Darwinova želva - juan mayorga

Podnětem k napsání hry Darwinova želva byla zpráva, kterou v roce 2006 zaznamenal světový tisk o smrti želvy Harriet. Mimořádnému exempláři želvy sloní bylo 175 let a patřila mezi nejstarší tvory planety. Děj hry začíná v momentě, kdy k profesorovi současných dějin přichází na návštěvu záhadná stará žena, která o sobě tvrdí, že si ji jako želvu odvezl z Galapág Charles Darwin. Nabídne profesorovi svou verzi dějin a vypráví mu, co všechno prožila. Podle ní se Darwin ve své evoluční teorii druhů mýlil, protože nepočítal s možnou regresí lidského rodu, která se projevuje ve válečných konfliktech nebo třeba projevech lidské vypočítavosti. Hra se vyznačuje zajímavými reflexemi minulosti a přítomnosti a nabízí satirický pohled na povahu druhu Homo sapiens. Juan Antonio Mayorga Ruano (* 1965 Madrid) je jedním z nejhranějších současných španělských dramatiků. Spolupracuje s několika divadelními společnostmi a byl adaptátorem a dramaturgem Národního dramatického centra a Národní společnosti klasického divadla. Je profesorem dramaturgie a filosofie na Královské vysoké škole dramatického umění v Madridu. Získal několik ocenění, z nichž nejvýznamnější je Národní cena za dramatickou literaturu (2013). (knihydobrovsky.cz)

Inspirací k napsání této hry se stala návštěva delegace Mezinárodního Červeného kříže v Terezíně v roce 1944, kterou nacisté povolili, aby předvedli světu, že se zprávy o vyvražďování Židů nezakládají na pravdě. Hra má pět částí. Zahajuje ji monolog zástupce Červeného kříže. Pak se v retrospektivě odehrávají výjevy, v nichž jsou obyvatelé města - vězňové - nuceni nacvičovat a předvádět určené role, aby před zástupcem Červeného kříže maskovali skutečné podmínky vězeňského života. V jednom z výjevů dva chlapci roztáčejí káču, v jiném mladý pár hovoří o budoucnosti a v dalším si malé děvčátko hraje s panenkou, kterou učí plavat. V další části velitel tábora přijímá delegáta Červeného kříže (terezínské ghetto ve skutečnosti navštívila v červnu 1944 tříčlenná delegace). Velitel pak nutí židovského vězně jménem Gershom Gottfried (terezínský "židovský starší" se jmenoval Paul Eppstein), aby pro delegáta zinscenoval představení o životě ve "zkrášleném" ghettu. V závěrečné části Gershom vybízí své herce, aby se při hře "soustředili na svá gesta a slova". Ví, že musejí ignorovat vlaky, které odvážejí vězně do míst, o nichž diváci vědí a vězňové se obávají, že jsou to tábory smrti. Samotné slovo "Himmelweg" byl eufemismus používaný v táborech smrti k označení cesty do plynových komor. Mayorgův vrstevnatý text se zabývá nejen historickou brutalitou, ale zkoumá i smysl divadla života a smrti. Po úvodním monologu, odehrávajícím se několik let po události samotné, se děj hry vrací zpět a ukazuje zkoušení velmi neobvyklé hry, kdy židovským vězňům přiděluje role nacistický velitel. Při opakovaných návratech si diváci nikdy nejsou zcela jisti, zda jsou zpátky v roce 1944 nebo tady a teď, v přítomném prostoru a čase. Španělskou premiéru měla tato hra 17. 10. 2003 v Teatro Alameda v Málaze a o rok později ji s úspěchem nastudovalo Národní dramatické centrum (CDN) na jevišti Teatro María Guerrero v Madridu. Anglická premiéra následovala roku 2005 v londýnském Royal Court Theatre a hru pak viděli i diváci v Paříži, Buenos Aires, New Yorku nebo kanadském Winnipegu. Juan Antonio Mayorga Ruano (narozený roku 1965 v Madridu) je jedním z nejhranějších současných španělských dramatiků jak doma, tak v zahraničí. Vystudoval filosofii a matematiku a je profesorem dramaturgie a filosofie na Královské vysoké škole dramatického umění v Madridu. Rovněž vede seminář "Paměť a myšlení v současném divadle" ve Filosofickém ústavu CSIC. Jeho nejvýznamnější filosofickou prací je Konzervativní revoluce a revoluční konzervace. Politika a paměť u Waltera Benjamina (Revolución conservadora y conservación revolucionaria. Política y memoria en Walter Benjamin). V roce 2011 založil soubour La Loca de la Casa (Tichý blázen), s nímž o rok později inscenoval své dílo La lengua en pedazos (Jazyk na kousky). Je velmi plodným autorem - od roku 1989 píše jednu až dvě divadelní hry ročně. Jeho hra El chico de la última fila (Kluk z poslední řady) se stala předlohou filmu Françoise Ozona Dans la maison (U nich doma), který získal Zlatou mušli jako nejlepší film a cenu poroty za nejlepší scénář na festivalu v San Sebastiánu v roce 2012. Juan Mayorga je nositelem několika ocenění, z nichž nejvýznamnější je Národní cena za dramatickou literaturu (2013). (knihydobrovsky.cz)

Hra - vyšetřování, zda je dítě z jedné nemajetné rodiny zneužíváno dospělým člověkem. Zatímco se soudce snaží dopátrat toho, co se dítěti stalo, sám má potíže s navazováním komunikace se svým vlastním dítětem, které postupně ztrácí. (knihydobrovsky.cz)

Hra o šachu, umění, které jako sám život je založeno na paměti a představivosti. Také je to hra o studené válce. Henry Kissinger, Stalinův duch, nejvyšší sovět, černý kůň ohrožující bílého střelce, nepřítomní otcové, mrtví mistři… (knihydobrovsky.cz)

Děj hry Golem se odehrává v nemocnici blíže neurčené země v době, kdy se systém veřejného zdravotnictví hroutí. Podobně jako mnoho jiných pacientů bude Ismael, který trpí vzácnou chorobou, nucen nemocnici opustit. V této situaci jeho manželka Felicie dostává od Saliny, zaměstnané v nemocnici jako "překladatelka", nečekanou nabídku: Ismael si udrží lůžko a jeho léčba bude pokračovat, když se ona naučí nazpaměť určitý text. Zdá se, že jde o lehce splnitelný úkol: zapamatovat si každý den několik slov. Den za dnem ale Felicie vnímá, že jak si postupně osvojuje slova toho textu, tak se něco v jejím nitru proměňuje… Juan Mayorga napsal Golema už před pandemií, "ale něco se stalo během lockdownu - uprostřed všeobecného zmatku, úzkosti mnoha lidí a strachu jiných lidí, že by se řád, v němž jsme žili, mohl zhroutit -, což mě přimělo k tomu, abych hru přepsal." (knihydobrovsky.cz)

Hra - filosof, jehož rasistické myšlenky údajně ovlivnily Hitlera. Znepokojivé etické otázky a varování před hrozbou neonacismu v dnešním světě. (knihydobrovsky.cz)

Na utajeném místě rotvajler, dobrman a německý ovčák soutěží o získání vytouženého bílého obojku a s ním zařazení do elitního protiteroristického týmu ("povolání s velkou budoucností"). V několika zkouškách, jež uchazeči podstupují, se odráží jedno z nejpalčivějších etických dilemat politického a společenského života dneška. Hra měla premiéru v Teatro María Guerrero v Madridu 24. dubna 2008. Přeložena byla do angličtiny, bulharštiny, francouzštiny italštiny, polštiny a řečtiny a uvedena na jevištích devíti zemí. (knihydobrovsky.cz)

Hra - dialog inkvizitora, strážce čistoty víry, a řeholnice Terezie z Ávily (1515-1582). (knihydobrovsky.cz)

Děj tohoto psychologického dramatu, věnovaného tématu komplikovaných vztahů umělce a moci, je zasazen do 30. let 20. století, kdy se ruský prozaik a dramatik Michail Bulgakov v zoufalství z absolutní cenzury, která postihla jeho dílo, stává "spisovatelem pro jediného čtenáře": píše jeden dopis za druhým Stalinovi, aby opět získal svobodu pro svou tvorbu, nebo aby alespoň mohl odjet do ciziny. Odsunutý na okraj společnosti, v níž je líčen jako zrádce, povzbuzovaný jen svou manželkou, Bulgakov marně čeká na odpověď velkého soudruha… Až jednoho dne mu zatelefonuje někdo, kdo se představí jako Stalin. Bulgakov nemá žádné pochybnosti: je to sám Stalin, kdo mu volá a obdivně se vyjadřuje o jeho díle. Telefonické spojení se bohužel přeruší ve chvíli, kdy se diktátor chystá nabídnout Bulgakovovi setkání tváří v tvář. Tato hra, první z velkých úspěchů Juana Mayorgy, měla španělskou premiéru 8. 9. 1999 v nastudování Národního dramatického centra (CDN) na jevišti Teatro María Guerrero v Madridu, znovu pak v roce 2000, 2009, 2012 a v obnovené premiéře o tři roky později. Byla přeložena například do katalánštiny, portugalštiny, italštiny, angličtiny, francouzštiny, řečtiny, rumunštiny a ukrajinštiny. Uvedena byla na jevištích patnácti zemí. (knihydobrovsky.cz)

"Z poslední lavice vidíš všechny, ale tebe nevidí nikdo." Právě v poslední lavici sedí Claudio, tichý a samotářský středoškolský student, který překvapí Germána, profesora literatury, písemnou prací na téma "Můj poslední víkend". Claudiův text vyniká nad všechny ostatní a vzbudí zájem profesora o příběh, který vypráví. Z toho se vyvine intenzivní vztah, v němž se mísí to, co je napsané, se životem. "Hra hovoří o rodině, škole a nedostatku lásky. O světlých místech a zraněních, o představivosti a o tom, jak je důležité, aby ve škole byla přítomna obrazotvornost, mluví také o formování spisovatele…," uvádí sám autor. Tato patrně nejpopulárnější Mayorgova hra měla premiéru roku 2006. Pak byla nastudována ještě pětadvacetkrát v několika zemích a verzích. Ve španělském originále naposledy v roce 2019. Francouzský režisér François Ozon hru adaptoval pro film Dans la maison, který roku 2012 získal Zlatou mušli na filmovém festivalu v San Sebastiánu. (knihydobrovsky.cz)

Hra - legenda, podle níž si starý kartograf v ghettu předsevzal, že zatímco všechno kolem něho umírá, nakreslí mapu onoho ohroženého světa. (knihydobrovsky.cz)

Na utajeném místě rotvajler, dobrman a německý ovčák soutěží o získání vytouženého bílého obojku a s ním zařazení do elitního protiteroristického týmu („povolání s velkou budoucností“). V několika zkouškách, jež uchazeči podstupují, se odráží jedno z nejpalčivějších etických dilemat politického a společenského života dneška. Hra měla premiéru v Teatro María Guerrero v Madridu 24. dubna 2008. Přeložena byla do angličtiny, bulharštiny, francouzštiny italštiny, polštiny a řečtiny a uvedena na jevištích devíti zemí. (patro.cz)

Děj tohoto psychologického dramatu, věnovaného tématu komplikovaných vztahů umělce a moci, je zasazen do 30. let 20. století, kdy se ruský prozaik a dramatik Michail Bulgakov v zoufalství z absolutní cenzury, která postihla jeho dílo, stává „spisovatelem pro jediného čtenáře“: píše jeden dopis za druhým Stalinovi, aby opět získal svobodu pro svou tvorbu, nebo aby alespoň mohl odjet do ciziny. Odsunutý na okraj společnosti, v níž je líčen jako zrádce, povzbuzovaný jen svou manželkou, Bulgakov marně čeká na odpověď velkého soudruha… Až jednoho dne mu zatelefonuje někdo, kdo se představí jako Stalin. Bulgakov nemá žádné pochybnosti: je to sám Stalin, kdo mu volá a obdivně se vyjadřuje o jeho díle. Telefonické spojení se bohužel přeruší ve chvíli, kdy se diktátor chystá nabídnout Bulgakovovi setkání tváří v tvář. Tato hra, první z velkých úspěchů Juana Mayorgy, měla španělskou premiéru 8. 9. 1999 v nastudování Národního dramatického centra (CDN) na jevišti Teatro María Guerrero v Madridu, znovu pak v roce 2000, 2009, 2012 a v obnovené premiéře o tři roky později. Byla přeložena například do katalánštiny, portugalštiny, italštiny, angličtiny, francouzštiny, řečtiny, rumunštiny a ukrajinštiny. Uvedena byla na jevištích patnácti zemí. (patro.cz)

„Z poslední lavice vidíš všechny, ale tebe nevidí nikdo.“ Právě v poslední lavici sedí Claudio, tichý a samotářský středoškolský student, který překvapí Germána, profesora literatury, písemnou prací na téma „Můj poslední víkend“. Claudiův text vyniká nad všechny ostatní a vzbudí zájem profesora o příběh, který vypráví. Z toho se vyvine intenzivní vztah, v němž se mísí to, co je napsané, se životem. „Hra hovoří o rodině, škole a nedostatku lásky. O světlých místech a zraněních, o představivosti a o tom, jak je důležité, aby ve škole byla přítomna obrazotvornost, mluví také o formování spisovatele…,“ uvádí sám autor. Tato patrně nejpopulárnější Mayorgova hra měla premiéru roku 2006. Pak byla nastudována ještě pětadvacetkrát v několika zemích a verzích. Ve španělském originále naposledy v roce 2019. Francouzský režisér François Ozon hru adaptoval pro film Dans la maison, který roku 2012 získal Zlatou mušli na filmovém festivalu v San Sebastiánu. (patro.cz)

Vyprávění o vraždě Evity Peronové se opírá o autentické nahrávky, které pořídil její osobní strážce vystupující v románu pod jménem Ricardo Reyes. Psala se čtyřicátá léta a mladá Eva spolu s prezidentem Juanem Perónem podněcovala revoluční hnutí argentinské chudiny - descamisados. Odvážně se postavila nejen argentinské oligarchii, ale i Američanům a Angličanům. Po krátké době hrozilo, že se revoluce rozšíří po celé Latinské Americe. Za svou smělost a statečnost zaplatila Evita Perónová životem. (knihydobrovsky.cz)

Na podrobném popisu k produktu Puf San Juan pracujeme. (vemzu.cz)

Pánské pyžamo JUAN Bavlněné pyžamo JUAN od španělské společnosti Guasch je mimořádně kvalitní a pohodlné. Má dlouhý rukáv i nohavice a praktické kapsy. Muži ve více než 50 zemích světa už této španělské značce, která je od roku 1859 ztělesněním elegance a luxusu, podlehli. Dopřejte si také toto výjimečné pyžamo a poznejte sami, jak je příjemné. Je vyrobeno ze stoprocentní bavlny o gramáži 190 g/m2. Komfortní pyžamo JUAN lze zakoupit ve velikosti S, M, L, XL a XXL, takže se hodí na každou postavu. Pyžamo JUAN nabízíme v kvalitním dárkovém balení. (softcotton.cz)

NakupteChůvička ESPERANZA Juan EHM003z kategorieDům a zahrada > Domácnost > Vysílačky a dětské chůvičky > Dětské chůvičkyza1599.00Kč (tipa.eu)

Juan Preciado se na přání své umírající matky vrací do její rodné vesnice. Namísto kdysi rajské Comaly však nalézá jen vyprahlé místo a postupně odhaluje, že život zde není nic víc než pouhá vzpomínka. Neskutečné se prolíná s každodenním a v mytickém prostoru se ruší protiklad života a smrti. Příběh se koncentruje kolem ambivalentní postavy Pedra Párama, jenž bezohledně vládne celému kraji a současně trpí nešťastnou láskou k Susaně San Juanové. Nejedná se však o běžné líčení tragického života mexického velkostatkáře - vyprávění se skládá z útržků dialogů a monologů těžko identifikovatelných hlasů, chronologický sled událostí je narušován vzpomínkami a vkládanými rozhovory z minulosti. Novela, jež měla původně nést titul Šepoty, je komponována z hlasů zemřelých, předestírá perspektivu pověrčivých mexických venkovanů a překypuje symbolickými figurami a odkazy. Pedro Páramo se brzy po svém vydání stal zásadním dílem hispanoamerické literatury, jehož vliv nacházíme u autorů, jako jsou Gabriel García Márquez, Mario Vargas Llosa či Julio Cortázar. (patro.cz)

Rozsáhlá veršovaná skladba, kterou František Gellner publikoval poprvé roku 1914 na pokračování v příloze Lidových novin "Večery". Před tragickou smrtí Františka Gellnera směřovala jeho poezie stále více k epickým rozměrům, což potvrzuje i tato básnická poéma. V sedmi kapitolách zachycuje Gellner příběh bujného španělského milovníka a později i velkého svůdníka, jehož představuje nejprve jako mladíka, kterého vychovává jeho strýc. Manželkou starého strýce je ovšem mladá a velmi půvabná dívka. Don Juan proto vzplane ke své tetě plamenným citem, čímž ovšem rozdmýchá strýcův hněv, před nímž je nucen uprchnout. Vztah k ženám ho pak ve světě vrhá do řady dalších milostných dobrodružství. V Donu Juanovi se Gellnerovi podařilo nejen zpracovat klasické a tradiční téma, ale navíc mu titulní postava umožnila, aby jejím prostřednictvím vyjádřil své postoje, životní filozofii i osobní problémy. (patro.cz)

Trend běhání je stále silný - běhání je totiž velmi snadné a přístupné téměř všem, nepotřebujete k němu žádné speciální vybavení. Stačí si vzít vhodné boty a vyrazit do ulic či do přírody. V této příručce najdete vše od vyvrácení mýtů, které okolo běhání kolují, přes první běžecké kroky až po úspěšně zaběhnutý půlmaraton či maraton. Důležité je také posilování a protahování, a tak v knize najdete plno tipů a cviků, které vám pomůžou k plnohodnotném běhu. Běhat navíc nemusíte sami, tak neváhejte a vyrazte! (patro.cz)

Chceli ste vždy behať, ale hoci už ste párkrát začali, nepodarilo sa vám u tohto športu zostať? V tejto príručke nájdete rady, ako začať a neprestať, až sa nakoniec behanie stane vašou obľúbenou činnosťou, vďaka ktorej sa budete cítiť lepšie fyzicky aj psychicky. Dozviete sa všetko o fyzickej kondícii, zapojených svaloch, správnom dýchaní, príprave na kratšie i dlhšie preteky a o tiež nutnom posilňovaní a strečingu. Vybehnite do ulíc, do prírody, kamkoľvek! Behať sa totiž dá v podstate všade. (patro.cz)

Trend běhání je stále silný - běhání je totiž velmi snadné a přístupné téměř všem, nepotřebujete k němu žádné speciální vybavení. Stačí si vzít vhodné boty a vyrazit do ulic či do přírody. V této příručce najdete vše od vyvrácení mýtů, které okolo běhání kolují, přes první běžecké kroky až po úspěšně zaběhnutý půlmaraton či maraton. Důležité je také posilování a protahování, a tak v knize najdete plno tipů a cviků, které vám pomůžou k plnohodnotném běhu. Běhat navíc nemusíte sami, tak neváhejte a vyrazte! (knihydobrovsky.cz)

Chceli ste vždy behať, ale hoci už ste párkrát začali, nepodarilo sa vám u tohto športu zostať? V tejto príručke nájdete rady, ako začať a neprestať, až sa nakoniec behanie stane vašou obľúbenou činnosťou, vďaka ktorej sa budete cítiť lepšie fyzicky aj psychicky. Dozviete sa všetko o fyzickej kondícii, zapojených svaloch, správnom dýchaní, príprave na kratšie i dlhšie preteky a o tiež nutnom posilňovaní a strečingu. Vybehnite do ulíc, do prírody, kamkoľvek! Behať sa totiž dá v podstate všade. (knihydobrovsky.cz)

Pětašedesátiletý kreslíř Javier Mallarino je žijící legendou kolumbijské politické satiry, člověkem, jehož pero má moc rozhodovat o osudech druhých. Právě ve chvíli, kdy se nachází na vrcholu zářné kariéry, jej však setkání s neznámou mladou ženou náhle konfrontuje s dávnou událostí, kterou vytěsnil ze své paměti, a zásadně zpochybní jeho renomé i hodnotu jeho celoživotního díla. Mistrně komponovaný, filozofující i lyrický text nového Vásquezova románu, který se již dočkal řady významných ocenění, je působivým zamyšlením nad dvojsečnou mocí médií i lidské paměti a potvrzením mimořádného talentu jeho autora, dnes obecně považovaného za nejpozoruhodnějšího představitele současné latinskoamerické prózy. (knihydobrovsky.cz)

Román Op Oloop (1934) je tragédií rozumu. Hlavní hrdina, původem Fin, je statistik žijící v Buenos Aires, pro kterého se věda stala způsobem života: metodicky rozplánoval svůj čas a přisoudil v něm pevné místo práci, hygieně i sexuálním potřebám. Román zachycuje poslední den a noc tohoto muže, jehož přísná matematická rovnováha se začne rozpadat působením až mladicky výbušného citu. Op Oloop se osudově zamiluje a chystá zásnuby, zároveň jej ale čeká i honosný banket, který v luxusním hotelu uspořádal pro nejužší okruh svých přátel u příležitosti tisící návštěvy místního nevěstince. Během dne však Op Oloop postupně ztrácí rovnováhu a jeho život se vychyluje nečekaným směrem. Přísný řád, geometrická vášeň, statistika citu selhávají a přenechávají místo chaosu a zoufalství. Jméno argentinského spisovatele Juana Filloye (1894-2000) doprovází řada anekdot. Dlouhověký autor žijící v ústraní, milovník palindromů a opulentního slovníku, skrytá inspirace Julia Cortázara, muž, který si dopisoval se Sigmundem Freudem, karikaturista, polyglot. Třebaže jeho jazykově náročné dílo, pro něž je charakteristické květnaté, až manýristické vyjadřování, mísení vysokého a nízkého, vznešenosti a obscénnosti, vznikalo od počátku 30. let, plného docenění došlo teprve v poslední době. Za anekdotami se totiž skrývá nesmírně pečlivý autor oddaný svému řemeslu, který nečiní žádné kompromisy. (knihydobrovsky.cz)

Počátkem 16. století připlouvá mladý hrdina se španělskými námořníky k laplatským břehům. Před očima se rodící rajský svět obývaný indiány se navždy uhnízdí v jeho paměti. V pokročilém věku se pak snaží vylíčit zásadní etapu svého života - deset let strávených mezi příslušníky kmene Colastiné. V této knize slavný argentinský spisovatel klade otázky týkající se odcizení, skutečnosti, identity, vykořeněnosti, paměti a jazyka. (knihydobrovsky.cz)

Renomovaný neurochirurg David Evans má před sebou strašlivé rozhodnutí. Pokud jeho příští pacient odejde z operačního sálu živý, jeho malá dcerka Julia zemře rukou nebezpečného psychopata, který ji unesl a drží ji na neznámém místě.Zoufalé odpočítávání začíná pro doktora Evanse v okamžiku, kdy zjistí, že oním pacientem, jenž musí zemřít, aby jeho dcera přežila, není nikdo jiný než prezident Spojených států amerických. V rozhodování navíc nemůže počítat ani s vnějším zásahem policie či FBI, neboť únosce ho má neustále pod dohledem. Spolehnout se může na jedinou osobu ve svém okolí. Může jí však plně důvěřovat? Co všechno lze pro záchranu nejmilovanější bytosti udělat během pouhých 63 hodin?Juan Gómez-Jurado svým literárním mistrovstvím a nezpochybnitelným vypravěčským talentem dokázal zaujmout miliony čtenářů na celém světě. Strhující, emotivní a znepokojivý román, jehož děj se odehrává v nejvyšších patrech americké politiky, a to v necelých třech dnech, se čte jedním dechem a staví čtenáře před neřešitelné morální dilema, jež může změnit běh dějin. (knihydobrovsky.cz)

Říkají mu "Netvor z Bastily". I když by mu možná lépe seděl přívlastek "Jack Rozparovač z Paříže". Brutálně zavraždil již sedmadvacet stařenek. Vraždy se odehrávají v čím dál větší blízkosti útvaru kriminální policie, jemuž velí komisař Morvan, který po vraždícím monstru již devět měsíců bezvýsledně pátrá. Je vraždící stvůrou člověk či jakási neviditelná, zhoubná a cizopasná síla? Nebo snad dokonce někdo z komisařových kolegů? A kdo vlastně kdysi na Krétě znásilnil onu bájnou, k smrti vyděšeno u nymfu? Mezitím se v Argentině mezi rukopisy zesnulého přítele tří filosofujících literátů, známého svým odporem k románu, objeví strojopis od bezejmenného autora. A v téže zemi, takřka na stejném místě, za kruté vojenské diktatury mizí beze stopy pár tajných milenců. Devět měsíců nosí ženy plod ve svém lůně. Okruh podezřelých se zužuje. A smyčka se utahuje… Proslulý, mezinárodně oceňovaný argentinský spisovatel Juan José Saer se představuje jako literární virtuóz, který jednotlivé vrstvy románu bravurně orchestruje. (knihydobrovsky.cz)

Mladý psychiatr doktor Real převáží pětici bláznů z nejmenovaného města v provincii Santa Fe do Buenos Aires, aby je umístil do první psychiatrické léčebny na latinskoamerickém kontinentu, jejímž zakladatelem a ředitelem není nikdo jiný než slovutný doktor Weiss, jeho duchovní rádce a oddaný přítel. Zdánlivě nekonečná cesta pustou nížinou, během níž mladého psychiatra doprovázejí i vojáci, stopaři a prostitutky, je plná strastiplných příhod a nečekaných nástrah. Jeden z bláznů zažívá mystická vytržení, druhý zase svírá v pěsti celý svět, v jediné větě třetího se skrývá smysl universa, další se zase dokáže vcítit do zvířat. Lze stanovit hranici mezi rozumem a šílenstvím? Nebo snad oba pojmy splývají? Neutvářejí snad dějiny, tu velkou iluzi, jen bytosti stižené šílenstvím? Je oprávněné si myslet, že jsme dokonalejší a že toho víme o světě víc než kůň či kolibřík? Juan José Saer zůstává i v tomto románu věrný své tvůrčí vizi a soustředí zde základní stavební kameny své tvorby: úvahy o času a prostoru, o možnosti zobrazení skutečnosti a o nevěrohodnosti nástrojů - rozum, smysly a paměť -, jimiž zdánlivě postihujeme skutečnost. Namísto doslovu rozhovor se Saerem. V době, kdy je předzvěst zlatého věku popírána nekonečným sledem katastrof, nezávisí jeho příchod na ozbrojené vůli hrdinů, nýbrž na úsměvu, jímž dítě obdaří svou matku, která je devět obtížných měsíců nosila ve svém lůně. (knihydobrovsky.cz)

Chronologicky poslední sbírka povídek Juana Josého Saera, tato óda na lidskou imaginaci vzdávající hold čarovné a spásné moci literatury, ohromuje svou obsahovou a formální dokonalostí a takřka nadlidskou odvahou vyprávět v krátkých útvarech o nekonečných "místech" času a prostoru, představivosti a paměti. (knihydobrovsky.cz)

Román Příležitost (La ocasión, 1986), spolu s Pastorkem (El entenado, č. 2012) a Oblaky (Las nubes, č. 2015) náležející do trilogie "historických románů", získal v roce 1987 prestižní španělskou Nadalovu cenu a je zřejmě autorovým nejodvážnějším, nejironičtějším a snad i nejpřívětivějším románem. Fascinující příběh, odehrávající se v polovině devatenáctého století, vypráví o Biancovi, muži se záhadným původem a nadpřirozenými schopnostmi, který je kvůli spiknutí pařížských pozitivistů nucen opustit Evropu, aby se nakonec usadil v nekonečné pustině argentinských pamp, kde naváže přátelství s tamním lékařem a ožení se s krásnou dívkou. Mezi těmito třemi postavami se utvoří domnělý, nikdy neprokázaný milostný trojúhelník, vůči němuž se Bianco cítí stále bezbrannější, a posedlý nevěrou své ženy zjišťuje, že s nabýváním hmotného bohatství postupně ztrácí své schopnosti a propadá se do čím dál hlubší samoty. (knihydobrovsky.cz)

Psací stůl JUAN v bílém provedení se hodí do každé moderně zařízené domácí pracovny či kanceláře. Vyniká svým minimalistickým vzhledem, prostornou deskou a praktickým bočním úložným prostorem. Horní deska o hloubce 73 cm vám dopřeje plno místa pro každodenní pracovní činnost. Pro uložení vašich dokumentů či šanonů využijete čtyři boční přihrádky, takže vše potřebné budete mít vždy po ruce. Povrch stolu se vyznačuje snadnou údržbou. (sconto.cz)

Houpací sít z kolekce Bizzotto. Model vyroben z textilního materiálu. (answear.cz)

Houpací sít z kolekce Bizzotto. Model vyroben z textilního materiálu. (answear.cz)

Pánské pyžamo JUAN Bavlněné pyžamo JUAN od španělské společnosti Guasch je mimořádně kvalitní a pohodlné. Má dlouhý rukáv i nohavice a praktické kapsy. Muži ve více než 50 zemích světa už této španělské značce, která je od roku 1859 ztělesněním elegance a luxusu, podlehli. Dopřejte si také toto výjimečné pyžamo a poznejte sami, jak je příjemné. Je vyrobeno ze stoprocentní bavlny o gramáži 190 g/m2. Komfortní pyžamo JUAN lze zakoupit ve velikosti S, M, L, XL a XXL, takže se hodí na každou postavu. Pyžamo JUAN nabízíme v kvalitním dárkovém balení. (softcotton.cz)

V Corrientes, městě na argentinsko-paraguayské hranici, je sedmnáctiletá básnířka Soledad v době války o Falklandy bez viny uvězněna a mučena. Jen nerad se její strýc Gunter, Paraguayec pocházející z Německa a chladný manažer Světové banky, vydává v doprovodu své manželky Elizy na cestu do srdce jihoamerického státního terorismu, aby Soledad zachránil. Gunterova zima byla oceněna jako kniha roku 1987 a je podle rozsáhlého průzkumu mezi odborníky nejvýznamnějším paraguayským románem posledních čtyř desetiletí. Ministerstvo školství této země jej prohlásilo za dílo národního vzdělávacího zájmu. Jeho obsah těží z dramatických zážitků autora Juana Manuela Marcose z let 1973 až 1987, těžkých let vojenské diktatury v Paraguayi, a z ran osudu kvůli jeho politickému exilu ve Španělsku a ve Spojených státech. Je to hrůzná pocta idealismu latinskoamerické mládeže spojená s nejjemnějšími technikami avantgardního vypravěčského umění, román prodchnutý hlubokou lyrikou, oslavovaný čtenáři a mezinárodní kritikou, přeložený do čtyřiceti jazyků. (patro.cz)

expaty, výjimkou je Češka Katka, kterou zná z Buenos Aires. V protikladu k banalitě takového přežívání se v Česku odehrává nevysvětlitelná pandemie. Bez zřejmého důvodu se některým lidem, pouze Čechům, objevují na čelech čísla, která určují datum jejich smrti. Pro postižené lidi neexistuje způsob, jak se jí vyhnout. Když se číslo objeví na Katčině čele, začíná být Rodrigo vtahován do snově surreálných situací, jako by překračoval hranice do zásvětí. Pražský syndrom, jak je záhadný jev nazýván, jako neviditelná mlha pohlcuje těla stigmatizovaných a duše přežívajících… Juana Pabla Bertazzu Praha okouzlila, je pro něj Paříží východu, ale zároveň si všímá jejích podivných až temných zvláštností, které se v románu možná promítly do syndromové zkázy. (patro.cz)

Kolaps východního bloku: invaze Albánců na luxusní pláž, strhávání soch, podvedené postavy z budovatelských obrazů, zdrcující debaty o zakladateli vědeckého socialismu, který vše sleduje s rodinou v televizi. Současnost „konce dějin“ se prolíná s historickou perspektivou 19. století, mrtví ožívají a vypovídají, komentují události, přou se s živými i mezi sebou. Rodinný portrét, který se spisovatel na tomto pozadí pokouší načrtnout, je bezustání anachronicky potvořen Marxovým aktuálním mediálním obrazem. Zkrachovalý reálně socialistický svět zaplavuje prázdná, idiotická konzumní společnost, jež vítězí nad každým a vším. Je tohle konec, v nějž doufaly miliony lidí? Nebo je popis skutečnosti stále otevřený a podobně jako Sága rodu Marxů zůstává věčně nedokončenou stavbou? (patro.cz)

Útla próza, ktorá vyšla prvýkrát v roku 1971, je autobiografickým záznamom zážitkov z detstva a mladosti. Romaneto Don Juan je desiatym zväzkom edície Slobodových diel v novej grafickej úprave Boris Meluša, za ktorú získal Národná cenu za komunikačný dizajn. „Hrdina miluje ženy a je politikom. Viac nemôže chcieť ani jedna žena. Ani jedno nerobí hrdina s chladným srdcom; dalo by sa povedať, že je dobrodruh.“ (knihydobrovsky.cz)

V Corrientes, městě na argentinsko-paraguayské hranici, je sedmnáctiletá básnířka Soledad v době války o Falklandy bez viny uvězněna a mučena. Jen nerad se její strýc Gunter, Paraguayec pocházející z Německa a chladný manažer Světové banky, vydává v doprovodu své manželky Elizy na cestu do srdce jihoamerického státního terorismu, aby Soledad zachránil. Gunterova zima byla oceněna jako kniha roku 1987 a je podle rozsáhlého průzkumu mezi odborníky nejvýznamnějším paraguayským románem posledních čtyř desetiletí. Ministerstvo školství této země jej prohlásilo za dílo národního vzdělávacího zájmu. Jeho obsah těží z dramatických zážitků autora Juana Manuela Marcose z let 1973 až 1987, těžkých let vojenské diktatury v Paraguayi, a z ran osudu kvůli jeho politickému exilu ve Španělsku a ve Spojených státech. Je to hrůzná pocta idealismu latinskoamerické mládeže spojená s nejjemnějšími technikami avantgardního vypravěčského umění, román prodchnutý hlubokou lyrikou, oslavovaný čtenáři a mezinárodní kritikou, přeložený do čtyřiceti jazyků. (knihydobrovsky.cz)

Juan Kraťasy - Sam 73 - Modrá. (bibloo.cz)

Juan Kraťasy - Sam 73 - Modrá. (bibloo.cz)

Juan Kraťasy - Sam 73 - Modrá. (bibloo.cz)

Juan Kraťasy - Sam 73 - Modrá. (bibloo.cz)

Juan Kraťasy - Sam 73 - Modrá. (bibloo.cz)

Juan Kraťasy - Sam 73 - Modrá. (bibloo.cz)

Juan Kraťasy - Sam 73 - Modrá. (bibloo.cz)

Juan Kraťasy - Sam 73 - Modrá. (bibloo.cz)

Juan Kraťasy - Sam 73 - Modrá. (bibloo.cz)