubíčko veselých pohádek (2015). (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,O pradávna se říká, že jablko nepadá daleko od stromu. Ale bylo tomu tak u synů našeho největšího panovníka, Karla IV.? Například u jeho prvorozeného? Šel alespoň trochu ve stopách svého otce silného, schopného vládce? Anebo byl slabým panovníkem, zmítaným událostmi, kterým nedokázal čelit? Měl alespoň nějaké zásluhy orozkvět Českého království, či ho vedl pouze do propasti zmatků a zmaru? O nejstaršímu synovi Karla IV. a Anny Svídnické se ví, že rád utíkal před povinnostmi na své hrady a raději lovil, či popíjel, než aby vládnul. Jak asi Václav vnímal sám sebe a svou vládu? Porovnával někdy své kroky s činy císaře Karla – a jestli ano, dokázal se poučit z chyb? Dnes víme, že řád, zákon i pevná ruka panovníkova - to vše na dlouho zmizelo s posledními okamžiky císařovými. Jistě, nějakou dobu ještě království žilo ze setrvačnosti, avšak zanedlouho počalo celé království, a samozřejmě i říše římská, pociťovat nedostatek sebevědomé a zásadové vlády. Chtěl a mohl tomu Václav zabránit? Kdo mu kladl překážky do cesty? Jeho neschopnost, anebo protivníci? Čte Marek Holý a Jiří Dvořák. (knihydobrovsky.cz)

Audioknihu Karel IV. - Císař a synové napsal autor: Josef Bernard Prokop, čte: Jiří Dvořák. Třetí část Tajného deníku císaře Karla IV., přináší události z poslední dekády jeho života, tedy události let 1368-1378. Po slavné korunovaci císařovny Elišky se císař naplno věnuje získání římského trůnu a dalších držav pro nejstaršího syna Václava. Jako otec měl však tendenci poněkud nekriticky hodnotit jeho schopnosti a velmi toužil, aby právě on, následník, šel v jeho šlépějích. Alžběta naopak naléhá, aby opustil svou celoživotní koncepci a jednal proti ní. Nemůže přece stále prosazovat pouze nejstaršího, má přece i dva další syny. Stárnoucí a nemocný císař jen stěží odolává. A začínají se rovněž hlásit i hříchy minulosti v podobě ohrožení Karlova nevlastního syna Guillauma. Panovníka začíná zrazovat do té doby pevné zdraví, což však neznamená, že v pravý okamžik nedokáže osobně zasáhnout. (dvd-premiery.cz)