Bezručova báseň - františek všetička

Kniha obsahuje interpretace předních Bezručových básní. Autor knihy se v ní zaměřuje na jejich poetiku a zasazuje je do dobového literárního kontextu první třetiny dvacátého století. Porovnáním s jinými literárními představiteli je zdůrazněna tvůrcova osobitost a jeho přínos do vývoje české literatury. (knihydobrovsky.cz)

František Všetička je literární teoretik, který ve svých pracích analyzuje a vysledovává vývoj české literatury převážně 20. Století. Vývojové tendence nenahlíží tradičním a zafixovaným způsobem, interpretuje je naopak z hlediska poetiky, zejména z hlediska kompoziční poetiky. Svoji pozornost věnuje české poezii i próze. V Ariadnině arkanu analyzuje autor stav české prózy v prvním desetiletí 20. Století. Kniha ta navazuje na jeho dosavadní výzkum, v němž interpretoval vývoj české prózy v desátých až čtyřicátých letech minulého století. (knihydobrovsky.cz)

Kniha je soubor fejetonů o polských spisovatelích. Nejen o nich, také o českých literátech, kteří měli určitý vztah k polskému prostředí (J. E. Purkyně, Božena Němcová, Ervín Taussig ad.). Všechny příspěvky jsou doprovázeny autorovými fotografiemi, jež mají konkretizovat a doplňovat to, co bylo v slovesném textu řečeno. (knihydobrovsky.cz)

Celistvost celku je kniha o českém dramatu. František Všetička v ní interpretuje díla 19. a 20. století. Pro svůj výklad volí přední texty dramatické literatury počínaje Tylovou Lesní pannou a konče divadelními pokusy Járy Cimrmana. Autor se ve svém rozboru zaměřuje na poetiku dramatických děl, zejména na jejich kompoziční poetiku. (knihydobrovsky.cz)

Soubor literárně historických studií, ve kterých autor podává nástin vývoje slovenské prózy. Důraz klade především na její poetiku. Porovnává rovněž prozaický kontext český a slovenský. Interpretace začíná u jedinečného počinu Jozefa Ignáce Bajzy a končí u příslušníků generace Vincenta Šikuly. Další studie jsou věnovány např. historické novele J. M. Hurbana, románům Terézie Vansové, Martina Kukučína, Márie Topolské, Ivana Hudce, Dobroslava Chrobáka, Ladislava Balleka aj. Knihu doprovází studie slovenských literárních historiků Zoltána Rédeye a Lubomíra Plesníka Tvaroslovné prieniky do slovenskej prózy. Svazek doplňuje Slovník méně známých pojmů, věcný a jmenný rejstřík. (knihydobrovsky.cz)

Súchov je malou vesnicí na moravském Slovácku, kde na konci devatenáctého století založila nepočetná skupina mladých umělců podle vzoru polské tzv. Babinské republiky, již inicioval známý básník Kochanowski, spolek nazývaný Matoušem Béňou, Josefem Hudečkem, Jožou Uprkou a dalšími Súchovskou republikou. "Republika" trvala krátce, vyznačovala se recesními a humornými rysy, aniž by si činila ambice být semknutým uměleckým sdružením nebo kolonií. Přesto se kromě literární a výtvarné tvorby věnovali súchovští též folkloru a upevňování kontaktů s literáty slovenskými, např. s Jozefem Miloslavem Hurbanem. Olomoucký literární teoretik, beletrista a překladatel František Všetička v krátkých vypointovaných kapitolách překládá dobovou mozaiku z tehdy zapomenutého kraje na moravsko-slovenském pomezí. (knihydobrovsky.cz)

V pořadí třetí básnická sbírka olomouckého literárního teoretika, beletristy a překladatele Františka Všetičky (1932) osobitým způsobem oživuje formu básnické nóny, strofy vlastní zejména italské renesanční poezii, složené z devíti veršů v pětistopém jambu. Některé z Všetičkových nón jsou zasvěceny jeho básnickým kolegům Petru Bezručovi, Jiřímu Mahenovi, Františku Halasovi, Josefu Kainarovi aj. Jiné se vztahují k rodné Olomouci, k Brnu, k reflexi krakovského divadla, k tzv. Súchovské republice, ale ve sbírce nechybějí ani básně přírodně impresivní nebo existenciálně laděné. Autor doslovu Jiří Poláček charakterizuje básníka jako typického homo ludens, tvůrce hravého a vynalézavého, s oblibou se vracejícího k polozapomenutým nebo dnes málo frekventovaným básnickým formám. (knihydobrovsky.cz)

Francie literární je soubor fejetonů o francouzských spisovatelích a jinonárodních slovesných tvůrcích, kteří delší nebo kratší čas ve Francii pobývali a tvořili. Jednotlivé texty jsou výsledkem několikerých pobytů v Balzakově zemi, během nichž autor pořídil také řadu fotografií, jež tyto fejetony a zároveň medailony doprovázejí. Snahou autora bylo, aby slovesný text a fotografický materiál tvořily souvztažný celek. Čtenář prostřednictvím tohoto svazku nahlédne do míst spojených s životem a dílem Balzakovým, Baudelairovým, Daudetovým, Rollandovým, Rimbaudovým, ale také Buninovým, Feuchtwangerovým, Hemingwayovým, Werfelovým nebo českých literátů Karla Čapka, Jana Čepa, Vítězslava Nezvala, Jana Palivce, Jana Vladislava, Karla Zlína a mnohých jiných. (knihydobrovsky.cz)

Román pojednává o bratrech Langerových, zejména o dramatiku Františkovi a chasidsky zaměřeném Jiřím. Románové dění vytváří nejen vztahy mezi oběma bratry, ale především dobová atmosféra od sklonku 19. století až po začátek dvacátých let 20. století. V Letech legionů se čtenář setká nejen se známými jmény z kulturního světa, ale také s dobovými událostmi. V románu vedle bratrů Langerových vystupují i Jaroslav Hašek, Viktor Dyk, Josef Váchal, Rudolf Medek, Tomáš Masaryk, Franz Kafka, Max Brod a řada dalších. Z významných společenských a dobových událostí je zachycena činnost Haškovy Strany mírného pokroku v mezích zákona, první světová válka a sibiřská anabaze našich legií. František Všetička tímto svým románem navazuje na svá předchozí biografická díla - na román Před branami Omegy, zobrazující životní osudy Jakuba Arbesa, a na Daleký dům, podávající životní příběh Viktora Dyka. (knihydobrovsky.cz)

Německo literární je souborem fejetonů o německých spisovatelích, ale také o jinonárodních slovesných tvůrcích, kteří jistou dobu pobývali v Německu. Vedle německých literátů klade František Všetička důraz rovněž na české spisovatele, kteří se do Německé spolkové republiky uchýlili v čase komunistické totality (L. Koval, M. Nápravník, K. Trinkewitz, K. Kryl aj.) Německé území se zároveň stalo přitažlivým magnetem pro tvůrce z cizích zemí (S. Crane, F. M. Dostojevskij, L. N. Tolstoj aj.). Publikace, která je osobitým literárním průvodcem po místech spjatých s životem a tvorbou pojednávaných autorů, je doprovázena více než stovkou Všetičkových fotografií. (knihydobrovsky.cz)

Kniha je souborem studií o české poezii, přesněji řečeno o poetice některých našich básníků. Výběr textů je dosti široký, začíná u puchmajerovců a končí v současnosti. Čtenář se v knize setká s následujícími představiteli českého básnictví: Vojtěch Nejedlý, J. S. Machar, Viktor Dyk, Otokar Fischer, Fráňa Šrámek, Konstantin Biebl, Eduard Bass, Karel Čapek, Jaroslav Seifert, František Hrubín, Bohuslav Reynek, Lýdie Romanská, Karel Trinkewitz, Alois Marhoul, Libuše Čačalová, Anastáz Opasek a Karel Vysloužil. Na závěr je připojen slovníček, uvádějící čtenáře do světa poetiky básnického díla. (knihydobrovsky.cz)

Energie Ephialta, publikace o padesátých letech dvacátého století - tedy o nejkontroverznější fázi ve vývoji české literatury - je zaměřená na prózu, již autor pojal úhrnně. Tj. k domácí produkci přiřadil samizdatovou tvorbu a díla vycházející v zahraničí. Záměrně zde zúžil interpretační přístup. Prozaickou produkci dekády nahlíží pod úhlem kompoziční poetiky. Jediným kritériem při posuzování textů je mu uměleckost. Výsledkem přístupu je, že historie zvoleného desetiletí je poněkud jiná, než se tvrdívá. (knihydobrovsky.cz)

Příspěvek k poetice jejich literární tvorby. (knihydobrovsky.cz)

Kniha je souborem fejetonů o spisovatelích, kteří byli spjati s tímto městem. Jde o literáty nejen různého času (od Karla staršího ze Žerotína po soudobého Petra Rittera), ale také názorového rozrůznění od tomistických dominikánů až po polemického Mojmíra Grygara. Autor František Všetička do širšího povědomí uvádí nejen tvůrce národnostně rozdílné od Rakušana J. L. Knolla po českého obrozence J. S. Presla, ale rovněž slovesné pracovníky profesně odlišné od Jiřího Wolkera až po příležitostně píšícího sochaře Zdeňka Přikryla. Každý z nich Olomouci cosi přinesl. (knihydobrovsky.cz)

Soubor fejetonů Olomouc literární 4 podává podobizny literárních tvůrců, kteří byli nějakým způsobem spjati s tímto městem. Šíře těchto portrétů je dosti rozsáhlá, sahá od 15. století (Jan Kapistrán) až po naši současnost (Naděžda Kvítková, Jiří Fiala). Podobizny mají fejetonový až esejistický ráz, který zpřístupňuje jejich čtivost a přitažlivost. A vše to, co nezprostředkovávají tyto portréty, doplňuje dosti široká sada fotografií. Ve své většině jde o autorovy snímky. (knihydobrovsky.cz)

Dekáda naděje je souborem studií o české próze 60. let. Navazuje na analýzy předchozích dekád dvacátého století, jež byly námětem Všetičkových úspěšných knih Kroky Kalliopé, Tektonika textu, Možnosti Meleté, Energie Ephialta a dalších. František Všetička (*1932) je naším v podstatě jediným kompozitologem. Nejde mu o běžný výklad textu, neboť nahlíží jednotlivá díla z hlediska jejich kompoziční výstavby. Uznává hlavně řemeslo a tomu dobře rozumí. Z velkého počtu prozaické produkce vybral ta, jež jsou umělecky a tektonicky svébytná. Do čtenářovy pozornosti se dostávají romány, novely a povídky Egona Hostovského, Milana Kundery, Josefa Škvoreckého, Ivana Klímy, Jaroslava Putíka, Bohumila Hrabala, Ladislava Fukse, Vladimíra Körnera, Vladimíra Párala, Aleny Vostré, Oldřicha Šuleře a Františka Neužila. V závěrečné kapitole je český prozaický kontext konfrontován s obdobným kontextem polským. Publikaci autor doplnil slovníkem kompoziční poetiky. (knihydobrovsky.cz)

Tato kniha je prozaickou poctou Zdeňku Matěji Kudějovi, spisovateli z bohémského okruhu Jaroslava Haška. Podstatu knihy tvoří spontánní zajímavé příběhy z Kudějova života, kladené vedle sebe podobně, jak to čtenář zná z Boccacciova Decameronu. Autor využil tohoto způsobu vyprávění při líčení Kudějova extravagantního složitého života. Ve vyprávění vystupují i další postavy českého kulturního světa. Vedle Jaroslava Haška to jsou malíř Jaroslav Panuška, polárník Jan Eskymo Welzel, Bob Hurikán a další. (knihydobrovsky.cz)

Olomoucký literární vědec a historik František Všetička (1932) se soustavně věnoval mimo jiné vývoji české prózy v šesti počátečních dekádách 20. století (např. ve svazcích Ariadnino arkánum, Možnosti Meleté, Kroky Kalliopé aj.). V knize studií o kompoziční poetice Rázovité refugium se tentokrát orientuje na vybraná prozaická díla 19. století. Ačkoli jde o autorův první krok do této epochy vývoje české literatury, neboť hodlá zmapovat celek kompoziční poetiky české beletrie 19. století, soubor statí zabývajících se prózami Karla Hynka Máchy, Karla Sabiny, Karolíny Světlé, Jana Nerudy, Jakuba Arbesa, Aloise Jiráska, Svatopluka Čecha, Julia Zeyera a jiných poskytuje panoramatický a ucelený pohled na prozaickou tvorbu 19. století, k níž přistupuje František Všetička zejména z hlediska její kompoziční výstavby a struktury. Knihu doplňuje obsáhlý Slovník kompoziční poetiky s odkazy na konkrétní literární díla vznikající ve zmíněné historické periodě. (knihydobrovsky.cz)

Kniha je souborem fejetonů o spisovatelích těchto území. Vzhledem k tomu, že obě země byly vždy mnohonárodnostní, neomezuje se předkládaná publikace pouze na literáty české. Vedle nich autor upozorňuje rovněž na básníky a prozaiky polského a německého původu. Kniha má číslo dvě, navazuje tak na první svazek, jenž vyšel roku 2009. Autor je doprovází vlastními fotografiemi. Předložené příspěvky jsou fejetony, jenž mají nejen zpřístupnit a objasnit spisovatele a jeho dílo, ale také obnovit a pozvednout opomíjený fejetonový žánr. (knihydobrovsky.cz)

Svazek přináší jedenáct básnických knih Františka Hrubína (1910–1971) od jeho prvních sbírek „zamžené krásy“ Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě a Země po polednách, přes spirituální Včelí plást vzniklý za války, k poválečným knihám Jobova noc a Hirošima, v nichž se autor vyrovnával s válečnou katastrofou, okupací a novým ohrožením lidstva, až k pozdním dílům Proměna, Romance pro křídlovku, Až do konce lásky, Černá denice a Lešanské jesličky, v nichž se vracel k osobnímu a existenciálnímu rozměru své poezie. Poprvé od autorovy smrti, po čtyřech desetiletích od vydání Hrubínových básnických spisů a sto let od jeho narození čtenáři dostávají do rukou soubor vrcholných děl klasika české poezie. Cenný materiál přináší komentář, který mimo jiné srovnává původní verze Hrubínových básní, jak byly otištěny v časopisech a denících, s jejich knižními verzemi. (patro.cz)

Dvousvazkové souborné kritické vydání básnických sbírek. První obsahuje prvních deset sbírek, počínaje Refrigeriem (1947) a konče Sedmi písněmi (1976), celkem 293 básní. Druhý svazek obsahuje dalších třináct sbírek, od Malých hór (1977) po Malé hóry (II) (1995), celkem 253 básní. Sbírky jsou řazeny podle roku prvního vydání. Oddíl Dodatky na konci druhého svazku (od s. 851) přináší výběr z knižně nepublikovaných veršů (20 básní) a ukázky ze strojopisného souboru zápisů Malé fontány. (patro.cz)

Svazek přináší jedenáct básnických knih Františka Hrubína (1910-1971) od jeho prvních sbírek "zamžené krásy" Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě a Země po polednách, přes spirituální Včelí plást vzniklý za války, k poválečným knihám Jobova noc a Hirošima, v nichž se autor vyrovnával s válečnou katastrofou, okupací a novým ohrožením lidstva, až k pozdním dílům Proměna, Romance pro křídlovku, Až do konce lásky, Černá denice a Lešanské jesličky, v nichž se vracel k osobnímu a existenciálnímu rozměru své poezie. Poprvé od autorovy smrti, po čtyřech desetiletích od vydání Hrubínových básnických spisů a sto let od jeho narození čtenáři dostávají do rukou soubor vrcholných děl klasika české poezie. Cenný materiál přináší komentář, který mimo jiné srovnává původní verze Hrubínových básní, jak byly otištěny v časopisech a denících, s jejich knižními verzemi. (knihydobrovsky.cz)

Úvodní díl Spisů, které vyšly ve 20. letech minulého století a jsou pro dnešního čtenáře prakticky nedostupné, pojímá veškerou Gellnerovu poezii, k ní přiřazuje málo známou básnickou pozůstalost a překlady. František Gellner byl představitelem osamocené revolty, výsledkem byla ironie a hořce výsměšný postoj ke společnosti, někdy až provokativní. Zpočátku se vysmíval měšťáckým ideálům, morálce a šosáctví. Později ironickým postojem zastíral bolest zklamaného srdce a v básních sílila touha po citu a lásce, smutek přecházel v tesknou melancholii. Jeho poezie je dodnes hojně čtena a hudebně zpracovávána, za všechny jmenujme skupinu Katapult nebo písničkáře Pepu Nose. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Úvodní díl Spisů pojímá veškerou Gellnerovu poezii, k ní přiřazuje málo známou básnickou pozůstalost a překlady. František Gellner byl představitelem osamocené revolty, výsledkem byla ironie a hořce výsměšný postoj ke společnosti, někdy až provokativní. Zpočátku se vysmíval měšťáckým ideálům, morálce a šosáctví. Později ironickým postojem zastíral bolest zklamaného srdce a v básních sílila touha po citu a lásce, smutek přecházel v tesknou melancholii. Jeho poezie je dodnes hojně čtena a hudebně zpracovávána. (knihydobrovsky.cz)

Knižní výbor z básní Františka Daniela Mertha (1915 – 1995) doplněný literární biografií editora Michala Gruse. Každý verš musí být přepsaný kus života. Svět zachycený veršem je pro mne autentičtější a reálnější než skutečnost sama. Les, kterým procházím, není nikdy tak krásný jako les vyvolaný vrhem několika slov. V tom má verš vyšší hodnotu než reálná skutečnost sama. Když to člověk dokáže, je básník. Čteme-li báseň, vybavuje se nám realita pregnantněji a hlouběji. Jsme bohatší o básníkovo zachycení obrazu lesa. Přitom zůstáváme svoji, protože les dobře známe. tak povyšuje básník všechny naše pobyty v lese na hodnotu štěstí, vděčnosti za život a chuti žít dál. Neboť únava, zevšednění a deziluze je normální, a je to báseň, poezie, která se stává živou vodou, darem nalezení. František Daniel Merth: O životě a poezii, 1969 (patro.cz)

Básnický výbor Jdou krásné básně kolem mne je vůbec prvním pokusem představit čtenářské veřejnosti v souvislejší podobě poezii básníka Františka Daniela Mertha (1915 - 1995). Editor Michal Grus doprovodil svůj výbor obsáhlou literární biografií Merth a také bibliografickým přehledem Merthových sbírek a skladeb. (knihydobrovsky.cz)

Dvousvazkové souborné kritické vydání básnických sbírek. První obsahuje prvních deset sbírek, počínaje Refrigeriem (1947) a konče Sedmi písněmi (1976), celkem 293 básní. Druhý svazek obsahuje dalších třináct sbírek, od Malých hór (1977) po Malé hóry (II) (1995), celkem 253 básní. Sbírky jsou řazeny podle roku prvního vydání. Oddíl Dodatky na konci druhého svazku (od s. 851) přináší výběr z knižně nepublikovaných veršů (20 básní) a ukázky ze strojopisného souboru zápisů Malé fontány. Sbírky básní I Refrigerium (1947) Nokturny (1966) Peníz Kallitropé (1967) Den Madian (1968) Kahany (1969) Na jihu království (1969) Orančina píseň (1970) Ne krví býků (1974) Sbírání pokladu (1976) Sedm písní (1976) Sbírky básní II Malé hóry (1977) Strašně lidský hlas (1978) Kyrie (1979) Matutinum (1981) Zastavení (1983) Zápisy (1988) Faeton (1989) Zápisy omega (1991) Zápisy z Malaú (1992) Dopisy z dolu Pluto (1993) Zápisy ze zimy (1993) A zůstává domov (1994) Malé hóry (II) (1995) (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 Karel Havlíček Borovský, čte Jan Pivec Komentář k původnímu LP XM 60025 z roku 1965: "Bože, dej mi, abych byl pilen, aby ze mne někdy měli Češi radost!" - takový zbožný povzdech si Karel Havlíček zaznamenal do zápisníku v noci 13. ledna roku 1842, když byl pro své kritické stanovisko k náboženským dogmatům a k církevní praxi vyloučen z pražského arcibiskupského semináře. A toto přání, první arcisvětské přikázání, jež si sám dal dvacetiletý student, samozřejmě jen s matnou představou o své budoucnosti, naštěstí Karel Havlíček splnil pro naše štěstí a pro naši radost v nejvyšší možné míře: jeho životní dílo publicistické i beletristické se stalo živným zdrojem radosti pro všechny rozumné a pokrokové Čechy za všech okolností našeho politického a kulturního vývoje, ať už za jeho života, ať po jeho smrti, za Rakouska i po něm, a až do naší živé přítomnosti. Karel Havlíček se narodil 31. října 1821 v Borové na Českomoravské vysočině v rodině... (alza.cz)

Svazek obsahuje dvě narativní básně, Venuše a Adonis a Znásilnění Lukrécie, a metafyzickou báseň Fénix a hrdlička. Báseň Venuše a Adonis založila věhlas Williama Shakespeara, stala se bestsellerem a patří k vzácným skvostům erotické poezie anglické renesance. (patro.cz)

(patro.cz)

Reflexe všedních dnů. Reflexe pocitů mladé ženy, která je každý den konfrontována s očekáváním okolí, s vlastními cíli, s vlastní identitou. Tlak, který se někdy nedá vydržet. Tlak, který se musí vykřičet, aby si člověk zachoval chladný rozum. Básně crov02 jsou anatomií dnešní doby a našich životů. Syrové, nekompromisní, upřímné. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Sto básní představuje zlatou éru japonské poezie, jak ji v době Heian pěstovala aristokracie u císařského dvora v Kjótu. Jejím jádrem je kompletní překlad sbírky Sto básní od sta básníků (Hjakunin iššu), kterou z tisíců veršů zařazených do tzv. Císařských antologií vybral a uspořádal slavný básník a literární teoretik Fudžiwara no Teika kolem r. 1236. Tato dodnes nejznámější sbírka klasické poezie je perlou na šňůře skvostných literárních děl starého Japonska. Do historického, literárního i výtvarného kontextu sbírky Sto básní zavede čtenáře obsáhlý úvod, zatímco doslov se soustředí na staré japonské poetiky a vysvětlení básnické dikce, figur a estetiky pětiverší waka (zvaných též tanka). Dalších sto deset přeložených básní ilustruje slohový vývoj této formy, její tematické a metaforické bohatství a jazykové zvláštnosti staré japonské poezie. Sto básní přeložila japanistka Helena Honcoopová, která též napsala komentáře a doprovodnou studii, a vybrala ilustrace. České vydání sbírky doprovází sto čtyřicet převážně barevných dřevořezů a maleb z 13.-20. stol. (Šunšó, Gakutei, Kunisada, Hokusai, Hirošige ad.). (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 - autor Petr Bezruč, čte Zdeněk Štěpánek Výběr básní Petra BezručePůvodní LP album DM 15097 "Petr Bezruč Básně. Výběr" vydal Supraphon v roce 1960 - nyní titul s ukázkami básní 70.000, Kantor Halfar, Kdo na moje místo, Jen jedenkrát, Slezské lesy, Maryčka Magdonova a dalšími vychází poprvé digitálně. (alza.cz)

Kniha přináší český překlad kompletního básnického díla (publikované a téměř veškeré dílo nevydané) jednoho z nejvýznamnějších řeckých básníků K. Kavafise (1863-1933). Překlad pořídili R. Dostálová, V. Hladký a J. Pelán. (Všichni tři překladatelé již společně podobně přeložili kompletní básnické dílo J. Seferise.) Kniha vychází ke 150. výročí básníkova narození a 70. výročí jeho umrtí. Konstantinos Kavafis (29. dubna 1863, Alexandrie - 29. dubna 1933, Alexandrie) Čelný představitel novodobé řecké poezie. Pocházel ze staré zámožné rodiny, která ovšem ještě za jeho dětství zchudla. Téměř celý život prožil v egyptské Alexandrii, z jejíž slavné antické minulosti, ale i barvité přítomnosti čerpal inspiraci pro svou tvorbu. Zpočátku byl pod silným vlivem literárních proudů konce 19. století, postupně však jeho poezie našla svůj vlastní výraz a přešla od vázané rýmované formy k volnému verši. Vedle námětů z řecké historie, pojaté v celé její šíři, dává ve svých básních otevřeně zaznít své homosexuální orientaci, mimochodem jako jeden z prvních moderních básníků. Kavafisovo dílo bylo v Řecku, ale i ve světě, plně doceněno teprve až po jeho smrti. (knihydobrovsky.cz)

Básnické dílo Jiřího Wolkera v sobě uchovalo nezaměnitelnou individuální výpověď o radikální proměně poezie dvacátých let a již v letech třicátých se stalo podnětem četných diskuzí a polemik o budoucím směřování avantgardního umění. Poúnorová kritika jej však účelově dezinterpretovala v duchu proletářství a budovatelské vitality. Česká knižnice přináší komentovaný výbor, který má ambici sejmout z Wolkera tuto zjednodušující, v povědomí čtenářů stále přetrvávající nálepku, jež recepci jeho textů na léta poškodila. Společně s oběma sbírkami vydanými ještě za básníkova života — lyricky radostnými i pokornými verši Hosta do domu (1921) a sociálně vyhrocenou, baladickou notou Těžké hodiny (1922) — obsahuje i další skladby do sbírek nezařazené, např. stěžejní pásmo Svatý Kopeček (1921) inspirované Apollinairem, anebo básně publikované až po Wolkerově předčasné smrti. Jejich nově kriticky ověřené vydání s rozsáhlým poznámkovým aparátem připravila Irena Vaňková, která je zároveň s Janem Wiendlem také autorkou doprovodného komentáře. (knihydobrovsky.cz)

Obsáhlý soubor celoživotního básnického díla známého českého písničkáře představuje Hutkův básnický deník od roku 1965 do let devadesátých. Hutka je ve svých básních otevřenější, tvrdší, ale i zranitelnější než ve svých písňových textech. Od veršů mladé beatnické revolty druhé poloviny 60. let s Hutkou procházíme ponurou dobou let sedmdesátých až k vrcholným básním cyklů Koryta krve a Galície pocházejících z let Hutkova nizozemského exilu. V 90. letech, již opět ve své vlasti, píše Jaroslav Hutka sbírku Hořký déšť a závěrečnou Cestu k prameni. Kniha je doplněna unikátními fotografiemi a podrobnou ediční poznámkou (patro.cz)

Kniha přináší překlad všech publikovaných básní řeckého básníka, nositele Nobelovy ceny za literaturu, Jorgose Seferise. Většina z nich vychází v češtině poprvé. (patro.cz)

Svazek představuje Jiřího Grušu jako česko-německého básníka. Prvně v úplnosti, v originálech, resp. i překladu zahrnuje jeho šest za života vydaných českojazyčných básnických knih (Torna, Světlá lhůta, Právo útrpné, Cvičení mučení, Modlitba k Janince, Grušas Wacht am Rhein) a dvě sbírky německojazyčné (Der Babylonwald, Wandersteine). Mimoto českým čtenářům zpřístupňuje básně rukopisné, časopisecké, do češtiny dosud nepřeložené a v dodatcích a komentáři osvětluje genezi a souvislosti tohoto Grušova rozsáhlého díla. "Gruša vešel do Babylonu a musel do jiné řeči. Zaneslo ho to skoro přes kraj světa. Musel se znovu narodit. Kreatury jak od Kafky, ale i čeští psi a kočky na jeho ulici." - Sarah Kirschová (patro.cz)

Svazek soustřeďuje básnické dílo Emila Juliše (1920-2006) z období do roku 1971. Jeho jádrem je především tvorba experimentální - sbírka Pohledná poezie obsahuje z většiny poezii vizuální, sbírky Progresivní nepohoda, Krajina her, Vědomí možností a Nová země představují zase Julišův originální přínos poezii ovládané principem systémově řízeného textu. I tato básníkova experimentální tvorba však pracovala vždy také se složkou významovou a zahrnuje také poezii takříkajíc zcela tradiční. Ta má největší prostor ve sbírce Pod kroky dýmů, jež povětšinou přepracovává básníkovu "ranou" tvorbu. Básně zachyceného období, které zůstaly mimo sbírky, otiskujeme v komentáři - čtenář tak dostává v přítomném svazku do ruky kompletní soubor básnické tvorby Emila Juliše publikované v letech 1956-1971. Edice a komentář Michal Kosák. Vychází za finanční podpory Ministerstva kultury ČR. (patro.cz)

Svazek představuje Jiřího Grušu jako česko-německého básníka. Prvně v úplnosti, v originálech, resp. i překladu zahrnuje jeho šest za života vydaných českojazyčných básnických knih (Torna, Světlá lhůta, Právo útrpné, Cvičení mučení, Modlitba k Janince, Grušas Wacht am Rhein) a dvě sbírky německojazyčné (Der Babylonwald, Wandersteine). Mimoto českým čtenářům zpřístupňuje básně rukopisné, časopisecké, do češtiny dosud nepřeložené a v dodatcích a komentáři osvětluje genezi a souvislosti tohoto Grušova rozsáhlého díla. "Gruša vešel do Babylonu a musel do jiné řeči. Zaneslo ho to skoro přes kraj světa. Musel se znovu narodit. Kreatury jak od Kafky, ale i čeští psi a kočky na jeho ulici." - Sarah Kirschová (knihydobrovsky.cz)

Autor na pozadí malých lidských událostí ukazuje rozdílnou poetiku oproti dosavadnímu autorovu psaní. Najednou tolik světla, najednou praskání kostí, ale i naděje, vylitá za lidská temena! Kdo by se to byl nadál. Autor vždy pevně stál v ukovaném postroji svého okolí, teď se pouští do krajiny, která je až nadpozemská. Cosi nás vyškubává z podvědomí, že máme ústa plná hřebů. Najednou i slovo „česnek“ v básni obstojí. Oproti předchozím knihám výrazně kratší textové útvary jsou zhuštěny, jejich výpověď se děje ve dvou až pěti verších, vždy s jistou a přesnou pointou. David Bátor byl vždy autorem Slezska, nyní máme navíc možnost nahlédnout do jeho ještě neokoukané autorské tváře. (knihydobrovsky.cz)

Medvěd, klokan, straka či bobr. Básničky pro nejmenší děti o každodenním životě zvířátek z celého světa. Malých i velkých, barevných i nenápadných. Doporučujeme pro nejmenší děti od dvou let věku. Ukažte svým dětem krásu poezie. Tato sbírka básní je první publikací Drahomíry Tišerové, která si splnila velký sen o předání své celoživotní práce svým vnoučatům a samozřejmě všem dětem, které milují knížky a básničky či je milovat brzy začnou. Sbírka vychází v limitovaném nákladu 300 ks. (knihydobrovsky.cz)

Soubor tří básnických knih Petra Borkovce, vydaných v minulých letech nakladatelstvím Fra, obsahuje tituly Vnitrozemí -Vybrané a nové básně 1990-2005 (2005), Milostné básně (2013) a Herbář k čemusi horšímu (2018). Básník a esejista Jakub Řehák o autorovi napsal, že "Borkovec miluje zahrady a v básních z nich vytváří labyrinty, bludiště, ne nepodobná těm z Kubrickova Osvícení, kde ale místo šíleného Jacka Torrance se sekyrou řádí sám jazyk. Borkovcova poezie je řečí chladných odlesků a vášnivých variací. Je plná pastí, propadlišť, zrcadlových obrazů i masek, které si básník s rozkoší nasazuje, aby nás přelstil. Situací, které autor inscenuje, aby nás zmátl." (knihydobrovsky.cz)

Původní básně, překlady, inspirace a překrady. (knihydobrovsky.cz)

Tři básnické sbírky psané od přelomu let 1953/1954 a poprvé vydané v šedesátých letech - Utkvělé černé ikony (1965), Stránky z deníku (1968) a Samosoud (původně Lynč, 1968) - představují v souborném vydání Jana Zábranu (1931-1984) jako jednoho z nejvýraznějších poválečných českých básníků. Vydání přináší definitivní text sbírek, autorem oproti prvním vydáním upravený a v případě sbírky Stránky z deníku i výrazně rozšířený. K vydání připravil a ediční poznámku napsal Jiří Trávníček. (knihydobrovsky.cz)

Kniha obsahuje faksimilované vydání devadesáti osmi rukopisných básní současných českých básníků spolu s přepisy autografů a většinou také s autorskými komentáři, vyznáními či krédy jednotlivých spisovatelů. Je doplněna portrétními fotografiemi básníků, esejistickými medailónky o jejich tvorbě a panoramatickou studií o proměnách poválečné české poezie. (knihydobrovsky.cz)

Souborné vydání básnického díla autora, který kvalitou své poezie patřil k předním osobnostem českého básnictví druhé poloviny dvacátého století, a přitom je dodnes širší čtenářské obci prakticky neznám. Černohlávek byl poeta doctus s mimořádným citem pro dramatičnost básně. Osudy světa, ve kterém žil, viděl na širokém dějinném pozadí evropské kultury a vzdělanosti. Kniha obsahuje jedinou jeho dříve vydanou básnickou sbírku Cestou do Emauz, tištěné básně do sbírky nezařazené, verše z pozůstalosti, prózy, divadelní hru a publicistiku. Doplněna je pásmem textů o autorovi z pera významných českých spisovatelů, obrazovou přílohou a zevrubnou ediční poznámkou Olgy Stehlíkové. (knihydobrovsky.cz)

Dlouho očekávané druhé vydání souboru básní významného českého dramatika. Josef Topol je vedle dramat též autorem rozsáhlého básnického díla, čtenářům po desítky let z velké většiny neznámého, přestože se svou hodnotou řadí k tomu nejlepšímu, co v české poezii 20. století vzniklo. Topolova poetika vyrůstá jakoby mimo kontext poválečné české poezie, její zdroje lze vytušit u anglických alžbětinců, Johna Donna či Karla Hynka Máchy a Karla Jaromíra Erbena. Svazek obsahuje celek Topolovy básnické tvorby - verše vznikající od začátku padesátých let do konce let osmdesátých. (knihydobrovsky.cz)

Kniha vyzrálé expresivní poezie, která překvapila svou originalitou a hloubkou porotce literární soutěže časopisu Zora i čtenáře knižního sborníku "Co vlastně ti nevidomí dělají?" vydaného Okamžikem. (knihydobrovsky.cz)

Soubor básnického díla Vladimíra Nárožníka (1939-2002) představuje předního českého knižního grafika a dlouholetého výtvarného redaktora nakladatelství Odeon poprvé jako jednoho z nejvýznamnějších básníků jeho generace. Vladimír Nárožník vydal v roce 1964 básnickou sbírku Slova, carte blanche, poté ale publikoval jen několik básní časopisecky. Od roku 1970 vznikalo Nárožníkovo básnické dílo skrytě jako jeho privatissimum. Nikdo nevěděl, že autorem významných básnických skladeb Anglické hodiny a Canto, otištěných v letech 1975 a 1979 bez uvedení autora a bez názvu v pařížském časopisu Svědectví, byl právě on. Svazek shrnuje všechny dochované Nárožníkovy básně. Uspořádal jej a zevrubnou ediční poznámku napsal Jan Šulc, k vydání připravil Jan Zelenka, doslov napsal Vladimír Justl, životopisné kalendárium s fotografiemi sestavila Dagmar Nárožníková. Kniha, doprovozená autorovými kresbami, vychází v grafické upravě Martina Nárožníka. (knihydobrovsky.cz)